Dopad hospodářské krize na ruskou armádu

Vitaly V. Kuzmin
Ruští vojáci; ilustrační foto / Vitaly V. Kuzmin; CC BY-SA 3.0

Pokles ruské ekonomiky se promítl v nižším rozpočtu ruského ministerstva obrany. Avšak i přes snížení plánovaného obranného rozpočtu o 5 %, byly výdaje v roce 2015 o čtvrtinu vyšší než v roce 2014. Dopad poklesu ekonomiky na ruskou armádu se snažil popsat Dmitry Gorenburg na webu The Cipher Brief.

V minulém roce ruské ministerstvo obrany hospodařilo s rozpočtem 57,7 miliardy dolarů - o 25,6 % více než v roce 2014. I přes relativní pokles rozpočtu v roce 2015 oproti plánům (o 5 %) se tak ruskému ministerstvu obrany podařilo pokračovat v modernizaci (i když s omezením) a financovat vojenské operace Sýrii.

I přes pokračující problémy ruské ekonomiky v listopadu minulého roku Kreml oznámil, že letošní obranný rozpočet bude v podstatě na stejné úrovni.

Nicméně v minulém měsíci vláda v Moskvě oznámila snížení rozpočtu na rok 2016 o 5 %. Bude to poprvé od roku 2000, po nástupu Vladimíra Putina do úřadu, kdy dojde k reálnému poklesu rozpočtu ruského ministerstva obrany.

Je tedy otázkou, jak se podaří dodržet rozsah a termíny přijatého modernizačního plánu pro roky 2011 až 2020. Ruské ministerstvo již muselo zmenšit počty nakupované techniky a pozdržet některé programy.

Například dostavba jaderné ponorky Borej byla odsunuta na rok 2021 (původně 2020) a Jasan na rok 2023 (2020).

Podle původních plánů Uralvagonzavod slíbil dodat 2300 nových tanků T-14 do roku 2020. Avšak experti, zejména pro omezené výrobní možnosti, očekávají v následujících pěti letech výrobu pouze 200 až 300 tanků T-14. Všechny tanky T-14 tak ruská armáda nedostane dříve než v roce 2030.

Důležitou novinkou je ukončení vývoje raketového vlaku Barguzin. Ještě na začátku letošního roku se zdálo, že vývoji “jaderného” vlaku nic nestojí v cestě. Posléze byl však program o rok odsunut a nakonec kvůli nedostatku financí zrušen.

Zpožděný je vývoj stíhačky 5. generace T-50. Ruské letectvo získá do roku 2020 pouze 12 stíhaček T-50, oproti 55 plánovaným. Rusko se proto zaměří na nákup letadel tzv. 4+ generace, jako je Su-30 nebo Su-35. Odkladu se dočkal také projekt nového strategického bombardéru PAK DA. Místo toho budou vyrobeny nové (modernizované) bombardéry Tu-160M2.

“Otloukánkem” ruských ozbrojených sil je námořnictvo. V letošním roce se očekávalo zahájení stavby nového jaderného torpédoborce o výtlaku 14 000, ale zdá se, že projekt bude v tichosti opuštěn. Stejně tak Kreml nijak nespěchá se stavbou nových výsadkových lodí, jako náhradu za zrušenou dodávku francouzských lodí Mistral.

Přesto škrty v obraně podle Gorenburga nebudou mít velký vliv na vojenskou pozici Ruska v blízkém a střednědobém horizontu. Kvůli škrtům se bude ruská armáda spoléhat především na současné platformy a zbraně, jak zavedené do výzbroje, tak nově nakupované. Avšak ruská armáda je dostatečně silná, aby v konvenčním konfliktu úspěšně vzdorovala jakémukoliv protivníkovi.

I přes rozpočtové problémy nesmí být ruská armáda v žádném případě podceňována. I když omezený rozpočet nedovoluje dokončit ty nejambicióznější programy, ruská armáda je schopná provádět expediční operace na dlouhé vzdálenosti (Sýrie) a udržovat vysoké tempo a úroveň výcviku. Navíc ruská armáda operace v Sýrii využívá k provádění nutného výcviku, i k testování zbraní.

Hospodářská krize ruské armádě paradoxně pomáhá s náborem nových vojáků. Rostoucí nezaměstnanost přivádí nové mladé muže (především z chudých oblastí) do armády, kde mohou dostat slušný plat a slušné životní podmínky. S pokračující hospodářskou krizí je proto ruská armáda stále více atraktivnější pro větší procento žen a mužů.

Gorenburg soudí, že úroveň potenciální hrozby ruské armády vůči západním státům je nezávislá na rychlosti a rozsahu provádění modernizačních plánů. Již nyní se Rusko opírá o špičkové systémy protivzdušné obrany, kvalitní letectvo i zvyšující se počet lodí a ponorek schopných ničit pozemní a hladinové cíle na vzdálenost několik tisíc kilometrů.

Ruské lodě například ukázaly schopnost z dobře chráněných vlastních vod (Kaspické a Černé moře) zasahovat cíle až na vzdálenost 2500 km, což nemohou plánovači NATO a Spojených států ignorovat.

Zdroj: The Cipher Brief 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruská obrněná vozidla bodují na světových trzích

Obrněná vozidla všeho druhu, od tanků až po kolové transportéry, jsou klíčové produkty ruského ...

Ruský robot Uran-9: Nepoužitelná hračka nebo revoluce?

Ruské ministerstvo obrany po několik měsíců zásobuje média informacemi o testech pozemního ...

Ruské deja vu: Boj útočných pušek AK-12 vs. AEK A-545

Ruská armáda v současné době zahajuje roční vojenské zkoušky dvou konkurenčních útočných pušek AK-12 ...

Alžírsko zvýšilo objednávku ruských helikoptér Mi-28

Alžírské vojenské letectvo se rozhodlo navýšit množství objednaných ruských útočných helikoptér ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • Sokrates
    14:39 20.04.2016

    Príliš som nepochopil, prečo sa tu spomína AIM-120D v súvislosti s Typhoonom. EF nemá tie rakety integrované, takže dostrel 180 km mu nehrozí.

    Príliš som nepochopil, prečo sa tu spomína AIM-120D v súvislosti s Typhoonom. EF nemá tie rakety integrované, takže dostrel 180 km mu nehrozí.

  • Luky
    14:35 20.04.2016

    Dokud nepochopíš, že energie nosiče se sčítá s energií odpálené střely, proto mají v podstatě stejné střely úplně jiný dosah a nebezpečnost při odpalu ze země nebo např. z ...Zobrazit celý příspěvek

    Dokud nepochopíš, že energie nosiče se sčítá s energií odpálené střely, proto mají v podstatě stejné střely úplně jiný dosah a nebezpečnost při odpalu ze země nebo např. z vrtulníku oproti odpalu ze stratosféry s nadzvukovou rychlostí, tak se nehneš z místa. Nelze taky srovnávat maximální balistický dosah s opravdu nebezpečným dosahem v NEZ. Pochop,že střela stejné koncepce jako do BUKu, odpálená nosičem MACH2+ ve výšce 17km nemusí mít horší vlastnosti než agilní střela jaká se dává do BUKu jen proto, že doletí 300km.

    Když vezmeš TELAR BUKu co odpálí střelu podobné váhové kategorie i aerodynamické koncepce jako R-37 ze země, bude mít výškový dosah cca 25km a dálkový třeba 40-50km ..a to u střel, které jsou o cca 200kg těžší, u těch co budou podobně těžké to bude ještě méně..dá se říci do dálky třeba 30km a do výšky i necelých 20km. Tohle je ale jen rámcové porovnání, porovnávat to přesně je blbost, musel by si sledovat výkon střely v čase v každém bodě, aby jeden řekl jak moc je nebezpečná pro jak rychlý cíl. Ona ti balisticky třeba dolétne na nějakou hranici ale už tam kromě helikoptéry nic netrefí. Těžší střely ti unesou silnější hlavici a uvnitř NEZ mají obrovskou manévrovatelnost.

    Pokud se mi budeš snažit namluvit, že Rusáci mají prostě horší palivo a všechno, tak tady máš jednu ze střel S-400:
    9M96E2 ..dálka 120 km.... výška 30 km... hmotnost 420 kg
    -----------
    Amraam C-5 a C-7 má v podstatě stejný motor. Upgrade elektroniky a výdrže baterie byl potřeba právě kvůli stratosferickým odpalům za vysokých rychlostí, kdy F-22 v podstatě funguje jako booster, který střelu urychlí na M1,5-2 a vynese do stratosféry. Protože pak doletí třeba 6x dále, musí i vydržet déle do samodestrukce. Při odpalu ze země je to jedno, protože při dosahu do 30 km dlouhou výdrž netřeba.
    ----------------------------------
    přečti si několikrát co jsi napsal (logik napsal):

    Ohledně srovnání R33 a střely z Buku: také se koukni, jakej má střela z Buku dosah. Výrazně menší, než R33/R37. Ono to není tak, že nejde udělat těžká manévrovatelná raketa. Ale je to vždy něco za něco. Stejně jako Mig31 je rychlej, ale špatně manévrovatelnej, tak stejnej případ jsou ty rakety R33/R37.
    Kdybys chtěl udělat raketu s takovým dosahem manévrovatelnou, tak jsi zas v jiné váhové kategorii, viz 40N6 rakety z S-400: jejich přesná váha udávaná není, ale je větší než váha 48N6E2 raket z S-300, které váží 1.8tuny a dosah mají 195km, tedy polovinu R-37.

    To je hrozná blbost. Nepotřebuješ dělat těžší střelu aby byla manévrovatelnější. Fakt nepotřebuješ. Těžší ji děláš aby měla víc paliva (dosah, dynamika) a nebezpečnější hlavici. On je taky dost rozdíl mezi MACH6 střelou a MACH4.Skrýt celý příspěvek

  • Pepusak
    14:26 20.04.2016

    asdf

    Tak teď nechápu co řešíte, to váš příspěvek vyzněl tak, že při 400km sestřelí vše, ani zmínka o rozměrných a nemanévrujících cílech.

    asdf

    Tak teď nechápu co řešíte, to váš příspěvek vyzněl tak, že při 400km sestřelí vše, ani zmínka o rozměrných a nemanévrujících cílech.

  • asdf
    14:06 20.04.2016

    asdf > S tou SU-35 som sa sekol, daval som hladat RVV-BD a to mi vyhodil googl. Holt, nevsimol som si.

    asdf > S tou SU-35 som sa sekol, daval som hladat RVV-BD a to mi vyhodil googl. Holt, nevsimol som si.

  • asdf
    14:05 20.04.2016

    Papusak > Skus citovat cele z toho zdroja. "Zatímco při standardní trajektorii letu dálkový dosah střely K-37 činí 150 km, při balistické dráze letu je tato zbraň schopna ...Zobrazit celý příspěvek

    Papusak > Skus citovat cele z toho zdroja.

    "Zatímco při standardní trajektorii letu dálkový dosah střely K-37 činí 150 km, při balistické dráze letu je tato zbraň schopna zasáhnout cíl vzdálený až 400 km. Na takto velké vzdálenosti lze ale za pomocí PLŘS typu K-37 útočit pouze na rozměrné vzdušné cíle s velmi omezenými manévrovacími schopnostmi, které jsou navíc zdrojem silného elektromagnetického záření (např. vzdušná velitelská stanoviště, letouny AWACS nebo letouny REB)."

    Takze ja schopna pri dosahu utocit len na rozmerne vzdusne cielie ale pri 400 km dosahu, lebo v tom pripade leti po balistickej krivke. Pri dosahu 150 km leti po standartnej trajektorii.

    Za dalsie, https://sk.wikipedia.org/wiki/...
    "Strela je schopná ničiť nepriateľské lietadlá manévrujúce s preťažením 8 g"Skrýt celý příspěvek

  • logik
    13:52 20.04.2016

    luky: Já jsem začal s nepříliš smysluplným srovnáváním AtA a StA raket? Urážíš jen sám sebe. Ty argumenty, které jsi zmiňoval jsem kupodivu zvážil a pořád nevysvětlují to, kolik ...Zobrazit celý příspěvek

    luky: Já jsem začal s nepříliš smysluplným srovnáváním AtA a StA raket? Urážíš jen sám sebe. Ty argumenty, které jsi zmiňoval jsem kupodivu zvážil a pořád nevysvětlují to, kolik váží ruské rakety do S-400.

    SL-AMRAAM odpovídá verzi C-5, tedy s maximálním dostřelem 105km, efektivní (proti manévrujícím cílům) se udává do 60km. SL-AMRAAM má dostřel udávaný 33km (byť zdroje se lišej) - u PVO se co vím počítá i s manévrováním, ale dejme tomu, že efektivní dostřel 20km, tedy třetina. Třetina z 300km je 100km. Kolik váží ruské StA rakety do S-300 s dostřelem kolem 100km (např. 5V55KD, nebo 48N6)? Furt tunu a půl a jsou to sedm metrů dlouhý potvory.

    Dál sis vymyslel, že tvrdím, že AMRAAM je proti manévrujícímu cíli smrtící na 180km (to je max range, kde se mu manévrující éro vyhne), výškový dosah SL-AMRAAMU je 15km, nikoli 10 (např. http://www.deagel.com/Surface-... dále SL-AMRAAM vychází z verze C-5, nikoli C-7, která teprv má prodloužený dostřel na 180km atd. atd.

    Klidně si dál věř, že rusové maj už 25 let ultimativní raketu, co na 300km sejme libovolnou stíhačku, a jen jsou blbý, že s ní nevyzbrojej svoje letadla, co se stíhačkama maj bojovat....Skrýt celý příspěvek

  • Pepusak
    13:31 20.04.2016

    asdf Na takto velké vzdálenosti lze ale za pomocí PLŘS typu K-37 útočit pouze na rozměrné vzdušné cíle s velmi omezenými manévrovacími schopnostmi, které jsou navíc zdrojem ...Zobrazit celý příspěvek

    asdf

    Na takto velké vzdálenosti lze ale za pomocí PLŘS typu K-37 útočit pouze na rozměrné vzdušné cíle s velmi omezenými manévrovacími schopnostmi, které jsou navíc zdrojem silného elektromagnetického záření (např. vzdušná velitelská stanoviště, letouny AWACS nebo letouny REB).

    Více zde: http://ruslet.webnode.cz/techn...

    The R-37M designation has since been used for a modernized variant of the missile, also known as RVV-BD

    The RVV-SD is an improved version of the R-77

    Příště to chce lépe číst :DSkrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    13:26 20.04.2016

    asdf: RVV-SD je R-77, podobná kategorie jako amraam.

    asdf: RVV-SD je R-77, podobná kategorie jako amraam.

  • asdf
    13:17 20.04.2016

    jj2845b > Su-35 neimplementovala R-37? RuAF Su-35S fighters deployed to Syria are armed with RVV-SD / AA-12 ...Zobrazit celý příspěvek

    jj2845b > Su-35 neimplementovala R-37?

    RuAF Su-35S fighters deployed to Syria are armed with RVV-SD / AA-12 air-to-air
    http://syria.liveuamap.com/en/...

    A co je to za strelu zo zahadnym oznacenim RVV-SD ? Ze by to bola R-37M ?
    https://en.wikipedia.org/wiki/... Skrýt celý příspěvek

  • asdf
    13:09 20.04.2016

    jj284b > Slovenska viki o R-37 https://sk.wikipedia.org/wiki/... citujem "Strela je schopná ničiť nepriateľské lietadlá manévrujúce s preťažením 8 g" dalsi info o ...Zobrazit celý příspěvek

    jj284b > Slovenska viki o R-37 https://sk.wikipedia.org/wiki/...

    citujem "Strela je schopná ničiť nepriateľské lietadlá manévrujúce s preťažením 8 g"

    dalsi info o R-37
    http://ruslet.webnode.cz/techn...
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    Dosah po standartnej trajektorii 150 km, po balistickej krivke dosah 400 kmSkrýt celý příspěvek

  • jj284b
    12:23 20.04.2016

    Hmmm... tak toto este bude zaujimave... http://www.military.com/daily-... ide sa zistovat co by ...Zobrazit celý příspěvek

    Hmmm... tak toto este bude zaujimave...

    http://www.military.com/daily-...

    ide sa zistovat co by stal restart F-22 ...Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    11:27 20.04.2016

    Luky: AIM-120D ma dosah 180km koli optimalizacii pri odpale, pouzitiu INS a GPS na urcovanie polohy, a updatnutej komunikacii so strelou cez datalink.. strely su odpalovane ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: AIM-120D ma dosah 180km koli optimalizacii pri odpale, pouzitiu INS a GPS na urcovanie polohy, a updatnutej komunikacii so strelou cez datalink.. strely su odpalovane prakticky v balistickom uhle pre co najvyssi dosah.. no aj tak proti manevrujucej stihacke by dosah 180km nemali.. lebo by ta strela uz nemala dost energie manevrovat na ciel... vtip je v tom ze MiG31 velmi manevrovat nevie...

    R-33/R-37 su strely optimalizovane na nicenie bombarderov... tie velmi nemanevruju, a predstavuju relativne velky ciel. takze na dosiahnutie co najvacsieho dosahu sa skratka obetovala koncova manevrovatelnost v prospech dosahu.. pri odpale strelam dojde palivo celkom rychlo, potom uz len letia(padaju) zostatkovou rychlostou.. pri manevrovani stracas rychlost velmi rychlo...Skrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    11:26 20.04.2016

    Ještě bych jen dodal, že iránské Tomcaty s podobným typem AA střely, byly postrachem iráckého letectva. Přestože i ty byly primárně zaměřeny proti sovětských dálkovým nosičům ...Zobrazit celý příspěvek

    Ještě bych jen dodal, že iránské Tomcaty s podobným typem AA střely, byly postrachem iráckého letectva. Přestože i ty byly primárně zaměřeny proti sovětských dálkovým nosičům protilodních střel.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    11:14 20.04.2016

    A ještě na jednu věc jsem zapomněl - ve stratosféře jsou 9G zatáčky letadel spíš "tak trochu" teorie.

    A ještě na jednu věc jsem zapomněl - ve stratosféře jsou 9G zatáčky letadel spíš "tak trochu" teorie.

  • Luky
    10:51 20.04.2016

    Boj je umění. Zkus se s někým přít o kung-fu na internetech. Pouč někoho, že je dobré nepřítele udeřit. Argumentuj tím, že je "dobré mít jak sílu, tak rychlost". Výhodné je taky ...Zobrazit celý příspěvek

    Boj je umění. Zkus se s někým přít o kung-fu na internetech. Pouč někoho, že je dobré nepřítele udeřit. Argumentuj tím, že je "dobré mít jak sílu, tak rychlost". Výhodné je taky někoho kopnout!

    Prozatím si věř tomu, že 150Kg vážící západní raketa je smrtící na 180km, i když při odpalu ze země má výškový dosah kolem 10km. U ruské věř tomu, že ze země odpálená sřela o tunové hmotnosti může být "neuhnutelná", ale 500kg vážící střela odpálená ze stratosféry manévrovat nemůže, protože má větší dolet než střela odpálená ze země...ty jsi fakt logik.

    Až budu mít někdy čas, tak ti to možná zkusím vysvětlit. Ale aby to nebylo, že po 30ti stránkách dohadů o obraně ČSR se poprvé podíváš na mapu střední Evropy před WW2.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    10:36 20.04.2016

    luky: vyhodnocování z více zdrojů v přípaě spolupráce radarů tak jak to dělají Mig31 právě proti VLO letadlům příliš k užitku není. To právě byla podstata mého postu. Protože to ...Zobrazit celý příspěvek

    luky: vyhodnocování z více zdrojů v přípaě spolupráce radarů tak jak to dělají Mig31 právě proti VLO letadlům příliš k užitku není. To právě byla podstata mého postu. Protože to dosah v podstatě nezvyšuje - a dřív, než to (V)LO letadlo uvidíš, tak už po tobě letěj rakety a nevíš odkud a při troše smůly nevíš včas ani to, že letí...

    Datalink na sdílení informací pak je samozřejmě velká výhoda - ovšem dávno to není nic, co by neměli i jiné stroje. Eurofighter má datalink zrovna poměrně pokročilej a sdílet informace a navádět "cizí" rakety umí také.
    https://typhoon.starstreak.net...

    Ohledně toho, co je třeba l vyhnutí rakety, tak dávám citaci:
    "It is important that tactical aircraft maintain high airspeed over hostile territory, preferably above vc (v, - corner speed = minimum speed at which maximum load factor (G) may be attained) to allow the application of maximum G when under attack."
    Je to ze zdroje, kterej myslím máš rád:
    http://www.ausairpower.net/TE-...
    To, že vysoké G není záruka na vymanévrování raket jako to bylo dřív nijak nemění fakt, že to je pořád nejlepší způsob, jak zkusit přežít.

    Ohledně srovnání R33 a střely z Buku: také se koukni, jakej má střela z Buku dosah. Výrazně menší, než R33/R37. Ono to není tak, že nejde udělat těžká manévrovatelná raketa. Ale je to vždy něco za něco. Stejně jako Mig31 je rychlej, ale špatně manévrovatelnej, tak stejnej případ jsou ty rakety R33/R37.
    Kdybys chtěl udělat raketu s takovým dosahem manévrovatelnou, tak jsi zas v jiné váhové kategorii, viz 40N6 rakety z S-400: jejich přesná váha udávaná není, ale je větší než váha 48N6E2 raket z S-300, které váží 1.8tuny a dosah mají 195km, tedy polovinu R-37.

    To, že R-33/37 nejsou rakety určené proti stíhačům je vidět už z toho, že snad dosud ani nebyly na klíčový stroj ruské PVO - Su-35 integrovány.

    flanker: rozměry antén samozřejmě jsou určitým vodítkem, ale zdaleka ne jedinným určujícím faktorem. I u wifi existují antény velké jako kráva s malým ziskem, a malé antény s překvapivě velkým ziskem. A když zprzníte zesík, nebo zfázování u xESA, tak vám ani anténa jako vrata od garáže nepomůže. Takže fakt na to porovnání nejde používat takhle jednoduchou matematiku. Je to prostě jen jeden parametr z mnoha.

    Jo, s tím bistatickým radarem máš pravdu. Bi/multi statický radar by pak právě detekci VLO pomohl, protože by byla šance, že jedna anténa by chytila odraz od jiného radaru.Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    08:37 20.04.2016

    FlankerJirka: to je pravda v pripade ze nedochadza k ruseniu, no ak radar rusi odrazy tak sa ten dosah znizi ovela viac.. MiG-31 moze rusit vlastne odrazy, no koli velkej RCS ...Zobrazit celý příspěvek

    FlankerJirka: to je pravda v pripade ze nedochadza k ruseniu, no ak radar rusi odrazy tak sa ten dosah znizi ovela viac..

    MiG-31 moze rusit vlastne odrazy, no koli velkej RCS na to potrebuje 20x tolko vykonu... takze radar Typhoonu sa cez rusenie ovela lahsie "prebije"... prekvapuje ma ze taketo zakladne veci neviete...Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    08:08 20.04.2016

    logik: při sfázování pohybujících se radarů z toho uděláte de facto pohybující se bistatický radar, nic více, vždy budete mít na palubách každého stroje detekci a její vyhodnocení ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: při sfázování pohybujících se radarů z toho uděláte de facto pohybující se bistatický radar, nic více, vždy budete mít na palubách každého stroje detekci a její vyhodnocení nebo nevyhodnocení, výhodu předávání dat vidím spíše v tom, že někdo může mít svůj lokátor vypnutý a u práce proti cílů, s nízkou čelní RCS pak detekci z jiného letounu, který snímá cíl pod jiným úhlem.
    Rozměry antén v jednom použitém frekvenčním pásmu lze srovnat, protože budou mít jiný zisk, je to jako u wifi, když budete mít malou anténu máte menší zisk a tím i dosah, energie odražená od cíle se šíří všesměrově a i zpět na anténu radaru s nějakou výkonovou hustotou na metr čtverečný plochy, v případě, že budete mít menší anténu máte na ní menší zisk této energie.

    jj284b: závislost RCS na dosahu zjištění nemá lineární závislost, pro příklad, když snížíte RCS na polovinu ( z 20 m na 10 m) tak se zkrátí dosah o 16%. Je jasné, že low RCS éro na tom bude vždy lépe.
    A co když bude Mig rušit radar Typhoonu? :-D Nebo rusové nemají rušičky a rušící módy na radarech?

    Luky: na hmotnosti rakety nezáleží, pokud bude stavěna na manévrování s vyšším přetížením, navíc tyto rakety mají velké bojové nálože, tak že i 50 metrů vedle je přesný zásah.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    01:00 20.04.2016

    Pardon, dávám off-topic http://ic.pics.livejournal.com... Foto jsem vložil i do příslušné diskuze. Tudíž ...Zobrazit celý příspěvek

    Pardon, dávám off-topic

    http://ic.pics.livejournal.com...

    Foto jsem vložil i do příslušné diskuze. Tudíž sem:

    http://www.armadninoviny.cz/ta... Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    00:49 20.04.2016

    Flanker Jirka: Je mi jedno ze je Zaslon-M 2x vacsi, kedze ma MiG-31 deficit 20:1 ohladom RCS... takze ked ten Typhoon zacne rusit, tak ma skratka minimalne 10:1 prevahu... (slo mi ...Zobrazit celý příspěvek

    Flanker Jirka: Je mi jedno ze je Zaslon-M 2x vacsi, kedze ma MiG-31 deficit 20:1 ohladom RCS... takze ked ten Typhoon zacne rusit, tak ma skratka minimalne 10:1 prevahu... (slo mi len o laicky priklad, aby to aj Sokrates pochopil)

    a co sa tyka maximalneho vyziareneho vykonu, je to absolutne nepodstatne cislo, kedze radary nefunguju na peak... navyse, radar vidi len to co sa odrazi od ciela, no ked ciel ten odraz rusi, tak toho vela ten radar neuvidi... a PESA nevie sifrovat svoje vysielanie... takze je velmi lahko detekovatelna a rusitelna.

    skratka vo vzdusnom boji pri plnom ruseni, bude mat stihac s RCS 1m2 prevahu nad tym s RCS 10m2, a stihac s RCS 0.0001m2 bude mat zasa prevahu nad stihacom s RCS 0.1m2... a to uz ani nehovorim co taketo rusenie narobi s hlavicami riadenych striel...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 9