ECP - „elektrická“ modernizace pro tanky M1A2 SEP Abrams

Související články

Komentáře

• petr krafčik

  11:02 17.01.2013

  • 0
  • 0

  skvělý článek a taky skvělé komentáře.Je vidět hoši,že máte přehled.Je fakt,že jsem s tankem T 55M jezdil na vojně-první půlrok Martin a potom zbytek vojny v Č.Krumlově.Dnes si už ...Zobrazit celý příspěvek

  skvělý článek a taky skvělé komentáře.Je vidět hoši,že máte přehled.Je fakt,že jsem s tankem T 55M jezdil na vojně-první půlrok Martin a potom zbytek vojny v Č.Krumlově.Dnes si už skoro nic nepamatuji-myslím technické věci,které vy tady odborně popisujete.Proto mi dodnes zůstal taková úchylka-mám rád tyto stroje,být mladší,být u nás zaměření na vojně řidič tanku,tak jdu okamžitě.Když si vzpomenu na noční,denní přejezdy v létě,v zimě po Boletickém prostoru,tak jsem dodnes z toho vždy tkz. vedle sebe:-).
  Mějte se fajn,vše ok v Novém roce a hoodně dalších zajímavých článků.AhojSkrýt celý příspěvek
• JaM

  11:07 28.12.2012

  • 0
  • 0

  chlapci, precitajte si este raz co som pisal... nikde nehovorim o digitalnej termokamere... ale o digitalnom balistickom pocitaci... pletiete si dva pojmy.. a M1 mal Termokameru ...Zobrazit celý příspěvek

  chlapci, precitajte si este raz co som pisal... nikde nehovorim o digitalnej termokamere... ale o digitalnom balistickom pocitaci... pletiete si dva pojmy..
  
  a M1 mal Termokameru od zaciatku..ta mu umoznovala nicit nepriatelske ciele na vzdialenost 2000-2500m za vsetkych poveternostnych podmienok, kym ruske aktivne IR systemy fungovali len do vzdialenosti 800-1200m. konkurecny system TTS dostala aj M60A3 v 1981, pricom oba systemy boli na rovnakej urovni.
  
  co sa tyka systemu Kladivo, tak ten bol sice kvalitnejsi nez to co pouzivali v T-72A Rusi, no daleko zaostaval za Americkym balistickym pocitacom pouzivanym v M1, navyse, T-55AM1 pouzivala zastarale 100mm delo s nizskym balistickym vykonom. co sa tyka PTRS - let na ciel jej trval 20-25 sekund, co je cas za ktory skusena osadka M1 dokazala vystrelit cca 3 strely (prakticka kadencia zohratej osadky bola 12 ran za minutu...)
  
  co sa tyka balistickej ochrany u T-72, ta nebola ktovie co. predny pancier trupu sa skladal z dvoch ocelovych platov rozdielnej hrubky, medzi nimi bola vrstva Sklotexolitu - (80ocel/105sklotexsolit/20ocel) neskor, po skusenostiach z Libanonu 1982 a ziskani Izraelskych 105mm M111 APFSDS, bol tento pancier zosileny pridanim dalsieho 25mm platu z vysoko pevnej ocele. Ruske T-72B uz mali ine zlozenie panciera - 50mm ocel/105mm sklotexolit/60mm ocel/30mm ocel.
  
  Co sa tyka pancierovania veze, to nebolo ani zdaleka homogenne. oblast okolo dela dosahovala len polovicnej hrubky v porovnanim s okrajmi veze. rovnako vrchna cast veze mala len minimalnu ochranu. v podstate az 50% profilu veze u T-72 dosahovala urovne ochrany okolo 280mm-320mm druha polovica mala ochranu na urovni 400-490mm. aj tu sa pouzivala vypln sklotexolitu, no nemala homogennu hrubku. Kazdopadne, az 50% veze u T-72 nebol problem prestrelit aj starsimi 105 APDS projektilmi - to bola dan za nizsku hmotnost a nizsky profil tanku.
  
  Ruske T-64A, T-72A a T-80A pouzivali vezu rovnakej konstrukcie, podobne T-64B a T-80B . az T-72B pouzivala novsi typ, ktory bol nasledne upraveny pouzity v novom T-80U. No slabiny mali rovnake a to minimalna hrubka pancieru okolo dela a na vrchnej casti veze. Dovod preco Rusi konstruovali vezu so silnym prednym bocnym pancierom je jednoduchy - podla statistiky z WW2 75% znicenych tankov bolo znicenych po zasahu do veze pod uhlom cca 30-45 stupnov. prave preto Rusi konstruovali veze tak aby pod tymto uhlom mali maximalny pancier.
  
  
  info:
  http://fofanov.armor.kiev.ua/...
  http://www.fprado.com/armorsit...
  http://collinsj.tripod.com/pro...
  http://208.84.116.223/forums/index.php?showtopic=14200Skrýt celý příspěvek
• bark

  12:34 27.12.2012

  • 0
  • 0

  JaM - digitální termokamera v roce 1980 ? Pasivní infrasystémy měly snad jen letouny např. SR-71 a i ty to natáčely na film. Existovaly samozřejmě aktivní infrasystémy (měl je ...Zobrazit celý příspěvek

  JaM - digitální termokamera v roce 1980 ? Pasivní infrasystémy měly snad jen letouny např. SR-71 a i ty to natáčely na film.
  
  Existovaly samozřejmě aktivní infrasystémy (měl je třeba už T-62). M1 měl k dispozici - laserový dálkoměr, aktivní infradetektor s infrarefletorem a analogový noktovizor. Bez datové sběrnice a centrálního balistického počítače - ten byl oddělen a jen pro potřeby střelce. Velitel měl pouze optickou soustavu mimo zaměřovací systém. Nic více. I tak to bylo na tehdejší dobu hodně, ale nebyl to žádný zázrak.
  
  Verze IP byly dvě - IP(S) pro tanky již vyrobené, či-li modernizované - nebyly schopné přestavby pancéře a IPM1 - ale to byly nově vyrobené tanky. Měly vrstvený pancéř, ale nikoliv dnešní verzi Cobham - či-li byly relativně odolné proti jednoduchým kumulativním (tandem ne).
  
  Verze E a E1 neměly zesílený pancéř integrovaný, ale pouze přivěšený. Navíc bylo jich jen 14ks.
  
  První skutečně digitální elektroniku měla až verze M1A1, včetně termokamery. Přicházela do výzbroje od prosince 1985, ale tak pomalu, že tabulkové počty byly naplněny až v roce 1989.
  
  Až verze M1A1C z roku 1986 byla schopna brodění, což je v Evropě nezbytné.
  
  Až verze A1 dostala pancéř Burlington BRL (Chobham) nynější odolnosti. Nelze ji srovnávat s předchozíme verzemi Chobham. Ale třeba Challenger má ještě modernější verzi.
  
  Ale až veze A2 (vývoj začal až v roce 1988) jej měla skutečně integrovaný do všech součástí mimo kostry. Také až tato verze měla 100% digitalizaci - datová sběrnice MIL standard 1553 + univerzální displeje + CITV pro velitele.
  
  Pořád se domnívám, že je tendence srovnávat verze téhož tanku z různých epoch jeho služby s nejstaršími verzemi jeho protivníků a spojenců.Skrýt celý příspěvek
• Reakce

  11:24 27.12.2012

  • 0
  • 0

  Reakce na text od JaM Jak to napsal Bark, tak to je přesně vystihnuté. Ač to zní divně, tak Abrams skutečně nebyl do konce 80tých let bůh ví jakým etalonem balistické odolnosti. ...Zobrazit celý příspěvek

  Reakce na text od JaM
  Jak to napsal Bark, tak to je přesně vystihnuté. Ač to zní divně, tak Abrams skutečně nebyl do konce 80tých let bůh ví jakým etalonem balistické odolnosti. T-72 co byla ve výzbroji ČSLA držela krok a od roku 1986 v ZTS Martin byli vyráběny verze T-72M1 dle sovětské licence, kde hlavním rozdílem oproti verzím T-72, T-72M bylo zlepšení pancéřové ochrany korby a věže (např. věž dostala keramická jádra). T-55 AM1, píše se rok 1982 a není problém pro ní trefit cíl velikosti tanku na vzdálenost 3000 m tankovým nábojem nikoliv PTŘS. Ta uměla jít až na 4000 m. A to vše díky SŘP jenž obsahoval samozřejmě balistický počítač.
  Co se týče průbojnosti americké munice vůči přední partii věže T-72, T-80, tak to zas tak horké taky nebylo.
  A co píšeš o modernizaci Abramsu v r.1985 a jeho možnosti prostřelit modernizované tanky T-64, 72 a hlavně T-80, tak to už je úlet.Skrýt celý příspěvek
• JaM

  17:15 26.12.2012

  • 0
  • 0

  bark: este dodam, ze som udaval len predny pancier veze, predny pancier trupu vdaka svojmu tvaru, bol vtedajcimi zbranami neprestrelitelny, kedze sa jedna o plat skloneny na 83 ...Zobrazit celý příspěvek

  bark: este dodam, ze som udaval len predny pancier veze, predny pancier trupu vdaka svojmu tvaru, bol vtedajcimi zbranami neprestrelitelny, kedze sa jedna o plat skloneny na 83 stupnov, co je priliz ostry sklon - APFSDS strely sa pri dopade lamali (strela musi dopadnut na pancier v co najtensom priereze, no pri 83 stupnoch sa to nedalo docielit..) rovnako HEAT strely sa nedokazali aktivovat...
  
  dnesne moderne strely ale uz dokazu fungovat aj proti takto sklonenemu pancierovaniu, a prave preto dostavali modernizovane M1A2 DU platy aj do trupu.Skrýt celý příspěvek
• JaM

  17:09 26.12.2012

  • 0
  • 0

  bark: mas to tak trochu dopletene... uz prve verzie M1 mali digitalny balisticky pocitac a vedeli nicit tanky na 2500m prvou ranou. Pancierovanie mali dostatocne proti vtedajsej ...Zobrazit celý příspěvek

  bark: mas to tak trochu dopletene... uz prve verzie M1 mali digitalny balisticky pocitac a vedeli nicit tanky na 2500m prvou ranou. Pancierovanie mali dostatocne proti vtedajsej ruskej municii (1980) a to 350mm RHAe proti KE a 700RHAe proti HEAT. V tej dobe pouzivali tanky M1 protitankovu municiu M735 a M744 (vykon 350-400mm na 2km - dost na celne znicenie tankov T-72 a T-80 z roku 1980) ani jeden z tychto typov nemohol byt pouzivany z kanonov starsich M60A1, zmena nastala az s M60A3 (nie A2 ako si pisal, to bol stroj vybaveny 152mm delom/raketovym odpalovacom ktory sa v 80tych rokoch stahoval od utvarov)
  
  Prva modernizacia (IPM1) ktora sa dostavala k jednotkam od 1983 priniesla dalsie navysenie pancierovania veze (400-450mm RHAe proti KE) ako reakcia na zavadzanie DU municie Rusmi (3BM-26 a 3BM-29)
  
  v roku 1985 sa zavadzal M1A1 ktory mal zachovane pancierovanie ako IPM1, no pouzival nove 120mm delo M256 a hlavne novu municiu M827 a M829 DU - tento APFSDS projektil dokazal prebit priblizne 560-600mm na 2km - co stacilo na modernizovane verzie T-80B, T-80U a T64B. (T-80U dostala Kontakt-5 ERA az v 1987, v 1985 pouzivala Kontakt-1 rovnako ako T-80B a T-64B(v)
  
  Kedze ale Rusi zacali zavadat nove BM-32 DU APFSDS strely (500-560mm RHAe na 2Km) prisla dalsia uprava pancierovania veze (M1A1 HA), kedy sa pridavali DU platy - to zvysilo ochranu veze na 680mm RHAe (900RHAe proti HEAT)
  
  Vsetky Abramsy pouzivali stabilizaciu dela v dvoch osiach spojenu s digitalnym balistickym pocitacom (v ruskych tankoch bol analogovy btw...) co umoznovalo zasahovat nepriatelske tanky na 2km prvym vystrelom aj za jazdy, co sa naplno prejavilo pocas prvej vojny v Zalive, kedy Iracania neboli schopni opetovat strelbu a malokedy sa trafili.. (a ak uz sa trafili, strely sa bez effektu odrazili)
  
  
  Ziaden tank ktory sme mali vo vyzbroji nemal proti Abramsom akukolvek sancu v priamom boji. jedina sanca bola niekde sa skryt, a dufat ze ta neodhali termokamera Abramsu a potom ho zasiahnut z boku... problem ale bol, ze ak si sa netrafil, hned sa tank rozsvietil na termokamere a uz po tebe palila cela jednotka...Skrýt celý příspěvek
• bark

  11:30 25.12.2012

  • 0
  • 0

  K těm ztrátám - nejde o kompletní zničení tanku nebo smrt osádky, ale o zneschopnění tanku k dalšímu boji - a nutnost jeho evakuace na GO. V režimu absolutní ochrany posádky jsou ...Zobrazit celý příspěvek

  K těm ztrátám - nejde o kompletní zničení tanku nebo smrt osádky, ale o zneschopnění tanku k dalšímu boji - a nutnost jeho evakuace na GO. V režimu absolutní ochrany posádky jsou na tom izraelské a západní stroje lépe, než ruské.Skrýt celý příspěvek
• bark

  11:25 25.12.2012

  • 0
  • 0

  David těžko říci...když jsem sloužil já, tak přicházely do Německa první verze M1 (roky výroby 1980-82). Upřímně - byl to horší tank, než M60 a nepovažovali jsme jej za nějakou ...Zobrazit celý příspěvek

  David těžko říci...když jsem sloužil já, tak přicházely do Německa první verze M1 (roky výroby 1980-82). Upřímně - byl to horší tank, než M60 a nepovažovali jsme jej za nějakou hrozbu. Měl úzké pásy, mizerné pancéřování, minimum elektroniky, slabý kanon (105mm) a velkou hmotnost. Z našich tanků jej překonával nejen T-72, ale i T-54M a T-55. Absolutně se nedal použít v hraničním pásmu (Šumava, Krušné hory).
  
  Z několik měsíců jej začali modernizovat - dostal nové pásy a nový kanon (120mm). To už byl na úrovni T-72 začal jej i překonával. Nedal se však použít v horském a bažinatém terénu (tohle mu zůstalo doteď) a na střední vzdálenost (1km) jej střelecky deklasoval T-54M (měl k dispozici primitivní balistický počítač Kladivo - paradoxně byl na tom lépe, než T-72...)
  
  V letech 1985-86 začali s další, tentokráte hloubkovou modernizací M1. Tehdy se z něj stal obávaný nepřítel (souběžně začaly i modernizace M60 na A2). Dostal nové pancéřování (v několika vlnách - napřed jako M1E, v 1987 na M1HA) a střeleckou elektroniku. V té době teprve začal překonávat - a dost výrazně - všechny naše tanky (ČSSR).
  
  Jenže v případě SSSR nebyl T-72 již MBT, ale už byly ve výzbroji T-80U, které srovnání s M1E snesly. Teprve v roce 1989 přicházela do reálné výzbroje verze A1 (první kusy byly v sice již v roce 1986-88, ale nebyly to významné počty + trpěly různými problémy), která tak oslnila v Iráku (např. boje proti divizi RG Kavalkana).
  A1 - měla jednoduchou práci - irácké T-72 byly exportní verze bez jakékoliv modernizace a hlavně - neměly žádnou munici schopnou ohrozit M1A1 nebo M60A3.
  Také výcvik iráckých posádek nebyl na úrovni - ani veteráni íránsko-irácké války nezažívali žádné skutečné tankové boje. Rozhodně se to nedalo srovnat s výcvikem u prvosledových našich nebo polských jednotek.
  
  Další modernizace na verzi A2 začala probíhat později a pár kusů se účastnilo i druhé kampaně v Iráku (ale většina byla A1). Situace se však změnila - Saddám Husajn si dokázal opatřit části modernizačních balíků k T-72 a hlavně pár desítek kusů novější ruské munice. Výsledek se dostavil, případné tankové boje Američané vedli jen s přímou leteckou podporou (ničení Kavalkany se neopakovalo) a v lokálních střetech docházelo i k americkým ztrátám. Další ztráty pak byly od ručních zbraní, kde se ukázalo, že M1 není připraven na boj ve městech a nepřehledném terénu - boj na krátkou vzdálenost nebo asymetrcký boj.
  
  Posléze se také ukázalo, ve srovnání s exportními M1A2 do Emirátů, s bristkými Challengery a francouzskými Leclercy, že je prostě nutné modernizovat vnitřní části na jejich úroveň. To je hlavní důvod pro SEP.
  M1A1 a A2 totiž není na jejich úrovni. Totéž ve srovnání s Merkavami. Ke stejnému kroku v případě Leopard-2 přistoupili i Němci. M1 společně s Leopardem-2 jsou první představitelé této generace...ale jsou schopny hluboké modernizace. Ale to i T-72 ... na T-90 (modernizaceT-72M4CZ, T-72Twardy a T72Moderna neberu v potaz, ty na to nemají).
  
  A co se týká případného střetu M1 s T90...tam bude záležet na vzdálenosti, terénu a výcviku. T-90M je rychlejší, lehčí a s použitím raket má dostřel kolem 5km. M1 je mnohem odolnější a na vzdálenost 2km je jeho konvenční munice přesnější a výkonnější. Takže bude vždy záležet na okolnostech a taktickém umění velitelů, jak přednosti svých strojů využijí.
  
  Při tak rozdílných strojích nelze spoléhat na papírové parametry a válečné zkušenosti z Iráku jsou nepoužitelné (rozdíl v generaci strojů a výcviku).
  
  Osobně si myslím, že tankový prapor s jádrem z M1 (hlavní boj) a 2-4ks T-90M (průzkum, palebná podpora z manévru na křídlech) by deklasoval i mohem početnější jednotku složenou jen z M1 nebo T-90 -:). Možná, že k tomu dojde (Jižní Korea).Skrýt celý příspěvek
• David

  19:48 24.12.2012

  • 0
  • 0

  Je to možná trochu od věci, ale vzpomenul jsem si na ty různé posměšky na adresu ruského T-90, že to je 17tá verze starého T-72 apod. Kolikátá že tohle je verze Abramsu?! A o kolik ...Zobrazit celý příspěvek

  Je to možná trochu od věci, ale vzpomenul jsem si na ty různé posměšky na adresu ruského T-90, že to je 17tá verze starého T-72 apod. Kolikátá že tohle je verze Abramsu?! A o kolik let je Abrams (první, základní verze) mladší než T-72?. Žádný velký rozdíl to není. A tak si myslím, že hypotetický souboj Abrams versus T-90 by byl docela vyrovnaný (samozřejmě za předpokladu podobné úrovně vycvičenosti obsluhy atd)Skrýt celý příspěvek
• Ultramarinus

  17:28 24.12.2012

  • 0
  • 0

  Myslím, že "budoucností" jsou celoelektrické tanky, včetně pohonu. Elektromotory jsou mnohem tišší (i když zatím mají výkony trochu jinde).

  Myslím, že "budoucností" jsou celoelektrické tanky, včetně pohonu. Elektromotory jsou mnohem tišší (i když zatím mají výkony trochu jinde).
• Joe

  20:55 23.12.2012

  • 0
  • 0

  Ona ta plynova tutbina smysl mela, tenkrat cinila M1 oproti konkurenci neskutecne hbitym vozidlem, ale jeden s hlavnich duvodu k jejimu zavedeni byl jeji tichy provoz. Ne nadarmo ...Zobrazit celý příspěvek

  Ona ta plynova tutbina smysl mela, tenkrat cinila M1 oproti konkurenci neskutecne hbitym vozidlem, ale jeden s hlavnich duvodu k jejimu zavedeni byl jeji tichy provoz. Ne nadarmo se Abramsu prezdiva "septajici smrt".... Zajimalo by me jak jsou na tom nejnovejsi dieselove agregaty a vubec cele pohone soustavy s hlucnosti prave oproti one tubine.... pokud jsou na tom stejne tak skutecne pro jeji dalsi uzivani duvod nevidim..... zere a topi totiz jako prase :DSkrýt celý příspěvek
• Ondřej Lacina

  18:32 23.12.2012

  • 0
  • 0

  Že by američani dostali rozum a upustili od té skvělé plynové turbíny? :D

  Že by američani dostali rozum a upustili od té skvělé plynové turbíny? :D