ERCA: Americká armáda buduje nové dělostřelectvo

ERCA: Americká armáda buduje nové dělostřelectvo
Samohybná houfnice M109A7 / US Army (Zvětšit)

Britská společnost BAE Systems získala od americké armády kontrakt na stavbu prvního prototypu vylepšené houfnice M109A7 Paladin s novou hlavní XM907 ráže 155 mm (dlouhou 58 ráží), která byla vyvinuta v rámci programu ERCA (Extended Range Cannon Artillery). Později se počítá i s instalací nabíjecího automatu.

Posilování schopností amerického dělostřelectva zastřešuje program LRPF (Long-Range Precision Fires), což je jedna ze šesti klíčových modernizačních priorit americké armády. Pod LRPF spadá vývoj nové dělostřelecké a raketové techniky, včetně příslušné dělostřelecké a raketové munice.

Podprogram ERCA má dvě hlavní části, a to vývoj nové prodloužené hlavně XM907 délky 58 ráží (8990 mm) a nové tříštivo-trhavé munice XM1113 s prodlouženým doletem RAP (Rocket Assisted Projectile; s pomocným raketovým motorem). Při palbě ze současné houfnice Paladin M109A7 (hlaveň dlouhá 39 ráží) XM1113 zasáhne cíl vzdálený 30 km, případně 40 km při střelbě z hlavně dlouhé 52 ráží.

Ještě předtím ale bude zavedená do výzbroje tříštivo-trhavá munice XM1128 s prodlouženým doletem (dnový výtok plynů). Její dostřel je také 30 km (39 ráží), resp. 40 km (52 ráží). V roce 2020 se bude objednávat prvních 1900 předsériových granátů XM1128 za 15 milionů dolarů. Granáty budou používány s naváděcími kity PGK (Precision Guidance Kit), resp. novějšími PGK-AJ (viz dále).

Při testech na střelnici Yuma Proving Ground v Arizoně houfnice M109A6 s municí XM1113 a hlavní dlouhou 58 ráží dokázala dostřelit na vzdálenost až 72 km. Cílem je přitom dosažení dostřelu 100 km nebo dokonce 130 km. Na vzdálenost 130 km je ale třeba speciální munici ‒ nadějné se jeví dělostřelecké granáty s náporovým motorem. Je ale třeba si uvědomit, že jednotková cena takto pokročilé munice dosáhne desítky tisíc dolarů.

Jedním z cílů programu ERCA je překonat dostřel ruských samohybných houfnic 2S35 Koalicija-SV, které mají hlavně dlouhé 52 ráží. Novou prodlouženou hlaveň (58 ráží) mají dostat jako samohybné houfnice Paladin, tak tažené houfnice M777ER ‒ ty dostanou zkracenou hlaveň dlouhou 55 ráží.

V současné době americká armáda provozuje 685 aktivních dělostřeleckých systémů Paladin. Každý systém tvoří dvě vozidla ‒ samohybná houfnice M109A6 nebo M109A7 a muniční vozidlo M992A2 nebo M992A3. Postupně od roku 2014 probíhá modernizace M109A6 / M992A2 na nový standard M109A7 / M992A3. 


Hlavní technologické celky programu ERCA; větší foto / US Army

Modernizace probíhá tempem přibližně 50 systémů (houfnice + muniční vozidlo) ročně, takže v roce 2025 ve výzbroji zůstane přes 200 systémů M109A6 / M992A2, které možná jako první přejdou na nový standard s hlavní dlouhou 58 ráží. Pro novou samohybnou houfnici s prodlouženou hlavní se prozatím používá neoficiální označení „M109A8“.

M109A6 má čtyřčlennou posádku, bojovou hmotnost 34,25 krátkých tun (31 071 kg) a rychlost palby v prvních třech minutách čtyři výstřely za minutu a poté jeden výstřel za minutu. S klasickou municí M109A6 dostřelí na vzdálenost 22 km, s RAP municí na 30 km. M109A7 má stejné schopnosti, jen váží více (35 380 kg) a uveze více nábojů (42 vs 39). Dodejme, že muniční vozidla M992A2 a M992A3 obsluhuje také čtyřčlenná posádka, která sebou veze zásobu 95 kusů munice a příslušných prachových náplní. 

Americká armáda má také 421 tažených kanónových houfnic M777A2 dodaných v letech 2006 až 2013. V roce 2018 objednala dodatečných 18 houfnic při jednotkové ceně 3,4 milionu dolarů. Všechny nové objednané houfnice dostane v roce 2021.

Americká armáda plánuje zavést modernizované houfnice M109A7 Paladin s prodlouženou hlavní a novou municí do výzbroje v roce 2023. Do té doby vznikne osm prototypů a první z nich, jako bylo zmíněno v úvodu, začne koncem tohoto roku stavět britská firma BAE Systems. 


Testy technologického demonstrátoru houfnice Paladin s hlavní XM907

Houfnice „M109A8“ převezme podvozek z houfnice M109A7 (upravený podvozek bojového vozidla Bradley) a veškerá modernizace se tak bude týkat věže a výzbroje. Není jasné, zda Paladin dostane novou věž nebo upravenou stávající – to vyjasní až zkoušky prototypů. 

BAE Systems rovněž v paralelnímu programu vyvine naváděcí kity PGK-AJ (Precision Guidance Kit – Anti-Jam), které z klasické munice (jako například XM1113) udělají munici s koncovým navedením. PGK-AJ využívá k navedení satelitní navigaci a jak napovídá název, munice má být odolná proti prostředkům elektronického boje. 

Americká armáda chce do houfnic Paladin také umístit nabíjecí automat, ale není jasné, zda automat již získá první prototyp. Ostatně první prototyp se označuje jako ERCA Increment 1 (Přírustek 1), takže se spíše dá očekávat „jen“ technické řešení ukotvení prodloužené hlavně (samozřejmě včetně servopohonů a veškerého mechanického a energetického příslušenství) do bojového modulu houfnice Paladin. 

Podle amerických médií demonstrace nabíjecího automatu proběhne na konci příštího roku. Se zástavbou do operačně používaných houfnic Paladin se počítá v roce 2024.

Zdroj: Defense News, army.mil

 
 

 

 
 

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Účinná palebná podpora – hlavní úkol dělostřelectva

Ve dnech 15. – 19. dubna se ve Výcvikovém táboře Jince konal nácvik střelby a řízení palby s bojovou ...

Chytrá munice pro dělostřelectvo a minomety

Dělostřelectvo je díky své ničivé síle bez nadsázky označováno jako “Král bojiště”. Nová generace ...

Ukrajinské dělostřelectvo pod ruským kyberútokem

Ukrajinští operátoři houfnic D-30 od roku 2013 používají nezávisle vyvinutou mobilní aplikaci ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • ARES
    15:41 18.07.2019

    Růst mobility vedení pozemního boje si logicky vyžaduje prodloužení maximálního dostřelu houfnicového dělostřelectva k plnění úlohy přímé a všeobecné palebné podpory. Ovšem nabídka dostřelů houfnic ráže 155 mm přes 40 km je spíše marketingovým záměrem zbrojních podniků, jehož cílem je opět postavit na nohy uvadající či dokonce zastavenou výrobu děl než skutečná potřeba armád pro vedení soudobého boje.

    • Jura99
      17:18 18.07.2019

      Velký dostřel bych viděl spíš jako tu skutečnou potřebu pro vedení soudobého boje, jednak, jak píše níže juhelak, houfnice půjde na velkou vzdálenost od fronty hůř zaměřit a zničit nepřítelem a jednak může působit na cíle hodně vzdálené od svého stanoviště, což při celkově malém počtu děl ve výzbroji je výhoda velká, jedna houfnice ti zastane to, co tři čtyři s malým dostřelem (samozřejmě naopak na krátkou vzdálenost ty čtyři houfnice zasypou cíl víc než jedna, ale může to být to poslední, co před zničením udělají). Hypotetický příklad, když bude nepřítel u Jihlavy, mohla by po něm ta 58 rážová houfnice s nej municí (130km) prásknout od garáží v Jincích, zatímco Dana by musela nejdřív dojet z Jinců až do Pelhřimova. To je dost rozdíl (přesun asi 3hod). Vtip ale bude asi také v tom, že granát na 130km s koncovým navedením bude mít cenovku ani nechci hádat kolik.

  • Jura99
    08:26 18.07.2019

    Jestli dobře čtu, tak se prodloužením hlavně o asi metr celkem radikálně prodlouží dostřel, pokud hlaveň 58ráží dostřelila s municí XM1113 72km. Nejspíš stejně rapidně poklesne přesnost, což by řešilo koncové navedení. Vzhledem k omezenému počtu dělostřelectva u AČR by houfnice podobných parametrů byla dobrý nápad, jeden takový stroj svým dostřelem pokryje třikrát větší poloměr kruhu než DANA, pokud se podaří ten dostřel 100-130km, tak dokonce pětkrát až šestkrát více. To je přesně to, co malé armády potřebují, s malým počtem strojů a málo početnou obsluhou nadělat hodně muziky.
    Takže až se rozhoupe nákup houfnic u AČR, tak jen nekoupit něco, co bude už v době nákupu zastaralé nebo co nepůjde později modernizovat na 58 ráží.

    • juhelak
      09:55 18.07.2019

      asi by to mělo hodne výhod..sice není pásová houfnice tak mobilní, ale ona by ani nemusela, v krajním případě by nemuseli ani vyjíždět z kasáren, o to mensí naklady na servis a pohoné hmoty. Zároven ale to jen hádám odpadá i potřeba zrychlených přesunů kuli odvetné palbě, jelikož tam moc prostredku nedostreli..nehlede na to ze ty detektory delostrelecke palby mají taky nejaky dosah a cim vetsi dostrel tim ta lokalizace muze byt méně presna.

  • juhelak
    07:31 18.07.2019

    pocitam že po dotažení vrtulníků, bvp a radarů se otevřou kapacity na rešení dělostřelectva a 4x4. Takže budeme doufam že letos se něco z toho opravdu dokončí a uzavře. Je potřeba utratit rozpočet. Ani nevím jestli poptávka už je daná nebo ješte budou vymýšlet co přesně chtějí..a jestli třeba nepřidají raketomety.

  • Jara
    14:40 17.07.2019
    Oblíbený příspěvek

    Více by mne potěšil titulek “česká armáda buduje dělostřelectvo”

    • markus223
      16:51 17.07.2019

      To asi většinu z nás.