Důkazy přibývají: Legendární Skunčí dílny vyrábí hypersonické bombardéry SR-72
-
23. 8. 2024
-
41 komentářů
-
Jan Grohmann
Podle čtvrtletní finanční zprávy firma Lockheed Martin na nejmenovaném vysoce utajovaném leteckém programu vykazuje stamilionové ztráty. Podle amerických médií jde o další důkaz pokračujícího, či dokonce finišujícího, programu hypersonického průzkumného a bombardovacího letounu SR-72. Zprávy také naznačují přesun programu z vývojové do výrobní fáze.
Lockheed Martin SR-72 je nástupce ikonického nadzvukového průzkumného letadla SR-71 Blackbird, které v 60. letech vyvinuly Skunčí dílny (Skunk Works), tedy věhlasné oddělení Lockheed Martin pro pokročilé vývojové programy (Advanced Development Programs). Firma začala na SR-72 v utajení pracovat v roce 2006. O sedm let později program medializovala a označila SR-72 za hypersonický průzkumný letoun schopný letět šestinásobnou rychlostí zvuku.
„Hypersonické letouny ve spojení s hypersonickými střelami mohou proniknout odepřeným vzdušným prostorem a zasáhnout téměř libovolné místo na celém kontinentu za méně než hodinu,“ řekl na konci roku 2013 Brad Leland, programový manažer Lockheed Martin pro hypersoniku. „Rychlost je dalším pokrokem v letectví, který bude v příštích několika desetiletích čelit vznikajícím hrozbám. Tato technologie změní pravidla hry v místě nasazení podobně, jako dnes mění bojový prostor technologie stealth.“
Tisková zpráva z roku 2013 zmiňovala možné zavedení SR-72 do provozu v roce 2030 – což tehdy byla 17 let vzdálená budoucnost, nyní se bavíme o horizontu šesti let.
„Společnost Lockheed Martin Skunk Works již několik let spolupracuje s firmou Aerojet Rocketdyne na vývoji metody integrace běžně dostupné turbíny [proudového motoru] s náporovým proudovým motorem pro pohon letounu z klidu na rychlost Mach 6. Výsledkem je letoun SR-72, který časopis Aviation Week [jako první tehdy informoval o SR-72] nazval „synem Blackbirdu“, a integrovaný motor a drak, který je na úrovni systému optimalizován pro vysoký výkon a cenovou dostupnost,“ psala tehdy Lockheed Martin.
V červnu 2017 Rob Weiss, generální ředitel Skunk Works, oznámil zahájení prací na jednomotorovém technologickém demonstrátoru SR-72 Flight Research Vehicle (FRV). Ten měl být „velký asi jako F-22 Raptor“ a měl po roce 2020 demonstrovat schopnost vzlétnout s konvenčním proudovým motorem, zrychlit na nadzvukovou rychlost a poté přepnout na náporový motor (popíšeme na konci článku). Jen o několik měsíců později očití svědci viděli malý demonstrátor SR-72 FRV jak letí nad Palmdale v Kalifornii. V únoru 2018 let SR-72 FRV potvrdil viceprezident pro strategii a požadavky zákazníků Jack O’Banion. Poté pro Wall Street Journal řekl: „Letadlo je také agilní při hypersonických rychlostech se spolehlivými starty motoru.“
O programu ale poté dalších šest let nebylo vůbec slyšet. Podle obsáhlého článku portálu Sandboxx zprávy o SR-72 utichly po vystoupení ruského prezidenta Vladimíra Putina v roce 2018, ve kterém mluvil o nutnosti vyvinout hypersonické zbraně. Následně firma z webu smazala všechny zmínky o SR-72 a jak uvádí Sandboxx, „přehlídka citací [o SR-72] od vedoucích pracovníků okamžitě ustala.“ Společnost přitom neoznámila zrušení programu ani žádný důvod přerušení medializace SR-72. Pouze SR-72 jakoby najednou přestal existovat.
Budova 648 v kalifornském výrobním komplexu Plant 42. Podle Lockheedu toto „univerzální zařízení umožňuje společný digitální přístup ke zvýšení rychlosti, agility a efektivity výroby letadel prostřednictvím pokročilé robotiky, umělé inteligence a rozšířené reality.“ Při otevření haly Lockheed upozornila na schopnost 3D tisku velkých kompozitních leteckých struktur.
Oficiální zdroje o SR-72 mlčely, ale indicie ukazovaly, že program je aktivní a postupuje vpřed. V roce 2021 Lockheed otevřela novou výrobní halu Budova 648 v Palmdale, součást kalifornského obřího výrobního a montážního komplexu Plant 42. Komplex je vlastněn a provozován americkým letectvem, ale používají ho různé letecké společnosti, včetně Lockheed Martin, Northrop Grumman a Boeing. V Plant 42 byly vyvinuty a sestaveny některé z nejpokročilejších vojenských letadel, včetně letounů vyvinutých v rámci Skunk Works. Mimo jiné: SR-71 Blackbird, B-2 Spirit, B-21 Raider, F-117 Nighthawk, F-35 Lightning II a další.
Současně se počet pracovníků Lockheedu v Palmdale rozšířil na více než 5500 zaměstnanců, což je od roku 2018 více než dvojnásobek. Ostatně v předchozích letech Skunčí dílny nebyly výrobně moc aktivní – jediným sériovým tajným programem byla výroba 20 až 30 stealth dronů RQ-170 Sentinel pro americkou CIA (Central Intelligence Agency). Nová hala a nárůst zaměstnanců ukazuje na výrazné rozšíření výroby komplexního bojového letadla.
Dále v květnu 2022 společnost Safran Landing Systems oznámila uzavření smlouvy s firmou Lockheed na návrh podvozku pro „budoucí letoun“, zahrnující čistou konstrukci přídě a hlavního podvozku. Koncem roku 2023 se Vago Muradian, šéfredaktor časopisu Defense & Aerospace Report, zmínil o již vyrobeném a testovaném vysoce pokročilém průzkumném letounu ze Skunčních dílen.
Maketa DarkStar pro film Top Gun: Maverick nebo dvoumotorová verze SR-72 FRV?
Největší pomrknutí přišlo ve filmu Top Gun: Maverick z roku 2022, ve kterém hlavní hrdina Maverick (Tom Cruise) pilotoval hypersonický letoun DarkStar. Maketu letounu navrhli a postavili specialisté ze Skunčích dílen. Podle spekulací jde o věrný (ale výrazně zmenšený) předobraz SR-72. Možná si dokonce firma na maketě otestovala nové výrobní metody a výrobní přípravky (Budova 648 již stála). Lákavá spekulace: Možná maketa Darkstar je ve skutečnosti dvoumotorová verze SR-72 FRV.
Na konci července letošního roku Aviation Week (ten také v listopadu 2013 jako první na program SR-72 upozornil) citoval čtvrtletní finanční zprávu Lockheed Martin pro Komisi pro cenné papíry a burzy Spojených států SEC (U.S. Securities and Exchange Commission). SEC má za úkol regulovat a dohlížet na finanční trhy ve Spojených státech a mimo jiné vyžaduje, aby veřejně obchodované společnosti pravidelně zveřejňovaly své finanční výsledky a jiné důležité informace pro potřeby investorů.
Podle zmíněné zprávy nejmenovaný tajný program v druhém čtvrtletí překročil náklady o 45 milionů USD a celkově o 335 milionů USD od roku 2022. Tyto ztráty mohou nadále narůstat, protože společnost čelí „pokročilým nákladům na pořizování“. Program se má potýkat s problémy kvůli složitému designu a se systémovou integrací.
Vše tedy ukazuje na značné investice do technologicky náročného leteckého programu v rozsahu stovek milionů nebo vyšších stovek milionů dolarů ročně.
Dron D-21; větší foto / Lockheed Martin
Lockheed Martin zřejmě předpokládá, že Pentagon uzná strategický význam této tajné platformy a poskytne potřebné finanční prostředky k pokrytí investic do vývoje. Podobnou strategii Skunčí dílny uplatnily například v 60. letech při vývoji nadzvukového průzkumného dronu D-21.
Redaktor Aviation Week Steve Trimble to popisuje jako „předsmluvní investici“ – Lockheed financuje vývoj tajného bojového letadla bez pevného kontraktu nebo závazku od americké vlády. Možná je to dáno snahou utajit program, protože federální financování umožňuje program lépe sledovat v různých rozpočtových zprávách Pentagonu a přes různé výbory Kongresu. Navíc lze tak obcházet různé byrokratické překážky a zdlouhavé schvalovací procesy – což opět snižuje šanci na únik informací.
Vzhledem k velmi úzkému provázaní Lockheedu s americkým politickým, vojenským a zpravodajským aparátem, včetně úzkých osobních vazeb na nejvyšších místech, což jinak ani nejde, je však jasné, že existují silné neoficiální závazky investice firmy pokrýt budoucími vládními zakázkami. A pokud program trvá od roku 2006, tedy bezmála 20 let, přičemž roční náklady programu dosahují stovky milionů dolarů, plus výstavby nové (ale relativně rozměrově skromné) výrobní haly za další stovky milionů dolarů, bavíme se o výrobě maximálně pár desítek velmi komplexních letounů s jednotkovou cenou ve vyšších stovkách milionů dolarů, možná s cenovkou kolem jedné miliardy dolarů za kus. Tak například při výrobě a prodeji 20 letounů firma získá zpět všechny své investice.
V 60. letech Skunčí dílny vyvinuly ozbrojenou verzi SR-71 – demonstrátor YF-12 nesl tři střely vzduch-vzduch AIM-47 Falcon. YF-12 prokázal možnost odpalovat střely při rychlostech nad Mach 3; větší foto / Lockheed Martin
Nyní něco k samotnému SR-72. Podle všeho má jít o průzkumný a úderný letoun, jehož hlavní výhodou má být… rychlost. O nějakém stealth nelze mluvit, protože tvar stroje musí být přísně a nekompromisně přizpůsoben pro extrémní rychlosti a navíc při takto vysokých rychlostech bude mít letoun ohromnou infračervenou stopu.
Stejně tak nelze mluvit o nějakém bohatém senzorovém vybavení nebo velké nosnosti (s B-21 nepůjde rozhodně srovnávat) – podle všeho ideální výzbroji pro SR-72 jsou hypersonické střely Mako vyráběné… Lockheed Martin. Lze očekávat, že SR-72 unese jen maximálně čtyři, nebo dokonce dvě střely. Možná půjde dokonce o jediný typ výzbroje. Ostatně podobně byl bombardér F-117 stvořen výhradně pro nesení laserem naváděných pum Paveway III. Možná SR-72 získá nové jaderné střely AGM-181 LRSO (Long Range Stand Off Weapon). Dávalo by to smysl.
Hlavním úkolem SR-72 bude ve velké výšce (cca 25 000 až 30 000 metrů) rychle překonávat obrovské vzdálenosti – například z východního pobřeží USA se do vzdušného prostoru České republiky dostane při rychlosti Mach 6 za pouhých 90 minut letu. Ale vzhledem k hrozbě bude SR-72 létat „opačným směrem“ – z Havaje na Tchaj-Wan se SR-72 dostane za stejnou dobu.
SR-72 tak může sloužit jako odstrašující faktor a velmi pochopitelná vizuální strategická signalizace s „wow“ efektem pro potenciální agresory. Přítomnost takto vyspělého letounu v oblasti může mít psychologický efekt a výrazným způsobem zkomplikovat protivníkům plánování a provádění útoků, zejména pokud protivníci plánují operace typu „fait accompli“, například rychlé obsazení Tchaj-Wanu nebo jiného ostrova v Tichém oceánu.
Samozřejmě SR-72 čelí obrovským technologickým výzvám (které jsou však již možná dořešené). Například při rychlostech Mach 6 se nejvíce exponované části draku mohou zahřát až na 2000 stupňů celsia, což vyžaduje (nebo si vyžádalo) průlom v materiálové vědě.
Letový test fiktivního letadla Darkstar ve filmu Top Gun. V čase 2:20 lze vidět přesměrování přívodu vzduchu nasávacích otvorů z proudového do náporového motoru.
„Svatým grálem“ hypersoniky je ale pohon. SR-72 využívá kombinovaný pohonný systém: Pro start a dosažení vysoké nadzvukové rychlosti poslouží konvenční proudový motor (zřejmě upravené Pratt & Whitney F100 nebo General Electric F110). Rychlostní limit proudových motorů je kolem Mach 3.
Jakmile se SR-72 začne přibližovat k trojnásobku rychlosti vzduchu, nasávací otvory přesměrují přívod vzduchu z proudového do náporového motoru (ramjet). Tento přechod byl vizuálně zobrazen ve filmu Top Gun. Náporový motor funguje bez pohyblivých částí. Jeho principem je využití rychlosti pohybu vzduchu k jeho extrémnímu stlačení.
Když vzduch vstupuje do motoru rychlostí vyšší než zvuk, vytváří se rázové vlny, které slouží k dramatickému zpomalení a stlačení vzduchu, aniž by bylo potřeba jakýchkoli pohyblivých částí. Tento přirozený proces stlačení vzduchu rázovými vlnami umožňuje motoru dosáhnout efektivního spalování a vysokého tahu.
Rázová vlna je v podstatě velmi tenká oblast, kde dochází k náhlým změnám fyzikálních veličin (tlak, hustota a teplota). Tyto změny probíhají extrémně rychle během několika nanosekund. Rázová vlna vzniká, když se objekt (například letadlo) pohybuje nadzvukovou rychlostí a vzduch před ním nemá dostatek času „uhnout“. Místo toho se vzduch prudce stlačí, což vede ke vzniku rázové vlny.
Tato kombinace proudého a náporového motoru se vžila pod označením jako motor s kombinovaným cyklem na bázi turbíny TBCC (Turbine-Based Combined Cycle). TBCC dovolí pohánět letadlo daleko za rekordní maximální rychlost SR-71 (Mach 3,2) a potenciálně dokonce za fiktivní rychlost filmového Darkstar, tedy více než Mach 10. Při takové rychlosti let SR-72 z východního pobřeží USA k východnímu křídlu NATO, pokud započítáme start, zabere jen 45 minut.
Zdroj: Sandboxx, Army Recognition, Lockheed Martin
Související články
ARRW: Strategický bombardér B-52 testuje hypersonické střely
Spojené státy pokračují v testování nové generace hypersonických zbraní. V posledním testu americký ...
-
10.08.2020
-
8 komentářů
-
Jan Grohmann
Nová strategická výhoda: Hypersonická letecká doprava
Americké letectvo (USAF) finančně podpoří vývoj nové generace leteckých motorů od společnosti ...
-
03.09.2020
-
13 komentářů
-
Jan Grohmann
Budoucnost bombardování: B-52 s hypersonickými střelami AGM-183A ARRW
Americké letectvo (USAF) pokračuje v postupné modernizaci flotily 76 strategických bombardérů ...
-
19.10.2020
-
6 komentářů
-
Jan Grohmann
PREMIUM Nová francouzská stíhačka Rafale F5 ponese hypersonické jaderné střely ASN4G
Francie vyvine nejnovější verzi víceúčelové stíhačky Rafale označovanou jako Rafale F5. Hlavním ...
-
06.03.2023
-
0 komentářů
-
Jan Grohmann
Hlavní schopnost SR-72 - let hypersonickou rychlostí na velké vzdálenosti, je obří game-changer. V současnosti neexistuje proti hypersonickým objektům obrana. Nejde jen o ...Zobrazit celý příspěvek
Hlavní schopnost SR-72 - let hypersonickou rychlostí na velké vzdálenosti, je obří game-changer. V současnosti neexistuje proti hypersonickým objektům obrana. Nejde jen o interceptory (pro slušnější dosah nutně též hypersonické), ale i výkony současných radarů nepostačují pro sledování hypersonických těles.
Prostředky hypersonické obrany jsou v USA (Raytheon, Lockheed Martin a Northrop Grumman) a v Izraeli (Rafael – Sky Sonic) sice již na spadnutí a předpokládám, že Čína se moc neopozdí, ale těchto systémů bude velmi málo a budou omezeného dosahu. Bude to maximálně lokální, oblastní obrana, hypersonická antistřela proti hypersonické protizemní střele typu Mako apod.
U Mako se odhaduje dosah minimálně 300 až 350 km. Doručení této střely na veliké vzdálenosti klasickým bojovým strojem je velmi zdlouhavé a poměrně zranitelné.
V současnosti se hypersonické střely doručují především pomocí balistických raket operačního dosahu (např. LRHW) a nejspíše přibudou i nějaké ICBM. Doprava balistickými raketami je sice rychlá, ale i zavedenými prostředky snadno detekovatelná a sledovatelná. Navíc extrémně omezené manévrovatelnosti. I úspěšné interceptory (zachycující balistické prostředky ještě v kosmu) již existují, jako americký SM-3 Block 2A a izraelský Arrow – viz zachycení íránského útoku na Izrael. Proti SR-72 budou ale k ničemu. Vlastně i celá budovaná (Německem prosazovaná) protiraketová obrana Evropy (Německem prosazovaná Iris, Patriot, Arrow).
Technologie zachycování SR-72 z družic je těžko představitelná – asi opět hypersonické kluzáky. Lasery se stále neumí ani primitivně na ICBM.
No a dělat hypersonické střely velmi dalekého dosahu by bylo skutečně k nezaplacení – prakticky jednorázový bezpilotní SR-72.Skrýt celý příspěvekDodám: Problém není SR-72 - tedy stroj schopný létat rychlost + Mach 6 - postavit. Jenže, no a co a hlavně co z toho? Výzvou je vytvořit použitelný bojový systém, který bude ...Zobrazit celý příspěvek
Dodám: Problém není SR-72 - tedy stroj schopný létat rychlost + Mach 6 - postavit. Jenže, no a co a hlavně co z toho?
Výzvou je vytvořit použitelný bojový systém, který bude přínosem pro ozbrojené síly v poměru cena / výkon.
Co je lepší, jeden SR-72, další fregata Constellation nebo dalších 1000 střel JASSM?Skrýt celý příspěvekvzhledem k tomu, že nejsou známy bojové schopnosti SR-72, tak je toto rozhodování o ničem.
vzhledem k tomu, že nejsou známy bojové schopnosti SR-72, tak je toto rozhodování o ničem.
Vzhledem k tomu, že základem poznání je dovednost klást otázky, tak je vznesené dilema skvělým intelektuálním cvičením. Určitě si to dilema přemílají i osoby daleko povolanější.
Vzhledem k tomu, že základem poznání je dovednost klást otázky, tak je vznesené dilema skvělým intelektuálním cvičením. Určitě si to dilema přemílají i osoby daleko povolanější.
A nestačilo by prostě věřit, že USAF ví co a proč potřebuje? Tady se vynášejí zásadní soudy o (ne)potřebnosti a (ne)efektivitě zbraňového systému, o kterém nevíme vůbec nic, kromě ...Zobrazit celý příspěvek
A nestačilo by prostě věřit, že USAF ví co a proč potřebuje? Tady se vynášejí zásadní soudy o (ne)potřebnosti a (ne)efektivitě zbraňového systému, o kterém nevíme vůbec nic, kromě předpokládané maximální rychlosti. Nevíme dokonce s jistotou ani to, jestli vůbec existuje.
BTW Komunistický tisk taky rád zdůrazňoval kolik stálo postavení pouhých dvou prototypů XB-70 a jak kapitalisté okradli daňové poplatníky, ale zapomínal podotknout, kolik stál Rusáky vývoj obrany proti hrozbě takových bombardérů.Skrýt celý příspěvek"A nestačilo by prostě věřit, že USAF ví co a proč potřebuje?" Teď jste mě opravdu rozesmál. Kdokoliv, kdo alespoň na okamžik dokáže odložit emoce, si okamžitě v historii dohledá ...Zobrazit celý příspěvek
"A nestačilo by prostě věřit, že USAF ví co a proč potřebuje?" Teď jste mě opravdu rozesmál. Kdokoliv, kdo alespoň na okamžik dokáže odložit emoce, si okamžitě v historii dohledá záznamy o doslova tunách "nepovedených" projektů napříč světem, o kterých armádní činitelé ve své době navykládaly úžasné pohádky o jejich převratných schopnostech na bojišti a tím pádem nutnosti jejich pořízení, kde se pak po zavedení do výzbroje a bojovém nasazení v mnoha případech "nečekaně" ukázalo, že tomu tak není. Velice mnoho projektů také nikdy nemuselo být bojově nasazeno a tím bylo ušetřeno objektivního hodnocení.
Co bych na tomto místě vypíchl, že tomuto jevu asi není možné nikde zcela zabránit, ale vyspělé země alespoň dokážou provést objektivní zhodnocení přínosu každého projektu pro obranyschopnost s věcným zhodnocením, které často končí v duchu "bojová hodnota neodpovídala vynaloženým zdrojům", kde cílem je získat poučení jak postupovat u budoucích projektů, které musí přijít. Bohužel spousta zemí takovéto zhodnocení stále neumí/nechce dělat (čímž se hezky vracíme zpět k emocím, protože to znamená uznat, že se stala chyba) a tak je odsouzena zjevné chyby pravidelně opakovat - ano mluvím o ČR.
"Tady se vynášejí zásadní soudy o (ne)potřebnosti a (ne)efektivitě zbraňového systému, o kterém nevíme vůbec nic" Opět pokud dokážete odložit emoce a místo nich použít fyziku a současný stav poznání techniky, tak lze již ze zadání odhalit zjevná principiální omezení takového systému.Skrýt celý příspěvekPokud vám to nevadí, budu raději důvěřovat analytikům USAF, kteří alespoň znají všechny relevantní skutečnosti o potřebách letectva a také o technických možnostech Skunk Works než ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud vám to nevadí, budu raději důvěřovat analytikům USAF, kteří alespoň znají všechny relevantní skutečnosti o potřebách letectva a také o technických možnostech Skunk Works než vašemu úsudku. Všichni víme prd, ale vy se ho nebojíte použít.
Můžeme sice použít fyziku, ale nějak se mi nechce věřit, že si tu píšu s někým, kdo má v malíčku aerodynamiku hypersonických rychlostí a konstrukci náporových motorů. Pokud ano, omlouvám se.Skrýt celý příspěvekNe vždy se podaří pochopit všechna sdělení, přesto to zkusím ještě jednou. Já polemizuji nad efektivitou takového systému/stroje/schopnosti, kde pro tuto úvahu je nepodstatné jakým ...Zobrazit celý příspěvek
Ne vždy se podaří pochopit všechna sdělení, přesto to zkusím ještě jednou. Já polemizuji nad efektivitou takového systému/stroje/schopnosti, kde pro tuto úvahu je nepodstatné jakým principem ten stroj dosahuje deklarovaných parametrů, kupříkladu to může být i principem koordinovaného šlapání do pedálů s máváním křídel. Tedy myšlenka zní "stroj tedy máme a co s ním sakra budeme dělat?"
No a pak právě s těmi elementárními základy fyziky můžeme dedukovat, že takový stroj asi nebude vhodný jako multirole fighter. Tedy tento koncept spadá do kategorie úzce specializovaných strategických/útočných zbraní podobně jako kupř. B2. Tedy z principu bude mít velice omezené možnosti nasazení, kde zejména se prakticky nedá nasadit k obranným účelům. Přesto tento systém bude neuvěřitelně drahý na pořízení a zejména údržbu, kde jen udržet utajení technologie bude stát majlant.
Významnou daní obecně za pohyb hypersonickými rychlostmi je, že nebude snadné/možné utajit přítomnost takového stroje ve vzduchu, kde navíc toho vzdušného prostoru potřebuje opravdu hodně, což je nepříjemné z politických důvodů.
No a nakonec tu máme starý dobrý poměr cena/výkon. Pokud nenasadíte jadernou munici, tak hypersonický letoun s hypersonickými střelami vám stejně nepomůže s řešením odvěké rovnice "mnoho nebožtíků, málo kameníků". Tj. abyste pacifikoval odhodlaného nepřítele, tak mu budete muset zničit stovky, spíše však tisíce cílů, kde na takový jeden cíl, kupř. v podobě letiště budete potřebovat často desítky střel... K tomu ten odhodlaný nepřítel nebude sedět se založenýma rukama a pokusí se vám útoky na infrastrukturu či techniku vrátit, a udělá to tím co má k dispozici, tedy pomocí tisíců všemožných dronů, smontovaných dětmi na koleně, v nákladové ceně 6,5 Kčs/ks.Skrýt celý příspěvekVšechny vaše námitky proti vývojovým a zbrojním programům US Air Force prosím adresujte na níže uvedenou adresu. Vašimi podněty se kompetentní osoby budou jistě detailně zabývat. ...Zobrazit celý příspěvek
Všechny vaše námitky proti vývojovým a zbrojním programům US Air Force prosím adresujte na níže uvedenou adresu. Vašimi podněty se kompetentní osoby budou jistě detailně zabývat. Zejména ocení vaše dedukce vycházející z "elementárních základů fyziky".
Department of the Air Force, 1690 Air Force Pentagon, Washington, DC 20330-1670Skrýt celý příspěvek
V skutočnosti aj keď to znie akokoľvek futuristicky tak niektoré klúčové technológie ako motor už v podstate majú vyvinuté briti. Spoločnosť reactive enginese vyvíja dlhé roky ...Zobrazit celý příspěvek
V skutočnosti aj keď to znie akokoľvek futuristicky tak niektoré klúčové technológie ako motor už v podstate majú vyvinuté briti. Spoločnosť reactive enginese vyvíja dlhé roky kombinovaný motor prúdový, scramjet a raketový motor pre umožnenie vzletu niečoho podobného lietadlu až do vesmíru bez pomocných rakiet. Celkove sa ten projekt volá Skylon.
https://en.wikipedia.org/wiki/...
Samozrejme že treba ešte veľké investície, ale niektoré klúčové technológie už boli demonštrované napríklad demonštrátor motora ktorý môže fungovať aj bez raketovej časti čisto ako kombinovaný motor pre hypersonické lietadlo. Podľa mňa to je technológia ktorá je zaujimavá pretože umožňuje do dvoch hodín zasiahnuť presne kdekoľvek na svete a to či už bombou, strelou alebo vysunutím teamu vojakov. O takejto schopnosti sníva Pentagon u 20 rokov tak sa nedivím že to vyvíjajú. Inak len tak pre zaujimavosť nikto ešte nevymyslel ako vyriešiť aby v atmosfére fungovali senzory/komunikácia pri rýchlosti 5 machov a vyššie. Vytvára sa plazma bohužiaľ a tá všetko ruší.Skrýt celý příspěvekNe. Motor SABRE je výkonnostně o level až dva výš, primárním určením pro kosmické lety. Tomu odpovídá například komplexita nebo spotřeba a rozhodně to není motor pro běžné použití. ...Zobrazit celý příspěvek
Ne. Motor SABRE je výkonnostně o level až dva výš, primárním určením pro kosmické lety. Tomu odpovídá například komplexita nebo spotřeba a rozhodně to není motor pro běžné použití. Kromě toho není ani zdaleka dokončený, o celém projektu Skylon ani nemluvě.Skrýt celý příspěvek
IMO to působí jako PsyOps, donutit Cinany investovat prostředky na obranu proti necemu co neexistuje. Takový letadlo nedává moc smysl, výzbro 4x Mach 5 MAKO s 60kg hlavicí ? To ...Zobrazit celý příspěvek
IMO to působí jako PsyOps, donutit Cinany investovat prostředky na obranu proti necemu co neexistuje.
Takový letadlo nedává moc smysl, výzbro 4x Mach 5 MAKO s 60kg hlavicí ? To je trochu málo.
To už bych jako alternativu viděl dispenser pro X střel na nějaké ICMB, nebo s cenou za kolik se dostal SpaceX na obnovení konceptu kinetického bombardování z orbity "Rods from God".Skrýt celý příspěvekZajímavost: Austrálie uvažuje o koupi bombardérů B-21 Raider. Přesněji řečeno to doporučila výzkumná organizace IPA jako prostředek nejaderného odstrašení dlouhého dosahu, jako ...Zobrazit celý příspěvek
Zajímavost: Austrálie uvažuje o koupi bombardérů B-21 Raider. Přesněji řečeno to doporučila výzkumná organizace IPA jako prostředek nejaderného odstrašení dlouhého dosahu, jako doplněk k ponorkám AUKUS. Též proto, že ponorky AUKUS vstoupí do služby až počátkem 40-tých let. I když mezitím si Austrálie alespoň pronajme 4 ponorky třídy Virginia.
https://www.airforce-technolog...
Chtěl jsem říci, že pár SR-72 by zřejmě také brali.Skrýt celý příspěvekByl by/je to pekny kousek techniky. Ale vhodny jen pro nekolik malo ukolu, takhle drahy a narocny system nemuze by z principu pouzivan ve velkych poctech. A kvantita ma ve valce ...Zobrazit celý příspěvek
Byl by/je to pekny kousek techniky. Ale vhodny jen pro nekolik malo ukolu, takhle drahy a narocny system nemuze by z principu pouzivan ve velkych poctech. A kvantita ma ve valce rovnocennych protivniku velky vyznam.
Mohli by to pouzit treba na prekvapivou eliminaci vyznamnych cilu jako letadlove lode, veleni, apod.
Otazka je, jestli si tim dokazou ospravedlnit ty obri naklady. I kdyz prumyslova lobby bude v Americe hodne silna.Skrýt celý příspěvekSám ste si skoro odpovedal.. Je to veľmi drahý prostriedok, schopný ničiť ešte drahšie a hodnotnejšie prostriedky - sám ste ich vymenoval... Čína dnes nemá ani teoretické ...Zobrazit celý příspěvek
Sám ste si skoro odpovedal..
Je to veľmi drahý prostriedok, schopný ničiť ešte drahšie a hodnotnejšie prostriedky - sám ste ich vymenoval...
Čína dnes nemá ani teoretické možnosti zasiahnuť proti takýmto prostriedkom a samo USA len tie teoretické..
Vyvinúť ich bude stáť Čínu obrovské úsilie a oveľa viac peňazí ako projekt SR-72..Skrýt celý příspěvekDneska stačí přesnými zásahy "vypnout" několik klíčových rozvoden či transformoven, a celá země je na lopatě. Žádné masové ničeni už není nutné, stačí dosáhnout "mission kill" ve ...Zobrazit celý příspěvek
Dneska stačí přesnými zásahy "vypnout" několik klíčových rozvoden či transformoven, a celá země je na lopatě. Žádné masové ničeni už není nutné, stačí dosáhnout "mission kill" ve strategickém měřítku.Skrýt celý příspěvek
Ještě je tu jedno hledisko. Pokud mám letadlo, který umí projet PVO, tak na to musí soupeř reagovat. A ty reakce jsou taky drahý. Ochránit kritickou infrastrukturu, velitelství, ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě je tu jedno hledisko. Pokud mám letadlo, který umí projet PVO, tak na to musí soupeř reagovat. A ty reakce jsou taky drahý.
Ochránit kritickou infrastrukturu, velitelství, letiště, mosty, přístavy, jadernou triádu a pod. proti letadlu s rychlostí mach 6 a hypersoniclejma raketama, bude násobně dražší než výroba pár letadel.Skrýt celý příspěvek
Zde je text z té čtvrtletní zprávy. Dostupná na https://www.sec.gov/Archives/e... citace str. ...Zobrazit celý příspěvek
Zde je text z té čtvrtletní zprávy. Dostupná na https://www.sec.gov/Archives/e... citace str. 23
"... Our development programs are ongoing, and while we believe the cost and fee estimates incorporated in the financial statements are appropriate, the technical complexity of these programs and fixed-price contract structure creates financial risk as estimated completion costs may exceed the current contract value, which could trigger earnings charges, termination provisions, or other financially significant exposures. These programs have risk for reach-forward losses if our estimated costs exceed our estimated contract revenues, and such losses could be significant to our financial results, cash flows, or financial condition. Any such losses are recorded in the period in which the loss is evident.
We have experienced performance issues on a classified fixed-price incentive fee contract at our Aeronautics business segment. Phases within the contract involve highly complex design and systems integration and we have periodically recognized reach-forward losses. During the second quarter of 2024, we recognized losses of $45 million related to higher than anticipated costs to maintain program objectives, increasing the cumulative losses to approximately $335 million. We will continue to monitor the technical requirements and our performance, the remaining work and any future changes in scope or schedule, and estimated costs to complete the program and may have to record additional losses in future periods if we experience further performance issues, increases in scope, or cost growth, which could be material to our financial results. Additionally, we will continue to assess the likelihood of losses for future phases. We will be required to recognize additional losses for such phases if they are probable and such loss becomes evident. Lastly, we and our industry team will continue to incur advanced procurement costs (also referred to as pre-contract costs) in order to enhance our ability to achieve the schedule and certain milestones. We will monitor the recoverability of pre-contract costs, which could be impacted by the customer’s decision regarding future phases of the program."Skrýt celý příspěvekKéž by, to by byl technologický super úspěch i pro kosmonautiku! Ještě větší sny, které vybudil i ve mně, spustil Reagan, když v r. 1986 vyhlásil pro podporu SDI (Hvězdné války) ...Zobrazit celý příspěvek
Kéž by, to by byl technologický super úspěch i pro kosmonautiku! Ještě větší sny, které vybudil i ve mně, spustil Reagan, když v r. 1986 vyhlásil pro podporu SDI (Hvězdné války) program vícenásobného kosmického nosiče s vodorovným startem (a přistáním) s názvem NASP (National Aero Space Plane), někdy zvaný též TAV (Transport Aerospace Vehicle) nebo, ve verzi pro dopravu cestujících, „Orient Express“. Projektovaný demonstrátor programu dostal označení X-30.
NASP měl mít dokonce tří režimový pohon. Pro start ze země a nabrání potřebné výšky a rychlosti nejdříve klasický proudový, pak náporový a mimo atmosféru klasický raketový. Náporovým pohonem měl být scramjet. Předpokládali, že s proudovým pohonem dokáže NASP dosáhnout rychlosti Mach 3+ a náporový scramjet již dokáže pracovat a tudíž náporový ramjet jako další mezistupeň nebude zapotřebí.
https://thehighfrontier.blog/2...
Teoreticky, idealizovaným propočtem, by NASP svým malinkým množstvím spotřebovaného paliva zcela převálcoval raketové kosmické nosiče. Navíc se zcela nulovou uhlíkovou stopou.Skrýt celý příspěvekPre mach 10 sú vhodnejšie motory scramjet . Ramjet sú navrhnuté do mach 6.
Pre mach 10 sú vhodnejšie motory scramjet . Ramjet sú navrhnuté do mach 6.
Ta rychlost je utopie a nedávala by smysl. Poloměr otáčení při max rychlosti by byl stovky km. SR-71 měl při max rychlosti přes sto km. Byla by to ohnivá koule s náročným chlazením ...Zobrazit celý příspěvek
Ta rychlost je utopie a nedávala by smysl. Poloměr otáčení při max rychlosti by byl stovky km. SR-71 měl při max rychlosti přes sto km.
Byla by to ohnivá koule s náročným chlazením a drahým provozem. Nemluvě pak o tom, že letoun by musel mít motory asi 3 - proudový, ramjet a pak teprve scramjet.Skrýt celý příspěvekNo, myslím že právě pro takové lehce předimenzované prostředky s minimálně spornou užitnou hodnotou má právě každá armáda slabost... ;-)
No, myslím že právě pro takové lehce předimenzované prostředky s minimálně spornou užitnou hodnotou má právě každá armáda slabost... ;-)
Četli jsme stejný článek? Vždyť jinými slovy říkají, když do toho investují skoro 20 let, že tam smysl je a je to důležité.
Četli jsme stejný článek? Vždyť jinými slovy říkají, když do toho investují skoro 20 let, že tam smysl je a je to důležité.
MartinV: ano četli a ano vysmívám se snům, tentokrát o 10 Mach bojovém letounu, nikoliv vlastní technologii. Za současného stavu poznání bude cokoliv nad 3 Mach stále enormně ...Zobrazit celý příspěvek
MartinV: ano četli a ano vysmívám se snům, tentokrát o 10 Mach bojovém letounu, nikoliv vlastní technologii. Za současného stavu poznání bude cokoliv nad 3 Mach stále enormně výrobně i provozně náročné a díky množství principiálních omezení především velmi omezeně nasaditelné. Tj. většinu uvažovaných úkolů již dnes je možno významně efektivněji realizovat jinými prostředky, které ale nejsou tak emociální.
Analogie k tomuto je kupř. požadavek na neustálé zvětšování ráže kanónů v duchu žádná ráže není dost velká. Zde se rovněž jedná o emocionální jednání, které nemá mnoho společného s vojenskou vědou.Skrýt celý příspěvekAno četl a je mi fuk co se tam píše. Zmíněný TBCC dosáhne při své maximální rychlosti Mach 7. Dokonce ani scramjet nemusí opakovaně dlouhodobě pracovat na oněch Mach 10, protože ...Zobrazit celý příspěvek
Ano četl a je mi fuk co se tam píše. Zmíněný TBCC dosáhne při své maximální rychlosti Mach 7. Dokonce ani scramjet nemusí opakovaně dlouhodobě pracovat na oněch Mach 10, protože jednoúčelová hračka X-43A dosáhla mety 9,8.
https://ntrs.nasa.gov/api/cita... Skrýt celý příspěvek
A kdo říká, že bude provádět manévrový boj při max rychlosti to nedělají ani klasické prouďáky. Smysl sroje je v tom že v případe potřeby doveze náklad munice na druhý konec světa ...Zobrazit celý příspěvek
A kdo říká, že bude provádět manévrový boj při max rychlosti to nedělají ani klasické prouďáky. Smysl sroje je v tom že v případe potřeby doveze náklad munice na druhý konec světa do dvou hodin.Skrýt celý příspěvek
Ta nutnost zatacet v teto rychlosti neni nutna. V 30 000 metrech pri rychlosti mach 6 proste doleti na misto odpali co nese a v klidu pokracuje dal. Neni nic cim by to letadlo kdo ...Zobrazit celý příspěvek
Ta nutnost zatacet v teto rychlosti neni nutna. V 30 000 metrech pri rychlosti mach 6 proste doleti na misto odpali co nese a v klidu pokracuje dal. Neni nic cim by to letadlo kdo ohrozil.Skrýt celý příspěvek
Scramjet je typ motoru ramjet. Stejně tak oba motory lze nazvat proudovými motory.
Ramjet - ram-air jet engine - proudový motor s náporovým vzduchem.Scramjet je typ motoru ramjet. Stejně tak oba motory lze nazvat proudovými motory.
Ramjet - ram-air jet engine - proudový motor s náporovým vzduchem.
Dobry den. Zo zvedavosti som si pozeral na Google Maps Plant42. V casti tovarne vyhradenej pre firmu Northrop je vidiet pred hangarom bombarder.
Je to B2 ci B21?
DikDobry den. Zo zvedavosti som si pozeral na Google Maps Plant42. V casti tovarne vyhradenej pre firmu Northrop je vidiet pred hangarom bombarder.
Je to B2 ci B21?
Dik
Načítám diskuzi...