Evropská protiraketová obrana European Sky Shield Initiative

Prohlášení o ESSI předcházel projev německého kancléře Olafa Scholze 29. srpna na Karlově univerzitě v Praze. Berlín bude podle Scholzova projevu nejen investovat do systému PVO, ale také vyzve několik evropských států k účasti. Záměr vytvořit ESSI po oslovení Německem 13. října podespsala Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a mimo NATO stojící Finsko.

„Systém protivzdušné obrany budovaný společně na evropské úrovni bude levnější a účinnější, než kdyby si každý z nás vytvářel vlastní protivzdušnou obranu,“ uvedl německý kancléř. „Bude přínosem pro bezpečnost celé Evropy a vynikající příklad toho, co máme na mysli, když mluvíme o posílení evropského pilíře NATO.“

Ačkoliv došlo ke zveřejnění jen kusých informací o ESSI, složitost této iniciativy je zřejmá. „Pravděpodobně nejdůležitějším úkolem bude propojení všech systémů dohromady,“ nastínil pro časopis Politico náměstek lotyšského ministra obrany Jānis Garisons. „Vytvoření společného situačního povědomí, které zajistí interoperabilitu, bude vyžadovat čas a mnoho úsilí. To se může stát velkou výzvou.“ Vývoj funkční sítě bude téměř jistě trvat roky, protože sofistikované systémy protivzdušné obrany jsou drahé a jejich výroba pomalá. Pokročilé síťové systémy a vymýšlení pravidel pro sdílení dat budou další překážkou pro země, které se z různých důvodů zdráhají sdílet citlivé informace.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová se proto ve svých vystoupeních zaměřila na cíle, jež ESSI dokáže uskutečnit v blízké budoucnosti. „Budeme urychleně pracovat na prvních společných projektech, jedním z nich je společný nákup systému Patriot a také moderního systému IRIS-T,“ naznačila Lambrechtová. „Také jsme již jednali s Izraelem a Spojenými státy. Není žádným tajemstvím, že Arrow 3 patří k systémům, které by mohly zaplnit mezeru v našich schopnostech.“

Protiraketový systém Arrow ARW (Arrrow Weapon System) dlouhého dosahu je navržený pro boj s balistickými raketami typu TBM (Theatre Ballistic Missile). Pod TBM spadají střely s doletem 300 až 3500 kilometrů, tedy i střely středního doletu (MRBM). Média v případě ARW zmiňují i možnost ničení bojových hlavic raket mezikontinentálního doletu (ICBM). Rozdíl je v reakčních časech, a tedy v šanci ARW zasáhnout nepřátelskou bojovou hlavici – návratová (terminální) rychlost bojové hlavice TBM je do pěti kilometrů za sekundu, u ICBM je to více než sedm kilometrů za sekundu.