Hypersonické zbraně: Dokáže je někdo zastavit?

MiG-31K s hypersonickou raketou Kinžál. / Kremlin.ru

Přední vojenské mocnosti intenzivně pracují na nové generaci hypersonických zbraní. Tyto zbraně díky velké rychlosti a unikátnímu profilu letu je prakticky nemožné zastavit současnými prostředky protivzdušné obrany (PVO). Lze se vůbec hypersonickým zbraním bránit?

Podle George Nacouziho, staršího inženýra a výzkumníka z prestižní výzkumné instituce RAND (Research ANd Development) existují dnes dva typy hypersonických zbraní, tedy zbraní létající rychlostí větší než Mach 5 (6125 km/h na úrovni moře) ‒ hypersonický kluzák HGV (Hypersonic Glide Vehicles) a hypersonické střely s plochou dráhou letu HCM (Hypersonic Cruise Missiles).

Hypersonickou rychlostí však létají i běžné balistické rakety, např. Scud D (dolet 700 km) létá rychlostí Mach 5. V moderním slova smyslu jsou ale hypersonické zbraně objekty létající pod výškou 90 km (nejvyšší bod trajektorie Scud D je ve výšce cca 150 km), tedy v prostředí, kde se musí počítat s vlivem atmosféry (na manévrování, tepelné namáhání, atd).

HGV jsou v podstatě manévrovatelné bojové hlavice bez vlastního pohonu, které jsou vynášeny do velkých výšek (40 km a výše) pomocí raket. Velká počáteční rychlost HGV (při odpojení od nosného stupně) a velká letová hladina umožňuje zachovat hypersonickou rychlost po dlouhou dobu a „klouzat“ v horních vrstvách atmosféry ke svému cíli. Hlavní výhodou je zploštělá dráha letu a unikátní doprovodné fyzikální jevy, které ztěžují použití klasických prostředků protiraketové obrany. HCM jsou naopak střely s plochou dráhou letu dosahující hypersonické rychlosti.

Nejznámějším zástupcem HGV je ruský bojový objekt Avangard a zástupcem HCM ruská námořní střela Zirkon a střela vzduch-země Kinžál. Náskok Rusů ve špičkových raketových technologiích není překvapením. Rusové se mohou opřít o obří technologickou základnu z dob Sovětského svazu, který do vývoje raketových technologií zapojoval nejlepší vědce a na vývoj poskytoval „libovolně“ velké finanční prostředky.

Také ve Spojených státech a Číně probíhá vývoj hypersonických zbraní. Před lety americké letectvo testovalo technologický demonstrátor hypersonické střely X-51A Waverider a hypersonický kluzák HTV-2 (Hypersonic Technology Vehicle 2). Čína zase v roce 2014 otestovala hypersonický kluzák DF-ZF. Také Francie zkoumá možnosti vývoje HGV pro své budoucí jaderné balistické rakety.

„Zprávy z médií naznačují, že Čína, a možná i Rusko, už nasadili nebo brzy nasadí hypersonické zbraně,“ vysvětluje Nacouzi. „Spojené státy zatím nemají žádné operační zbraně, ale zdá se, že urychlily vývoj těchto zbraní. Také několik dalších zemí zkoumá hypersonické systémy, ale většinou tvrdí, že jsou určeny pouze pro civilní použití.“

Pentagon nyní financuje mimo jiné dva programy, které mají vést ke skutečným prototypům hypersonických zbraní. V obou případech jde o hypersonické střely s plochou dráhou letu ‒ HCSW (Hypersonic Conventional Strike Weapon) a ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon ). Zatímco HCSW vznikne na osvědčených technologiích, v případě ARRW se vývojáři pokusí dosáhnout hranice současných technologických možností.

V obou případech vývoj řídí firma Lockheed Martin. Na program HCSW Lockheed získala 928 milionů dolarů, pro program ARRW 480 milionů dolarů. Letuschopné prototypy chce americké letectvo získat do roku 2021.

Rusko a Čína vyvíjejí hypersonické zbraně zejména s cílem překonat americkou protiraketovou obranu. Podle Justina Bronka z výzkumného institutu RUSI (Royal United Services Institute) je současná protiraketová obrana založena na faktu, že útočící rakety se pohybují po předvídatelné balistické dráze. Hypersonické kluzáky HGV ale letí po nebalistické dráze a navíc mohou měnit svůj směr.

„Mělo by se také zmínit, že kromě neodzkoušených ze země odpalovaných interceptorů (GBI), které se v USA vyvíjí s obrovskými náklady, v současné době neexistuje možnost zachytit ani standardní ICBM [mezikontinentální balistické rakety - pozn. red.], což je v podstatě důsledkem toho, že se pohybují tak rychle,“ říká Bronk a dodává, že současné interceptory GBI jsou určeny k ničení jedné nebo dvě útočící ICBM od zemí, jako je Severní Korea nebo Írán.

Podle Bronka Spojené státy sledují především vývoj hypersonických protilodních zbraní. Ostatně silné americké námořnictvo prosazuje americké zájmy po celém světě a je také první linií obrany amerického území, protože Tichý a Atlantický oceán tvoří hloubku obrany území Spojených států.

Bojové hlavice protilodních hypersonických zbraní nemusí přitom mít velké množství trhaviny, protože samotná kinetická energie nárazu bude pro loď fatální. „Kdyby hypersonická raketa zasáhla příď nebo záď lodě, tak se probije skrz plavidlo. Čínská raketa DF-21D je v podstatě navražená pro ničení letadlových lodí. Dokonce i bez trhaviny, kdyby nárazová rychlost byla větší než Mach 5, raketa nemusí letadlovou loď potopit, ale jistě ji vyřadí z boje,“ říká Bronk.  

Technické výzvy ale nestojí jen před obránci, ale i před konstruktéry hypersonických zbraní. V případě protilodních zbraní je problém vůbec nepřátelské plavidlo objevit, identifikovat, zaměřit a následně se na něj navést. Pohybující letadlová loď je jednoduše složitější cíl než například velký nehybný cíl na pevnině.

U hypersonických zbraní musí konstruktéři také čelit novým výzvám. Například při velmi vysoké rychlosti letu je teplotní rozdíl mezi předí a zadní části rakety tak velký, že tělo rakety během letu mění svůj tvar, což zásadně ovlivňuje aerodynamiku a znesnadňuje navádění zbraně.


Úspěšný test americké GBI

Pro Spojené státy je zajímavé, že pomocí hypersonických zbraní mohou překonávat tu nejsilnější PVO, v současné době zastoupenou především ruskými systémy rodiny S-300 a S-400, v budoucnu pak S-500. „Pokud by jste získali hypersonické řízené střely jako prostředek k provádění úderů na pozemní cíle chráněné silnou protivzdušnou obranou, automaticky posunete rovnovahu sil k útočným systémům,“ vysvětluje Bronk.

Problém samozřejmě je, že podobné zbraně může získat i nepřítel. Jednoduše po zavedení hypersonických zbraní se doba na provedení útoku, ale také na přijetí protiopatření, výrazně zkrátí.

Kde leží hlavní výzvy obrany proti hypersonickým zbraním? Pro průmysl není až takový problém vyvinout patřičnou antiraketu, skutečná výzva je především samotné objevení, sledování, identifikace a následné přesné zaměření bojové hlavice hypersonické zbraně a především extrémní zkrácení času na provedení celého řetězce od objevení do zničení bojové hlavice rakety. Toto zkrácení jde zřejmě již za rámec kognitivních schopností člověka a bude nutné použít systémy s umělou inteligencí, které do samotného stisku „červeného tlačítka“ provedou všechny operace automaticky.  

Bronk si myslí, že hypersonika může změnit „pravidla hry“, ale vývojové, akviziční a provozní náklady jsou natolik velké, že většina zemí si tyto zbraně nebude moci dovolit nebo je nakoupit ve větším množství. Ostatně samotný problém je již testování. Například čínskou střelu DF-21D ideálně otestujete tak, že ji odpálite na vzdálenost 1500 km proti cvičnému cíli o velikosti letadlové lodě, který pluje rychlostí 50 km/h. Pokud podobný test neprovedete, vždy musíte doufat, že papírové parametry budou fungovat.

Jak naznačuje Bronk, hypersonické zbraně zůstanou ještě minimálně několik let spíše nástrojem propagandy, než operačním zbraňovým systémem, který může rozhodnout výsledek bojového sražení. Tato doba není daná jen nutností hypersonické zbraně vyvinout, ale také nutností tyto zbraně vyrábět v dostatečném množství za rozumnou cenu, komplexně je otestovat proti různým cílům a v nejrůznějších podmínkách (např. v podmínkách radioelektronického rušení), vyvinout nové formy výcviku a doktríny jejich použití, otestovat je v boji a také je zavést v dostatečném množství (včetně provozního zázemí) do výzbroje.

Zdroj: Airforce Technology

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal

Ruský prezident Vladimír Putin 1. března v tradičním každoročním projevu ke svému národu mimo jiné ...

Mají opravdu Rusové hypersonický bojový modul Avangard?

Cílem dnešního článku je načrtnout problematiku velmi rychlého pohybu tělesa v atmosféře a porovnat ...

Glide Breaker: Kladivo na hypersonické kluzáky

Rusko a Čína intenzivně pracují na speciálních bojových hlavicích, které jsou schopny klouzavým ...

Izrael vs S-300: Kdo vyhraje případný střet?

V průběhu uplynulého týdne se ve všech ruských médiích prolínala odpověď na otázku „jak potrestat ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • GlobeElement
    15:07 25.10.2018

    cernakus - já nechápu, co vyšiluješ. Ano, manévrování mimo atmosféru musí být řešeno jinak, než v atmosféře, což ovšem uměla už V2. To je jenom technická záležitost. Ale pořád se ...Zobrazit celý příspěvek

    cernakus - já nechápu, co vyšiluješ. Ano, manévrování mimo atmosféru musí být řešeno jinak, než v atmosféře, což ovšem uměla už V2. To je jenom technická záležitost. Ale pořád se jedná o navádění na rychle se pohybující cíl. Vojenské satelity se pohybují ve výškách 200-500 km nad povrchem, asi 10 km/s, touto rychlostí by na zem dopadly za půl minuty, mně to přijde jako dost slušná rychlost. Tvoje AA bude pomalejší a musí letět nahoru a to hodně vysoko, polovinu času bude v atmosféře, budeš tam mít všechny ty svoje aerodynamické síly.
    Navíc satelit umí manévrovat, při své rychlosti se vychyluje z dráhy o kilometry. Je to malý, neklidný a rychlý cíl, tobě připadá snadné ho trefit?

    Pokud již dnes umí AA trefit a zničit satelit a umí trefit a zničit letící hlavici, která již dnes letí hypersonickou rychlostí, lze najít způsob, jak trefit a zničit i manévrující hypersonické hlavice. Ony žádné piruety předvádět nebudou, spíše se zde jedná o mírnou změnu směru.

    Možná ti kazím radost z toho, že Zirkon je nezničitelná zbraň - žádná zbraň není nezničitelná.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    15:04 25.10.2018

    cernakus ale iste, ze tam ta korelacia nemusi byt a tazsie, dlhsie teleso moze znasat viac G ciek ako to lachsie a kratsie. Lenze ono tam najskor ta korelacia bude. Iste vies na ...Zobrazit celý příspěvek

    cernakus

    ale iste, ze tam ta korelacia nemusi byt a tazsie, dlhsie teleso moze znasat viac G ciek ako to lachsie a kratsie. Lenze ono tam najskor ta korelacia bude. Iste vies na ktore z tych dvoch telies budu posobit vacsie sily.

    A ak Rusi nevymysleli nejake super extra materialy tak pri teplotnej zatazi sprevadzajucej let hypersonickou rychlostou by to znamenalo mohutnejsiu konstrukciu, mohutnejsia konstrukcia znamena vacsiu vahu, to znamena viac paliva. Sucasne to znamena vacsie sily a tak taky ten bludny kruh.

    To vies nie kazdemu komplet tajne sluzby celeho zveta posielaju svoje denne zvodky tak ja zostanem pochybovacom ohladom tych letovych profilov a rychlosti pocas nich :)Skrýt celý příspěvek

  • cernakus
    14:53 25.10.2018

    Slavoslav: Korelace mezi velikostí a odolností proti zrychlením vidíš kde? Já nikde. Zirkon je scramjet s raketovým urychlovacím stupněm. Z principu nemůže letět pomalu a ani ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav:

    Korelace mezi velikostí a odolností proti zrychlením vidíš kde? Já nikde.

    Zirkon je scramjet s raketovým urychlovacím stupněm. Z principu nemůže letět pomalu a ani příliš regulovat tah. Podle všeho v nízké výšce ho pohon udrží na Mach 5, ve velké na Mach 8. Rozdíl tedy bude v doletech. A odpovídal by uváděným 600km/1000km. Při testech se občas teplem rozpadal. Takže to bude jeho největší omezení. Takže je možné, že jeho profil bude lo-hi-lo-hi....lo s tím, že hi režimy budou k nutnému vnitřnímu ochlazení.

    Samozřejmě všechno je to prý. Nikdo z nás smrtelníků ani neví jak doopravdy vypadá.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    14:45 25.10.2018

    ono ja by som to s tym manevrovanim hypersonickych zbrani nevidel tak ruzovo alebo lepsie povedane ak si mam vybrat medzi mensou, lachsou a pomalsie letiacou antiraketou na ...Zobrazit celý příspěvek

    ono ja by som to s tym manevrovanim hypersonickych zbrani nevidel tak ruzovo

    alebo lepsie povedane ak si mam vybrat medzi mensou, lachsou a pomalsie letiacou antiraketou na koliznom kurze vs tazka, velka hypersonicky letiaca strela v atmosfere tak si vsadim na tu antiraketu, ze bude sviznejsia v tom manevrovani a spolahlivo vykrije pripadne uhybne manevre kedze tych G-ciek znesie nasobne viac

    Vacsi problem bude zameranie tej antirakety a reakcny cas

    btw uz je znamy letovy profil Zirkonu? aby to nebolo tak, ze ten "hyperpohon" bude len v terminalnej faze na par km od ciela. Nie ze by aj to nebola dostatocna prekazka k zostrelu, ale niekolko sto km trvajuci hypersonicky let nad hladinou mora sa zrejme konat nebudeSkrýt celý příspěvek

  • cernakus
    14:19 25.10.2018

    globeElement: tohlencto jsou fakt cancy. Nemůžeš zůstat u těch tvých politických tezí a nesnažit se kecat do technických vod? Aby bylo jasno, ne satelity nemanévrují úhybné ...Zobrazit celý příspěvek

    globeElement:

    tohlencto jsou fakt cancy. Nemůžeš zůstat u těch tvých politických tezí a nesnažit se kecat do technických vod? Aby bylo jasno, ne satelity nemanévrují úhybné manévry. Nemají na to vybavení (i EKV je naváděno vnějším radarem, EKV je taky satelit). Není to vůbec podobný problém, protože do toho nevstupují aerodynamické síly. Ergo je to úplně jiný problém (aneb koordinace a polohování ve volném prostoru vs v plynu; eliptická trajekční matematika, vs. zpětnovazebná reakční smyčka; atd...).

    Jedině ta věta o času se zakládá na reálném pozadí.Skrýt celý příspěvek

  • GlobeElement
    14:07 25.10.2018

    infi - fyzika je pořád stejná, navíc i satelity manévrují (alespoń ty vojenské). Je to velice podobný problém - jistě, u střel v nízké výšce je to něco jiného, ale manévrující ...Zobrazit celý příspěvek

    infi - fyzika je pořád stejná, navíc i satelity manévrují (alespoń ty vojenské). Je to velice podobný problém - jistě, u střel v nízké výšce je to něco jiného, ale manévrující hlavice padající z velké výšky je zaměření satelitu podobná.

    Ano, je na to méně času.Skrýt celý příspěvek

  • cernakus
    14:01 25.10.2018

    Longsword: Plazma působí na laser jako rozptylové sklo, výrazně snižuje jeho účinnost. Samozřejmě dle vlnové délky. Dále jak uvádíš, ze přední polosféry je střela chráněna ...Zobrazit celý příspěvek

    Longsword:

    Plazma působí na laser jako rozptylové sklo, výrazně snižuje jeho účinnost. Samozřejmě dle vlnové délky.

    Dále jak uvádíš, ze přední polosféry je střela chráněna ablativním štítem, který funguje jak proti otěru atmosférou tak proti laseru stejně (tj. rychle rozvádí teplo a odparem jej uvolňuje).

    Pak tu máme fakt, že hlavice jsou pancéřované, takže je to poctivý kus matroše k propálení.

    Manévrování střely a její rychlost v kombinaci s limitací dosahu laseru horiznotem také nepřidá.

    Nu a nakonec je tady fakt, že aktuální bojové lasery co jsou k dispozici na to nemají potřebný výkon. Ty stačí leda na to aby mnohavteřinovým ohřevem zapálili palivovou nádrž prakticky dřevěného modelu UAV.

    Rotačák ji pak samozřejmě spolehlivě zasáhne, ale je to stejně k ničemu jako u Granitů, Moskytů a Onyxů. Raketa je sice poškozena, ale k cíli už doletí (v případě Zirkonu je navíc okno 1 sekundu přesně).Skrýt celý příspěvek

  • Longsword
    13:52 25.10.2018

    Co "přítel Laser"? Chápu, že ohřívat už tak žhavou záležitost v oblaku plazmy, asi nebude triviální záležitost, už třeba kvůli rychlosti jejího letu, ale vzhledem k tomu, jak ...Zobrazit celý příspěvek

    Co "přítel Laser"? Chápu, že ohřívat už tak žhavou záležitost v oblaku plazmy, asi nebude triviální záležitost, už třeba kvůli rychlosti jejího letu, ale vzhledem k tomu, jak blízko je mezním vlastnostem materiálů by nějakých "pár wattíků" dokázalo jistě divy. Navíc nikde není řečeno, že by po takové střele nešel jen jeden systém a šance ji takhle zasáhnout je přeci jen alespoň teoreticky větší, než proti ní prát s rotačákem... ?Skrýt celý příspěvek

  • infi
    13:04 25.10.2018

    GlobeElement: Mohl by jsi vedet, ze na obezne draze plati trochu jine fyzikalni zakony, nez v troposfere. To co jsi napsal je naprosta blbosta neznalost ZS.

    GlobeElement: Mohl by jsi vedet, ze na obezne draze plati trochu jine fyzikalni zakony, nez v troposfere. To co jsi napsal je naprosta blbosta neznalost ZS.

  • cernakus
    13:02 25.10.2018

    major: ano plazma je problém a sám přesně netuším, jak bych to řešil. Nicméně cesty jsou - antény v závětří, ablativní chlazení zabraňující tvorbě plazmy, neelektronické ...Zobrazit celý příspěvek

    major:

    ano plazma je problém a sám přesně netuším, jak bych to řešil. Nicméně cesty jsou - antény v závětří, ablativní chlazení zabraňující tvorbě plazmy, neelektronické (optoeleektrické) systémy komunikace atd...

    Řešení však je už delší dobu, protože modernizované RV USA a SSSR konce 80tých let již umožňovaly korekci v závěrečné fázi letu pomocí GNSS.

    V každém případě Kinžál, Zirkon a DF-21D jsou normálně naváděné střely/kluzáci.

    Roland:

    To rozhodně nebude fungovat. Tlak, kterému střela odolává je extrémní, proto se kolem ní tvoří plazma. Fluidum se v takovém případě chová jinak, než jsme z klasické fyziky zvyklí. Navíc potřebuješ vysoký gradient rozdílů tlaků výbuchu, ten je přímo odvislý od detonační rychlosti. Běžně používané výbušniny ji mají mezi 6-8km/s. Pokud máš 8 metrů dlouhou střelu, která letí rychlostí Mach 8 (2,7km/s) pak svoji délku uletí za 0,003 sekundy. Za tu dobu výbušná vlna urazí cca 24 metrů.
    To je problém z několika důvodů, prvně je to velmi malý pomoloměr na solidní gradient. Za druhé, je to velmi malý poloměr na to, aby jsi se trefil (iniciace musí být velmi blízko, prakticky "EKV" blízko = zasáhnout přímo) a do třetice, je to malé časové okno na vhodný čas iniciace.
    Řešením je buď obrovská hlavice (stovky kg nějaké exotické např. DDF nebo ONC) a nebo rovnou jaderná.

    Roland:
    Ten zastrčený kufřík (respektive štěnice) je asi spíše sci-fi. Umístit na LL by to ještě šlo, ale ta občas v rámci ECM přechází do rádiového klidu a takové "pípnutí" by asi palubní četa zodpovědná za režim tichosti odhalila.

    Globeelement:

    Sestřelit satelit, který jede po naplánované dráze v prostředí bez aerodynamických vlivů je relativně trívka. Manévrující střela, která se pohybuje rychleji než tvoje AA raketa a je obalená plazmatem (což znesnadňuje přesné radarové zaměření) je nejen jiná liga, ale rovnou jiný sport. Myslím si, že ani Rusko samotné, jako hypersonický hegemon nemá aktuálně představu, jak Zircon efektivně sestřelit.Skrýt celý příspěvek

  • petris
    12:38 25.10.2018

    Čo sa týka tej plazmy, raz som sa bavil s jedným fyzikom z UKčky ktorý sa tým nejak zaoberal a povedal mi že s plazmou to nie je také jednoduché, jednak nie je plazma ako plazma a ...Zobrazit celý příspěvek

    Čo sa týka tej plazmy, raz som sa bavil s jedným fyzikom z UKčky ktorý sa tým nejak zaoberal a povedal mi že s plazmou to nie je také jednoduché, jednak nie je plazma ako plazma a tiež niektoré vlnové dĺžky prepúšťa, iné mení a niektoré vôbec neprepúšťa. Proste nie je to také jednoznačné ako sa bežne popisuje. Osobne si ale myslím že kinžal má aj optický kanál koncového navedenia, ktorý má to obtekanie nejakým spôsobom vyriešené.Skrýt celý příspěvek

  • GlobeElement
    12:35 25.10.2018

    Pokud dokáží zničit satelit obíhající kolem Země rychlostí 10km/s, to je nějakých 30 Machů, najdou cestu jak sejmout hypersonickou zbraň. Je to jen další kolo závodu mezi ...Zobrazit celý příspěvek

    Pokud dokáží zničit satelit obíhající kolem Země rychlostí 10km/s, to je nějakých 30 Machů, najdou cestu jak sejmout hypersonickou zbraň.
    Je to jen další kolo závodu mezi projektilem a štítem.

    Tahle věc bude mít obrovskou tepelnou stopu, takže ji uvidí s dostatečným předstihem.Skrýt celý příspěvek

  • Roland
    12:23 25.10.2018

    a ohledně navedení na LL - co třeba někam zastrčený "kufrík", který na základě nějakého impulzu nebo časovače začne najednou vysílat naváděcí signál? nebo už se moc dívám na ...Zobrazit celý příspěvek

    a ohledně navedení na LL - co třeba někam zastrčený "kufrík", který na základě nějakého impulzu nebo časovače začne najednou vysílat naváděcí signál? nebo už se moc dívám na sci-fi?Skrýt celý příspěvek

  • Roland
    12:20 25.10.2018

    co jsem někde četl, tak proti takovým střelám testují obyčejnou výbušninu se silnou tlakovou vlnou. Ta střelu rozhodí bez nutnosti přímého kontaktu a o zbytek se postará sama ...Zobrazit celý příspěvek

    co jsem někde četl, tak proti takovým střelám testují obyčejnou výbušninu se silnou tlakovou vlnou. Ta střelu rozhodí bez nutnosti přímého kontaktu a o zbytek se postará sama hypersonická rychlostSkrýt celý příspěvek

  • major
    12:03 25.10.2018

    cernakus: Pesný INS - OK. Dopredu naplánovaná trajektória vyhýbajúca sa rizikovým oblastiam a sťažujúca extrapolovanie trasy objektu protivníkovi - dajme tomu. Ale ako funguje ...Zobrazit celý příspěvek

    cernakus: Pesný INS - OK. Dopredu naplánovaná trajektória vyhýbajúca sa rizikovým oblastiam a sťažujúca extrapolovanie trasy objektu protivníkovi - dajme tomu.

    Ale ako funguje GPS, či radary a optické senzory v objekte obklopenom horúcou plazmou?

    Ja to skôr tipujem na to, že Rusi to naložia atómom a tam už presnosť v stovkách metrov nehrá rolu - stačí zadať poízciu cieľa v čase odpalu.

    Ale rád sa nechám poučiť.

    Čo sa týka protilodných striel na veľké vzdialenosti, tak dajme tomu, že Čína získa presnú polohu americkej LL. Hypersonickej strele bude prekonanie 1500 km trvať 10-15 minút. Za ten čas sa pri rýchlosti 20 km/h loď posunie o 3-5 km. Čo opäť bez použitia jadra vyžaduje nejaké autonómne navádzanie.Skrýt celý příspěvek

  • cernakus
    11:09 25.10.2018

    vlasto: Nevíš o čem meleš. Tyhle zbraně mají obvykle vyjma GPS a vysoce přesného INS, také radarový (Rusové) či optický (Číňané) systém zaměření a identifikace cíle. Dtto ty ...Zobrazit celý příspěvek

    vlasto:

    Nevíš o čem meleš. Tyhle zbraně mají obvykle vyjma GPS a vysoce přesného INS, také radarový (Rusové) či optický (Číňané) systém zaměření a identifikace cíle.

    Dtto ty CEPy těch balistických raket. Srovnáváš RV ICBM s dostřelem 15000km s MRBM s dostřelem 1000-2000 km? Špatně.

    Odkazuješ na SCUD? SCUD-D měl, při vyřazení z Ruských stavů v první polovině devadesátých let CEP 50 metrů! Tvoje velkoměsto má rozměr podstavy jednoho mrakodrapu. Si nejprve něco zjisti, než napíšeš tvůj blitek. Přesně o tobě jsem psal, verbež s mizivým rozhledem, nulovým kritickým myšlením a snadnou manipulovatelností. V celé své kráse :-DSkrýt celý příspěvek

  • vlasto
    11:00 25.10.2018

    Tieto hyperveci sú hádam najkrajšie zbrane súčasnosti. Krásne je na nich aj to, že poletia neuveriteľne rýchlo .. a úplne do prdele :D Nevidím žiaden dôvod veriť tomu, že Rusi a ...Zobrazit celý příspěvek

    Tieto hyperveci sú hádam najkrajšie zbrane súčasnosti. Krásne je na nich aj to, že poletia neuveriteľne rýchlo .. a úplne do prdele :D Nevidím žiaden dôvod veriť tomu, že Rusi a Číňania výrazne zmenšili CEP týchto nových hračiek oproti hypersonickým ICBM a napr. SCUDu, ktoré majú CEP vo veľkosti štandardného veľkomesta.Skrýt celý příspěvek

  • cernakus
    10:48 25.10.2018

    palo satko: naopak. Dnešní svět je takové přepadovce nakloněn. Důvody: 1) Světu vládnou zmrdi a zmrdky nevalné inteligence 2) Tito vládci vládnou dlouhodobě pěstované ...Zobrazit celý příspěvek

    palo satko:

    naopak. Dnešní svět je takové přepadovce nakloněn. Důvody:

    1) Světu vládnou zmrdi a zmrdky nevalné inteligence
    2) Tito vládci vládnou dlouhodobě pěstované verbeži s mizivým rozhledem, nulovým kritickým myšlením a snadnou manipulovatelností.
    3) Zbraně, které mají 1) k dispozici jsou ničivější než cokoliv co bylo ve WW2 k dispozici. Špičkově propagandou vymytí operátoři jaderných zbraní nebudou váhat ani vteřinu pokud dostanou rozkaz. Stačí se podívat na dokument o jaderné ponorce Ohio a Tajfunu, aby jsi pochopil rozdíl. Zatímco u amerického kapitána a jeho bandy máš pocit, že jen neznalost odpalovacích kódů je drží od rozpoutání jaderné války, u Ruského máš pocit, že ten než by to odpálil, tak se raději oběsí.

    Právě že dnes není vůbec třeba nějaká jasně viditelná příprava. Samozřejmě, vyplutí všech amerických SSN, SSGN a SSBN, jakož i letadlových svazů a pohotovost na základnách bombardovacího letectva by neunikla pozornosti HUMINT Ruska a Číny, ale dá se to udělat metodou otupění připravenosti či zakamuflovat pod nějaké megacvičení.

    Pokud by USA za zničení Číny a Ruska mělo zaplatit cenu "jen" vyhlazením vazalů jako jsou Japonci, Korejci a státy NATO, tak už tady nejsme. Neváhejte ani na vteřinu, co znamená "America First". Je to pouze nahlas vyřčené "America only", kterým se USA řídí od vzniku.

    A obhájení si tu o obyvatelstva? To je jednoduché, vítěz má vždy pravdu, takže stačí díky tomu přepadu vyhrát a podporu pro něj dodatečně seženeš snadno.Skrýt celý příspěvek

  • palo satko
    10:32 25.10.2018

    Svet je iny než pred 80 rokmi. Predstava, že Američania zautočia na Činu rovnako nebadane ako Japonci na Pearl Harbor je hlupost. Vojna velkeho rozsahu musi mat aj pre samotny ...Zobrazit celý příspěvek

    Svet je iny než pred 80 rokmi. Predstava, že Američania zautočia na Činu rovnako nebadane ako Japonci na Pearl Harbor je hlupost. Vojna velkeho rozsahu musi mat aj pre samotny americky narod svoje jasne zdovodnenie a o sa musi prejavit medzinarodnym napätim a silnymi nezhodami. To samozrejme zvyši ostražitost Činy a aktivitu jej spravodajcov. Takže iste budu vediet o vyplavani utočneho zväzu a urobia prislušne opatrenia. More je plne civilnych lodi, obloha plna dopravnych lietadiel a "svet je plny činanov". Takže aj ked nebudu presne vediet kde je USS XXY, budu vediet, kde je približne a čo planuje. Tam zameriaju svoj prieskum, čo im trafenie LL zjednoduši.
    Ale realne, Činania nebudu hrat podla americkeho scenara "Chyt ma, ked to dokažeš!" Stači jasne činske varovanie, že pri utoku budu palit na blizke nepohiblive ciele taktickymi jadrovkami a utok odvratia. Take Tokio, Soul, Taiwan a blizke americke zakladne iste USA nezakamufluju a nielen zakladne, ale aj spojenci su vždy legitímnym cielom. ked ste vo vojne s USA , či si k tomu rozhadate aj Koreu už nezavaži.Skrýt celý příspěvek

  • cernakus
    02:48 25.10.2018

    Ne satelit na GEO fakt letadlovku nenajde... I když, hubble by ji asi zmerčit dokázal (měl by mít úhlové rozlišení kolem 0,05 arcsec, což na vzdálenost z GEO dělá asi 9 metrů. ...Zobrazit celý příspěvek

    Ne satelit na GEO fakt letadlovku nenajde... I když, hubble by ji asi zmerčit dokázal (měl by mít úhlové rozlišení kolem 0,05 arcsec, což na vzdálenost z GEO dělá asi 9 metrů. Takže letadlovka by měla rozměr cca 37*8 pixelů z čehož by snad poznat šla.

    Ale mraky, difrakce atmosféry atd...

    Nicméně od toho jsou satelity na LEO. A umím si přestavit, že třebas takové Beidou satelity budou umět vyjma polohy i snímat planetu. Pak už je to jen o výpočetním centru na zpracování získaných obrazů a tam jsou Číňané na špici.

    Stejně tak CSG snadno najde ponorka. Britská Astute se chlubí, že od Britských vod slyší nákladní loď v New Yorku, takže CSG jim těžko uniknou, zejména když musí letadlovky jet na plno kvůli letadlům.

    Navíc se daří pokračovat s drony. Různé UAVy mohou pokrýt obrovské zájmové plochy relativně levně. A daří se konstruovat fotovoltaické drony s teoreticky neomezenou vytrvalostí. Samozřejmě zatím jen prototypy bez vybavení, ale ...

    Nicméně otázkou je, jak je na tom ta hlavice s koncovým navedením. Síla Granitů nebyla v tom, že mohla dostávat data ze satelitu, ale že si dokázala cíl najít sama a autonomně určit potenciální nebezpečí a segrám určit priority. To Číňané spolehlivě neumí. Imho to neumí ani Zirkon, ani Kinžál. Nicméně s tím se zřejmě počítá. Prostě jsou tak rychlé, že pokročilé funkce a AI nebudou potřebovat.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 4