Evropská zbrojnice pro tanky Leopard 2

-
7. 2. 2018
-
352 komentářů
-
Jan Grohmann
Německá firma KMW (Krauss-Maffei Wegmann) za spolupráce s Evropskou obrannou agenturou EDA (European Defence Agency) navrhuje vytvoření flotily evropských tanků v nejmodernější konfiguraci Leopard 2A7 EU a následně chce tyto tanky poskytovat formou leasingu dalším evropským zemím. Cílem je umožnit především zemím střední a východní Evropy přejít ze zastaralé sovětské na moderní západní tankovou techniku v rámci svých omezených finančních možností.
Na konci ledna redakce Armádních novin navštívila centrálu KMW v Mnichově. Zástupci KMW při prezentaci a ukázce výrobních prostor představili především program hlavního bojového tanku MBT (Main Battle Tank) Leopard 2, bojového vozidla pěchoty (BVP) Puma a ženijních mostů LEGUAN. O všechny tyto typy zbraňových a ženijních systémů projevuje zájem Armáda ČR.
Dnes se zaměříme především na program Leopard 2, který patří k nosným výrobním a obchodním programům KMW.
Armáda ČR plánuje přejít na nové MBT v roce 2025. Ze všech možných kandidátů, jako je americký M1A2 Abrams, francouzský Leclerc nebo britský Challenger 2, bude pro Armádu ČR jednoznačně nejdostupnějším (z hlediska rychlosti dodávek, snadnosti technické a výcvikové podpory, geografické blízkosti, obchodních vztahů atd.) německý MBT Leopard 2.
Německo s Francií sice v rámci programu MGCS (Main Ground Combat System) vyvíjí nový “eurotank”, ale podle zástupců KMW zavedení prvního MGCS (někdy nazývaného Leopard 3) do Bundeswehru (BW) je realisticky plánováno spíše v polovině 30. let 21. století. První dodávky MGCS pro zahraniční zájemce lze tak očekávat až kolem roku 2040.
Tanky Leopard 2 proto zůstanou ve výzbroji (a budou průmyslem podporovány) minimálně do roku 2040, spíše do roku 2050. Z tohoto důvodu se počítá s vývojem nových verzí Leopardů 2 a instalaci nových technologií, jako je nabíjecí automat, nový power-pack, prostředky aktivní ochrany (APS) nebo s vývojem munice nové generace.
Leopard 2 je možné osadit nabíjecím automatem, ale například BW tuto technologii vysloveně odmítá a požaduje čtvrtého člena (nabíječe) posádky. Důvodem je požadavek BW provést první tři výstřely do sedmi sekund. První náboj musí být proto v nábojové komoře kanónu, jeden náboj musí držet nabíječ a pancéřové dveře schránky musí být otevřené, aby mohl nabíječ rychle přebít.
Důvod je následovný – pokud Leopard 2 nevyřadí prvním výstřelem protivníka, provede velmi rychle korekci palby a okamžitě podruhé nebo potřetí vystřelí na stejný cíl. Nepřátelský cíl tak ztratí možnost provést odvetnou palbu. Avšak zároveň v tomto časovém limitu je odhalena pozice střílejícího tanku a ten musí palebné stanoviště urychleně opustit, aby se chránil před odvetnou nepřátelskou palbou jinými protitankovými prostředky.
Nyní se dostáváme k otázce, jaké možnosti má Armáda ČR v případě modernizace svého tankového vojska.
Dle zástupců KMW jsou v podstatě tři možnosti:
+ Nákup vyvíjených moderních tanků (velmi nákladné)
+ Nákup použitých tanků (pokud jsou k dispozici)
+ Nebo využití společného projektu kolektivní obrany s principem „Sharing&Pooling“
Problémem AČR je především malý počet poptávaných tanků, protože Armáda chce vyzbrojit pouze dva tankové prapory (2×30 tanků). Dle zástupců KMW je nákup tak malého množství nových tanků nevýhodný v obou výše uvedených variantách. Postavit od nuly dva tankové prapory si vyžádá investici ve výší minimálně 1 miliardy euro (více než 24 miliardy Kč). Navíc plná integrace nových tanků (resp. každého nového složitého zbraňového systému) do bojových jednotek trvá obvykle šest až 15 let.
Leopard 2A6 německé armády
Další možností je nákup použitých tanků. Zde však není možno garantovat, zda a v jakém technickém stavu budou tanky v době poptávky k dispozici. Jednání o koupi použitých tanků jsou navíc striktně bilaterální mezi oběma státy a průmysl nenese žádnou odpovědnost krom obvykle stanovených garancí.
Možnosti výše uvedené mají celkem jasná negativa. Z tohoto důvodu právě vzniká koncept OMBT-Leo2, tzv. “evropská zbrojnice” tanků Leopard 2. Cílem OMBT-Leo2 je využít přebytkové tanky Leopard 2 evropských zemí (poskytovatelé), modernizovat je na standard Leopard 2A7 EU (vychází z Leopard 2 A7V) a formou leasingu je nabízet společně s kompletním balíčkem služeb dalším zemí (příjemci).
Při návštěvě Armádních novin v centrále KMW byla zmíněna i možnost projektu tzv. vozidla palebné podpory. Není to ani tank ani BVP, respektive na podvozku BVP je instalován kanón velké ráže. Švédsko kdysi tuto variantu vyvinulo a testovalo a dnes je uživatelem Leopard 2. Norsko se touto možností též zaobíralo a po zhodnocení všech pozitiv a negativ se také rozhodlo pro modernizaci Leoprad 2.
Základní rysy tanku Leopard 2A7 EU:
+ 3. generace zaměřovacího systému pro velitele a střelce, vzájemně nezávislé větve;
+ programovatelná, ve vzduchu vybuchující munice;
+ ventilace s klimatizací pro nasazení v zahraničních misích;
+ nezávislá jednotka APU 20 kW (všechny systémy tanku mohou být v činnosti bez spuštěného motoru, nižší IR stopa, úspora PHM apod.);
+ vylepšené pojezdové a pásové ústrojí (má lepší meziopravní resurz);
+ kompletně přebudované rozhraní člověk-stroj pro ovládání tanku (dotykové displeje atd.);
+ přední i zpětná denní a noční kamera pro řidiče;
+ další dodatečné pancéřování zepředu a ze stran nad úroveň poslední verze A6 aplikující poslední poznatky z konfliktu na Ukrajině, v Iráku a Sýrii.
Repase tanků Leopard 2 ve výrobních prostorách KMW v Mnichově; větší foto / archív autora
Podle zástupců KMW je na evropském trhu k dispozici zhruba 300 starších přebytkových tanků Leopard 2, ale realisticky dostupných je spíše 150 přebytkových tanků. Část tanků ale zůstane vždy v rezervě Evropské zbrojnice kvůli nutnosti okamžité náhrady, v případě závažné poruchy zapůjčených tanků.
OMBT-Leo2 kromě zemí, které poskytnou své tanky a zemí, které si tanky pronajmou, počítá také se státy, které prostřednictvím projektu budou chtít výhodně modernizovat svou flotilu tanků Leopard 2 na jednotný evropský standard Leopard 2A7 EU a tím dále snižovat náklady pro všechny v projektu zapojené státy.
Mezi potvrzené poskytovatele patří Španělsko, Řecko, Rakousko a Švédsko. Právě ve Španělsku si zástupci Armády ČR prohlíželi starší Leopardy 2A4, ale dle armády byly ve velmi špatném technickém stavu. Nicméně podle zástupců KMW (a jak se zástupci Armádních novin mohli přesvědčit na vlastní oči) jsou na jednotnou nejvyšší úroveň repasovány tanky v jakémkoliv stavu.
V rámci programu OMBT-Leo2 je pronájem plánován na deset let s tím, že po celou dobu bude k tankům nabízen kompletní balík služeb (technická podpora, výcvik, náhradní díly), kromě paliva a munice, jež si hradí uživatel sám dle konkrétní spotřeby. Pronajímatelé tanků Leopard 2 jsou nebo se samozřejmě stanou členy sdružení LEOBEN, která pomáhá s provozem tanků Leopard 2 a usnadňuje provozovatelům údržbu a modernizaci tankové flotily s využitím poznatků a podnětů ostatních členů LEOBEN.
Prostor pro montáž/demontáž (včetně zátěžových testů) věží tanku Leopard 2 na podvozky; větší foto / archív autora
S tím i souvisí případně mnohem snadnější školení a výcvik českých osádek tanků i personálu údržby. Samozřejmě v případě potřeby lze vše vybudovat v ČR, nebo opět v souladu s projektem „Sharing&Pooling“ využít výcvikové a školicí možnosti BW, minimálně při zavádění techniky do AČR. Koncept BW navíc počítá s tím, že školící centrum má vlastní tanky, takže kvůli výcviku není nutné vlastní tanky přesouvat. Tak mohou být například tanky Leopard 2 bojových jednotek využity permanentně jako předsunutá vojenská-výcviková technika v Pobaltí a rotující osádky cvičeny ve výcvikovém středisku na k tomu určených vozidlech. Eliminace permanentního stěhování techniky znamená nemalé finanční úspory.
Roční leasingová cena za jeden tank, a to včetně kompletního balíku služeb, má být 1 milion až 1,3 milionu euro ročně. Minimálně lze pronajmout 13 tanků Leopard 2A7 EU. Dle prezentace KMW k výcviku instruktorů posádek je třeba 40 dní a k výcviku instruktorů servisu/údržby (úroveň MES 1 / MES 2) 20 dní.
Cena je vztažená k maximálnímu ročnímu nájezdu a počtu vystřílené munice (v mírovém stavu) tankové roty v počtu 10 tanků – 13 000 km a 520 ks munice. Pevně daná cena je výhodná pro velmi jasné a snadné dlouhodobé finanční plánování armády. Průběh kilometrů a spotřeba munice byla též kalkulována dle průměru velkých uživatelů, takže pro malé uživatele, jako by byla např. AČR, je limit naddimenzován.
Veškeré pronajaté tanky lze opatřit národní kamufláží a výsostnými znaky. V případě válečného stavu pak lze tanky použít dle potřeby jednotlivých států, jež je mají v užívání. Po skončení leasingu pak tanky projdou další modernizací (jež je též realizována v průběhu pronájmu) a nájemci mohou tanky odkoupit nebo se vrátí původním majitelům.
Nová korba tanku Leopard pro armádu Kataru; větší foto / archív autora
V současné době zmínění poskytovatelé již své tanky pro projekt evropské zbrojnice nabídli. Nyní se hledají státy, které mají zájem o pronájem. O účast v projektu silně usiluje Polsko, ale EDA dává přednost zapojení menších států střední a východní Evropy. Polsko již provozuje velkou flotilu tanků Leopard, a navíc by odebralo prakticky všechny tanky Leopard 2A7 EU evropské zbrojnice.
Mezi potenciální zákazníky tak patří Česká republika, zájem již vyslovilo Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Malta, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Slovensko má nyní jiné priority. Jde o země, které mají zájem přezbrojit pouze několik praporů nových tanků (nebo dokonce pouze jeden). Dle zástupců KMW jednání s EDA o projektu OMBT-Leo2 potrvá ještě dva roky a stejnou dobu trvá modernizace tanků na standard Leopard 2A7 EU a jejich předáním prvním uživatelům. Pokud Armáda ČR bude mít o projekt zájem, může první tanky Leopard 2A7 EU získat již v letech 2022 až 2023.
Důležité je, že tanky vyčleněné do Evropské zbrojnice jsou stále v majetku a evidenci jednotlivých států. Nedochází tedy v žádném případě k porušení mezinárodních úmluv a kontrolních mechanismů OBSE.
Související články
Modernizovaný tank M1A2 SEPv3 pro americkou armádu
Podle magazínu SCOUT americká armáda (US Army) za nedlouho obdrží pro účely vojskových zkoušek první ...
-
28.09.2017
-
25 komentářů
-
Jan Grohmann
Nejnovější tanky Leopard 2A7V pro německou armádu
Německá firma Rheinmetall před několika dny oznámila podepsání smlouvy na modernizaci 104 tanků ...
-
28.09.2017
-
4 komentářů
-
Jan Grohmann
Německá ponorková flotila mimo provoz
Německé námořnictvo oficiálně provozuje šest diesel-elektrických útočných ponorek Typ 212A. Ve ...
-
22.12.2017
-
11 komentářů
-
Michael Myklín
Bojové vozidlo nové generace NGCV: US Army hledá v zahraničí
Americká armáda (US Army) v rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) hledá nové pásové ...
-
31.01.2018
-
52 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
fenri Budem citovať z článku: "Tak mohou být například tanky Leopard 2 bojových jednotek využity permanentně jako předsunutá vojenská-výcviková technika v Pobaltí a rotující ...Zobrazit celý příspěvek
fenri
Budem citovať z článku: "Tak mohou být například tanky Leopard 2 bojových jednotek využity permanentně jako předsunutá vojenská-výcviková technika v Pobaltí a rotující osádky cvičeny ve výcvikovém středisku na k tomu určených vozidlech. Eliminace permanentního stěhování techniky znamená nemalé finanční úspory."
Stačí v prípade ohrozenia presunúť do Pobaltia personál tankového práporu. Technika z Čiech už potom nejako dôjde ako náhrada za vozidlá zničené v boji.
Skúste si nájsť iný argument.Skrýt celý příspěvekPavolR: 1.) je to proxy, ne proxi 2.) proxy konflikty s eudávají mezi velmocemi na územích třetích států. Nikoliv na území člena aliance 3.) útok Ruska tanky a dělostřelectvem ...Zobrazit celý příspěvek
PavolR:
1.) je to proxy, ne proxi
2.) proxy konflikty s eudávají mezi velmocemi na územích třetích států. Nikoliv na území člena aliance
3.) útok Ruska tanky a dělostřelectvem na území člna NATO (čož je to, o čem článek pojednává) zcela jistě opravňuje k akcím proti území Kaliningradu). Jinými slovy-pokud Rusko tanky a dělostřelectvem vletí na území Pobaltí (což znovu opakuji, že považuji za blbost) potom jistě nebude mít problém aktivovat A2/AD systémy v Kalingradu a zabránit v přesunu posil do pobaltí
4.) a i kdyby to neudělalo, prostě za stávajícího stavu tam NATO není schopno dostat stovky tanků, BVP, dělostřelectvo, PVO... dříve, než bude Pobaltí obsazeno. Prostě chybějící infrastrukturu neošálíte
Neumím si představit, že by v případě toho konfliktu NATO vůběc risklo poslat tam Galaxy a Globemastery s pupky plnými vokjáků a tehchniky. Jedna zbloudilá raketa "odnikud" a jsou stovky mrtvých a stovky milionů dlarů v háji. Nehledě na fakt, že těch letadel by tam prostě musely být stovky, aby to mělo smysl.
Takže ještě jednou: dokud nebudou odolné, kapacitní a redundantní cesty k transportu do Pobaltí, jsou různé lízngy pár tanků 1000 km od ohrožené oblasti z tohoto pohledu na nic.Skrýt celý příspěvekfenri: A práve preto by išlo takmer určite o proxi konflikt, najskôr s využitím más ruského obyvateľstva Lotyšska. Ideovo je to zaštítiteľné bojom o rovnaké občianske práva a ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
A práve preto by išlo takmer určite o proxi konflikt, najskôr s využitím más ruského obyvateľstva Lotyšska. Ideovo je to zaštítiteľné bojom o rovnaké občianske práva a nebol by problém získať pre "vec" aj časť Lotyšov, predovšetkým komunistov.Skrýt celý příspěvekPavolR: 1.) tak v případě útoku an Pobaltí by jistě o proxy nešlo 2.) ale prd. Tak to funguje jen tehdy, když je kořist snadná. Zaútočit na nejsilnější vojenskou koalici planety ...Zobrazit celý příspěvek
PavolR:
1.) tak v případě útoku an Pobaltí by jistě o proxy nešlo
2.) ale prd. Tak to funguje jen tehdy, když je kořist snadná. Zaútočit na nejsilnější vojenskou koalici planety není cesta k snadnému vítězství a nahrabání bodů o domácícho publika.Skrýt celý příspěvekfenri: 1.- V prípadne proxi konfliktu nebude môcť Rusko oficiálne blokovať nič a v prípade ostrého konfliktu si nemyslite, že by nebol hlavný protiúder vedený cez Ukrajinu. :-) ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
1.- V prípadne proxi konfliktu nebude môcť Rusko oficiálne blokovať nič a v prípade ostrého konfliktu si nemyslite, že by nebol hlavný protiúder vedený cez Ukrajinu. :-) Alebo cez Bielorusko, ak by sa Lukašenko rozhodol prebehnúť na stranu silnejšieho.
2.- Vojny sa zvyknú viesť aj na odpútanie pozornosti od vnútorných problémov - bez ohľadu ne nejaký Kaliningrad.Skrýt celý příspěvekParitu s Německem a částečně ani s Polskem nejsme schopni vybudovat. Ale jsme schopni vybudovat takové vojsko, o které by se mohli naši politici opřít, kdyby jsme se s nimi dostali ...Zobrazit celý příspěvek
Paritu s Německem a částečně ani s Polskem nejsme schopni vybudovat. Ale jsme schopni vybudovat takové vojsko, o které by se mohli naši politici opřít, kdyby jsme se s nimi dostali až k hranici odkud není návratu.
Pochopitelně platí, že nejsilnější obranou ČR je diplomacie. Ale to se nerovná skloněnému hřbetu s lubrikačním gelem v ruce.Skrýt celý příspěvekK Starlightově textu a východní hranici: problém není v poměru sil. Celkově je prostě převaha NATO naprosto drtivá. Problém je v tom, jak tam techniku a vojáky dostat a udržet jí ...Zobrazit celý příspěvek
K Starlightově textu a východní hranici:
problém není v poměru sil. Celkově je prostě převaha NATO naprosto drtivá. Problém je v tom, jak tam techniku a vojáky dostat a udržet jí dodávky.
Východní Polsko není na Pobaltí navázáno příliš hustou a redundantní dopravní sítí (dálnice, koleje), navíc ta krajina příliš nepřeje rychlému postupu těžkých jednotek (bažinatá, hodně malých vodních toků, lesy...) a do toho enkláva Kaliningradu, efektivně A2/AD pokrývající přístupy do Pobaltí.
Už jsme to jendou psal, ale nejvýchodnější větší přístav, kam může NATO valit techniku tak, aby nebyla PŘÍLIŠ ohrožována Rusy je Gdaňsk a z něj do Pobaltí nic moc nedostanete.
Proto nevidím jako prioritu pronajímat si pár tanků od KMW, ale především zajistit, jak tam techniku dostat, navzdory Rusům.
A ať je za co mínusovat - když mají Kaliningrad, Rusové Pobaltí nepotřebují. Čistě zisky/náklady.Skrýt celý příspěvekSemtam: Plyne s toho jediné, pokud nejsme ochotni budovat armádu tak abychom mohli v případě žádosti o pomoc něco na pomoc vyslat. Tak pak musíme očekávat to, že nám taky nikdo ...Zobrazit celý příspěvek
Semtam: Plyne s toho jediné, pokud nejsme ochotni budovat armádu tak abychom mohli v případě žádosti o pomoc něco na pomoc vyslat. Tak pak musíme očekávat to, že nám taky nikdo nepomůže. Tedy musíme budovat armáda na paritu z Německem/Polskem. Ale to je finanční sebevražda.Skrýt celý příspěvek
Nepročítal jsem celou diskuzi, jen připomenu, že AČR (potažmo ČR) není podřízena velení NATO jako takového. AČR je primárně určena k obraně svrchovanosti a územní celistvosti ČR a ...Zobrazit celý příspěvek
Nepročítal jsem celou diskuzi, jen připomenu, že AČR (potažmo ČR) není podřízena velení NATO jako takového. AČR je primárně určena k obraně svrchovanosti a územní celistvosti ČR a musí disponovat schopnostmi k prosazování politicko-vojenských ambicí ČR. Dále samozřejmě zmíním, že AČR má být stavěna tak, aby mohla působit v rámci NATO v různých situacích.
Co z toho plyne?
Zavádění nové výzbroje pro potřeby AČR z politického hlediska by neměli určovat hlavní hráči v NATO (současní, minulý i budoucí), ale měli by být vybírané dle zájmů ČR.
Proto námitky ohledně německé nabídky vnímám jako plně legitimní a je velice pravděpodobné, že politické analýzy v rámci pořizování nové techniky se na MO ČR, případně i GŠ AČR dějí. Minimálně minulé kontrakty tomu nasvědčují.Skrýt celý příspěvekStarlight: dík za pěkné shrnutí. O nutnosti nákupu tanků asi máme už od UA jasno, ale pod každým článkem se tvrdě diskutuje, jak ten nákup řešit (který tank koupit). Nápad KMW s ...Zobrazit celý příspěvek
Starlight: dík za pěkné shrnutí. O nutnosti nákupu tanků asi máme už od UA jasno, ale pod každým článkem se tvrdě diskutuje, jak ten nákup řešit (který tank koupit). Nápad KMW s pronájmem je nejspíš motivován tvorbou dobrého zisku, až pak někde v pozadí snahou čelit Rusům (jestli vůbec, soukromé firmy toto neřeší). Takže je to opět na nás, resp. na MO vybrat nejvýhodnější řešení. Pronájem se přitom nejvýhodnějším nezdá, jednak cena není extra výhodná, za životnost tanku cca 30let by se zaplatilo až 39mil. € za jeden tank a jednak je psychologicky nepříznivé nevlastnit důležitou zbraň. Nemá smysl znovu opakovat všechny tankové kandidáty, ale snad na MO vypíšou výběrko a vyberou nejvýhodnější nabídku. Ten pronájem má výhodu v tom, že by sjednotil tankovou techniku u více zemí, které by se programu účastnily (to je výhoda pro NATO nikoliv přímo pro ČR) a že by překlenul dobu než se na trhu objeví nová generace tanků. Jelikož to je výhoda pro NATO případně pro EU, dávalo by smysl zrovna na toto poskytovat dotaci.Skrýt celý příspěvek
Zkusím vrátit diskusi zase k tankům. Na rozdíl od zdejší poněkud jednostranných proklamací, kdo je náš protivník a kde se svedou budoucí tankové bitvy je současná ...Zobrazit celý příspěvek
Zkusím vrátit diskusi zase k tankům. Na rozdíl od zdejší poněkud jednostranných proklamací, kdo je náš protivník a kde se svedou budoucí tankové bitvy je současná vojensko-politická realita úplně jiná.
1)
Velení NATO (jehož jsem členy) nemá na pochybnosti čas. Hlavním vojenským oponentem a protivníkem NATO je po událostech na Krymu a východní Ukrajině v roce 2014 zcela jednoznačně Rusko. Nejohroženější a nejzranitelnější území aliance je tedy jeho východní hranice – v první řadě Pobaltí a přilehlé části Polska a do jisté míry i balkánské státy NATO na černomořském pobřeží.
Proto se v rámci NATO po událostech v roce 2014 spustila nebo spouští řada vojenských inciativ. Vznikly například Síly velmi rychlé reakce (VJTF – Very High Readiness Joint Task Force), jejichž součástí jsou i jednotky naší 4. brn (zejména 43. výsadkový prapor).
Jako přímá vojenská pomoc našim spojencům v Pobaltí byla v rámci iniciativy Enhanced Forward Presence v Pobaltí a Polsku rozmístěna čtveřice multinárodních praporů vedených USA, Německem, Kanadou a Velkou Británií. AČR bude od letoška součástí praporu v Litvě, kde pod německým velením bude na rotačním principu sloužit rotní úkolové uskupení s KBVP Pandur ze sestavy 4. brn. Do Kanaďany vedeného praporu v Lotyšsku zase budeme vysílat minometnou četu.
Američané jako vždy přispějí nejvíce. V rámci velkorysého programu European Reassurance/Deterrence Initiative (ve FY 2017 rozpočet 3,7 miliardy USD, FY 2018 už 4,8 miliardy USD) zajištují hlavní část multinárodního praporu v Polsku (kde rotují síly z jejich evropské brigády Strykerů SBCT v Německu). Dále proběhl „dočasný“ přesun pozemních, leteckých a námořních bojových jednotek z USA do Evropy. Do Evropy se tak vrátily americké obrněné síly v podobě jedné obrněné brigády ABCT a brigády vojskového letectva. ABCT má hlavní stan v Polsku, ale její k boji plně připravené jednotky (cvičí se a certifikují doma ještě před odjezdem USA) se účastní cvičení na celé východní hranici NATO.
2)
Potud to vypadá dobře, ale vojenská realita nedává velení NATO spát. Čísla zveřejněná ve studií RAND Coporation „Assessing the Conventional Force Imbalance in Europe - Implications for Countering Russian Local Superiority“ nazančují proč a už podle názvu studie nejsou dobrá. Díky specifické geografické poloze Pobaltí má Rusko v této oblasti drtivou převahu v pozemních silách. Díky moderní a výkonné PVO a vojskové PVO navíc může zvrátit i leteckou převahu NATO.
Počet vojáků bojových jednotek Ruska (jen přilehlý Západním vojenském okruh) vs. jednotek NATO v Pobaltí/SV Polsku je dnes po všech iniciativách stále 78 tisíc ku 31 tisícům. NATO má v oblasti jen 2 obrněné/těžké mechanizované brigády s tanky (americký ABCT + 4 mezinárodní prapory=cca jedna brigáda) a 6 lehčích mechanizovaných brigád bez tanků (americký SBCT a vojska pobaltských států). Ruská armáda ale může v oblasti rychle nasadit ze Západního vojenského okruhu celkem 8 motostřeleckých brigád (mají tanky), 4 tankové, 6 výsadkových, 3 dělostřelecké a jednu raketovou brigádu.
Lokální poměr v těžké bojové technice je zdrcující v neprospěch NATO. Tanky 5,9 : 1 (většina, tedy cca 90 z cca 129 tanků je právě z amerického ABCT, který je ale rozprostřen na velkém území); BVP 4,6:1; samohybné dělostřelectvo 10,7:1; salvové raketomety 270:1. Obecně je odporníky kritizováno právě malé množství tanků, moderního samohybného dělostřelectva, raketometů a vojskové PVO, které má NATO v Pobaltí. Navíc 4 multinárodní prapory mají celkově menší bojovou sílu než jeden americký ABCT a mají obecně nízký počet tanků, ale i dalších těžkých obrněných vozidel.
US ARMY proto nejen zvyšuje počet svých ABCT, ale pro Evropu objednalo hardware pro jeden ABCT, který bude umístěn v jejích evropských předsunutých skladech. Také zvažuje další navýšení počtu jednotek v Evropě. Hovoří se o možnosti do Evropy natrvalo přemístit stálou posádkou jednu dělostřeleckou Brigády palebné podpory (raketomety MLRS/HIMARS, samohybné houfnice a vojsková PVO), která by doplnila stávající evropské posádky střední brigády SBCT, lehké výsadkové brigády IBCT, vrtulníkové brigády a dočasně rozmístěné těžké brigády ABCT s vrtulníkovou brigádou.
Evropští spojenci mají také svým dílem přispět k formování vlastních bojově použitelných obrněných/těžkých mechanizovaných sil. Například Německo už navyšuje počet tankových praporů, zvyšuje počty tanků a modernizuje je. Nebude žádným tajemství, že výše popsané skutečnosti a také tlak NATO vyústily v plán MO ČR/ČR modernizovat a vycvičit do roku 2025 bojově nastavitelnou mechanizovanou brigádu. Podobný závazek zřejmě slíbili i OSSR na Slovensku. Časy pouhého udržování schopností skončily, nyní jsou časy hledání a budování v boji s vyspělým protivníkem reálně použitelných sil a schopností. A včera bylo pozdě.
3)
Studie rovněž poukazuje na problém v logistice NATO, respektive rychlosti přísunu sil do Pobaltí. I když NATO bude mít v Evropě bojeschopné těžké brigády, tak je tam nedokáže dostat včas. Rusové mají do Pobaltí blíže a dokáží přisunovat síly rychleji než NATO. Proto americký SBCT nacvičuje rychlé silniční mediálně viditelné přesuny do Pobaltí po vlastní ose (přes ČR), proto britská armáda poprvé v historii vyzkoušela přesun těžké techniky vlakem podmořským tunelem do Francie.
Této záležitosti je věnovaná v NATO nyní značná pozornost a změny a investice se budou týkat i ČR. Kromě nové evropské legislativy zrychlující přesun vojsk přes hranice, zřejmě vzniknou na trase nová/vylepšená logistické zařízení a komunikace. Logistickým operacím a přesunům bude velet nové alianční velitelství „Logistic Command“. To bude hostit na svém území Německo.
4)
Shrnující závěr, pokud někdo nedával pozor :-)
NATO, jehož je ČR členem, má zcela jasnou představu o tom, kdo je jeho hlavní oponent a protivník (Rusko). Má také jasno, kde je nejslabší bod obrany na zemi (hranice s Ruskem v Pobaltí a SV Polsku) a jaké síly a v jakém čase může protivník použít (těžké mechanizovaný síly se spoustou modernizovaných tanků, výkonným dělostřelectvem a vojskovou PVO).
To zcela logicky vedlo a stále vede ke změnám vojenského plánování v rámci NATO. Při pohledu na předpokládané síly a kvalitu protivníka je jasné, že moderních MBT tanků, které budou schopny bojovat v početním oslabení, nebude nikdy dost, a proto mimo jiné vznikl koncept OMBT-Leo2.
NATO a jeho členové také demonstrují, že malé členské státy v Pobaltí se ně mohou spolehnout a že je nenechají jen tak svému osudu. A čím budou tyto síly větší a schopnější, tím více bude úměrně klesat byť i malá pravděpodobnost jakéhokoliv ostrého konfliktu.
Do tohoto procesu se zapojuje v rámci svých stávající možností i AČR. A zapojením do mezinárodních praporů a jiných iniciativ pod velením větších členů NATO (včetně Německa) ukazuje názorně rozdíl mezi realitou a některými myšlenkami ve zdejší diskuzi.Skrýt celý příspěvekJura99: Zjavne Ti to nedochádza, tak to uvediem na pravú mieru. Ja ťa tu celý čas len parafrázujem a kopírujem tvoje vlastné slová z diskusie pod článkom "České stíhačky Gripen ...Zobrazit celý příspěvek
Jura99: Zjavne Ti to nedochádza, tak to uvediem na pravú mieru. Ja ťa tu celý čas len parafrázujem a kopírujem tvoje vlastné slová z diskusie pod článkom "České stíhačky Gripen Slovensku nepomůžou". Zmyslom mojich príspevkov nebolo zhadzovať spôsobilosti AČR alebo znevažovať jej budúce plány. Jediným cieľom bolo poukázať na to, ako stupídne vyzerá diskusia, keď tu pravidelne prskáš svoje žlčovité výlevy na Slovensko a OSSR.
Nikto zo Slovákov nepochybuje, že naše ozbrojené sily sú v žalostnom stave. Preto si tu z teba v podstate nikto nič nerobí. :-) Ale tvoja potreba skritizovať všetko slovenské je do očí bijúca a pre tunajšie diskusie nie je žiadnym prínosom.
Za svoje predchádzajúce príspevky sa všetkým ospravedlňujem. Ja si skutočne nemyslím, že AČR nemá na nové tanky financie alebo že by ich v budúcnosti nemala mať. Nahradenie budúcich tankov vozidlami K21 som použil len ako paralelu k Jurkovým radám pre Slovensko, nahradiť MiGy lietadlami KAI T-50.
Bol to z mojej strany prvý a posledný pokus, pretože vidím, že na Jurrovej zakomplexovanosti a nenávisti k SR to aj tak nič nezmení.Skrýt celý příspěvekfenri: Cena u pumy je udávaná 7 melounů. U Lea 9. A to je standardní puma, ne malosériová verze s 120 kanónem a speciální věží. Takže opět: BVP bude na tunu dražší než tank. Vžďyť ...Zobrazit celý příspěvek
fenri:
Cena u pumy je udávaná 7 melounů. U Lea 9. A to je standardní puma, ne malosériová verze s 120 kanónem a speciální věží. Takže opět: BVP bude na tunu dražší než tank. Vžďyť tank je oproti BVPnS (BVP na steroidech :-)) těžší jen o pancíř - a ten není ani zdaleka to nejdražší na tanku (já vím, ještě motor a asi se najde pár věcí - ale např. už odpružení ani ne: BVPnS kvůli vyšší výšce ho musí mít lepší, aby mělo stejné výkony).
Co se týče mostních tanků: staré postavené na T72 musíme nahradit tak jako tak. A opět: buďto budeme mít svoji specialitu (která např. nepůjde použít v případě, kdy se naše BVPnS zamíchají do jednotek NATO, jak navrhuješ), anebo budeme mít něco kompatibilního se západními tankovými jednotkami.
Vyprošťovací vozidla: buďto mohou tankové vyprošťovat BVP (pak nám stačí jeden typ, stejně jako když budeme mít BVPnS), nebo bude mít každá jednotka svoje na svém podvozku. Kde je problém?
Ohledně mostů - určitě znáš, ale takhle testovali např. nuselák:
https://1gr.cz/fotky/idnes/07/...
(a i hromadu dalších mostů).
Kdyby na to přišlo, tak v míru můžeme (a i budeme, protože to je levnější) posílat tanky po železnici - a ve válce ty mosty těch pár přejezdů (zas tolik tanků mít nebudeme....) evidentně vydržej.
Samozřejmě infrastruktura trochu problém je, ale nikoli až tak v lokální obraně, ale především v kontextu zapojení naši armády do NATO, kdy přes ty mosty nepojede 60, ale třeba 600 tanků, které bude třeba rychle dostat x tisíc kilometrů jinam. Tedy, pokud si nechceme hrát jen na svym písečku, tak klíčovou infrastrukturu bude stejně třeba připravit i pro jednotky spojenců.
=>
Všechny tyto náklady jsou ve variantě tank maximálně dražší v tom, že to, co dělalo tam BVP, tady dělá tank. Náklady se tady ve variantě tank zvětší maximálně v poměru vah vozidel.
Další hromada nákladů (ustájení, osádka) ale je na vozidlo fixní. Proto myslím, že můj odhad celkových nákladů někde v polovině mezi 1:1 (to určitě nebude BVPnS vyjdou levněji) a hmotnost:hmotnost je reálný. A vzhledem k malým sériím BVPnS který bude zdražovat provoz - stejně jako vzhledem k tomu, že moderní technologie stojej čím dál tím více, a ty musí bejt jak na tanku, tak na BVPnS, tak bych ho čekal blížeji k 1:1 než hmotnost:hmotnost.
===
Ohledně zamíchání našich jednotek do NATO - nechat to na generálech je jen "zahrabání problému pod koberec". Velitel na místě využije výhody daných vozidel: pokud je zná a umí používat. A pokud má vypracované a nacvičené potřebné taktické postupy. Opět: největší část bojové hodnoty nedělá samotná technika, ale výcvik.
Jsou totiž tři možnosti:
1) toto zamíchání "nebudeme cvičit". Pak to ale v reálu nebude fungovat - a o naše jednotky nebude zájem a budem bráni jako Ti, co se chtěj jen "vézt".
2) nebo to budeme cvičit - na úkor výcviku samostatného fungování našich jednotek, neboť taktické postupy BVPnS krytých tanky (či spíše naopak) jsou dosti jiné, než samostatných jednotek BVPnS. Tedy ve výsledku budeme daleko více závislí na spojencích a naše armáda bude mít oslabenou bojeschopnost co se týče samostatné akce.
3) Anebo budeme cvičit obojí. Pak ovšem naše BVPnS budou mít podstatně větší nájezdy a tedy i náklady na údržbu a ztratí se cenová výhodnost BVP.
Oproti tomu tanková jednotka půjde vzít a zapojit do větší tankové jednotky spojenců bez problémů. Cvičit bude třeba jen vyšší velitelské struktury, aby nám to spolu správně šlapalo (to se co vím děje standardně už teď).
====
Kolt:
ohledně ceny BVP. Věž možná bude zcela stejná, jako u tanku - tedy bude stát stejně jako na tanku. Osazení věže se ovšem bude muset udělat na míru BVP: přitom musí unést tu samou věž, jako na tanku, ovšem bude vyráběno v malé sérii a tedy vyjde podstatně dráže. Viz T72-M4.
Podvozek pak bude levnější, ale - jak výše ukazuju na rozdílu ceny Pumy a Leopardu, nejde o nějak závratnou částku.
To, že BVP+BVPnS by bylo více, tedy jednak by se udržovali s menšími náklady, jednak by bylo větší zapojení průmyslu ČR, s tím souhlasím.
Co se týče "kašlání na tanky", tak to samozřejmě hrozí. Stejnětak ovšem hrozí, že se bude kašlat na BVPnS - i ty budou částečně specifické, navíc to přímo láká k tomu, aby se místo nahrazení tanků větším počtem BVPnS nahradily T72 1:1 BVPnS.
Celkově - já tu variantu BVPnS apriori nezavrhuji - jen mám pocit, že se tu spousta nevýhod tohoto řešení bagatelizuje. Pokud by se za cenu 60 Leo postavila jednotka 100 BVPnS vyrobených převážně v ČR s jasnou úlohou pro naše jednotky v rámci NATO, asi by to nebylo vůbec špatné řešení.
Ale obávám se, že realita by prostě byla jiná. Že bychom skončili v lepším případě u 60 (a nebo také u 30) BVPnS, sice třeba smontovaných v ČR, ale z dovezených komponent, a ještě bychom byli u spojenců za nekompatibilní exoty. (no, aspoň doufám by nikoho nenapadlo tam namontovat kanóny z T-72, když už je máme....)
Vidím tuto cestu prostě jako hodně riskantní - a přiznám se, nemám příliš důvěru v české politiky, že by ta rizika dokázali ukočírovat. Naopak cesta společného nákupu a údržby Leopardů mi (pokud cena bude odpovídat tomu, co získáme) rozumný způsob jak uchovat za rozumné náklady tankové vojsko, což nám uvolní prostředky pro investice a rozvoj těch složek vojska, která potřebujeme ještě víc, než ty tanky.Skrýt celý příspěvekTo KOLT: přerážovat 2A42 na 30x173 = vyvinout nový kanón = špatná cesta, jednodušší by měli, dát tam MK-30, nebo Wotan-30 od Rheinmetallu, ale EVPÚ tam už dali kanón od ATK (asi ...Zobrazit celý příspěvek
To KOLT:
přerážovat 2A42 na 30x173 = vyvinout nový kanón = špatná cesta, jednodušší by měli, dát tam MK-30, nebo Wotan-30 od Rheinmetallu, ale EVPÚ tam už dali kanón od ATK (asi pro jiného zákazníka), pravdou je, že z hospodářsko-ekonomického pohledu SK je to smysluplné, i když z vojenského hlediska je to blbost. Stejně tak, jak PTRK 9K-113 Konkurs (to je podle mého názoru z vojenského hlediska ještě násobně horší). Ale jak vidíte, čistě vojenský pohled neexistuje.
To tryskac:
omlouvat stav OSSR tím, že jsou primárně určeny k obraně státu před "zelenými mužíčky" je přinejmenším trapné; co Vaše závazky v NATO - asi je vůbec nehodláte plnit co? Nebo žádné nemáte? Najděte si jinou výmluvu.Skrýt celý příspěvekJenže je rozdíl mezi používáním staré techniky, protože nemáme na novou (BVP-2, Kub, DANA) a mezi pořizováním nové techniky v nekompatibilní ráži. To je, jakobychom dneska chtěli ...Zobrazit celý příspěvek
Jenže je rozdíl mezi používáním staré techniky, protože nemáme na novou (BVP-2, Kub, DANA) a mezi pořizováním nové techniky v nekompatibilní ráži. To je, jakobychom dneska chtěli zavádět nová děla v ráži 152 mm, protože si ji vyrábíme a máme ji na skladě. Už ta chystaná (a pravděpodobně zrušená) modernizace DANA byla na hraně smysluplnosti.
A ten příklad s vystřelovacími sedačkami je pak už vůbec nesmyslný – vystřelovací sedačka není munice do BVP! Ta je prostě v letadle – a až ji bude potřeba, žádné letadlo už nebude (minimálně po pár desítkách sekund), takže je jedno, jakou máte. Na ní bojová hodnota letounu vážně nestojí. Pokud ale máte bránit hranici NATO a hodláte to dělat s municí, kterou nepoužívá žádná z jednotek, jež by vám v případě potřeby přijely na pomoc, jedná se o čiré zoufalství. Mmchd, když trváte na výrobě kanónů na Slovensku (chválihodná věc), měli jste tři lepší možnosti – a) přerážovat ten kanón, b) domluvit licenci s nějakým světovým výrobcem kanónů 30x173 mm (s tím, že bude díky vám mít otevřenější cestu do střední a východní Evropy), c) vyvinout nový vlastní typ. Zřejmě by to vyšlo na větší peníze, ale ne zas o tolik (až na poslední variantu), aby to nevyvážilo použití kompatibilního systému.
Prostě dávat OSSR jako příklad správného postupu je.... blbost, sorryjako (řečeno slovy vašeho krajana ;-) ).Skrýt celý příspěvekAd 2 a42 - keby sa na sk nevyrabal, bol by to logicky argument. V nasej situaci je ale pochpitelne, ze konstrukteri siahli na riesenie, ktore je doma. Prirovnanie - preco ma L159 ...Zobrazit celý příspěvek
Ad 2 a42 - keby sa na sk nevyrabal, bol by to logicky argument. V nasej situaci je ale pochpitelne, ze konstrukteri siahli na riesenie, ktore je doma. Prirovnanie - preco ma L159 vystrelovaciu sedacku vs2 a nie martin-baker, ktore pouziva cely svet? Preto lebo boli "doma", co z toho, ked v sucasnosti je vyrobca davno skrachovany. Na druhu stranu, tiez strielate z Dan, z Kubov, tiez sovietske, resp. historicke stroje. A vidite Acr ma momentalne vo vyzbroji 2 raze 30mm....kym sa to zmeni, ubehne kolko rokov? V tejto pol. situacii moxno aj 10...Skrýt celý příspěvek
Nechci rýpat, ale OSSR nejdou zrovna správnou cestou..... příkladem budiž vůle v roce 2018 po více jak 10 let v NATO zavádět věž Turra se sovětským kanónem, něco jako svatava a ...Zobrazit celý příspěvek
Nechci rýpat, ale OSSR nejdou zrovna správnou cestou..... příkladem budiž vůle v roce 2018 po více jak 10 let v NATO zavádět věž Turra se sovětským kanónem, něco jako svatava a to, že vaši muži stále nosí SA 58 je dost kuriozní. Nemyslíte ?Skrýt celý příspěvek
Zpět k tankům. Logiku, vaše úvaha o ceně středního tanku na podvozku BVP je, alespoň myslím, chybná. Věž nemusí být o nic dražší než věž tanku, protože bude používat povšechně ...Zobrazit celý příspěvek
Zpět k tankům. Logiku, vaše úvaha o ceně středního tanku na podvozku BVP je, alespoň myslím, chybná. Věž nemusí být o nic dražší než věž tanku, protože bude používat povšechně stejnou techniku (optotronika, mechatronika atd. mohou být naprosto stejné). Ony ty věže mohou být teoreticky zcela shodné, jen v případě osazení na tank ji bude možné lépe opancéřovat. Zato podvozek toho BVP bude o poznání levnější, neb jednak se jich vyrobí víc (a u nás, ne v Německu či Francii), jednak prostě bude o poznání lehčí. K tomu připočtěte úspory na podpůrných systémech a logistice... a jste na poměru 1:1,5 minimálně.
A to nemluvím o tom, že šance udržet ty stroje při životě je v AČR mnohem vyšší, protože jich bude minimálně 200 (tedy snad, nedopadne-li to jako s Pandury), zatímco tanků by v lepším případě bylo 60, spíš ale jen 30, takže by se na ně mohlo vesele kašlat (jako se to děje dnes). V tomto ohledu by byl pronájem lepší, protože by zaručoval slušnou bojeschopnost většiny vozidel (nešlo by na ně kašlat). Koneckonců se stačí podívat na udržovanou bojeschopnost Gripenů – kdo si myslí, že v případě jejich vlastnictví bychom měli tolik strojů schopných jít do vzduchu, jako máme dnes, je naivní.Skrýt celý příspěvekJá tedy nejsem žádný schopný taktik ni stratég, ale myslel bych si, že hraniční krajina by měla mít OS postavené na těžkých jednotkách schopných alespoň dočasně zastavit/zpomalit ...Zobrazit celý příspěvek
Já tedy nejsem žádný schopný taktik ni stratég, ale myslel bych si, že hraniční krajina by měla mít OS postavené na těžkých jednotkách schopných alespoň dočasně zastavit/zpomalit postup případného nepřítele – dokud nedojedou posily z vnitrozemních států. Ty by naopak měli budovat alespoň část svých sil jako expediční, ovšem nikoliv na akce typu Afghánistán (tedy, ty jsou samozřejmě také potřeba) nýbrž jako vysoce mobilní mechanizované jednotky schopné podpořit armády států na hranicích (alespoň jim krýt křídla). Takovéto sdružení by mělo vydržet, dokud nedorazí těžká bojová uskupení vnitřních států.
Z tohoto pohledu má koncepce AČR jakýs takýs smysl – 4. brn je ta expediční, 7. mb ta těžká. Jak do konceptu zapadají OSSR ponechám na laskavém čtenáři...Skrýt celý příspěvekJa osobne by som radsej o "silach" a "schopnostiach" ODzbrojenych Sil SR pomlcal. O schopnostiach potlacit zelenych muzikov si tiez nerobim ziadne iluzie, mozno keby to boli len ...Zobrazit celý příspěvek
Ja osobne by som radsej o "silach" a "schopnostiach" ODzbrojenych Sil SR pomlcal. O schopnostiach potlacit zelenych muzikov si tiez nerobim ziadne iluzie, mozno keby to boli len desiatky tak snad.
A ta cast o tom ako sa vedenie OSSR naucilo varit z vody (zase len vodu, ale aspon teplu!) je to totalna koruna, mozme vidiet na nasom sucasnom ministrovi obrany v akom stave je vedenie OSSR.
Aj ked s tym, ze ako hranicna krajina NATO mame trochu inak priority ma pravdu (aj ocakavania od nas o nieco ine).
Ja mam dojem, ze sa este ukaze ze tato ponuka bude vyzerat o nieco horsie nez teraz vyzera (a uz teraz nevyzera nejako super, max tak na zamyslenie). Teoria dobra len prax si neviem predstavit. Tankov je ozaj malo, zaujemcov vela, cena nie je nezanedbatelna vs nakup novych a o tom buducom odpredaji si dovolim viac nez pochybovat (minimalne teraz by nikto ziadne svoje Leopardy 2 nepredaval, tak nevidim dovod ak sa prudko nezmeni situacia aby to robil s modernizovanymi verziami).Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...