Dostřel 100 km: Náporový motor pro dělostřelecké granáty

Model norského dělostřeleckého granátu s náporovým motorem; větší foto / Nammo

Norská společnost Nammo na výstavě Eurosatory 2018 představila koncept dělostřeleckého granátu ráže 155 mm s náporovým motorem. Standardní houfnice ráže 155 mm dokáže s touto municí ničit cíle na vzdálenost větší než 100 km.

Firma Nammo model „náporového granátu“ představila na pařížské výstavě Eurosatory 2018. Firma očekává zahájení zkoušek této munice v roce 2019 nebo 2020, a dodávky pro armády v letech 2023 až 2024.

 

 

O norskou munici již projevila zájem americká armáda, americká námořní pěchota a také americké námořnictvo, které plánuje dělostřelecké granáty s dlouhým doletem nasadit na torpédoborcích třídy Arleigh Burke a Zumwalt. Nicméně projekt náporovného granátu je prozatím čistě soukromým projektem firmy Nammo.

 

Norská munice pro lodě Zumwalt může být levnější alternativou zrušeného programu námořní dělostřelecké munice LRAP (Long-Range Land Attack Projectile). LRAP s generátorem dnového výtoku plynů BB (Base Blade) má dostřel 160 km, ale jednotková cena granátu je neuvěřitelných 800 000 dolarů.

 

Nammo současně pro Ozbrojené síly Spojených států vyvíjí a testuje experimentální dělostřelecký granát XM1113. Jde o granát s pomocným raketovým motorem RAP (Rocket Assisted Projectile). XM1113 má dostřel 40 km a je slučitelný s GPS naváděcím kitem PGK (Precision Guidance Kit). Kruhová odchylka (CEP) s PGK v cíli je 30 metrů.

 

V kombinaci s novou tažnou houfnicí s prodlouženou hlavní M777ER (55 ráží) a při použití nové výmetné náplně (silnější než dnešní MCAS Charge 6) má být XM1113 schopna ničit cíle na vzdálenost 70 km.

 

„Může to [náporový granát - pozn. red.] zcela změnit způsob nasazení dělostřelectva,“ uvedl Thomas Danbolt, viceprezident firmy Nammo. „V podstatě vypouštíme raketu z kanónu! S výjimkou malého počtu přesně řízených granátů s rozsahem 50 až 60 km, většina dělostřeleckých systémů stále střílí na stejné vzdálenosti, jako houfnice M109 zavedena do výzbroje před více než 50 lety.“

 

Hned z kraje je však nutné uvést, že ač náporový motor je ve své podstatě velmi jednoduchý a nevyžaduje žádné pohyblivé části, náporový granát bude jistě velmi drahý. Otázkou také je, jak rychle a v jakém množství je norská firma Nammo podobnou munici schopna vyrábět.

 

Základní popis nové norské dělostřecké munice

 

Nelze tedy očekávat, že náporový motor zcela nahradí klasické tříštivo-trhavé granáty s doletem kolem 20 km, ale spíše doplní nebo dokonce částečně nahradí dražší dělostřelecké/taktické rakety. Samozřejmě s tím vědomím, že účinek bojové hlavice dělostřeleckého granátu v cíli je mnohem menší než rakety.  

 

Hlavní předností dělostřeleckých granátů s velmi dlouhým dostřelem je velmi vysoká šance penetrovat současnou i budoucí nejpokročilejší protivzdušnou obranu (PVO) nepřítele a ničit klíčové vojenské objekty ‒ velitelská stanoviště, komunikační uzly, radarová stanoviště, seřadiště techniky, sklady, atd.

 

Dlouhý dostřel (při použití munice s koncovým navedením) lze samozřejmě využít pro přímou palebnou podporu jednotek nebo pro podporu operací speciálních sil. Podle americké armády dokáže jedna dělostřelecká baterie (šest houfnic) s projektily XM1113 (dolet 40 km) pokrýt plochu 3884 km2, avšak s náporovým granátem s doletem až 100 km plochu 31 400 km2.

 

Náporový motor (ramjet) je nejjednodušším typem reaktivního motoru. V podstatě jde o vhodně tvarovanou zužující dutinu, kde rychle vstupuje a stlačuje se (s rostoucí teplotou) vzduch ‒ ve spalovací komoře je stlačený vzduch smíchán s palivem, čímž se uvolní tepelná energie; spaliny pak vysokou rychlostí unikají tryskou.

 

Ramjet je ze své podstaty velmi jednoduchý, ale návrh dutiny přivádějící a stlačující vzduch, včetně spalovací komory vyžaduje velmi složitou matematiku, odolné konstrukční materiály a samozřejmě také náročné testování. Ostatně pokusy s náporovými motory v dělostřeleckých granátech (i stíhačkách) neúspěšně testovalo již Německo za druhé světové války.

 

Podle norské firmy nabíjecí cyklus náporového granátu zůstane nezměněn. Po vypálení granátu začne pracovat po dobu 50 sekund náporový (samoregulovatelný) motor, který urychlí střelu na Mach 3.

 

Norský náporový granát je vybaven směrovými křidélky, ale způsob navedení na cíl nebyl určen ‒ minimem jistě bude satelitní (GPS) a inerciální (INS) navigace. V budoucnu snad půjde přidat také čidlo pro navádění pomocí značkovacího laseru.

 

Firma Nammo v tiskové zprávě uvedla, že rovněž plánuje vyvinout dělostřeleckou raketu se stejným typem pohonu. V případě rakety má náporový motor fungovat 100 sekund. Letecké testy rakety se připravují na rok 2021.

 

Náporový motor má díky své jednoduchosti mnohem větší uplatnění ‒ existují pokusy vložit tento typ pohonu do minometné munice ráže 120 mm.
 

V každém případě nyní západní státy investují značné prostředky do vývoje nové dělostřelecké a raketové munice s dlouhým dosahem. Cílem je především dorovnat náskok v této oblasti s Ruskem, které má početné a moderní dělostřelecké a raketové jednotky kryté mohutnou PVO. Nejúčinnějším způsobem, jak pronikat nepřátelskou PVO, je nasazení dalekonosného dělostřelectva nebo dělostřeleckých/taktických raket.  

 

Zdroj: The Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

KOMENTÁŘ: Dělostřelectvo nesmí opustit tanky a pěšáky v boji

Efektivnost dělostřelecké palby na pozemní cíle závisí především na tom, zda palba je pozorovaná či ...

Kladivo na dělostřelectvo: Jihokorejská raketa KTSSM

Armáda Jižní Koreje zařadí do výzbroje novou domácí balistickou raketu krátkého doletu KTSSM (Korea ...

Eurotank: Hybrid mezi tanky Leopard 2 a Leclerc

Firma KNDS (KMW+Nexter Defense Systems), joint venture německé KMW a francouzské Nexter, na výstavě ...

Obrněný český Patriot na podvozku Tatra

Česká společnost Excalibur Army, patřící do významného českého holdingu Czechoslovak Group (CSG), v ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • UnionPacific
    16:31 21.06.2018

    Vážení priatelia,a to nie je nikomu zvláštne,že technologicky vyspelé krajiny len začínajú testovať zbrane s náporovým pohonom,zatiaľ čo Rusko už vraj má zavedené ...Zobrazit celý příspěvek

    Vážení priatelia,a to nie je nikomu zvláštne,že technologicky vyspelé krajiny len začínajú testovať zbrane s náporovým pohonom,zatiaľ čo Rusko už vraj má zavedené jachonty,Onixy,Moskyty,a testuje Zirkony ? Neviem ako vám,ale tu čosi nesedí. V článku je jasne uvedené,že návrh vyžaduje zložite výpočty,lenže v Rusku už jednak nie sú matematici,všetci dobrí emigrovali,jednak to nemajú na čom spočítať,lebo na podobné superpočítače je embargo. A to ani nehovorím o materiálovom výzkume vysokoteplotných zliatin,kde sú najmenej 20 rokov za USA(článok na AN sa dá dohľadať),čo je aj ľahko preukazatelné,kedže so svojim Izdelije 117 sa nikam nedostali- a ako dôvod sa spomína práve tehnológia tepelene namáhaných častí motora.
    Ja len že či náhodou tie ich hyper-super-mega-sonické rakety nie sú len maskirovka.USA majú podzvukové Harpoon,frantíci Exocet...možno Kongsberg....to sú rakety papierovo technologický pravek v porovnaní s Brahmosom. Položme si otázku,koľko lodí doteraz tie ich zázračné rakety potopili a veci sa ukážu v pravom svetle.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    13:50 21.06.2018

    PavoR: jo, na to myslím. Ale zase vzhledem k pohonu se určitě bude jednat o produkty přesného obrábění a ne klasickou kovanou munici, už to samo výrazně zlepšuje odpor vzduchu, ...Zobrazit celý příspěvek

    PavoR: jo, na to myslím. Ale zase vzhledem k pohonu se určitě bude jednat o produkty přesného obrábění a ne klasickou kovanou munici, už to samo výrazně zlepšuje odpor vzduchu, dolet a odchylku. Např. u Norské Nammo HE-ER vedla jen změna v obrábění ke snížení kruhové odchylky z 80 na 30m při střelbě za 20 km.
    Problém je v tom, že jakmile se do toho nacpe GPS a laser, vyskočí najednou cena o 70 - 160 tis. dolarů, což při omezení množství trhaviny dané konstrukcí motoru považuji za šílené. Kromě integrace některé ze stávajících konverzních PGK kitů by mi přišlo zajímavé podívat se na systém korekce dráhy pouze v ose výstřelu v úvodní části letu a vyhnout se komplikovanému terminálnímu navedení, brždění atd.. a místo toho na cíl v týlu poslat větší objem. Ale je to jen amatérská úvaha.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    12:25 21.06.2018

    danny: Obávam sa, že na také vzdialenosti by už boli kruhové odchýlky nenavádzanej munície príliš veľké na to, aby bolo toto riešenie z hľadiska cena/efekt rentabilné.

    danny: Obávam sa, že na také vzdialenosti by už boli kruhové odchýlky nenavádzanej munície príliš veľké na to, aby bolo toto riešenie z hľadiska cena/efekt rentabilné.

  • danny
    12:01 21.06.2018

    Tohle je za mě revoluční inovace. Osobně bych se ale vyhnul přesnému navádění. Tím se zase zabije hlavní výhoda daná levným a spolehlivým pohonem.

    Tohle je za mě revoluční inovace. Osobně bych se ale vyhnul přesnému navádění. Tím se zase zabije hlavní výhoda daná levným a spolehlivým pohonem.

  • liberal shark
    11:47 21.06.2018

    Pane Grohmanne, M777ER je tažená houfnice, tažEná ! Tažný může být tak akorát kůň nebo vůl :-).

    Pane Grohmanne, M777ER je tažená houfnice, tažEná ! Tažný může být tak akorát kůň nebo vůl :-).

  • Rase
    11:44 21.06.2018

    tak jako alternativa k raketové dělostřelecké munici je to rozhodně zajímavé. Pokud jde o nutnost vměstnat do střely elektroniku, tak stejný problém řeší i běžná naváděná munice a ...Zobrazit celý příspěvek

    tak jako alternativa k raketové dělostřelecké munici je to rozhodně zajímavé. Pokud jde o nutnost vměstnat do střely elektroniku, tak stejný problém řeší i běžná naváděná munice a podobně. Za mě hodně dobrý nápadSkrýt celý příspěvek

  • KOLT
    11:22 21.06.2018

    Safi, motor to ustojí v pohodě, protože je to (velmi zjednodušeně) jen na jednom místě zúžená kovová trubka. Mnohem větší problém s přetížením má elektronika, nicméně jak je vidět ...Zobrazit celý příspěvek

    Safi, motor to ustojí v pohodě, protože je to (velmi zjednodušeně) jen na jednom místě zúžená kovová trubka. Mnohem větší problém s přetížením má elektronika, nicméně jak je vidět z mnoha aplikací v dělostřeleckých granátech a minách, tenhle problém umí výrobci řešit.

    Ramjet se používá, protože na rozdíl od raketového motoru je levnější a nemusí si s sebou nést okysličovadlo – spalování se provádí pomocí kyslíku ze vzduchu. Je to vlastně jednodušší varianta proudového motoru (nemá pohyblivé části). Jen není snadné ji správně spočítat. Zásadní nevýhoda ramjetu – nutnost udělit nosiči nejdříve dostatečnou rychlost, nutnou pro fungování náporového motoru – je v případě dělostřeleckého granátu (podobně jako u rakety vzduch-vzduch) nevýznamná, protože tu rychlost mu udělí klasický výstřel – střely opouštějí hlaveň zpravidla víc jak dvou násobkem rychlosti zvuku.

    Kolik tam zbude výbušniny je otázka, která mě také napadla. Protože kombinace motoru a naváděcí elektroniky sežere dost místa. Cena taky nebude malá, nicméně mám podezření, že její hlavní díl bude stejně tvořit naváděcí zařízení (musí být vmáčknuto do skutečně malého místa a přežít vysoké přetížení, což jsou dost protichůdné požadavky). Rozhodně to nebude střela na plošné cíle. Nicméně možnost přesně zlikvidovat bodový cíl daleko za hranicí dostřelu i dalekonosných granátů je rozhodně něco, co by chtěl mít každý velitel k dispozici. Koneckonců, oproti povolání letecké palebné podpory to asi drahé nebude....Skrýt celý příspěvek

  • JP--
    11:16 21.06.2018

    Protože je lehčí, netahá sebou okysličovadlo a teda nese více paliva.

    Protože je lehčí, netahá sebou okysličovadlo a teda nese více paliva.

  • fenri
    11:12 21.06.2018

    Protože nepotřebujete mít v granátů okysličovadlo pro raketový motor.

    Protože nepotřebujete mít v granátů okysličovadlo pro raketový motor.

  • Safi
    10:40 21.06.2018

    Nenasel jsem, kolik tam nakonez zbude mista pro vybusninu. Ma se tam koneckoncu nacpat motor, ktery ustoji pretizeni pri vystrelu... Plus proc se pouziva ramjet, jehoz vykonnost ...Zobrazit celý příspěvek

    Nenasel jsem, kolik tam nakonez zbude mista pro vybusninu. Ma se tam koneckoncu nacpat motor, ktery ustoji pretizeni pri vystrelu...
    Plus proc se pouziva ramjet, jehoz vykonnost je zavisla na tlaku vzduchu a ne klasicky raketovy motor ? (moc se nevyznam v motorech)Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 4 z 4