Dron LongShot: Letecký boj na extrémní vzdálenost

Dron LongShot: Letecký boj na extrémní vzdálenost
Proudový dron LongShot podle vize DARPA / DARPA (Zvětšit)

Americká agentura DARPA v minulých dnech zveřejnila záměr vyvinout proudový bezpilotní prostředek LongShot schopný nést střely vzduch-vzduch. Hlavní výhodou dronu jsou relativně nízké náklady oproti pilotovanému letounu a jeho postradatelnost.

Dron LongShot je v podstatě autonomní „stealth závěsník“ pro střely vzduch-vzduch s vlastním pohonem. Do boje bude nesen pod křídly bojových letadel nebo v pumovnicích bombardérů. Podle podplukovníka Paula Calhouna (DARPA) půjde o revoluční změnu doktríny vedení boje vzduch-vzduch.

„Program LongShot mění paradigma leteckých bojových operací tím, že demonstruje ze vzduchu vypouštěný dron schopný využívat současné a budoucí zbraně vzduch-vzduch,“ říká Calhoun. „LongShot naruší tradiční model postupného vylepšování zbraní tím, že poskytne alternativní způsob generování bojových schopností.“

Tři společnosti, General Atomics, Lockheed Martin a Northrop Grumman, vypracují návrhy dronů LongShot. Pro rok 2021 program počítá s rozpočtem 22 milionů dolarů a první let je naplánován na rok 2024.

Nosné letouny mají drony LongShot odpalovat z velké vzdálenosti. Otázkou zůstává dosah takového bezpilotního prostředku. Podle prvních uměleckých návrhů LongShot připomíná větší střelu JASSM-ER (Joint Air to Surface Standoff Missile Extended Range) s dosahem až 1000 km. Vyvíjená JASSM-XR má mít dolet dokonce 1900 km.


Střela JASSM-ER. Velikostně podobný LongShot ponese navíc dvě střely; větší foto / USAF

LongShot pojme zřejmě dvě střely AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile) s dosahem až 160 km. Bojový taktický letoun zase typicky ponese dva drony LongShot.  

Navíc americké letectvo pracuje na nástupci AMRRAMu – utajeně vyvíjená střela AIM-260 JATM (Joint Advanced Tactical Missile) má mít ještě větší dostřel. Další nadějnou střelou je Cuda s dostřelem jako AMRAAM, ale při polovičních rozměrech.  

Jestliže vezmeme v úvahu možný dosah samotného bezpilotního prostředku (1000 km a více) a dosah střely AMRAAM (160 km), zcela zřetelně dojde k výraznému navýšení vzdálenosti vedení boje vzduch-vzduch. Samozřejmě je výzvou, aby nasazená letadla, ve spolupráci s dalšími systémy, dokázala na takovou vzdálenost nepřátelský letecký cíl odhalit a zaměřit.


LongShot si lze také představit jako menší verzi dronu XQ-58 Valkyrie

Navýšení vzdálenosti však není jedinou výhodou. Díky relativně malému stealth dronu LongShot se lze „přikrást“ k cíli a odpálit AMRAAM na kratší vzdálenost. Senzory protivníka zaměří AMRAAM později a střela AMRAAM navíc získá více kinetické energie pro závěrečné manévrování. Nasazení dronu LongShot také umožní napadnout cíl z několika směrů najednou, což dále zvýší pravděpodobnost zásahu a zničení protivníka.

Otázkou je řízení / navádění dronu. Ve hře jsou dvě varianty a jejich kombinace – umístění radaru a dalších senzorů přímo na dron anebo možnost ovládání pomocí letounů jako je F-35 Lightning II, F-15EX nebo E-3 Sentry. Výkonný F-15EX přitom teoreticky unese čtyři drony (osm střel) a povede tak letecký souboj na extrémní vzdálenost. Výhodou F-15EX je i druhý zbraňový operátor.

DARPA jistě prozkoumá začlenění radiolokátoru nebo elektrooptických prostředků přímo do dronu. Samozřejmostí je použití datalinku pro dálkové ovládaní. Lze také očekávat nasazení algoritmů strojového učení do systému řízení letu a boje dronu.


LongShot podle Northrop Grumman; větší foto / Northrop Grumman

Svůj návrh zatím představila pouze Northrop Grumman – jedná se o vizi stealth dronu s AMRAAMy umístěnými na pylonech pod křídly. Kromě obrázku ale nejsou o tomto konkrétním řešení žádné informace.

S integrací střel AMRAAM počítal také předchůdce projektu LongShot, tzv. Flying Missile Rail (FMR). V tomto případě se jedná o principiálně stejný projekt – jednorázově použitelný dron FMR s AMRAAMy (jeden až dva ks) lze vypustit z taktického letounu.

Nejdůležitějším záměrem FMR bylo ale prozkoumání možností zrychlení vývoje a výroby podobných zbraní. Pro projekt FMR byl stanoven cíl výroby 500 kusů za měsíc. FMR byl (nebo stále je) tedy spíše průmyslový projekt řešící technologie masové výroby levných dronů.


Gremlins

V rámci dalšího příbuzného programu Gremlins je zase vyvíjen ve vzduchu zpětně zachytitelný bezpilotní prostředek. Např. letoun C-130 Gremlinsy zachytí pomocí speciálního zařízení a bezpečně naloží zpět do nákladového prostoru.

Na podzim minulého roku bylo provedeno celkem devět testů, ale během žádného se nepodařilo dron vyzvednout a bezpečně naložit. Podle Scotta Wierzbanowskieho (DARPA) scházely „centimetry“. Bezpilotní prostředek nicméně bezpečně přistál s pomocí padáku. Zda budou podobně zachytavány LongShoty, není známo.

Vývoj a výroba malých proudových stealth dronů se střelami vzduch-vzduch staví pilotované letouny do nelichotivé situace. Letouny F-35 se mohou proměnit v předsunuté „datové a velitelské“ uzly a navádět tyto drony odpalované z větších letounů. Program LongShot a způsob jeho nasazení tak zapadá do konceptu Mosaic Warfare, jehož základem je právě masové nasazení bezpilotních prostředků.

Zdroje: Breaking Defense, DARPA, DARPA, Forbes, Raytheon, The Drive, The Drive, The Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

Robotický bojový wingman XQ-58A Valkyrie změní pravidla boje

Americké letectvo (USAF) pokračuje ve vývoji technologického demonstrátoru robotického vedeného ...

Boeing vyrobil první bojový dron Airpower Teaming System

Před dvěma dny společnost Boeing odhalila první ze tří prototypů taktického bezpilotního letadla ...

XQ-58A Valkyrie jako datový maják pro F-22 a F-35

Americké letectvo (USAF) vyzkoušelo utajený přenos dat mezi letouny páté generace F-22A, F-35A/B a ...

Testovací pilot: F-15EX je lepší než stealth letadla

Dne 2. února na mezinárodním letišti Lambert v Saint Louis (Missouri) poprvé vzlétl víceúčelový ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Sgt Murphy
    01:14 23.02.2021

    Ja si tie "longshot" viem predstaviť napríklad tiež ako nosič bômb SDB II. Napríklad každý "longshot" by interne niesol 4 ks týchto bômb ako "chytrú submuníciu". Samotné ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ja si tie "longshot" viem predstaviť napríklad tiež ako nosič bômb SDB II. Napríklad každý "longshot" by interne niesol 4 ks týchto bômb ako "chytrú submuníciu". Samotné "longshoty" by doleteli 1000 km a ďalších 110 km by doplachtili už len samotné SDB II, ktoré vedia rozpoznať a vyberať si ciele.

    Predstavte si, aký účinok by to malo napríklad na PVO, proti tomu by snáď nebola šanca sa ubrániť. Z lietadlovej lode vzlietne 12 F-35 s ďalšími 24 "wingman" UAV a operujú z priestoru mimo ohrozenia nepriateľom. Každý "wingman" UAV ponesie po dva "longshoty". Vo vzduchu tak naraz poletí 48 ks "longshot" rakiet, ktoré vypustia 96 ks SDB II. A je po. Ultimátny zabijak. Práve jeden nálet z lietadlovej lode zničil 96 pozemných cieľov a vytvoril prienik nepriateľskou vzdušnou obranou. Nepriateľ do vzduchu vyšle stíhacie lietadlá. Bum, vo vzduchu letia ďalšie "longshoty" s AMRAAM, nepriateľ ani netuší odkiaľ to priletí a je po ňom. Ostávajú pozemné sily. Zatiaľ čo na veliteľstvá a sklady dopadajú JASSM a Tomahawky, do priestoru už letí z ďalšej lietadlovej lode 36 F-35. Každá nesie po 16 ks SDB II a 2 ks JDAM. Na vybrané ciele teda dopadá 576 ks SBD II a 72 JDAM. Misia úspešná, lietadlá sa vracajú späť na lietadlové lode. Tri nálety práve zničili všetku leteckú a pozemnú techniku menšieho štátu bez jedinej vlastnej straty.

    Koľko takýchto náletov by dokázalo zastaviť ofenzívu do Pobaltia?
    Skrýt celý příspěvek

  • Eiffelos
    13:38 20.02.2021

    Fajn by asi bylo mít velkou vojenskou vzducholoď na ní mít velký radar a tyhle potvůrky. V bezpečí by letěla 1000km od fronty s ochranou stíhačů , směňovaly nebe a vypouštěla drony ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Fajn by asi bylo mít velkou vojenskou vzducholoď na ní mít velký radar a tyhle potvůrky. V bezpečí by letěla 1000km od fronty s ochranou stíhačů , směňovaly nebe a vypouštěla drony s amramy ...
    Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    15:21 19.02.2021

    Pokud to nepujde vyuzit vicekrat, nevidim moc nadeji na uspech.

    Problem je, ze potrva dost dlouho pro longshot dostat se do spravne pozice, situace se muze znacne zmenit. ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Pokud to nepujde vyuzit vicekrat, nevidim moc nadeji na uspech.

    Problem je, ze potrva dost dlouho pro longshot dostat se do spravne pozice, situace se muze znacne zmenit. Nepritel se muze stahnout napr. Pak to znamena, ze prijdeme o longshot + munici.
    Skrýt celý příspěvek

    • yellec
      20:25 19.02.2021

      Pokud se stáhne, nebude schopný bránit to kvůli čemu je ve vzduchu. Za mě je to dobrý nápad, navíc pokud bude nosič schopný v případě potřeby elektronicky imitovat cíl, na který ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Pokud se stáhne, nebude schopný bránit to kvůli čemu je ve vzduchu. Za mě je to dobrý nápad, navíc pokud bude nosič schopný v případě potřeby elektronicky imitovat cíl, na který stojí za to vystřelit.
      Skrýt celý příspěvek

    • logik
      00:11 20.02.2021

      Otázka je, jak bude drahý. Pokud by to byl "levnej proudovej motor", pak to může možná být podstatně levnější, než nesená raketa. Pak by v podstatě šlo o ekvivalent: vystřelil jsem ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Otázka je, jak bude drahý. Pokud by to byl "levnej proudovej motor", pak to může možná být podstatně levnější, než nesená raketa. Pak by v podstatě šlo o ekvivalent: vystřelil jsem raketu, protivník utek.
      Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      16:43 20.02.2021

      Pokud by se to němělo vracet, tak to by byl pouze "booster" pro střely, nic více. Bude zajímavé sledovat, zda se to někam pohne, jakou to bude mít cestovní a maximální rychlost, ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Pokud by se to němělo vracet, tak to by byl pouze "booster" pro střely, nic více. Bude zajímavé sledovat, zda se to někam pohne, jakou to bude mít cestovní a maximální rychlost, výškový dostup a vytrvalost. Dokážu si to pak představit i tak, že bombardéry nebo cargo letadla vynesou nahoru pár rojů, které by převzal pod sebe letoun AEW a měl tak u zájmové oblasti k dispozici bezpilotní prostředky pro A2/AD. A v průběhu misí by se některé průběžně vypouštely a zase zachytávaly zpět pod letadla nosiče, při dobré vytrvalosti se může zajistit i rotace 24/7.
      Skrýt celý příspěvek

    • liberal shark
      11:09 21.02.2021

      Bude-li vzdušný protivník zahnán, přestane bránit dosažení cílů vaší komplexní mise. Takže se to vyplatí.

      Bude-li vzdušný protivník zahnán, přestane bránit dosažení cílů vaší komplexní mise. Takže se to vyplatí.

      • flanker.jirka
        12:55 21.02.2021

        Pokud ten long shot bude muset mít své senzory, jako radar a další výbavu pro použití nesených střel a nebude vícenásobně použitelný, tak se to nevyplatí. Mají k dispozici ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Pokud ten long shot bude muset mít své senzory, jako radar a další výbavu pro použití nesených střel a nebude vícenásobně použitelný, tak se to nevyplatí. Mají k dispozici dostatečně výkonné stíhačky, které to svou použitelností několik desítek let dokážou nahradit.
        Skrýt celý příspěvek

    • GlobeElement
      10:31 22.02.2021

      Vrátím se k mým oblíbeným parazitním stíhačkám (tohle je jejich další generace).
      U nich se řešilo jedno dilema. Buďto vyčlenit pro nesení těchto parazitů jen jeden nosič,který jich ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Vrátím se k mým oblíbeným parazitním stíhačkám (tohle je jejich další generace).
      U nich se řešilo jedno dilema. Buďto vyčlenit pro nesení těchto parazitů jen jeden nosič,který jich bude mít více. Výhoda - neovlivním nosnost a použitelnost ostatních bombardérů. Nevýhoda - při ztrátě jednoho mateřského nosiče přijdu o celý stíhací roj.
      A nebo bombardér ponese jak bomby, tak jednu parazitní stíhačku. Ale tím snižuji nosnost bombardéru a omezuji jeho taktické použití - při vypouštění či zachycování stíhačky se musí chovat jinak, než při náletu.

      Ta cenová výhodnost (dron versus klasická stíhačka) v reálném světě může rychle zmizet. Příklad - chci podniknout nálet na pozice nepřítele a potřebuji k tomu řekněme tři B-52. Ty bude chránit letka tří stíhaček.
      A nebo je chránit nebude a B-52 ponesou parazitní stíhačky, Ale v tom okamžiku už mi nestačí tři B-52, protože jsem jim snížil náklad bomb a musím jich použít třeba pět. A to už nemám tři B-52 a tři F-16, ale pět B-52 a tři drony.

      Ale můžu se mýlit, co já vím.
      Skrýt celý příspěvek