Hypersonické zbraně: Dokáže je někdo zastavit?

MiG-31K s hypersonickou raketou Kinžál. / Kremlin.ru

Přední vojenské mocnosti intenzivně pracují na nové generaci hypersonických zbraní. Tyto zbraně díky velké rychlosti a unikátnímu profilu letu je prakticky nemožné zastavit současnými prostředky protivzdušné obrany (PVO). Lze se vůbec hypersonickým zbraním bránit?

Podle George Nacouziho, staršího inženýra a výzkumníka z prestižní výzkumné instituce RAND (Research ANd Development) existují dnes dva typy hypersonických zbraní, tedy zbraní létající rychlostí větší než Mach 5 (6125 km/h na úrovni moře) ‒ hypersonický kluzák HGV (Hypersonic Glide Vehicles) a hypersonické střely s plochou dráhou letu HCM (Hypersonic Cruise Missiles).

Hypersonickou rychlostí však létají i běžné balistické rakety, např. Scud D (dolet 700 km) létá rychlostí Mach 5. V moderním slova smyslu jsou ale hypersonické zbraně objekty létající pod výškou 90 km (nejvyšší bod trajektorie Scud D je ve výšce cca 150 km), tedy v prostředí, kde se musí počítat s vlivem atmosféry (na manévrování, tepelné namáhání, atd).

HGV jsou v podstatě manévrovatelné bojové hlavice bez vlastního pohonu, které jsou vynášeny do velkých výšek (40 km a výše) pomocí raket. Velká počáteční rychlost HGV (při odpojení od nosného stupně) a velká letová hladina umožňuje zachovat hypersonickou rychlost po dlouhou dobu a „klouzat“ v horních vrstvách atmosféry ke svému cíli. Hlavní výhodou je zploštělá dráha letu a unikátní doprovodné fyzikální jevy, které ztěžují použití klasických prostředků protiraketové obrany. HCM jsou naopak střely s plochou dráhou letu dosahující hypersonické rychlosti.

Nejznámějším zástupcem HGV je ruský bojový objekt Avangard a zástupcem HCM ruská námořní střela Zirkon a střela vzduch-země Kinžál. Náskok Rusů ve špičkových raketových technologiích není překvapením. Rusové se mohou opřít o obří technologickou základnu z dob Sovětského svazu, který do vývoje raketových technologií zapojoval nejlepší vědce a na vývoj poskytoval „libovolně“ velké finanční prostředky.

Také ve Spojených státech a Číně probíhá vývoj hypersonických zbraní. Před lety americké letectvo testovalo technologický demonstrátor hypersonické střely X-51A Waverider a hypersonický kluzák HTV-2 (Hypersonic Technology Vehicle 2). Čína zase v roce 2014 otestovala hypersonický kluzák DF-ZF. Také Francie zkoumá možnosti vývoje HGV pro své budoucí jaderné balistické rakety.

„Zprávy z médií naznačují, že Čína, a možná i Rusko, už nasadili nebo brzy nasadí hypersonické zbraně,“ vysvětluje Nacouzi. „Spojené státy zatím nemají žádné operační zbraně, ale zdá se, že urychlily vývoj těchto zbraní. Také několik dalších zemí zkoumá hypersonické systémy, ale většinou tvrdí, že jsou určeny pouze pro civilní použití.“

Pentagon nyní financuje mimo jiné dva programy, které mají vést ke skutečným prototypům hypersonických zbraní. V obou případech jde o hypersonické střely s plochou dráhou letu ‒ HCSW (Hypersonic Conventional Strike Weapon) a ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon ). Zatímco HCSW vznikne na osvědčených technologiích, v případě ARRW se vývojáři pokusí dosáhnout hranice současných technologických možností.

V obou případech vývoj řídí firma Lockheed Martin. Na program HCSW Lockheed získala 928 milionů dolarů, pro program ARRW 480 milionů dolarů. Letuschopné prototypy chce americké letectvo získat do roku 2021.


Testovací odpal střely Kinžál z nosné stíhačky MiG-31K.

Rusko a Čína vyvíjejí hypersonické zbraně zejména s cílem překonat americkou protiraketovou obranu. Podle Justina Bronka z výzkumného institutu RUSI (Royal United Services Institute) je současná protiraketová obrana založena na faktu, že útočící rakety se pohybují po předvídatelné balistické dráze. Hypersonické kluzáky HGV ale letí po nebalistické dráze a navíc mohou měnit svůj směr.

„Mělo by se také zmínit, že kromě neodzkoušených ze země odpalovaných interceptorů (GBI), které se v USA vyvíjí s obrovskými náklady, v současné době neexistuje možnost zachytit ani standardní ICBM [mezikontinentální balistické rakety - pozn. red.], což je v podstatě důsledkem toho, že se pohybují tak rychle,“ říká Bronk a dodává, že současné interceptory GBI jsou určeny k ničení jedné nebo dvě útočící ICBM od zemí, jako je Severní Korea nebo Írán.

Podle Bronka Spojené státy sledují především vývoj hypersonických protilodních zbraní. Ostatně silné americké námořnictvo prosazuje americké zájmy po celém světě a je také první linií obrany amerického území, protože Tichý a Atlantický oceán tvoří hloubku obrany území Spojených států.

Bojové hlavice protilodních hypersonických zbraní nemusí přitom mít velké množství trhaviny, protože samotná kinetická energie nárazu bude pro loď fatální. „Kdyby hypersonická raketa zasáhla příď nebo záď lodě, tak se probije skrz plavidlo. Čínská raketa DF-21D je v podstatě navražená pro ničení letadlových lodí. Dokonce i bez trhaviny, kdyby nárazová rychlost byla větší než Mach 5, raketa nemusí letadlovou loď potopit, ale jistě ji vyřadí z boje,“ říká Bronk.  

Technické výzvy ale nestojí jen před obránci, ale i před konstruktéry hypersonických zbraní. V případě protilodních zbraní je problém vůbec nepřátelské plavidlo objevit, identifikovat, zaměřit a následně se na něj navést. Pohybující letadlová loď je jednoduše složitější cíl než například velký nehybný cíl na pevnině.

U hypersonických zbraní musí konstruktéři také čelit novým výzvám. Například při velmi vysoké rychlosti letu je teplotní rozdíl mezi předí a zadní části rakety tak velký, že tělo rakety během letu mění svůj tvar, což zásadně ovlivňuje aerodynamiku a znesnadňuje navádění zbraně.


Úspěšný test americké GBI

Pro Spojené státy je zajímavé, že pomocí hypersonických zbraní mohou překonávat tu nejsilnější PVO, v současné době zastoupenou především ruskými systémy rodiny S-300 a S-400, v budoucnu pak S-500. „Pokud by jste získali hypersonické řízené střely jako prostředek k provádění úderů na pozemní cíle chráněné silnou protivzdušnou obranou, automaticky posunete rovnovahu sil k útočným systémům,“ vysvětluje Bronk.

Problém samozřejmě je, že podobné zbraně může získat i nepřítel. Jednoduše po zavedení hypersonických zbraní se doba na provedení útoku, ale také na přijetí protiopatření, výrazně zkrátí.

Kde leží hlavní výzvy obrany proti hypersonickým zbraním? Pro průmysl není až takový problém vyvinout patřičnou antiraketu, skutečná výzva je především samotné objevení, sledování, identifikace a následné přesné zaměření bojové hlavice hypersonické zbraně a především extrémní zkrácení času na provedení celého řetězce od objevení do zničení bojové hlavice rakety. Toto zkrácení jde zřejmě již za rámec kognitivních schopností člověka a bude nutné použít systémy s umělou inteligencí, které do samotného stisku „červeného tlačítka“ provedou všechny operace automaticky.  

Bronk si myslí, že hypersonika může změnit „pravidla hry“, ale vývojové, akviziční a provozní náklady jsou natolik velké, že většina zemí si tyto zbraně nebude moci dovolit nebo je nakoupit ve větším množství. Ostatně samotný problém je již testování. Například čínskou střelu DF-21D ideálně otestujete tak, že ji odpálite na vzdálenost 1500 km proti cvičnému cíli o velikosti letadlové lodě, který pluje rychlostí 50 km/h. Pokud podobný test neprovedete, vždy musíte doufat, že papírové parametry budou fungovat.

Jak naznačuje Bronk, hypersonické zbraně zůstanou ještě minimálně několik let spíše nástrojem propagandy, než operačním zbraňovým systémem, který může rozhodnout výsledek bojového sražení. Tato doba není daná jen nutností hypersonické zbraně vyvinout, ale také nutností tyto zbraně vyrábět v dostatečném množství za rozumnou cenu, komplexně je otestovat proti různým cílům a v nejrůznějších podmínkách (např. v podmínkách radioelektronického rušení), vyvinout nové formy výcviku a doktríny jejich použití, otestovat je v boji a také je zavést v dostatečném množství (včetně provozního zázemí) do výzbroje.

Zdroj: Airforce Technology

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal

Ruský prezident Vladimír Putin 1. března v tradičním každoročním projevu ke svému národu mimo jiné ...

Mají opravdu Rusové hypersonický bojový modul Avangard?

Cílem dnešního článku je načrtnout problematiku velmi rychlého pohybu tělesa v atmosféře a porovnat ...

Glide Breaker: Kladivo na hypersonické kluzáky

Rusko a Čína intenzivně pracují na speciálních bojových hlavicích, které jsou schopny klouzavým ...

Izrael vs S-300: Kdo vyhraje případný střet?

V průběhu uplynulého týdne se ve všech ruských médiích prolínala odpověď na otázku „jak potrestat ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • GlobeElement
    14:28 05.11.2018

    danny - s tím laserem je vůbec potíž. Ne v rychlosti, oproti rychlosti světla ta střela visí na fleku, ale s atmosférou. Ta totiž laserový paprsek ohýbá a namířit jej přesně je složitější, než se zdá, zejména na velkou vzdálenost.

  • danny
    10:25 31.10.2018

    BobbyRay: Ty problémy s použitím laseru jsou následující: čím na větší vzdálenost zachytíš cíl, tím vyšší výkon potřebuješ na pokrytí ztrát v atmosféře. Jakýkoli hypersonický objekt se pohybuje v oblaku plazmy, která funguje jako rozptylka, tudíž výrazně degraduje účinek laseru. Hypersonické těleso je konstruováno tak, aby zvládalo naprosto extrémní tlakové a tepelné podmínky. To, co musí zvládat díky rychlosti, zatím výrazně překračuje vše, co mu jsi schopen provést laserem. I u HCM musíš propálit pancéřový kryt hlavice a udržet paprsek tak, aby pálil po dostatečně dlouhou dobu přibližně do jednoho místa na neskutečně rychle se pohybujícím tělese...
    A k tvému druhému nápadu - ano, teoreticky by to mohlo fungovat. Problém je zase v praktickém provedení. Představ si, že ve velmi krátkém časovém úseku potřebuješ do obtížně predikovatelné dráhy projektilu dostat poměrně těžké rakety s termobarickou hlavicí a ve správný čas ji iniciovat. Dost oříšek. Kdyby to šlo, tak se to dávno používá na zhasínání motorů letadel, která se pohybují výrazně pomaleji.

  • BobbyRay
    17:02 30.10.2018

    jeste me napadla jedna myslenka - pokud mam ramjet/scramjet, nestacilo by treba velkou explozi pred raketou narusit prisun kysliku a zhasnout motor? Neni to sice totez, ale pokud to fungovalo na pozary ropnych vezi, tak ciste z fyzikalniho hlediska - motor zalozeny na spalovani kysliku by mohl bez kysliku prestat spalovat...

  • BobbyRay
    16:53 30.10.2018

    Diky Danny.

    ok, pokud pro laser je limit "jen" horizont, tak kdyz ten laser nacpu do AC-130 a budu fuzovat data ze satelitu a predsunutych pruzkumnych prostredku, tak bych mel byt schopny zachytit strelu celkem daleko a laserem (nebo vice lasery) ji shora pokryt...

    Otazka tedy zustava, jak daleko vidi IR senzory a kolik to pri rychlosti cile ziska casu na neutralizaci hrozby.

  • danny
    10:15 30.10.2018

    BobbyRay: viz. příspěvek cernakus, Datum: 25.10.2018, Čas: 14:01, tam celkem obsáhle řeší reakci na tvůj první dotaz

  • BobbyRay
    09:58 30.10.2018

    Jen ze zvedavosti:

    1) Jak ucinny by byl laser proti hypersonickym strelam? US Navy planuje nejake lasery (vykon si nepamatuju) jako standardni vyzbroj - stacilo by to jako "anti-raketa", nebo je to spis jen na drony? Asi by nemelo smysl mirit na hlavici, ale spis se snazit prehrat bok nebo "ocas" strely, aby se narusila manevrovatelnost? (to by se laserem nemohla branit lod, na kterou ta strela miri, ale musela by se spolehat na doprovod).

    2) Jaky dostrel muze mit vykonny laser a jaky dosah mohou mit IR sensory? Tj. co je nejvic limitujici faktor pro kombinaci obojiho? Na YT je laser zamerovany pomoci IR kamery a je tim i potvrzene zniceni cile.

  • Slavoslav
    15:37 29.10.2018

    danny

    aha tak takto.

    Detekciu a podobne som vobec neriesil ak neratam zmienku hned na zaciatku, ze bude problem zameranie a reakcna doba.

    Ale ak by som si mal tipnut tak HGV mi pride ako daleko lepsie zameratelna v tych vyskach. Na druhej strane ak to bude len ingot kovu bez vlastneho pohonu tak znicit ho bude vyzva. Tam bude obrana zamerana skor na nosne systemy este pred odpojenim modulu.

  • danny
    15:23 29.10.2018

    Slavoslav: u HGV předpokládám podstatně komplikovanější trajektrorii letu (z pohledu včasné identifikace, zaměření, navedení) a pak spíš drobný problém se samotnou konstrukcí tělesa. U, sice pekelně rychlé, ale přece jen křižující střely, si dovedu představit dost věcí, kterým mrak střepin pročísne pěšinku. Ale jak zatím chápu, mají všechna tělesa typu Avangard minimum prvků, které by mohl zásah střepinou malé hmotnosti poškodit, natož těleso zničit fatálně. Předpokládám, že se počítá výlučně s kinetickým působením v cíli a že celá hlavice je vlastně správně vytvarovaný ingot z kosmického materiálu s tlačným motorem. A že ho tudíž bude nutné zasáhnout přímo a také interceptorem s adekvátní kinetickou energií.

  • Slavoslav
    15:02 29.10.2018

    danny

    ano, ak by plazmovy oblak neumoznil spolahlive pouzitie radaru (najma pre bezkontaktny zapalovac a nie tak pre zameriavanie) tak by to bol pekny technicky oriesok.

    Navedenie strely ako takej zrejme nie, ta by mala vyrazny tepelny zdroj na zameranie, ale odpalit podla toho presne hlavicu, aby bola ucinna by najskor neslo.

    Malo by to ist pozuit aj proti HGV, v podstate fyzika je ta ista len by hlavica prilietala na ciel zhora.

  • danny
    14:38 29.10.2018

    Slavoslav: v případě antirakety vidím ještě jeden podstatný technický oříšek, a to reakční čas přibližovacího zapalovače. Přece jen při součtu rychlostí na vstřícném kurzu tam moc času pro včasnou iniciaci není. A ještě předpokládám, že to cvičení, které jste s čermakusem dali dohromady platí pouze pro HCM, v případě HGV vypadá celá úloha výrazně jinak. Pletu se?

  • Slavoslav
    21:08 27.10.2018

    Cernakus

    ano to suhlasim, na vacsie vzdialenosti to vyuzit pojde o tom potom.

    Prave preto som pisal o obmedzeni obrany na nejakych 10-20 km kde uz nejake velke manevre mozne nebudu zo strany utociacich striel. Na takyto dostrel staci relativne mala antiraketa ktora moze byt lachsia/mensia a tym padom moze zvladat vysoke G prave kvoli zachyteniu takychto cielov. A nasimulovat sa to neda kedze nemame hodnoty pretazenia pre Zirkon ani pre pripadnu antiraketu kedze na obranu proti tomuto sa bude ak tak vyvijat nieco ine ako SM6.

    Co sa tyka znicenia myslim, ze prave ta rychlost by prispela po pripadnom zasahu antirakety k rychlemu rozpadu tych striel a ciel by nezasiahlo nic vyznamne. Toto nie je Phalanx ktory zahaji palbu na par km a trva mu kym znici ciel. A tie antirakety bude nutne niest priamo na branenom cieli, alebo v jeho tesnej blizkosti.

  • Slavoslav
    20:55 27.10.2018

    Jirosi

    ale ja som to pochopil na rozdiel od teba.

    Ale aby si bol spokojny tak ti davam v niecom za pravdu. Ak mam raketu A a proporcionalne vacsiu (pri rovnakych materialoch samozrejme) kopiu rakety A nazvanu B tak ta raketa B znesie mensie pretazenie.

    Sice taketo porovnanie nikdy nebolo predmetom debaty a zjavne si svojou reakciou reagoval na nieco co si napriek vysvetleniu doteraz nepochopil, ale to nevadi, nie kazdy pochopi pisany text to je smutny vysledok testov PISA aj u nas :(

  • cernakus
    20:29 27.10.2018

    Jirosi:

    on ti to už ale vysvětlil. Já se to pokusil rozvinout. Oba jsme zjevně selhali. Nejsme prostě dobří učitelé ...

  • cernakus
    20:27 27.10.2018

    Slavoslav:

    Hele, nakreslil jsem si to do milimetrového papíru a myslím, že to využít půjde. Zkus si to taky. Dej si dva body proti sobě (dostatečně daleko od sebe,, dával jsem různé časy od 2 do 20 sekund) a pak začni s "úhybnými" manévry mezi rychlejší a pomalejším bodem (dal jsem 2:1), rádius oblouků v poměru kvadratickém (1:4) a ve většině případech rychlejší tomu pomalejšímu utekl, protože vykroužil větší oblouk. Až teprve, když byly opravdu blízko sebe (2 sekundy, tedy kroky), tak už to ten rychlejší nestihl.

    Osobně si myslím, že právě to na co jsem viz výše přišel intuitivně, je omezení pro PVO systémy k postihování balistikcých cílů, které letí podstatně rychleji než samotná anti.raketa. Přestože balistický cíl nemanévruje, je přesnost navedení omezená nutností, aby raketa a antiraketa byly blízko sebe a pokud je tam úchylka (jako, že je téměř vždy), tak příliš pomalá antiraketa ji prostě nestihne zkorigovat, ani kdyby AoA měla 90 stupňů.

    Co se týče sestřelu 20km od lodi, ano, tam to bude asi nejrizikovější pro útočící střelu. Neumím odhadnout, jestli ji však zásah dokáže rozhodit dostatečně, aby loď minula. Tak jako hypersonická střela už nemůže na takovou vzdálenost nijak divoce manévrovat, protože by minula, nemusí být impuls dostatečný, aby zbytky rakety s nevybuchlou hlavicí nemajzly do lodi. A dostat dvoutunovým Kinžálem, nebo pětitunovým Zirkonem, i kdyby hlavice nevybuchla, bude pro většinu menších lodí, než CVN mission kill.

    Ad krytí ostatních AEGISem - pravda. Možná i proto, přestali konečně amíci u Forda kašlat na vlastní obranu letadlovek. SeaRAM je sice poslední záchrana, ale v takovém případě je to prostě buď a nebo stejně chcípnout.

  • Jirosi
    20:25 27.10.2018

    Slavoslav: Tak nám ostatním osvětli jak to je z růstem pevnosti a hmotnosti, případně přetížením, ať se poučíme.

    Případně si reagoval na mně, takže si reagoval i na to na to co sem reagoval já. Tedy těžko si to obhájíš tím, co psal cernakus.

  • Slavoslav
    20:11 27.10.2018

    Jirosi

    este raz sa opytam. Tvoje vzdelanie? Technika to nebude vsak?
    Nieco kde treba logicky uvazovat a chapat prispevky dalej ako dva dozadu tiez nie ...

    Nieco humanitne? Zurnalistika ci socialna praca?

  • Slavoslav
    20:08 27.10.2018

    Cernakus

    jj RAZ-oval, ale mna tym neurazis a ostatne ani neviem co je to za skratku. Len sa bavim ked sa ju pokusaju iny v diskusii rozsifrovat ;)

    "Jenže, v praxi to také znamená, že i když AoA Kinžálu bude značně menší, celková úchylka dráhy bude naopak větší. Toho se pak dá nakrásně využít."

    No, toto by sa dalo vyuzit to nepopieram, ale nie voci antirakete letiacej na koliznom kurze v protismere ktora sa dokaze prisposobit. Samozrejme nebavime sa o velkych vzdialenostiach, ale o nejakych 10-20 km. Tam uz ta hypersonicka strela musi letiet +- na ciel ak ho chce trafit lebo by sa nan nestihla skorigovat a tie odchylky budu male.

    Toto, ale sucasne bude limitovat aj obranu. Burke umiestneny bokom od LL jej nedokaze poskytnut krytie, lebo z boku prilietajuca antiraketa nema proti hypersonickej strele sancu.

  • Jirosi
    20:08 27.10.2018

    Slavoslav: Větší = těžší, roste ti to z ^3 mocninou, jenže pevnost materiálu ti roste jen z ^2. Při přetížení rozhodují dvě věci, velikost a hmotnost. Tedy dva faktory, které bude mít větší raketa vždy horší.

    Pokud je pro tebe rozdíl jedné mocniny nepochopitelný rozdíl, pak máš problém jinde. Je jedno, že v té raketě je nádrž na palivo. Vzhledem k tomu, že porovnáváme rakety stejné. Tím pádem obě dvě mají nádrž. Jenže ta menší ji prostě může mít tenčí, lehčí a a tím pádem i raketa může být lehčí, agilnější, mít větší dolet.

    Jenže to je srovnání větší menší, pokud chceš srovnávat rozdíl v efektivitě pohonů(tuhé vs tekuté vs ramjet), stupňů raket, a podobně. Tak si mimo znalosti všech co tu diskutují.

  • cernakus
    20:04 27.10.2018

    vlasto:

    Možná, místo výhrůžek (mimochodem, pokud nejsi stokilový mma bojovník v špičkové kondici, tak by to pro tebe dopadlo špatně), by jsi měl věnovat elán studiu. Pak nebudeš dostávat takovéto nálepky. Ale pokud napíšeš, že Scud měl CEP velikosti velkoměsta (to neměl nikdy, mimochodem), aniž by jsi se podíval jen na pitomou wiki, že to bylo 50 metrů v poslední reinkarnaci, než ho vyřadili (protože takový modernější Iskander má CEP v řádu metrů), tak si tomu jdeš vyloženě naproti.

    Mimochodem, to si opravdu myslíš, že někdo alespoň trochu soudný by jel bůh ví kam na slováč, aby si s tebou mohl dát po hubě? Člověk toto ochotný udělat, navíc pro prkotinu. by měl zvážit vyhledání odborné pomoci.

  • Slavoslav
    19:58 27.10.2018

    Jirosi

    teba asi mrzi, ze si dopadol za hlupaka v diskusii o pohonoch tak ho potrebujes zo seba spravit aj tu?

    Lebo chytrejsi clovek by si pozrel na co tym Cernakus reagoval a nasiel by takuto vetu v prvom prispevku kde sme sa zacali bavit o pretazeni a odolnosti voci nemu:

    " ak si mam vybrat medzi mensou, lachsou a pomalsie letiacou antiraketou na koliznom kurze vs tazka, velka hypersonicky letiaca strela v atmosfere ..."

    Cernakus tak nejak logicky uz predpokladal, ze ja ako clovek na ktoreho reaguje som v obraze a nerobil tam zhrnutie a nepisal vsetky okrajove podmienky pre chytrakov ktory si nieco precitaju zo stredu diskusie, netusia ako a o com zacala a delaj ramena ako to tomu druhemu natru svojim britkym argumentom.

    Ale netrap sa. Nie si sam co to tu tak robi a chapem ze ta skrie ten vcerajsok tak teraz vidis trosku cerveno ked na mna reagujes.

  • cernakus
    19:57 27.10.2018

    Jirosi:

    slavoslav to píše možná trochu krkolomně, ale dobře.

    Jde o to, že střela/raketa je prostě komplexní stroj a NEMÁ jednotlivé části proporicální. Co to znamená?Znamená to, že pokud máš radar A, s danými parametry pak jeho velikost neovlivňuje, jestli jej umístíš do drobné PL střely, nebo do masivní rakety. Nicméně, ti definuje volné rozměrové prostředky pro tvorbu pláště kolem takového radaru.
    A konkrétně u střel pancéřovaných, jako je Granit a střel papírových, jako je raketa Standard-SM3/6 jsou právě všechny trumfy na straně Granitu.

    Stejně tak není pravda, že prázdná trubka odolává lépe než plná. To je samozřejmě arcikravina. Představ si trubku o průměru 1dm a stěně o tloušťce pláště 0,1mm plnou udusaného písku a druhou prázdnou. Která bude lépe odolávat tvému pokusu ji ohnout. Ta poučka, kterou jsi nepochopil je, že omezeně platí při STEJNÉ hmotnosti materiálu použitého (dutá je pak samozřejmě podstatně větší). S ohledem na omezení a fakt, ji odmítám a konstruktéry nutím, aby vždy počítali pro konkrétní aplikaci. Odlehčené, žebrovované a duté profily prostě nelze pouze odhadovat, ne ve strojírenství, kde může jít i o zdraví.

    Slavoslav:
    Ano, cernakus dobře ví, že hypersonický Kinžál bude podstatně méně agilní, než supersonická SM-2. Ale, agilita souvisí s dostředivými silami. Které samozřejmě pro rádius dráhy hypersonické střely je s druhou mocninou větší než pro supersonickou střelu. Jenže, v praxi to také znamená, že i když AoA Kinžálu bude značně menší, celková úchylka dráhy bude naopak větší. Toho se pak dá nakrásně využít. Toho mimochodem využívají i stíhačky, které sice v nízkých rychlostech akrobatičtěji založená letadla neutočí, ovšem díky vysoké rychlosti jsou schopny provádět úhybné manévry ve větší obálce. O energetických manévrech pak ani nemluvě.

    To je právě jeden z těch detailů, které nepochopil GlobeElement, když bez mrknutí oka srovnal komplexnost sestřelu satelitu na ustálené orbitě se sestřelem hypersonické střely v nižích vrstvách atmosféry.

    PS: Slavoslave, klobouk dolů za tvou sebereflexi (plus znalosti). Jestli jsem tě někdy RAŽoval, tak se omlouvám. To jsem se spletl.

  • Jirosi
    19:49 27.10.2018

    Slavoslav: Cernakus "Větší těleso může odolávat manévrům lépe, záleží na vnitřním uspořádání, odolnosti elektroniky, velikosti řídícíh ploch atd.."

    Čteš tam něco o porovnání různých raket? Ne bavíme se o vnitřním uspořádaní, a velikosti, kde platí rovnice co sem napsal.
    Kdyby tam uvedl, rozdíl v dvou různých raketách, tak by si měl pravdu. Ale o tom se tu nikdo nebavil. Krom tebe.

  • Slavoslav
    19:46 27.10.2018

    Jirosi

    to povedz ked tak Cernakusovi. A prave v tom, ze vsetky ostatne parametre sa mozu menit bol ten chytak.

    Ostatne zadanie bolo Ruska hypersonicka zbran vs antiraketa a nie velka a mala raketa rovnakej konstrukcie a z rovnakych materialov. A kym o tych antiraketach si +- predstavu viem spravit tak o vnutornom usporiadani, materialoch atd. u ruskych Zirkonov velmi nie.

  • Jirosi
    19:36 27.10.2018

    Slavoslav: Tak až napíšeš, že změníš všechny parametry a místo rakety na tekuté/tuhé palivo zaměníš... pak samozdřejmě bude jiná. Ale to si musel změnit cele zadaní.

    Vždy porovnáváš stejně věci... Malou vs velkou. Ne, malou nakou a velkou jinou.

  • Slavoslav
    19:29 27.10.2018

    Jirosi

    no to by som netvrdil ani nahodou. Mala raketa na tuhe palivo bude vnutri vypadat diametralne inak ako velka raketa napr na tekute palivo. Pripadne uplne inak ako klzak s ramjetom atd. Tiez je rozdiel v pozuitych materialoch kde velka raketa zo super materialu moze vydrzat viac ako mala z horsieho a dokonca moze byt lachsia vdaka inym materialom atd. takze tu sa neda upriet, ze Cernakus ma pravdu. Aj velke teleso moze vydrzat viac G-ciek ako male.

    Ako vravim, od Cernakusa to bol taky chytak z technickej stranky a naviac nespecifikoval ci maju rovnaky tvar a vybral si len velkost telesa. Inak samozrejme aj on dobre vie, ze ten Zirkon, kindzal atd pri hypersonickej rychlosti v manevrovani neprekona agilnu PL strelu ktora leti pomalsie

  • Jirosi
    19:21 27.10.2018

    Slavoslav: Malá raketa, vypadá uvnitř stejně jako velká raketa. Tedy to, že se nebavíme o homogením tělese nehraje roli. I menší trubka, unese více než větší vzhledem k velikosti. A protože nese jen vlastní hmotnost, tak to je rozhodující faktor.

  • Slavoslav
    17:22 27.10.2018

    kua, nie homogennom materialy, ale homogennej konstrukcii. Nech je Cernakus aky je, o technike nieco vie a toto bol z jeho strany taky chytak

  • Slavoslav
    17:09 27.10.2018

    Jirosi

    Cernakus ma pravdu. Moze sa stat, ze vacsie a tazsie teleso bude odolavat manevrom lepsie. Ta hmotnost nebude rast s tretou mocninou kedze tu nehovorime o homogennom materialy, ale o zlozitej konstrukcii ktora moze byt na vacsom telese nasobne pevnejsia ako na tom mensom a tak znesie i tie vacsie sily z toho nabalenej hmotnosti

  • misanex
    14:45 27.10.2018

    Czetrik: to nemá cenu, cernakus je absolutně pro ruský, takže USA je agresor a obšírný zlo a Rus je skvělý ve všem co dělá. Nemá cenu v podstatě cokoliv zkoušet. Protože agresivní vrazi bez wall street by bez hrdinství soudruhů už dávno zničili svět a možná i třikrát...

  • dusan
    23:14 26.10.2018

    Precedens "geniálnych" zbraní máme ...

    Nemecká V-2 bola vo svojom čase absolútna zbraň proti ktorej nebolo sa možno priamo brániť. Napriek tomu ovplyvnila samotnú vojnu minimálne ....

    Paradoxne "primitívnejšia" strela V-1 mala omnoho väčší dopad na vojnu a to úplne až absurdne preto, že sa dala ničiť .... Angláni preto presunuli obrovské zdroje (protilietadlové delostrelectvo, stíhačov) na jej potláčanie a časť toho im chýbala na kontinente ....

    Jednoducho jedna hocijako geniálna zbraň sama o sebe konflikt rozhodnúť nemôže.

  • Jirosi
    15:51 26.10.2018

    Větší těleso může odolávat manévrům lépe,

    Nemůže, protože pevnost ti roste na ˇ2, a hmotnost na ˇ3. Tedy čím větším tím hůře.

  • Jirosi
    14:00 26.10.2018

    Když je tu článek o hyper-sonických zbraních, nebyl už náhodou Pershing, taky hyper-sonické střela?
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • Czertik
    12:47 26.10.2018

    cernkus
    "Stačí se podívat na dokument o jaderné ponorce Ohio a Tajfunu, aby jsi pochopil rozdíl. Zatímco u amerického kapitána a jeho bandy máš pocit, že jen neznalost odpalovacích kódů je drží od rozpoutání jaderné války, u Ruského máš pocit, že ten než by to odpálil, tak se raději oběsí. "

    nazvy tech dokumentu a toho kdo je tocil ?

    Tady ted odbocim, ale videl sem jeden indicky film utok na cosi, byl o indickem ponorkovem kapitanovi na pozadi realne valky mezi indii a pakistanem, a i kdyz obecne v tomhle konfliktu fandim indum a ne pakistancum, tak pri divani na ten film sem si skutecne pral at vyhrajou profesionalne vedeni a rozkazy plnici nekreativni pakistanci, od kreativnich indu, kde veleni jak armade tak i ponorce spis pripominalo debatni krouzky a ne armadu.

  • logik
    21:40 25.10.2018

    "je v konečné fázi letu prázdná trubka, pevnost nic moc...."
    Prázdná trubka je právě na tom pevnostně hodně dobře. Např. podstatně lépe, než plná trubka (vzhledem k hmotnosti a tedy i přetížení při manévrování).

  • stronger.p
    20:28 25.10.2018

    @vlasto

    To je zoufalé, trochu nadhledu....

  • vlasto
    20:25 25.10.2018

    cernakus - verbež si ty. vytiahni si hlavu z vlastnej prdele, potom sa vyber medzi ľudí. ak chceš ďalej nadávať, napíš mi sem - vlasto.sro@centrum.sk a môžeme sa inak dohodnúť. verbež.

  • Slavoslav
    17:34 25.10.2018

    cernakus

    je sice fajn, ze si vypichol len jeden mnou spomenuty parameter, ale ono ich tam vstupuje viac a v neposlednom rade hmotnost kde ta hlavica zirkonu ak ma dat dole ciel velkosti LL bude prepdokladam tazsia ako taka SM6. Kombinacia ovela vyssej rychlosti s vyssou hmotnostou nam da vacsi polomer zatacky ako zvladne taka antiraketa.

    btw, vymysliet pevny a odolny material ktory odola pripriamom lete je nieco ine ako vymysliet pevny a odolny material ktory ti umozni v hypersonickej rychlosti manevrovat na urovni agilnej PL strely.

  • GlobeElement
    15:49 25.10.2018

    infi - fyzika je pořád stejná. Co není stejné jsou vlivy. Boeing 737 nelítá Mach 26, právě proto, že fyzika je stejná - žádné letadlo nelítá M 26, nelze (alespoň zatím) postavit stroj, který využívá vztlakovou sílu a zároveň na něj nepůsobí tření.

    Ale fyzikální zákony platí pořád ty samé. Fyzikální konstanty jsou pořád ty samé.

  • cernakus
    15:31 25.10.2018

    slavoslav:

    síly jsou jednoduché. Lineární délkou střely (Zirkon a SM-2 jsou zhruba stejně dlouhé). Kvadratické rychlostí (zde má Zirkon značně navrch). Ale ta korelace tam opravdu není. Respektive sigifikantní. Větší těleso může odolávat manévrům lépe, záleží na vnitřním uspořádání, odolnosti elektroniky, velikosti řídícíh ploch atd.. Jen pro zajímavost. SM-2/6 je v konečné fázi letu prázdná trubka, pevnost nic extra, spíše špatná.

    Jinak samozřejmě Rusové vymysleli extra pevné a odolné materiály. Jinak by se jim to rozpadalo jako Američanům. O tom to celé je, ne té rychlosti dosáhnout, ale udržet ji dostatečně dlouho = mít špičkové kompozity a slitiny.

    GlobeElement:
    "Navíc satelit umí manévrovat, při své rychlosti se vychyluje z dráhy o kilometry. Je to malý, neklidný a rychlý cíl, tobě připadá snadné ho trefit? "

    No ty bláho, tyhle věty myslíš smrtelně vážně?

  • infi
    15:30 25.10.2018

    GlobeElement:
    Tak ty mas dost....fyzika je porad stejna? Opravdu? Proc tedy boeing 737 nelita mach 26, podobne jako Sputnik? Proc by byl i pro moderni PVO problem 50 let stary Blackbird? Recnicka otazka...

  • GlobeElement
    15:07 25.10.2018

    cernakus - já nechápu, co vyšiluješ. Ano, manévrování mimo atmosféru musí být řešeno jinak, než v atmosféře, což ovšem uměla už V2. To je jenom technická záležitost. Ale pořád se jedná o navádění na rychle se pohybující cíl. Vojenské satelity se pohybují ve výškách 200-500 km nad povrchem, asi 10 km/s, touto rychlostí by na zem dopadly za půl minuty, mně to přijde jako dost slušná rychlost. Tvoje AA bude pomalejší a musí letět nahoru a to hodně vysoko, polovinu času bude v atmosféře, budeš tam mít všechny ty svoje aerodynamické síly.
    Navíc satelit umí manévrovat, při své rychlosti se vychyluje z dráhy o kilometry. Je to malý, neklidný a rychlý cíl, tobě připadá snadné ho trefit?

    Pokud již dnes umí AA trefit a zničit satelit a umí trefit a zničit letící hlavici, která již dnes letí hypersonickou rychlostí, lze najít způsob, jak trefit a zničit i manévrující hypersonické hlavice. Ony žádné piruety předvádět nebudou, spíše se zde jedná o mírnou změnu směru.

    Možná ti kazím radost z toho, že Zirkon je nezničitelná zbraň - žádná zbraň není nezničitelná.

  • Slavoslav
    15:04 25.10.2018

    cernakus

    ale iste, ze tam ta korelacia nemusi byt a tazsie, dlhsie teleso moze znasat viac G ciek ako to lachsie a kratsie. Lenze ono tam najskor ta korelacia bude. Iste vies na ktore z tych dvoch telies budu posobit vacsie sily.

    A ak Rusi nevymysleli nejake super extra materialy tak pri teplotnej zatazi sprevadzajucej let hypersonickou rychlostou by to znamenalo mohutnejsiu konstrukciu, mohutnejsia konstrukcia znamena vacsiu vahu, to znamena viac paliva. Sucasne to znamena vacsie sily a tak taky ten bludny kruh.

    To vies nie kazdemu komplet tajne sluzby celeho zveta posielaju svoje denne zvodky tak ja zostanem pochybovacom ohladom tych letovych profilov a rychlosti pocas nich :)

  • cernakus
    14:53 25.10.2018

    Slavoslav:

    Korelace mezi velikostí a odolností proti zrychlením vidíš kde? Já nikde.

    Zirkon je scramjet s raketovým urychlovacím stupněm. Z principu nemůže letět pomalu a ani příliš regulovat tah. Podle všeho v nízké výšce ho pohon udrží na Mach 5, ve velké na Mach 8. Rozdíl tedy bude v doletech. A odpovídal by uváděným 600km/1000km. Při testech se občas teplem rozpadal. Takže to bude jeho největší omezení. Takže je možné, že jeho profil bude lo-hi-lo-hi....lo s tím, že hi režimy budou k nutnému vnitřnímu ochlazení.

    Samozřejmě všechno je to prý. Nikdo z nás smrtelníků ani neví jak doopravdy vypadá.

  • Slavoslav
    14:45 25.10.2018

    ono ja by som to s tym manevrovanim hypersonickych zbrani nevidel tak ruzovo

    alebo lepsie povedane ak si mam vybrat medzi mensou, lachsou a pomalsie letiacou antiraketou na koliznom kurze vs tazka, velka hypersonicky letiaca strela v atmosfere tak si vsadim na tu antiraketu, ze bude sviznejsia v tom manevrovani a spolahlivo vykrije pripadne uhybne manevre kedze tych G-ciek znesie nasobne viac

    Vacsi problem bude zameranie tej antirakety a reakcny cas

    btw uz je znamy letovy profil Zirkonu? aby to nebolo tak, ze ten "hyperpohon" bude len v terminalnej faze na par km od ciela. Nie ze by aj to nebola dostatocna prekazka k zostrelu, ale niekolko sto km trvajuci hypersonicky let nad hladinou mora sa zrejme konat nebude

  • cernakus
    14:19 25.10.2018

    globeElement:

    tohlencto jsou fakt cancy. Nemůžeš zůstat u těch tvých politických tezí a nesnažit se kecat do technických vod? Aby bylo jasno, ne satelity nemanévrují úhybné manévry. Nemají na to vybavení (i EKV je naváděno vnějším radarem, EKV je taky satelit). Není to vůbec podobný problém, protože do toho nevstupují aerodynamické síly. Ergo je to úplně jiný problém (aneb koordinace a polohování ve volném prostoru vs v plynu; eliptická trajekční matematika, vs. zpětnovazebná reakční smyčka; atd...).

    Jedině ta věta o času se zakládá na reálném pozadí.

  • GlobeElement
    14:07 25.10.2018

    infi - fyzika je pořád stejná, navíc i satelity manévrují (alespoń ty vojenské). Je to velice podobný problém - jistě, u střel v nízké výšce je to něco jiného, ale manévrující hlavice padající z velké výšky je zaměření satelitu podobná.

    Ano, je na to méně času.

  • cernakus
    14:01 25.10.2018

    Longsword:

    Plazma působí na laser jako rozptylové sklo, výrazně snižuje jeho účinnost. Samozřejmě dle vlnové délky.

    Dále jak uvádíš, ze přední polosféry je střela chráněna ablativním štítem, který funguje jak proti otěru atmosférou tak proti laseru stejně (tj. rychle rozvádí teplo a odparem jej uvolňuje).

    Pak tu máme fakt, že hlavice jsou pancéřované, takže je to poctivý kus matroše k propálení.

    Manévrování střely a její rychlost v kombinaci s limitací dosahu laseru horiznotem také nepřidá.

    Nu a nakonec je tady fakt, že aktuální bojové lasery co jsou k dispozici na to nemají potřebný výkon. Ty stačí leda na to aby mnohavteřinovým ohřevem zapálili palivovou nádrž prakticky dřevěného modelu UAV.

    Rotačák ji pak samozřejmě spolehlivě zasáhne, ale je to stejně k ničemu jako u Granitů, Moskytů a Onyxů. Raketa je sice poškozena, ale k cíli už doletí (v případě Zirkonu je navíc okno 1 sekundu přesně).

  • Longsword
    13:52 25.10.2018

    Co "přítel Laser"? Chápu, že ohřívat už tak žhavou záležitost v oblaku plazmy, asi nebude triviální záležitost, už třeba kvůli rychlosti jejího letu, ale vzhledem k tomu, jak blízko je mezním vlastnostem materiálů by nějakých "pár wattíků" dokázalo jistě divy. Navíc nikde není řečeno, že by po takové střele nešel jen jeden systém a šance ji takhle zasáhnout je přeci jen alespoň teoreticky větší, než proti ní prát s rotačákem... ?

  • infi
    13:04 25.10.2018

    GlobeElement: Mohl by jsi vedet, ze na obezne draze plati trochu jine fyzikalni zakony, nez v troposfere. To co jsi napsal je naprosta blbosta neznalost ZS.

  • cernakus
    13:02 25.10.2018

    major:

    ano plazma je problém a sám přesně netuším, jak bych to řešil. Nicméně cesty jsou - antény v závětří, ablativní chlazení zabraňující tvorbě plazmy, neelektronické (optoeleektrické) systémy komunikace atd...

    Řešení však je už delší dobu, protože modernizované RV USA a SSSR konce 80tých let již umožňovaly korekci v závěrečné fázi letu pomocí GNSS.

    V každém případě Kinžál, Zirkon a DF-21D jsou normálně naváděné střely/kluzáci.

    Roland:

    To rozhodně nebude fungovat. Tlak, kterému střela odolává je extrémní, proto se kolem ní tvoří plazma. Fluidum se v takovém případě chová jinak, než jsme z klasické fyziky zvyklí. Navíc potřebuješ vysoký gradient rozdílů tlaků výbuchu, ten je přímo odvislý od detonační rychlosti. Běžně používané výbušniny ji mají mezi 6-8km/s. Pokud máš 8 metrů dlouhou střelu, která letí rychlostí Mach 8 (2,7km/s) pak svoji délku uletí za 0,003 sekundy. Za tu dobu výbušná vlna urazí cca 24 metrů.
    To je problém z několika důvodů, prvně je to velmi malý pomoloměr na solidní gradient. Za druhé, je to velmi malý poloměr na to, aby jsi se trefil (iniciace musí být velmi blízko, prakticky "EKV" blízko = zasáhnout přímo) a do třetice, je to malé časové okno na vhodný čas iniciace.
    Řešením je buď obrovská hlavice (stovky kg nějaké exotické např. DDF nebo ONC) a nebo rovnou jaderná.

    Roland:
    Ten zastrčený kufřík (respektive štěnice) je asi spíše sci-fi. Umístit na LL by to ještě šlo, ale ta občas v rámci ECM přechází do rádiového klidu a takové "pípnutí" by asi palubní četa zodpovědná za režim tichosti odhalila.

    Globeelement:

    Sestřelit satelit, který jede po naplánované dráze v prostředí bez aerodynamických vlivů je relativně trívka. Manévrující střela, která se pohybuje rychleji než tvoje AA raketa a je obalená plazmatem (což znesnadňuje přesné radarové zaměření) je nejen jiná liga, ale rovnou jiný sport. Myslím si, že ani Rusko samotné, jako hypersonický hegemon nemá aktuálně představu, jak Zircon efektivně sestřelit.

  • petris
    12:38 25.10.2018

    Čo sa týka tej plazmy, raz som sa bavil s jedným fyzikom z UKčky ktorý sa tým nejak zaoberal a povedal mi že s plazmou to nie je také jednoduché, jednak nie je plazma ako plazma a tiež niektoré vlnové dĺžky prepúšťa, iné mení a niektoré vôbec neprepúšťa. Proste nie je to také jednoznačné ako sa bežne popisuje. Osobne si ale myslím že kinžal má aj optický kanál koncového navedenia, ktorý má to obtekanie nejakým spôsobom vyriešené.

  • GlobeElement
    12:35 25.10.2018

    Pokud dokáží zničit satelit obíhající kolem Země rychlostí 10km/s, to je nějakých 30 Machů, najdou cestu jak sejmout hypersonickou zbraň.
    Je to jen další kolo závodu mezi projektilem a štítem.

    Tahle věc bude mít obrovskou tepelnou stopu, takže ji uvidí s dostatečným předstihem.

  • Roland
    12:23 25.10.2018

    a ohledně navedení na LL - co třeba někam zastrčený "kufrík", který na základě nějakého impulzu nebo časovače začne najednou vysílat naváděcí signál? nebo už se moc dívám na sci-fi?

  • Roland
    12:20 25.10.2018

    co jsem někde četl, tak proti takovým střelám testují obyčejnou výbušninu se silnou tlakovou vlnou. Ta střelu rozhodí bez nutnosti přímého kontaktu a o zbytek se postará sama hypersonická rychlost

  • major
    12:03 25.10.2018

    cernakus: Pesný INS - OK. Dopredu naplánovaná trajektória vyhýbajúca sa rizikovým oblastiam a sťažujúca extrapolovanie trasy objektu protivníkovi - dajme tomu.

    Ale ako funguje GPS, či radary a optické senzory v objekte obklopenom horúcou plazmou?

    Ja to skôr tipujem na to, že Rusi to naložia atómom a tam už presnosť v stovkách metrov nehrá rolu - stačí zadať poízciu cieľa v čase odpalu.

    Ale rád sa nechám poučiť.

    Čo sa týka protilodných striel na veľké vzdialenosti, tak dajme tomu, že Čína získa presnú polohu americkej LL. Hypersonickej strele bude prekonanie 1500 km trvať 10-15 minút. Za ten čas sa pri rýchlosti 20 km/h loď posunie o 3-5 km. Čo opäť bez použitia jadra vyžaduje nejaké autonómne navádzanie.

  • cernakus
    11:09 25.10.2018

    vlasto:

    Nevíš o čem meleš. Tyhle zbraně mají obvykle vyjma GPS a vysoce přesného INS, také radarový (Rusové) či optický (Číňané) systém zaměření a identifikace cíle.

    Dtto ty CEPy těch balistických raket. Srovnáváš RV ICBM s dostřelem 15000km s MRBM s dostřelem 1000-2000 km? Špatně.

    Odkazuješ na SCUD? SCUD-D měl, při vyřazení z Ruských stavů v první polovině devadesátých let CEP 50 metrů! Tvoje velkoměsto má rozměr podstavy jednoho mrakodrapu. Si nejprve něco zjisti, než napíšeš tvůj blitek. Přesně o tobě jsem psal, verbež s mizivým rozhledem, nulovým kritickým myšlením a snadnou manipulovatelností. V celé své kráse :-D

  • vlasto
    11:00 25.10.2018

    Tieto hyperveci sú hádam najkrajšie zbrane súčasnosti. Krásne je na nich aj to, že poletia neuveriteľne rýchlo .. a úplne do prdele :D Nevidím žiaden dôvod veriť tomu, že Rusi a Číňania výrazne zmenšili CEP týchto nových hračiek oproti hypersonickým ICBM a napr. SCUDu, ktoré majú CEP vo veľkosti štandardného veľkomesta.

  • cernakus
    10:48 25.10.2018

    palo satko:

    naopak. Dnešní svět je takové přepadovce nakloněn. Důvody:

    1) Světu vládnou zmrdi a zmrdky nevalné inteligence
    2) Tito vládci vládnou dlouhodobě pěstované verbeži s mizivým rozhledem, nulovým kritickým myšlením a snadnou manipulovatelností.
    3) Zbraně, které mají 1) k dispozici jsou ničivější než cokoliv co bylo ve WW2 k dispozici. Špičkově propagandou vymytí operátoři jaderných zbraní nebudou váhat ani vteřinu pokud dostanou rozkaz. Stačí se podívat na dokument o jaderné ponorce Ohio a Tajfunu, aby jsi pochopil rozdíl. Zatímco u amerického kapitána a jeho bandy máš pocit, že jen neznalost odpalovacích kódů je drží od rozpoutání jaderné války, u Ruského máš pocit, že ten než by to odpálil, tak se raději oběsí.

    Právě že dnes není vůbec třeba nějaká jasně viditelná příprava. Samozřejmě, vyplutí všech amerických SSN, SSGN a SSBN, jakož i letadlových svazů a pohotovost na základnách bombardovacího letectva by neunikla pozornosti HUMINT Ruska a Číny, ale dá se to udělat metodou otupění připravenosti či zakamuflovat pod nějaké megacvičení.

    Pokud by USA za zničení Číny a Ruska mělo zaplatit cenu "jen" vyhlazením vazalů jako jsou Japonci, Korejci a státy NATO, tak už tady nejsme. Neváhejte ani na vteřinu, co znamená "America First". Je to pouze nahlas vyřčené "America only", kterým se USA řídí od vzniku.

    A obhájení si tu o obyvatelstva? To je jednoduché, vítěz má vždy pravdu, takže stačí díky tomu přepadu vyhrát a podporu pro něj dodatečně seženeš snadno.

  • palo satko
    10:32 25.10.2018

    Svet je iny než pred 80 rokmi. Predstava, že Američania zautočia na Činu rovnako nebadane ako Japonci na Pearl Harbor je hlupost. Vojna velkeho rozsahu musi mat aj pre samotny americky narod svoje jasne zdovodnenie a o sa musi prejavit medzinarodnym napätim a silnymi nezhodami. To samozrejme zvyši ostražitost Činy a aktivitu jej spravodajcov. Takže iste budu vediet o vyplavani utočneho zväzu a urobia prislušne opatrenia. More je plne civilnych lodi, obloha plna dopravnych lietadiel a "svet je plny činanov". Takže aj ked nebudu presne vediet kde je USS XXY, budu vediet, kde je približne a čo planuje. Tam zameriaju svoj prieskum, čo im trafenie LL zjednoduši.
    Ale realne, Činania nebudu hrat podla americkeho scenara "Chyt ma, ked to dokažeš!" Stači jasne činske varovanie, že pri utoku budu palit na blizke nepohiblive ciele taktickymi jadrovkami a utok odvratia. Take Tokio, Soul, Taiwan a blizke americke zakladne iste USA nezakamufluju a nielen zakladne, ale aj spojenci su vždy legitímnym cielom. ked ste vo vojne s USA , či si k tomu rozhadate aj Koreu už nezavaži.

  • cernakus
    02:48 25.10.2018

    Ne satelit na GEO fakt letadlovku nenajde... I když, hubble by ji asi zmerčit dokázal (měl by mít úhlové rozlišení kolem 0,05 arcsec, což na vzdálenost z GEO dělá asi 9 metrů. Takže letadlovka by měla rozměr cca 37*8 pixelů z čehož by snad poznat šla.

    Ale mraky, difrakce atmosféry atd...

    Nicméně od toho jsou satelity na LEO. A umím si přestavit, že třebas takové Beidou satelity budou umět vyjma polohy i snímat planetu. Pak už je to jen o výpočetním centru na zpracování získaných obrazů a tam jsou Číňané na špici.

    Stejně tak CSG snadno najde ponorka. Britská Astute se chlubí, že od Britských vod slyší nákladní loď v New Yorku, takže CSG jim těžko uniknou, zejména když musí letadlovky jet na plno kvůli letadlům.

    Navíc se daří pokračovat s drony. Různé UAVy mohou pokrýt obrovské zájmové plochy relativně levně. A daří se konstruovat fotovoltaické drony s teoreticky neomezenou vytrvalostí. Samozřejmě zatím jen prototypy bez vybavení, ale ...

    Nicméně otázkou je, jak je na tom ta hlavice s koncovým navedením. Síla Granitů nebyla v tom, že mohla dostávat data ze satelitu, ale že si dokázala cíl najít sama a autonomně určit potenciální nebezpečí a segrám určit priority. To Číňané spolehlivě neumí. Imho to neumí ani Zirkon, ani Kinžál. Nicméně s tím se zřejmě počítá. Prostě jsou tak rychlé, že pokročilé funkce a AI nebudou potřebovat.

  • Grull
    23:21 24.10.2018

    cernakus:

    Tak na základě zkušeností a dlouhodobého pozorování tu očekávám krutý střet mezi příznivci teamu Modrých, Rudých a v tomhle případě i Žlutých :-)

    Jako ta pastelka pod 31 je fakt hustá.

    By mě zajímalo, jak jsou na tom Číňani s DF-21. Tak před rokem kvůli tomu byla panika u Modrých, že letadlovky maj Velkej problém. U tohohle bude vždy težké najít a zaměřit cíl.
    Předpokládám, že satelit na GEO to zatím nedává.

  • cernakus
    22:55 24.10.2018

    Grull:

    dobře ty :-D

  • Grull
    19:07 24.10.2018

    Počka, počkat, vydržte...
    Jdu si pro pivo a chipsy :-)