DronBrix: Dnešní protidronové zbraně zastarají za šest měsíců. Britská firma jedná o výrobě v Česku

DronBrix: Dnešní protidronové zbraně zastarají za šest měsíců. Britská firma jedná o výrobě v Česku
Navin Singh, zakladatel a generální ředitel DronBrix, na Future Forces Fórum 2026 v Praze / DronBrix (Zvětšit)

Britská technologická společnost DronBrix vyvíjí systémy protidronové obrany kombinující prostředky elektronického průzkumu, optickou detekci, inteligentní rušičky a dronové interceptory. Na veletrhu Future Forces Forum 2026 v Praze jsme hovořili s Navinem Singhem, zakladatelem a generálním ředitelem DronBrix, o technologiích společnosti, zkušenostech z Ukrajiny, závislosti na čínských součástkách i možné výrobě v České republice.

DronBrix vyvíjí ucelený řetězec taktické protidronové obrany – od vyhledání, identifikace a vyhodnocení hrozby až po elektronické rušení nebo fyzické zničení dronu. Jednotlivé senzory a efektory propojuje vlastní digitální systém velení a řízení, který umožňuje manuální i automatizované reakce. Celý systém je modulární, takže jej lze průběžně rozšiřovat o nové senzory a efektory podle měnících se požadavků bojiště a dostupnosti nových technologií.

Základem systému je kombinace pasivního elektronického průzkumu a optronických senzorů. Ty umožňují vyhledávat také drony řízené prostřednictvím optického vlákna, proti nimž jsou klasické prostředky elektronického průzkumu a rušení neúčinné.

Na náš dotaz ohledně dosahu optické detekce malých FPV dronů Singh konkrétní hodnotu neuvedl. Dosah závisí na velikosti a typu dronu, použité kameře, objektivu a povětrnostních podmínkách. Zvlášť obtížné je vyhledávání malých FPV dronů na pozadí stromů, budov nebo členitého terénu. Déšť a mlha snižují účinnost optické detekce, zatímco termovizní kamery umožňují sledování také v noci, v závislosti na tepelné stopě cíle a okolních podmínkách.

„Právě proto jsme přesvědčeni, že optická detekce by neměla fungovat samostatně. Kombinací optických a termovizních kamer s radiofrekvenční detekcí a radary můžeme zvýšit celkovou spolehlivost detekce v různých podmínkách,“ uvedl Singh. Společnost nadále vyhodnocuje schopnosti optické detekce a konkrétní dosahy chce uvádět až na základě testů příslušných konfigurací.

Informace ze senzorů se zobrazují v systému velení a řízení, který může pracovat přímo u jednotlivých zařízení nebo vzdáleně z velitelského stanoviště. Operátor vidí polohu, vzdálenost, výšku a další dostupné parametry zachycených dronů. Software zároveň umožňuje vytvořit seznam vlastních a spojeneckých dronů (tzv. whitelist), proti nimž systém nemá zasahovat.

Další funkcí je vytváření ochranných zón. Ve vnější oblasti systém vyhledává a sleduje drony, zatímco operátor rozhoduje o případném zásahu. „Pokud operátor rozhodnutí odloží, přehlédne dron nebo právě nesleduje obrazovku, systém po překročení červené zóny automaticky aktivuje obranu bez lidského zásahu,“ popsal Singh.

Proti dronům využívajícím rádiové spojení systém nasazuje rušičky. Proti ostatním může automaticky vypustit záchytný dron.

Interceptory kvadrokoptérového typu dosahují podle Singha rychlosti až 300 km/h. Po startu využívají údaje pozemních senzorů o poloze a směru pohybu cíle. „Když se interceptor přiblíží k cíli, přebírá řízení palubní počítač a kamera. Už nepotřebuje informace z pozemních senzorů. Cíl opticky zamkne a dále ho sleduje autonomně,“ vysvětlil Singh.

Záchytný dron má baterii ve spodní části, zatímco horní část obsahuje palubní počítač a kameru. V trupu je prostor pro užitečné zatížení o hmotnosti až 0,5 kilogramu. Zde lze integrovat bojovou hlavici podle požadavků zákazníka.

K likvidaci cíle může dojít přímým kinetickým nárazem, explozí instalované nálože nebo podle Singha také destrukcí baterie. Proti skupinám dronů lze použít nálož s přibližovacím zapalovačem.

Další součástí systému jsou inteligentní směrové rušičky, které umožňují rušit vybrané frekvence a sektory, aniž by docházelo k plošnému narušování vlastní komunikace.

„Když zapnete běžnou rušičku, rušíte také vlastní komunikační frekvence. Wi-Fi, Bluetooth, radiostanice nebo zabezpečené spojení. U našich systémů můžete určit frekvence, které nesmějí být rušeny,“ uvedl Singh.

Rušičku lze umístit na otočný mechanismus, který ji automaticky natočí proti přilétající hrozbě. Pro kruhovou ochranu lze rozmístit několik směrových rušiček pokrývajících společně 360°. Aktivuje se přitom pouze sektor, ze kterého přilétá hrozba. Směrové rušení navíc podle Singha umožňuje dosáhnout většího dosahu než všesměrové řešení.

Systémy DronBrix již podle Singha využívají zákazníci v jižní Asii a členských zemích NATO. Prostřednictvím místních partnerů a systémových integrátorů společnost jedná o dalších dodávkách.

DronBrix je rovněž v kontaktu s ukrajinskou armádou a zabývá se jejími konkrétními požadavky. Zda již společnost na Ukrajinu dodala své systémy nebo tam probíhají jejich bojové zkoušky, Singh neupřesnil.

„Jedním z nejdůležitějších poznatků z Ukrajiny je rychlost, s jakou se mění charakter dronové války. Technologie, která dnes funguje účinně, může během několika měsíců ztratit svou efektivitu, protože se protivník přizpůsobí,“ uvedl Singh.

Zkušenosti z Ukrajiny vedou DronBrix k dalšímu propojování detekčních technologií, zkracování reakční doby, zvyšování mobility a rychlým úpravám jednotlivých komponent bez nutnosti nahrazovat celý systém.

„Nejdůležitější je pro nás vyvíjet technologie, které spolehlivě fungují ve skutečných operačních podmínkách, nikoli pouze při kontrolovaných demonstracích,“ zdůraznil Singh.

DronBrix vytváří síť společných podniků s místními průmyslovými partnery, kteří zajišťují výrobu a dodávky vybraných komponent. Základní duševní vlastnictví, software a klíčové technologie zůstávají britské společnosti.

„Pokud potřebujeme CNC obrábění, antény nebo další součásti, můžeme je vyrábět či nakupovat lokálně,“ vysvětlil Singh.

Společnost již spolupracuje formou společného podniku s jednou z největších obranných technologických firem v jižní Asii. Podobný model by mohl vzniknout také v České republice.

„Jsme v počáteční fázi jednání se dvěma velkými českými společnostmi. Uvidíme, jak se budou vyvíjet. Náš obchodní model spočívá ve spolupráci s místními firmami a vytvoření společného podniku, který umožní sériovou výrobu přímo v dané zemi,“ uvedl Singh. Jména českých společností odmítl zveřejnit.

Významnou část rozhovoru jsme věnovali závislosti obranného průmyslu na zahraničních dodavatelských řetězcích, zejména na Číně. DronBrix nabízí své systémy také v konfiguracích bez čínských komponent a bez omezení vyplývajících z amerických předpisů ITAR (International Traffic in Arms Regulations).

Požadavky zákazníků se však výrazně liší. Některé země odmítají čínskou elektroniku, jiné požadují úplné vyloučení čínských součástek včetně kovových konstrukčních dílů. Další naopak upřednostňují nejnižší cenu.

„Pokud přijdu za zákazníkem ve Vietnamu a řekne mi, že chce nejlevnější systém, můžeme použít i čínské komponenty. Konstrukce a technologie ale zůstávají naše,“ popsal Singh.

Ve Velké Británii mohou zákazníci požadovat vyloučení čínské elektroniky, zatímco běžné konstrukční materiály jsou přijatelné. V Indii se podle Singha lze setkat s požadavkem vyloučit dokonce i čínské kovové součástky. Někteří zákazníci zase odmítají izraelské komponenty. Místní průmysloví partneři proto pomáhají zajistit dodavatelské řetězce odpovídající požadavkům konkrétní země.

Singh však odmítl jednoduché tvrzení, že výrobek bez čínských komponent musí být automaticky mnohonásobně dražší. „Pokud kupujete celý výrobek, může být rozdíl čtyřnásobný nebo desetinásobný. Když ale nakupujete jednotlivé součástky a zbytek vyvíjíte sami, může být rozdíl třeba dvojnásobný nebo trojnásobný,“ vysvětlil.

Vedle ceny považuje za zásadní bezpečnost dodávek. Čína může v případě mezinárodní krize omezit vývoz důležitých součástek, například elektromotorů, procesorů nebo strategických materiálů.

„Pokud vlastníte technologii, můžete nakupovat kdekoliv na světě. Když vám jedna země omezí dodávky, změníte součástku nebo konstrukci a pokračujete,“ uvedl.

Právě vlastní vývojové kapacity a schopnost rychlých konstrukčních změn považuje Singh za hlavní konkurenční výhodu DronBrix.

„Nedívejte se na nás jako na výrobce konkrétních produktů. Jsme obranná technologická společnost. Jakékoliv zařízení, které dnes vyrobíte, vydrží v současném technologickém prostředí maximálně šest měsíců,“ prohlásil.

Příkladem je přechod od běžných rádiově řízených dronů, například komerčních DJI, k optovláknovým prostředkům odolným proti elektronickému rušení. Současně se objevují nové konstrukce, pohonné systémy a taktiky nasazení.

„Je to jako počítačový virus a antivirus. Vždy se objeví nová zranitelnost a musíte na ni reagovat. Pokud nejste technologická společnost schopná neustále inovovat, vaše produkty rychle zastarají,“ vysvětlil Singh.

Na rozdíl od tradičních bojových letounů, které zůstávají ve službě desítky let, musí výrobci dronů a protidronových prostředků počítat s mimořádně krátkými inovačními cykly. Nejde o fyzickou životnost zařízení, ale o dobu, po kterou si dané řešení udrží účinnost proti vyvíjejícím se hrozbám.

Singh proto očekává další integraci systémů elektronického průzkumu, radarů, optických a termovizních kamer, elektronického boje a autonomních interceptorů. Stále významnější roli bude hrát umělá inteligence při identifikaci a sledování cílů, omezování falešných poplachů a zkracování reakční doby.

Za rozhodující parametr protidronových systémů Singh označuje skutečnou úspěšnost zásahů. U běžných záchytných dronů uvádí orientační hodnotu 60 %, což znamená, že čtyři z deseti pokusů o zásah skončí neúspěchem. Ze sto dronů čtyřicet proletí - to nen ípřijatelné.

DronBrix podle něj dosahuje lepších výsledků než většina konkurence, konkrétní údaje z testů nebo bojového nasazení však neposkytl.

Protidronová obrana představuje klasický souboj zbraně a protizbraně. V tomto případě však probíhá mimořádně rychle. Nové způsoby řízení, navádění a nasazení dronů mohou během několika měsíců překonat dosavadní obranná opatření. Výrobci proto musí své systémy neustále modernizovat. Klíčové tak není pouze vyvinout a vyrobit účinný systém, ale především nastavit vývojové a výrobní procesy, organizaci a spolupráci s armádou tak, aby bylo možné poznatky z bojiště okamžitě promítat do vývoje a výroby. V tom se DronBrix cítí velmi silní.

Nahlásit chybu v článku



Související články

V pantoflích sestřelil Šáhid. Skutečný příběh dronu Sting, který ničí stovky ruských dronů

Nejúspěšnějším ukrajinským záchytným dronem je Sting od firmy Wild Hornets. Nejde o žádnou zázračnou ...

PREMIUM Na Ukrajině se rodí kognitivní elektronický boj: Jak AI mění válku o elektromagnetické spektrum

Francouzská společnost Thales vydala technicko-koncepční dokument Umělá inteligence v ...

Z garáže k 50 000 systémům: Ukrajinská UNWAVE ukazuje budoucnost elektronického boje proti dronům

Ukrajinská společnost UNWAVE je typickým produktem války – z malé garážové firmy se během tří ...

České motory pro norskou protivzdušnou obranu. Kongsberg testuje nové interceptory White Spike

Norská společnost Kongsberg vyvíjí několik variant nasazení interceptorů White Spike. Jedna z nich ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • pjaro77
    09:50 01.11.2026

    Neviem, čo na raketách vshorad zastará voči dronom. Alebo na autokanonoch.
    Možno CUAS drony zastarávajú ale s tým sa počítalo, preeto sa inovujú neustále.

    Neviem, čo na raketách vshorad zastará voči dronom. Alebo na autokanonoch.
    Možno CUAS drony zastarávajú ale s tým sa počítalo, preeto sa inovujú neustále.

  • Talbert
    14:34 31.10.2026

    Nepovedal by som, že v oblasti výroby dronov a prostiedkov proti nim zastarajú za pol roka, skôr je to tak, že keď máte vybudovanú obranu proti pomalým dronom, prídu rýchlejšie, ...Zobrazit celý příspěvek

    Nepovedal by som, že v oblasti výroby dronov a prostiedkov proti nim zastarajú za pol roka, skôr je to tak, že keď máte vybudovanú obranu proti pomalým dronom, prídu rýchlejšie, potom potrebujete dobudovať obranu proti rýchlejším, ale obrana proti pomalým je stále potrebná a účinná. Skôr je to tak, že potrebujete širšie PVO, ako tomu bolo doteraz. Staré rušičky tiež nezahodíte, ale proti novej technológii, treba zasa nové. Už Izraelci ukázali, že vyspelá PVO si poradí aj s masívnymi útokmi dronov a rakiet, samozrejme, treba ju mať...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Chcete na Armádních novinách všechny články, žádné CPC reklamy a editaci příspěvků? Předplaťte si verzi PREMIUM Zrušit