Dopad hospodářské krize na ruskou armádu

Vitaly V. Kuzmin
Ruští vojáci; ilustrační foto / Vitaly V. Kuzmin; CC BY-SA 3.0

Pokles ruské ekonomiky se promítl v nižším rozpočtu ruského ministerstva obrany. Avšak i přes snížení plánovaného obranného rozpočtu o 5 %, byly výdaje v roce 2015 o čtvrtinu vyšší než v roce 2014. Dopad poklesu ekonomiky na ruskou armádu se snažil popsat Dmitry Gorenburg na webu The Cipher Brief.

V minulém roce ruské ministerstvo obrany hospodařilo s rozpočtem 57,7 miliardy dolarů - o 25,6 % více než v roce 2014. I přes relativní pokles rozpočtu v roce 2015 oproti plánům (o 5 %) se tak ruskému ministerstvu obrany podařilo pokračovat v modernizaci (i když s omezením) a financovat vojenské operace Sýrii.

I přes pokračující problémy ruské ekonomiky v listopadu minulého roku Kreml oznámil, že letošní obranný rozpočet bude v podstatě na stejné úrovni.

Nicméně v minulém měsíci vláda v Moskvě oznámila snížení rozpočtu na rok 2016 o 5 %. Bude to poprvé od roku 2000, po nástupu Vladimíra Putina do úřadu, kdy dojde k reálnému poklesu rozpočtu ruského ministerstva obrany.

Je tedy otázkou, jak se podaří dodržet rozsah a termíny přijatého modernizačního plánu pro roky 2011 až 2020. Ruské ministerstvo již muselo zmenšit počty nakupované techniky a pozdržet některé programy.

Například dostavba jaderné ponorky Borej byla odsunuta na rok 2021 (původně 2020) a Jasan na rok 2023 (2020).

Podle původních plánů Uralvagonzavod slíbil dodat 2300 nových tanků T-14 do roku 2020. Avšak experti, zejména pro omezené výrobní možnosti, očekávají v následujících pěti letech výrobu pouze 200 až 300 tanků T-14. Všechny tanky T-14 tak ruská armáda nedostane dříve než v roce 2030.

Důležitou novinkou je ukončení vývoje raketového vlaku Barguzin. Ještě na začátku letošního roku se zdálo, že vývoji “jaderného” vlaku nic nestojí v cestě. Posléze byl však program o rok odsunut a nakonec kvůli nedostatku financí zrušen.

Zpožděný je vývoj stíhačky 5. generace T-50. Ruské letectvo získá do roku 2020 pouze 12 stíhaček T-50, oproti 55 plánovaným. Rusko se proto zaměří na nákup letadel tzv. 4+ generace, jako je Su-30 nebo Su-35. Odkladu se dočkal také projekt nového strategického bombardéru PAK DA. Místo toho budou vyrobeny nové (modernizované) bombardéry Tu-160M2.

“Otloukánkem” ruských ozbrojených sil je námořnictvo. V letošním roce se očekávalo zahájení stavby nového jaderného torpédoborce o výtlaku 14 000, ale zdá se, že projekt bude v tichosti opuštěn. Stejně tak Kreml nijak nespěchá se stavbou nových výsadkových lodí, jako náhradu za zrušenou dodávku francouzských lodí Mistral.

Přesto škrty v obraně podle Gorenburga nebudou mít velký vliv na vojenskou pozici Ruska v blízkém a střednědobém horizontu. Kvůli škrtům se bude ruská armáda spoléhat především na současné platformy a zbraně, jak zavedené do výzbroje, tak nově nakupované. Avšak ruská armáda je dostatečně silná, aby v konvenčním konfliktu úspěšně vzdorovala jakémukoliv protivníkovi.

I přes rozpočtové problémy nesmí být ruská armáda v žádném případě podceňována. I když omezený rozpočet nedovoluje dokončit ty nejambicióznější programy, ruská armáda je schopná provádět expediční operace na dlouhé vzdálenosti (Sýrie) a udržovat vysoké tempo a úroveň výcviku. Navíc ruská armáda operace v Sýrii využívá k provádění nutného výcviku, i k testování zbraní.

Hospodářská krize ruské armádě paradoxně pomáhá s náborem nových vojáků. Rostoucí nezaměstnanost přivádí nové mladé muže (především z chudých oblastí) do armády, kde mohou dostat slušný plat a slušné životní podmínky. S pokračující hospodářskou krizí je proto ruská armáda stále více atraktivnější pro větší procento žen a mužů.

Gorenburg soudí, že úroveň potenciální hrozby ruské armády vůči západním státům je nezávislá na rychlosti a rozsahu provádění modernizačních plánů. Již nyní se Rusko opírá o špičkové systémy protivzdušné obrany, kvalitní letectvo i zvyšující se počet lodí a ponorek schopných ničit pozemní a hladinové cíle na vzdálenost několik tisíc kilometrů.

Ruské lodě například ukázaly schopnost z dobře chráněných vlastních vod (Kaspické a Černé moře) zasahovat cíle až na vzdálenost 2500 km, což nemohou plánovači NATO a Spojených států ignorovat.

Zdroj: The Cipher Brief 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruská obrněná vozidla bodují na světových trzích

Obrněná vozidla všeho druhu, od tanků až po kolové transportéry, jsou klíčové produkty ruského ...

Ruský robot Uran-9: Nepoužitelná hračka nebo revoluce?

Ruské ministerstvo obrany po několik měsíců zásobuje média informacemi o testech pozemního ...

Ruské deja vu: Boj útočných pušek AK-12 vs. AEK A-545

Ruská armáda v současné době zahajuje roční vojenské zkoušky dvou konkurenčních útočných pušek AK-12 ...

Alžírsko zvýšilo objednávku ruských helikoptér Mi-28

Alžírské vojenské letectvo se rozhodlo navýšit množství objednaných ruských útočných helikoptér ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 4
  • flanker.jirka
    14:41 23.04.2016

    logik:
    1. Pro sfázování svazku potřebují anténní řady spojení všech prvků současně na jedné frekvenci. Z toho pak plyne, že při přelaďování střídá radar vysílaci frekvenci, tak že vždy dojde k ozáření jednou frekvencí od jednoho radaru.
    2. Rušiče jsou širokopásmové a pokud se dnes spojí s moduly umožňující například DRFM technologii rušení, tak vám tam vytvoří spoustu cílů.
    3. Uvidíš ty něco dříve na radaru, než uvidí tebou vyslaný signál nějaké RWR na druhém letadle?

  • logik
    22:57 21.04.2016

    flanker.jirka:
    Jenže on se mu vrátí i ten původní signál. Takže max místo jednoho cíle ve 200km uvidí cíle dva, z toho jeden ve 200km a jeden v 215km. To mu ve vyslání rakety nezabrání.

    Navíc musíš bejt schopnej zdetekovat a zreplikovat všechny frekvence, který posílá, jinak rušení odhalí. Neříkám, že to nejde, ani neříkám, že to je k ničemu - ale tato technika samotná nezabrání detekci. Spíše to může být vhodné k rušení aktivně naváděných střel, kdy se jí nabídne "lepší" cíl o kus vzadu.

    Na rušení AESA radaru tak, abys fakt nebyl vidět, Ti prostě nic než rušení více frekvencí najednou nezbejvá. Ovšem máš pravdu, že podle toho si tě stejně najdou. V podstatě mi z toho vychází, že s růstem schopností radarů bude VLO čím dál tím důležitější, protože ostatní techniky boje proti radaru budou selhávat.

    Ohledně schopnosti detekce ozáření - jde o to, čím tě někdo ozařuje. Moderní radary uměj nepálit plným výkonem, když už věděj, jak je cíl daleko - a to pak může bejt detekovatelný a rozlišitelný oproti pozadí opravdu složitě. Znovu - netvrdím, že to nejde - ale jako vždy když jde o obranu, taháš za kratší kus provazu.

  • flanker.jirka
    21:46 21.04.2016

    jj284b: pořád říkám: "vy jste snad genius vojíne Gumpe"
    Každé TRM může pracovat na jiné frekvenci, ale pokud chcete svázovat do úzkého svazku anténní paprsek, tak musíte vždy současně všechny použít na stejné frekevenci, jinak vám nebude fázovaná řada fungovat, při dalším impulsu je přeladíte, ale přeladitelnost je stejně rychlá i u nových TWT elektronek.
    Pro příklad, když by jste měl celkový vyzářený impulsní výkon 20 000 W, tak pokud by jste měl řadu s 2000 moduly, kolik by každý dal výkonu? ... 10 Wattů, s tím toho moc neuděláte na větší vzdálenosti.

    logik: to zda něco najdete a odhalíte záleží na vyspělosti ELINT, SIGINT, ... když se chce, tak jde vše a jak jednou pošlete ven něco na 20 kW impulsního výkonu i z AESA antény, tak se to jen tak neztratí, i když to bude pseudonáhodně kodováné, už to kodování vás upozorní na to, že to nevysílá žádný radioamatér, ale sofistikované zařízení, třeba radar.
    Pro pochopení uvedu malý příklad, ozáří vás radar někde z dálky 200 km, doputuje k vám impuls, který zkopírujete a zpozdíte třeba 100 mikrosekund, takový signál se pak vrátí k radaru v čase kdy mu přiřadí dálku 215 km na místo 200 km, to stíhá ještě v tom samém odběhu, proto DRFM technologie fungují a všichni je rozvíjejí. Případ, který uvádíš by se týkal, pokud by ta detekce proběhla na max. dálce kterou ten radar zpracovává.

  • logik
    10:26 21.04.2016

    sokrates: vždyť také vliv sankcí na Rusko byl vidět už minulý rok. Původní plán byl 2300 za pět let, minulý rok to už možná viděli, že spíš za deset - a teď v podstatě říkají že v podstatě do termínů těch původních pěti let (2015+5 = cca 2016 + few years (to bývá většinou 3-4)) zvládnou stovku. Jestli z toho vyvozuješ, že to jde podle plánu, tak fakt nevim.

    flanker: Ono to s tím kopírováním a posíláním zpět není tak jednoduché. Jednak jak píše jj284b, není jednoduché vůbec moderní radar zdetekovat. Ale hlavně - k čemu Ti pomůže kopírování, když každej pulz půjde na jiné frekvenci? Když "zareaguješ" rychle, tak jen prvním pulzem vyrobíš na radaru zdvojenej cíl. Další Tvoje pulzy už budou k ničemu, protože protivník už další "dotazy" posílá po jiné frekvenci - a ty nevíš po které.
    Takže Ti nezbývá než rušit celé pásmo.

  • jj284b
    08:40 21.04.2016

    flanker.jirka: kazdy TRM vie fungovat na vlastnej frekvencii, kazdy jeden meni frekvenciu raz za milisekundu, kazdy jeden meni silu vyzarovania, atd atd..

    a co sa tyka frekvencneho rozsahu, ako presne chcete vediet co je este vysielanie AESA a co je uz sum prostredia?

    doteraz vsetci co sli proti F22 na Red Flagu nedokazali v BVR vysielanie radaru odhalit, a je jedno ci to boli F15, Typhoony, Raffale, ci Su-30.. jedine co ako tak mohli pouzit bol noise jamming, ktory pouzivali Growlery, no aj to z nich robilo len jednoduchy ciel...

  • Sokrates
    22:06 20.04.2016

    logik: podľa ruských zdrojov riaditeľ spoločnosti Uralvagonzavod uviedol, že 2300 ks je síce plán na 5 rokov, ale ten sa môže predĺžiť o ďalších 5 rokov. Čiže on už minulý rok upozorňoval, vzhľadom k tomu, že pozná svoje výrobné kapacity, že to bude 10 rokov. Zahraniční novinári veľmi radi vytrhnú čiastkový údaj z kontextu a potom sa budú smiať, ako sú zas Rusi v sklze.

    http://bmpd.livejournal.com/14...

    Zaujímavé je, že ruské zdroje vôbec neuvádzajú do kedy má byť táto objednávka zrealizovaná.

  • flanker.jirka
    20:54 20.04.2016

    logik: multimode činnost jsem myslel pro pouřití radaru jako takového, ne mode rušení, pokud už budu rušit radarem, tak vím přece kterým směrem mám rušit, tak si zaostřím, tak jako při klasické činnosti radaru a neprozradím se tak svému okolí

    jj284b: milisekundy jsou dlouhou dobou i pro elektronky, frekvenční rozsah stejně nebude větší než použitelnost antény jako takové, z důvodu zachování zisku, skákání frekvencí je řešeno přelaďováním, to nemá se šifrováním nic společného, možná tak v JRD Cifáre.
    Šumem dosáhnete jediného, každý široko daleko si vás najde, rozsvítíte se jako baterka v noci. ;-)

  • flanker.jirka
    20:45 20.04.2016

    logik: co budeš chtít rušit, když, jak píšeš, nevíš na jaké frekvenci radar bude vysílat? :-D Nejlepší je počkat až Tě nějakou frekvencí radar ozáří, tento signál zkopírovat, zesílit, upravit parametry a poslat zpět, třeba s technologií DRFM, na to ani nepotřebuješ vlastní radar, je sice výhoda, že i radarem můžeš rušit, ale standardem bývají palubní rušiče buď uvnitř éra, pak doplněné kontejnerem nebo pak vlečené rušiče a nebo jednorázově odhazovatelné naprogramované rušiče, třeba tento https://en.wikipedia.org/wiki/...

    u PESA se dá dobře realizovat odolnost proti EMP

  • jj284b
    20:44 20.04.2016

    AESA toho ale zvladne ovela viacej... frekvencny rozsah AESA je ovela vacsi, kazdy TRM vie fungovat na inej frekvencii, pricom meni frekvenciu raz za milisekundu.. vela stastia preladovat a zistovat na ktorych frekvenciach prave vysiela 1600-1800 TRM prvkov v tej danej milisekunde... navyse, aj keby ze sa ti podarilo zachytit a identifikovat to vysielanie, cele to skakanie frekvenciami je riesene cez sifrovanie, takze ak rusiaci signal nebudes upravovat podla rovnakeho kluca tak to rusenie bude nanic.. takze ostava ti jedine noise jamming, snazit sa zahltit cele X spektrum sumom.. no to z teba robi idealny ciel pre AMRAAM vdaka "home on jam" modu...

  • logik
    20:37 20.04.2016

    sokrates: současný plán 100ks není na rok, ale na několik následujících let
    http://russia-insider.com/en/a...

    Původní plán byl 2300 tanků do roku 2020
    http://www.army-technology.com...

    Few years může bejt krásně do 2020, a i kdyby do 2019 (dva roky to nebudou), tak za rok těch 2200 tanků pak určitě nenakoupěj.

    flanker:
    Aesa toho zvládne více. Protože na rušení nepotřebuješ takovej výkon, ale potřebuješ pokrejt hodně frekvencí najednou (nevíš, na jaký bude cízí radar vysílat). Tam můžeš rozdělit pole na X nezávislejch oblastí (jo, budeš mít výraznější sidelobes, a? Na rušení stačí daleko méně energie) a prát to na cíl.
    Todleto s PESA radarem neuděláš, protože tam máš k dispozici jen časovej
    multipex. Do PESA můžeš tam zabudovat víc příjmačů a vysílačům ale tím se ti začne
    radar prodražovat a zesložiťovat a stejně nedosáhneš nikdy takové flexibility,
    jako s AESA.

    On PESA má i své výhody - takže kdyby ta flexibilita za to nestála, tak se používá PESA. To, že se přechází na AESA jasně hovoří o tom, že ta flexibilita je třeba.

  • flanker.jirka
    19:58 20.04.2016

    logik: podívej se na toto: http://www.astron.nl/other/wor...

  • flanker.jirka
    19:46 20.04.2016

    logik: uděláš, stačí mít vícekanálové přijímče, při vysílací sekvenci pošleš za sebou počet pulzů a pak můžeš současně na více kanálech poslouchat během přijímací doby, podle počtu kanálu přijímače a můžeš jet klidně dva aaž čtyři základní módy současně na jiných frekvencích, AESA toho nezvládne o moc více, jde jen o to, že se to bere objeden vysílací/příjímací prvek, pokud by to šlo méně, tak nebude mít anténa patřičný zisk a charakteristiku, musíš dodržet podmínku, aby byly na jednu frekvenci k dispozici prvky ne dále než polovina použité vlnové délky.
    Jde jen o postup jak tu anténu budeš řídit. I PESA radary jako BARS a IRBIS, podle výrobce deklarují současnou činnost mapování terénu a skenování vzdušného prostoru s možností sledování cílů.

  • Sokrates
    19:45 20.04.2016

    logik: 2300 ks nebol plán na rok, ale na 5 - 10 rokov, ako uviedol v septembri 2015 generálny riaditeľ spoločnosti Uralvagonzavod. Uvidíme, ako rýchlo zvládnu dodať týchto 100 ks a či majú vôbec produkčné kapacity na 230 - 460 ks ročne.

  • logik
    19:27 20.04.2016

    flanker: trochu jsi přeskočil "nebo rozprostřít přes více frekvencí". To bez AESA neuděláš. A navíc se točíš na blbostech, ale zásadní námitku, že AESA radar musíš rušit na více frekvencích najednou, takže Ti nestačí jen 1/v^2 slabší signál, než "útočníkovi". Navíc Ti musí zbejt energie pro Tvuj radar, když cizí radar nebudeš mít v databázi, tak ho nebudeš moct emulovat a budeš muset ho "překrejt" atd....


    Sokrates: původní plán byl 2300 kousků....

  • Sokrates
    18:58 20.04.2016

    Na margo dopadu hospodárskej krízy na ruskú armádu je zaujímavé spomenúť, že 19. apríla zverejnilo ruské Ministerstvo obrany informáciu o nákupe tankov T-14 Armata. Nesledoval som, aký mali plán na tento rok, ale po predsériovej várke 20 ks teraz objednali ďalších 100 tankov.

  • flanker.jirka
    18:57 20.04.2016

    logik: ty už si se taky přestěhoval do Uher? :-D podívej se jaké elektronky se používají i u stávajících radarů, jsou pod zkratkou TWT, ty jsou přeladitelné stejně tak dobře, jako polovodičové prvky používané u AESA. Přelaďování není šifrování, tady pošlu odkaz na jedny z druhů vnitropulsní modulace, která nahrazuje díky kompresi impulzu na přijímací straně nutnost vysílat výkony ve stovkách kW.
    http://www.radartutorial.eu/08...

    jj284b: bodejť by nebyla zábava, když diskutuji s někým kdo ani neví kde se v radaru bere a děje doppler a zdroj vnitropulsní modulace signálu, pořád tu dáváte do souvislosti něco s AESA technologií na nepravých místech. A jak tak koukám, asi budete i pseudonáhodný generátor, tyto funkce zvládají i TWT elektronky, jde jen o program řídícího počítače, který to spouští, to nemá s AESA technologií nic společného, rozdíl je v tom, že u PESA to dělá centrální vysílač a u AESA vysílače distribuované do fázového pole antény, efekt je stejný.
    Podívejte se na radartutorial.eu ať vidíte, kde se co odehrává v které části radarů. Nikdo Vám tu nechce zpochybnit vlhké sny o nepřekonatelných stealth mašinách, je to TOP technologie, ale argumenty, které dáváte za příčinu AESA technologii a ostatním věcem tu máte špatně.

    A už vůbec netahejte sem ptákoviny o nedostačujících výkonech radaru, pokud vám stačí 20 kW na vyslání a příjem cíle, což jsou dvě cesty od radaru k cíli a pak zpět, tak na jednu cestu pouze k radaru, který ruší rušič, vám bude stačit mnohem méně energie a nemusíte mít ani PESA radar, bude vám postačovat anténa na rušiči s menším ziskem.

    Na těch odkazech Vám to popisují pěkně, jen s tím, že nepočítají s tím, že si to přečte expert na marketing.
    EW je vždy hra kočky s myší, tak že výsledek není nikdy předem zaručený.

  • jj284b
    16:36 20.04.2016

    logik: ved prave to sa mu snazim cely cas vysvetlit - pre rusenie je skratka potreba ovela menej energie ako treba na detekciu.. ak sa super pokusi prebit rusenie zvysenym vykonom, RWR to zaznamena a sila rusenia sa zvysi... no a kedze pri AESA sa rusenie vykonava radarom, tak ma ten AESA dostatocnu vykonovu rezervu na rusenie, ovela vacsiu ako je peak u PESA radaru... skratka, ak by sme zobrali ze oba radary maju 20kW, no jeden z nich ma RCS 100x mensiu ako druhe, tak ten s mensim RCS bude potrebovat ovela menej energie na zarusenie radaru...

    a ano, co sa tyka sifrovania som mal na mysli sposob akym AESA pracuje so signalom, skace po frekvenciach v preudonahodnom algoritme ktory super nepozna, takze je pren velmi obtiazne dany signal ucinne zarusit. jedine co moze robit je rusit na vsetkych frekvenciach, no to z neho zasa robi jednoduchy ciel.. pricom AMRAAM-D uz ma schopnost home on jam, takze sa vie naviest aj na zdroj rusenia v pripade ze aktivna radarova sustava v hlavici nevidi ciel... tento sposob HoJ je o dost ucinnejsi ako u specializovanych strelach s pasivnym navedenim na signal, kedze tie sa daju lahko zmiast, kedze staci aby funkciu rusica stroje medzi sebou prehadzovali a strela nebude vediet na koho sa zamerat (popripade moze rusenie vykonavat tahany rusic, ci MALD rusic atd)

  • logik
    16:23 20.04.2016

    flanker: šifrováním zřejmě jj284b nemyslel modulaci (kompresi) pulzu, nýbrž schopnost agilně měnit frekvence, nebo pulz rozprostřít po více frekvencích. A to je opravdu doména AESA radarů.

    jj284b: flanker zřejmě myslel to, že pro rušení radaru stačí vyslat signál "tam", zatímco pro detekci "tam a zpět" - tedy že pro rušení stačí menší síla signálu než pro detekci a tedy by neměl být problém i rušit signálem odpovídajícím síle odrazu krávy jako Mig31.
    Nedochází mu, že to platí pro radary s fixní frekvencí a že ve skutečnosti musíš rušit více frekvencí najednou.

    luky: Ne, potenciální energie rakety díky výšce nemá na "papírový" dosah raket vliv. Dosah se vždycky bere na vzdálenost ve stejné výšce.

    F15 bylo jaksi letadlo, které bylo děláno jako protiváha superrychlé Mig25. Je to M2.5 dle specifikací, pravděpodobně ještě o něco rychlejší. To, že by nebylo schopno vypustit raketu v M2 je dosti silné tvrzení. To, že se běžně supersonicky nelétá neznamená, že pokud bude chtít F15 vypálit raketu na max vzdálenost, že na to "nešlápne".

    A zvýšení dostřelu mezi verzí C5 a C7 fakt není tím, že by ji pálili ve stratosféře, což předtím nešlo. C7 narozdíl od C5 letí skrz stratosféru.

    Ad aktivní pohon v cíly: na maximu svého dostřelu nemá žádná raketa energie dost. Má ji vždy tak akorát. Proto je to také maximální dostřel.

    Jinak - kecal jsem s tou úpravou Amraaam pro raptor - pro raptor se upravovala už verze C3.

  • jj284b
    16:19 20.04.2016

    https://basicsaboutaerodynamic...

    pise sa tam ze:

    Ak RCS lietadla je redukovana o 99% a sila rusenia je rovnaka, tak dosah radaru cez rusenie (burn through) bude redukovany o 90%

  • jj284b
    16:14 20.04.2016

    a este: Jamming to signal ratio:

    https://basicsaboutaerodynamic...

  • jj284b
    16:07 20.04.2016
  • jj284b
    16:00 20.04.2016

    FlankerJirka: s vami je vzdy zabava... Radar objekt detekuje na zaklade odrazeneho ziarenia.. cim ma objekt mensi rozmer, tym je odraz mensi a slabsi... zaroven to ale znamena, ze ten slaby odraz je potom jedoduchsie zarusit vlastnym rusenim - cim je RCS stroja mensie, tym menej energie treba na zarusenie odrazu nepriatelskeho radaru... protivnik samozrejme moze zvysit vykon, no odrazy su stale slabsie ako peak radaru, takze znova plati ze rusicu staci ovela menej energie na zarusenie radaru... takze pri PESA radare dospejes do bodu, kedy ti ani maximalny vykon nestaci na to aby si bol schopny ciel detekovat... a to sa bavime o zaruseni sumom... AESA ti moze kludne posielat upraveny odraz, takze ti radar bude ukazovat ciel tam kde nie je a tak budes navadzat strelu do oblasti kde ziadne lietadlo nie je...

  • flanker.jirka
    15:42 20.04.2016

    Luky: "Roj MiGů 31 si pak můžeš představit jako roj dvoumachových TELARů BUK (ale s větším rozhledem i úhlem)"

    ... dobrá trefa s tím příměrem, Telary Buků M1, 2 tak Zaslony na Migu používali nebo možná používají pořád k řízení stejný počítač Argon 15a
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • KóĎA
    15:41 20.04.2016

    logik: to jsou mi známá fakta, která nemění nic na tom, že se Iráčanům ty střely vymanévrovat nedařilo. Ukončením AIM-54 podle mě spíše souviselo s ukončením hrozby masivního útoku protilodních střel po rozpadu SSSR.

  • Luky
    15:37 20.04.2016

    jo logiku, ale raketa nalétává proporcionálně s nadběhem...hele někdy jindy nebo se dostanu do průseru

  • Luky
    15:35 20.04.2016

    logiku - no je to i enerie i výška (to že je ve výšce řídký vzduch jsem bral za samozřejmost)...a díky výšce má taky kam klesat :)...čili přeměna potenciální na kinetickou..

    Myslím, že modelově je opravdu lepší využívat podobnosti BUKu a R-37 než S-400, která je dost jiná. Navíc ty těžké mají dosah i 250km.
    --------
    Před F-22 obravdu nebylo letadlo, které by operačně létalo MACH2+. F-22 létá 1,5 v supercruise, takže s forsáží se na M2 v poho dostane. Jiná letadla na tom stráví palivo i spostu času. Když někdo letěl Mach 1,3 tak byl rád. A o A-12 se bavit nechci.

    Seříznutý finy má myslím C-5 (tu máme).

    Logik napsal: Anebo nějaký aktivní pohon v cíli, ten ale R-37 nemá...

    V těch vzdálenostech o kterých hovořím má energie dost (koukni jak jsem na rakety přísnej). Nejlepší je stejně si najít dobu hoření. Na to ale nemám čas, udělal jsem dnes kulový...papa mám tu toho hodně

  • flanker.jirka
    15:31 20.04.2016

    jj 284b: reaguji na toto: "MiG-31 moze rusit vlastne odrazy, no koli velkej RCS na to potrebuje 20x tolko vykonu... takze radar Typhoonu sa cez rusenie ovela lahsie "prebije"... prekvapuje ma ze taketo zakladne veci neviete..."

    Evidentně Vám nedochází, to jak funguje šíření elektromagnetické energie v prostředí, nastudujte si toto:
    http://www.radartutorial.eu/01...
    Pak si spočítejte kolik energie bude potřebovat rušič, zjistíte, že výkon je to poslední co by byl problém pro rušič, když už má letadlo na palubě radar s mnohem větším výkonem, oproti výkonu samotného radaru je to menší výkon i v případě, že by měl odraznou plochu 100 metrů čtverečných.
    V případě posuzování dosahů v závislosti na RCS budete muset postoupit do další třídy a zkusit se naučit kvadratické rovnice.

    k tomuto:
    "a co sa tyka maximalneho vyziareneho vykonu, je to absolutne nepodstatne cislo, kedze radary nefunguju na peak... navyse, radar vidi len to co sa odrazi od ciela, no ked ciel ten odraz rusi, tak toho vela ten radar neuvidi... a PESA nevie sifrovat svoje vysielanie... takze je velmi lahko detekovatelna a rusitelna. "

    1. každý se snaží dostat do antény co největší výkon i u AESA antén, a to i přesto, že využívají vnitropulsní modulaci signálu, kterému říkáte šifrování. Amíci mají u nových AESA radarů okolo 20 kW špičkového výkonu, rusové se o to sami snaží například u IRBIS radaru tím, že tam dali do kaskády dvě elektronky, aby toho dosáhlo, budete se pak hodně divit, že 20 kW je stejných 20 kW jak na západě tak na východě.

    2. Vnitropulsní modulaci - šifrování používají i radary s obyčejnými parabolickými anténami, s činností řízení fází v soustavách PESA a AESA to nemá nic společného.

    3. Cíl neruší samotný odraz energie, ale snaží se do rušiče zkopírovat signál přijatý RWR a s tím pak pracovat jako se signálem, kterým se snaží zmást radar.

  • logik
    15:23 20.04.2016

    luky: A dokážeš konečně vysvětlit, proč amíci, když měli rakety s podobným dostřelem, se jich jen tak vzdali, aby je Migy31 mohli lovit jako králíky? Dává Ti to smysl, že to furt hájíš?

  • jj284b
    15:23 20.04.2016

    Dnesne moderne AESA radary pouzivaju TRM (transmiter/reciever module) na baze GaAs (Gallium Arsenide), no zaroven uz nastupuju TRM vyrobene na baze GaN (Gallium Nitride) ktore zvladaju este vacsiu voltaz ako GaAs, co este vyrazne zvysi schopnosti AESA radarov...

  • logik
    15:21 20.04.2016

    luky a ad 9: stejně, jako pro člověka je 9g maximum, pro raketu je 8g maximum. A stejně jako pro člověka maximum znamená, že je to fakt na hraně, pro raketu to znamená úplně stejně.

    Viz např.
    https://defenseissues.wordpres...

    většina manévrů spoléhá na to, že poloměr zatáčky letadla je o dost menší než rakety. Tedy nikoli na vysokou rychlost letadla, ale na obratnost. Rychlost se používá v případě, kdy je energie rakety "na hraně" (např. útok ze zadní polosféry z dálky).

  • jj284b
    15:15 20.04.2016

    Luky: odborinici davaju Typhoon a Su-35 na rovnaku uroven, pricom kazdy stroj ma svoje vyhody v inej oblasti. akonahle Typhoon dostane AESA radar CAESAR, tak znova ziska vyhodu, predsa len, Rusi zatial nemaju AESA radar schopny normalneho bojoveho nasadenia, a tie testovacie kusy co maju (pre MiG-35) dost vyrazne zaostavaju pouzitou technologiou T/R prvkov - predsa len, Rusko nie je ziadna mikrocipova velmoc, nemaju ziadne fabriky schopne produkovat vyspele chipy, takze sa to dost vyrazne prejavuje prave v tomto smere...

  • logik
    15:13 20.04.2016

    Luky: prosím, přestaň věštit z křišťálové koule co vím a nevím. To, co tvrdíš jako obrovskej objev kupodivu vím. Jen se trochu pleteš ve zdůvodnění - tou největší výhodou není až tak energie stíhače (zrychlení na ten M1.5 nestojí zdaleka tolik, jako další urychlení na z M1.5 na M5, takže ve výsledku to takový rozdíl neudělá), ale především nižší odpor vzduchu se stoupající nadmořskou výškou.

    Pak ještě bych souhlasil s tím, že v S400 uvedli rakety v hmotnosti kolem půl tuny s dosahem 100km, předtím jsem se díval především na současníky R-37, kdy takové rakety vážili mnou udávanou tunu a půl. Ovšem už jsi zamlčel, že tato raketa má pro manévrování v cíli speciální subsystém (říkaj mu gas-dynamic control system, víte někdo přesněji, jak to funguje?), díky kterému ji stačí u cíle menší přebytek energie a výrazně menší a lehčí hlavice, než u starších raket. Takže její výkony nejsou s R-37 srovnatelné.

    Další nepravda jsou pak Tvé vývody o důvodech úpravy C-5 a C-7. To jako před F-22 USA nemělo letadlo, co by bylo schopno urychlit na M2, že podle Tebe to byl důvod úpravy AMRAAMU?
    Amraam se na C-7 upravoval proto, aby se vešel do zbraňových šachet F22. Spolu s tím udělali úpravy, které vedli k zvýšení dostřelu, ale to nemá s F-22 nic společného. Šlo o volbu balistické trajektorie, která umožňuje cestu řidším vzduchem. A stejnou strategii může použít i StA raketa - i pro ní je lepší to vzít "obloukem", než se prodírat přes hustý vzduch při zemi.

    Ohledně manévrovatelnosti versus dosah: na lepší manévrovatelnost potřebuješ buďto větší řídící plochy, které zvětšují aerodynamický odpor, nebo do finální fáze "dovést" palivo, což Ti zvětšuje váhu rakety. Obojí Tě stojí rychlost rakety a tedy stejně rychlá ale manévrovatelnější raketa bude těžší.
    Anebo nějaký aktivní pohon v cíli, ten ale R-37 nemá...

  • Luky
    15:03 20.04.2016

    logik napsal: max 8g, tzn. 9g fighter když se zachová správně, tak ji většinou uhne.

    Není to tak že by pilot seděl v pitu, sledoval RWR, před zásahem udělal rychle jakýkoli 9G a to ho zachránilo. I kdyby to dobře načasoval, stěží mu to pomůže.
    Je to tanec a energie je život. Když to ve výšce přeženeš s Géčky, bude z tebe cihla. Navíc RWR ti poskytuje jen velmi omezené informace, pokud vůbec a to i u západních strojů. Vzdálenosti ti ani neřekne, navíc má hodně slepý úhly. Piloti dost létají na cit a představivost.

    Když jsem dělal sportovní šerm - je to všechno o přípravě. Zkouší se kam až ..a pak musí přijít včasná reakce - ne kryt při seku, to už musí být nohy v pohybu. V leteckým boji dnes moc nepomůže nějaký přitáhnutí na poslední chvíli.
    ----------------------------------
    jj284b jasně že ne, však Foxhound taky není TELAR. Byl to příměr.

    Typhoon má určitě slušné šance. Zejména s Meteorem a když by se jim podařilo roj MiGů dobře rozebrat. A opravdu účinný dosah R-37 bude podle mě do 70 Km, stejně jako u Amraamu sotva do 40ceti. Roj MiG31 a Su-35 proti dvěma rojům EF by byl zajímavý.

  • jj284b
    14:56 20.04.2016

    Luky: HARM na MiG-31 nikto odpalovat nebude... HARM nie je protilietadlova strela... akykolvek moderny stihac by vdaka modernemu integrovanemu RWR okamzite zistil vysielanie radaru tych MiGov, a zarusil by ho, takze ich realny dosah, by bol voci Typhonom sotva polovicny.. Typhoon je stroj optimalizovany na vysokorychlostne manevre, takze s nejakou R-33 ci R37 by si urcite poradil.. navyse by rovnako rusil aj navadzanie tej strely takze jej PK by bolo dost male.

    hypoteticka situacia s 10 MiG31BM proti 10 Typhoonom, moje peniaze by boli na Typhoony...

  • asdf
    14:54 20.04.2016

    Pepusak > Hodil som ten prispevok koli tomu, ze to bolo smerovane k tomu, ze R-37 netrafi nic okrem bombarderu.
    Takze som nahodil, ze ta R-37 znesie maximalne pretazenie 8g. Na 150 km leti standartnou trajektoriou, takze ma sancu do tych 150 km aj trafit nieco viacej manovrovatelne ako bombarder. Pri tom maximalnom dosahu 400 km leti uz po balistickej krivke, tak v tom pripade verim, ze netrafi nic mensie ako bombarder a aj ten mu nesmie moc uhynat.

  • Sokrates
    14:53 20.04.2016

    jj284b: Kuwait nad nimi uvažovať môže, ale vo Phase 2 Enhancements sa s nimi vôbec neráta.

    Údaje o R-37 na wikipédii čerpal autor z ruského vojenského webu a zdroj tam doložil.

    http://rbase.new-factoria.ru/m...

    Článok taktiež uvádza z akých zdrojov čerpal. Ak máš aktuálnejšiu alebo presnejšiu informáciu, bolo by fajn, keby si ju doložil tiež zdrojom.

  • Luky
    14:47 20.04.2016

    Roj MiGů 31 si pak můžeš představit jako roj dvoumachových TELARů BUK (ale s větším rozhledem i úhlem), které jsou prolinkované, nahlížejí shora do údolí, když po nich někdo vypálí "HARM" tak utečou obrovskou rychlostí, přičemž navedení letící střely se přebere jiný TELAR. Nemusí ale svítit až do zásahu, protože pálí i aktivní střely. Při změně situace dokážou pálit ještě lehčí R77, případně infra BVR (mají na to i pasivní senzory) nebo superagilní R-73. V nouzi můžou i párat rotačákem.

    Zdá se ti tahle zcenérie pohodičkou? (když tam, kde by hrozil BUK pošlou hodně ostrej SEAD)
    ----------------------
    Já tu vaši debatu nesledoval od začátku. Myslím, že z mých předchozích příspěvku je jasný, že jsem fanda lehkých stíhačů ala Gripen s BVR výzbrojí (třeba i brazilský F-5). Když navěšíš 4 Aim-120 a 2x třeba IrisT, máš nepřetížený letoun s 6ti parádně vyváženými střelami. Neznamená to ale, že "rarita" MIG31 není "threat". Věř že je.

  • logik
    14:43 20.04.2016

    asdf: max 8g, tzn. 9g fighter když se zachová správně, tak ji většinou uhne. Pravda ne každá stíhačka dá 9g s podvěšenou výzbrojí.
    Další věc je, že žádná raketa nedá "maximální G" na maximu svého dostřelu. Efektivní dostřel proti manévrujícím cílům bývá kolem poloviny, ale jde o to, jak je raketa udělaná.

    Některé rakety např. spalují palivo záměrně pomalu, aby ho měli více na manévrování
    v poslední části letu. Některé (např. PAC-3 z patriotu) mají přídavné manévrovací raketové motorky. Stejnětak samotnou aerodynamiku rakety lze udělat "na dostřel" nebo "na obratnost".

    kóďa:
    F-14 jsou IMHO výrazně lepší letadla než mig-21 a 23, se kterejma bojovali v II válce - a Iránští piloti byli také výrazně lepší.
    To, že USA Phoenixy dále nevyvíjeli a nevyvíjejí svědčí o tom, že se pro AA souboj zas tak nehodily. V II válce je prý používali na výrazně kratší vzdálenosti, než jejich teoretický max.
    Viz např.
    https://forums.spacebattles.co...

  • jj284b
    14:42 20.04.2016

    Sokrates: Typhoony maju dostavat strely Meteor uz tento rok. Integracia Amraam-D je mozna bez problemov, a vela uzivatelov Typhoonov nad nimi uvazuje.. napr, Kuwait ktory planuje kupit 28 Typhoonov, ich chce vyzbrojene prave AIM120D

  • jj284b
    14:40 20.04.2016

    asfd: davat slovensku wikipediu ako zdroj... povedzme ze to nie je prave najspolahlivejsie medium... hocikto ti tam moze udaje zmenit ako sa mu zachce..

  • Sokrates
    14:39 20.04.2016

    Príliš som nepochopil, prečo sa tu spomína AIM-120D v súvislosti s Typhoonom. EF nemá tie rakety integrované, takže dostrel 180 km mu nehrozí.

  • Luky
    14:35 20.04.2016

    Dokud nepochopíš, že energie nosiče se sčítá s energií odpálené střely, proto mají v podstatě stejné střely úplně jiný dosah a nebezpečnost při odpalu ze země nebo např. z vrtulníku oproti odpalu ze stratosféry s nadzvukovou rychlostí, tak se nehneš z místa. Nelze taky srovnávat maximální balistický dosah s opravdu nebezpečným dosahem v NEZ. Pochop,že střela stejné koncepce jako do BUKu, odpálená nosičem MACH2+ ve výšce 17km nemusí mít horší vlastnosti než agilní střela jaká se dává do BUKu jen proto, že doletí 300km.

    Když vezmeš TELAR BUKu co odpálí střelu podobné váhové kategorie i aerodynamické koncepce jako R-37 ze země, bude mít výškový dosah cca 25km a dálkový třeba 40-50km ..a to u střel, které jsou o cca 200kg těžší, u těch co budou podobně těžké to bude ještě méně..dá se říci do dálky třeba 30km a do výšky i necelých 20km. Tohle je ale jen rámcové porovnání, porovnávat to přesně je blbost, musel by si sledovat výkon střely v čase v každém bodě, aby jeden řekl jak moc je nebezpečná pro jak rychlý cíl. Ona ti balisticky třeba dolétne na nějakou hranici ale už tam kromě helikoptéry nic netrefí. Těžší střely ti unesou silnější hlavici a uvnitř NEZ mají obrovskou manévrovatelnost.

    Pokud se mi budeš snažit namluvit, že Rusáci mají prostě horší palivo a všechno, tak tady máš jednu ze střel S-400:
    9M96E2 ..dálka 120 km.... výška 30 km... hmotnost 420 kg
    -----------
    Amraam C-5 a C-7 má v podstatě stejný motor. Upgrade elektroniky a výdrže baterie byl potřeba právě kvůli stratosferickým odpalům za vysokých rychlostí, kdy F-22 v podstatě funguje jako booster, který střelu urychlí na M1,5-2 a vynese do stratosféry. Protože pak doletí třeba 6x dále, musí i vydržet déle do samodestrukce. Při odpalu ze země je to jedno, protože při dosahu do 30 km dlouhou výdrž netřeba.
    ----------------------------------
    přečti si několikrát co jsi napsal (logik napsal):

    Ohledně srovnání R33 a střely z Buku: také se koukni, jakej má střela z Buku dosah. Výrazně menší, než R33/R37. Ono to není tak, že nejde udělat těžká manévrovatelná raketa. Ale je to vždy něco za něco. Stejně jako Mig31 je rychlej, ale špatně manévrovatelnej, tak stejnej případ jsou ty rakety R33/R37.
    Kdybys chtěl udělat raketu s takovým dosahem manévrovatelnou, tak jsi zas v jiné váhové kategorii, viz 40N6 rakety z S-400: jejich přesná váha udávaná není, ale je větší než váha 48N6E2 raket z S-300, které váží 1.8tuny a dosah mají 195km, tedy polovinu R-37.

    To je hrozná blbost. Nepotřebuješ dělat těžší střelu aby byla manévrovatelnější. Fakt nepotřebuješ. Těžší ji děláš aby měla víc paliva (dosah, dynamika) a nebezpečnější hlavici. On je taky dost rozdíl mezi MACH6 střelou a MACH4.

  • Pepusak
    14:26 20.04.2016

    asdf

    Tak teď nechápu co řešíte, to váš příspěvek vyzněl tak, že při 400km sestřelí vše, ani zmínka o rozměrných a nemanévrujících cílech.

  • asdf
    14:06 20.04.2016

    asdf > S tou SU-35 som sa sekol, daval som hladat RVV-BD a to mi vyhodil googl. Holt, nevsimol som si.

  • asdf
    14:05 20.04.2016

    Papusak > Skus citovat cele z toho zdroja.

    "Zatímco při standardní trajektorii letu dálkový dosah střely K-37 činí 150 km, při balistické dráze letu je tato zbraň schopna zasáhnout cíl vzdálený až 400 km. Na takto velké vzdálenosti lze ale za pomocí PLŘS typu K-37 útočit pouze na rozměrné vzdušné cíle s velmi omezenými manévrovacími schopnostmi, které jsou navíc zdrojem silného elektromagnetického záření (např. vzdušná velitelská stanoviště, letouny AWACS nebo letouny REB)."

    Takze ja schopna pri dosahu utocit len na rozmerne vzdusne cielie ale pri 400 km dosahu, lebo v tom pripade leti po balistickej krivke. Pri dosahu 150 km leti po standartnej trajektorii.

    Za dalsie, https://sk.wikipedia.org/wiki/...
    "Strela je schopná ničiť nepriateľské lietadlá manévrujúce s preťažením 8 g"

  • logik
    13:52 20.04.2016

    luky: Já jsem začal s nepříliš smysluplným srovnáváním AtA a StA raket? Urážíš jen sám sebe. Ty argumenty, které jsi zmiňoval jsem kupodivu zvážil a pořád nevysvětlují to, kolik váží ruské rakety do S-400.

    SL-AMRAAM odpovídá verzi C-5, tedy s maximálním dostřelem 105km, efektivní (proti manévrujícím cílům) se udává do 60km. SL-AMRAAM má dostřel udávaný 33km (byť zdroje se lišej) - u PVO se co vím počítá i s manévrováním, ale dejme tomu, že efektivní dostřel 20km, tedy třetina. Třetina z 300km je 100km. Kolik váží ruské StA rakety do S-300 s dostřelem kolem 100km (např. 5V55KD, nebo 48N6)? Furt tunu a půl a jsou to sedm metrů dlouhý potvory.

    Dál sis vymyslel, že tvrdím, že AMRAAM je proti manévrujícímu cíli smrtící na 180km (to je max range, kde se mu manévrující éro vyhne), výškový dosah SL-AMRAAMU je 15km, nikoli 10 (např. http://www.deagel.com/Surface-... dále SL-AMRAAM vychází z verze C-5, nikoli C-7, která teprv má prodloužený dostřel na 180km atd. atd.

    Klidně si dál věř, že rusové maj už 25 let ultimativní raketu, co na 300km sejme libovolnou stíhačku, a jen jsou blbý, že s ní nevyzbrojej svoje letadla, co se stíhačkama maj bojovat....

  • Pepusak
    13:31 20.04.2016

    asdf

    Na takto velké vzdálenosti lze ale za pomocí PLŘS typu K-37 útočit pouze na rozměrné vzdušné cíle s velmi omezenými manévrovacími schopnostmi, které jsou navíc zdrojem silného elektromagnetického záření (např. vzdušná velitelská stanoviště, letouny AWACS nebo letouny REB).

    Více zde: http://ruslet.webnode.cz/techn...

    The R-37M designation has since been used for a modernized variant of the missile, also known as RVV-BD

    The RVV-SD is an improved version of the R-77

    Příště to chce lépe číst :D

  • KóĎA
    13:26 20.04.2016

    asdf: RVV-SD je R-77, podobná kategorie jako amraam.

  • asdf
    13:17 20.04.2016

    jj2845b > Su-35 neimplementovala R-37?

    RuAF Su-35S fighters deployed to Syria are armed with RVV-SD / AA-12 air-to-air
    http://syria.liveuamap.com/en/...

    A co je to za strelu zo zahadnym oznacenim RVV-SD ? Ze by to bola R-37M ?
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • asdf
    13:09 20.04.2016

    jj284b > Slovenska viki o R-37 https://sk.wikipedia.org/wiki/...

    citujem "Strela je schopná ničiť nepriateľské lietadlá manévrujúce s preťažením 8 g"

    dalsi info o R-37
    http://ruslet.webnode.cz/techn...
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    Dosah po standartnej trajektorii 150 km, po balistickej krivke dosah 400 km

Stránka 1 z 4