Hypersonické zbraně: Dokáže je někdo zastavit?

MiG-31K s hypersonickou raketou Kinžál. / Kremlin.ru

Přední vojenské mocnosti intenzivně pracují na nové generaci hypersonických zbraní. Tyto zbraně díky velké rychlosti a unikátnímu profilu letu je prakticky nemožné zastavit současnými prostředky protivzdušné obrany (PVO). Lze se vůbec hypersonickým zbraním bránit?

Podle George Nacouziho, staršího inženýra a výzkumníka z prestižní výzkumné instituce RAND (Research ANd Development) existují dnes dva typy hypersonických zbraní, tedy zbraní létající rychlostí větší než Mach 5 (6125 km/h na úrovni moře) ‒ hypersonický kluzák HGV (Hypersonic Glide Vehicles) a hypersonické střely s plochou dráhou letu HCM (Hypersonic Cruise Missiles).

Hypersonickou rychlostí však létají i běžné balistické rakety, např. Scud D (dolet 700 km) létá rychlostí Mach 5. V moderním slova smyslu jsou ale hypersonické zbraně objekty létající pod výškou 90 km (nejvyšší bod trajektorie Scud D je ve výšce cca 150 km), tedy v prostředí, kde se musí počítat s vlivem atmosféry (na manévrování, tepelné namáhání, atd).

HGV jsou v podstatě manévrovatelné bojové hlavice bez vlastního pohonu, které jsou vynášeny do velkých výšek (40 km a výše) pomocí raket. Velká počáteční rychlost HGV (při odpojení od nosného stupně) a velká letová hladina umožňuje zachovat hypersonickou rychlost po dlouhou dobu a „klouzat“ v horních vrstvách atmosféry ke svému cíli. Hlavní výhodou je zploštělá dráha letu a unikátní doprovodné fyzikální jevy, které ztěžují použití klasických prostředků protiraketové obrany. HCM jsou naopak střely s plochou dráhou letu dosahující hypersonické rychlosti.

Nejznámějším zástupcem HGV je ruský bojový objekt Avangard a zástupcem HCM ruská námořní střela Zirkon a střela vzduch-země Kinžál. Náskok Rusů ve špičkových raketových technologiích není překvapením. Rusové se mohou opřít o obří technologickou základnu z dob Sovětského svazu, který do vývoje raketových technologií zapojoval nejlepší vědce a na vývoj poskytoval „libovolně“ velké finanční prostředky.

Také ve Spojených státech a Číně probíhá vývoj hypersonických zbraní. Před lety americké letectvo testovalo technologický demonstrátor hypersonické střely X-51A Waverider a hypersonický kluzák HTV-2 (Hypersonic Technology Vehicle 2). Čína zase v roce 2014 otestovala hypersonický kluzák DF-ZF. Také Francie zkoumá možnosti vývoje HGV pro své budoucí jaderné balistické rakety.

„Zprávy z médií naznačují, že Čína, a možná i Rusko, už nasadili nebo brzy nasadí hypersonické zbraně,“ vysvětluje Nacouzi. „Spojené státy zatím nemají žádné operační zbraně, ale zdá se, že urychlily vývoj těchto zbraní. Také několik dalších zemí zkoumá hypersonické systémy, ale většinou tvrdí, že jsou určeny pouze pro civilní použití.“

Pentagon nyní financuje mimo jiné dva programy, které mají vést ke skutečným prototypům hypersonických zbraní. V obou případech jde o hypersonické střely s plochou dráhou letu ‒ HCSW (Hypersonic Conventional Strike Weapon) a ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon ). Zatímco HCSW vznikne na osvědčených technologiích, v případě ARRW se vývojáři pokusí dosáhnout hranice současných technologických možností.

V obou případech vývoj řídí firma Lockheed Martin. Na program HCSW Lockheed získala 928 milionů dolarů, pro program ARRW 480 milionů dolarů. Letuschopné prototypy chce americké letectvo získat do roku 2021.

Rusko a Čína vyvíjejí hypersonické zbraně zejména s cílem překonat americkou protiraketovou obranu. Podle Justina Bronka z výzkumného institutu RUSI (Royal United Services Institute) je současná protiraketová obrana založena na faktu, že útočící rakety se pohybují po předvídatelné balistické dráze. Hypersonické kluzáky HGV ale letí po nebalistické dráze a navíc mohou měnit svůj směr.

„Mělo by se také zmínit, že kromě neodzkoušených ze země odpalovaných interceptorů (GBI), které se v USA vyvíjí s obrovskými náklady, v současné době neexistuje možnost zachytit ani standardní ICBM [mezikontinentální balistické rakety - pozn. red.], což je v podstatě důsledkem toho, že se pohybují tak rychle,“ říká Bronk a dodává, že současné interceptory GBI jsou určeny k ničení jedné nebo dvě útočící ICBM od zemí, jako je Severní Korea nebo Írán.

Podle Bronka Spojené státy sledují především vývoj hypersonických protilodních zbraní. Ostatně silné americké námořnictvo prosazuje americké zájmy po celém světě a je také první linií obrany amerického území, protože Tichý a Atlantický oceán tvoří hloubku obrany území Spojených států.

Bojové hlavice protilodních hypersonických zbraní nemusí přitom mít velké množství trhaviny, protože samotná kinetická energie nárazu bude pro loď fatální. „Kdyby hypersonická raketa zasáhla příď nebo záď lodě, tak se probije skrz plavidlo. Čínská raketa DF-21D je v podstatě navražená pro ničení letadlových lodí. Dokonce i bez trhaviny, kdyby nárazová rychlost byla větší než Mach 5, raketa nemusí letadlovou loď potopit, ale jistě ji vyřadí z boje,“ říká Bronk.  

Technické výzvy ale nestojí jen před obránci, ale i před konstruktéry hypersonických zbraní. V případě protilodních zbraní je problém vůbec nepřátelské plavidlo objevit, identifikovat, zaměřit a následně se na něj navést. Pohybující letadlová loď je jednoduše složitější cíl než například velký nehybný cíl na pevnině.

U hypersonických zbraní musí konstruktéři také čelit novým výzvám. Například při velmi vysoké rychlosti letu je teplotní rozdíl mezi předí a zadní části rakety tak velký, že tělo rakety během letu mění svůj tvar, což zásadně ovlivňuje aerodynamiku a znesnadňuje navádění zbraně.


Úspěšný test americké GBI

Pro Spojené státy je zajímavé, že pomocí hypersonických zbraní mohou překonávat tu nejsilnější PVO, v současné době zastoupenou především ruskými systémy rodiny S-300 a S-400, v budoucnu pak S-500. „Pokud by jste získali hypersonické řízené střely jako prostředek k provádění úderů na pozemní cíle chráněné silnou protivzdušnou obranou, automaticky posunete rovnovahu sil k útočným systémům,“ vysvětluje Bronk.

Problém samozřejmě je, že podobné zbraně může získat i nepřítel. Jednoduše po zavedení hypersonických zbraní se doba na provedení útoku, ale také na přijetí protiopatření, výrazně zkrátí.

Kde leží hlavní výzvy obrany proti hypersonickým zbraním? Pro průmysl není až takový problém vyvinout patřičnou antiraketu, skutečná výzva je především samotné objevení, sledování, identifikace a následné přesné zaměření bojové hlavice hypersonické zbraně a především extrémní zkrácení času na provedení celého řetězce od objevení do zničení bojové hlavice rakety. Toto zkrácení jde zřejmě již za rámec kognitivních schopností člověka a bude nutné použít systémy s umělou inteligencí, které do samotného stisku „červeného tlačítka“ provedou všechny operace automaticky.  

Bronk si myslí, že hypersonika může změnit „pravidla hry“, ale vývojové, akviziční a provozní náklady jsou natolik velké, že většina zemí si tyto zbraně nebude moci dovolit nebo je nakoupit ve větším množství. Ostatně samotný problém je již testování. Například čínskou střelu DF-21D ideálně otestujete tak, že ji odpálite na vzdálenost 1500 km proti cvičnému cíli o velikosti letadlové lodě, který pluje rychlostí 50 km/h. Pokud podobný test neprovedete, vždy musíte doufat, že papírové parametry budou fungovat.

Jak naznačuje Bronk, hypersonické zbraně zůstanou ještě minimálně několik let spíše nástrojem propagandy, než operačním zbraňovým systémem, který může rozhodnout výsledek bojového sražení. Tato doba není daná jen nutností hypersonické zbraně vyvinout, ale také nutností tyto zbraně vyrábět v dostatečném množství za rozumnou cenu, komplexně je otestovat proti různým cílům a v nejrůznějších podmínkách (např. v podmínkách radioelektronického rušení), vyvinout nové formy výcviku a doktríny jejich použití, otestovat je v boji a také je zavést v dostatečném množství (včetně provozního zázemí) do výzbroje.

Zdroj: Airforce Technology

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal

Ruský prezident Vladimír Putin 1. března v tradičním každoročním projevu ke svému národu mimo jiné ...

Mají opravdu Rusové hypersonický bojový modul Avangard?

Cílem dnešního článku je načrtnout problematiku velmi rychlého pohybu tělesa v atmosféře a porovnat ...

Glide Breaker: Kladivo na hypersonické kluzáky

Rusko a Čína intenzivně pracují na speciálních bojových hlavicích, které jsou schopny klouzavým ...

Izrael vs S-300: Kdo vyhraje případný střet?

V průběhu uplynulého týdne se ve všech ruských médiích prolínala odpověď na otázku „jak potrestat ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • cernakus
    19:57 27.10.2018

    Jirosi: slavoslav to píše možná trochu krkolomně, ale dobře. Jde o to, že střela/raketa je prostě komplexní stroj a NEMÁ jednotlivé části proporicální. Co to znamená?Znamená ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi:

    slavoslav to píše možná trochu krkolomně, ale dobře.

    Jde o to, že střela/raketa je prostě komplexní stroj a NEMÁ jednotlivé části proporicální. Co to znamená?Znamená to, že pokud máš radar A, s danými parametry pak jeho velikost neovlivňuje, jestli jej umístíš do drobné PL střely, nebo do masivní rakety. Nicméně, ti definuje volné rozměrové prostředky pro tvorbu pláště kolem takového radaru.
    A konkrétně u střel pancéřovaných, jako je Granit a střel papírových, jako je raketa Standard-SM3/6 jsou právě všechny trumfy na straně Granitu.

    Stejně tak není pravda, že prázdná trubka odolává lépe než plná. To je samozřejmě arcikravina. Představ si trubku o průměru 1dm a stěně o tloušťce pláště 0,1mm plnou udusaného písku a druhou prázdnou. Která bude lépe odolávat tvému pokusu ji ohnout. Ta poučka, kterou jsi nepochopil je, že omezeně platí při STEJNÉ hmotnosti materiálu použitého (dutá je pak samozřejmě podstatně větší). S ohledem na omezení a fakt, ji odmítám a konstruktéry nutím, aby vždy počítali pro konkrétní aplikaci. Odlehčené, žebrovované a duté profily prostě nelze pouze odhadovat, ne ve strojírenství, kde může jít i o zdraví.

    Slavoslav:
    Ano, cernakus dobře ví, že hypersonický Kinžál bude podstatně méně agilní, než supersonická SM-2. Ale, agilita souvisí s dostředivými silami. Které samozřejmě pro rádius dráhy hypersonické střely je s druhou mocninou větší než pro supersonickou střelu. Jenže, v praxi to také znamená, že i když AoA Kinžálu bude značně menší, celková úchylka dráhy bude naopak větší. Toho se pak dá nakrásně využít. Toho mimochodem využívají i stíhačky, které sice v nízkých rychlostech akrobatičtěji založená letadla neutočí, ovšem díky vysoké rychlosti jsou schopny provádět úhybné manévry ve větší obálce. O energetických manévrech pak ani nemluvě.

    To je právě jeden z těch detailů, které nepochopil GlobeElement, když bez mrknutí oka srovnal komplexnost sestřelu satelitu na ustálené orbitě se sestřelem hypersonické střely v nižích vrstvách atmosféry.

    PS: Slavoslave, klobouk dolů za tvou sebereflexi (plus znalosti). Jestli jsem tě někdy RAŽoval, tak se omlouvám. To jsem se spletl.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    19:49 27.10.2018

    Slavoslav: Cernakus "Větší těleso může odolávat manévrům lépe, záleží na vnitřním uspořádání, odolnosti elektroniky, velikosti řídícíh ploch atd.." Čteš tam něco o porovnání ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav: Cernakus "Větší těleso může odolávat manévrům lépe, záleží na vnitřním uspořádání, odolnosti elektroniky, velikosti řídícíh ploch atd.."

    Čteš tam něco o porovnání různých raket? Ne bavíme se o vnitřním uspořádaní, a velikosti, kde platí rovnice co sem napsal.
    Kdyby tam uvedl, rozdíl v dvou různých raketách, tak by si měl pravdu. Ale o tom se tu nikdo nebavil. Krom tebe.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    19:46 27.10.2018

    Jirosi to povedz ked tak Cernakusovi. A prave v tom, ze vsetky ostatne parametre sa mozu menit bol ten chytak. Ostatne zadanie bolo Ruska hypersonicka zbran vs antiraketa a ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi

    to povedz ked tak Cernakusovi. A prave v tom, ze vsetky ostatne parametre sa mozu menit bol ten chytak.

    Ostatne zadanie bolo Ruska hypersonicka zbran vs antiraketa a nie velka a mala raketa rovnakej konstrukcie a z rovnakych materialov. A kym o tych antiraketach si +- predstavu viem spravit tak o vnutornom usporiadani, materialoch atd. u ruskych Zirkonov velmi nie.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    19:36 27.10.2018

    Slavoslav: Tak až napíšeš, že změníš všechny parametry a místo rakety na tekuté/tuhé palivo zaměníš... pak samozdřejmě bude jiná. Ale to si musel změnit cele zadaní. Vždy ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav: Tak až napíšeš, že změníš všechny parametry a místo rakety na tekuté/tuhé palivo zaměníš... pak samozdřejmě bude jiná. Ale to si musel změnit cele zadaní.

    Vždy porovnáváš stejně věci... Malou vs velkou. Ne, malou nakou a velkou jinou.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    19:29 27.10.2018

    Jirosi no to by som netvrdil ani nahodou. Mala raketa na tuhe palivo bude vnutri vypadat diametralne inak ako velka raketa napr na tekute palivo. Pripadne uplne inak ako klzak s ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi

    no to by som netvrdil ani nahodou. Mala raketa na tuhe palivo bude vnutri vypadat diametralne inak ako velka raketa napr na tekute palivo. Pripadne uplne inak ako klzak s ramjetom atd. Tiez je rozdiel v pozuitych materialoch kde velka raketa zo super materialu moze vydrzat viac ako mala z horsieho a dokonca moze byt lachsia vdaka inym materialom atd. takze tu sa neda upriet, ze Cernakus ma pravdu. Aj velke teleso moze vydrzat viac G-ciek ako male.

    Ako vravim, od Cernakusa to bol taky chytak z technickej stranky a naviac nespecifikoval ci maju rovnaky tvar a vybral si len velkost telesa. Inak samozrejme aj on dobre vie, ze ten Zirkon, kindzal atd pri hypersonickej rychlosti v manevrovani neprekona agilnu PL strelu ktora leti pomalsieSkrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    19:21 27.10.2018

    Slavoslav: Malá raketa, vypadá uvnitř stejně jako velká raketa. Tedy to, že se nebavíme o homogením tělese nehraje roli. I menší trubka, unese více než větší vzhledem k velikosti. ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav: Malá raketa, vypadá uvnitř stejně jako velká raketa. Tedy to, že se nebavíme o homogením tělese nehraje roli. I menší trubka, unese více než větší vzhledem k velikosti. A protože nese jen vlastní hmotnost, tak to je rozhodující faktor.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    17:22 27.10.2018

    kua, nie homogennom materialy, ale homogennej konstrukcii. Nech je Cernakus aky je, o technike nieco vie a toto bol z jeho strany taky chytak

    kua, nie homogennom materialy, ale homogennej konstrukcii. Nech je Cernakus aky je, o technike nieco vie a toto bol z jeho strany taky chytak

  • Slavoslav
    17:09 27.10.2018

    Jirosi Cernakus ma pravdu. Moze sa stat, ze vacsie a tazsie teleso bude odolavat manevrom lepsie. Ta hmotnost nebude rast s tretou mocninou kedze tu nehovorime o homogennom ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi

    Cernakus ma pravdu. Moze sa stat, ze vacsie a tazsie teleso bude odolavat manevrom lepsie. Ta hmotnost nebude rast s tretou mocninou kedze tu nehovorime o homogennom materialy, ale o zlozitej konstrukcii ktora moze byt na vacsom telese nasobne pevnejsia ako na tom mensom a tak znesie i tie vacsie sily z toho nabalenej hmotnostiSkrýt celý příspěvek

  • misanex
    14:45 27.10.2018

    Czetrik: to nemá cenu, cernakus je absolutně pro ruský, takže USA je agresor a obšírný zlo a Rus je skvělý ve všem co dělá. Nemá cenu v podstatě cokoliv zkoušet. Protože agresivní ...Zobrazit celý příspěvek

    Czetrik: to nemá cenu, cernakus je absolutně pro ruský, takže USA je agresor a obšírný zlo a Rus je skvělý ve všem co dělá. Nemá cenu v podstatě cokoliv zkoušet. Protože agresivní vrazi bez wall street by bez hrdinství soudruhů už dávno zničili svět a možná i třikrát...Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    23:14 26.10.2018

    Precedens "geniálnych" zbraní máme ... Nemecká V-2 bola vo svojom čase absolútna zbraň proti ktorej nebolo sa možno priamo brániť. Napriek tomu ovplyvnila samotnú vojnu ...Zobrazit celý příspěvek

    Precedens "geniálnych" zbraní máme ...

    Nemecká V-2 bola vo svojom čase absolútna zbraň proti ktorej nebolo sa možno priamo brániť. Napriek tomu ovplyvnila samotnú vojnu minimálne ....

    Paradoxne "primitívnejšia" strela V-1 mala omnoho väčší dopad na vojnu a to úplne až absurdne preto, že sa dala ničiť .... Angláni preto presunuli obrovské zdroje (protilietadlové delostrelectvo, stíhačov) na jej potláčanie a časť toho im chýbala na kontinente ....

    Jednoducho jedna hocijako geniálna zbraň sama o sebe konflikt rozhodnúť nemôže.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    15:51 26.10.2018

    Větší těleso může odolávat manévrům lépe,

    Nemůže, protože pevnost ti roste na ˇ2, a hmotnost na ˇ3. Tedy čím větším tím hůře.

    Větší těleso může odolávat manévrům lépe,

    Nemůže, protože pevnost ti roste na ˇ2, a hmotnost na ˇ3. Tedy čím větším tím hůře.

  • Jirosi
    14:00 26.10.2018

    Když je tu článek o hyper-sonických zbraních, nebyl už náhodou Pershing, taky hyper-sonické střela?
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    Když je tu článek o hyper-sonických zbraních, nebyl už náhodou Pershing, taky hyper-sonické střela?
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • Czertik
    12:47 26.10.2018

    cernkus "Stačí se podívat na dokument o jaderné ponorce Ohio a Tajfunu, aby jsi pochopil rozdíl. Zatímco u amerického kapitána a jeho bandy máš pocit, že jen neznalost ...Zobrazit celý příspěvek

    cernkus
    "Stačí se podívat na dokument o jaderné ponorce Ohio a Tajfunu, aby jsi pochopil rozdíl. Zatímco u amerického kapitána a jeho bandy máš pocit, že jen neznalost odpalovacích kódů je drží od rozpoutání jaderné války, u Ruského máš pocit, že ten než by to odpálil, tak se raději oběsí. "

    nazvy tech dokumentu a toho kdo je tocil ?

    Tady ted odbocim, ale videl sem jeden indicky film utok na cosi, byl o indickem ponorkovem kapitanovi na pozadi realne valky mezi indii a pakistanem, a i kdyz obecne v tomhle konfliktu fandim indum a ne pakistancum, tak pri divani na ten film sem si skutecne pral at vyhrajou profesionalne vedeni a rozkazy plnici nekreativni pakistanci, od kreativnich indu, kde veleni jak armade tak i ponorce spis pripominalo debatni krouzky a ne armadu.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    21:40 25.10.2018

    "je v konečné fázi letu prázdná trubka, pevnost nic moc...." Prázdná trubka je právě na tom pevnostně hodně dobře. Např. podstatně lépe, než plná trubka (vzhledem k hmotnosti a ...Zobrazit celý příspěvek

    "je v konečné fázi letu prázdná trubka, pevnost nic moc...."
    Prázdná trubka je právě na tom pevnostně hodně dobře. Např. podstatně lépe, než plná trubka (vzhledem k hmotnosti a tedy i přetížení při manévrování).Skrýt celý příspěvek

  • stronger.p
    20:28 25.10.2018

    @vlasto

    To je zoufalé, trochu nadhledu....

    @vlasto

    To je zoufalé, trochu nadhledu....

  • vlasto
    20:25 25.10.2018

    cernakus - verbež si ty. vytiahni si hlavu z vlastnej prdele, potom sa vyber medzi ľudí. ak chceš ďalej nadávať, napíš mi sem - vlasto.sro@centrum.sk a môžeme sa inak dohodnúť. ...Zobrazit celý příspěvek

    cernakus - verbež si ty. vytiahni si hlavu z vlastnej prdele, potom sa vyber medzi ľudí. ak chceš ďalej nadávať, napíš mi sem - vlasto.sro@centrum.sk a môžeme sa inak dohodnúť. verbež.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    17:34 25.10.2018

    cernakus je sice fajn, ze si vypichol len jeden mnou spomenuty parameter, ale ono ich tam vstupuje viac a v neposlednom rade hmotnost kde ta hlavica zirkonu ak ma dat dole ciel ...Zobrazit celý příspěvek

    cernakus

    je sice fajn, ze si vypichol len jeden mnou spomenuty parameter, ale ono ich tam vstupuje viac a v neposlednom rade hmotnost kde ta hlavica zirkonu ak ma dat dole ciel velkosti LL bude prepdokladam tazsia ako taka SM6. Kombinacia ovela vyssej rychlosti s vyssou hmotnostou nam da vacsi polomer zatacky ako zvladne taka antiraketa.

    btw, vymysliet pevny a odolny material ktory odola pripriamom lete je nieco ine ako vymysliet pevny a odolny material ktory ti umozni v hypersonickej rychlosti manevrovat na urovni agilnej PL strely.Skrýt celý příspěvek

  • GlobeElement
    15:49 25.10.2018

    infi - fyzika je pořád stejná. Co není stejné jsou vlivy. Boeing 737 nelítá Mach 26, právě proto, že fyzika je stejná - žádné letadlo nelítá M 26, nelze (alespoň zatím) postavit ...Zobrazit celý příspěvek

    infi - fyzika je pořád stejná. Co není stejné jsou vlivy. Boeing 737 nelítá Mach 26, právě proto, že fyzika je stejná - žádné letadlo nelítá M 26, nelze (alespoň zatím) postavit stroj, který využívá vztlakovou sílu a zároveň na něj nepůsobí tření.

    Ale fyzikální zákony platí pořád ty samé. Fyzikální konstanty jsou pořád ty samé.Skrýt celý příspěvek

  • cernakus
    15:31 25.10.2018

    slavoslav: síly jsou jednoduché. Lineární délkou střely (Zirkon a SM-2 jsou zhruba stejně dlouhé). Kvadratické rychlostí (zde má Zirkon značně navrch). Ale ta korelace tam ...Zobrazit celý příspěvek

    slavoslav:

    síly jsou jednoduché. Lineární délkou střely (Zirkon a SM-2 jsou zhruba stejně dlouhé). Kvadratické rychlostí (zde má Zirkon značně navrch). Ale ta korelace tam opravdu není. Respektive sigifikantní. Větší těleso může odolávat manévrům lépe, záleží na vnitřním uspořádání, odolnosti elektroniky, velikosti řídícíh ploch atd.. Jen pro zajímavost. SM-2/6 je v konečné fázi letu prázdná trubka, pevnost nic extra, spíše špatná.

    Jinak samozřejmě Rusové vymysleli extra pevné a odolné materiály. Jinak by se jim to rozpadalo jako Američanům. O tom to celé je, ne té rychlosti dosáhnout, ale udržet ji dostatečně dlouho = mít špičkové kompozity a slitiny.

    GlobeElement:
    "Navíc satelit umí manévrovat, při své rychlosti se vychyluje z dráhy o kilometry. Je to malý, neklidný a rychlý cíl, tobě připadá snadné ho trefit? "

    No ty bláho, tyhle věty myslíš smrtelně vážně?Skrýt celý příspěvek

  • infi
    15:30 25.10.2018

    GlobeElement: Tak ty mas dost....fyzika je porad stejna? Opravdu? Proc tedy boeing 737 nelita mach 26, podobne jako Sputnik? Proc by byl i pro moderni PVO problem 50 let stary ...Zobrazit celý příspěvek

    GlobeElement:
    Tak ty mas dost....fyzika je porad stejna? Opravdu? Proc tedy boeing 737 nelita mach 26, podobne jako Sputnik? Proc by byl i pro moderni PVO problem 50 let stary Blackbird? Recnicka otazka...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 4