Evropa nakupuje ve velkém derusifikovanou ropu z Indie

„Ruská ropa si i přes všechny sankce nachází cestu zpět do Evropy. Zvyšující se vývoz pohonných hmot z Indie na Západ je toho dobrým příkladem,“ uvedl Viktor Katona z bruselské analytické firmy Kpler. „Vzhledem k výraznému indickému odběru ruské ropy se tomu ani nelze vyhnout.“

Dovoz ruské ropy po moři se v případě Číny, Indie, Singapuru, Spojených arabských emirátů a Turecka mezi loňským a letošním únorem objemově zvýšil o 140 %. Finský think tank Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) považuje tyto země za „pračky“, jež dováženou ruskou ropu rafinují a zbavují tak sankčních omezení. Od zavedení cenového stropu pro ruskou ropu (5. prosince 2022) do výročí jednoho roku po invazi (24. února 2023) nejvíce ropných produktů do západních zemí z pěti zmíněných „praček“ vyvezla Indie. Největší část tohoto exportu míří do Evropské unie. Společnost Kpler odhaduje růst prodeje indických pohonných hmot evropským zákazníkům na 56 000 tun denně (asi 1,7 milionů tun měsíčně).

Přístavy Sikka a Vadinar představují hlavní vstupní body pro dovoz ruské ropy na indické území. V jejich blízkosti se nacházejí rafinerie, kde se surovina zpracovává. V období od loňského prosince do letošního února dovezly tankery do přístavu Vadinar ruskou ropu v hodnotě 1,6 miliardy eur. Ve stejném období z něj do západních zemí vyvezly produkty za 0,4 miliardy eur. Nedaleký petrochemický závod přitom vlastní společnost Nayara Energy, v níž 49,13% podíl drží Rosněfť. Tato situace, kdy ruská společnost vlastní ropnou rafinerii ve třetí zemi, poukazuje na možný způsob obcházení sankcí.

Rosněfť nebo jiné ropné společnosti z Ruska mohou volně přepravovat ropu do Vadinaru. Tam dochází k její rafinaci a vyvezení jako ropného produktu z Indie. Tato praxe je v souladu s platnou legislativou. „V současné době se jedná o legální způsob vývozu ropných produktů do zemí, které na Rusko uvalují sankce, neboť došlo ke změně původního produktu,“ objasnil finský CREA. Britský deník Financial Times přidává, že i sankce vůči Íránu a Venezuele uplatňují stejný princip: „Jakmile je ropa rafinována, původ ropného produktu již není spojován s místem těžby.“

Josep Borrell pokládá indický postup za obcházení sankcí, kterému EU musí zabránit a přijmout odpovídající opatření. Cenový strop skupiny G7 ve výši šedesáti amerických dolarů za barel podle něj pomohl snížit ruské příjmy z ropy. Výhody nižší ceny za černé zlato chce pochopitelně využít Indie. Šéf unijní diplomacie ovšem kritizuje následný vývoz ropných produktů dále do Evropy.