Dopravní letoun C-130J Super Hercules pro Německo

C-130J Super Hercules amerického letectva; větší foto / USAF

Americké ministerstvo zahraničí, resp. agentura DSCA (Defense Security Cooperation Agency), opět schválila zajímavý prodej americké vojenské techniky. Tentokrát jde o dodávku šesti víceúčelových dopravních letadel C-130J Super Hercules do Německa. Podle zlých jazyků má nákup přímou souvislost s problematickým projektem evropského dopravního letadla A400M.

Německo koupí konkrétně tří víceúčelová dopravní letadla C-130J-30 Super Hercules a tři tankery KC-130J. Hodnota zakázky dosahuje 1,4 miliardy dolarů a jsou zde zahrnuty dodávky palubních obranných systémů (zejména proti infračerveným střelám země-vzduch), náhradních dílů, pozemního vybavení, technické podpory a školení leteckého a pozemního personálu.

 


 

Německo se rozhodlo nakoupit Super Herculesy v roce 2016, neoficiálně z důvodů prodlužujícího se vývoje evropského dopravního letadla A400M, překračování nákladů a také kvůli neschopnosti firmy Airbus Defense & Space vyrábět A400M dostatečně rychle. Oficiálně pak kvůli končící životnosti evropských dopravních letadel C-160 Transall. Letouny Transall budou vyřazeny v roce 2021 v Německu (61 letadel) a v roce 2023 ve Francii (23).
 

Letouny A400M očekává Německo, Španělsko, Belgie, Velká Británie, Francie, Lucembursko a Turecko. Francie objednala 50 letounů A400M a prozatím obdržela 14 strojů. Německo objednalo 53 letadel A400M a zatím provozuje 18 strojů.

 

Celkově Airbus zákazníkům předal 62 letounů A400M ze 174 objednaných. Airbus ale v březnu 2018 oznámil, že plánuje zpomalit tempo výroby z 19 letounů v roce 2017 na pouhých osm letadel ročně, a to od roku 2020. Důvodem jsou problémy s dodržováním kvality výroby.
 

Poslední A400M firma Airbus tedy dodá až začátkem 30. let 21. století. První let A400M se přitom uskutečnil v roce 2009 a samotný program byl spuštěn v roce 2003.

 

A400M je impozantní letoun, který ale trápí technické problémy a miliardové překračování nákladů.

 

Během zavádění A400M do výzbroje se objevila řada výrobních vad a závažných technických problémů – mimo jiné vznik mikrotrhlin na hliníkovém trupu letadla a na skříních převodovek motorů. Od roku 2017 je proto ve výrobě použita jiná slitina hliníku a k výměně problematické slitiny dojde i na dodaných letadlech. Výsledkem je, že podíl Německa na nákladech (vývoj i nákup) vzrostl z očekávaných 8,1 miliardy euro na téměř 9,6 miliardy euro.

 

Původně v roce 2003 se počítalo s jednotkovou cenou za A400M ve výši 70 milionů euro (v cenách z roku 2003). Dohledat se aktuální ceny je z veřejných zdrojů obtížné. Nicméně podle oficiálního webu francouzského senátu Francie za nákup 50 letadel (bez vývoje) vynaloží 8,9 miliardy euro, tj. více než 150 milionů euro za letadlo. Údaj z francouzského webu je však z roku 2013.

 

Německo nákup amerických Super Herculesů koordinuje s Francií, která rovněž objednala dva C-130J a dva tankery KC-130J. První letadlo Francie obdržela v lednu letošního roku. Jak německé tak francouzské C-130J a KC-130J budou zařazeny do vznikající francouzsko-německé jednotky s domovskou základnou na vojenské základně Évreux-Fauville ve Francii. Dohodu o vzniku společné jednotky podepsali zástupci obou zemí v říjnu minulého roku.

 

 

Propagační video C-130J Super Hercules

 

Společná francouzsko-německá jednotka s letouny C-130J-30 a KC-130J dosáhne počátečních operačních schopností (IOC) v roce 2021 a plných operačních schopností (FOC) v roce 2024. Francie získá oba C-130J-30 v letošním roce a oba tankery KC-130J v příštím roce. Dodejme, že Francie provozuje ještě 14 starších letadel C-130H Hercules.

 

Francie a Německo hodlají C-130J využít k přepravě osob a materiálu, k leteckému zásobování a především ke speciálním misím, jako je pátrání a záchrana v boji (CSAR), taktický letecký odsun personálu (TRAP), evakuace občanů z ohrožených zemí, záchrana rukojmí, atd. KC-130J naopak umožní zásobovat palivem jak nejrůznější letadla, tak vrtulníky.

 

Zdá se tedy, že Německo a Francie budou C-130J používat především pro složitější a náročnější mise. Naopak A400M zůstane oproti plánům spíše jen u přepravy osob a materiálu. Otázkou je, zda A400M bude někdy fungovat také jako vzdušný tanker (jak bylo zamýšleno) nebo tato role zůstane v německém a francouzském letectvu americkým KC-130J.

 

Francouzský vrtulník Caracal EC725 doplňuje palivo z tankeru KC-130J.

 

C-130J-30 má trojčlennou posádku a přepraví až 129 pasažérů nebo 92 výsadkářů. Při leteckém zásobování C-130J-30 vysadí na padácích až osm standardních NATO přepravních palet. Díky nosnosti téměř 20 tun se do rozměrného nákladového prostoru vejdou až tři vozidla Humvee nebo jeden obrněný transportér M114.

 

Maximální startovací hmotnost je 74 393 kg a letoun pohání čtveřice turbovrtulových motorů Rolls-Royce AE 2100D3 s výkonem 4×3458 kW (4×4637 koní). Cestovní rychlost je 643 km/h a dolet 3334 km s nákladem o hmotnosti 15 400 kg.

 

C-130J-30 dokáže (bez mezipřistání) například přepravit 10,5 tun nákladu mezi základnou Orléans ve Francii a francouzskou základnou v hlavním městě Čadu N'Djamena. Cesta trvá C-130J-30 sedm hodin. Naopak A400M tuto trasu zvládne za šest hodin a přepraví 30 tun nákladu.

Zdroj: Senat.frGlobal SecurityFlightGlobal

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Víceúčelové evropské vrtulníky NH90 pro Katar

Během vojenské výstavy DIDMEX (Doha International Maritime Defence Exhibition and Conference) v ...

Švédský „mini AWACS” GlobalEye poprvé ve vzduchu

Společnost Saab ve švédském Linköpingu úspěšně provedla první let letounu včasného varování a ...

Air Force 2030: Budoucnost války podle amerického letectva

Výzkumné laboratoře amerického letectva AFRL (Air Force Research Laboratory) zveřejnily koncepční ...

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně dokončily kvalifikaci protitankových řízených střel ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Starlight
    02:03 13.05.2018

    Bylo tu okrajově zmíněny výsadkové jednotky Nizozemí a Německa.

    Shodou okolností jsou organizačně integrovány do německé výsadkové Divize rychlého nasazení (Division Schnelle Kräfte - DSK), kam spadají nejen obě německé výsadkové brigády a zmíněná holandská aeromobilní brigáda, ale také celé německé vojskové letectvo, které tvoří dva vrtulníkové transportní pluky (celkem plánováno cca 80 vrtulníků NH-90 TTH) a jeden bitevní vrtulníkový pluk (plánováno okolo 65 bitevních Tigerů UHT).

    Dále má německé vojenské letectvo k dispozici transportní/tankovací letectvo (popsané v předchozím příspěvku o C-130J) a okolo 66 modernizovaných velkých transportních vrtulníků řady CH-53G.

    Protože německé ozbrojené síly nejsou pro mnohem menší AČR srovnatelné vzorem, tak se vrátím k Holanďanům. Jejich 11. aeromobilní brigáda (základ tvoří 4 pěší prapory), jak už název napovídá, se kromě úlohy lehké motorizované pěchoty specializuje na aeromobilní operace. Schopnost padákových výsadků je také cvičena. Holandské letectvo plánuje pro podporu těchto sil mít ve výzbroji celkem 20 transportních vrtulníků CH-47F (14 nových, 6 modernizovaných ze stávajících CH-47D) a 28 bitevních vrtulníků AH-64E (modernizace stávajících AH-64D).

    Transportní letectvo má pak jen 4 x C-130H/H-30, dva tankovací/tranortní KC-10 (nahradí je společná flotila „European/NATO Multinational Multi-Role Tanker Transport Fleet (MMF)“, kde 5 strojů A330 MRTT bude bázovat právě v Nizozemí). Nizozemí je také členem společného programu NATO Strategic Airlift Capability (SAC) se třemi C-17A v Maďarsku. Pochopitelně integrace do německé výsadkové divize jim dává určitý přístup k německé letecké přepravní kapacitě.

  • Starlight
    02:02 13.05.2018

    1)
    Ohledně výsadkových sil AČR předpokládám, že rozšíření výsadkových sil na bázi 43. výsadkového praporu je především snaha vytvořit dostačně kapacitně silnou jednotku, která bude mít dostatek personálních rezerv pro své úkoly s jednotným výsadkovým ,,duchem sboru“ (esprit de corps) a který bude symbolizovat výsadkový červený baret.

    Předpokládám, že se pak zruší často kritizovaná potřeba padákového výcviku „kádrové výsadkové rezervy“ v podobě „rot předurčených pro padákové výsadky“ = 1. mechanizované roty mechanizovaných praporů současné 4. brn a jejich štábů.
    Stejně tak předpokládám, že současný nový NGŠ nezměnil nic na svých názorech a bere výsadkové síly AČR v první řadě jako velmi dobře vycvičenou lehkou pěchotu s různými možnostmi přepravy (z nichž ta padáková je jeho slovy ta nejméně pravděpodobná).

    2)
    Nicméně stále je tu oprávněná a dlouholetá kritika zejména od insiderů z letectva, že AČR už i za stávající situace nemá letectvo, které by mohly takto velké výsadkové (padákové/aeromobilní) síly mohlo reálně přepravovat a podporovat. A také, že nejsou moc zkušenosti s plánováním jakýchkoliv větších operací. Pod pojem síly AČR schopné výsadku zahrnuji jak stávající 43. výsadkový prapor (jako jednotky typu Rangers, schopný plnit i úkoly pěší nebo lehké motorizované pěchoty), tak i speciálních síly AČR.

    Je zde zřejmě dlouhotrvající rozpor mezi strategií rozvoje pozemními silami a vzdušnými silami, potažmo i mezi MO ČR a AČR (viz případ akvizice CASA C-295M). To nejsou jen počty, ale i možnosti techniky na straně výsadkových/speciálních a versus technika vzdušných sil. Další rozšiřování výsadkových sil na straně pozemních sil, ale neřeší možnosti letectva. .

    Naše letectvo má ale jen 4 letouny C-295M (a k nim pouze 2 sady systémů vlastní ochrany). Jeden stroj je dlouhodobě vázaný na misi OSN na Sinajském poloostrově (v podstatě na neurčito, navíc musí druhý stroj držet připravený jako zálohu). V kombinaci s nedostupností letounů kvůli pravidelné i nepravidelné údržbě lze počítat reálně s párem letounů. Navíc letouny C-295M mají nedostatečnou přepravní kapacitu lidí, kterou asi stále ještě podráží nedostatky v oblasti materiálního zabezpečení pro shoz materiálu (nákladní padáky).

    Malé letouny C-295M nejsou schopny převážet ani základní taktický automobil výsadkářů LR-130 Kajman v nerozmontovaném stavu. Výsadkové síly tedy při přistávacím výsadku mohou mít k dispozici jen standartní LR-110 ST (a to jen těsně s odmontovanou konstrukcí a sklopeným čelním sklem) nebo lépe nesložitelné terénní čtyřkolky nebo šestikolky. Pak ovšem pro nevýsadkové úkoly, kdy výsadkáři plní úkoly lehké motorizované pěchoty je současné vozidlo LR-130 bez řádné balistické ochrany už zcela nevyhovující.

    Předpokládaný nákup dalších dvou letounů C-295M nebo W situaci sice mírně zlepší, ale omezení velikostí letounu zůstanou i nadále. Ze společných výsadkových cvičení (hlavně s US ARMY/USAFE) lze předpokládat, že AČR spoléhá v oblasti posílení kapacit letecké přepravy výsadkářů na spojence. Nicméně drobnosti typu, že nové české padáky OVP-12 s příslušenstvím nejsou schváleny (a si ani nebyly s tímto úmyslem vyvíjeny) právě pro C-130 (USAF) celou věci organizačně a výcvikově komplikuje (musí se použít americké padáky včetně nutnosti přeškolení). Naše speciální síly zase používají pro změnu to správné americké výsadkové vybavení, ale například pro operace HALO zase naše C-295M nemají výkony a vybavení, takže speciálové se i při mírovém výcviku musí pro nejnáročnější úkoly spoléhat na spolupráci například se SOCOM/USAFE a jejich MC-130.

    3)
    Asi v o něco lepší situaci je vrtulníkové letectvo (Náměšť nad Oslavou). Sice kapacitně, výcvikem, plánováním také nedá velké aeromobilní operace, ale má o poznání více letecké techniky (a více úkolů).

    AČR má dnes celkem 15 vrtulníků Mi-171Š/ŠM. Ale jen 7 prošlo vícefázovou modernizací na standard Mi-171ŠM a jejich posádky výcvikem, který je použitelný i pro některé speciální úkoly (tzv. “SOF capable“). Zbylých 8 strojů Mi-171Š bez rampy je stále v téměř původním provedení, tak jak byly dodány z Ruska. A takto špatně vybavené vrtulníky si nikdo ani neodvážil poslat do konfliktu nízké intenzity (Afganistán).

    Opět díky reálně dosažitelné provozuschopnosti (oficiálně nařízené minium je 60%) bude počet strojů určených pro podporu akcí celé AČR (dvě dnešní brigády + nový výsadkový pluk + další úkoly) ještě menší. I kdyby se většina vrhla na podporu jedné aeromobilní výsadkové operace, tak by byly schopni vysadit možná dvě výsadkové roty(?), nebo jedno rotní úkolové uskupení (?).

    Plánovaný nákup ozbrojených 12 vrtulníků asi velikosti UH-1Y/AW-139M sice přidá transportní kapacitu, ale v aeromobilní operaci by tyto menší stroje zřejmě plnilo roli doprovodu větších Mi-171, palebné podpory, CASEVAC/MEDEVAC a tedy na vlastní převoz výsadku výsadkářů by už moc kapacit nezbylo.

  • Starlight
    21:24 12.05.2018

    Já se zase vrátím k tématu článku – tedy transportním letounům KC/C-130J pro Německo a Francii.

    1)
    Než budou vynášeny zbrklé soudy zejména o letounu A400M a evropské spolupráci je potřeba se podívat na celková čísla transportních kapacit Německa a Francie cca k dnešnímu datu (něco už je v článku).

    Německo – transportní flotila: dosluhuje 29 x C-160, které nahrazují nové A400M (53 objednáno, 18 už předáno). Tankovací/transportní flotila: 4 x A310 MRTT, které nahradí 4 x A330 MRTT objednané v rámci společného programu „European/NATO Multinational Multi-Role Tanker Transport Fleet (MMF)“. Mimochodem České republika se v blízké době zřejmě také připojí. Ty všechny letouny doplní právě 3 x C-130J-30 a 3 x KC-130J, které budou letos objednány.

    Francie - transportní flotila: 27 x C-295, dosluhuje 29 x C-160, které nahrazují nové A400M (53 objednáno, 14 už předáno), 14 C-130H (7 x C-130H, 7 C-130H-30), které jsou avionicky modernizovány američany (skleněný kokpit a moderní avionika od Rockwell-Collins) a budou složit dále. Tankovací flotila: 14 x C-135RF, které nahradí 15 nových A330 MRTT. Ty doplní již zmíněné 2 x C-130J-30 (první stroj byl předán letos a 2 x KC-130J.

    Tento výčet ukazuje, že podíl evropských transportních/tankovacích letounů (= Airbus) ve výzbroji obou států Airbusu je a bude stále dominantní, a nákup jednotek nových C-130J na tom nic nezmění.

    2)
    Pravdou ale také je, že k nákupu KC/C-130J přispělo zpoždění programu A400M a zřejmě i technické problémy s doplňováním paliva za letu vrtulníkům (příliš velká turbulence za letounem od výkonných pohonných jednotek), na které se přišlo během zkoušek v roce 2015 (v roce 2016 se zkoušely možná nápravná opatření, výsledek nevím).

    Nicméně Francie se pro C-130J rozhodla nejpozději už v roce 2015 a Německo podle článku pak v roce 2016, takže těch důvodů muselo být více. Francie i Německo má zkušenosti s nasazením vlastních letounů C-160 a C-130H pro speciální a záchranné operace. Zkušenosti dalších členů NATO s C-130 také jistě přispěly k rozhodnutí pro speciální operace a záchranné operace pořídit osvědčený „menší“ typ, který nebude tak nápadný jako velké A400M. Navíc C-130 může přistát na menších letištích a provizorních plochách než velký A400M. to pálí právě hlavně Německo, které své C-160 chce vyřadit v roce 2021. Proto chtějí Němci dosáhnout s novými KC/C-130J dosáhnout IOC právě v roce 2021.

    Velkým plus je, že díky Itálii jsou už dnes KC-130J kvalifikovaný pro doplňování paliva za letu (DPL) stíhacím letounů Mirage 2000, Rafale (Francie) a Tornado a Eurofighter (Německo) a vrtulníků EC725 Caracal (viz video v článku). Francouzské EC725 už dokonce tankovaly operačně z KC-130J USMC někde nad saharskou Afrikou. Tedy po dodání letounů bude díky exitujícím kvalifikacím a sepsaným a nacvičeným procedurám dosaženo rychle operační způsobilosti včetně DPL vrtulníkům. Což je schopnost, které chybí hlavně Francii. Německo, na rozdíl od Francie, má obecně i méně velkých tankerů, takže nové KC-130J mohou najít uplatnění i DPL pro stíhací letouny.

    Zůstává otázkou, zda Německo bude nakonec používat DPL i pro své vrtulníky. V současnosti žádný takový vrtulník nemá, ale je možné, že plánovanou náhradou Ch-53G za Cřejm-53K nebo M/CH-47 se tato schopnost bude hodit. Také není zcela jasné, jak bude nakonec vypadat NH-90 ve verzi pro CSAR.

    3)
    Článek zmiňuje společnou koordinaci nákupu. Vzájemná spolupráce jde ale mnohem dále. Investice do nové provozní a výcvikové infrastruktury (simulátory) na francouzské základně Évreux-Fauville budou 110 miliónů EUR, o které se obě země podělí rovným dílem.

    Zajímavostí je, že minimálně německé letouny budou vybaveny EO hlavicemi MX-20 (KC-130J USMC jsou na tento standard teprve modernizovány v rámci programu „Harvest Hawk“, který přetváří všechny stroje KC-130J USMC ve víceúčelové transportní/tankovací/bitevní letouny) a NATO datalink Link-16. Není dosud známo, zda německé nebo francouzské letouny budou obsahovat některé další drakové a systémové vychytávky z programu „Harvest Hawk“ nebo z řady speciálů HC/MC/AC-130, které jsou pro USAF vyráběny na společném základě odlišném od čistě transportních C-130J.

    4)

    Pro zajímavost:

    Výrobní linka řady C-130J jede tempem 24 letounů ročně až do roku 2019, pak tempo poklesne na 12 letounů ročně až do roku 2023. USMC kupuje každý rok 2 KC-130J, každý v systémové ceně za 79,2 mil USD (FY2018, flyaway cost 71 mil USD), od FY 2019 cena stoupne na 90 mil USD (flyaway cost 85,5 mil USD). Rozdíl je dán náklady na Link-16, nový lepší systém vlastní typu LAIRCM, a další změny. USAF kupuje speciální verze HC-130J za 109,2 mil USD (FY 2018, flyaway cost 84,2 mil USD) a MC-130J systémově za 90, 7 mil USD (FY 2018, flyaway cost 74,5 mil USD) respektive za 115, 6 mil USD (FY 2019, flyaway cost 85 mil USD).

    USAF si poslední C-17A objednalo ve FY2012 za 225 mil USD (v tomto případě je to systémová cena i jednicová flyaway cost současně). Indie si letos po dlouhém oznamování definitivně objednala svůj 11. kus a jinak úplně poslední vyrobený (asi 275. kus) C-17A za systémovou cenu 262 mil USD, který bude dokončen v roce 2019. Výrobní linka na C-17 je už ale jinak zavřená, těch posledních pár kusů bylo vyrobeno dílově do zásoby.

  • Clanek
    19:45 12.05.2018

    @Zvedavec
    Jen k tomu Polsku, ano, maji 16x CASA, ale k tomu navic jeste 5 tehle kousku http://pzdata.cdn.aikelo.com/p...
    Nevim teda v jakem jsou stavu, ale ta stredni prepravni kapacita, o ktere se v ACR mluvi vlastne od nakupu CASA, tak tu uz polaci maji.

  • KOLT
    18:48 12.05.2018

    Zvedavec, ještě jednou děkuji!
    Napadla mě ještě jedna otázka – asi se nechystá převedení úkolů Centra pro podporu speciálních operací na některé z rot výsadkového pluku, že?

  • Zvedavec
    14:41 12.05.2018

    Ad Kolt)
    Ano chápete logiku organizační struktury navrhovaného výsadkového pluku správně. Byť pochopitelně nebude identická s německou, ale bude ji ze všech (mě známých) modelů nejblíže. Ne nutně určením, ale právě strukturou.

    44. lmopr dostane Pandury navíc, takže už bude charakterem spíše mechanizovaný. 4. brn bude napříště certifikována jako "lehká brigáda" dle standardů NATO (proto 3 prapory).

    Ano, souhlas se 7. mb a CS.

    Ad vvlk) Obavy jsou samozřejmě na místě, jsme stále v AČR, ale takhle důkladnou rozvahu si ještě před budováním nějakého nového prvku armáda nezpracovávala (včetně alternativních variant s cenovou kalkulací).

    Ad Colt)
    Ano, NGŠ to řekl jasně - největší priorita jeho mandátu je přezbrojení (resp. transformace) 7. mb na "těžkou brigádu" dle standardů NATO. Prostě proto, že armádu vidí holisticky - jako lidské tělo. A srdce je důležitější než ruka, proto má jeho záchrana prioritu. To ale neznamená, že se na ostatní věci vykašleme, dokud jednu nedoděláme. Proto budování Rakovníku, Ředitelství Cyber a Info a výsadkového pluku budu probíhat současně.

    Letecká přeprava je zásadní i pro ČR a vzhledem k aktuálním lapáliím s programem SALIS je možné, že bude akcelerovat nákup nejen lehkých transportních letounů, ale i těch středních. Uvidíme.

  • KOLT
    11:50 12.05.2018

    Carl, Zvedavec – díky moc! Ona ta nedorozumnění pramení z toho, že máme k dispozici jen vyjádření pro noviny a ne nějaký alespoň rámcový plán. Čili jsme se snažili probrat možnosti, jak by se to obecně dalo udělat.

    Chápu-li to správně, nechystá se ani vytvoření nového praporu výsadkářů pro nový výsadkový pluk? Předpokládám ale, že se chystá alespoň navýšení počtu bojových rot – ten zmíněný 26. Fallschirmjägerregiment (to jsou složeniny, že by se na nich jeden oběsil :-) ) má, chápu-li správně, 6. bojových rot: 2 "s rozšířenými schopnostmi", 3 "běžné" a 1 "těžkou"; dále 2 podpůrné roty, velitelskou a výcvikovou. Jestli jsem něco špatně přeložil, tak se omlouvám, mé znalosti němčiny jsou více než zaprášené a vojenskou terminologii nás na střední stejně neučily :-)

    Výsledkem tedy bude, že 4. brn bude mít 3 mechanizované prapory (do jaké míry bude mechanizován 44. lmopr?) a 7. mbr bude mít tři mechanizované a jeden tankový. A k tomu by měly být posíleny jejich schopnosti bojového zabezpečení. Tak nějak?

  • vvlk
    11:04 12.05.2018

    Aby nebyla mýlka, budu moc rád, když to dopadne, jak píšete. Ale právě proto, že v novinách je to rozplizlé a zamlžené, není to pořád konkretizované, tak se bojím, co nakonec vznikne.

  • Carl
    23:37 11.05.2018

    Zvedavec, tím nový praporem se myslí asi Rakovník. To bude ale jednotka z oblasti logistiky (RSOM), nezávislá na brigádách.

    Jinak jste mě předběhl (je vidět že máme podobné info), jen bych ještě podotkl, že “vybudování výsadkového pluku” znamená prakticky přilípnutí dostatečného počtu rot bojového zabezpečení k současné Chrudimi (myslím, že se mluvilo hlavně o rotě Pz). Pamatuji si, že Opata (v době kdy byl ještě zngš) o tom mluvil poměrně pragmaticky, ve smyslu “výstavba brigády je těžka, vy o tý třetí brigádě furt melete, tak co třeba výsadkový pluk? Moc států nemá výsadkáře nad prapor a máme na čem budovat”...aka hodně muziky za málo peněz.

    Pro ostatní, absolutní prioritou zůstává dobudování brigád, především 7buu kterou dáváme do NATO v blíže neurčené budoucnosti. Základem je přezbrojení a částečné vybudování organických jednotek bojového zabezpečení a podpory (hrome ne všech, jen něco). To samozřejmě nevylučuje změny, ostatně plány v resortu se mění...no často.

    A k tématu článku...vždyť je to k pousmání. Němci s Francouzema rozjíždí spolupráci v Unii, ohání se tím jak má být EU “strategicky autonomní” a že bychom měli nakupovat jen výzbroj dohromady a ze zemí EU (přeloženo: nakupovat z Francie a Německa) a pak jdou a koupí si Herculese od zlých Američanů (nic proti němu, lépší volby asi není) protože A400M, projekt evropského obranného vývoje, nefunguje. Není to poprvé co jsou Francouzi pokrytci, takže nepřekvapují, u Němců jde asi o zoufalost vzhledem k jejich stavu ozbrojených sil.

  • Zvedavec
    22:55 11.05.2018

    Padlo tady několik dobře míněných poznámek k výsadkovému pluku od KOLTA, Charfiho, Alexy123, Vvlk a dalších. Bohužel zpravidla došlo k nepochopení novinových vyjádření.

    1. Výsadkový pluk nemá vypadat jako ostatní pluky AČR - což byly původně brigády, které se očesaly při šetření. Najděte si třeba strukturu 26. výsadkového pluku Bundeswehru a bude to jasnější.

    2. Těch 1000 výsadkářů navíc je samozřejmě kulaté číslo, to asi chápeme všichni, ne?

    3. Nebude to žádný Potěmkin, ono za 3 roky budou PozS vypadat taky dost jinak. 74. lmopr již nebude existovat - bude to mechanizovaný prapor na pásech, 44. lmopr dostane také o něco více obrněné techniky atp. Nevím o žádném nově vznikajícím lehkém praporu. 7. mb nebude na 3 praporech ani omylem.

    4. Velikost našich současných i plánovaných výsadkových jednotek je zcela v normě NATO. Holandská armáda čítá 25.000 osob včetně o.z. (tedy jak ta naše) a disponuje jednou aeromobilní brigádou (se 3 výsadkovými prapory). Tím neříkám, že bychom si ji měli pořídit, ale argumentovat, že stát naší velikosti "nemůže..." je nepodložené fakty.

    5. Letecká přepravní kapacita by mohla být větší, ale zase. Teď máme 4 x C-2985M CASA, budeme mít 6x. Poláci teď mají 16 x C-295 - jenže na 4 výsadkové prapory...

  • skelet
    21:48 09.05.2018

    akočliv je mi An-70 líto, tak bohužel se zrodilo do špatné doby. Aby to fungovalo, tak by muselo nastat to co popsal Kolt. Takže bohužel, spíše se dočkáme v Evropě letounu C-2, než-li An-70.

  • flanker.jirka
    21:21 09.05.2018

    KOLT: to co popisujete už by pak ani nebyl Antonov :-D
    Vážně to byla špatná konstelace? Varšavská smlouva byla minulostí, NATO široko daleko nikde, všichni se začali bratříčkovat a spolupracovat ve všem, co se dalo, když se to hodí tak ani USA nepohrdnou leteckou Kharshi-Khanabad základnou v Uzbekistánu.
    Prostě nepopisujete nic jiného než odbobu offsetu, což neznamená nepoužitelnost techniky bez nich.

  • KOLT
    18:35 09.05.2018

    flanker.jirka, to je dost pro civilní letadlo. Pokud by ovšem An-70 měl plnit roli středního vojenského dopravního letounu (čili roli, kterou spousta menších armád ani nedokáže "vlastnit", takže jde už o strategickou rovinu), což je přesně to, co dělat měl, těžko by to stačilo. Musela by se přenést výroba všech komponentů do spojeneckých a důvěryhodných zemí. Turecko je asi tak maximum, na které byli účastníci programu FLA ochotni zajít (je v NATO a bylo přímo partnerem programu). Myslím, že v té době by málokdo byl ochotný nechat vyrábět díly na Ukrajině, natož v Uzbekistánu či Rusku... A teď zásadní otázka – kdo vlastnil patenty/průmyslové vzory/.... na ty díly? Asi zdaleka ne na všechny Antonov, že? Takže by bylo nutné je znovu vyvinout.

    Což samozřejmě neznamená, že An-70 není zajímavé letadlo a že by za lepší mezinárodní konstalace nemělo zářnou budoucnost. Leč, mělo smůlu na dobu vzniku.

  • flanker.jirka
    17:58 09.05.2018

    Starlight: s tou westernizací to beru tak, že pokud existuje stroj, který je způsobilý i pro civilní provoz na Evropou - to znamená má certfikaci, to je základ. Rozměry a kapacita letadla je také OK.
    Jediné co je třeba mít vlastní jsou radiokomuniikační prostředky, systém IFF a další udělátka, které by stejně Ukrajině nikdo nesvěřil, to vše lze do takového draku instalovat bez zásahu do strukturální konstrukce. Můžete si to představit na příkladu polských Migů 29, které prošly modernizacemi, právě na těch částech, které byly potřebné pro nasazení ve společných operacích a NATINAMDS, včetně Baltic air policing.

  • Charfi
    02:04 09.05.2018

    "Kdybychom stavěli třetí plnohodnotnou brigádu, tak ji budeme stavět na zelené louce, což by představovalo časově rozsáhlé období. Trvalo by to devět, možná deset let. Musela by se nakoupit kompletní technika, postavit nové kasárna a další věci, aby vojáci měli kde být. Chci ve funkčním období dosáhnout rychlých efektů, které posílí schopnosti bojových jednotek k obraně státu. U výsadkového praporu je to jednodušší, protože jednotka už existuje, je začleněna do sil rychlé reakce, působí v zahraničních operacích a lze na ni nabalovat další úkoly. Počítáme s navýšením jejího stavu o asi 1000 vojáků." Tak nevím co si mám o tom myslet....

    Zdroj: https://www.lidovky.cz/priorit...

  • Starlight
    00:42 09.05.2018

    @ flanker.jirka

    Můžeš nějak rozvinout, co jsi myslel tím: „AN 70 prakticky nepotřebuje moc westernizovat, motory limity plní, avionika certifikována i pro civilní letový provoz“. Zejména by mě zajímalo, jak toho jediný exitující létající An-70 vytvořený podle požadavků sovětského letectva a tvořený v drtivé většině z ruských součástek dosáhl?

    Můžeš také rozvinout myšlenku „Dokonce by se mohlo stát, že skutečně podpoříme v něčem Ukrajinu, vždyť po tom přece všichni v EU toužili, bohužel reálně se sem z Ukrajiny nic nedostane“. Hlavně by mě zajímalo speciálně ve vztahu k An-70, kdo je to „my“, kdo jsou ty „všichni“ a kdy přesně se po něčem takovém toužilo?

  • vvlk
    23:22 08.05.2018

    ad nový výsadkový pluk. Moc si to malujete, vsadím se, že to bude Potěmkin. Vytkne se výsadkový prapor, k němu přihodí ten nově vznikající lehký prapor, a nazve se to výsadkovým plukem, bez jakéhokoliv navýšení podpůrných jednotek. Když bude mít 4br kliku, tak k nim převelí 74. lehký. V 7. brigádě zůstanou 3 prapory, a kdoví, kolik bvp se nakonec koupí.

  • Rase
    22:29 08.05.2018

    Po rozpadu SSSR sice v Evropě koketovali s poevropstěním a zavedením Antonovů, ale tehdy byla Ukrajina docela nespolehlivý partner (politické změny). Dneska když se už vyrábí Atlasy, tak velice pochybuju o tom, že by měly šanci na Evropském trhu. Spolupráce s Tureckem je ale velice zajímavá a myslím že by mohla být prospěšná pro obě strany - byť tak vznikne konkurence Airbusu

  • flanker.jirka
    22:15 08.05.2018

    KOLT: A 400 létá, tak že povedený je, ale pomalu je to přes všechny čáry, jaký v tom samotní "evropané" mají hokej.
    AN 70 prakticky nepotřebuje moc westernizovat, motory limity plní, avionika certifikována i pro civilní letový provoz. Dokonce by se mohlo stát, že skutečně podpoříme v něčem Ukrajinu, vždyť po tom přece všichni v EU toužili, bohužel reálně se sem z Ukrajiny nic nedostane.
    Pokud bude výsadkový pluk, tak rozhodně bude zapotřebí mít a držet si nadále Mi 171, ty jen tak něco nenahradí, půjde hlavně o finance.

  • flanker.jirka
    22:08 08.05.2018

    Jara: co má Borsuk společného s letectvem?
    Frantíci věděli co dělají, popsal jste to dobře.
    Ohledně vybavení radarů je AESA od Leonardo na cestě, defacto tu samou anténu využívá nový Gripen. Nebral bych absenci jako zásadní nedostatek, horší je to s tím na kolik z toho kdy bude někdo mít víceúčelový letoun.
    Jak zmiňoval KOLT, Rafale bychom neuživili. Každá strana něco stojí a když vidím spolupráci s Thalesem jinde, tak zlatí švédové!

  • Jara
    20:10 08.05.2018

    Clanek
    Já nejsem proti zvyšování mužů ve zbrani jen bych raději toto navýšení využil pro vybudování opravdových mechanizovaných brigád .....
    A k té vaši preferenci lehké pěchoty ona když nebude schovaná pod vzdušnou nadvládou případně prostředky PVO tak ji můžete nepříteli posílat na zástřel místo asfaltovych holubů...... a v přesně takové situaci je teď celá ČR

  • Clanek
    19:57 08.05.2018

    @Jara
    Vas dotaz me dost prekvapuje, ja muset volit mezi par gripenama navic, nebo par tisici vycvicenych vysadkaru nebo i obycejnu pechotu, volim vzdy pechotu.

  • Flader
    18:34 08.05.2018

    Jara, podľa vyjadrení vášho NGŠ som pochopil, že ten nový ľahký pluk má primárne odľahčiť tie dve mechanizované brigády. Ich príslušníci teraz častokrát v misiách práve plnia úlohy priam šité pre ľahké jednotky.

  • Jara
    18:24 08.05.2018

    Já osobně z nového lehkého praporu/pluku radost nemám ... naše země potřebuje daleko více aspoň dobudovat mech. Brigady zatím vlastně máme přibližně něco jako dva mech. pluky o brigádách se vlastně ani mluvit nedá ...
    Dále nemáme ani žádnou PVO a pouhých 12 gripenů a my si budujeme lehkou pěchotu ?? K čemu sakra ??

  • KOLT
    18:07 08.05.2018

    Westernizace An-70 by rozhodně byla cesta, jak se dostat k dobrému letadlu za rozumnou cenu a čas. Njn, ale někteří by si tolik nevydělali a jiní by si tolik nepohladili ego... :-(

  • dusan
    17:55 08.05.2018

    S výhodou času možno skonštatovať, že Airbus mal radšej westernizovať An-70. Síce by možno nebol taký úžasný, ale lietal už v tom čase a cena by bola neporovnateľne nižšia.

    Treba povedať, že A-400 má síce i nejaké exportné úspechy, ale to je vždy o ekonomických benefitoch kupca - t.j. kadejakých offsetoch a čím je stroj drahší, tým viac investícii zabezpečí predajca drahého stroja.

    Pri C-130 vs A-400 je jasne vidieť, že evolúcia je tu často lepšia ako revolúcia i keď stroje nie sú priamou konkurenciou.

  • KOLT
    17:54 08.05.2018

    Stropnický ať jde do zadele, střední dopravák v počtu minimálně dvou potřebujeme. Buď A400 nebo KC390 (ale ten má další problém, prototyp jim sjel z dráhy) nebo C2. Dvě CASA navíc bychom potřebovali také, už takhle jsou dost na hraně, stačí potřeba vytížit je navíc ještě jinde a budeme shánět (další) přepravní kapacity od dodavatelů.

    Chystaný pluk má být výsadkový, nikoliv padákově výsadkový ;-) Možností, jak jej postavit samozřejmě bude více, nicméně tipuji, že pro padákové výsadky bude vyčleněn jeden prapor. Maximálně může být navíc třeba po jedné rotě v ostatních, ale spíš myslím, že ne. A ještě by teoreticky mohl tuto schopnost mít prapor pro podporu speciálních operací, kdyby se pod pluk převedl nesystémový ÚPSO (nebo jak se to dneska jmenuje) a udělal se z něj prapor.
    Pluk samozřejmě bude především lehká pěchota, jen bude trénovat vrtulníkové výsadky. Čili kromě nových transportních letadel bychom měli rovnou přemýšlet, zda nových 12 LUH by nemělo být pořízených s opcí na dalších 6, čím doplníme/výhledově nahradíme Mi-171 (UH+CH nebo jen UH?). A také bude nutné jim pořídit nějaká auta, ať už lehká jako náhradu Defenderů (Flyer...) či těžká typu LMV (Nimr, JLTV, LMV II). A pak také dostatek těžkých přenosných zbraní (tarasnice, PTŘS, MANPADS...). Jůůů, to by se nakupovaly hračky ;-)

  • KOLT
    17:43 08.05.2018

    Jara, protože bychom ho uživili v počtech tak 4+1 ;-)

    Ale jo, třeba budeme jednou na A400 koukat jako na povedený projekt. Ona je taky otázka, zda se kolikrát na začátku jednoduše nepřecení schopnosti a nepodcení časová a finanční náročnost. Pak se nesmyslně tlačí projekty dopředu a dopadá to kolikrát blbě. F-35 je toho úděsným příkladem – všechno a hned. Když v roce 2011 (nebo 12, z hlavy nevím) kompletně předělali časový plán a finanční odhady na reálná čísla, sice se mnozí zděsili, jenže od té doby ten projekt jede podle plánu v čase i financích....

  • Jara
    16:30 08.05.2018

    Flanker. Jirka
    Tak Francouzi samozřejmě požadovali na letouny svojí výzbroj mají velice rozvinutý letecký průmysl umějí na stíhačku vše od motoru přes avioniku včetně prvního evropského AESA až po kompletní škálu výzbroje IR střel MICA přes radarové včetně nových meteoru.... takže to je důvod odstupu od EF Typhoon proč si nechat nutit něco horšího než je schopen udělat domácí průmysl ..... Německé a anglické typhony nemají ani AESA a jsou z velké části závisle na US výzbroji
    Polské dobré řešení .... to je hláška dne stačí vzpomenout Borsuk Msbs ....
    Rafale je boží ! :) proč ho nemáme místo gripenů :)))

  • valooo
    16:10 08.05.2018

    Francuzi odstupili od vyvoja eurofighteru preto, lebo chceli lietadlo schopne startovat z lietadlovej lode.

  • flanker.jirka
    16:03 08.05.2018

    Clanek: s tou spoluprací v rámci EU se to přehání, prostě se máme tak dobře, že se na ty letadla nespěchá, protože nás nepálí žádný konflikt. Francouzi dobře věděli, proč odešli například z projeku Eurofighteru, státy účastnící se toho projektu se nemohly dohodnout ani na primární výzbroji v podobě typu kanonu a IR střel.
    Dobře to řeší Polsko, investuje skutečně do toho co chce a co potřebuje, bez ohledu na EU.

  • alexa123
    15:59 08.05.2018

    Charfi
    ... počet výsadkářů se má navýšit až o 1000 ...

    To asi bude nejaký preklep. Pochybujem, že existuje nejaká armáda podobnej veľkosti ako armáda ČR, ktorá má 1000 a viac výsadkárov.

  • flanker.jirka
    15:57 08.05.2018

    Charfi: no tak budou vysazovat stromky v lese, kolik skutečných výsadkových operací za použití padáků jsme kde podnikli v historii, naposledy asi ve 2. světové válce. Možná dojde i na slovo kdyby, v souvislosti s přepravní kapacitou, jak se uvádí zde v článku:
    https://www.aeroweb.cz/clanky/...

    S výsadkovou kapacitou tzv. "výsadkového pluku" to vidím, tak že zůstane sotva u jednoho praporu a zbytek bude jako lehce notorizovaná jednotka, možná někoho napadne vytvořit cyklistickou jednotku, jak tomu bylo za první republiky.

  • Clanek
    15:49 08.05.2018

    A to ja zas verim ze to letadlo ma pred sebou jeste zdarnou budoucnost, nakonec, je teprve na uplnem zacatku sve cesty. A kdyz se clovek podiva kolik toho popadalo nesouc na trupu oznaceni F-14, F-16... kdyz to zacinalo, a jaky status legend to ma dnes, tak treba se za A400M jeste za 30 let ohledneme s respektem.
    Jen je jednoduse tristni ta snaha za kazdou cenu vse delat vsude. Jen jednotlive bloky motoru stavi 4 ruzne staty (a kdovi kolik firem je subdodavatelu) a az pak to skladaji v jeden celek. Kazdy kdo kdy delal na nejakem mezinarodnim projektu musi vedet, ze tohle v lepsim pripade zveda riziko, v horsim privozuje risk a v nejhorsim (a furt nepekne castem) se ten risk "povede" promenit v chybu.
    Evropska spoluprace je hezka a obecne ji fandim, ale trosku s rozumem.

  • flanker.jirka
    15:06 08.05.2018

    Clanek: :-) co už k tomu dodat, snad jen stará dobrá herka, vlastně nová dobrá herka. Když se něco povede, tak to přežije hodně jiných projektů.
    Snad pro Vás jen perličku, jak jsme jinde rozebírali AN 70 a A 400.
    AN 70 vzlétl poprvé v prosinci 1994. A 400 vzlétl v prosinci 2009.

  • Charfi
    15:04 08.05.2018

    Je to trošku OT, ale napadá mě při tomhle článku jedna otázka. V nedávným rozhovoru tušim pro Lidovky a LN, nově jmenovaný náčelník GŠ Opata zmínil, že tak propíraná "třetí lehká brigáda" bude vlastně výsadkový pluk. Počet výsadkářů se má navýšit až o 1000 (to dělá skoro dva nový výs. prapory). Vedle toho není tak dávno, co Stropnický řekl, že s nákupem nových středních transportních letounů se nepočítá a možná se ještě dokoupí dvě další C295 . Při dnešním jediným výs. praporu a naprosto maximálním vytížení čtyř C295 (skoro přetížení), kde chce armáda najít leteckou transportní kapacitu na obsloužení dalšího jednoho/dvou praporů? A dvě další C295 to fakt nezachrání...

  • Clanek
    10:51 08.05.2018

    Tak to jsou dve dost jine kategorie C-130J s nosnosti 20 tun a A400M s nosnosti 37t. Vojaku tam clovek nalozi cca stejne, ale preveze s nima max to humwee a i to jen na vzdalenost o tretinu kratsi. Na Pumu aby pak clovek bral rovnou C-17 a posilal je rovnou po dvou, coz by jeste slo u ACR, ktera si tu C-17 obcas "pujci" z NATO-eraru, ale Nemci, Francouzi a dalsi proste uzivi i mezistupen. Jen skoda ze se, zda se, onen mezistupen moc nepovedl.

    PS: Docela trapne tohle cist, kdyz si jeste ted pamatuju jak se jako technologicky pskvost predstavoval motor A400M, s tim, ze na uvod pujde produkce techto motoru v tempu 10ks za mesic aby plna produkce byla 140ks / rok (35 letadel), bo prave tolik bude potreba. A ted jdou kvuli problemum snizovat produkci z uz tak smutnych 19ks na 8ks / rok?

  • KOLT
    10:12 08.05.2018

    A já měl dojem, že Německo nám nabízí nevyužitou kapacitu A-400M...

    Každopádně je naprostá ostuda, že Airbus není schopen dotahnout do konce tak relativně jednoduchou věc, jakou je přepravní turbovrtulové letadlo. Na druhé straně oceánu má podobnou ostudu Boeing s jeho tankery, které naopak proti Airbusu totálně propadly a soutěž se musela opakovat, aby mohl "vyhrát"... Ve výsledku by asi bylo nejlepší, kdybychom my kupovali od Amíků Herky a oni od nás tankery – došlo by k unifikaci v rámci NATO a netříštily by se zbytečně prostředky. Jen Boeing by holt ostrouhal... A taky ego na obou stranách oceánu.