BRUS: Ostrá akce českého dronu v muničním skladu

bezpilotní rotorový univerzální systém (BRUS)
Bezpilotní rotorový univerzální systém (BRUS) a řídicí stanice. Větší obrázek. / Pavel Lang

Až do šestnáctého října letošního roku byl moderní bezpilotní rotorový univerzální systém (BRUS) z produkce Vojenského technického ústavu (VTÚ) výhradně nasazován na společných cvičeních, respektive instruktážně metodických zaměstnáních zaměstnanců VTÚ s Policií České republiky a složkami Integrovaného záchranného systému ČR. Mimořádná událost v muničním skladu Bohuslavice nad Vláří na Zlínsku představuje jejich premiérovou součinnost v takzvaně ostré akci.

„Tady dron, tady pyro," ozývá se ve vysílačce. Rádiové spojení mezi řídícím stanovištěm bezpilotního rotorového univerzálního systému (BRUS) a zásahovou skupinou pyrotechniků Policie České republiky je navázáno. Vzdáleni jsou od sebe zhruba půldruhého kilometru.

Obsluha bezpilotního prostředku, kterou tvoří čtyřčlenný tým zaměstnanců úseku speciálních zástaveb a bezpilotních systémů odštěpného závodu VTÚ -Vojenského technického ústavu letectva a protivzdušné obrany - se nachází nad Vrběticemi, což je část obce Vlachovice a policejní pyrotechnici pár stovek metrů od budovy číslo šestnáct v areálu Bohuslavice nad Vláří, kde došlo 16. října v dopoledních hodinách k výbuchu munice.

Následky mimořádné události na Zlínsku pomáhají likvidovat také specialisté Vojenského technického ústavu, s. p. „Okamžitě jsme reagovali na výzvu krizového štábu a přesunuli se do inkriminované oblasti k provádění leteckého monitoringu určených lokalit," říká Jiří Kuzdas a upřesňuje, že jsou vybaveni dvěma komplety bezpilotního systému BRUS.

BRUS v letu. Větší obrázek. / Pavel Lang

„V prvním dnu operačního nasazení jsme pořizovali leteckou dokumentaci z epicentra výbuchu. V reálu se jednalo o tři zhruba čtyřicetiminutové lety ve stometrové výšce nad budovou číslo šestnáct. Pořízené záznamy z bezpilotního prostředku jsme bezprostředně předávali řídící složce, která následně rozhodovala o dalších postupech policejních pyrotechniků," upřesňuje ředitel úseku speciálních zástaveb a bezpilotních systémů J. Kuzdas.

Následné dny lze pro specialisty z kbelského VTÚL a PVO popsat jako velice náročné. S létáním začínali kolem deváté hodiny dopolední a končili v sedm večer. V průměru se tak jednalo o deset letů za den. Extrémní byla neděle 19. října, to provedli čtrnáct startů a nad oblastí mimořádné události pořizovali leteckou dokumentaci bezmála sedm letových hodin.

Postupem času se charakter jejich činnosti v areálu Bohuslavice nad Vláří změnil. Prioritou se stala součinnost s pyrotechnickými týmy Policie ČR, které takzvaně jistí shora. Jinými slovy, zevrubně jim monitorují terén, respektive objekt, do kterého mají následně vkročit.

Dron předává obrazové informace do kontrolního vozu. / Pavel Lang

Přímým rádiovým spojením je „vedou" po zemi, aby tak v maximální možné míře eliminovali ohrožení zásahové skupiny. „Pro nás to jsou velice cenné informace. Nejdeme do neznáma. Každopádně nám to přidá na jistotě a zvyšuje se efektivita našeho zásahu," říká stroze, ale výstižně jeden z policejních pyrotechniků krátce po příjezdu z akce.

Premiérovou součinnost v takzvaně ostré situaci zhodnotil za Policii České republiky zástupce vedoucího územního odboru Zlín plukovník Tomáš Indra: „Moc by nám pomohlo, kdyby nás po dobu působení policejních zásahových týmů podporovaly bezpilotní prostředky. Pro nasazení při takovéto mimořádné události se jedná o ideální prostředek a jejich činnost je tady neocenitelná. Nemít reálný obrazový záznam z ohrožených míst by výrazně snižovalo bezpečnost, efektivitu a rychlost našich zásahů. Bez BRUSu ani krok."

Původní záměr nasazovat tento moderní bezpilotní systém ve prospěch úkolových uskupení profesionálů Armády České republiky v afghánských misích se záhy rozšířil pro další plnění náročných úkolů v soukromém i státním sektoru. Konkrétně v situacích, kde nelze použít standardní leteckou techniku, nebo je to ekonomicky nevýhodné.

Detail řidícího pultu. / Pavel Lang

Jako příklad lze uvést následující aktivity: dokumentace nehod, požárů a živelných pohrom, inspekce vedení vysokého napětí, plynovodů, teplovodů, kontrola znečištění ovzduší a životního prostředí nebo kontrola úniku tepla z budov.

Pro snadnou přepravu a manipulaci byl systém BRUS navržen jako skládací. Ve složeném stavu jsou jeho rozměry 60 cm x 70 cm x 90 cm a vejde se tedy do kufru běžného osobního automobilu.

Šest rotorů poskytuje bezpilotnímu prostředku velikou stabilitu a dostatek výkonu pro plnění úkolů. Rotory o průměru 70 cm jsou navrženy pro docílení ideálního výkonu a účinnosti, zároveň však dosahují velmi nízké hlučnosti.

Základní parametry bezpilotního rotorového univerzálního systému (BRUS):
+ průměr 120 cm
+ výška 50 cm
+ vrtule 70 cm
+ konstrukce uhlíková
+ maximální tah 180 N
+ příkon motorů 6 x 400 W
+ prázdná hmotnost 4 500 g
+ maximální hmotnost 10 000 g
+ letová výdrž 40 minut

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Rozbíhá se výroba dopravního letadla KC-390. Dočká se české letectvo?

Brazilská firma Embraer připravuje zahájení sériové výroby dopravních a tankovacích letounů KC-390. ...

České Centrum leteckého výcviku v Pardubicích

Vzdušné síly Armády České republiky pro výcvik svých pilotů využívají Centrum leteckého výcviku ...

REPORTÁŽ: Future Forces 2014

Mezinárodní pražská vojenská výstava Future Forces 2014 navazuje na úspěšný mnohaletý koncept výstav ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • HELICAM
    14:00 10.12.2014

    Jojo, Výzkumný ústav se má co ještě učit než vyrobí skutečně český DRON a ne parodii DJI, která padá :-)