Dopad hospodářské krize na ruskou armádu
- 15. 4. 2016
- 173 komentářů
- Jan Grohmann
Pokles ruské ekonomiky se promítl v nižším rozpočtu ruského ministerstva obrany. Avšak i přes snížení plánovaného obranného rozpočtu o 5 %, byly výdaje v roce 2015 o čtvrtinu vyšší než v roce 2014. Dopad poklesu ekonomiky na ruskou armádu se snažil popsat Dmitry Gorenburg na webu The Cipher Brief.
V minulém roce ruské ministerstvo obrany hospodařilo s rozpočtem 57,7 miliardy dolarů - o 25,6 % více než v roce 2014. I přes relativní pokles rozpočtu v roce 2015 oproti plánům (o 5 %) se tak ruskému ministerstvu obrany podařilo pokračovat v modernizaci (i když s omezením) a financovat vojenské operace Sýrii.
I přes pokračující problémy ruské ekonomiky v listopadu minulého roku Kreml oznámil, že letošní obranný rozpočet bude v podstatě na stejné úrovni.
Nicméně v minulém měsíci vláda v Moskvě oznámila snížení rozpočtu na rok 2016 o 5 %. Bude to poprvé od roku 2000, po nástupu Vladimíra Putina do úřadu, kdy dojde k reálnému poklesu rozpočtu ruského ministerstva obrany.
Je tedy otázkou, jak se podaří dodržet rozsah a termíny přijatého modernizačního plánu pro roky 2011 až 2020. Ruské ministerstvo již muselo zmenšit počty nakupované techniky a pozdržet některé programy.
Například dostavba jaderné ponorky Borej byla odsunuta na rok 2021 (původně 2020) a Jasan na rok 2023 (2020).
Podle původních plánů Uralvagonzavod slíbil dodat 2300 nových tanků T-14 do roku 2020. Avšak experti, zejména pro omezené výrobní možnosti, očekávají v následujících pěti letech výrobu pouze 200 až 300 tanků T-14. Všechny tanky T-14 tak ruská armáda nedostane dříve než v roce 2030.
Důležitou novinkou je ukončení vývoje raketového vlaku Barguzin. Ještě na začátku letošního roku se zdálo, že vývoji “jaderného” vlaku nic nestojí v cestě. Posléze byl však program o rok odsunut a nakonec kvůli nedostatku financí zrušen.
Zpožděný je vývoj stíhačky 5. generace T-50. Ruské letectvo získá do roku 2020 pouze 12 stíhaček T-50, oproti 55 plánovaným. Rusko se proto zaměří na nákup letadel tzv. 4+ generace, jako je Su-30 nebo Su-35. Odkladu se dočkal také projekt nového strategického bombardéru PAK DA. Místo toho budou vyrobeny nové (modernizované) bombardéry Tu-160M2.
“Otloukánkem” ruských ozbrojených sil je námořnictvo. V letošním roce se očekávalo zahájení stavby nového jaderného torpédoborce o výtlaku 14 000, ale zdá se, že projekt bude v tichosti opuštěn. Stejně tak Kreml nijak nespěchá se stavbou nových výsadkových lodí, jako náhradu za zrušenou dodávku francouzských lodí Mistral.
Přesto škrty v obraně podle Gorenburga nebudou mít velký vliv na vojenskou pozici Ruska v blízkém a střednědobém horizontu. Kvůli škrtům se bude ruská armáda spoléhat především na současné platformy a zbraně, jak zavedené do výzbroje, tak nově nakupované. Avšak ruská armáda je dostatečně silná, aby v konvenčním konfliktu úspěšně vzdorovala jakémukoliv protivníkovi.
I přes rozpočtové problémy nesmí být ruská armáda v žádném případě podceňována. I když omezený rozpočet nedovoluje dokončit ty nejambicióznější programy, ruská armáda je schopná provádět expediční operace na dlouhé vzdálenosti (Sýrie) a udržovat vysoké tempo a úroveň výcviku. Navíc ruská armáda operace v Sýrii využívá k provádění nutného výcviku, i k testování zbraní.
Hospodářská krize ruské armádě paradoxně pomáhá s náborem nových vojáků. Rostoucí nezaměstnanost přivádí nové mladé muže (především z chudých oblastí) do armády, kde mohou dostat slušný plat a slušné životní podmínky. S pokračující hospodářskou krizí je proto ruská armáda stále více atraktivnější pro větší procento žen a mužů.
Gorenburg soudí, že úroveň potenciální hrozby ruské armády vůči západním státům je nezávislá na rychlosti a rozsahu provádění modernizačních plánů. Již nyní se Rusko opírá o špičkové systémy protivzdušné obrany, kvalitní letectvo i zvyšující se počet lodí a ponorek schopných ničit pozemní a hladinové cíle na vzdálenost několik tisíc kilometrů.
Ruské lodě například ukázaly schopnost z dobře chráněných vlastních vod (Kaspické a Černé moře) zasahovat cíle až na vzdálenost 2500 km, což nemohou plánovači NATO a Spojených států ignorovat.
Zdroj: The Cipher Brief
Související články
Ruská obrněná vozidla bodují na světových trzích
Obrněná vozidla všeho druhu, od tanků až po kolové transportéry, jsou klíčové produkty ruského ...
- 29.03.2016
- 13 komentářů
- Jan Grohmann
Ruský robot Uran-9: Nepoužitelná hračka nebo revoluce?
Ruské ministerstvo obrany po několik měsíců zásobuje média informacemi o testech pozemního ...
- 30.03.2016
- 34 komentářů
- Jan Grohmann
Ruské deja vu: Boj útočných pušek AK-12 vs. AEK A-545
Ruská armáda v současné době zahajuje roční vojenské zkoušky dvou konkurenčních útočných pušek AK-12 ...
- 01.04.2016
- 22 komentářů
- Jan Grohmann
Alžírsko zvýšilo objednávku ruských helikoptér Mi-28
Alžírské vojenské letectvo se rozhodlo navýšit množství objednaných ruských útočných helikoptér ...
- 11.04.2016
- 52 komentářů
- Václav Kopecký
Logiku teď nemám čas reagovat na všechny tvoje poznámky. Takže asi tak - vzdušný boj není srovnání tabulek ale 4-dimenzionální událost se spoustou faktorů. logik napsal: ...Zobrazit celý příspěvek
Logiku teď nemám čas reagovat na všechny tvoje poznámky. Takže asi tak - vzdušný boj není srovnání tabulek ale 4-dimenzionální událost se spoustou faktorů.
logik napsal: Vymanévrování je o Gčkách. Protože Gčko ti říká, jak rychle můžeš zatočit - a to je podstatou vymanévrování raket.
Dnes ne, možná tak v 60tých letech, kdy byl limit raket 3G.
V zálivu byly případy, kdy MiG-25 vydragoval veškerou výzbroj páru F-15 a pěkně si s nima hrál. Aim-7 byly horší než Aim-120, ale i Foxhound může ve svých letových hladinách poměrně snadno unikat lehkým Amraamům.
To fungování v linku má spoustu výhod. Celokulové opkrytí jednoho MiG-31 je dozadu mnohem menší než dopředu. Při manévrování tak můžou vykrýt mnohem větší prostor. Navíc když MiG vepředu začne ustupovat před střelou, jiný může převzít navádění jeho střely (které jsou už dnes navíc i v aktivní verzi). Vyhodnocování signálu z více zdrojů je taky dobré proti STEALTH.Skrýt celý příspěvekJo a třeba tady:
http://ruslet.webnode.cz/techn...Jo a třeba tady:
http://ruslet.webnode.cz/techn...Považuješ Jirko S-400 za nebezpečný systém nebo si myslíš, že ho dokáže stíhačka snadno vymanévrovat a je nepoužitelný? příklad použitých raket: 9M96E 333 kg 9M96 420 ...Zobrazit celý příspěvek
Považuješ Jirko S-400 za nebezpečný systém nebo si myslíš, že ho dokáže stíhačka snadno vymanévrovat a je nepoužitelný?
příklad použitých raket:
9M96E 333 kg
9M96 420 kg
48N6DM 1,835 kg
Nebo myslíš, že je v pohodě např pro F-16, zbavit se střel z BUKu, které se v různých verzích nacházejí v rozmezí necelých 600 - cca 700kg? A zrovna raketa BUKu je hodně podobná na R-37. Určitě víš, že je použitelná i k protiraketové obraně, případně proti silně manévrujícím protilodním střelám. Může manévrovat 26G.
Jsou ty Rusáci takoví pitomci, že vyrábějí pro drahé letectvo šitové střely a pro SAMy ultimátní bestie?
Ta "nevhodnost" R-33, R-37 v AA boji je dána hlavně nepochopením použití ve vztahu k vzdálenosti. Ty střely mají hmotnost kolem 500kg a není důvod myslet si, že zatímco SA těžší střely nejdou vymanévrovat, tyto jsou čajíček. Prostě když je střela chopna při extrémně příznivých podmínkách zasáhnout cíl na 300+ Km, je tam v zájmu férovosti dopsáno, že je to při balistické křivce a proti nemanévrujícímu cíli s velkým RCS (to samé platí pro slavný Amraam na 180km). To ale automaticky neznamená, že na třeba 30-70km nemůže zasáhnout manévrující agilní cíl. Další věc je, že pro většinu stíhačů je mnohem výhodnější použít víc lehčích střel s efektivitou do cca 50km, než tahat pár takto mohutných kusů. Že je MiG-31 schopen to utahnout v nadzvukovém letu není jeho chyba.
Takže tu máme roj MiG-31 (schopnost použitelného MACH 2,5) s vpodstatě celokulovým pokrytím, s možností předávat si cíle i navádění střel, které jsou vyzbrojeni R-37(33) + R77 a příp. R73 a nějaký chytrák řekne, že stíhačce to neublíží, protože mají schopnost sestřelovat nemanévrující cíle na 400km.
----------------------------
Jinak R-27 je MNOHEM horší než R-27ER právě kvůli nevýkonému motoru a dalším věcem. Zejména pokud je vystřelena proti agilnímu cíli žoldákem.Skrýt celý příspěvekflanker: v podstatě podobně, jako to dělají dva různé prvky AESA radaru. Ne, že by to bylo jednoduché (či spíše možné) prakticky udělat u letadel, co se pohybují kolem ...Zobrazit celý příspěvek
flanker: v podstatě podobně, jako to dělají dva různé prvky AESA radaru.
Ne, že by to bylo jednoduché (či spíše možné) prakticky udělat u letadel, co se pohybují kolem rychlosti zvuku. Asi to nepůjde správně "zfázovat". Právě proto ale více radarů v roji Mig31 nedá o mnoho lepší obraz, než jeden. Toto sdílení dat se spíše hodí a IMHO je i myšleno především na pokrytí "mrtvých úhlů" a pro účely kooperace.Skrýt celý příspěvekflanker.jirka, jj284b: velikost antény nejde jen tak jednoduše srovnávat, obzvlášť u XESA radarů, kde nejde o jednu anténu, ale o mnoho antén. Je tam příliš neznámých (počet ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka, jj284b:
velikost antény nejde jen tak jednoduše srovnávat, obzvlášť u XESA radarů, kde nejde o jednu anténu, ale o mnoho antén. Je tam příliš neznámých (počet modulů, citlivost, kvalita zesilovače, "užitečná plocha" jednoho modulu, přesnost fázového posuvu,....).
Luky: Vymanévrování je o Gčkách. Protože Gčko ti říká, jak rychle můžeš zatočit - a to je podstatou vymanévrování raket.
Rychlost samotná je také dobrá, jenže ve vysoké rychlosti se ti nízkej limit Gčka projeví tak, že můžeš zatáčet jen málo. A raketě neuletí ani Mig31.
Ale jinak máš pravdu, že ten limit 5G není nejhorší omezení manévrovatelnosti Migu31. Daleko větším omezením je samotnej drak toho letadla, kterej prostě na manévrovací boje není stavěnej a i kdyby ho neomezovala Gčka, tak stejně nezatočí (viz např. wing loading, byť tento parametr zdaleka neříká vše, ale obecně prostě nejde udělat zároveň superrychlý a v normálních rychlosti obratný éro).
A ano, Mig25 byl těžko polapitelný - když se blížil stíhač, vždycky zdrhal. Proč asi? :-)
To, že třída interceptorů je na ústupu ukazuje to, že zatímco všichni vyvíjejí nová letadla, tak interceptor nikdo - a staré interceptory se postupně skoro ze všech armád vyřazují bez přímé náhrady.
" A nemáš pravdu logiku, jednatřicítka dokonce dokáže navádět wingmanovu raketu. "
To je hezké, ale není to nijak ve sporu s tím, co jsem tvrdil. To, že umíš navádět wingmanovu raketu ještě neznamená, že ty radary umějí fungovat v "síti" jako jeden a tím zvýšit dosah.Skrýt celý příspěveklogik:jak si představujete předávání si dat z měření? Radar Vám buď dá detekovaný cíl nebo jej nevidí, tak pak nemá co předat. Luky: vše jsou to rakety na nemanévrující cíle, ...Zobrazit celý příspěvek
logik:jak si představujete předávání si dat z měření? Radar Vám buď dá detekovaný cíl nebo jej nevidí, tak pak nemá co předat.
Luky: vše jsou to rakety na nemanévrující cíle, dokonce i původní verze R 27 s tím mají problém, dokázala to neefektivita v soubojích mezi Eritreou a Etiopií. Odstraňují tento nedostatek dodnes u posledních verzí R 27 s IR a ARH navedením změnou autopilotů a konstrukcí trupu rakety a kdoví kolik jich mají ve výzbroji, pár nových jich bylo vidět v Syrii, dokonce vyvenčili i R 77.
Ale na křižující střely to dostačuje, výhodou R 33, 37 je i možnost změny cíle za letu.Skrýt celý příspěvekRád bych poděkoval autorovi, že si dal práci s takovým přehledem situace, moc relevantních informací se v této oblasti u nás nevidí. Osobně si myslím, že zemí typu Čína, Rusko, ...Zobrazit celý příspěvek
Rád bych poděkoval autorovi, že si dal práci s takovým přehledem situace, moc relevantních informací se v této oblasti u nás nevidí. Osobně si myslím, že zemí typu Čína, Rusko, USA, Izrael nikdy nebudeme znát opravdu přesné sumy na zbrojení, všechny tyto země mají nějaké skryté položky. Efektivita se pak točí spíš o tom za co jsou tu danou položku schopni pořídit a kolik je stojí vojáci. V těchto nákladech jsou propastné rozdíly plynoucí z ceny práce v té dané zemi a v cenách za které nakupují suroviny a nerostné bohaství pro vlastní potřebu.
jj284b: naučte se alespoň počítat, když už tu o radarech občas uvádíte bludy.
1. Typhoon nemá anténu o průměru 1 metru, ale cca 0,7 m, srovnejte si čumák Typhoon s SU 35, který má Irbis s průměrem 0,9 m.
2. Když se naučíte počítat obsah kruhu (v tomto případě plocha antény) tak i pro hypotetický 1 metr průměru dostanete plochu 0,785 metru čtverečného, kdežto pro průměr antény 1,4 m bude plocha antény 1,538 metrů čtverečného, kde máte vašich 40% rozdílu?!!! Není náhodou anténa na Migu skoro jednou tak velká anténa?
Pro zajímavost, pro CAESAR uvádí špičkový výkon antény 14,2 kW, Zaslon má elektronku s výkonem 12 kW, při přijímání signálu má pak jednou tak větší plochu antény. A neporovnávejte radar z počátku 80. let, asi jeden s prvních s PESA technologií s tím co se teprve chystá do vzduchu o 36 let později, i na Zaslonu se při modernizaci projevil generační skok v požitých součástkách.
Když uvádíte pravděpodobnost 0,5 tak musíte brát v úvahu, že cíl je vždy ozářen větším počtem impulsů, jde totiž jen o pravděpodobnost z jednoho přijatého signálu, toje pro staré analogové systémy, u nových digitálních technologíí se dnes počítají dosahy při pravděpodobnosti 0,8 tak tomu je i všude.
Kde žijete v případě, že tu uvádíte výměny motorů u stíhaček na východ od nás po 300 hodinách provozu? První seriové RD 33 chodily po 400 hodinách na generální opravu a pak dále do provozu, to se pohybujeme v druhé polovině 80. a první polovině 90. let, dnes jim chodí motory do generálky i po 1000 hodinách.
Rusové nemají nic zázračného, ale nespí tam s vývojem a odlaďováním problémů, byla by velká chyba kohokoliv podceňovat.Skrýt celý příspěvekpro logik - vymanévrování střel není ani tolik o Géčkách (zejména v BVR) jako o rychlosti. MiG-31 dokáže nadělat slušnou práci v A-A, zejména když bude doplněn agilnějším strojem. ...Zobrazit celý příspěvek
pro logik - vymanévrování střel není ani tolik o Géčkách (zejména v BVR) jako o rychlosti. MiG-31 dokáže nadělat slušnou práci v A-A, zejména když bude doplněn agilnějším strojem. Ale jinak 5G vůbec není tak špatný, jak se může dětem zdát.
MiG-25 dělal velký problém mnohem agilnějším stíhačům a to byl stroj s daleko větším omezením letové obálky, mnohem menší výdrží, s nesrovnatelně horší výzbrojí, radarem i avionikou. Ale i tak byl při dobré pilotáži velmi těžko polapitelný - právě pro propastný rozdíl v rychlosti. Nepamatuješ jak si Me-262 navazoval a opouštěl boj dle potřeby?
MiG-31 je mnohem nebezpečnější než se může dětem zdát, je to ale o taktice a pochopení možností (nosí i R73). A nemáš pravdu logiku, jednatřicítka dokonce dokáže navádět wingmanovu raketu. Ale to nebudu řešit s odborníkem, který si myslí že Aim120 ohrozí Foxhounda na 180 km, kdežto Foxhound je neškodný, protože má nevhodné střely a špatný radar... : DSkrýt celý příspěvekLuky: hovoří, protože šíření radarových vln je dáno fyzikálními rovnicemi, takže z jednoho údaje RCS/vzdálenost jde spočítat detekovatelné RCS v libovolné ...Zobrazit celý příspěvek
Luky: hovoří, protože šíření radarových vln je dáno fyzikálními rovnicemi, takže z jednoho údaje RCS/vzdálenost jde spočítat detekovatelné RCS v libovolné vzdálenosti.
Schopnosti roje jsou pak zde irelevantní - Zaslon M není "kooperativní radar", Migy31 si uměj předávat informace o cílech, nikoli data z měření. Takže víc Migů nebude mít lepší detekci než jeden mig, max v hraničních případech, kdy detekce není 100%, může víc strojů pomoci, ale to dosah vylepší jen o kousek.
Střely s plochou dráhou letu musí někdo zachytit - a až potom odstartuje záchytný stíhač na její zničení. Takže o pozici této střely se ví a není třeba jí detekovat na dlouhou vzdálenost. Vzdálenost 400km platí pro účely, pro které je Mig31 primárně stavěn, a to pro zachytávání velkých bombardérů.Skrýt celý příspěvekDobre pises jj284b. S R37 / 33 zostrelit Typhoona ? To fakt asi len nahodou. Je to tazka raketa urcena na slabo manevrujuce ciele- nicitel AWACSov. Prave ze naopak. Typhoon moze ...Zobrazit celý příspěvek
Dobre pises jj284b. S R37 / 33 zostrelit Typhoona ? To fakt asi len nahodou. Je to tazka raketa urcena na slabo manevrujuce ciele- nicitel AWACSov. Prave ze naopak. Typhoon moze niest AIM 120 D s dostrelom 180 km. A ta dostrelom prevysuje aj R 77 a s cielom ako je Mig 31 si hravo poradi. Takze Mig 31 v dostrele rakiet vo vzdusnom boji proti Typhoonovy taha za kratsi koniec.Skrýt celý příspěvek
To Larry - jak bylo napsáno, nemá smysl "plevelit" diskusi, tak vysvětlím jen jeden bod """( jste si tím jist??? Není to i 5-6000km??? nebo to kdesi psali jakou "tutovouů info. ) ...Zobrazit celý příspěvek
To Larry - jak bylo napsáno, nemá smysl "plevelit" diskusi, tak vysvětlím jen jeden bod
"""( jste si tím jist??? Není to i 5-6000km??? nebo to kdesi psali jakou "tutovouů info. ) když pominu skutečnost, že z nich museli svěsit všechny protilodní verze, které normálně nosí. (vy jste to viděl, nebo to říkali naproi v hokynářství, pardon nějakém rádobyodborném webu?) """
V hokynářství to možná také říkali, protože člověk nemusí být zrovna zbrojní analytik, aby si našel třídy lodí v Kaspické flotile a jejich "nosnost". Podle dostupných informací vypálili 26 střel ze 4 lodí dvou tříd, každá je schopna nést 8 střel, což znamená 32 dohromady. Je logické, že ty lodě neslouží pouze jako platformy pro nošení protizemních střel (vzhledem k místní geografii je to předpoklad více než pravděpodobný), takže byly tedy asi staženy do přístavu a složení jejich výzbroje pro ten útok patřičně upraveno....
Hezký večer :-)Skrýt celý příspěvekMno nějaké odhady o tom, co je MiG-31 schopen zachytit na 400Km moc nehovoří o tom, co zachytí na 80km a méně, navíc ještě s přehlédnutím schopností roje. To letadlo je navržený ...Zobrazit celý příspěvek
Mno nějaké odhady o tom, co je MiG-31 schopen zachytit na 400Km moc nehovoří o tom, co zachytí na 80km a méně, navíc ještě s přehlédnutím schopností roje.
To letadlo je navržený pro sestřely střel s plochou dráhou letu a to proti zemi a z velké výšky. Nebál bych se, že není schopné zachytit Typhoon. A ty střely o kterých hovoříš zas tak neškodné nejsou...Skrýt celý příspěvekSokrates: ať namontuješ do 31 jakejkoli radar, furt to bude letoun s vlastnostma záchytnýho stíhače, pro vybojování vzdušný nadvlády asi tak dobrej, jako např. Tornado ...Zobrazit celý příspěvek
Sokrates:
ať namontuješ do 31 jakejkoli radar, furt to bude letoun s vlastnostma záchytnýho stíhače, pro vybojování vzdušný nadvlády asi tak dobrej, jako např. Tornado AVD.
Půjde v nouzi použít, ale takovou práci jako stíhačka Ti prostě neudělá. Vidět je zdaleka, manévrovatelnost moc dobrou nemá, takže i raketě vypálené z daleka neuhne (např. limit 5G při supersonické rychlosti) tak, jak by agilní stíhač uhnul.
To, že z něj udělali miniawacs je z nouze cnost, protože k původnímu účelu díky lepší pozemní PVO stačí jen malá část strojů. A oproti Typhonu s caesarem to ani v tomto ohledu nebude lepší éro.
Mig 31 je prostě interceptor, dělanej na hlídání rozlehlé hranice. Existence toho typu je pro Rusko nutností díky jeho geografické situaci - stejně jako např. Velká Británie měla zmíněná Tornada.
Pro vybojování vzdušné nadvlády dělanej není, stejně jako všechny ostatní interceptory - a tedy při porovnávání letectva ho nemá příliš smysl zahrnovat. Když spolu budou bojovat dva státy, z toho jeden přímořský, tak taky nebude mít smysl do počtu jejich těžkých kanónů počítat pobřežní dělostřelectvo.Skrýt celý příspěveka btw, ano je mi jasne ze 1.4m apertura spravi vacsi vykon ako 1m apertura, nie je to len 40% viac.. no ani nahodou to nebude tolko aby to vyrovnako deficit 1/20 rozdielu RCS... ...Zobrazit celý příspěvek
a btw, ano je mi jasne ze 1.4m apertura spravi vacsi vykon ako 1m apertura, nie je to len 40% viac.. no ani nahodou to nebude tolko aby to vyrovnako deficit 1/20 rozdielu RCS... prave preto maju STEALTH lietadla taku vyhodu, lebo pri podobnej aperture radaru, maju RCS nasobne nizsiu, takze nasledny odraz nepriatelskych radarov dokazu polahky zarusit...Skrýt celý příspěvek
a to uz ani nehovorim, ze ako R-37, tak R-33 su absolutne nevhodne na odpal proti stihacke... kedze su urcene na nicenie AWACSov ci velkych nemanevrujucich strategickych ...Zobrazit celý příspěvek
a to uz ani nehovorim, ze ako R-37, tak R-33 su absolutne nevhodne na odpal proti stihacke... kedze su urcene na nicenie AWACSov ci velkych nemanevrujucich strategickych bombarderov.....Skrýt celý příspěvek
na to ze obvinujes ostatnych ze nic nevedia, su tvoje znalosti minimalne... tak sa na to pozrime: - Zaslon, dokaze detekovat ciel o velkosti 19m2 na vzdialenost 200km, na ...Zobrazit celý příspěvek
na to ze obvinujes ostatnych ze nic nevedia, su tvoje znalosti minimalne...
tak sa na to pozrime:
- Zaslon, dokaze detekovat ciel o velkosti 19m2 na vzdialenost 200km, na koliznom kurze s pravdepodobnostou 0.5!!!
- Zaslon-M dokaze detekovat rovnaky ciel na vzdialenost 400km, s rovnakou pravdepodobnostou...
19m2 je RCS ktoru ma AWACS, nie stihacka... MiG-31 je absolutne nevhodny na zachytavanie stihacov.
a btw Typhoon ma predny odraz na urovni 0.1m2, pri podvesenych zbraniach cca 1m2... ak by sme predpokladali ze MiG-31 ma RCS cca 10m2 (ma ho ovela vacsi, odhady su okolo 20m2 koli masivnym a hlavne nezakrytym motorom), tak pri aperture radaru o velkosti 1.4m, proti aperture radaru u Typhoonu na urovni cca 1m, vychadza ze by mal mat 40% vacsi vykon pri rovnakej technologii (radar Typhoonu je modernejsi).. lenze, Typhoon ma 1/10-1/20 RCS toho co ma MiG-31, takze na rusenie odrazov radaru bude potrebovat 1/10-1/20 menej vyzarovacej energie... co znamena, ze ked Typhoon zacne rusit ten Zaslon, tak ho skratka MiG-31 nebude schopny zamerat (rusenie v X-band pasme znamena ze skratka nenavedies ziadne riadene strely na ciel... kym tvoj super to spravi bez problemov)Skrýt celý příspěvekjj284b: Nepochybujem, že je to jedno človeku za klávesnicou, ktorý o tých lietadlách v podstate nič nevie. Jedno to však určite nie je krajinám, ktoré nemajú stealth stíhače. A to ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b: Nepochybujem, že je to jedno človeku za klávesnicou, ktorý o tých lietadlách v podstate nič nevie. Jedno to však určite nie je krajinám, ktoré nemajú stealth stíhače. A to sú v podstate všetky krajiny sveta okrem USA. Ich menšie RCS nepredstavuje pre nich až takú výhodu, keďže sa nedostanú k MiG-31BM ani na dostrel a už budú musieť riešiť nepriateľské rakety, nehovoriac o tom, že im budú v tej istej dobe dýchať na krk Su-35S. Takej Číne by určite nebolo jedno, či sa stretne s MiG-31 so schopnosťou detegovať jej stroje na 200 km, aj to len v počte 10 ks alebo MiG-31BM so schopnosťou detekcie na 400 km v počte 24 ks. Určite nepoteší ani predĺžený dostrel zo 120 km na 280 km. Žiadnemu protivníkovi tiež nebude jedno, že sa stretá nie so samostatne pôsobiacimi stíhačkami ale datalinkami prepojenou letkou. A jedno to nebude ani protivníkovi, ktorý vystrelí na Rusko strely s plochou dráhou letu, ale bude musieť rátať s tým, že MiG-31BM je schopný ich zostreľovať. A jediné, čo bude pri tejto misii jedno, je RCS ako stodola, lebo strela sa brániť nebude.Skrýt celý příspěvek
Sokrates: je absolutne jedno o aku verziu MiG-31 ide, vsetky maju radarovu odrazovu plochu ako stodola, takze sa daju detekovat na obrovske vzdialenosti, kym ich radar nema ...Zobrazit celý příspěvek
Sokrates: je absolutne jedno o aku verziu MiG-31 ide, vsetky maju radarovu odrazovu plochu ako stodola, takze sa daju detekovat na obrovske vzdialenosti, kym ich radar nema dostatocny vykon na to aby rusenim dokazala potriet vlastnu odrazovu plochu..Skrýt celý příspěvek
to niko: dotazem na to, kdo má druhé nejsilnější letectvo na světě, jsem navazoval na tvé tvrzení, že RF to určitě není. Tak mě zajímalo, koho bys tak označil. Co se týče ...Zobrazit celý příspěvek
to niko: dotazem na to, kdo má druhé nejsilnější letectvo na světě, jsem navazoval na tvé tvrzení, že RF to určitě není. Tak mě zajímalo, koho bys tak označil.
Co se týče porovnávání zbrojních rozpočtů jednotlivých zemí, tak to není až tolik o tajných fondech atd.., ale reálně, různé státní a ekonomické systémy fungují jinak. Např. se těžko něco porovnává s Čínou, protože čínská armáda je korporace. Její rozpočet není rozpočtovou kapitolou státního rozpočtu, ale ona normálně hospodaří a na svůj chod si vydělává. Investuje na světových burzách, staví developerské projekty, produkuje potraviny. Takže údaje o rozpočtu se dost pletou s údaji o obratu. V případě USA musíš počítat s velkými projekty typu F-35, Zumwalt atd..., to ti taky dost zahýbe s představou o tom, jak bojeschopný je ten zbytek a kolik se investuje do modernizace a údržby.Skrýt celý příspěvekSokrates mam taky pocit, ze my obaja piseme o niecom inom. Pozri ak by mali Rusi 1 milion lietadiel SU 35 a Nemci jedno Tornado, ale Rusi budu mat z miliona letuschopnych len 500 ...Zobrazit celý příspěvek
Sokrates mam taky pocit, ze my obaja piseme o niecom inom. Pozri ak by mali Rusi 1 milion lietadiel SU 35 a Nemci jedno Tornado, ale Rusi budu mat z miliona letuschopnych len 500 tis. a nalet 130 hodin a nemci letuschopne to jedno lietadlo a nalet 180 hodin, tak aj tak budu mat v tomto ohlade lepsie pripravene zbrane. Chapes ? O tom tu cely cas pisem.
Ale nechajme to uz tak. Nebudeme sa tu cely tyzden o jednej veci hadat. Povedzme, ze mame rozdielny nazor.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...