Elektromagnetický protiletadlový a protiraketový systém

General Atomics Blitzer
Foto: Elektromagnetické dělo Blitzer. Na rozdíl od větší námořní verze, vývoj děla Blitzer platí General Atomics pouze ze svých prostředků / General Atomics

S rostoucími znalostmi z vývoje a testování elektromagnetických zbraní se objevují další a další nápady, kde lze tyto vysoce výkonné zbraně použít. Příkladem může být systém protiraketové a protiletadlové obrany Tungsten shield (Wolframový štít) od firmy General Atomics, který využívá elektromagnetické dělo Blitzer a programovatelnou munici.

Koncept Tungsten shield se poprvé objevil v letošním roce na výstavě AUSA 2012 (Association of the United States Army) ve Washingtonu, kde ho veřejnosti představil americký gigant General Atomics, resp. jeho divize Electromagnetics System Group (GA-EMS). Podle Američanů má přinést novou dimenzi ochrany proti křižujícím střelám, balistickým raketám a všem rychlým a manévrujícím letícím objektům.

General Atomics není v oblasti elektromagnetických zbraní žádným nováčkem. Společně s britskou firmou BAE Systems bojuje o získání zakázky na první operačně použitelné elektromagnetické dělo pro americké námořnictvo US Navy.

Elektromagnetické dělo General Atomics

Foto: Elektromagnetické dělo od firmy General Atomics vyvíjené pro US Navy. Oproti menšímu dělu Blitzer dosahuje násobně větších výkonů. Ty neslouží až tak k dosahování větších rychlostí, jako spíše k odpalování těžších projektilů / General Atomics

Jak tedy Tungsten shield  funguje? Idea stojí především na využití mimořádných výkonů elektromagnetického děla Blitzer, což je zmenšena verze děla vyvíjeného pro US Navy. Podle tvůrců má být schopen Tungsten shield  zasahovat objekty až 100 kilometrů nad povrchem Země, nebo v odpovídající vzdálenosti nad horizontem.

Stejně důležitou součástí systému je programovatelná munice s wolframovou sub-municí. Ta je schopná v předem určené vzdálenosti explodovat a vytvořit mrak rychle letících wolframových projektilů.

Blitzer

Foto: Díky postavám na fotkách je dobře patrný rozdíl mezi protiletadlovým elektromagnetickým dělem Blitzer a jeho větším námořním protějškem / General Atomics

Kombinace extrémní rychlosti výstřelného projektilu (reálně 9 000 km/h – hypersonická rychlost) a hustého mraku velice tvrdých wolframových kuliček bude znamenat pro jakýkoliv letící cíl naprostou zkázu. Mimořádná je také rychlost reakce systému Tungsten shield. Pokud bude cíl desítky kilometrů daleko, mrak wolframových kuliček letících hypersonickou rychlostí ho zasáhne již po několika málo sekundách.

Teoreticky lze mimořádné výkony elektromagnetického děla použít i proti mezikontinentálním nukleárním raketám, resp. proti nukleárním hlavicím, které se v závěrečné fázi oddělují od nosné rakety. V případě pravdivosti prezentovaných výkonů, lze odolné nukleární hlavice ničit ještě před vstupem do nejspodnějších vrstev atmosféry.

Video: Ukázka použití elektromagnetických děl na vojenských lodích dle vize General Atomics / YouTube

GA-EMS o svém projektu Tungsten shield však především mluví, jako o nejúčinnější známe obraně proti smrtelně nebezpečným křižujícím střelám, jako jsou například americký Tomohawak, evropský Taurus nebo rusko-indický BrahMos. Jakýmsi bonusem navíc je, že střelba z elektromagnetického děla je mnohem levnější než odpalování protiletadlových a protiraketových střel.

General Atomic nyní pracuje na vylepšené verzi své protivzdušné zbraně označované jako Blitzer 2M. Má se vyznačovat kompaktnějšími rozměry, nižší váhou a především schopností rychlejší kadence. Právě nízká rychlost střelby (pro vysoké přehřívání zbraně) a namáhaní pláště kanónu extrémními podmínkami při výstřelu, jsou hlavní překážky v rychlejším zavádění elektromagnetických zbraní do operačního použití.

Zdroj: Altair, General Atomics

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Vývoj elektromagnetického děla zdárně pokračuje

Elektromagnetické dělo (railgun) má oproti klasickým střelným zbraním jednu obrovskou výhodu. Dokáže vystřelenému náboji udělit mnohonásobnou nadzvukovou rychlost. Kánon je tak schopen zasáhnout cíle ...

VIDEO: Střelba z elektromagnetického kanónu

Jak jsme vás informovali v jednom z předešlých článků, na základně amerického námořnictva NSWC (Naval Surface Warfare Center) v americkém státě Virginie bylo naistalováno první průmyslově vyráběné ...

Technologie zítřka - Zbraň střílející blesky po laserovém paprsku

Je nám jasné, jak bulvárně nadpis článku zní, ale dnes si představíme zbraň, která přesně tohle dokáže. Vědci z amerického výzkumného střediska Picatinny Arsenal pracují na zbrani schopné přes ...

Vývoj elektromagnetického děla běží na plné obrátky

Úřad pro námořní výzkum ONR (Office of Naval Research) v únoru letošního roku zprovoznil první testovací elektromagnetické (EM) dělo od firmy BAE Systems. Před pár dny ONR uvedl do provozu druhý ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • Ultramarinus
    21:56 27.11.2012

    Saša:
    Německá armáda tou dobou testovala spoustu věcí, které v dané podobě neměly naději ani fungovat, natož být ve válce užitečné. Kdyby to ale bylo "úspěšně" (ve smyslu že to fungovalo, ne, že to BYLO odtestováno úspěšně, přičemž se zjistilo že je to předražené těžítko), tak proč se to nedochovalo, nebo proč se nepokusili toho vyrobit dost, aby jim to zachránilo krky?

    Ale o 70 let pokroku v metalurgii, chladicí technice a počítačové technice už to funguje přiměřeně.

    Jarda P.:
    To s odčerpáním vzduchu je dobrý nápad (a myslím, že by i fungoval, pokud by nevadilo že by při výstřelu proletěl projektil nějákou igelitovou záslepkou), ale "zahřívají se" především vodiče ze kterých jsou vyrobené cívky elektromagnetů, kvůli tomu, kolik šťávy se do nich najednou natlačí. Jako počítač, telefon, nebo televize, který dlouho pracuje na plné obrátky, ale mnohem hůř. To je jedno z mnoha míst, kde by objevení supravodiče za pokojové teploty vyřešilo nemálo starostí...

  • Jarda P.
    14:54 08.11.2012

    Saša: Testovat se dá všechno.

  • Saša
    14:17 08.11.2012

    Tak tohle mě opravdu pobavilo :-D Novinka jak prase.Německá armáda úspěšně otestovala to samí v prosinci roku 1944 u Krkonoš

  • Jarda P.
    13:12 08.11.2012

    Kdyby se před výstřelem dokázal z hlavně odčerpat vzduch, tak by se hlaveň nezahřívala. Hlaveň by byla uzavřená a v momentě výstřelu by se otevřela. Otázka je, jestli by to bylo proveditelné.

  • Jan Grohmann
    12:55 08.11.2012

    Při výstřelu vzniká plazma. Je to z toho důvodů, že projektil má tak obrovskou energii, že při "nárazu" do atomů vzduchu doslova odtrhne elektrony z jejich obalu. Vzduch se tedy ionizuje a vznikne plazma o obrovské teplotě. Ten zášleh při výstřelu je právě to plazma, nebo můžeme říct "hořící vzduch". Pokud Vás zajímá více, tak http://cs.wikipedia.org/wiki/ Plazma

  • Jarda P.
    12:19 08.11.2012

    asdf: Tření tam je. Projektil tře o vzduch. A při té rychlosti projektilu se ten vzduch dost rozpálí, jestli se nepletu.

  • Daniel
    10:50 08.11.2012

    to asdf

    není problém tření, ale obrovské přehřívání hlavně, respktive namáhání teplem, podívej se na videa, je tam vidět plazma i u námořní verze jim hlaveň vydrží jenom pár výstřelů

  • asdf
    01:44 08.11.2012

    nechci nic rikat kentane... ale ta strela se pohybuje v hlavni bez dotykove... jako napr. vlak maglev na magnatickym polstari....

  • Kentán
    20:55 07.11.2012

    Zajímalo by mě jak dlouho bude trvat miniaturizace EM zbraní, ono od námořního děla po ručně přenosnej "kus" je celkem dlouhá cesta, i když před 30 lety si taky nikdo nemyslel že počítače se jednou vlezou do batohu... a kde jsme teď, zbývá vyřešit zdroj energie a vymyslet něco, aby po pár výstřelech neodešla hlaveň a je to :)

  • j. fišer,třebíč
    10:52 07.11.2012

    "ztracené teslovy nápady" se realuzují
    a dokonce pod teslovými názvy

Stránka 1 z 2