DRACO: Jaderně-termální pohon pro vojenské kosmické lodě

DRACO: Jaderně-termální pohon pro vojenské kosmické lodě
Vizualizace kosmické lodě s NTP / DARPA (Zvětšit)

Tři společnosti pro americkou vojenskou výzkumnou agenturu DARPA navrhnou experimentální kosmickou loď s jaderně-termálním pohonem NTP (Nuclear Thermal Propulsion). Experimentální zkouška na oběžné dráze Země proběhne v roce 2025.

Američané jdou do vesmíru – o tom není nejmenších pochyb. Nově se ale o vesmír nezajímá jen americká vláda, ale také lidé ze světa byznysu jako je Elon Musk (SpaceX) a Jeff Bezos (Blue Origin). Zejména SpaceX je široce podporována a finacována Pentagonem. Také jako houby po dešti rostou v Americe malé start-upy vyvíjející nejrůznější malé raketové nosičce nebo jiné vesmírné systémy, jako jsou například přistávací platformy schopné na Měsíc dopravit nejrůznější náklad.   

Současně vesmír, ať se nám to líbí nebo ne, ostatně jako každý prostor, kde se vydají lidé, se stává místem konfrontace o pozice, komunikační linie a zdroje. Týká se to zejména orbitů kolem Země a orbitů v cislunárním prostoru, tedy v gravitační soustavě Země-Měsíc. 

Podle George Friedmana Američané nyní vstupují do třetí fáze dobývaní vesmíru. První fáze začala v 60. letech minulého století a měla za cíl umístit na oběžnou dráhu Země průzkumné satelity schopné zachytit jaderný útok Sovětského svazu na Spojené státy – díky nasazení těchto satelitů získal Washington dostatek času pro jadernou odvetu.

Během druhé fáze Američané na oběžnou dráhu začali umísťovat průzkumné (radiolokační, optické, elektronické), komunikační a navigační satelity s cílem dosáhnout informační nadvlády na zemi, vzduchu a na moři. Tato vesmírná dominance se naplno projevila během operace Pouštní bouře (1991), kdy americké jednotky mohli díky satelitním informacím nasadit chytrou munici, přesné zbraně dlouhého dosahu (Tomahawky), koordinovat složité vojenské operace, provádět zahorizontální komunikaci a přenos dat a využívat satelitní snímky v rámci propagandy a informačních operací. 


V reaktoru NTP se vodík zahřeje na 2400 °C

Nyní začíná třetí fáze – ochrana vesmírných aktiv a zajištění volnosti manévru ve vesmíru. Kdokoliv bude chtít jít do války s vesmírnou mocností, jako jsou Spojené státy, bude muset oslepit a umlčet jejich satelity. Právě zničení satelitů bude prvním výstřelem případné nové velké války – tak bude vypadat nový Pearl Harbor. Protisatelitní zbraně ASW (Anti-Satellite Weapons) intenzivně vyvíjí zejména Rusko a Čína.

Jednou z možností, jak ochránit satelity, stanice i kosmické lodě lze, je vymanévrovat protivníka. Podle Jima Bridenstina, bývalého šéfa NASA, NTP umožní provádět energeticky velmi náročnou změnu orbitu v soustavě Země-Měsíc. Takto se lze dostat mimo dosah ASW, „dotěrných“ satelitů, případně naopak doletět se „podívat“ na satelity protivníka.

NTP dále umožní umísťovat vojenské systémy na orbity kolem Měsíce nebo do cislunárních Lagrangeových bodů (kde lze zůstat „viset“ s minimální spotřebou paliva).

NTP také výrazně zkrátí cestu k Měsíci nebo Marsu a umožní jejich snadnější obsazení, využívání a zásobování. NTP cestu k Marsu zkrátí na tři až čtyři měsíce, místo dosavadního půl roku – to výrazně zjednoduší cestu jak z hlediska zdraví (kratší doba vystavení kosmickému záření), vezených zásob a také rozšíří startovací okno pro let na Mars.


Americkou schopnost levně posílat do vesmíru velký a objemný náklad (například kosmické lodě s NTP) výrazně posílí raketa New Glenn od Blue Origin. S jejím startem se počítá na konci roku 2022.

Jedním z amerických programů vývoje NTP (nikoliv tedy jediným) je DRACO (Demonstration Rocket for Agile Cislunar Operations) od agentury DARPA. Stavbu prvního experimentálního NTP a příslušné kosmické lodě pro program DRACO zajistí firmy General Atomics, Blue Origin a Lockheed Martin. První firma získala od americké vlády pro tento účel zatím 22 milionů dolarů, zbývající dvě po cca 2,5 milionech dolarů. 

General Atomics vytvoří předběžný návrh reaktoru a raketového pohonu, zatímco Blue Origin a Lockheed Martin navrhnou konkurenční návrhy kosmických lodí. Nejde přitom jen o technologický experiment – půjde o předobraz operačně nasaditelného kosmického dopravního systému.   

„Vybrané týmy prokázaly schopnosti vyvíjet a nasazovat pokročilé reaktorové, pohonné a kosmické systémy,“ uvedl major Nathan Greiner, programový manažer letectva pro program DRACO. „Technologie NTP, kterou se snažíme vyvíjet a demonstrovat v rámci programu DRACO, se stane základem pro budoucí provoz ve vesmíru.“


Základní schéma NTP / Tokino, CC BY-SA 3.0

NTP nabízí dvakrát až pětkrát větší specifický impuls než chemické raketové motory – NTP tedy ke změně rychlosti potřebuje dvakrát až pětkrát méně paliva něž klasické chemické motory. Nebo naopak, při stejném množství paliva zajistí dvakrát až pětkrát větší změnu rychlosti.

NTP nepotřebuje dvě pohonné látky jako chemické motory (palivo a okysličovadlo). Stačí jediná nádrž a jediná pohonná látka (vodík), která je přes jaderný reaktor ohřívaná na extrémní teploty a raketovou tryskou expanduje ven. Teplo NTP lze také využít pro výrobu elektrické energie, čímž odpadá nutnost velkých solárních panelů – to dále zjednodušuje a odlehčuje kosmickou loď. Takto lze zajistit napájení energeticky náročných systémů, jako například radiolokátorů, prostředků elektronického boje nebo laserů.

Ve své podstatě je NTP konstrukčně jednoduchý – klíčem je bezpečné, stabilní a průmyslově vyrobitelné jaderné palivo. Americká Ultra Safe Nuclear Technologies (USNC) vyvinula pro tento účel v průmyslovém měřítku (za využití stavující infrastruktury) vyrobitelné keramické mikrokapsle s jaderným palivem (TRISO). Tyto kapsle lze sestavovat do libovolných rozměrů a vyrábět tak různě výkonné TNP. Stejné palivo lze využít ke stavbě malých a bezpečných jaderných reaktorů na Zemi nebo ve vesmíru.

NTP je technologická platforma stojící teprve na začátku svého dlouhého vývoje. V průběhu času vzniknou stále účinnější a výkonnější NTP schopné ještě více zkrátit cesty na Měsíc, Mars nebo ještě dále.

Zdroj: DARPA

Nahlásit chybu v článku


Související články

US Space Corps: Militarizace vesmíru je otázkou času

Na webu War IS Boring autor MV “Coyote” Smith, bývalý plukovník amerického letectva a současný ...

Marian Kechlibar: Planetární vyhledávač a expanze lidí do vesmíru

Snad již dnes z americké půdy, po dlouhých devíti letech, vynese raketa Falcon 9 v soukromé lodi ...

Kopečný: Geopolitické soupeření o vesmír už běží. A Češi jsou u toho

Mocnosti soupeří o nové geopolitické rozložení sil a ze Země se soutěžení přesouvá do vesmíru. Státy ...

Vojenská vesmírná stanice pro Pentagon

Americké ministerstvo obrany má zájem o dlouhodobou přítomnost v kosmickém prostoru. Udělilo proto ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Jan Grohmann
    15:11 17.04.2021

    Klíčová zpráva. Americká vláda Starship věří. Dopady pro vojenské schopnosti USA budou obrovské. ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Klíčová zpráva. Americká vláda Starship věří. Dopady pro vojenské schopnosti USA budou obrovské.

    https://www.nasa.gov/press-rel...
    Skrýt celý příspěvek

  • Dunnk
    10:21 17.04.2021

    NTP je pořád jenom chemický motor. Maximální rychlost se bude rovnat rychlosti částic, které dokáže zahřát a poslat tryskou ven.
    Na netu píší jenom 9 km/s. Takže maximálně na ...
    Zobrazit celý příspěvek

    NTP je pořád jenom chemický motor. Maximální rychlost se bude rovnat rychlosti částic, které dokáže zahřát a poslat tryskou ven.
    Na netu píší jenom 9 km/s. Takže maximálně na nějaké postrkování nákladů na oběžné dráze.
    Skrýt celý příspěvek

    • LAMP
      11:41 17.04.2021

      "NTP je pořád jenom chemický motor."
      Není to chemický motor. Teplo není produkováno chemickou reakcí, ale jadernou.

      "Maximální rychlost se bude rovnat rychlosti částic, které ...
      Zobrazit celý příspěvek

      "NTP je pořád jenom chemický motor."
      Není to chemický motor. Teplo není produkováno chemickou reakcí, ale jadernou.

      "Maximální rychlost se bude rovnat rychlosti částic, které dokáže zahřát a poslat tryskou ven."
      Nebude. Vylétající částice opouští trysku s nějakou hybností, stejná hybnost bude předána lodi. Loď bude neustále zrychlovat dokud ji nedojde palivo. Že se loď bude mít maximální rychlost 9km/s (vůči čemu?) je nesmysl.
      Skrýt celý příspěvek

    • PetrTechnik
      12:31 17.04.2021

      Naopak , právě takovéto motory se hodí pro dálkové lety. Pokud by vydržel při startu běžet 4 dny se zrychlením 9km/s-2 od Země, bude po ukončení startu loď padat samovolně ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Naopak , právě takovéto motory se hodí pro dálkové lety. Pokud by vydržel při startu běžet 4 dny se zrychlením 9km/s-2 od Země, bude po ukončení startu loď padat samovolně geocentrckou rychlostí cca 3mil km/s.Tak by bylo možné doletět na Mars za 2-3 měsíce.
      Je jasné, že je nutné zase tu samou rychlost ubrzdit.
      Pro postrk na orbitě se zase hodí spíše větší impulsní výkony
      Skrýt celý příspěvek

      • Miroslav
        13:01 17.04.2021

        1/ kde bude loď samovoľne padať?
        2/ Čo je geocentrická rýchlosť?
        3/ 3M km/s je asi 10x viac ako rýchlosť svetla

        1/ kde bude loď samovoľne padať?
        2/ Čo je geocentrická rýchlosť?
        3/ 3M km/s je asi 10x viac ako rýchlosť svetla

        • PetrTechnik
          13:32 17.04.2021

          Omlouvám se za omyl, ty 3M km jsou za den (24h). Geocentricky, ve vztahu k Zemi. Tak místo samovolným pádem , volným letem bez pohonu?

          Omlouvám se za omyl, ty 3M km jsou za den (24h). Geocentricky, ve vztahu k Zemi. Tak místo samovolným pádem , volným letem bez pohonu?

          • Miroslav
            18:41 17.04.2021

            Chápem. Teraz to už dáva zmysel. Ešte doplním, že ,,Volným letem bez pohonu" je zlá formulácia. Ako vieme, platí 1. pohybový zákon - Teleso zotrváva v pokoji alebo rovnomernom ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Chápem. Teraz to už dáva zmysel. Ešte doplním, že ,,Volným letem bez pohonu" je zlá formulácia. Ako vieme, platí 1. pohybový zákon - Teleso zotrváva v pokoji alebo rovnomernom priamočiarom pohybe pokiaľ naň nepôsobí iné teleso alebo sila.

            Vo vesmíre je takmer dokonalé vákuum takže ak tá raketa alebo sonda bude mať viac-menej stabilnú rýchlosť a dráhu rovnakú, akú mala v momente vyčerpania paliva a zastavenia motorov. Jedinou možnosťou zmeny je stret s iným telesom alebo ak by sa tá raketa (sonda) dostala do gravitačného praku hviezdy alebo planéty
            Skrýt celý příspěvek

          • Sunet
            22:20 18.04.2021

            Miroslav> Sám jste si již odpověděl, těleso se pohybuje rovnoměrně přímočaře, pokud na něj nepůsobí jiná síla. No a v našem případě se jedná o sílu celkem nezanedbatelnou, a to ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Miroslav> Sám jste si již odpověděl, těleso se pohybuje rovnoměrně přímočaře, pokud na něj nepůsobí jiná síla. No a v našem případě se jedná o sílu celkem nezanedbatelnou, a to gravitační pole Slunce, pokud těleso nedosáhne 3. kosmické rychlosti, prostě časem spadne do Slunce.
            Je mi jasné, jak se pořád povídá o beztížném stavu u kosmonautů na oběžné dráze kolem Země, kde na ně údajně nepůsobí žádná gravitace. Ale to není pravda, v těchto výškách je intenzita gravitačního pole Země ještě dosti vysoká. Pocit beztížného stavu je tak dosažen volným pádem. A právě gravitace způsobuje, že jak vesmírná loď, tak kosmonauti jsou v nepřetržitém volném pádu. Ale protože se zároveň řítí první kosmickou rychlostí po oběžné dráze, nedopadnou nikdy na zem.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            10:32 19.04.2021

            Sunet - jednoduše řečeno beztížný stav na oběžné dráze je způsoben vzájemným působením gravitační síly Země na jedné straně a odstředivou silou způsobenou kroužením lodě kolem Země ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Sunet - jednoduše řečeno beztížný stav na oběžné dráze je způsoben vzájemným působením gravitační síly Země na jedné straně a odstředivou silou způsobenou kroužením lodě kolem Země na straně druhé.
            Skrýt celý příspěvek

          • Marw
            17:56 19.04.2021

            Sunet: "pokud těleso nedosáhne 3. kosmické rychlosti, prostě časem spadne do Slunce."

            Mozes to prosim rozviest? Parker Solar probe ma 685 kg, ale startovala na Delta IV Heavy a ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Sunet: "pokud těleso nedosáhne 3. kosmické rychlosti, prostě časem spadne do Slunce."

            Mozes to prosim rozviest? Parker Solar probe ma 685 kg, ale startovala na Delta IV Heavy a aby sa vobec dostala na finalnu drahu (ktora bude mat este stale pekne daleko od "spadne do slunce" potrebuje 7 gravitacnych manevrov okolo Venuse. "Spadnut do slunce" z obeznej drahy zeme je sakra velky problem. Uz len dostat sa k Merkuru je celkom kumst!
            Skrýt celý příspěvek

          • Sunet
            22:03 19.04.2021

            Marw> Chápu, že je to dosti složitá záležitost, ale i sonda Parker Solar časem (pro upřesnění to znamená po určité době, v tomto případě se jedná o nižší desítky let) spadne do ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Marw> Chápu, že je to dosti složitá záležitost, ale i sonda Parker Solar časem (pro upřesnění to znamená po určité době, v tomto případě se jedná o nižší desítky let) spadne do Slunce. Nyní se pohybuje po eliptické dráze kolem Slunce a Venuši používá pro korekci dráhy tak, aby měla co nejmenší perihélium ( místo nejblíže Slunci při eliptickém oběhu).
            Skrýt celý příspěvek

          • Grugh
            20:17 23.04.2021

            Padne do Slunce když nedosáhne 3. kosmické rychlosti? ;-)
            A co na to 1. Keplerův zákon?

            Slapové jevy na kosmické lodi, tření o kosmický prach, sluneční vítr apod. samozřejmě ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Padne do Slunce když nedosáhne 3. kosmické rychlosti? ;-)
            A co na to 1. Keplerův zákon?

            Slapové jevy na kosmické lodi, tření o kosmický prach, sluneční vítr apod. samozřejmě zanedbávám. I bez zanedbání, Slunce dříve zanikne, než do něj taková raketa "padne".

            Na "nepadnutí" do Slunce stačí 1. kosmická rychlost pro Slunce a danou vzdálenost od něj.

            Pak je tu definice 3. kosmické rychlosti, která je platná pro určitou vzdálenost od Slunce (poloměr na kterém obíha Zamě) a objekt bez aktivního pohonu.
            S aktivním pohonem lze nespadnout do Slunce i s nulovou rychlostí. Podobně jako to dělá vrtulník při visu nad Zemí.
            Skrýt celý příspěvek

      • Vrata
        14:07 17.04.2021

        Sorry, ale ucitel fyziky by vam dal za 5.
        Tech 9km/s (ne m/s2) je (zrejme) rychlost V vytékajícich plynů vzhledem k rakete (viz tez Dunnk). To, co vam urychluje raketu je celkový ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Sorry, ale ucitel fyziky by vam dal za 5.
        Tech 9km/s (ne m/s2) je (zrejme) rychlost V vytékajícich plynů vzhledem k rakete (viz tez Dunnk). To, co vam urychluje raketu je celkový impuls od techto plynu za sekundu: M*V
        kde M je hmota plynu vytekajicich za sekundu z raketoveho motoru.
        (fyzikalni rozmer tohoto soucinu M*V je kg/s*m/s, tj. kg*m/s2, tj, rozmer sily], Je to tedy sila F, ktera urychluje raketu: F = M*V.

        Tato sila zpusobuje zrychleni rakety podle vzorce

        a = F/mr,
        kde mr je momentalni hmota rakety, po dosazeni mame:

        a = M*V/mr.
        pritom pomer M/mr bude treba 0.01 nebo neco podobneho, tj. momentalni zrychleni bude podstatne mensi nez tech 9km/s2.

        Podotykam, ze velikost mr se behem letu podstatne meni (palivo vetsinou tvori v znacnou cast hmoty rakety), takze vypocet celkove dosazene rychlosti vubec neni jednoducha zalezitost (tusim, timhle se zabyval Ciolkovsky a jednoduchou rovnici tohoto typu vyresil).

        Pokud by jste se dostal nekam k relativistickym rychlostem radu dejme tomu c/2, rychlost vam uz moc nepribyva ale zato roste hmota rakety. Pri tesnem priblizovani se k rychlosti svetla (c) vam roste hmota do nekonecna.
        Skrýt celý příspěvek

        • Vrata
          14:08 17.04.2021

          Sorry, patri pod Technika.

          Sorry, patri pod Technika.

        • GlobeElement
          09:29 19.04.2021

          Všechny reálné pohonné systémy ve vesmíru jsou založeny na principu akce a reakce, tedy i tento. Využití jaderného reaktoru má obrovskou výhodu v úspoře prostoru a hmotnosti a ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Všechny reálné pohonné systémy ve vesmíru jsou založeny na principu akce a reakce, tedy i tento. Využití jaderného reaktoru má obrovskou výhodu v úspoře prostoru a hmotnosti a další výhodu v možnosti regulovat sílu tahu. A samozřejmě v době, po kterou je motor schopen pracovat - namísto minut to jsou roky.

          Ale má i nevýhodu a to je radioaktivita, proto se nepoužívá u lodí s živou posádkou.

          Laicky bych řekl, že takový motor i mnohem jednodušší, spolehlivější, nemá tolik namáhaných částí. Netuším, do jaké míry je radioaktivní pohonné médium, ale ve vesmíru se to asi neřeší.
          Skrýt celý příspěvek

          • Vrata
            16:40 19.04.2021

            ¨Globe Element:
            Mam pocit, ze jste nepochopil princip jaderneho motoru presto, ze mate v clanku jeho schema.
            Jednoduse pumpujete nejakou pohonnou latku (treba ten vodik, jak je ve ...
            Zobrazit celý příspěvek

            ¨Globe Element:
            Mam pocit, ze jste nepochopil princip jaderneho motoru presto, ze mate v clanku jeho schema.
            Jednoduse pumpujete nejakou pohonnou latku (treba ten vodik, jak je ve schematu k clanku) do reaktoru, kde se zahreje na velmi vysokou teplotu a pak vyteka raketovou tryskou dozadu. Hlavni rozdil proti chemickemu motoru je tem, ze dodana tepelna energie je z jaderneho reaktoru a ne z chemicke reakce - tj. treba z reakce vodiku a kysliku v raketove komore.
            Jaderny raketovy motor muze byt podle clanku 2 - 5 x ucinnejsi, zrejme proto, ze zahrivanou latku ("palivo" - vodik) zahrejete na vyssi teplotu nez chemickou reakci a tudiz impuls na jednotku hmoty paliva je vyssi. Raketovy jaderny motor tedy pri stejnem mnozstvi paliva a pri stejnem tahu muze bezet 2 - 5 x dele nez motor chemicky, rozhodne ale neprodlouzite jeho cinnost z minut na mesice.
            Odhaduji, ze si celou vec pletete s udajnou ruskou zazracnou jadernou strelou, ktera ma vydrzet mesice krouzit nad zemi.
            Tam jde ale o neco jineho: tato strela leta v atmosfere, takze nebere vodik z nadrze ale nasava vzduch z atmosfery, zahriva jej a to ji pohani. Pochopitelne muze letat pokud reaktor produkuje teplo, tedy treba i mesice. Kosmicka raketa ale nema kde brat vzduch, musi mit nejake medim ("palivo") v nadrzi, jak jsem jiz vysvetloval vyse, takze doba cinnosti je omezena mnozstvim tohoto media.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            17:19 19.04.2021

            Vrata - pochopil. I jadernou energií zahřívané médium pracuje na principu akce a reakce - jen je tlak média dosahován zahříváním jadernou reakcí v reaktoru a nikoliv chemickou ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Vrata - pochopil. I jadernou energií zahřívané médium pracuje na principu akce a reakce - jen je tlak média dosahován zahříváním jadernou reakcí v reaktoru a nikoliv chemickou reakcí (ať již vzniklou spalováním média, jako je tomu u raketových nebo proudových motorů nebo jeho ohříváním třeba hořením uhlí, jako je tomu vodní páry).

            Vodík v jaderném reaktoru není palivem, je jen zahřívaným médiem, Palivem je nějaký radioaktivní prvek.

            Ano, kosmická raketa nemá zdroj média, takže jednou jí dojde, ale má velmi dlouhodobý zdroj energie v reaktoru a když bude používat jen malé množství média, může pracovat velmi dlouho. Může klidně i přívod toho vodíku nebo co bude používat zastavit a v případě potřeby opět spustit.
            Skrýt celý příspěvek

          • Vrata
            17:48 19.04.2021

            Globe Element: no bude pracovat dele - 2x az 5x, vice ne, jak uz jsem napsal.
            Mate nejake konkretni vysvetleni proc vice a kolikrat vice??

            Globe Element: no bude pracovat dele - 2x az 5x, vice ne, jak uz jsem napsal.
            Mate nejake konkretni vysvetleni proc vice a kolikrat vice??

          • GlobeElement
            18:21 19.04.2021

            To je jednoduché, rektor pracuje bez ohledu na množství média, které ohřívá. Nemusí ohřívat žádné médium a i tak bude pracovat.
            Kdežto motor spalující ohřívanou látku, například ...
            Zobrazit celý příspěvek

            To je jednoduché, rektor pracuje bez ohledu na množství média, které ohřívá. Nemusí ohřívat žádné médium a i tak bude pracovat.
            Kdežto motor spalující ohřívanou látku, například benzín, musí spalovat minimálně tolik této látky, aby jejím spálením zažehl novou.

            Samotný reaktor pracuje celé roky. Časem takovému motoru dojde ohřívané médium,, ale jaderné palivo vydrží opravdu dlouho.
            Skrýt celý příspěvek

          • Vrata
            18:51 19.04.2021

            Globe Element:
            Nic jste nepochopil, nic konkretniho jste nerekl. Zkusim to jeste jednou:

            Jaderny reaktor samozrejme muze pracovat roky ale jedina vec kterou udela bez raketoveho ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Globe Element:
            Nic jste nepochopil, nic konkretniho jste nerekl. Zkusim to jeste jednou:

            Jaderny reaktor samozrejme muze pracovat roky ale jedina vec kterou udela bez raketoveho media/paliva je, ze se bude zahrivat, ale zadny tah neudela.
            Na to, aby udelal tah tam musite pusti ten vodik. Kdyz pustite dejme tomu 1/1000 vodiku jakou by jste pustil do do chemickeho raketoveho motoru tak dostanete tah cca 0.001*2 az 0.001*5 plneho tahu raketoveho motoru, nikoliv plny tah chemickeho raketoveho motoru. Na to aby jste dostal stejny tah jako u chemickeho raketoveho motoru, tak musite pouzit 1/5 az 1/2 mnozstvi paliva pro chemicky raketovy motor.
            Problem tohohle pohonu neni energie (te je v reaktoru skutecne dost), problem je ten, ze musite mit dost hmoty, ktera se prdi za raketu.

            Kdyz vas tak ctu, myslim, ze to stejne nepochopite.
            Skrýt celý příspěvek

          • Sunet
            22:37 19.04.2021

            Vrata> Prosím, zkuste diskutovat na úrovni, dehonestování oponenta k dobré diskuzi nepřispívá. Mimochodem, tento typ pohonu může pracovat v podstatě neomezeně dlouho, což v případě ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Vrata> Prosím, zkuste diskutovat na úrovni, dehonestování oponenta k dobré diskuzi nepřispívá. Mimochodem, tento typ pohonu může pracovat v podstatě neomezeně dlouho, což v případě chemického motoru není možné. A ano, v případě nízkého průtoku pracovního plynu (v tomto případě vodík, helium by byl však mnohem účinnější) bude i jeho výkon adekvátně nižší.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            10:31 20.04.2021

            Vrata - u jaderného pohonu mohu ten tah dosáhnout menším tlakem působícím dlouho. A to je jeho výhoda.

            A mimochodem loď nepohání médium, které "prdí za raketu", ale to, které to ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Vrata - u jaderného pohonu mohu ten tah dosáhnout menším tlakem působícím dlouho. A to je jeho výhoda.

            A mimochodem loď nepohání médium, které "prdí za raketu", ale to, které to naopak uvnitř motoru napere do té rakety.
            Skrýt celý příspěvek

          • Vrata
            10:39 20.04.2021

            Sunet:
            Muzete mi vysvetlit, proc "tento typ pohonu může pracovat v podstatě neomezeně dlouho, což v případě chemického motoru není možné".?
            Kdyz u chemickeho motoru zmensite prutok ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Sunet:
            Muzete mi vysvetlit, proc "tento typ pohonu může pracovat v podstatě neomezeně dlouho, což v případě chemického motoru není možné".?
            Kdyz u chemickeho motoru zmensite prutok paliva, tak preci muze pracovat obdobne "v podstate neomezene dlouho", stejne jako jaderny. V cem je problem?
            Jeste jednou:
            U JRM (jaderny Raketovy motor) priskrtite prisun paliva na 1/1000, mate tah 1/1000 a spotreba paliva za jednotku casu klesne na 1/1000.
            U ChRM (Chemicky Raketovy motor) priskrtite prisun paliva na 1/1000, mate tah 1/1000 a spotreba paliva za jednotku casu klesne na 1/1000.
            S tou dehonenestaci oponenta: on preci nepredvedl zadne fyzikalni argumenty, pouze sve vlastni tvrzeni, viru. Tak jsem si dovolil mu to napsat.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            17:35 20.04.2021

            Když u chemického motoru omezím přívod paliva, motor zhasne. U jaderného motoru není ohřívané médium palivem a proto mohu snížit jeho dávkování do motoru i na nulu a motor ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Když u chemického motoru omezím přívod paliva, motor zhasne. U jaderného motoru není ohřívané médium palivem a proto mohu snížit jeho dávkování do motoru i na nulu a motor nezhasne.
            Skrýt celý příspěvek

          • Vrata
            18:40 21.04.2021

            Globe Element:
            a proc by nemelo byt mozne chemicky motor znove zapalit? Jak myslite, ze funguji korekcni motorky u druzic a kosmikych lodi? Ted nevim, ale mam pocit ze hlavni ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Globe Element:
            a proc by nemelo byt mozne chemicky motor znove zapalit? Jak myslite, ze funguji korekcni motorky u druzic a kosmikych lodi? Ted nevim, ale mam pocit ze hlavni motory Faĺkonu 9 to take umi.

            On bude spis problem jak zastavit pekelny vykon toho jaderneho reaktoru, aby se neroztavil vlastnim teplem, kdyz vypnete privod paliva/chladiva.
            Skrýt celý příspěvek

          • Grugh
            20:46 23.04.2021

            @GlobeElement: "A mimochodem loď nepohání médium, které "prdí za raketu", ale to, které to naopak uvnitř motoru napere do té rakety."
            To je pěkná blbost.
            Představ si situaci, že ...
            Zobrazit celý příspěvek

            @GlobeElement: "A mimochodem loď nepohání médium, které "prdí za raketu", ale to, které to naopak uvnitř motoru napere do té rakety."
            To je pěkná blbost.
            Představ si situaci, že jsi v zadní části odbržděné dodávky stojící na ideální rovině. Vezměš kladivo, rozmáchneš se a vší silou ho hodíš směrem dopředu. Kladivo "to napere" posléze do přední stěny zadního prostoru.
            A teď kontrolní otázka: kam se dodávka pohne?
            No do předu to nebude. ;-)
            Nejprve se urychlí směrem dozadu (těsně po odhodu). Po nárazu kladiva do stěny se zastaví.
            Jediný způsob jak urychlit dodávku směrem dopředu, je vyhodit kladivo okýnkem ven směrem dozadu.
            Říká se tomu zákon zachování hybnosti a bere se to na základní škole.
            Skrýt celý příspěvek

          • Grugh
            20:56 23.04.2021

            @Vrata
            Zastavení nebo rozběhnutí chemického motoru je podobně složité (nebo složitější) než u jaderného motoru.
            K polohování družic se používají iontové motory.
            K vynesení na ...
            Zobrazit celý příspěvek

            @Vrata
            Zastavení nebo rozběhnutí chemického motoru je podobně složité (nebo složitější) než u jaderného motoru.
            K polohování družic se používají iontové motory.
            K vynesení na oběžnou dráhu jsou zase vždy potřeba chemické motory (i v případě reaktoru). Aspoň myslím.
            Skrýt celý příspěvek

  • darkstyle
    20:51 16.04.2021

    Zejmena Space x je široce podporovaná Pentagonem..

    Ako ste na toto vyslovenú kravinu prišli??

    SpaceX je široko podporovaná NASA, ktorá má s Pentagonem menej ako ministerstvo ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Zejmena Space x je široce podporovaná Pentagonem..

    Ako ste na toto vyslovenú kravinu prišli??

    SpaceX je široko podporovaná NASA, ktorá má s Pentagonem menej ako ministerstvo energetiky USA..

    Keď je tak široko podporovaná, prečo Pentagon neprispel ani dolárom k vývoju prvej rakety Falcon 1?

    Prečo keď sa bojovalo o nový kontrakt NSSL, teda o kontrakt pre vynášanie satelitov armády tak SpaceX bola jediná spoločnosť ktorá nedostala ani vyndru na vývoj?
    Ostatný sa topili v stamilionoch či miliardách..

    Ukàžkou ako Pentagon mà ràd SpaceX je i to, že musel ísť SpaceX na súd, aby vôbec mohli dostať svoju prvú armádnu zákazku a ani v tejto nejak nevidím účasť spaceX..

    Jedine kde ako tak uspeli je SDA s mini satelitmy a NSSL, lebo boli jediný čo súťažili s raketou, ktorá aj dnes lieta..
    Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      00:05 17.04.2021

      Tak zase si nenahovárajme, že NASA je civilná agentúra na výskum vesmíru. NASA je legitímna vojenská organizácia, aj keď sa tak na prvý pohľad netvári. konieckoncov sa ani nejak ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Tak zase si nenahovárajme, že NASA je civilná agentúra na výskum vesmíru. NASA je legitímna vojenská organizácia, aj keď sa tak na prvý pohľad netvári. konieckoncov sa ani nejak voči tomu nebránia a priznávajú, že podstatná časť ich práce tvoria vojenské misie alebo projekty priameho zadania americkou armádou.
      Skrýt celý příspěvek

      • darkstyle
        08:49 19.04.2021

        Zaujímavé, takže projekt James Webb za 9 MLD dolárov ako pomôže armáde?

        A sondy naprieč Slnečnou sústavou ako pomohli armáde?

        A miliardy ročne na sledovania podnebia ako pomôže ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Zaujímavé, takže projekt James Webb za 9 MLD dolárov ako pomôže armáde?

        A sondy naprieč Slnečnou sústavou ako pomohli armáde?

        A miliardy ročne na sledovania podnebia ako pomôže armáde?

        Väčšina projektov NASA absolútne nijak nepomáha armáde, s len časť sa dá použiť na dvojaké použitie..
        Riaditeľa NASA vyberá kongres a stávajú sa ním väčšinou bývali astronauti a vedci.. z času na čas nejaký politik..

        Prečo keď je to loďka teba odnož armády tam nedávajú nejakého bývalého 3-4 hviezdickového generála?
        Skrýt celý příspěvek

      • GlobeElement
        09:31 19.04.2021

        NASA je vládní agentura a plní civilní i vojenské účely.

        NASA je vládní agentura a plní civilní i vojenské účely.

        • darkstyle
          11:27 19.04.2021

          Môžeš mi prosím ťa vymenovať tie vojenské účely ktoré plní NASA a akú časť budgetu predstavujú, z cca 26 mld. dolárov, ktoré ma dostať NASA na budúcu rok (cca 25 tento?)

          Môžeš mi prosím ťa vymenovať tie vojenské účely ktoré plní NASA a akú časť budgetu predstavujú, z cca 26 mld. dolárov, ktoré ma dostať NASA na budúcu rok (cca 25 tento?)

          • GlobeElement
            12:09 19.04.2021

            Kupříkladu vynášení špionážních družic. O kolik peněz se jedná nevím a je mi to vcelku jedno.

            Kupříkladu vynášení špionážních družic. O kolik peněz se jedná nevím a je mi to vcelku jedno.

          • darkstyle
            13:13 19.04.2021

            GlobeElement

            NASA žiadne špionážne družice nevynáša..

            NASA dnes nemá žiadnu raketu, ktorú by vlastnila so schopnosťou vynášať hocičo do vesmíru..

            Rakety Atlas V, Delta IV Heavy ...
            Zobrazit celý příspěvek

            GlobeElement

            NASA žiadne špionážne družice nevynáša..

            NASA dnes nemá žiadnu raketu, ktorú by vlastnila so schopnosťou vynášať hocičo do vesmíru..

            Rakety Atlas V, Delta IV Heavy a Falcon 9 a Falcon Heavy vlastnia ULA a SpaceX..

            Pentagon zaplatil vývoj Atlas V a Delta IV Heavy
            SpaceX neposlal na vývoj ani vindru..

            Ako vidíš NASA neplní žiadne vojenské účely..
            Tie si rieši Pentagon sám pomocou NRO, NSSL programu, poprípade SDA..

            Odpoviem aj ostatným radšej dopredu: SpaceX nemá za sebou ešte ani 10 armádnych misií z necelej 100-vky všetkých štartov ktoré spravil..
            Odhadujem, že tých armádnych misií bolo tak 5-6.. (teda, že hlavný kontraktor misie bola entita z armádnych kruhov)..

            Áno SpaceX vyhral NSSL program, kde bude dodávať 40% všetkých armádnych štartov cez program NSSL (keďže armádne entity nemusia povinne použiť tento program, nebude to zároveň 40% všetkých armádnych štartov).
            Z tohto programu však neletela ani jedna raketa - myslím že prvá ma letieť toto leto.

            Celkovo SpaceX doteraz uskutočnil cca 3-4 testovacie misie a 2 GPS misie - to je všetko - to je celý príspevok armády SpaceX - napríklad také Iridium zaplatilo oveľa viac ako Pentagon..

            Dôvod
            SpaceX súdilo armádu, aby vôbec mohli vynášať armádne satelity - asi musia byť veľmi nadšený z toho v Pentagone..
            Skrýt celý příspěvek

      • RiMr71
        16:54 20.04.2021

        "NASA je legitímna vojenská organizácia, aj keď sa tak na prvý pohľad netvári"


        ...vždy když někdo plácne nějakou totální kravinu nedejbože vydávanou za přehled, zapamatuju si to ...
        Zobrazit celý příspěvek

        "NASA je legitímna vojenská organizácia, aj keď sa tak na prvý pohľad netvári"


        ...vždy když někdo plácne nějakou totální kravinu nedejbože vydávanou za přehled, zapamatuju si to a takto korigovanou optikou pak hodnotím i další příspěvky daného dezinformátora...
        Skrýt celý příspěvek

    • Janicekmac
      15:52 17.04.2021

      SpaceX je asi nejvíce podporována Pentagonem díky starlinku, který se zalíbil armádě a nyní pracují na umístění přijímačů na vozidla apd. V současné fázi už asi budou dál. Někde ...
      Zobrazit celý příspěvek

      SpaceX je asi nejvíce podporována Pentagonem díky starlinku, který se zalíbil armádě a nyní pracují na umístění přijímačů na vozidla apd. V současné fázi už asi budou dál. Někde jsem i četl(nevzpomínám si ale kde), že si armáda zarezervuje část satelitů pouze pro sebe.
      Skrýt celý příspěvek

      • Roland
        20:26 18.04.2021

        čím dál víc mi to připomívá Howarda Starka a jeho vynálezy :)

        čím dál víc mi to připomívá Howarda Starka a jeho vynálezy :)

      • darkstyle
        08:55 19.04.2021

        A koľko miliaard dala armáda na vývoj starlinku? 0..

        Jedine štátne peniaze ktoré len prídu do starlinku je výhra ministerstva "telekomunikácií" na cca 900 mil dolárov v priebehu ...
        Zobrazit celý příspěvek

        A koľko miliaard dala armáda na vývoj starlinku? 0..

        Jedine štátne peniaze ktoré len prídu do starlinku je výhra ministerstva "telekomunikácií" na cca 900 mil dolárov v priebehu cca 10 rokov - áno 80 mil ročne - je to na získavanie prístupu ľudí na internet v odľahlých oblastiach..
        Ešte však nedostali z tejto sumy ani cent..

        Áno armáda skúšala starlinku, ona skúša kadečo, a pravdepodobne si aj starlinku objedná - len na vývoj nedali nič..

        Keď už tvrdíš, že je podporovaná Pentagonem nebudeš mať problém napísať meno programu vďaka ktorému sa starlink alebo hocičo v SpaceX financuje a porovnáš to samozrejme s výdajom vlastných peňazí SpaceX..
        Skrýt celý příspěvek

  • Eagle
    18:38 16.04.2021

    Řekl bych že tento web začíná pomalu umírat, alespoň dle počtu příspěvků u několika posledních článků. Chtělo by to zmínku o F35 nebo o vynikajících ruských zbraní :))

    Řekl bych že tento web začíná pomalu umírat, alespoň dle počtu příspěvků u několika posledních článků. Chtělo by to zmínku o F35 nebo o vynikajících ruských zbraní :))

    • Marw
      19:41 16.04.2021

      Tak tu by si fanúšikovia Ruska mohli prísť na svoje vďaka projektu TEM:
      https://www.russianspaceweb.co...
      Teda, nie že by vo svetle toho ako napredujú rádovo jednoduchšie ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Tak tu by si fanúšikovia Ruska mohli prísť na svoje vďaka projektu TEM:
      https://www.russianspaceweb.co...
      Teda, nie že by vo svetle toho ako napredujú rádovo jednoduchšie projekty bola nejak zvlášť vysoká pravdepodobnosť že to niekedy reálne poletí :)
      Skrýt celý příspěvek

    • Maulincio
      10:28 17.04.2021

      v březnu i dubnu nebyly článeky o ASCODu...

      v březnu i dubnu nebyly článeky o ASCODu...

    • Vrata
      13:44 17.04.2021

      Ono to bude take tim, ze polovina clanku (Premium) je vetsine ctenaru nepristupna.

      Ono to bude take tim, ze polovina clanku (Premium) je vetsine ctenaru nepristupna.

    • GlobeElement
      09:32 19.04.2021

      Po těch pátečních událostech to tady určitě ožije.

      Po těch pátečních událostech to tady určitě ožije.