Elektromagnetické dělo: U.S. Navy vykládá karty

Foto: Americké námořnictvo pro potřeby testování nainstaluje elektromagnetické dělo na transportní loď USS Millinocket. Testy potrvají několik let. / U.S. Navy
Americké námořnictvo pro potřeby testování nainstaluje elektromagnetické dělo na transportní loď USS Millinocket. / US Navy

Americké námořnictvo (U.S. Navy) hledá dodavatele systému řízení palby pro vyvíjené elektromagnetické (EM) dělo. Technické požadavky námořnictvo upřesnilo na konci minulého roku skrze dokument „žádost o informace“ RFI (Request For Information).

Na začátku je nutno podotknout, že RFI byl kvůli administrativní chybě za pár hodin stažen. Konečnou podobu RFI U.S. Navy vydá koncem tohoto měsíce. Ze zveřejněných informací si však lze poskládat věrohodný obrázek o způsobech a konceptech použití EM zbraní v americkém námořnictvu.

Americké námořnictvo, resp. Velitelství námořnictva pro námořní systémy NAVSEA (Naval Sea Systems Command), se již několik let podílí na vývoji dvou prototypů EM děl. První prototyp námořnictvo vyvíjí s firmou BAE Systems, druhý pak s General Atomics.

Vývoj prototypů a následné zkoušky na palubách lodí mají především ověřit technickou zralost EM zbraní pro operační nasazení. Zatím není jisté kdy, v jakém množství nebo dokonce zda americké námořnictvo EM zbraně zavede do výzbroje.

V roce 2016 je naplánována testovací zástavba EM děla na transportní loď USS Millinocket třídy Spearhead. Zbraň bude schopná střelby pouze jednotlivými ranami. V roce 2018 zbraň získá systém automatického nabíjení umožňující dosáhnout rychlosti střelby až 10 ran za minutu.

Operačně nasaditelných EM zbraní se dočkáme snad v roce 2025. Pokud dopadnou námořní zkoušky dobře, americké námořnictvo vypíše klasické výběrové řízení na výrobu EM zbraní pro své lodě.

Zatím není rozhodnuto, zda USS Millinocket otestuje prototyp BAE Systems nebo General Atomics. EM dělo BAE Systems však podle amerického námořnictva projevilo lepší technické vlastnosti, především díky lepšímu chlazení, které zvyšuje životnost hlavně a umožňuje rychlejší střelbu.

Rozhodující součástí EM zbraní je však systém řízení palby, který propojí cílení zbraně s lodními senzory. Podle zveřejněného RFI dokumentu systém musí být schopen sledovat malé cíle s malou odrazovou plochou na velké vzdálenosti - bezpilotní letadla nebo řízené střely.

Podmínkou je také schopnost odlišit přilétávající (protivníka) a odlétávající (vlastní) řízené střely, včetně nadzvukových. Elektronické vyhledávání cílů je požadováno v horizontálním i vertikálním rozsahu 90°.

Důležitým požadavkem je však schopnost systému řízení palby zaměřovat endoatmosferické cíle, tedy střely letící až do výšky 100 km nad zemských povrchem. Jde zejména o nejrůznější balistické rakety, včetně protilodních.

Výhodou EM zbraní v boji proti balistickým raketám je především cena. Speciálně upravené střely Standard Missile (SM) dokáží balistické rakety ničit, avšak cena jedné SM rakety je 11 milionů dolarů. Cena speciální celokovové střely pro EM děla je maximálně několik stovek dolarů.

Univerzálnost EM zbraní pak podtrhuje další požadavek – schopnost zaměřovat cíle na zemi. Očekává se, že dělo bude moci ničit pozemní cíle až na vzdálenost 100 km. 

Zdroj: USNI News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Námořní testy elektromagnetických zbraní v roce 2016

Americké námořnictvo US Navy v roce 2016 vstoupí doslova a do písmene do nové éry námořního válčení. ...

EMALS: Elektromagnetický katapult pro letadlové lodě

Americké námořnictvo US Navy připravuje první test elektromagnetického katapultu EMALS ...

US Navy představilo veřejnosti elektromagnetické dělo

Americké námořnictvo US Navy na palubě lodě USS Millinocket zakotvené na námořní základně San Diego ...

Elektromagnetické zbraně pro budoucí bojová vozidla

Americká armáda (U.S. Army) v rámci projektu Budoucí bojové vozidlo FFV (Future Fighting Vehicle) ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Ultramarinus
    15:48 15.01.2015

    Vzhledem k tomu, že je schopné sestřelovat družice na oběžné dráze, střílet na tu hypotetickou moderní fregatu z místa mimo její dostřel i "dohled" senzorů, možnost zesílení dostřelu zvýšením efektivity elektromagnetů, nebo prodloužením "hlavně".

    Mimochodem, stejný způsob, jakým jde v cíli navádět běžná munice, je aplikovatelný i na hypersonickou munici railgunu.

    Ve zkratce, kdyby to nebylo užitečné a slibné, nezkoumali by to za miliardy po dobu desítek let a pak to za další miliardy nemontovali na lodě.

    Běžné dělostřelectvo už v mnohém narazilo na hranice a jinde se jim blíží. Energetické (elektromagnetické) zbraně jsou nový směr, který na své hranice ještě dlouho nenarazí.

    Je fakt, že za tu dobu fregata ujede zmíněnou vzdálenost. Pokud ale každé půl minuty fregata neudělá úhybný manévr, jde prostě vypočítat, kde cíl bude až přilétne střela a vystřelit cíli "do cesty", kam ta fregata prostě dojede ve chvíli, kdy tam bude přilétat projektil.

  • ILoveDaring
    13:35 14.01.2015

    Ono EM dělo není zas tak převratný, prý se jim do roku 2040 podaří zprovoznit dělo s úsťovou rychlostí 8M, což dokáží i některá běžná děla (Leclerc má 7M).
    Nehledě na to zpočítejme si to, kdyby měli EM děla rycholst 10M tak 200km urazí za minutu, za tu dobu se moderní fregata pohne o 1,2km, to je celkem hodně aby změnila kurs, na to, že v EM dělu nemůže být elektronika a navádění vyplívá, že proti lodím je k ničemu.
    Proti raketám to půjde jen na krátkou vzdálenost (mohli by změnit dráhu), takže jediné smyslné použití je proti bal. raketám a satelitům, než se naučí manévrovat.

    Byli by to převratné zbraně, ale až budou mít rychlost 30M.

  • Charlie
    12:03 13.01.2015

    Já osobně se obávám, že přes veškeré výkony dosahované elmag. děly tu stále zůstává jeden zásadní problém, a tím je přesnost střelby. I sebevětší rychlostí vystřelený projektil má jistou úchylku danou jeho konstrukcí a podmínkami prostředí, kterým se pohybuje, a na velkých vzdálenostech, o kterých se v případě protiraketové obrany hovoří a při působení na tak malé cíle, jako je hlavice balistické rakety, bude záležet na každém centimetru. Pravděpodobnost zásahu můžeme samozřejmě zvýšit množstvím vystřelených proketilů, ale dokážete si představit tu paseku, až by něco vychlilo desítky až stovky vysokorychlostních projektilů o nemalé hmotnosti desítky kilometrů daleko a vysoko a ty začaly dopadat zpět na zem? Dopadová plocha bude obrovská a značně vzdálená, s trochou nadsázky je možno říct, že v Polsku se bude přílet, nad námi bude cíl, a munice bude padat na Rakousko.

    Srovnání nám nabízí moderní tankové kanony. Ty s podkaliberní, šípově stabilizovanou municí dosahují úsťových rychlostí blízkých elmag. dělům (cca Mach 6), přičemž těžký šípový projektil je extrémně vhodný pro pronikání vzduchem. Se současnými systémy řízení palby pak umožňují zasahovat cíle rozměru tanku na vzdálenosti kolem 3km (rekord je přes 5km).

  • KOLT
    12:00 13.01.2015

    Trochu problém vidím v tom, že pokud se projektil z EM netrefí do oné rakety, letí dál a může dopadnout kamkoliv. Na moři to není až takový problém, na té Moravě už by docela mohl být. Protiraketa má možnost spustit autodestrukci, čímž minimalizuje následky. Do jisté míry to může být ale řešitelné pomocí SW řízení palby, který by mohl při střelbě na rakety brát v úvahu pravděpodobné místo dopadu minuvší se střely. A střílet pouze tehdy, kdy nebude hrozit zásah spřáteleného cíle, ať civilního nebo vojenského.

  • Jan Grohmann
    10:40 13.01.2015

    Juhelak: Na něčem podobném se pracuje : http://www.armadninoviny.cz/ge...

    EM zbraně jsou opravdu potenciálně velmi výhodné pro protivzdušnou obranu. Svými výkony mohou dokonce ničit balistické rakety i samostatně naváděné hlavice mezikontinentálních raket.

    Technologie je však ještě řadu let vzdálená. Plně operačně nasaditelné zbraně, podle našeho odhadu, se neobjeví dříve než v roce 2025 až 2030.

  • juhelak
    09:54 13.01.2015

    Zatim jseem viděl, to zkouši instalovat na lodě. Docela by mě zajímalo jestli podobnej system by se dal pouzit jako statická střílna, která by fungovala jako protiraketový štít a zaroveň dělostřelecká baterie. Možná by to bylo levnější a zaroven viceučelové například v našich podmínkach. kde by takové jedno stanoviště s radarem mohlo pokrýt celou Moravu před střelami dlouheho doletu a bambardery a zarověn ničit napr tanky ještě na hranicích :) Berte to jako uvahu, ne erudovany nazor jelikož se v té technologii moc nevyznám.

  • Jan Grohmann
    09:30 13.01.2015

    Pro kubo4747: To je největší problém celé technologie. Konstrukce a materiály hlavně se stály vyvíjejí. Životnost prototypů EM zbraní však není nikde udána.

  • 23:31 12.01.2015

    Mňa by zaujímalo, že koľko má tá hlaveň životnosť?