Druhé kolo: Švýcarsko hledá náhradu za stíhačky F-5

F-5E Tiger II
F-5E Tiger II nad střelnicí Axalp-Ebenfluh; větší foto / Peter Gronemann; CC BY 2.0

Švýcarsko v roce 2017 spustí nové výběrové řízení na nákup stíhacích letadel. Předchozí akvizici stíhaček JAS-39E Gripen odmítli švýcarští občané v referendu. Důvodem opětovného vypsání tendru jsou problémy s rychle končící životností stíhaček Northrop F-5E Tiger II.

Švýcarsko není v žádném vojenském paktu, zajišťuje si tedy obranu vlastními silami. Výhodou je „vnoření" alpské země mezi okolní přátelské a demokratické státy, což dovoluje udržovat poměrně malé vojenské síly. Švýcarsko vydává na obranu pouze 0,76 % HDP - necelých 5 miliard dolarů.

Ve výzbroji švýcarského letectva je 26 stíhaček F/A-18C Hornet a osm stíhaček F/A-18D Hornet. Vedle Hornetů slouží ve švýcarském letectvu mimo jiné 53 lehkých stíhaček F-5E Tiger II. Zajímavé je personální složení. Piloti F/A-18 jsou profesionálové na plný úvazek, ale na F-5E létají většinou rezervisté rekrutující se z pilotů dopravních a nákladních letadel.

Velmi slabá je švýcarská protiletecká obrana. Jádro tvoří starší systémy Rapier s dosahem 10 km, které doplňují z ramene odpalované střely FIM-92 Stinger a dvojhlavňové 35mm kanóny Oerlikon GDF.

Významnou posilou letectva se mělo od roku 2018 stát 22 stíhaček JAS-39E Gripen z 2,6 miliardy euro. V rámci dohody si letectvo do mezidobí (2016 - 2020) plánovalo pronajmout rovněž jedenáct Gripenů verze C/D. V roce 2014 však švýcarští občané v referendu švédské stíhačky odmítli.

Švýcarské federální ministerstvo pro obranu, civilní ochranu a sport proto v roce 2017 zahájí nové výběrové řízení. Důvodem jsou mimo jiné objevující se strukturální problémy na dracích letadel F-5E. Letectvo tak musí předčasně vyřadit třetinu stíhaček F-5E.

Mezi uchazeče patří švédské stíhačky JAS-39E/F Gripen, francouzské Dassault Rafale a nejmenovaný americký letoun, pravděpodobně F/A-18E/F Super Hornet. Zajímavá je chybějící účast evropského stíhače Eurofighter Typhoon, případně nejnovější stíhačky F-35A Lightning II.

Švýcarsko se snaží najít náhradu za stíhačky F-5E Tiger II od roku 2007. Soutěž byla v roce 2010 zastavená a znovu vzkříšená v roce 2011. Po odmítnutí Gripenů v referendu se však švýcarské letectvo vrátilo po devíti letech do bodu nula.

Je třeba připomenout, že Švýcaři neodmítli konkrétně švédský letoun, ale nákup stíhacích letadel obecně.

Zdroj: IHS Janes

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

F-35 Lightning II – cena klesá, problémy se řeší

Firmě Lockheed Martin a Pentagonu se daří postupně snižovat jednotkovou cenu za stíhačky F-35 ...

Bojové nasazení a budoucnost F-22A Raptor

F-22A Raptor je prozatím jedinou operačně nasazenou stíhačkou 5. generace. Americké letectvo dosáhlo ...

Kompozitní experimentální letoun X-55 ACCA

Zřejmě jedním z nejméně nápadných experimentálních amerických letadel „X“ je stroj Lockheed Martin ...

Drony X-47B testují autonomní vzdušné tankování

Program demonstrátoru bezpilotního vzdušného systému letadlové lodě UCAS-D (Unmanned Carrier Air ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • D.i.p
    21:52 29.04.2015

    Firefighter: To je obecný omyl, že Švýcarsko žije z bankovnictví. Je to potravinářská a strojírenská velmoc. A hlavně si, na rozdíl od Německa a jiných států EU, zachovává v těchto odvětvích vysoký standard. Co se týká ostatního, tak nenajdete nic v čem by byli slabí.
    Bohatství Švýcarů vzniklo zejména na liberální ekonomice a pracovitosti.

  • Firefighter
    12:08 28.04.2015

    RiMr71: A k té přímé demokracii (...) Někdy mi připadá, že tento národ potřebuje ochránit před sebou samým...

    To jo no, domnívám se, že je to dáno historií toho kterého národa, my jsme odjakživa vazalové a tak ani neumíme nakládat pořádně se svými právy, natož je hromadně využít ku prospěchu svému. Nechci sem motat politiku ale ať mi někdo vysvětlí, jakto, že můžou zůstat politici a strany s takovým kreditem stále u moci... Na co pak mít referendum?

    Švýcarsko se hlavně spoléhá (ač to veřejně moc neprezentuje), že uchovává bohatství mocných a hlavně tam plno z nich bydlí a proto na ně nikdo nikdy nezaútočí.
    Jinak si myslím, že nej volba by byl Eurofighter.

  • D.i.p
    12:00 28.04.2015

    RiMr71: Souhlasím, že přímá demokracie může dopadnout v některých státech špatně.
    Ale když budete tygra krmit, tak se lovit nikdy nenaučí.

  • RiMr71
    11:41 28.04.2015

    Vidím, že jak F-5 tak F-18 jsou dvoumotorové mašiny, se všemi nevýhodami i výhodami (v případě tak hormaté země jsou výhody zřejmé).
    Ale Gripen je ze všech uvedených potenciálních nástupců jako jediný jednomotorový...

    A k té přímé demokracii - je to pěkné, ale není to pro každého. Některé národy hlasují tak že to má hlavu a patu, jiné by si odhlasovali, zrušení daní, padesátitisícovou podporu za nic a bylo by jim jedno, že za dva roky poslední zhasne..
    Stačí se podívat, jak dopadnul poslední záblesk "přímé demokracie" u nás...
    Někdy mi připadá, že tento národ potřebuje ochránit před sebou samým...

  • m164
    11:10 28.04.2015

    Znovu sa ospravedlňujem za dlhý príspevok. Kto má záujem, nech si ho prečíta, kto nie, môže ho preskočiť.

  • m164
    11:08 28.04.2015

    Fighter45: Ani toto tvrdenie nie je správne. Vysvetlím.

    Maastrichtská zmluva, neskôr Zmluva o Európskej únii, ktorá fakticky vytvorila EÚ, nebola žiadna výstavba na zelenej lúke. Zjednotila Euratom, EHS a ESUO pod jednu štruktúru. Jej účelom bolo práve odstránenie nezmyselnej trojitosti všetkých orgánov. Každá zmluva mala svoje inštitúcie - svoje zhromaždenie, svoju "exekutívu", svojich zástupcov, svoje justičné a pomocné orgány. Každá inštitúcia vydávala svoje vlastné akty a každá inštitúcia jednala voči tretím stranám sama. Každá inštitúcia mala vlastnú infraštruktúru, jednacie sály a celý komplex poradcov a veľvyslancov. Maastrichtská zmluva všetky tri spojila pod záštitou EÚ a založila trojpilierovú výstavbu. Euratom si však zachoval osobitné postavenie i v EÚ v dôsledku jeho špecifickej oblasti záujmu, ktorým je jadrová energetika a jadrová bezpečnosť. Popri uvedených troch pilieroch bola inkorporovaná tzv. politická nástavba. Členské štáty žiadali ďalšie prehĺbenie spolupráce v oblasti bezpečnosti a justície, no dodnes sa nedokázali dohodnúť na presnej forme tejto spolupráce a preto v mnohých ohľadoch sa stále jedná len o politickú nadstavbu, ale to je na veľmi odbornú diskusiu. V tomto ohľade ale nemôžeme hovoriť o byrokratizácií, iba ak o bezzubosti. V bezpečnostnej oblasti chcú lepšiu spoluprácu, prípadne spoločné vojsko z rôznej miere napríklad Francúzi i Nemci, no kým Francúzi chcú vojsko, ktoré by mohlo napr. intervenovať v Afrike (viz Mali), Nemci chcú čisto obranné vojsko. Pozícia Anglicka zas žiadala nezávislosť domáceho vojska. Pre zaujímavosť, padali ohlasy vyslať do Mali už existujúce rozsiahle Európske bezpečnostné zbory, no v dôsledku súčasnej právnej úpravy by výpravu platili štáty, ktoré by mali v danom čase pohotovosť a preto to pochopiteľne padlo. Ak sa nemýlim, ďalší rok má pohotovosť naša spoločná jednotka z V4. Celkovo LZ bola po Maastrichte ďalší veľký krok k zjednodušení štruktúry, fungovania a transparentnosti EÚ. Miera byrokratizácie bola v LZ opäť zjednodušená, no postupuje pomaly. Ak máte záujem, môžem rozobrať aj problematiku byrokracie EÚ.

    Čo sa týka nariadení a smernic, Lisabon priniesol úžasný krok vpred. Dokončil prácu Maastrichtskej zmluvy tým, že zjednotil právne akty troch pilierov, čím konečne definitívne zrušil trojpilierovú výstavbu. Euratom má síce i naďalej špecifické postavenie, no LZ znížila počet právnych aktov z 15tich na 5. Túto zmenu zavádzala už Zmluva o ústave pre Európu, no Francúzski populisti šaleli z predstavy, že ZÚE použila termíny "Európske zákony", "Minister" a podobne. Preto máme dnes nariadenia, smernice, rozhodnutia, odporúčania a stanoviská, Vysokého predstaviteľa a podobne. Obsah ich náplne týchto pojmov sa v LZ oproti ZÚE nezmenil, nakoľko s ním boli spokojní i Francúzi, no tí trvali na upustení od terminológie, ktorá znela príliš vnútroštátne. Áno, toto bol hlavný, ak nie jediný dôvod zamietnutia ZÚE. V medzinárodnom práve verejnom, kam zapadajú i zakladajúce zmluvy EÚ, je totiž bezpredmetné, ako sa čo pomenuje. Napríklad dokument nazvaný memorandum môže mať väčšiu silu než dokument nazvaný Ústava. Pri MPV ide predovšetkým o obsah dokumentu.

    Čo sa týka nariadení, s ktorými nie ste spokojní: Máme v EÚ svojich zástupcov. Prečo sa nevyjadrujú a napríklad naši (SR) politici niekedy ani neprídu na zasadnutie? Keď sa schvaľuje v Rade, prečo naše vlády súhlasia, keď môžu využiť svoje veto? Opäť sa dostávame k národnému populizmu. Ako krásny príklad môžem uviesť nášho premiéra, ktorý na domácom poli rečnil priam ako Putinov čestný zástupca, no na poli EÚ všetko odhlasoval. Mal moc to zastaviť, no nevyužil to. Jednalo sa len o populizmus voči jeho voličom.

    Čo sa týka eura, nesmieme zabúdať, že nastala kríza. Euro zachránilo Slovensko, pretože by to naša koruna pravdepodobne neustála, pre iné krajiny mohlo zas spôsobiť viac ťažkostí než prínosu. Je nutné hodnotiť euro špecificky s ohľadom na jednotlivé štáty, oblasti a obdobie. Čo sa týka Grécka nesmieme zabúdať, kedy vstúpilo do EÚ. Nemuselo prechádzať masívnym celonárodným ozdravením, akým muselo prechádzať ČR i SR, s množstvom reform. Grécko vstúpilo do spoločenstiev predchádzajúcich EÚ a pri pretransformovaní na EÚ sa už len zviezlo. Preto sa im tak ľahko prepiekli ich podvody.

    Čo sa týka zadĺženia, zase ide o národné problémy, nie o EÚ. EÚ práve že bojuje proti zadĺženiu a tlačí na vlády, aby boli zodpovednejšie. Príklad vo Francúzsku prednedávnom, keď sa za ich nezodpovedné hospodárenie dostali do sporu s Nemeckom. Nemcom vadilo, že oni musia dodržiavať pravidlá, no Francúzi si ich chcú ohýbať. Zadĺženie spôsobujú naše vlády. Napríklad vláda SR, ktorá stavia predražené diaľnice pochybnými spoločnosťami, ktoré po rokoch skrachujú a nevyplatených veriteľov chce znova vláda vyplatiť štátnymi peniazmi, takže vlastne zaplatíme diaľnice dvakrát, samozrejme na sekeru. Paradoxne práve EÚ celý čas kričala, že naše financovanie diaľnic je stále netransparentné a zaváňa podvodom a paradoxne naša vláda za tieto vyjadrenia kritizovala EÚ, ako zasahuje do vnútroštátnej politiky a celá vláda penila, keď EÚ povedala, že nám nebude financovať naše podvody Eurofondmi. Tu máme ďalší príklad tzv Euroskeptických politikov, ktorí účelne kritizovali EÚ len za to, že tá bojova proti ich podvodom.

    Čo sa týka imigrácie, táto oblasť je problematická. Európania i Američania vymierajú. Amerika to rieši pomerne úspešne kontrolovanou imigráciou z Mexica a bohaté Európske štáty si dlho naivne mysleli, že sa dá rovnaký model uplatniť na Afriku. Dnes už precitli, no teraz to nevedia zastaviť. Na poslednom rokovaní rozhodli o posilnení ostrahy južnej hranice, tak uvidíme, či aspoň z časti pomôžu. Tiež by sme nemali zabúdať, že imigrácia do EÚ je veľmi nákladná a môžu si ju dovoliť iba schopní a na Africké pomery bohatí. Lenže títo zo sebou berú celé svoje rozsiahle rodiny a tu nastáva problém, ktorý všetci poznáme. Preto je dôležitý Frontex, aby boli imigranti zadržaní a prešli skríningom namiesto toho, aby unikli Talianskej pobrežnej stráži a húfne sa vylodili na Sicílii a rozpŕchli cez Taliansko do EÚ.

    Čo sa týka emisií, mali by ste sa obrátiť na OSN. EÚ len prostredníctvom svojich zverených právomocí pomáha v koordinácii členských štátov pri plnení ich záväzkov voči OSN. Každopádne neviem, prečo Vám vadí znižovanie emisií a ochrana prírody. Moja rodina pochádza zo Severných Čiech a veľmi dobre si pamätá devastáciu prírody za socializmu. Rovnako chemický priemysel na Slovensku. Alebo môžeme zájsť do extrému a poukázať na Čínu. Podnikatelia nemontujú filtre na komíny preto, lebo im na nás záleží a drevorubci neobchádzajú chránené oblasti preto, lebo im ide o ochranu lesov. Robia to preto, že ich k tomu núti legislatíva.

    Ďalej sa členské krajiny rozhodli, že znížia energetickú závislosť na vyčerpateľných zdrojoch a obmedzia vplyv tretích krajín, menovite hlavne Rusko a Arabské krajiny po skúsenostiach z plynovej krízy. Dosiahnuť to chcú predovšetkým znižovaním spotreby (napríklad žiarovky), obnoviteľnými zdrojmi a diverzifikáciou. Nezabúdajme, že sa tak rozhodli naši zástupcovia, menovite predsedovia vlád a príslušní ministri, ktorí boli na predmetnom rokovaní. EÚ nie je žiaden abstraktný orgán s vlastnými úradníkmi. Vždy za každým rozhodnutím môžete nájsť konkrétnych predsedov vlád, ministrov a europoslancov, ktorých sme si zvolili. Že v ČR i SR uvideli podvodníci príležitosť ako zarobiť na solárnych a veterných elektrárňach je zase náš problém, nie EÚ. Naša vláda má stíhať podvodníkov, EÚ nemá "federálnu európsku políciu".

  • Fighter45
    01:27 28.04.2015

    Těch 34 F/A-18 a dosluhující F-5 prozatím tak malému státu, kterému nehrozí nebezpečí stačí, gripeny by byla dobrá volba, i když v novém tendru by mohli vybrat i F/A-18E/F, přece jen se staršími stroji mají zkušenosti a mají pro ně zázemí...

    pozn
    Motto 99% "demokratických politiků", krom Švýcarska, je, referendum je nedovolit.
    Pokud k referendu dojde, je nutné veřejnost oblbnout zmanipulovat zastrašit, aby mělo referendum žádoucí výsledek, A když přes veškerou snahu referendum nedopadne, tak se musí demokraticky zopakovat.

    Jak tomu bylo ve Skotsku, kde chtěli nezávislost, mediální masáž se rozjela v plném proudu, do toho hrůzu nahánějící politiků, co všechno špatné Skoty čeká a jak se jim povede špatně atd...Také byly údaje o podplacených lidech ve volebních komisích, ale nějak to zametlo pod koberec.

    Co se týče EU, původní Evropské hospodářské společenství (EHS) bylo pro státy výhodné, ale současnou byrokraticko - politickou mašinérii s jejími nařízeními, směrnicemi, nepovažuji za vůbec dobrou.
    Bohužel, co se v EU upeče, my musíme sníst, ať nám to chutná nebo ne, zákaz žárovek, teploměrů, apod
    Od zavedení eura to jde s EU z kopce, zadlužení exponenciálně, několik států je skoro před bankrotem. Snižování emisí, které ničí průmysl, kvůli blbosti biopaliva roste na poli místo krmiva pro dobytek řepka, o multikulturní politice EU, kdy Evropu zaplavují islamisté se nebudu raději ani vyjadřovat...

  • Todomatch
    01:03 28.04.2015

    Bůh žehenej m164!

  • D.i.p
    00:18 28.04.2015

    Takeda: Na necyklopedii nechodím. To nemám skutečně zapotřebí. Ale jsem možná jeden z těch, co s tou prdelí začal. A sedí to.
    Rozumím touze některých lidí stát se občany velmoci. Být ojropanem :-D
    Velmi krátkozraké.

  • D.i.p
    00:05 28.04.2015

    m164: Vaše obhajoba EU už je absurdní jen podle rozsahu. Jestliže něco potřebuje takhle okecávat, tak to smrdí.

  • Takeda
    21:12 27.04.2015

    m164: Bavit se s člověkem, co skloňuje Brusel podle vzoru prdel, jak si našel na necyklopedii, nemá cenu. Hazíte D.i.p.ovi příslovečné perly. Jinak dík za super osvětlení fungování EU.

  • m164
    20:58 27.04.2015

    D.i.p.: Opäť strieľate úplne vedľa.

    Federácia má kompetenčnú kompetenciu, ktorá znamená, že si sama určuje mieru kompetencií. EÚ takto nefunguje a túto kompetenciu jej nepriznávali ani skoré návrhy Zmluvy o ústave pre Európu a Lisabon už vonkoncom nie. Neurazte sa, ale toto sú vedomosti prvého ročníka právnickej fakulty a za Váš výrok by Vás okamžite vyhodili zo skúšky, no napriek tomu chcete podávať odborné právne analýzy. Kompetenčné kompetencie EÚ nemá. Kompetencie EÚ sú vymedzené explicitne, i.e. doslovne.

    Kompetencie Únie sa delia explicitne na výlučné právomoci, na právomoci vykonávane spoločne a ako tretia skupina sa označuje koordinačná / podporná, závisí od literatúry, nakoľko v samotnej zmluve ako celok nie sú presne pomenované, majú sekundárnu úlohu a zvyknú sa radiť do rovnakej skupiny v dôsledku ich nízkej, respektíve neexistujúcej právnej sily. Presné znenie i vymedzenie všetkých uvedených právomocí môžete nájsť v 2. až 6. článku Zmluvy o fungovaní EÚ. Ich kodifikáciu do tejto zmluvy zaviedla novelizačná zmluva nazývaná Lisabonská zmluva a jedná sa takmer o doslovný prepis Zo zmluvy o ústave pre Európu. Je dôležité poznamenať, že sa nejednalo o žiadne nóvum, ale o sprehľadnenie legislatívy EÚ, nakoľko obdobná úprava bola roztrúsená v mnohých sekundárnych predpisoch EÚ a bola už dávno účinná vo všetkých členských štátoch EÚ. Preto nebol problém schváliť kodifikáciu týchto právomocí členskými štátmi. Mimochodom, ak to nie je jasné už z môjho výkladu v tomto odstavci alebo ak by Vám to nebolo jasné zo Zmluvy o fungovaní Európskej únie, explicitný výpočet právomocí predstavuje tzv. jasně dané mantinely. EÚ nemá právomoc uvedené právomoci prekročiť ani si priznať širšie právomoci než jej priznajú členské štáty. Každá nová právomoc musí byť schválená každým členským štátom bez výnimky a ktorýkoľvek štát môže takúto právomoc definitívne zamietnuť. Aj Malta samotná môže defacto vetovať zmluvu aj ak by ju schválili všetky ostatné členské štáty. Toto je jedna zo skutočných nepružností EÚ, ktorá sa pri EÚ spomína, no tzv. Euroskeptici ju vykladajú ako niečo príšerne zlé, kým sami asi uznáte, že táto nepružnosť má svoje pozitíva. Je to krásny príklad skresľovania, vytrhávania z kontextu a účelného zavádzania záujmovými skupinami, ktoré sa zvyknú skrývať za Euroskeptikov. Mimochodom časť kampane v Írsku proti LZ bola financovaná Americkými miliardármi a pri tzv Euroskeptických stranách vo Francúzsku viedli finančné toky zas do Ruska. Boli toho plné médiá a určite si na to pamätáte. Preto je dôležité si každú kritiku overiť, či sa jedná o opodstatnené obavy alebo len o účelnú manipuláciu z obavy o stratu pozície na trhu. Krásnym príkladom zo súčasnosti je vytvorenie energetickej únie, ktorá pri ukončení implementácie efektívne ukončí vplyv tretích krajín prostredníctvom surovín na jednotlivé členské štáty EÚ.

    Pre zhrnutie. Ako som už uviedol, na to, aby si mohla EÚ sama upraviť rozsah svojich právomocí, by sa vyžadovala kompetenčná kompetencia, ktorá pripadá federatívnym zoskupením a kompetenčná kompetencia nebola EÚ ani jej predchodcom nikdy počas ich existencie priznaná.

    Neviem, z kadiaľ čerpáte svoje informácie o EÚ, ale zatiaľ uvádzate jednu absurditu za druhou. Zrejme by ste si mali overiť vierohodnosť Vašich zdrojov, ideálne priamo v zakladajúcich zmluvách EÚ, konkrétne v Zmluve o fungovaní Európskej únie a v Zmluve o Európskej únii. Obe nájdete na stránkach Európskej únie v aktuálnom konsolidovanom znení. Nenechajte sa odradiť ich rozsahom. Základné informácie, akými sú napríklad uvedené právomoci, sú spísané zrozumiteľne. Ak by ste mali problém s výkladom, môžem Vám pomôcť alebo Vás môžem odkázať na skvelú literatúru, napríklad na SYLLOVÁ, PÍTROVÁ, PALDUSOVÁ a kol.: Lisabonská smlouva. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-339-4.

    Pri schvaľovaní opäť opakujem, že LZ nebola žiadnym spôsobom vynútená. Po neúspešnom referende boli obnovené rokovania medzi Írskom a ostatnými členskými štátmi. Po dosiahnutí kompromisu museli byť všetky požiadavky Írska znovu schválené členskými štátmi, vrátane ČR a SR a následne bola upravená forma LZ prednesená v novom Írskom referende. Nikto Írov nenútil, aby upravenú LZ v referende schválili, ale nakoľko boli uspokojené ich požiadavky, LZ prijali. Nikto Írsku nebránil, aby LZ odmietli a poslali do histórie rovnako, ako bola odmietnutá Zmluva o ústave pre Európu alebo iné rôzne dokumenty.

    Mimochodom, žiadna krajina nie je u kormidla. Konštrukcia inštitúcií je uspôsobená v neprospech veľkých štátov (čo najviac ubližuje práve Nemecku) a v prospech malých štátov (čo prospieva i SR a ČR). Vedeli ste, že napríklad V4 dokáže v niektorých inštitúciách hravo prehlasovať Nemecko napriek značne menšej populácii i ekonomickej sile alebo že môžeme vetovať celé spektrum dokumentov?

    To, že naši (i Vaši) politici nedostatočne využívajú svoje právomoci na pôde inštitúcií EÚ je problém len na našej strane a nie chybou EÚ. Pre zaujímavosť: vedeli ste, že minister zahraničných vecí SR bol jedným z troch favoritov na pozíciu Vysokého predstaviteľa únie pre zahraničné veci a bezpečnostnú politiku? Z tejto pozície bol minister SR vystrnadený v dôsledku vnútroštátnej politiky SR. Uvádzam to preto, lebo je to krásnou ilustráciou sabotovania našich štátov vlastnými politikmi. Dodnes si pamätám krásny výrok: "Najväčším problémom EÚ je Bruselizácia neúspechov a nacionalizácia úspechov." Každý neúspech členských krajín je zvalený na Brusel a EÚ a každý úspech si prisvoja národné vlády.

    Ospravedlňujem sa za veľmi dlhý príspevok všetkým diskutujúcim, ktorí sem prišli diskutovať predovšetkým o Švajčiarskych F5.

  • D.i.p
    19:16 27.04.2015

    m164: To, že každá mezinárodní organizace např. třeba OSN bere část suverenity států je asi jasné. I když byli i tací politikové, kteří nám bez skrupulí tvrdili, že se tím naše suverenita dokonce posílí. :-)
    EU ovšem vykazuje znaky federálního státu nikoli pouze nějaké organizace. Na základě oné smlouvy může uzurpovat stále větší moc aniž by bylo nutné schválit členskými státy smlouvu novou. Mezinárodní organizace mají na rozdíl od EU jasně dané mantinely.

    A pak tu jde především o formu jakým způsobem byla tato smlouva vynucena, když EU a některé členské země (zejména ty které jsou u kormidla) nerespektovaly výsledky referend a ústavy států a pod politickým tlakem a vydíráním je donutily smlouvu schválit. Stejní šmejdi si mysleli, že něco podobného mohou zkusit i na Ukrajině.
    Běhá mi mráz po zádech z toho, jak by EU podobné věci prosazovala, kdyby disponovala vojenskou silou.

  • RiMr71
    14:15 27.04.2015

    ...eště jeden - je tu i ta doprava a další info:
    http://de.wikipedia.org/wiki/F...

    Tak třeba se tam potkáme :)

  • RiMr71
    14:12 27.04.2015

    Luky: díky, už jsem cosi našel, termín vyhovuje, teď ještě ta "omáčka" jak se tam dostat (kam až autem, jak nahoru, kde přespat, atd). Ale času dost :)
    Díky.
    http://www.lw.admin.ch/interne...

  • Petr M
    00:52 27.04.2015

    Ano EU utrácí na svoji propagaci 2,5 miliardy euro ročně, prý to chtěli navyšovat, ale nevím jak to dopadlo.

  • m164
    00:42 27.04.2015

    D.i.p.: Opäť prechádzate do dojmológie. Navyše absolútne prekrúcate aj moje vlastné slová, i keď možno nevedome.

    Medzinárodné, resp. medzištátne organizácie majú právny rámec vymedzený členskými štátmi. Ich právomoci pochádzajú z právomocí, ktorých výkon na ne členské štáty prenesú, i. e. prenosom suverenity členských štátov na tieto organizácie. Suverenita je veľmi široký a všeobecný pojem a dá sa, resp sa musí rozdeliť na množstvo pod odvetví, ak s ňou chceme pracovať ako s právnym pojmom. Už v predchádzajúcom príspevku som uviedol, že sa jednalo o špecifické oblasti záujmu Írska. Írski zástupci následne na základe nastolených požiadaviek prejednávali mieru prenosu suverenity vo vybraných oblastiach medzi Írskom a EÚ. Írsko pri jednaniach dosiahlo ústupky od EÚ a až po tom, keď boli Írski zástupci spokojní s výsledkom nových rokovaní, predložili nové referendum. Chcel by som sa Vás opýtať, ako chcete diskutovať o suverenite, ak sú pre Vás informácie uvedené v tomto odseku nové, pričom sa jedná o úplný základ. Prenos suverenity je nevyhnutný základ každej podobnej zmluvy a je absurdné diskutovať o jeho (ne)existencii. Bez prenosu suverenity nemôže vzniknúť žiadna takáto zmluva. Pre uvedenie príkladu, i pri zriadení "spoločného neba" sa zmluvne vzdávame my i Vy časti svojej suverenity. Rovnako sme sa my i Vy vzdali časti suverenity v prospech vymedzených medzinárodných súdov. Rovnako to nie je rozoberané, pretože to je samozrejmé. Hlavná otázka, ktorá sa vždy rozoberá pri medz. zmluvách, je miera prenosu suverenity. Prenos resp úmysel prenosu časti suverenity, teda laicky povedané strata časti suverenity, je priamo implikovaná. Ak je nevyhnutné, aby som ozrejmoval i takéto základy, potom je Vaša kreditabilita v diskusii na túto tému značne nalomená. Nájdite mi jedinú osobu s relatívnym vzdelanostným pozadím zasahujúceho do tejto témy, pre ktorú je táto informácia nová. Diskutovať o tom, či má pri Lisabone dochádzať alebo nedochádzať k prenosu suverenity je rovnako významné ako diskutovať o tom, či má lietadlo lietať alebo nie. Bez prenosu suverenity by jednoducho nebola potreba ani zmysel prijať žiaden Lisabon ani inú zmluvu. Chceme ďalej pokračovať v tejto absurdnej diskusii?

    Ak chceme diskutovať o medzinárodnom práve verejnom a o európskom práve, vyžaduje sa, aby ste mali aspoň základné znalosti z týchto oblastí. V opačnom prípade diskutujete len na základe pocitov a dojmov.

    Nikto Vám neberie Vaše presvedčenie o tom, ako je EÚ zlá. Máte právo na vlastný názor. Ak ho ale nemôžete podložiť vedeckými faktami, nepatrí do odbornej diskusie. I právo vedeckou disciplínou a vyžaduje si svoju formu.

  • D.i.p
    23:24 26.04.2015

    m164: Když tomu věříte. Je vidět, že peníze utrácené Bruselí za propagandu našli svou úrodnou půdu. Jasně, že tomu Irové při prvním pokusu nemohli rozumět, jinak by ho přeci museli schválit. Oni přeci žádnou suverenitu neztratili :-D - tak to je moc toto.....
    Popisoval jsem rozdíl mezi jistými pochybnými referendy a švýcarským lidovým vetem. Je na každým, zda ten rozdíl v tom najde.

  • m164
    00:56 26.04.2015

    D.i.p.: Neprekrúcajme referendá a nevytrhávajme veci z kontextu. Íri odmietli referendum predovšetkým z dôvodu, že mu nerozumeli a ako vedľajšie dôvody uviedli obavy o stratu suverenity v rôznych oblastiach, v závislosti od skupiny opýtaných. Výsledkom boli nové rokovania a upravenie právneho rámca pozície Írska v EÚ v Lisabone. Nová "kampaň" slúžila na ozrejmenie obsahu zmluvy, nakoľko až absurdne veľké množstvo opýtaných uviedlo ako jediný dôvod zamietnutia neporozumenie.

    Ani z diaľky sa nejednalo o opakovanie rovnakého referenda a Íri si v upravenej forme LZ značne polepšili.

    Navyše v prípade Francúzska si pri Lisabone ani len nespomínam na žiadne výrazné komplikácie. Ak myslíte Zmluvu o ústave pre Európu, jedná sa o iný, starší dokument, ktorý bol navyše odmietnutý iba z populistických a detinských dôvodov. Vadilo im názvoslovie a terminológia zmluvy, ale s jej obsahom boli spokojní a nemali problém ho schváliť. Ak chcete, môžem zájsť značne do hĺbky, nakoľko som sa tejto oblasti nejaký čas venoval, no zatiaľ to nepovažujem za potrebné. No ani v prípade Zmluvy o ústave pre Európu Váš výrok nie je pravdivý a jedná sa o skresľovanie, prekrúcanie a vytrhávanie z kontextu.

    Poprosil by som Vás, aby sme sa držali faktografie a neprechádzali do dojmológie.

  • D.i.p
    21:30 25.04.2015

    pajo: Myslím, že tohle je jiný případ než Irsko a opakující se referenda dokud se neodsouhlasí v rámci slavné EU.

    Za 1. to co ve Švýcarsku proběhlo, bylo lidové veto. Švýcaři mohou vetovat prostřednictvím hlasování každý zákon schválený parlamentem.

    Za 2. v Irsku a Francii se v zápění po "neúspěšném" referendu rozjela nová kampaň na nové referendum. Možná s části financovaná Bruselí. A opakovalo se to snad hned po roce.
    Ve Švýcarsku je to jinak. V roce 2014 bylo vetováno a teprve v roce 2017 se rozjede nové výběrové řízení, které může trvat několik let. A teprve až po jeho skončení, pokud bude vybrán vítěz, ho mohou občané opět vetovat.

  • pajo
    18:19 25.04.2015

    Kozlus: Ano, referenda tam fungujou a lidi se snazi rozhodovat. Ale tohle naznacuje, ze se referendum bere v potaz, jen kdyz dopadne spravne. Lidi o necem rozhodli a hned dalsi rok se vyhlasi presnej opak? To stejny v Irsku. Hlasovalo se "spatne", tak se to lidem hodilo znovu? To me fakt neprijde normalni.
    ---------------------------------------------
    Nepoznam historiu Irska, ale vo Svajciarsku referenda beru smrtelne vazne. To, ze armada pripravuje novy tender neznamena ani nahodou, ze referendum bude znova tento rok. Minule vyborove konanie zacali pripravovat v 2007 a referndum bolo po ukonceni vyberoveho konania v 2014. Nove vyborove konanie ma skoncit najskor 2017 a potom bude referendum. Vo Svajciarsku stat a politici sluzia obcanom, nie ako v niektorych inych krajinach. A je uplne normalne, ze odpovede na niektore otazky sa v case menia, pretoze podmienky za akych kladieme otazky sa zmenili. Napr. v Norsku bolo referndum o vstupe do EU bolo dvakrat, v 1962 a 1994, prisom obe negativne a mozno niekedy v buducnosti bude zas.

  • Luky
    12:19 25.04.2015

    Ngarem:Jenom ta PVO a vlastní letectvo jim chybí.

    Tak já jsem dříve trávil každoročně (2003-2010?) týden babího léta ve Švýcarských Alpách a musím říci, že letectvo je tam celkem aktivní. Stíhačky jsem pozoroval v podstatě každý den, občas jsem sledoval dogfajty, končící kousek nad mojí hlavou, případně průlety pod mojí úrovní... že mají tu srandovní pracovní dobu je věc druhá.

    Většinou jsem pozoroval Hornety, ale F-5 občas taky...je sranda, že v tom seděl záložák, to jsem nevěděl.

  • Jan Grohmann
    12:13 25.04.2015

    Pánové, neřešte Polsko v tématu o švýcarských stíhačkách. Děkuji.

  • Magister_Peditum
    12:11 25.04.2015

    Luky: Myslel jsem to tak, kdy nás přímo ohrožovali. Že zastánci velkoněmecké myšlenky už od roku 1848 o nás uvažovali, jako o součástí potenciální Německé říše je samozřejmě pravda, ale až do druhé světové války to nikdy nerealizovali. Dokonce i Prusko v roce 1866, kdy k tomu mělo asi nejblíže, veřejně vystupovalo, jako ochránce "české samostatnosti" (tedy do chvíle, než Bismarck otočil o 180° a rozhodl se Rakousko dále nedráždit a vytvořit z něj svého klíčového spojence).

  • flanker.jirka
    12:04 25.04.2015

    Možná by se švýcaři mohli poohlédnou i jinde ve světě, třeba jihokorejský FA 50 Fighting Eagle by jim F 5 dokázal nahradit a za podstatně jinou cenu než Gripen E/F, Typhoon a Rafale.
    :-D nebo si mohou pořídit "za cenu mercedesu" L 159 :-D

  • Ngarem
    12:04 25.04.2015

    Podle mého názoru má Švícarsko výhodu hornaté krajiny a stejně jako se žádná armáda nehrnula do pozemní války v Jugoslávii, by se nehrnula ani na Švýcarsko. Jejich technika hovoří jasně pro obranu území, S-tank je prakticky samohybné protitankové dělo, jako Stug III, pevnostní objekty mají v každém kopci, miliční systém pravidelně cvičící domobrany s doma uskladněnou výstrojí a výzbrojí je nejrychleji mobilizovatelnou armádou na světě. Možná srovnatelný s Izraelem.
    Jenom ta PVO a vlastní letectvo jim chybí. A pronájem nových letadel referendum nezakázalo.
    Také by nám referendum korigující neschopné politiky neškodilo.

  • Luky
    11:42 25.04.2015

    pro Magister: "Němci sami o sobě jen druhá světová válka"

    Nerad bych byl pochopen špatně, protože jsem pro maximální spolupráci s Německem.....ale rád bych upozornil na tu poznámku ohledně národního uvědomování od 18. století ( zejména od franc. revoluce) - ano, ve chvíli, když k tomuto uvědomění došlo, byli "Němci" soupeř číslo jedna. Velkoněmecká otázka se nezformulovala před 2. světovou, to je něco, co systematicky vznikalo po 150 let. Stačí si přečíst Kubiczkovo vzpomínání na mládí Adolfa Hitlera. Jaký dějepis se učil a kdo ho na školách vykládal, jak do toho byli němci zapálení, jak chodili na Wágnera a byli z toho v rauši. A to bylo v Rakousku...

    Vztah k německým zemím byl pro naší historii vždy zcela zásadní, zásadnější než k Horním Uhrám a podobně...čímž vůbec nepopírám česko-slovenskou spolupráci, která má zase velký význam pro moderní dějiny.

    Čili za 220 let existence národního vědomí byli Němci 200 let v podstatě soupeřem. Poláci mají rádi roviny a přes hory se jim nikdy moc nechtělo (kde je placka, tam to zkusili :), navíc historicky byli vždy více na východ...

  • Takeda
    11:04 25.04.2015

    Magister: Naprosto mi mluvite z duše.

    Naše výdaje na obranu jsou tristni, v tom má karloscz pravdu.

  • Magister_Peditum
    21:52 24.04.2015

    karloscz: Němci sami o sobě jen druhá světová válka. Prusko pak má historii slintacího reflexu poněkud delší, ale v praxi šlo pouze o Slezsko nebo o vystrnadění Habsburků z německého prostoru. Poláci pak v praxi pouze v meziválečném období kvůli Těšínsku. Dále do minulosti pak až někde hluboko v 11. století za Boleslava Chrabrého, jinak naše vztahy byly většinou korektní. Ze stejného důvodu nejde hodnotit ani "Němce" ve středověku, protože se jednalo o dynastickou nebo konfesijní politiku vladařů. Kromě toho až do 18. století nelze o národech mluvit.

  • karloscz
    21:11 24.04.2015

    Švýcarské výdaje na obranu - pouze 0,75 % HDP... hodnocené jako nízké, protože více není potřeba. Co dodat? Švýcaři obklopení zeměmi NATO a navíc v horách nepovažují obranu z téma a dávají 5 mld. USD. My, ze západu a jihu Němci, ze severu Poláci, z východu za tři dni Rusové.. a dáváme kolik - 2 mld. USD, když moc? To je síla. Než mě začnete kamenovat kvůli těm Němcům a Polákům - podívejte se do historie, jak dlouhé období "spojenectví" máme za sebou a srovnejte s časy, kdy se jim při pohledu na naše území spouštěl slintací reflex.

  • Kozlus
    21:06 24.04.2015

    m164:
    "Kozlus: ja by som to napísal presne opačne. Tomuto sa hovorí úžasný príklad, prečo demokracia nie je vždy tou najlepšou voľbou v každej oblasti. "

    Jasne, o tom se rozhodne hadat nebudu:)

    pajo: Ano, referenda tam fungujou a lidi se snazi rozhodovat. Ale tohle naznacuje, ze se referendum bere v potaz, jen kdyz dopadne spravne. Lidi o necem rozhodli a hned dalsi rok se vyhlasi presnej opak? To stejny v Irsku. Hlasovalo se "spatne", tak se to lidem hodilo znovu? To me fakt neprijde normalni.

  • Matesaax
    18:51 24.04.2015

    F-18E je normální víceúčelový bojový letoun stejně jako třeba RAFALE či Eurofighter,rozhodně to není žádný námořní bombardér...

  • liberal shark
    18:43 24.04.2015

    Myslím, že F-18E/F Super Hornet by pro Śvýcarsko nebyl vhodný. V podstatě se jedná o námořní bombardér. Ideální by byl Gripen, Rafale nebo Eurofighter.

  • pajo
    15:43 24.04.2015

    Kozlus, praveze vo Svajciarsku to funguje vyborne! Svajciari sa v refende minuly rok rozhodli, ze zatial nove stihacky nepotrebuju. To ale neznamena, ze nikdy viac. V dobe referenda sa napr. nevedelo, ze tretina stihaciek F5 sa bude musiet vyradit ovela skor. To mate ako doma s autom. Vy by ste chceli nove, ale manzelka radsej peniaze utrati na nieco ine. Nejaku dobu sa to da odkladat, ale casom bude manzelka suhlasit, kedze peso sa jej do obchodu nebude chciet chodit. Mimochodom, vo Svajciarsku volici rozhoduju o vsetkom, napr. minily rok odmietli zavedenie minimalnej mzdy! Napr. na wikipedii si mozte pozriet prehlad hlasovani za minuly rok 2014: http://en.wikipedia.org/wiki/S...

  • m164
    15:27 24.04.2015

    Kozlus: ja by som to napísal presne opačne. Tomuto sa hovorí úžasný príklad, prečo demokracia nie je vždy tou najlepšou voľbou v každej oblasti.

    Odborníci vypočítali koniec životnosti a podľa toho sa zariadili už pred rokmi, kedy vypísali verejnú súťaž. Načasovanie bolo priam dokonalé, pretože keby to podpísali už vtedy, dnes, keď im dosluhujú F5, už mohli mať doma prvé nové kusy. Samozrejme mali časovú rezervu, čakali, že F5 vydržia o čosi dlhšie, ale aj tak by to stihli.

    Vševzdelaní a všeodborníci na všetko však rozhodli, že lietadlá nepotrebujú, že ich majú dosť a že s nimi ešte pár rokov vydržia. A zrazu, keď sa im tretina F5 doslova rozpadá a zvyšok musia narýchlo zachraňovať, aby ešte aspoň pár rokov vydržali, musia vypísať novú súťaž.

    Inak pacifisti tvoria vo Švajčiarsku okolo 35%, čo nie je malé množstvo, no nie sú rozhodujúci. Niektorí spochybňujú i úlohu armády ako takej. Spoliehajú sa na NATO, čo sa neštítia povedať otvorene. Prehlásili, že ich obrana v širšom zmysle nemusí zaujímať, lebo každý potenciálny agresor by musel prejsť cez členskú krajinu NATO. Keď bolo ale nad Švajčiarskom unesené lietadlo, Francúzske a Talianske letectvo im padlo vhod. Pretože Švajčiarski piloti lietali iba v úradných hodinách. Bolo to rozsiahlo medializované. Či to platí dodnes, to si netrúfam povedať.

  • Kozlus
    14:50 24.04.2015

    Tomu rikam zarny priklad Evropske demokracie a politiky vuci vlastnimu obyvatelstvu v praxi! Obcane neco v referendu odvoli, ale to nic neznamena. Proste zacneme znovu. Ostatne, uz jsme byli svedky toho, ze kdyz se nehlasuje podle nazoru politiku, tak se bude hlasovat znovu a to by bylo, aby to nedopadlo!

    Ta nase slavna civilizace se fakt stava parodii sama sebe.

  • Luky
    14:15 24.04.2015

    myslím, že to má i svoje stránky a termíny jsou oznámeny hodně dopředu spolu s tabulkou rozpisů střeleb, která je myslím i na víc týdnů...letecký den bývá ale asi jen o víkendu... už se tam chystám deset let (předloni jsem měl i vše zbaleno a skoro jsem odjel), ale vždycky mi do toho něco vleze...

    Loni se tam měnilo něco kolem parkování a všichni teď musí busem (drahý) nebo tak něco...jinak je tam možný i pěkný výšlap.

  • RiMr71
    14:09 24.04.2015

    Juhů - tak tam bych se zajel podívat. Zkusím vygooglit jestli se to dá nějak zjistit (termíny těch střeleb).