Džajš al-Adl cvičí sebevražedný oddíl a varuje Teherán před bouří

Organizaci Džajš al-Adl (česky přibližně Armáda spravedlnosti) v roce 2012 založili členové sunnitské militantní skupiny Džundulláh. Jedním ze zakladatelů a současným vůdcem skupiny je Salahuddin Farooqui. Zpravodajské stránky Militant Wire ji charakterizují jako sunnitskou, salafistickou, džihádistickou a balúčskou skupinu. Přestože videa organizace vyzývají k jednotě různých etnických skupin na území Íránu, Džajš al-Adl nezapře svou silnou balúčskou orientaci.

„Džajš al-Adl je organizace, která vzešla ze středu iránské společnosti a není tak spojena s žádnou konkrétní skupinou,“ uvedl v rozhovoru pro think tank Midstone Centre for International Affairs (MCIA) mluvčí Džajš al-Adl Hosejn Balúč. „V Džajš al-Adl můžete najít lidi z každé komunity a z každého etnika. Vlivné osoby z klanů a kmenů, vědce, dělníky, pracující, studenty, státní zaměstnance i osoby, kteří trpěli sociální nespravedlností.“

Hosejn Balúč ale ve stejném rozhovoru zřetelně akcentuje úzké vazby organizace na balúčské etnikum, jež patří k deseti největším národům na světě bez vlastního státu. Džajš al-Adl podle něj zastupuje názory utlačovaného lidu íránského Balúčistánu a většinu jeho členů navíc tvoří Balúčové. V Íránu údajně obývají nejchudší území, pokud jde o rozdělení bohatství, dělbu moci a prosperitu. „Pokud sledujete seznam statistik ročních poprav vykonaných režimem, neúměrně mnoho z nich postihuje komunitu Balúčů,“ zdůraznil mluvčí organizace. „Jinými slovy, podíl Balúčů na celkovém počtu obyvatel Íránu je menší než 3 %, ale jejich podíl mezi popravenými vládou dosahuje více než 15 %.“

Džajš al-Adl pokládá íránský režim za velmi silně nábožensky založený a extremistický. Podle organizace zrcadlí osobní apokalyptické vnímání islámu šíitskými ajatolláhy, na nichž stojí základy současné teheránské vlády. Všechny státní plány a projekty směřují k realizaci ideologických cílů režimu, zejména k dalšímu ochuzování a oslabování oblastí se sunnitským obyvatelstvem.

„Musím upřesnit, že nejsme útočná skupina, pouze se bráníme proti zločincům,“ vyjasnil Hosejn Balúč. „Bráníme se útlaku a bojujeme za naši náboženskou, národní a lidskou důstojnost. Bojujeme za ochranu naší kultury, jazyka, identity, náboženství a víry. K cílům, které jsme si stanovili, patří ohrozit represivní a zastrašující části režimu a také co nejvíce izolovat výkonné složky režimu.“

Území obývaná Balúči (růžově); větší foto / Wikimedia

V průběhu současných protestů Džajš al-Adl varoval Teherán před použitím násilí. „Prolitá krev“ během zásahů proti demonstrantům všude v Íránu, zejména však v Zahedánu (hlavním městě provincie Sístán a Balúčistán), povede podle organizace k otřesům vládnoucího šíitského režimu. Militant Wire s odkazem na balúčské zdroje odhaduje dosavadní počet obětí z řad protestujících Balúčů na 96 osob, počet zraněných pak na 350 jedinců.

Na nedávných videozáznamech Džajš al-Adl vyzývá lid a především Balúče ke vzpouře proti íránské vládě. Lze na nich též pozorovat poměrně velký počet ozbrojenců, což je pro balúčské militantní skupiny na jihovýchodě Íránu neobvyklé. Téměř deset let po svém vzniku organizace dnes ukazuje, že jsou její bojovníci lépe organizovaní a vybavení. Militant Wire předpokládá, že Džajš al-Adl čítá přibližně 1000 aktivních bojovníků. Dostupná videa prezentují nejen ozbrojence s nejméně 43 automobily stejné vojenské barvy a několika motocykly, ale také údajnou řídící místnost. Z celkového počtu šesti jednotek mají tři běžné vojenské uniformy a další dvě stejnokroje složené z civilního oblečení. Poslední jednotka v bílých uniformách se, jak uvedly stránky Militant Wire, zdá být jednotkou sebevražedných útočníků, ačkoli se o tom video nijak konkrétně nezmiňuje.

V dalších digitálních poselstvích vysoce postavení představitelé Džajš al-Adl volají po džihádu, jenž je nyní podle nich proti íránské vládě povinný. Na jiném místě se obrací na balúčské příslušníky Íránských revolučních gard a žádají je, aby opustili svou práci. Později pak varují íránské režimní síly před pomstou za to, co provedly nevinným lidem v Balúčistánu. Kurdští členové Džajš al-Adl se k tomu v mediálním prostoru obracejí na své íránské soukmenovce a taktéž je vyzývají k džihádu. Ozbrojenci ve stejném příspěvku navíc tvrdí, že mají své vojáky ve všech koutech Íránu. „Smrt může přijít různě, ale nejlepší smrt je na cestě Alláha,“ uzavírá jeden z velitelů Džajš al-Adl videozáznam z konce letošního října. „My zemřeme v průběhu povstání proti íránskému zločinnému režimu.“

Teherán opakovaně obviňuje Pákistán z podpory Džajš al-Adl, jejíž bojovníci mají pákistánské území využívat jako útočiště. I některá indická média citují zdroje z bezpečnostních služeb, podle nichž organizace dostávala finanční pomoc od pákistánské vlády. Kromě napojení na Islámábád se objevily dokonce spekulace, podle kterých agenti izraelského Mossadu, vydávající se za důstojníky CIA, v době vzniku Džajš al-Adl verbovali členy Džundulláhu pro svou tajnou válku proti Íránu. Dosud ovšem nebyl o této domnělé spolupráci předložen jediný důkaz.

„Bohužel žádné z těchto tvrzení není pravdivé,“ vyvrací domněnky z informačního prostoru Hosejn Balúč. „Íránský režim má mimořádné schopnosti ve lhaní a propagandě. Musím vysvětlit, že nás tento režim prezentuje jako separatisty mezi íránskými nacionalisty a v očích islámských skupin nás představuje jako spřízněné s Amerikou a Izraelem; pro Balúče nás zase vykresluje jako spojené s pákistánskou armádou a pro místní íránské šíity nás ztotožňuje s bývalými komunisty (takfíry, tj. kacíři). Když si dáte pozor, pochopíte, že žádná organizace se logicky nemůže profilovat všemi těmito směry.“

Nejen Írán, ale i Japonsko, Nový Zéland a Spojené státy zařadily Džajš al-Adl na své sankční seznamy jako teroristickou organizaci.

Teherán v minulosti varoval Pákistán před odvetnými kroky na základě mezinárodního práva, pokud v blízké budoucnosti nepotrestá teroristy z Džajš al-Adl. Některé ruskojazyčné zdroje (Nězavisimoje vojennoje obozrenije) k tomu naznačují odvetnou teheránskou podporu separatisticky smýšlejícím Balúčům na pákistánských územích. Zatímco v Íránu má balúčský nacionalismus náboženský podtext podle sektářských linií, v Pákistánu převažuje jeho sekulární povaha.

Infiltrace ozbrojenců z řad Balúčů na obou stranách íránsko-pákistánského pomezí představuje vážný problém pro oba státy. Práce na oplocení 900 km dlouhé hranice probíhají od roku 2019, kdy se Teherán a Islámábád dohodly na jejím posílení za účelem lepších bezpečnostních kontrol. Nadále se však vzájemně obviňují ze sponzorování znepřátelených balúčských skupin. Bez robustního bezpečnostního systému tyto země nebudou schopné zvládnout problémy, které se Balúčistánu týkají. Zatímco v Íránu žije přibližně dva miliony Balúčů, v Pákistánu jejich počet dosahuje bezmála sedmi milionů.

Vzhledem k dohodě o čínsko-íránském strategickém partnerství z loňského roku Peking možná sehraje roli rozhodčího při řešení balúčské otázky. V íránském Balúčistánu se totiž chystá investovat velkou část ze slíbených 400 miliard amerických dolarů do rozvoje infrastruktury. Peking může využít svého vlivu na Teherán a Islámábád a přimět je ke spolupráci v boji proti regionální teroristické a separatistické hrozbě.

Zdroje: Militant Wire, MCIA, Nězavisimoje vojennoje obozrenije