Hypersonické zbraně: Dokáže je někdo zastavit?
-
24. 10. 2018
-
63 komentářů
-
Jan Grohmann
Přední vojenské mocnosti intenzivně pracují na nové generaci hypersonických zbraní. Tyto zbraně díky velké rychlosti a unikátnímu profilu letu je prakticky nemožné zastavit současnými prostředky protivzdušné obrany (PVO). Lze se vůbec hypersonickým zbraním bránit?
Podle George Nacouziho, staršího inženýra a výzkumníka z prestižní výzkumné instituce RAND (Research ANd Development) existují dnes dva typy hypersonických zbraní, tedy zbraní létající rychlostí větší než Mach 5 (6125 km/h na úrovni moře) ‒ hypersonický kluzák HGV (Hypersonic Glide Vehicles) a hypersonické střely s plochou dráhou letu HCM (Hypersonic Cruise Missiles).
Hypersonickou rychlostí však létají i běžné balistické rakety, např. Scud D (dolet 700 km) létá rychlostí Mach 5. V moderním slova smyslu jsou ale hypersonické zbraně objekty létající pod výškou 90 km (nejvyšší bod trajektorie Scud D je ve výšce cca 150 km), tedy v prostředí, kde se musí počítat s vlivem atmosféry (na manévrování, tepelné namáhání, atd).
HGV jsou v podstatě manévrovatelné bojové hlavice bez vlastního pohonu, které jsou vynášeny do velkých výšek (40 km a výše) pomocí raket. Velká počáteční rychlost HGV (při odpojení od nosného stupně) a velká letová hladina umožňuje zachovat hypersonickou rychlost po dlouhou dobu a „klouzat“ v horních vrstvách atmosféry ke svému cíli. Hlavní výhodou je zploštělá dráha letu a unikátní doprovodné fyzikální jevy, které ztěžují použití klasických prostředků protiraketové obrany. HCM jsou naopak střely s plochou dráhou letu dosahující hypersonické rychlosti.
Nejznámějším zástupcem HGV je ruský bojový objekt Avangard a zástupcem HCM ruská námořní střela Zirkon a střela vzduch-země Kinžál. Náskok Rusů ve špičkových raketových technologiích není překvapením. Rusové se mohou opřít o obří technologickou základnu z dob Sovětského svazu, který do vývoje raketových technologií zapojoval nejlepší vědce a na vývoj poskytoval „libovolně“ velké finanční prostředky.
Také ve Spojených státech a Číně probíhá vývoj hypersonických zbraní. Před lety americké letectvo testovalo technologický demonstrátor hypersonické střely X-51A Waverider a hypersonický kluzák HTV-2 (Hypersonic Technology Vehicle 2). Čína zase v roce 2014 otestovala hypersonický kluzák DF-ZF. Také Francie zkoumá možnosti vývoje HGV pro své budoucí jaderné balistické rakety.
„Zprávy z médií naznačují, že Čína, a možná i Rusko, už nasadili nebo brzy nasadí hypersonické zbraně,“ vysvětluje Nacouzi. „Spojené státy zatím nemají žádné operační zbraně, ale zdá se, že urychlily vývoj těchto zbraní. Také několik dalších zemí zkoumá hypersonické systémy, ale většinou tvrdí, že jsou určeny pouze pro civilní použití.“
Pentagon nyní financuje mimo jiné dva programy, které mají vést ke skutečným prototypům hypersonických zbraní. V obou případech jde o hypersonické střely s plochou dráhou letu ‒ HCSW (Hypersonic Conventional Strike Weapon) a ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon ). Zatímco HCSW vznikne na osvědčených technologiích, v případě ARRW se vývojáři pokusí dosáhnout hranice současných technologických možností.
V obou případech vývoj řídí firma Lockheed Martin. Na program HCSW Lockheed získala 928 milionů dolarů, pro program ARRW 480 milionů dolarů. Letuschopné prototypy chce americké letectvo získat do roku 2021.
Rusko a Čína vyvíjejí hypersonické zbraně zejména s cílem překonat americkou protiraketovou obranu. Podle Justina Bronka z výzkumného institutu RUSI (Royal United Services Institute) je současná protiraketová obrana založena na faktu, že útočící rakety se pohybují po předvídatelné balistické dráze. Hypersonické kluzáky HGV ale letí po nebalistické dráze a navíc mohou měnit svůj směr.
„Mělo by se také zmínit, že kromě neodzkoušených ze země odpalovaných interceptorů (GBI), které se v USA vyvíjí s obrovskými náklady, v současné době neexistuje možnost zachytit ani standardní ICBM [mezikontinentální balistické rakety - pozn. red.], což je v podstatě důsledkem toho, že se pohybují tak rychle,“ říká Bronk a dodává, že současné interceptory GBI jsou určeny k ničení jedné nebo dvě útočící ICBM od zemí, jako je Severní Korea nebo Írán.
Podle Bronka Spojené státy sledují především vývoj hypersonických protilodních zbraní. Ostatně silné americké námořnictvo prosazuje americké zájmy po celém světě a je také první linií obrany amerického území, protože Tichý a Atlantický oceán tvoří hloubku obrany území Spojených států.
Bojové hlavice protilodních hypersonických zbraní nemusí přitom mít velké množství trhaviny, protože samotná kinetická energie nárazu bude pro loď fatální. „Kdyby hypersonická raketa zasáhla příď nebo záď lodě, tak se probije skrz plavidlo. Čínská raketa DF-21D je v podstatě navražená pro ničení letadlových lodí. Dokonce i bez trhaviny, kdyby nárazová rychlost byla větší než Mach 5, raketa nemusí letadlovou loď potopit, ale jistě ji vyřadí z boje,“ říká Bronk.
Technické výzvy ale nestojí jen před obránci, ale i před konstruktéry hypersonických zbraní. V případě protilodních zbraní je problém vůbec nepřátelské plavidlo objevit, identifikovat, zaměřit a následně se na něj navést. Pohybující letadlová loď je jednoduše složitější cíl než například velký nehybný cíl na pevnině.
U hypersonických zbraní musí konstruktéři také čelit novým výzvám. Například při velmi vysoké rychlosti letu je teplotní rozdíl mezi předí a zadní části rakety tak velký, že tělo rakety během letu mění svůj tvar, což zásadně ovlivňuje aerodynamiku a znesnadňuje navádění zbraně.
Úspěšný test americké GBI
Pro Spojené státy je zajímavé, že pomocí hypersonických zbraní mohou překonávat tu nejsilnější PVO, v současné době zastoupenou především ruskými systémy rodiny S-300 a S-400, v budoucnu pak S-500. „Pokud by jste získali hypersonické řízené střely jako prostředek k provádění úderů na pozemní cíle chráněné silnou protivzdušnou obranou, automaticky posunete rovnovahu sil k útočným systémům,“ vysvětluje Bronk.
Problém samozřejmě je, že podobné zbraně může získat i nepřítel. Jednoduše po zavedení hypersonických zbraní se doba na provedení útoku, ale také na přijetí protiopatření, výrazně zkrátí.
Kde leží hlavní výzvy obrany proti hypersonickým zbraním? Pro průmysl není až takový problém vyvinout patřičnou antiraketu, skutečná výzva je především samotné objevení, sledování, identifikace a následné přesné zaměření bojové hlavice hypersonické zbraně a především extrémní zkrácení času na provedení celého řetězce od objevení do zničení bojové hlavice rakety. Toto zkrácení jde zřejmě již za rámec kognitivních schopností člověka a bude nutné použít systémy s umělou inteligencí, které do samotného stisku „červeného tlačítka“ provedou všechny operace automaticky.
Bronk si myslí, že hypersonika může změnit „pravidla hry“, ale vývojové, akviziční a provozní náklady jsou natolik velké, že většina zemí si tyto zbraně nebude moci dovolit nebo je nakoupit ve větším množství. Ostatně samotný problém je již testování. Například čínskou střelu DF-21D ideálně otestujete tak, že ji odpálite na vzdálenost 1500 km proti cvičnému cíli o velikosti letadlové lodě, který pluje rychlostí 50 km/h. Pokud podobný test neprovedete, vždy musíte doufat, že papírové parametry budou fungovat.
Jak naznačuje Bronk, hypersonické zbraně zůstanou ještě minimálně několik let spíše nástrojem propagandy, než operačním zbraňovým systémem, který může rozhodnout výsledek bojového sražení. Tato doba není daná jen nutností hypersonické zbraně vyvinout, ale také nutností tyto zbraně vyrábět v dostatečném množství za rozumnou cenu, komplexně je otestovat proti různým cílům a v nejrůznějších podmínkách (např. v podmínkách radioelektronického rušení), vyvinout nové formy výcviku a doktríny jejich použití, otestovat je v boji a také je zavést v dostatečném množství (včetně provozního zázemí) do výzbroje.
Zdroj: Airforce Technology
Související články
Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal
Ruský prezident Vladimír Putin 1. března v tradičním každoročním projevu ke svému národu mimo jiné ...
-
19.03.2018
-
148 komentářů
-
Jan Grohmann
Mají opravdu Rusové hypersonický bojový modul Avangard?
Cílem dnešního článku je načrtnout problematiku velmi rychlého pohybu tělesa v atmosféře a porovnat ...
-
04.04.2018
-
28 komentářů
-
Karel Cimala
Glide Breaker: Kladivo na hypersonické kluzáky
Rusko a Čína intenzivně pracují na speciálních bojových hlavicích, které jsou schopny klouzavým ...
-
11.09.2018
-
24 komentářů
-
Jan Grohmann
Izrael vs S-300: Kdo vyhraje případný střet?
V průběhu uplynulého týdne se ve všech ruských médiích prolínala odpověď na otázku „jak potrestat ...
-
03.10.2018
-
180 komentářů
-
Karel Címala
Komentáře
Jirosi: slavoslav to píše možná trochu krkolomně, ale dobře. Jde o to, že střela/raketa je prostě komplexní stroj a NEMÁ jednotlivé části proporicální. Co to znamená?Znamená ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi:
slavoslav to píše možná trochu krkolomně, ale dobře.
Jde o to, že střela/raketa je prostě komplexní stroj a NEMÁ jednotlivé části proporicální. Co to znamená?Znamená to, že pokud máš radar A, s danými parametry pak jeho velikost neovlivňuje, jestli jej umístíš do drobné PL střely, nebo do masivní rakety. Nicméně, ti definuje volné rozměrové prostředky pro tvorbu pláště kolem takového radaru.
A konkrétně u střel pancéřovaných, jako je Granit a střel papírových, jako je raketa Standard-SM3/6 jsou právě všechny trumfy na straně Granitu.
Stejně tak není pravda, že prázdná trubka odolává lépe než plná. To je samozřejmě arcikravina. Představ si trubku o průměru 1dm a stěně o tloušťce pláště 0,1mm plnou udusaného písku a druhou prázdnou. Která bude lépe odolávat tvému pokusu ji ohnout. Ta poučka, kterou jsi nepochopil je, že omezeně platí při STEJNÉ hmotnosti materiálu použitého (dutá je pak samozřejmě podstatně větší). S ohledem na omezení a fakt, ji odmítám a konstruktéry nutím, aby vždy počítali pro konkrétní aplikaci. Odlehčené, žebrovované a duté profily prostě nelze pouze odhadovat, ne ve strojírenství, kde může jít i o zdraví.
Slavoslav:
Ano, cernakus dobře ví, že hypersonický Kinžál bude podstatně méně agilní, než supersonická SM-2. Ale, agilita souvisí s dostředivými silami. Které samozřejmě pro rádius dráhy hypersonické střely je s druhou mocninou větší než pro supersonickou střelu. Jenže, v praxi to také znamená, že i když AoA Kinžálu bude značně menší, celková úchylka dráhy bude naopak větší. Toho se pak dá nakrásně využít. Toho mimochodem využívají i stíhačky, které sice v nízkých rychlostech akrobatičtěji založená letadla neutočí, ovšem díky vysoké rychlosti jsou schopny provádět úhybné manévry ve větší obálce. O energetických manévrech pak ani nemluvě.
To je právě jeden z těch detailů, které nepochopil GlobeElement, když bez mrknutí oka srovnal komplexnost sestřelu satelitu na ustálené orbitě se sestřelem hypersonické střely v nižích vrstvách atmosféry.
PS: Slavoslave, klobouk dolů za tvou sebereflexi (plus znalosti). Jestli jsem tě někdy RAŽoval, tak se omlouvám. To jsem se spletl.Skrýt celý příspěvekSlavoslav: Cernakus "Větší těleso může odolávat manévrům lépe, záleží na vnitřním uspořádání, odolnosti elektroniky, velikosti řídícíh ploch atd.." Čteš tam něco o porovnání ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav: Cernakus "Větší těleso může odolávat manévrům lépe, záleží na vnitřním uspořádání, odolnosti elektroniky, velikosti řídícíh ploch atd.."
Čteš tam něco o porovnání různých raket? Ne bavíme se o vnitřním uspořádaní, a velikosti, kde platí rovnice co sem napsal.
Kdyby tam uvedl, rozdíl v dvou různých raketách, tak by si měl pravdu. Ale o tom se tu nikdo nebavil. Krom tebe.Skrýt celý příspěvekJirosi to povedz ked tak Cernakusovi. A prave v tom, ze vsetky ostatne parametre sa mozu menit bol ten chytak. Ostatne zadanie bolo Ruska hypersonicka zbran vs antiraketa a ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
to povedz ked tak Cernakusovi. A prave v tom, ze vsetky ostatne parametre sa mozu menit bol ten chytak.
Ostatne zadanie bolo Ruska hypersonicka zbran vs antiraketa a nie velka a mala raketa rovnakej konstrukcie a z rovnakych materialov. A kym o tych antiraketach si +- predstavu viem spravit tak o vnutornom usporiadani, materialoch atd. u ruskych Zirkonov velmi nie.Skrýt celý příspěvekSlavoslav: Tak až napíšeš, že změníš všechny parametry a místo rakety na tekuté/tuhé palivo zaměníš... pak samozdřejmě bude jiná. Ale to si musel změnit cele zadaní. Vždy ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav: Tak až napíšeš, že změníš všechny parametry a místo rakety na tekuté/tuhé palivo zaměníš... pak samozdřejmě bude jiná. Ale to si musel změnit cele zadaní.
Vždy porovnáváš stejně věci... Malou vs velkou. Ne, malou nakou a velkou jinou.Skrýt celý příspěvekJirosi no to by som netvrdil ani nahodou. Mala raketa na tuhe palivo bude vnutri vypadat diametralne inak ako velka raketa napr na tekute palivo. Pripadne uplne inak ako klzak s ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
no to by som netvrdil ani nahodou. Mala raketa na tuhe palivo bude vnutri vypadat diametralne inak ako velka raketa napr na tekute palivo. Pripadne uplne inak ako klzak s ramjetom atd. Tiez je rozdiel v pozuitych materialoch kde velka raketa zo super materialu moze vydrzat viac ako mala z horsieho a dokonca moze byt lachsia vdaka inym materialom atd. takze tu sa neda upriet, ze Cernakus ma pravdu. Aj velke teleso moze vydrzat viac G-ciek ako male.
Ako vravim, od Cernakusa to bol taky chytak z technickej stranky a naviac nespecifikoval ci maju rovnaky tvar a vybral si len velkost telesa. Inak samozrejme aj on dobre vie, ze ten Zirkon, kindzal atd pri hypersonickej rychlosti v manevrovani neprekona agilnu PL strelu ktora leti pomalsieSkrýt celý příspěvekSlavoslav: Malá raketa, vypadá uvnitř stejně jako velká raketa. Tedy to, že se nebavíme o homogením tělese nehraje roli. I menší trubka, unese více než větší vzhledem k velikosti. ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav: Malá raketa, vypadá uvnitř stejně jako velká raketa. Tedy to, že se nebavíme o homogením tělese nehraje roli. I menší trubka, unese více než větší vzhledem k velikosti. A protože nese jen vlastní hmotnost, tak to je rozhodující faktor.Skrýt celý příspěvek
kua, nie homogennom materialy, ale homogennej konstrukcii. Nech je Cernakus aky je, o technike nieco vie a toto bol z jeho strany taky chytak
kua, nie homogennom materialy, ale homogennej konstrukcii. Nech je Cernakus aky je, o technike nieco vie a toto bol z jeho strany taky chytak
Jirosi Cernakus ma pravdu. Moze sa stat, ze vacsie a tazsie teleso bude odolavat manevrom lepsie. Ta hmotnost nebude rast s tretou mocninou kedze tu nehovorime o homogennom ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
Cernakus ma pravdu. Moze sa stat, ze vacsie a tazsie teleso bude odolavat manevrom lepsie. Ta hmotnost nebude rast s tretou mocninou kedze tu nehovorime o homogennom materialy, ale o zlozitej konstrukcii ktora moze byt na vacsom telese nasobne pevnejsia ako na tom mensom a tak znesie i tie vacsie sily z toho nabalenej hmotnostiSkrýt celý příspěvekCzetrik: to nemá cenu, cernakus je absolutně pro ruský, takže USA je agresor a obšírný zlo a Rus je skvělý ve všem co dělá. Nemá cenu v podstatě cokoliv zkoušet. Protože agresivní ...Zobrazit celý příspěvek
Czetrik: to nemá cenu, cernakus je absolutně pro ruský, takže USA je agresor a obšírný zlo a Rus je skvělý ve všem co dělá. Nemá cenu v podstatě cokoliv zkoušet. Protože agresivní vrazi bez wall street by bez hrdinství soudruhů už dávno zničili svět a možná i třikrát...Skrýt celý příspěvek
Precedens "geniálnych" zbraní máme ... Nemecká V-2 bola vo svojom čase absolútna zbraň proti ktorej nebolo sa možno priamo brániť. Napriek tomu ovplyvnila samotnú vojnu ...Zobrazit celý příspěvek
Precedens "geniálnych" zbraní máme ...
Nemecká V-2 bola vo svojom čase absolútna zbraň proti ktorej nebolo sa možno priamo brániť. Napriek tomu ovplyvnila samotnú vojnu minimálne ....
Paradoxne "primitívnejšia" strela V-1 mala omnoho väčší dopad na vojnu a to úplne až absurdne preto, že sa dala ničiť .... Angláni preto presunuli obrovské zdroje (protilietadlové delostrelectvo, stíhačov) na jej potláčanie a časť toho im chýbala na kontinente ....
Jednoducho jedna hocijako geniálna zbraň sama o sebe konflikt rozhodnúť nemôže.Skrýt celý příspěvekKdyž je tu článek o hyper-sonických zbraních, nebyl už náhodou Pershing, taky hyper-sonické střela?
https://en.wikipedia.org/wiki/...Když je tu článek o hyper-sonických zbraních, nebyl už náhodou Pershing, taky hyper-sonické střela?
https://en.wikipedia.org/wiki/...cernkus "Stačí se podívat na dokument o jaderné ponorce Ohio a Tajfunu, aby jsi pochopil rozdíl. Zatímco u amerického kapitána a jeho bandy máš pocit, že jen neznalost ...Zobrazit celý příspěvek
cernkus
"Stačí se podívat na dokument o jaderné ponorce Ohio a Tajfunu, aby jsi pochopil rozdíl. Zatímco u amerického kapitána a jeho bandy máš pocit, že jen neznalost odpalovacích kódů je drží od rozpoutání jaderné války, u Ruského máš pocit, že ten než by to odpálil, tak se raději oběsí. "
nazvy tech dokumentu a toho kdo je tocil ?
Tady ted odbocim, ale videl sem jeden indicky film utok na cosi, byl o indickem ponorkovem kapitanovi na pozadi realne valky mezi indii a pakistanem, a i kdyz obecne v tomhle konfliktu fandim indum a ne pakistancum, tak pri divani na ten film sem si skutecne pral at vyhrajou profesionalne vedeni a rozkazy plnici nekreativni pakistanci, od kreativnich indu, kde veleni jak armade tak i ponorce spis pripominalo debatni krouzky a ne armadu.Skrýt celý příspěvek"je v konečné fázi letu prázdná trubka, pevnost nic moc...." Prázdná trubka je právě na tom pevnostně hodně dobře. Např. podstatně lépe, než plná trubka (vzhledem k hmotnosti a ...Zobrazit celý příspěvek
"je v konečné fázi letu prázdná trubka, pevnost nic moc...."
Prázdná trubka je právě na tom pevnostně hodně dobře. Např. podstatně lépe, než plná trubka (vzhledem k hmotnosti a tedy i přetížení při manévrování).Skrýt celý příspěvekcernakus - verbež si ty. vytiahni si hlavu z vlastnej prdele, potom sa vyber medzi ľudí. ak chceš ďalej nadávať, napíš mi sem - vlasto.sro@centrum.sk a môžeme sa inak dohodnúť. ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus - verbež si ty. vytiahni si hlavu z vlastnej prdele, potom sa vyber medzi ľudí. ak chceš ďalej nadávať, napíš mi sem - vlasto.sro@centrum.sk a môžeme sa inak dohodnúť. verbež.Skrýt celý příspěvek
cernakus je sice fajn, ze si vypichol len jeden mnou spomenuty parameter, ale ono ich tam vstupuje viac a v neposlednom rade hmotnost kde ta hlavica zirkonu ak ma dat dole ciel ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus
je sice fajn, ze si vypichol len jeden mnou spomenuty parameter, ale ono ich tam vstupuje viac a v neposlednom rade hmotnost kde ta hlavica zirkonu ak ma dat dole ciel velkosti LL bude prepdokladam tazsia ako taka SM6. Kombinacia ovela vyssej rychlosti s vyssou hmotnostou nam da vacsi polomer zatacky ako zvladne taka antiraketa.
btw, vymysliet pevny a odolny material ktory odola pripriamom lete je nieco ine ako vymysliet pevny a odolny material ktory ti umozni v hypersonickej rychlosti manevrovat na urovni agilnej PL strely.Skrýt celý příspěvekinfi - fyzika je pořád stejná. Co není stejné jsou vlivy. Boeing 737 nelítá Mach 26, právě proto, že fyzika je stejná - žádné letadlo nelítá M 26, nelze (alespoň zatím) postavit ...Zobrazit celý příspěvek
infi - fyzika je pořád stejná. Co není stejné jsou vlivy. Boeing 737 nelítá Mach 26, právě proto, že fyzika je stejná - žádné letadlo nelítá M 26, nelze (alespoň zatím) postavit stroj, který využívá vztlakovou sílu a zároveň na něj nepůsobí tření.
Ale fyzikální zákony platí pořád ty samé. Fyzikální konstanty jsou pořád ty samé.Skrýt celý příspěvekslavoslav: síly jsou jednoduché. Lineární délkou střely (Zirkon a SM-2 jsou zhruba stejně dlouhé). Kvadratické rychlostí (zde má Zirkon značně navrch). Ale ta korelace tam ...Zobrazit celý příspěvek
slavoslav:
síly jsou jednoduché. Lineární délkou střely (Zirkon a SM-2 jsou zhruba stejně dlouhé). Kvadratické rychlostí (zde má Zirkon značně navrch). Ale ta korelace tam opravdu není. Respektive sigifikantní. Větší těleso může odolávat manévrům lépe, záleží na vnitřním uspořádání, odolnosti elektroniky, velikosti řídícíh ploch atd.. Jen pro zajímavost. SM-2/6 je v konečné fázi letu prázdná trubka, pevnost nic extra, spíše špatná.
Jinak samozřejmě Rusové vymysleli extra pevné a odolné materiály. Jinak by se jim to rozpadalo jako Američanům. O tom to celé je, ne té rychlosti dosáhnout, ale udržet ji dostatečně dlouho = mít špičkové kompozity a slitiny.
GlobeElement:
"Navíc satelit umí manévrovat, při své rychlosti se vychyluje z dráhy o kilometry. Je to malý, neklidný a rychlý cíl, tobě připadá snadné ho trefit? "
No ty bláho, tyhle věty myslíš smrtelně vážně?Skrýt celý příspěvekGlobeElement: Tak ty mas dost....fyzika je porad stejna? Opravdu? Proc tedy boeing 737 nelita mach 26, podobne jako Sputnik? Proc by byl i pro moderni PVO problem 50 let stary ...Zobrazit celý příspěvek
GlobeElement:
Tak ty mas dost....fyzika je porad stejna? Opravdu? Proc tedy boeing 737 nelita mach 26, podobne jako Sputnik? Proc by byl i pro moderni PVO problem 50 let stary Blackbird? Recnicka otazka...Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...