Erdogan: Ďábel, kterého chceme a potřebujeme

Erdogan: Ďábel, kterého chceme a potřebujeme
Recep Tayyip Erdogan / depositphotos.com (Zvětšit)

Loňské volby v Turecku vyvolaly u nejednoho idealisty v Evropě naději na změnu vlády – zatímco nejednotná opozice prosazovala alespoň vágní ideu zlepšení vztahů se Západem a upuštění od přehnaného aktivismu za vlastními hranicemi, u Recep Tayyip Erdogana bylo možné předpokládat udržení svého zahraničně politického kurzu „neo-otomanského“ projektu.

Termín „neo-otomanství“ prezidentova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) nebo i od Erdoğana zběhnuvší ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu (muž, který AKP léta ztělesňoval a dnes je člen opoziční SGİ) odmítají. Ale přesto má své opodstatnění, s ohledem na Erdoğanovu iredentistickou, intervencionistickou a expanzionistickou zahraniční politiku a rétoriku ve východním Středomoří, na Kypru, vůči Řecku, Iráku, Sýrii ale také v severní Africe, včetně Libye nebo nejintenzivněji na Náhorním Karabachu. Ze všech těchto sporných záležitostí to bylo právě vydírání NATO, které nejvíce zvedalo kritickou vlnu hlasů požadující přehodnotit členství Ankary v NATO.

Náš dobrý známý ďábel

Přes veškeré upřímně míněné starosti o stav demokracie v Turecku a jeho zahraniční politiku je však pro Západ Erdoğanovo vítězství poměrně jednoduchou a do jisté míry i preferovanou variantou. Opozice sice slibovala opětovné sblížení se Západem, ale po pro opozici šokujících výsledcích prvního kola zmizel Kılıçdaroğlův obraz jako tureckého „Gándhího“ jako pára nad hrncem; ta tam byl obraz inkluzivního vyjednavače hledající konsensus a vyvádějící Turecko z autoritářské éry. Naopak nastoupil laciný populismus snažící se získat přízeň voličů agresivní kampaní vůči syrským uprchlíkům v Turecku. Jeho plakáty hlásaly „Syřané musí jít“ a strašily dalšími 10 miliony uprchlíků, které Erdoğan v případě znovuzvolení do země přivede.

Erdoğan oproti tomu označoval masové vyhnání Syřanů za neislámské, přestože i on se pokousí o relokaci [1] alespoň části Syřanů do zdevastované vlasti. Často navíc instrumentálně na původně kurdská území, kde nejsou vítáni. Erdoğan je tak náš známý ďábel u nějž se navíc díky jeho autoritářskému vládnutí nemusíme upřímně zaobírat otázkou evropské integrace Turecka, což popravdě velké časti Evropanů zcela vyhovuje. [2] A pokud k sobě budeme upřímní, můžeme být za „vyděračský“ deal mezi Erdoğanem a EU ohledně migrace uprchlíků rádi. Nakonec uprchlíky do Evropy nepozval Erdoğan, ale Angela Merkelová. Turecko přitom za uprchlíky vynaloží více, než z Evropy dostane; navíc většina z evropských peněz nezíská turecká vláda, ale neziskové organizace.

Spory o uprchlíky jsou však jen špičkou ledovce vztahů se Západem a pokaždé, když Turecko provede něco, co nám není po chuti, se objeví spekulace o členství Turecka v NATO. Za Erdoğanovy vlády se tato situace opakuje notně častěji; za posledních pět let šlo o kritiku autoritářského vládnutí, spory ohledně nákupu ruského systému protivzdušné obrany, turecké angažmá v Sýrii proti Kurdům – nejlepším spojencům Západu v boji proti ISIS, jemuž Turci v Sýrii nespěchali házet klacky pod nohy (protože oslaboval jejich společného nepřítele v podobě Asadova režimu), politika vůči Libyi a Řecku, posílání desetitisíců uprchlíků k hranicím s Řeckem a vyhrožování „otevření migrační brány“ do Evropy, masové zavírání novinářů a politických odpůrců do vězení, masové politické čistky ve veřejných institucích nebo blokování vstupu Finska a Švédska do NATO. [3]

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

Turecké chápání demokracie. Proč Erdoğan uspěl?

Američtí novináři se v průběhu nočního pokusu o převrat 15. - 16. července 2016 přiznávali, že ...

NÁZOR: Pomohol Putin zachrániť tureckého prezidenta Erdogana?

V noci z 15. na 16. júla sa v Turecku nečakane uskutočnil pokus o prevrat, ktorý zorganizovala ...

Zachrání Erdoğanovy klesající volební preference vpád do Sýrie?

Turecké ozbrojené síly zahájí protiteroristické operace v blízkosti jižních hranic země. Ankara se ...

PREMIUM Kontroverzní odkaz Henryho Kissingera: Diplomacie je často volbou mezi dvěma zly

Smrt Henryho Kissingera několik měsíců po jeho stých narozeninách před dvěma týdny vyvolala ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.