Experimentální přesun mechanizovaného praporu AČR

Pandury II Armády ČR při přesunu; ilustrační foto; větší foto / Marcel Rychtecký

Přesun je nedílnou součástí vojenského umění. Schopnost přesunout vojska měla nejednou významný podíl na výsledku bitev. V následující úvaze nebudeme přesouvat celé brigády nebo divize. Dejme si podstatně skromnější úkol. Přesuneme pouhý jeden mechanizovaný prapor Armády ČR.

Záměr 

Ve vojenských řádech je přesun „po vlastní ose“ obvykle označován výrazem „pochod“ (nebo pochod na vozidlech). Chceme nastínit čtenářům komplexnost a složitost přesunu vojenské techniky a zejména „imunizovat“ čtenáře proti různým prohlášením některých politiků a novinářů, kteří virtuálně a bez pochopení následků vrhají do boje vojenské jednotky na vzdálenosti stovek či tisíců kilometrů.  

 

  

Hlavním úkolem našeho experimentu (resp. případové studie) je prověření schopnosti kompletního mechanizovaného praporu AČR, vybaveného kolovými bojovými vozidly pěchoty (KBVP) Pandur II, provést bojový pochod přes spojenecké území do zájmového prostoru na vzdálenost přesahující možnosti denního pochodu.

 

Jedná se o myšlenkové cvičení, ale navržené tak, aby mohlo být v rámci výcviku realizováno Armádou ČR.

 

Cílem pochodu je Lotyšsko a experiment počítá s pochodem po vlastní ose v situaci, kdy se není možné spoléhat na zásobování palivem na trase.
 

Cílem experimentu je především:

- procvičit schopnost organizovaného pohybu v kolonách s různými druhy techniky na dlouhé vzdálenosti za běžného provozu na spojeneckém území, navigace a orientace na neznámé silniční síti;

- ověřit funkční schopnost zařízení a ochrany tankovacích a odpočívacích zastávek na spojeneckém území;

- vyzkoušet schopnost plně zásobovat prapor na pochodu vlastními prostředky a řešit vzniklé problémy;

- prověřit schopnost shromáždění praporního uskupení na daném místě;

- procvičit vojáky v hygieně, stravování a odpočinku v podmínkách přesunu.

- k následujícím druhotným úkolům patří ověření součinnosti s orgány na vlastním a na spojeneckém území;

- zjištění schopnosti operativně použít chybějící techniku a vojáky z jiných útvarů a integrovat je do praporu;

- procvičení schopností logistické podpory praporu jinými jednotkami;

- praktický výcvik příslušníků generálního štábu (GŠ), brigády, praporu a dalších řídicích orgánů při přípravě a provedení pochodu;

- reálné vyhodnocení schopnosti spojenecké silniční sítě absorbovat přesun mechanizovaných vojsk bez přerušení civilní dopravy.
 

Pro provedení experimentu byl vybrán 42. mechanizovaný prapor (42. mpr) v Táboře. Přípravu přesunu by na příkaz velení AČR vykonala k tomu určená řídicí skupina GŠ a ministerstva obrany (MO). Konečným výsledkem práce řídicí skupiny by pravděpodobně byl rozkaz GŠ AČR k přesunu 4. brigádě rychlého nasazení (4. brn) pro přesun 42. mpr a další rozkazy pro ostatní zapojené složky AČR.

 

V rozsahu článku není možné popsat větší část rozsáhlé štábní práce. Budeme se snažit alespoň naznačit výpočty a úvahy, které je potřeba udělat před samotným vydáním rozkazu k přesunu.

 

Musíme si nejdříve uvědomit obrovskou zodpovědnost při plánování přesunu. Jde o životy vojáků, civilistů a o techniku v hodnotě mnoha miliard korun. Jen 39 pandurů představuje hodnotu v částce asi tří miliard Kč.

 

Zadání pro přesun

Začátek:  základna 42. mpr, VÚ 1825 Tábor, kpt. Jaroše

Konec: Lotyšsko, prostor okolo Litene

Vzdálenost po silnici: 1550 km (podle zvolené trasy)

Pochodová rychlost: 40 km/hod
 

Optimální trasa z Google mapy. V praxi by to tak jednoduché pravděpodobně nebylo. / Google Maps

 

Přesunovaná vojska

Účelem přesunu je dopravit na místo určení bojeschopný mechanizovaný prapor. Pojem „bojeschopný“ znamená, že má nejen dostatečně naplněné počty vojáků a techniky, ale má také zásoby na tři dny vedení bojové činnosti.


 

Organizační struktura mechanizovaného praporu; větší foto / Tomáš Foldyna

 

Hlavní bojovou sílu praporu tvoří 39 vozidel Pandur II různých verzí (35 KBVP, dva ženijní, dva zdravotnické) a 12 120mm minometů vzor 82, přepravovaných vozidly Tatra 815 7T3RC1 8×8 PRAM.

 

Počty vozidel, rozdělených podle typů podvozků:

 

Typ vozidla

počet

KBVP Pandur II všech verzí

39

Land Rover Defender 110 a 130 všech verzí

36

Tatra 810 6×6 všech verzí a nadstaveb

23

Tatra 815 4×4 všech verzí a nadstaveb

2

Tatra 815 6×6 všech verzí a nadstaveb

22

Tatra 815 8×8 všech verzí a nadstaveb

24

 

Na tomto místě musím zdůraznit, že skutečné typy a počty techniky, paradoxně hlavně nebojové, podléhají utajení. Všechny uvedené údaje byly posbírány z různých veřejně dostupných zdrojů a nemusí plně odpovídat skutečnosti.

 

Poznámky ke složení praporu

 

Abychom článek o přesunu nezměnili na diskusi o složení praporního uskupení, ponecháme jej v organické sestavě bez větších změn.

 

Nicméně pro naše potřeby 42. mpr za účelem větší šance úspěšného ukončení experimentu vylepšíme o následující vozidla: 

- Zaměnit osobní automobily za terénní land rovery a autobus vozidlem T-810 s nadstavbou pro přepravu osob. Silniční vozidla jsou sice velmi efektivní na dobrých silnicích, ale mimo ně jejich použitelnost klesá k nule. Hlavně to platí pro autobusy.

- Vozidla na podvozku Praga V3S (polní kuchyně, dílenská vozidla) za T-810 nebo T-815 s příslušnými nadstavbami nebo kontejnery. Ohledně kuchyní existují dvě reálné možnosti. Sestava Varna firmy Karbox, která je dimenzována jako souprava několika kontejnerů, nebo kuchyně Poka-M, která je díky vlastní elektrocentrále nezávislejší a pohyblivější. Nicméně Poka-M byla vyrobena v jediném prototypu, proto použijeme sestavu Varna.

- Cisterny a plniče roty logistiky. (Jako plniče zde budeme označovat vozidla schopná doplnit palivo do jiných vozidel, typově označovaných zkratkou CAP). Podle dostupných zdrojů má logistická rota údajně dvě automobilové cisterny CA-18 s přívěsem CP-11 (které nemají možnost doplňovat palivo vozidlům) a jen jeden nebo dva plniče CAP-6M. To přináší pomalé doplňování paliva všem 146 vozidlům během přesunu. Proto cisterny CA-18 pro náš případ nahradíme plniči CAP-12,5. Mají sice menší objem, ale dokážou doplňovat palivo.

 

Přibližný poměr mezi vezeným množstvím paliva ve vlastních plničích praporu (po záměně CA-18 na CAP-12,5) a objemem nádrží všech vozidel praporu. / Tomáš Foldyna

 

Pro účely lepšího řízení dopravy by bylo vhodné posílit prapor jednotkou vojenské policie, operativně provádět letecký průzkum trasy třeba pomocí bezpilotních letounů. Nicméně v našem případě ponechme tyto činnosti na hostitelské zemi.

 

Závěr ke složení praporu

 

Je třeba si uvědomit, že hlavní bojovou sílu 35 bojových verzí KBVP Pandur a 12 minometů, tedy v celku 47 bojových objektů, potřebuje k zajištění bojové činnosti 99 podpůrných vozidel, tj. jejich dvojnásobek! Ani u pěšího (lehkého či motorizovaného) praporu by to nebylo lepší.

 

Výše uvedený přehled jen potvrzuje závislost armády na logistice. Sporná je také taktická manévrovatelnost praporu v terénu, který se sestává z vozidel s různou průchodností terénem, diametrálně odlišnou pancéřovou ochranou a z množství nákladních automobilů. Ale to ponechme na další články.

 

Málokdo má možnost vidět všechna vozidla praporu pohromadě. Uvedený jednoduchý náčrtek „nastoupeného“ praporu jistě dostatečně napomůže vytvořit si jeho reálnou představu. 

 

Nastoupený prapor; větší foto / Tomáš Foldyna

 

Pro podmínky experimentu bude větší část přepravovaných zásob munice nahrazena balastní zátěží, za prvé aby případný cvičný přesun nemohl být prezentován jako provokace, za druhé pro snížení případných rizik pro civilní obyvatelstvo.

 

V případě ostrého nasazení se množství munice vypočte podle dřívější normy, kdy zásoba munice se počítala v palebných průměrech (p/p). Podle této normy tonáž munice převážená a uskladněná na vozidlech praporního skladu, která by zabezpečila až tři dny bojové činnosti, činí 16 až 20 tun munice.

 

Zásobovací četa má pět vozidel N3G-V Tatra 810 o užitečném zatížení 5700 kg. Z hlediska obložnosti munice (uskladnění muničních truhlíků jen do výše postranic) se využije tonáž vozidla tak do 75 %. Zásobovací četa podle navrhované struktury praporu je tak schopna přepravovat potřebnou zásobu munice pro prapor na tři dny bojové činnosti.

 

Uvedená zásoba munice v praporním skladu by průběžně postačovala, kdyby prapor vedl činnost ve svazku brigáda a munice byla plynule doplňována z brigádního skladu. Pokud ale má prapor působit samostatně bez brigádní podpory, je nutné zdvojnásobit množství vezené munice a tedy zdvojnásobit počet vozidel N3G-V Tatra 810 zásobovací čety z 5 na 10. Následně je munici třeba doplňovat přímo místních skladů, pokud se prapor nezačlení do standardní organizační brigádní struktury.

 

Přesun přes cizí území

Pohyb pouhého jednoho praporu po cizím (třebaže spojeneckém) území je zcela vyloučen bez souhlasu a součinnosti se státními a vojenskými orgány daného státu. Tyto musí schválit jak přesun samotný, tak použité trasy, itineráře i zastávky.

 

Druhá strana musí zajistit alespoň určitou regulaci a organizaci dopravy, aby prapor nezůstal trčet hodiny v zácpách, například u právě započaté opravy silnice, případně druhá strana nepřesouvala jinou kolonu přesně v daném časoprostoru.

 

Podobně musí hostitelské země zajistit ochranu trasy. Prapor samozřejmě není úplně bezbranný, ale v pochodové sestavě je podstatně zranitelnější než v sestavě bojové. Kdyby bylo všech 146 vozidel seřazeno jen v jediné koloně (proudu), činí to při 70metrových rozestupech přes deset kilometrů. Při sedmi proudech po 20–21 vozidlech a mezerách mezi proudy jen pět minut (tj. 3,3 km při 40 km/h) pak bude prapor roztažen po délce téměř 30 km.

 

Znázornění délky pochodového proudu praporu při daných parametrech. / Toáš Foldyna

 

Pro boční zajištění a efektivní regulaci dopravy po trase prapor sám o sobě nemá dostatek prostředků. Posílat větší jednotky z nadřízených stupňů kvůli pouhému praporu by bylo neefektivní. Posílat na cizí území prapor bez zajištění hostitelské země by znamenalo riskovat jeho ztrátu. S jistotou tedy můžeme říci, že pokud nebudou tedy Polsko, Litva i Lotyšsko schopny pomoci se zajištěním přesunu, prapor nebude vyslán.

 

Limity pochodující jednotky

Počty zastávek, organizace zásobování a odpočinku vojsk se odvíjí od vzdálenosti a času přesunu. Je logické, že 1500 km nezvládne prapor v jednom tahu bez zastávky. Pochodující vojska mají tři základní limity: (1) odolnost techniky; (2) palivo; (3) odolnost člověka.

 

Nejméně omezujícím limitem je v našem případě odolnost techniky. Dnešní vozidla při správné údržbě zvládnou 1500 km bez problémů. Nicméně s rostoucím počtem vozidel ve skupině, při špatném stavu silnic, často pomalém pohybu v koloně a při přepravě těžkého nákladu je pravděpodobnost poruchy poměrně vysoká. Pro uvedený případ je zapotřebí jednoznačně určit pravidla nakládání s porouchanou technikou. Zda a při jakém rozsahu poruchy: (a) provést opravu na místě prostředky praporu, (b) odtáhnout a kam, (c) ponechat na místě a vyčkat na odsun.

 

Závažnějším limitem je palivo. Obvyklý dojezd techniky na jednu nádrž se uvádí teoreticky okolo 600 km. Můžeme tedy naplánovat doplnění paliva pouze třikrát, dejme tomu třeba po 500 km, 1000 km a po 1500 km? Nikoliv. Pro vojenskou jednotku by šlo o nezodpovědný hazard. Prapor musí být v každém okamžiku nejen bojeschopný, ale v hloubi cizího území být schopen případného rychlého ústupu nebo jiného manévru. Proto bychom měli stanovit minimální hranici stavu paliva u pochodujících jednotek na 30 procent, a to přinejhorším.

 

Rozdíl v bezpečnostní záloze dojezdu po přidání jediné tankovací zastávky na trase; větší foto / Tomáš Foldyna

 

Vhodný čas na tankování nám pomůže lépe určit poslední limit, tím je odolnost člověka. Profesionální řidiči (proti předpisům) zvládnou 12 i více hodin za volantem.

 

Je potřeba si uvědomit specifika přesunu vojenské jednotky. Podstatný je nejen čas, ale ještě více stav, v jakém prapor dorazí. Na místě určení na vojáky nečeká odpočinek, ale tvrdá práce a bojové nasazení. Při přesunu mají vojáci zodpovědnost za drahou techniku, životy ostatních vojáků a vzhledem k hmotnosti a velké kinetické energii vozidel představují nebezpečí pro ostatní účastníky provozu.

 

Vojenská jednotka se musí pohybovat organizovaně s daným pořadím vozidel, s určenými rozestupy mezi vozidly i mezi jednotlivými kolonami. V námi posuzované situaci není hypoteticky vyloučen útok na přesouvající se vojska, to znamená, že vojáci musí sledovat okolí, být ve střehu a jsou vystaveni působení vícezdrojového stresu v porovnání s běžným řidičem. Proto jsou přestávky a odpočinek důležitými faktory, které pomáhají jednotce dorazit s co nejmenšími ztrátami a v bojeschopném stavu.

 

Na odpočinek pamatují i vojenské předpisy, například Všeob-P-37. Nicméně v mimořádné situaci může velitel vždy určit přestávky podle taktické situace, schopností a stavu jednotky.

 

Stanovme proto normy následovně:

- Během 24 hodin 3 úseky po 4–4,5 hodinách s přestávkou 30–60 minut s následným odpočinkem (do uplynutí 24 hodin).

- Vozidla přepravující nebezpečný náklad (munice, palivo) by měla provést krátkou zastávku za účelem kontroly vozidla a nákladu maximálně po 30 minutách jízdy a další každé 2 hodiny (tj. jednu mezi každým 4–4,5 hodinovým úsekem).

- Po 4–5 výše uvedených celodenních pochodech je určen celodenní odpočinek.

 

Určení zastávek a přestávek v pochodu; větší foto / Tomáš Foldyna

 

Zjednodušme si v našem případě výpočty a s velkou dávkou optimismu počítejme s průměrnou rychlostí jízdy 40 km/h bez ohledu na typ a stav silnice. Z předběžných výpočtů nám tedy vychází, že pochod bude proveden v následujících etapách (viz tabulka).

 

Etapy pochodu:

1. den

Přesun po vlastním území na místo srazu s posilovými jednotkami

2. den

Přesun po území Polska na místo odpočinku za Varšavou

3. den

Přesun z Polska přes Litvu na místo odpočinku na území Lotyšska

4. den

Dokončení přesunu do Litene a zaujetí pozice

 

Úkoly pro rekognoskační skupinu

Po předběžném určení tras a rozvržení pochodu je potřeba vykonat rekognoskaci pochodové osy. Jejím úkolem je provést průzkum zvolených tras pochodu, určit nejvhodnější trasu (trasy), identifikovat problémová místa, definovat možné objížďky a alternativní trasy, stanovit průjezdnost, najít vhodná místa na zastávky a odpočinek včetně alternativních, posoudit různá rizika včetně možností útoků diverzních jednotek proti praporu. To vše v součinnosti s orgány hostitelských zemí.

 

Pochodující vojska by neměla být závislá pouze na GPS navigaci a na mapách, třebaže jde o podrobné vojenské mapy. Existuje příliš mnoho důležitých bodů, které nemusí být na mapách zaznamenány a které se mohly mezitím i změnit. Ani čerstvý satelitní snímek nediagnostikuje únosnost terénu nebo podezřelý stav mostu atd. Například obyčejná fotografie daného místa (odbočky, zastávky, překážky), jak vypadá přímo z cesty, může značně pomoci při orientaci a vyhnout se nedorozumění.

 

Část výsledků rekognoskace trasy. / Tomáš Foldyna

 

Bude proto potřebné reálně fyzicky projet a prozkoumat trasy a vyhotovit patřičnou dokumentaci. Dnešní technika (digitální fotoaparáty, kamery, počítače) naštěstí umožňuje pořídit třeba tisíce fotografií, hodiny videozáznamů a zachytit tisíce údajů. Toto vše dokáže zpracovat do přehledné dokumentace a operativně přeposlat všem, kdo informační data potřebuje.

 

Laptopy a případně i tablety pak dovolují přesunujícím se jednotkám mít uvedenou dokumentaci u sebe bez nutnosti tisknout úplně vše. Vlastně i barevný tisk je dnes poměrně levný a bezproblémový. Co dříve mohl mít maximálně velitel kolony, to dnes může být v podstatě v každém vozidle. Pokud se běžně dostupná technika doposud nepoužívá v praxi, je to jen na škodu věci.

 

Armáda ČR musí mít rekognoskaci pochodových os mít připravenou ve všech strategických směrech. Nemusí jít jen o Pobaltí, ale také například o ozbrojenou ochranu jižní a jihovýchodní hranice Evropské unie.

 

Výběr zastávek

Nalezení vhodných míst pro zastávky je obtížný úkol sám o sobě. Víme, jaký problém dokáže udělat jediné vozidlo stojící na nevhodném místě, natožpak pochodový proud o 10–20 vozidlech.

 

Pohledem do mapy zjistíme, že okolo daného kilometru opravdu nemůžeme zastavit pochodový proud bez zablokování provozu. Už vůbec tam nemůžeme tankovat, protože není možné postavit cisterny vedle silnice a silnici bychom dokonale ucpali v obou směrech. Přestože jsou lesy vhodné z hlediska ukrytí, mnoho lesních cest představuje problém proto, že jsou velmi úzké a nelze se na nich často ani otočit. U polních cest i okolního terénu vyvstává otázka jejich únosnosti, která se může změnit během krátké doby. Proud vozidel by zde mohl lehce uváznout.

 

Lepší silnice sice obvykle mají odstavné pruhy, ale pro zajištění bezpečnosti vojáků pohybujících se okolo vozidel je potřeba větší šířka. To může při hustějším provozu vytvořit nepříjemnou zácpu, která v konečném důsledku zkomplikuje přesun celého praporu.

 

Hledáme tedy vhodná parkoviště či jiné plochy. Přitom je nutno řešit otázku, zda mohou být použity a za jakých podmínek.

 

Ještě zajímavější úkol je výběr prostoru pro odpočinek po celodenním pochodu. Musíme najít místo, kde se celý prapor může vhodným způsobem rozptýlit s co nejlepší možností ochrany, výdeje stravy, údržby vozidel, hygieny, dotankování atd.

 

Ze cvičných a experimentálních důvodů nebyla na cizím území použita pro odpočinek ani kasárna hostitelských zemí, ani jiná ubytovací zařízení.

Příklad míst pro bezpečnostní přestávky a místa odpočinku na trase; větší foto / Tomáš Foldyna

 

K níže uvedeným zastávkám by bylo reálně potřeba určit místa pro alternativní zastávky, místa pro kontrolní zastávky. Totéž platí pro objížďky a alternativní trasy.

 

Přes vlastní území na místo srazu, posilová vozidla

Účelem prvního dne je shromáždit všechna vozidla včetně posilových a zásoby na místě srazu. Zde se vykonají finální přípravy tak, aby se prapor, seřazen do výsledných pochodových proudů, mohl vydat na území Polska. Vojáci a technika chybějící do tabulkových počtů se doplní z 41. mpr v Žatci.

 

Jako místo srazu byl vybrán Bohumín. Pro shromáždění, nakládáni a další úkony okolo vozidel je vhodná pevná plocha. Pro hygienu, spánek a stravování vojáků jsou vhodné existující funkční objekty. Proto byl zvolen prostor s několika budovami, které budou krátkodobě využity vojenskou správou. Vedle sebe jsou zimní stadión, penzion a fotbalový stadion s dostatečně velkými parkovišti a potřebným vybavením. V případě nutnosti sem může být přesunuto potřebné množství kontejnerů (ubytovacích, hygienických, kuchyní, jídelen).

 

Regulaci dopravy a ochranu na území ČR řeší jednotky vojenské nebo i státní policie. Část vozidel může dorazit na místo s předstihem, aby naložila některé zásoby. Na bezpečnostní zastávce mohou být kromě hygienických kontejnerů rozvinuty také polní kuchyně z jiných útvarů. Není důvod neposkytnout vojákům teplou stravu, je-li to technicky možné a získají-li jiné útvary možnost procvičit se v podpůrných činnostech.

 

Na vlastním území není ani v této situaci vyloučen nákup všech výše uvedených služeb přes smluvní domácí cateringové firmy.

 

Palivo

Na úsek z Bohumína do Litene je potřeba okolo 155 m3 paliva, co přesahuje kapacitu cisteren a plničů praporu. Na konci přesunu musí mít prapor stále palivo na tři dny bojového nasazení, proto je potřeba přidat posilové cisterny nebo plniče. Podobně prapor potřebuje vézt s sebou i potraviny, které se spotřebují během přesunu.

 

Na místě sboru se proto k praporu připojí:

- 2 cisterny CA-18 s přívěsy CA-11;

- 2 plniče CAP-12,5 s přívěsy CA-11;

- nákladní automobil pro převoz potravin;

- ozbrojený doprovod 4× land rover pro zajištění návratu posilových vozidel.

 

Dohromady tak musíme zajistit v Bohumíně dodávku přes 160 tisíc litrů paliva (tj. včetně naplnění všech cisteren a plničů). Na obou zastávkách (Tvarožná, Bohumín) pak téměř 2000 dávek stravy (3× teplá nebo studená strava).

 

Potřeby pro přesun přes ČR; větší foto / Tomáš Foldyna

 

Zásobování vodou

Na místě nasazení se předpokládá podle potřeby využití existujících zdrojů vody ošetřené úpravnou AQUASAFE, která je (resp. může být) součástí hospodářské čety roty logistiky. Prapor disponuje prostředky na rozvoz vody k jednotkám.

 

Během přesunu je situace odlišná. Potřeba člověka i normy se mění podle zátěže a klimatických podmínek, úplně minimálně počítejme se třemi litry denně. Jedna část této spotřeby bude uspokojena na těch zastávkách, kde se bude podávat i strava (tj. minimálně na místech odpočinku po denním výkonu). Zde bude využito buď místních bezpečných zdrojů (především v Bohumíně), nebo cisterny/úpravny praporu.

 

Druhá část pitného režimu je během jízdy a zastávek, kde se nedoplňuje voda. Balená voda je nejbezpečnějším, nejjednodušeji skladovatelným a nejjednodušeji distribuovatelným zdrojem pitné vody. Vozidla uvezou pro svou posádku dostatek lahví na jeden nebo i více dnů přesunu. Nebude také nutné na bezpečnostních zastávkách zdržovat vojáky organizací distribuce vody, přesouváním k cisterně, vymýváním a doplňováním vlastních nádob, resp. hydratačních vaků. Jisté problémy mohou nastat v případě příliš vysokých teplot ovzduší. Nicméně půl dne lze na „teplé" vodě vydržet a existují způsoby, jak uvedenou situaci řešit.

 

Zajistit 1300 lahví v Táboře a přes 3200 (2 + 2 + 1) před odjezdem z Bohumína vypadá jako velké množství. Není tomu tak. Na jednu paletu se vejde 816 lahví. Dodat do Tábora dvě necelé palety (2 tuny) a do Bohumína 4 palety (5,1 tun) představuje pro dodavatele poměrně jednoduchý úkol.

 

Schéma zásobování vodou během přesunu; větší foto / Tomáš Foldyna

  

Proudy, mezery mezi proudy vs. zastávky

Vyšší počet vozidel v proudu teoreticky způsobí:

- zkrácení celkové délky praporu během přesunu a zkrácení doby průjezdu jedním místem;

- každý proud bude mít větší palebnou sílu;

- každý proud může být nezávislejší a mít třeba i svůj vlastní plnič, ze kterého bude tankovat (tím pádem by každý proud tankoval nezávisle).

 

Uvedené teoretické výhody však dostávají mezery při dalších výpočtech. I s posilovými vozidly má prapor k dispozici pouze šest plničů. Rozdělit prapor na šest proudů znamená mít až 26 vozidel v každém proudu. Bude-li průměrný čas tankování dvojice vozidel jedním plničem pouhé tři minuty (se všemi úkony a pohyby vozidel), pak pro natankování celého proudu potřebujeme 39 minut. To není ideální. Vozidla již stojí a posouvají se přes půl hodiny a ještě nemají dotankováno. Dojde-li k nějakému problému s tímtojediným plničem, další jediný plnič jiného proudu je daleko vzadu nebo – ještě hůře – vpředu.

 

Čím je proud delší, tím je těžkopádnější, více blokuje provoz a vyžaduje více prostoru pro zastávku. Jako lepší varianta se jeví mít méně početné proudy a vyslat hned za čelním zajištěním skupinu, která zřídí na plánované zastávce tankovací místo s více plniči.

 

Například při variantě s 15–18 vozidly v proudu stačí na tankovací zastávce použít tři plniče, které natankují proud asi za devět minut při menším pohybu vozidel. Tři plniče zůstanou v rezervě a mohou jet na místo odpočinku, kde na konci dne vozidla opět dotankují. Půlhodinová bezpečnostní přestávka tak stačí s rezervou i na natankování.

 

Přibližný vliv počtu vozidel a počtu plničů na dobu tankování proudu v minutách:

 

Počet cisteren

Velikost proudu

1

2

3

4

5

6

15

24

12

9

6

6

6

16

24

12

9

6

6

6

17

27

15

9

9

6

6

18

27

15

9

9

6

6

19

30

15

12

9

6

6

20

30

15

12

9

6

6

21

33

18

12

9

9

6

22

33

18

12

9

9

6

23

36

18

12

9

9

6

24

36

18

12

9

9

6

25

39

21

15

12

9

9

26

39

21

15

12

9

9

 

Na otázku, co se stane, když hypotetičtí „diverzanti“ přece jen zničí celou tankovací skupinu se třemi plniči, je poměrně jednoduchá odpověď. I nedotankovaná vozidla mají větší než 200km rezervu v nádrži, tři plniče v rezervě, plus cisterny a přívěsy s palivem. Nadřízené velení se může podle situace rozhodnout, zda se prapor vydá na cestu zpět, zůstane a počká na nové plniče, nebo bude pokračovat.

 

Schéma ideální tankovací zastávky. Skutečná podoba je vždy limitována reálnými prostory. / Tomáš Foldyna

 

Jaké zvolit rozestupy mezi proudy? Budou-li příliš malé, při zpomalení nebo zastavení jednoho proudu poroste pravděpodobnost řetězového zpomalování a zastavování dalších, případně až celkového uváznutí praporu. Při rozestupu kratším, než je doba bezpečnostní nebo tankovací zastávky, musíme najít takové místo, kam se vejde více než jeden proud, nebo více míst pro zastávky.

 

Například při rozestupu 15 minut a trvání zastávky 30 minut musíme najít místo pro dva proudy.

 

Příliš velké mezery znamenají snížení možnosti vzájemné pomoci mezi proudy a například taky dlouhé čekání na dílenské vozidlo. Jednohodinový rozestup také znamená, že deset proudů bude dojíždět na místo tankovací zastávky nebo odpočinku až devět hodin, což prodlužuje nutný čas obsazení zastávky a zkracuje odpočinek vojákům hospodářské čety, kteří nemohou vyrazit další den až poslední.

 

Vidíme, že existuje množství kombinací a navzájem si odporujících požadavků. V literatuře lze najít také zásadu, že při přesunu se logistické jednotky řadí na konec celé sestavy.

 

Teoreticky to možné je, ale jen ve dvou případech:

- tankuje se z jiných zdrojů na etapních stanicích;

- tankovací zastávka je zároveň odpočinkovou zastávkou (viz například na našem území, kde se jede ve dvou úsecích jen 358 km).

Řazení proudů pro přesun po cizím území

Zatímco na vlastním území měl prapor luxus dostatečné ochrany, na cizím území se na to přes dohodnutou součinnost nelze spoléhat. V našem experimentu reálné nebezpečí diverzních útoků nejspíš nehrozí, ale cílem je alespoň přibližně napodobit tento stav.
 

Nemůžeme proto sestavit proudy jednoduše po rotách a nechat logistická vozidla vzadu bezbranná, ale musíme vytvořit smíšené proudy. Nevýhodou každého „mixu" je samozřejmě skutečnost, že v případě kontaktu s většími silami protivníka jsou mechanizované roty rozdělené do proudů a případný přechod do bojové formace bude komplikovaný. Na druhé straně pochod probíhá daleko od hypotetické bojové linie a nějaké překvapivé setkání s rozvinutými silnými jednotkami protivníka je krajně nepravděpodobné.

 

Zkusíme si v odrážkách naznačit některé principy, které jsem se pokoušel splnit při rozdělení vozidel do proudů:

- Každý proud chrání palebná síla alespoň dvou nebo tří vozidel Pandur II, nejlépe kompaktní četa.

- Na začátku praporu je přední zajištění, které zajišťuje bezprostřední průzkum trasy a prvotní zajištění prostoru pro zastávky.

- Na konci praporu je zadní zajištění, jehož úkolem je:
   - postarat se o případná zaostávající nebo odstavená vozidla a jejich posádky, pokud nebyla již „vyřešena" předchozími proudy;

   - zabránit hypotetickým ozbrojeným skupinám následovat prapor a ohrozit jej zezadu, což je při tomto typu přesunu daleko v týlu velmi nepravděpodobná možnost útoku.

 - Hned druhým proudem je tankovací skupina, která zřídí tankovací zastávku s čelním zabezpečením a zajistí její ochranu a hladký chod.

 - Další dva proudy mají za úkol zřídit odpočívací zastávku a rozvinout na ní potřebné služby pro prapor co nejdříve po příjezdu dalších proudů (protože tankovací skupina zůstává na tankovací zastávce, tyto dva proudy se tak dostávají před odpočívací zastávkou hned za čelní zajištění).

 - Vozidla rozdělit pokud možno tak, aby zničením jednoho proudu prapor nepřišel o veškeré zásoby jednoho typu nebo všechna vozidla jednoho typu.

 - Ženijní jednotky jsou poměrně vepředu, aby mohly odstranit případné překážky s co nejmenším zdržením proudů.

 - Opravárenská vozidla řadit převážně do posledních proudů, aby v případě poruchy nebylo potřebné vracet se zpět.

- Vozidla velení a štábu jsou rozdělena mezi proudy, aby pomohla při organizaci přesunu a zastávek.

 

Příklad rozdělení praporu do pochodových proudů a jejich řazení; větší foto / Tomáš Foldyna

 

Přes Polsko

S rostoucí vzdáleností od státní hranice roste obtížnost vyslání jakékoliv pomoci ze strany ČR, prapor je více a více odkázán na sebe a na spojence. (Pro účely našeho článku předpokládejme, že trasa všechna místa zastávek byla schválena hostitelskými zeměmi a místa zastávek budou pro náš prapor úplně nebo částečně uzavřena na dobu jejich využití. Předpokládejme, že proudy vozidel se budou pohybovat v intervalu 15 minut.

 

Na první den je naplánována 30minutová bezpečnostní zastávka nedaleko města Radomsko na místě „Port Radomsko", kde je vybudováno opravdu velké parkoviště o rozloze 6 ha s motorestem a dalšími službami. V jednu chvíli se na místě budou vyskytovat jen dva proudy současně, a bude tak stačit vyhradit a střežit jen část parkoviště pro prapor.

 

Tankovací zastávka bude zřízena u Varšavy v části Natolin, kde bude využita buď polní silnice a část pole, nebo krátký úsek vedlejší silnice (na aktuálních mapách Googlu ve fázi budování), který může být dočasně uzavřen. Podle stavu mohou být využity i další stavby v blízkém okolí. Místo není příliš chráněno před pozorováním, ale alespoň se nachází trochu mimo dálnice.

 

Vzhledem k potřebě dotankovat přes 28 tisíc litrů paliva může zde jedna cisterna CA-18 s přívěsem přečerpat veškeré vezené palivo plničům a vzhledem k poměrně krátké vzdálenosti od hranic se může vydat již prázdná zpět i bez doprovodu.

 

Pochodové proudy budou dále pokračovat přes Varšavu a zaujmou odpočívací zastávku u obce Jakac Dworna v přilehlém lese a polích s teoreticky možným využitím parkoviště u čerpací stanice ORLEN.

 

Schéma pochodu přes Polsko; větší foto / Tomáš Foldyna

 

Pro lepší naplánování, kdy se bude na daném místě nacházet daný proud a jaký bude počet vozidel v určitém čase na zastávkách, je vhodné zpracovat grafikon. Je pravděpodobné, že pro účely plánování a operativního řízení přesunu existuje specializovaný software.

 

Příklad jednoduchého grafikonu, každý pochodový proud je označen jinou barvou (například je zde dobře vidět, že tankovací skupina zůstává na tankovací zastávce, čeká až na zadní zajištění a odjíždí 15 minut před ním); větší foto / Tomáš Foldyna

 

Z Polska do Lotyšska

Po odpočinku trvajícím devět hodin pochodové proudy pokračují na první bezpečnostní zastávku dne. Je naplánována ještě v Polsku před městem Suvalki buď s využitím parkoviště u motorestu „Zajazd Cowboy“, nebo některého z přilehlých průmyslových areálů.
 

Dále se prapor snaží pokud možno rychle a plynule projet vojensky asi nejnebezpečnějším úsekem z Polska do Litvy přes úzké území mezi Kaliningradskem a Běloruskem.

 

Tankovací zastávka bude zřízena už v Litvě v prostoru Kalneliai, kde bude využito prostorů firmy UAB „Ekonovus“ Panevėžio padalinys. Prostory poskytují poměrně slušné krytí před pozorováním ze silnice. Vzhledem k velké vzdálenosti od hranic již nebude prázdná cisterna vyslána zpět, ale bude pokračovat s praporem.

 

Poslední odpočívací zastávku přesunu zaujme prapor před městem Birži v Lotyšsku. Vzhledem k nedostatku jiných vhodných míst bude využito prostorů lomu SIA Jēkabpils Dolomīts a případně přilehlých lesů.

 

Přirozeně vzniká otázka, když do Litene zbývá již jen okolo 160 kilometrů, proč nezvládnout ještě další čtyři hodiny, abychom byli na místě...
 

Ano, je to jedna z možností. Na straně druhé vojáky čeká na místě dost práce, proto bude lepší dojede-li prapor odpočinutý. Jeví se také vhodné nechat hypotetického protivníka ještě trochu v nejistotě, kde bude působiště praporu. Za tímto účelem můžeme vyslat ještě tento den vpřed průzkumný odřad na jiné místo, třeba k jezeru Balvi, aby zde prováděl průzkum fiktivního místa dislokace praporu.


 

Schéma přesunu z Polska do Litene; větší foto / Tomáš Foldyna

 

Závěr

Dlužno poznamenat, že plánovací práci podobného rozsahu je potřeba vykonat i pro zpáteční cestu. Jak bylo řečeno v úvodu, článek jen naznačuje komplexní problémy, spojené s několikadenním přesunem poměrně malé jednotky.

 

Při plánování a v průběhu jeho realizace vyvstalo mnohem více otázek než odpovědí:

- Odpovídá složení mechanizovaného praporu podmínkám soudobého boje (slabiny – tažené minomety, neexistující samohybné prostředky protivzdušné obrany, průzkumné prostředky atd.)?

- Jak zvýšit soběstačnost bojových vozidel na vozidlech logistických?

- Nebylo by vhodné zvýšit palebnou sílu logistických jednotek a schopnost jejich sebeobrany?

- Je prapor dostatečně vybaven pro působení v polních podmínkách v případě dynamického konfliktu a nutnosti časté změny pozice?

- Jak zajistit ochranu míst odpočinku před hypotetickým pozorováním a navedením zbraní dlouhého dosahu (např. střely Iskander)?

- Ochrana vojsk na přesunu je téma samo o sobě. Například jak prakticky provést boční zajištění v podmínkách reálných silnic, které jsou obvykle odděleny od okolního terénu, který je často neprůjezdný. Jistou pomocí může být jedině masivní nasazení bezpilotních a pozemních autonomních prostředků. Dostatečné obsazení prostoru okolo stovek kilometrů silnic by bylo reálně možné jedině v podmínkách a provedení alespoň částečné mobilizace, a to i jedině při nasazení kamerových systémů.

- Je prapor schopen uvézt munici na tři dny, nebo je potřeba zařadit do sestavy další nákladní vozidla?

- Jaké náhradní díly (a vyměnitelné celky) by měl vézt prapor na takto vzdálené nasazení? Jsou vůbec k dispozici?

- Zkušenosti ukazují, že nebojující armáda, která se poctivě nepřipravuje, často zakrňuje a stává se nebojeschopnou. Připravenost k dlouhým přesunům nelze zajistit jinak než například provedením výše uvedeného experimentu. V nejhorším případě i formou stejně dlouhého okruhu na vlastním území.

- Otázkou pro zodpovědné orgány zůstává, zda zhruba 400 m3 paliva (na cestu tam i zpět), několik tisíc stravních dávek, 465 tisíc kilometrů a 12 tisíc motohodin nestojí za prověření reálné schopnosti klíčových jednotek a výcviku vojáků.

V současné i budoucí Evropě je čím dál reálnější, že Armáda ČR bude muset být schopna přesouvat se po celém evropském kontinentu, nejen na směrnici západ–východ, ale možné ještě reálněji na směrnici západ–jihovýchod.

V éře přesných zbraní je pak nemožné spoléhat se výhradně na železnice nebo leteckou dopravu, ač je nutné uznat, že bez kvalitního železničního spojení je zásobování vzdálených větších jednotek nemožné.
 

Zdroje:

mocr.army.cz/assets/informacni-servis/povinne-informace/1-uredni-deska/vnitrni-predpisy-priloha-1

exanpro.cz/udalosti-a-jevy-ve-svete/181-presun-americke-jednotky-pres-uzemi-cr-nesplnil-vojenske-cile

csla.cz/armada/druhyvojsk/sluzbaphm4skladypalba.cz/viewtopic.php?t=6447&f=307  

vojenskerozhledy.cz/kategorie/mozne-perspektivy-rozvoje-bojovych-jednotek-lehkeho-typu

karbox.czvariel.cz/produkty/armadni-kontejnery/7mb.army.cz/technikacs.wikipedia.org/wiki/120mm_minomet_vz._82

scritub.com/limba/ceha-slovaca/LOGISTICK-PODPORA163152114 acr.army.cz/assets/technika-a-vyzbroj/technika/prehled2017

cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_v%C3%BDzbroje_Arm%C3%A1dy_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky  

cs.wikipedia.org/forum.valka.czvop.cz/cz/produkt/46-001-prostredky-pro-prekonavani-prekazek

theses.cz/id/abnhpq/Snek_Libor_Plnovn_ppravy_jednotek_15_enijn_brigdy_AR_na_M

csla.cz/armada/taktika/bojovemoznosti01mspzen unob.cz/eam/Documents/Archiv/EaM_M_2016/Rolenec

brigadyr.net/pozemni_technika/den_nato_06/mpp_40p/mpp_40p

seminarky.cz/Mista-a-prostredky-polniho-spojeni-mechanizovaneho-praporu-27339  

moodle.unob.cz/pluginfile.php/42607/mod_resource/content/1/VV%C5%A0P%20T-4%20%20

brigadyr.net/pozemni_technika/den_spojavaciho_vojska_07/mpp_40m1p_lr/mpp_40m1p_lr

brigadyr.net/pozemni_technika/zenijni_den_06/zenijni_den_06 diverzanti.cz/documents/13_download/ostatni/prirucka_vojaka_2007


 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

BOV 8×8: Nové slovenské bojové vozidlo pěchoty

Ministerstvo obrany Slovenské republiky (MO SR) v rámci průmyslového dne předvedlo zástupcům médií prototyp nového slovenského kolového bojového vozidla pěchoty (KBVP) BOV 8×8 (Bojové Obrnené Vozidlo ...

Německé bojové vozidlo pěchoty Puma pro Armádu ČR?

Redakce Armádních novin si ve výrobních prostorách německé firmy KMW (Krauss-Maffei Wegmann) v Mnichově prohlédla výrobu bojových vozidel pěchoty (BVP) Puma a dozvěděla se o projektu některé zajímavé ...

S-70M Black Hawk: Univerzální vrtulník pro Armádu ČR?

Ministryně obrany Karla Šlechtová zadala Generálním štábu (GŠ) vypracovat seznam potenciálních kandidátů na nový víceúčelový vrtulník pro Armádu ČR. Na seznamu se může objevit nová bitevní verze ...

Houfnice DANA české armády mohou být modernizovány podle standardů NATO

Není žádným tajemstvím, že modernizace dělostřelectva české armády je více než nutná, protože jeho stav absolutně neodpovídá požadavkům moderního bojiště. Přitom si ministerstvo obrany dlouhé roky ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • sgtlk
    11:44 26.05.2018
  • Starlight
    00:22 24.05.2018

    Aktualita na podobné téma a reálná ukázka, že názory o nevhodnosti tohoto typu přesunu naši spojenci nesdílejí:

    1)
    Koncem května 2018 se přes naše území budou po vlastní ose opět přesouvat jednotky 2. jízdní pluku (SBCT) US ARMY z Německa na cvičení Saber Strike 2018 do Pobaltí. Celkem 400 vozidel a 1000 vojáků. https://zpravy.idnes.cz/americky-konvoj-vojaci-cviceni-prejezd-cesko-fnl-/domaci.aspx?c=A180523_093402_domaci_bur

    A dalších přesunů manévrových jednotek (hlavně 2. jízdního pluku) US ARMY přes naše území bylo opravdu hodně:

    2)
    V článku je spousta fotografií z přesunu v březnu 2017 v rámci alianční operace Posílené předsunuté přítomnosti (EFP - Enhanced Forward Presence), kdy přes naše území do Pobaltí přesouvalo 125 vozidel a 550 vojáků US ARMY a britské armády: https://zpravy.idnes.cz/konvoj-vojaci-prujezd-ceskem-djf-/domaci.aspx?c=A170325_161005_domaci_bse

    3)
    V červnu a červenci 2017 zase přes naše území projelo celkem 450 vozidel a 1600 vojáků US ARMY ze základen v Německu a Polsku na cvičení Saber Guardian 2017 v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku: https://zpravy.idnes.cz/usa-konvoj-cesko-prujezd-0xs-/domaci.aspx?c=A170530_104015_domaci_bur
    https://www.youtube.com/watch?v=OcbhzLdcaAs

    4)
    V květnu 2016 se z Německa na cvičení Saber Strike 2016 do Pobaltí přesunulo 250 vozidel a 800 vojáků US ARMY v rámci operace Dragoon Ride II: https://zpravy.idnes.cz/konvoj-usa-presun-pres-ceskou-republiku-ffg-/domaci.aspx?c=A160412_101359_domaci_hro
    https://www.army.mil/article/168792/2cr_dragoon_ride_ii_begins
    https://www.youtube.com/watch?v=hlTMHEonzrw

    5)
    V září 2015 přes naše území projelo 150 vozidel a 550 vojáků US ARMY z Německa na cvičení NATO Brave Warrior 2015 do Maďarska. Část konvoje se v září vracela přes zpátky: https://zpravy.idnes.cz/prujez-konvoje-obrnencu-usa-dunajska-jizda-fkb-/domaci.aspx?c=A150907_120527_zahranicni_jw

    https://www.youtube.com/watch?v=Z4LHxEnXg08&index=7&list=PLdGhy0BNdEeMoSpt75vCXFJDc5VxOvmY3


    6)

    Přesun 2. jízdního pluku US ARMY v rámci cvičení napříč Rumunskem v květnu 2015: https://zpravy.idnes.cz/americti-dragouni-putuji-napric-rumunskem-f26-/zpr_nato.aspx?c=A150515_122054_zpr_nato_inc

    7)
    Duben 2015 – mediálně nejznámější operace Dragoon Ride - 13 denní přesun 120 vozidel a 600 vojáků 2. jízdního pluku US ARMY z Pobaltí do Německa.
    https://www.stripes.com/news/dragoon-ride-convoy-ends-with-troops-back-in-vilseck-1.337876
    https://www.nytimes.com/2015/03/30/world/europe/an-american-military-convoy-in-europe-aims-to-reassure-allies.html?_r=1

    8)
    Britská armáda ve stejné době vyzkoušela přesun po vlastní ose z Velké Británie přes Francii, Španělsko do severní Afriky.

  • Frogman
    04:09 04.04.2018

    Je to nepochybně zajímavá úvaha, nicméně použitelná u logistické jednotky, nikoliv u manévrového / mechanizovaneho praporu. Zřejmé by autor na to přišel při válečné hře této varianty.....

  • Flader
    08:57 03.04.2018

    Chápem správne, že rota logistiky u mechanizovaného práporu AČR = rote bojového zabezpečenia mechanizovaného práporu OSSR?

  • Starlight
    01:44 03.04.2018

    1)
    Hlavních důvodem pro zavedení kolových OT a BVP a vytvoření SBCT u US ARMY byla schopnost rychlejší a snadnější strategické a taktické mobility/přesunu. V praxi to US ARMY aplikuje právě při přesunech 2. jízdního pluku z Bavorka do východního Polska/Pobaltí nebo do Rumunska.

    Nemá ale někdo představu, jestli AČR si s pořízením kolových Pandurů nastavila nová pravidla/kritéria pro způsob jejich přepravy? Neboli, od/do jaké velikosti jednotky a od/do jaké vzdálenosti se časově vyplatí přesun po vlastní ose před železničním přesunem.


    2)
    US ARMY pravidelně necvičí jen přesuny úkolových uskupení až po velikost praporu, ale standardně v rámci výcviku na území USA přesouvá celé brigádní bojové týmy.

    V rámci certifikace bojové připravenosti musí jednotky projít cvičením ve Fort Irwin National Training Center v kalifornské Mohavské poušti. A takto to vypadá při přesunu celé 1. obrněné brigády ABCT. Za pozornost stojí poměr bojových a podpůrných vozidel a také to nákladové nádraží, které je postaveno právě pro účely velkých obrněných armádních svazků: https://www.youtube.com/watch?v=HNJc_GU1wE4

  • Starlight
    01:42 03.04.2018

    @saracen1

    1) Rota logistiky FSC

    Ne, rota předsunuté logistiky FSC u praporů brigádních bojových týmu (IBCT, SBCT, ABCT) je skutečně plnohodnotná logistická rota. Podobně jako rota logistiky u mechanizovaného praporu má tedy na starost opravy a vyproštění, zásobení/distribuci materiálu, munice a paliva, polní stravování a zásobování vodou.

    Nominálně je úloha zásobovací čety roty logistiky mechanizovaného praporu AČR definováno jako odebírat zásoby až ze vzdálenosti 50 km a zásobovat první sled v zásobovacích místech, kdesi to vyzvednou zásobovači roty (kromě bojových vozidel má rota k dispozici 2 nákladní automobily 4x4 a 2 nákladní autombily 6x6)

    US ARMY používá složitější definice. Úloha distribuce FSC je obousměrná přeprava/odsun mezi zadním vojem praporu (Combat Trains) a zásobovacím místem pro manévrovými roty v prvním sledu (roty), kde si mají vyzvednou zadní voje roty (kromě bojových vozidel má rota k dispozici 2 nákladní automobily FMTV 4x4). Zásoby jim odpravuje ze zadních vojů brigády (Field Trains) zásobovací rota z brigádního logistického praporu (BSB). Mají ovšem i scénáře, kdy FSC si dojede k brigádě. Anebo scénáře, kdy zásobovací rota z BSB to vše tlačí hodně dopředu a rozváží zásoby až do zásobovacích míst prvního sledu a odtud to tlačí zásobovací četa z FSC přímo do předních postavení roty. S tím souvisí následující bod:

    2) Balistická ochrana taktických vozidel US ARMY

    US ARMY volí zcela odlišný koncept balistické ochrany svých osobních a nákladních vozidel než naše MO ČR/AČR.
    US ARMY si už od minulého desetiletí pořizuje jen vozidla splňující tzv. Long Term Armor Strategy (LTAS) = všechna vozidla musí být možné u jednotek snadno doplnit sadou dodatečného pancéřování.

    V praxi to znamená, že všechna taktická osobní, užitková a nákladní vozidla jako jsou taktická HMMWV, nákladní FMTV, HEMTT, tahače tankových návěsů HET, nebo nová taktická JLTV jsou z výroby dodávána v provedení kabiny s tzv. A-kit. A-kit = kabiny jsou připraveny na polní instalaci hlavního pancéřování v podobě B-kitu. A-kit obsahuje jen to pancéřování, které by v polních podmínkách nešlo namontovat. Tento přístup šetří vozidla v míru (jezdí bez těžkého pancéřování) i peněženku, protože se šetří podvozky a není potřeba kupovat pancéřování pro všechny vyrobená vozidla.

    Poznámka 1: US ARMY po špatných zkušenostech v minulém tisícletí s programem Commercial Utility Cargo Vehicle (CUCV) přestala provozovat běžná komerční osobní a jiná vozidla jako organickou (= opatřenou kamufláží) výzbroj jakýkoliv aktivních (mimo speciální síly) nebo záložních jednotek.

    To se pochopitelně nevztahuje na pomocné úkoly v zázemí. Nákup těchto vozidel je v podstatě decentralizován, takže například jednotky v Evropě mají komerční automobily prodávaná na tomto trhu. Minimální standard pro taktické vozidlo je dnes HMMMV a například Národní garda si je nemůže vynachválit při pomoci při živelných katastrofách (povodních) a odstraňování jejich následků (průchodnost přes překážky na silnicích a v terénu, brodivost, přepravní kapacita).

    Poznámka 2: HMMWV začíná být nahrazováno vozidlem JLTV s vyšší balistickou ochranou. Jako „dočasné“ řešení US ARMY používá v oblastech s vysokou hrozbou IED a RPG taktická vozidla MRAP se zvýšenou průchodností terénem (M-ATV, MaxxPro). Protože je těchto vozidel aktuálně přebytek lze se s nimi setkat i u jednotek v Evropě.

  • vlasto
    19:53 31.03.2018

    Takýchto článkov by tu mohla byť celá séria. O všemožných aspektoch vojenstva. Vrátane bojových činností.

  • saracen1
    10:55 31.03.2018

    Starlight:
    Ďakujem za upresnenie a uvedenie do obrazu.
    Ak som to správne pochopil vec týkajúca sa FSC roty striker práporu tí čo priamo neprepravujú zásoby jedno aké ako opravári a podobne v podstate vykonávajú ochranu konvoja so zásobami. Len na doplnenie oni však ale nedisponujú vozidlami so zvýšenou ochranou a palebnou silou alebo áno?
    Ďakujem za odpoveď.

  • Starlight
    12:06 30.03.2018

    @saracen1

    Díky za názor, ale pozor na pár drobností:

    1)

    Týmy (Convoy Escort Team) na ochranu konvojů pochopitelně má už dávno i US ARMY, jak už jsem psal v některém ze straších příspěvků. A předpokládám, že po jejich vzoru to zavedla i AČR. Ta ale vytvořila hned čety.

    To podstatné je, že US ARMY je prokazatelně vytváří u útvarů pro udržovací logistiku (Sustainemnt), kterou jsou nad úrovní manévrové brigády. Zpravidla jsou součástí nějaké Transportation company. Ale není neobvyklé při přesunech po Evropě vidět i vojenskou polici v obrněných M-ATV se stropními střelišti/dálkově ovládanými stanicemi. Ale rota předsunuté logistiky FSC je součástí praporu manévrové brigády SBCT. Tady organizačně úplně jiný typ jednotky.

    Podobně AČR vytváří ochranné čety také jen u specializovaných přepravních praporů 14. pluku logistické podpory, který opět organizačně stojí mimo mechanizované manévrové prapory a brigády. Logistický 14. pluk je asi nejbližším ekvivalentem amerických jednotek pro udržovací logistiku.

    I zde platí, že ochranné čety v přepravních praporech 14. pluku nemají dosud nic společného s rotou logistiky v mechanizovaném praporu, jehož silniční přesun je tématem článku, jenž vyvolal tuto diskuzi.

    Z hlediska vybavení a ochranné výzbroje roty logistiky to ale asi nebude moc daleko odlišné od reality 141 a 143. přepravního praporu AČR, kterou tak nekompromisně popsal Psovod.

    2)

    Ano, FSC pro mechanizovaný (pěší) prapor v SBCT má cca 42 vozidel a 90 vojáků, ale z toho cca 18 vozidel (tabulkově cca 2 kulomety M240 a 2 kulomety M2) a 42 vojáků (to je ta armáda mechaniků na opravy vozidel a techniky, tabulkově s 6 kulomety M249) patří k Field Maintenance Section, která je přidělenoa/rozdělena ke střeleckým rotám vepředu.

    Tak zůstává ve zbytku FSC, který by se měl držet v zadních vojích roty jen 24 vozidel (hlavně pro transport zásob a paliva, tabulkově cca 7 kulometů M240 a 3 kulomety M2) a 48 vojáků (tabulkově s 6 kulomety M249).

    3)

    Pár videí pro ilustraci diskutovaného tématu:

    Výjezd úkolového uskupení 2. jízdního pluku (SCBT) směrem do ČR v roce 2016: https://www.youtube.com/watch?v=hlTMHEonzrw

    Výcvik ochrany konvoje u 16. brigády udržovací logistiky (16th Sustainment Brigade) v Německu: https://www.youtube.com/watch?v=Qj0-YR5-lnk

    Zásobovací konvoj 19 vojenských vozidel v Polsku 2017, kde v rámci tohoto mírového prostoru nasazení jsou doprovodná vozidla M-ATV bez namontované výzbroje ve střelištích https://www.youtube.com/watch?v=8UYdtg_hJX4

    Zásobovací konvoj v Irák 2017, počet ochranných sil vs. počet nákladních vozidel a jejich vybavení odpovídá hrozbám na tomto bojišti https://www.youtube.com/watch?v=DmoOzN7UqYI

  • saracen1
    21:44 29.03.2018

    Starlight:
    len malá poznámka. Aj keď je výcvik logistických jednotiek USA viac zameraný na činnosť pechoty z dôvodu ochrany a obrany pri napadnutí, domnievam sa že česká cesta vytváraním čiat ochrany logistických rôt je o stupeň lepšia. Vysvetlím na príklade.
    Podľa materiálov, ktoré mám k dispozícii FSC rota striker práporu má cca. 90 vojakov a disponuje okolo 41 kusmi motorových vozidiel rôznych kategórii. V prípade napadnutia takejto roty počas presunu a dĺžky, vzhľadom na rozostupy vozidiel, ako aj charakteristiku terénu, ktorú bude mať je obrana len samotnými osádkami vozidiel podľa mňa neefektívna, ale v prípade začlenenia čaty ochrany so samostatnými vozidlami dostatočne vyzbrojenými a chránenými dáva väčšiu šancu sa ubrániť napadnutiu. Ono sa asi treba zamyslieť aj nad tým kto ma môže, v akom počte a s akou výzbrojou napadnúť počas presunu. Je asi veľký rozdiel logistický konvoj zastaviť, spomaliť a zničiť. To všetko naopak závisí na schopnostiach nepriateľa.

  • psovod
    19:23 28.03.2018

    něco se rýsuje-asi takto-celkem nový útvar ačr -143 zásobovací existuje skoro 3 roky,od začátku má čety ochrany a dodnes nemají vlastně žádné vybavení ani techniku,141 je na tom stejně,takže napsat něco se rýsuje,je v podmínkách ačr hodně dlouhodobá záležitost,v poslední době chce nakoupit úplně všechno,ale zatím je vše akorát na papíře,skutek utek

  • Nesher
    16:51 28.03.2018

    Stran té ochrany konvojů,
    Něco už se rýsuje, byť jde spíše o ženijní ochranu cest a nikoliv o fyzickou ochranu jako takovou, cituji "Oddělení průzkumu trhu a analýz již připravuje oficiální žádost o informace domácího i zahraničního průmyslu k projektu vozidel kategorie MRAP pro jednotku RCP (Route Clearance Patrol).

    Jedná se o další krok k provedení průzkumu trhu po déle trvajících jednání s budoucím uživatelem, Armádou České republiky, o podobě budoucích potřeb, operačních požadavcích a podobě nově budované jednotky pro průzkum a odminovávání cest.

    AČR v současné době nedisponuje touto schopností, kterou v reakci na vysoké ztráty zavedly přední státy NATO při nasazení v Afghánistánu. Bude se jednat o specializovanou jednotku vybavenou moderními, silně chráněnými vozidly, která by měla detekovat širokou škálu možných ohrožení na prozkoumávané trase a to včetně IED a dalších nástrah umístěných pod povrchem. Nalezené nástrahy bude nutné vyšetřit a následně ve spolupráci s již existující jednotkou EOD zničit."

    http://www.vyzbrojovani.army.cz/aktuality/vozidla-mrap-pro-rcp

  • psovod
    14:59 28.03.2018

    to jsem pochopil,ale jak jsem napsal-základem je člověk,jakou techniku? a kde ty konvoje chceme posílat? po iráku nebo afgoši? tak mrap,chcete jet do ruska? tak asi něco jiného,se vzduchem chlazeným motorem,nebo kam vlastně chceme posílat nějaké konvoje? zadejte rajon a k tomu se dá přiřadit technika,na jaký typ konfliktu se vlastně chystáme? na co ochrana konvoje,když žádná vozidla logistických praporů nemají panceřovanou kabinu,nikdo se nepoučil od američanů? kolik oni ztratili lidí v konvojích v iráku pouze proto,že tam poslali obyčejná auta? a my ani dnes nenakupujeme auta s touto kabinou, v tom případě nepomůže žádná ozbrojená ochrana,stačí několik zásahů do kabiny a je po konvoji

  • tomas.kotnour
    14:51 28.03.2018

    @psovod

    Domnívám se, že Starlight očekával spíše rozjímání nad teréňák vs. mrap, střeliště vs. stanice, pro řidiče a střelce +3 nebo +4.

  • psovod
    13:30 28.03.2018

    všude se tvrdí,že základem je člověk,takže začít u něj-každý voják aby měl kevlarovou přilbu,samozřejmě použitelnou s komunikačním zařízením a sluchátky,balistickou ochranu-nosič plátů je k ničemu,je potřeba proti střepinová ochrana atd,ze zbraní funkční kulomety-nemluvím o uk59 a tak by se dalo pokračovat,nic z toho ti kluci nemají,potom můžeme uvažovat o nějaké technice,jaké,to at si páni nahoře rozhodnou sami,když nejsou schopni vybrat ani vrtulníky,těžko jim radit,jaká mají koupit auta,v současné situaci s technikou těch logistických praporů by je spíš místo čet ochrany měli doprovázet čety oprav,protože jádrem praporů jsou tatry vyrobené obvykle kolem roku 1986,mnohdy na původních pneumatikách,těch pár nových tater nic nezměnilo,takže asi tak

  • Starlight
    23:58 27.03.2018

    @psovod

    Díky za postřeh. Na základě svých zkušeností jakou techniku, výzbroj, … bys doporučil AČR pro tento účel?

  • psovod
    20:16 27.03.2018

    proč asi není na fotkách ze cvičení čet ochrany žádná technika? taky si odpovím sám-protože žádnou nemají a hned tak mít nebudou,takže žádná ochrana konvojů neexistuje,leda na papíře

  • Starlight
    17:53 27.03.2018

    1)

    Sám sobě si odpovím na dotaz ohledně možností ochrany konvojů 14. pluku logistické podpory. 141. zásobovací prapor si už vytvořil čety ochrany: http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/zasobovaci-prapor-poprve-na-cviceni-jistily-cety-ochran-130727/.

    „Důvodem jejich vzniku bylo především osamostatnění jednotlivých zásobovacích rot. Při přesunech či budování zásobovacích míst, kdy je potřeba zajistit ochranu, tak nebudeme závislí na jiných jednotkách mimo naši organizační strukturu,“

    2)
    Budu pokračovat ještě pár srovnání mechanizovaného praporu AČR s Pandury a amerického mechanizovaného pěšího praporu se Strykery. A opět z pohledu zde již diskutované nezbytné velikosti praporu a jeho štábů.

    Mechanizovaný prapor AČR má tabulkově (podle dat použitých v článku) celkem 644 vojáků (z toho cca 61 důstojníků). Jedna mechanizovaná rota pak má 98 vojáků (z toho 5 důstojníků).

    Mechanizovaný (pěší) prapor v SBCT US ARMY má tabulkově má tabulkově (včetně přidělené předsunuté logistické roty FSC, ze sestavy logistického praporu brigády) celkem 762 vojáků (z toho 44 důstojníků a jednoho WO). Jedna mechanizovaná (střelecká) rota pak má 154 vojáků (z toho 5 důstojníků).

    Díval jsem se na některé odlišnosti štábních a jiných funkcí AČR vs. US ARMY. Neříkám, že co je lepší jen to ukazuje na odlišnosti obou armád. US ARMY docela šetří s počty důstojníků. U mechanizovaného praporu US ARMY velitelská skupina nemá svůj osobní štáb a hlavní štáb praporu nemá tolik funkcí.

    a)

    Našel jsem například velkou odlišnost mezi AČR a US ARMY v některých kompetencích a rozsahu úkolů bojových praporů. U AČR bývá velitel brigády/základny případně praporu současně velitelem posádky. Tomu odpovídá i složení osobního štábu a štábu praporu. Navíc má český velitel posádky k dispozici i Prvek posádkové podpory (PPP), který s praporem nevyráží do pole. Například u 41. a 42. mpr se uvádí, že velitelem PPP je správce posádky (kpt.) a PPP tvoří celkem cca do 13 vojáků a civilních zaměstnanců.

    U US ARMY ale velitelé operačních bojových, logistických, atd. jednotek nemají na starostí velení domovské posádce. To je záležitostí „nezávislého“ velitele posádky (Garrison Commander), který spadá pod velitelství správy vojenských zařízení (US ARMY Installation Management Command).

    Velitel posádky s obrovským štábem podřízených vojáků a civilními zaměstnanců, kteří vytvářejí celé úřady, pak mají na starosti správu objektů, ochranu objektů a lidí ve spolupráci vojenskou policí, záležitosti rodinných příslušníků vojáků (US ARMY se stará i rodinné příslušníky vojáků, kteří ale na oplátku v rámci kariéry často střídají mírovou posádku), vztahy s místní veřejností a myriády dalších úkolů.

    Velitel posádky není pouhý „správce zařízení“, ale vysoce postavený vojenský velitel a manažer. Má hodnost plukovníka (stejně jako velitel bojové brigády). Je to zpravidla důstojník pěchoty, tankových sil, a pod. s léty praxe velení a štábní práce v rámci operačních bojových praporů a brigád včetně několika ostrých nasazeních. Později absolvoval další vysokoškolská studia, například bakalářská nebo magisterská studia v managementu a ekonomice.

    Toto specializace a dělení zodpovědností mezi různé velitele/velitelství a jim podřízené jednotky je dána nejen velikostí US ARMY, ale i bohatou praxí při dlouhodobém nasazení jednotky v zahraničí, kdy není možné posádky nechávat dlouhodobě bez personálu a velení.

    Pro představu o rozdílném vnímání slova „posádka“ u nás a v Americe. 2. jízdní pluk (= Brigáda SBCT) spadá pod posádku Bavorsko (U.S. Army Garrison Bavaria, Germany), kterou tvoří celkem 4 velké kasárenské objekty/vojenská městečka (Barracks). To, že je to všechno v mnohem větším měřítku než je tradicí v ČR je vidět jen na pouhém výčtu jednotek US ARMY, které tato posádky US ARMY hostí: http://www.bavaria.army.mil/units/index.html


    b)

    Přímo ve štábech by mohlo stát někomu za pozornost také pár odlišností AČR vs. u ARMY. US ARMY zřejmě více spoléhá u zkušeného personálu na schopnost plnit více funkcí současně. Například náčelníkem štábu praporu (nebo jiných jednotek) není specializovaný důstojník, ale měl by být zástupce velitele (XO).

    Nejsme expert, ale mám pocit, že skupiny bojové přípravy a podobné specializované skupiny v štábu praporu AČR, nejsou takto u US ARMY tabulkově vytvořeny. Ta se u bojových útvarů spoléhá na zkušené praporčíky (méně často mladší důstojníky) v organických jednotkách na úrovni čety, roty, praporu až brigády. Zkušení jednotlivci pak mají specializované nadstavbové kvalifikace (skills) jako experti/instruktoři/supervizoři na konkrétní oblast (například na střelbu z ručních zbraní, taktiku pěchoty a obrněném vozidle, tělesnou přípravu, atd.).

  • Sepp
    18:28 24.03.2018

    Dobrý článek, poděkování – dotaz

    Oceňuji článek, autor je někdo, kdo ví, o čem píše. Nicméně otázka na něj případně i další účastníky diskuse: podle řady zdrojů a doporučení - viz žádný plán nepřežije první setkání s nepřítelem/realitou, zpravidla dochází k čerpání rezerv daleko rychlejší, než původní plány předpokládají. Považujete zmiňované rezervy za dostatečné? Jde mi především o palivo, technika je aktuálně zpravidla spolehlivějších, než očekáváme. Jde mi ale například o scénáře, které by zohlednili politické zájmy, třeba situace, kdy by hostitelská že mě neměla možnost dodržet původní přísliby, nebo možnost řídit adekvátně dopravu. Ještě jedniu díky za dobrý článek

  • Starlight
    16:48 24.03.2018

    Dám sem ještě pár srovnání mechanizovaného praporu AČR s Pandury a amerického mechanizovaného pěšího praporu se Strykery.

    1)

    Doplním Zvedavce. Mechanizovaný prapor US ARMY má stejně jako mpr u AČR jen jedno místo velení (v originále ale Main Command Post) a taktické místo velení (Tactical Command Group).

    US ARMY se liší ale velením logistiky (S4) a administrativy (S1). Tyto specializace vytvářejí ještě dvě různá místa podpory. První je praporní CTCP (Combat Trains Command Post) umístěné v zadní voji praporu okolo velitele roty předsunuté roty logistiky (FSP), cca 1-4 km za rotami.

    Druhý je FTCP (Field Trains Command Post), což je velitelské stanoviště dále v týlu, zpravidla v zadních vojích mateřské brigády, ale může být i samostatné, FTCP řídi logicistické pohyby do/z prostoru operací praporu.

    2)

    Zkusím porovnat i tabulkové velikosti štábů a velitelských rot u mechanizovaných praporů AČR vs mpr Strykerů US ARMY. Neřeším to do detailu, ale rozdílu tu jsou vidět na první pohled.

    a)

    Mechanizovaný prapor AČR má tabulkově (podle dat použitých v článku):

    - Velení – celkem 7 vojáků (5 důstojníků, 2 praporčíků)
    - Štáb - celkem 58 vojáků (25 důstojníků, 33 praporčíků)
    - Velitelská rota – celkem 105 vojáků (6 důstojníků, 9 praporčíků, 93 poddůstojníků a mužstva)

    Celkem má mpr AČR v tom, co US ARMY označuje ve struktuře praporu jako Headquarters and Headquarters Company (HHC), tabulkově 170 vojáků (36 důstojníků, 44 praporčíků, 93 poddůstojníků a mužstva)

    b)

    Mechanizovaný (pěší) prapor v SBCT má tabulkově v rámci HHC celkem 205 vojáků (25 důstojníků, 0 WO = Warrant Officer / AČR nemá ekvivalent, 180 ostatních hodností od E-1 až E-9).

    Zkusil jsem z tohoto počtu vydělit ty funkce, které má mpr AČR ve velitelské rotě nebo jinde. V případě US ARMY to je velení roty, sekce přiřazených dělostřeleckých pozorovatelů, retranslační spojovací sekce, průzkumná četa, praporní minometná četa (ale většina samohybných minometů Stryker je na úrovni rota), družstvo odstřelovačů, zdravotnická sekce/obvaziště.

    Pak my vyšlo, že:

    - Velení - by mohlo mít celkem 9 vojáků (2 důstojníci!, 0 WO, 7 ostatní hodnosti). To je velitel praporu, zástupce velitele praporu, vrchní praporčík = command sergant major (E-9+), několik řidičů a spojařů, k nim jeden velitelský Stryker a dva HMWWV. A to je vše.

    - Štáb (S-1, S-2, S-3, S-4, S-6, duchovní služba) - celkem 65 vojáků (12 důstojníků, 0 WO, 53 ostatní hodnosti), ale je to včetně týmu koordinace dělostřelecké podpory, spojovací sekce (US ARMY spojaře sekce S-6 neodděluje od štábu) a armádní posádka Strykeru pro tým leteckých návodčí USAF. Štábní funkce S-5, S-7, S-8, S-9 prapor neřeší. Prapor může dostat zeshora přiděleného specialistu na spolupráci s veřejností S-9. Právní služby jsou v sekci S-1.

  • ARES
    13:05 24.03.2018

    Logistika vojsk má dvě stránky, organizační a obsahovou, mezi nimiž panují nepominutelné interakce.

    Organizační stránka logistiky vojsk je řízení a realizace systému logistického zabezpečení, způsobu toku či distribuce materiálu z teritoriálních skladů až do míst koncové spotřeby, tj. k bojovým jednotkám, se systémem technického zabezpečení bojové techniky.

    Obsahová stránka logistiky vojsk je souhrn technické struktury materiálu, který je logistickým systémem distribuován k bojovým jednotkám a kterému se poskytuje technické zabezpečení.
    Článek a diskuze k němu se oprávněně soustřeďují na aktuální potřeby AČR, na organizační stránku logistiky vojsk. Je však třeba na uvedenou problematiku pohlížet i z obecnějšího hlediska, aby konkrétní opatření vyhověla možným budoucím potřebám, kterým se bude čelit z koaličního hlediska z obsahové stránky logistiky vojsk.

    Struktura logistického zabezpečení je principiálně dvojí, direktivní a síťová. U direktivního systému je nadřízený stupeň je zodpovědný za zásobování podřízeného stupně, v souladu s direktivně uloženými bojovými úkoly. Mohu uložit podřízenému úkol jen v takovém rozsahu, v jakém jsem chopen ho materiálně zabezpečit. Síťový systém je systém US ARMY, jak jej výstižně popsal Starlight, kdy bojová uskupení vyšších stupňů řeší jen bojové úkoly a starost o logistiku je postoupena organizačně samostatnému logistickému uskupení. Oba dva systémy mají své přednosti a i zápory. Především však závisí na tom, jak jsou osvojeny a materiálně ke své činnosti vybaveny.

    Pro malé armády, jako je AČR, je spíše příhodná direktivní struktura, protože organizačně může postavit nanejvýš brigádní úkolové uskupení.

    Charakteristikou obsahové stránky logistiky vojsk je souhrn typových logistických položek, jako jsou např. OT, tanky, ruční zbraně, dělostřelectvo, letectvo apod., a specifikace kolik druhů či vzorů má typová logistická položka. U jedné národní armády typová struktura materiálu je obvykle stejnorodá po stránce druhů či vzorů. Je zpravidla zaveden jeden základní typ OT, děl apod. K tomu je vybudována příslušná logistická struktura.

    Problém ovšem nastane u mnohonárodního bojového uskupení, složeného z několika národních armádních jednotek. Každá z nich má svoji specifickou nezaměnitelnou struktura logistických položek materiálu a tomu odpovídající strukturu logistického zabezpečení. Důsledkem je, pro takto vytvořené mnohonárodní bojové uskupení není možné vybudovat jednotnou integrovanou strukturu logistického zabezpečení, ať již direktivní, či síťovou, která by zaručovala efektivní zásobování národních bojových uskupení. Každé národní bojové uskupení si bude muset vybudovat svůj vlastní systém logistického zabezpečení. Když zkolabuje z jakýchkoliv důvodů, pak národní bojové uskupení nebude možno operativně logisticky zásobit podle vývinu bojové situace od jiných národních bojových uskupení. To se samozřejmě negativně odrazí do bojové síly a operačních možností celého mnohonárodního bojového uskupení. Jediným východiskem, jak situaci napravit, je jednotná výzbroj mnohonárodních bojových uskupení. To je ovšem spíše záležitost politická než vojenská.

    Bojová síla vojsk stojí a padá s jejich palebnou silou. Logistické zabezpečení municí je tak páteří celé logistiky. To znamená, že po celou dobu konfliktu, ať je již asymetrický, obzvláště symetrický, musí být vojska plynule zásobovaná municí. Musí se vyloučit prodleva v zásobování municí, že munice najednou dojde, a tak i dobře se rozvíjející operaci bude nutné zastavit se všemi negativními dopady. Pokud se podíváme do historie, stalo se to v řadě případů. I v nedávné době, např. při zásahu VB a Francie v Libyi došla letecká munice po 14 dnech, obdobně muselo být zastaveno bombardování v Srbsku. Rovněž „nedostatkovým“ materiálem je 155 mm dělostřelecká munice (války Izrael-Egypt, Intifáda).

    Pokud bychom se pohybovali v hladinách očekávané spotřeby munice při sražení dvou stejně technologicky vybavených protivníků, nelze předpokládat, že mírová zásoba munice, zejména klíčové jako je letecká a dělostřelecká, obzvláště ta dálkově naváděná, by vystačila na více než na jeden měsíc intenzivní bojové činnosti Musí se počítat s tím, že i dojde k nezanedbatelným ztrátám bojové techniky, kterou bude obtížné nahradit novou. Příčinou je mírově nákladově limitovaný objem skladované munice a počtů bojové techniky.

    Odvrátit to lze jedině tak, že již před očekávaným konfliktem nejen obranný, ale i všeobecný průmysl přejde do „válečného režimu“, nejpozději však do jednoho měsíce po jeho zahájení, nejen ve výrobě munice, ale i ostatní bojové techniky, aby se předešlo prodlevě logistického zabezpečení vojsk. To je náročná politická a ekonomická, organizační a technologická záležitost, nemožná bez mezinárodní kooperace, jejíž uskutečnění si vyžádá čas mnoha měsíců až i roků. I zde, ve výrobě bojové techniky a munice, bude znovu na překážku roztříštěná struktura zbrojního materiálu mnohonárodních bojových uskupení a tím komplikace pro mezinárodní či nadnárodní technologickou kooperaci.

    Je to další záležitost, kterou lze vyřešit jen politicky v rámci obranného uskupení. Bez toho nelze vést zodpovědně obrannou politiku. Je to záležitost dlouhodobá, i když se na tom pracuje. Ale současné reálné kroky při přezbrojování národních armád se s touto nutností a potřebou vůbec neslučují.

  • tomas.kotnour
    10:45 24.03.2018

    Edit: To odřádkované ignorujte.
    Ve vozovém parku Agentury logistiky se kromě klasických Tater nachází i většina "exotických" kusů techniky, které byly nakoupeny než přišly kopřivnické ekvivalenty, jako je například Volvo FL 12 Klaus KM, LIAZ 29.33 SD/JNK atd.

  • tomas.kotnour
    10:28 24.03.2018

    @Starlight
    Agentura logistiky samozřejmě má pouze „nepohyblivá“ střediska a centra, ale i ty mají k dispozici vlastní prostředky přepravy, i když značně limitované. Pokud tyto prostředky nestačí, nastupuje Centrum zabezpečení zahraničních operací. Problémem je výstavba 143. záspr. a původ techniky, kterou má. V souvislosti s jeho výstavbou se psalo o nutnosti investovat 12 mld. Kč do rozvoje movitého majetku jednotek logistického zabezpečení. Otázkou tedy je, co zůstalo. Když bylo ještě Velitelství sil podpory, nechalo se dopočítat asi 200 kusů techniky.





    To zase ne,
    To je technika, kterou disponují přímo jednotlivé základny Agentury logistiky, resp. původního VeSPod.

  • Zvedavec
    09:10 24.03.2018

    K těm místům velení, která tedy někteří z vás zmínili a ve kterých tady evidetně panuje trochu nepochopení. Tedy kdo má a co to je HMV, ZMV, TMV resp. CP?

    1. Na praporní úrovní (lhostejno, zda mechanizovaného, lehkého či výsadkového) existují pouze dvě místa velení - MV (čili Místo velení, označení za Hlavní místo velení se v zásadě toleruje) a TMV (Taktické místo velení). Žádné ZMV (Záložní místo velení) tam není, to je jiná úroveň velení, viz níže.

    2. Pro představu je MV praporu tvořeno necelým tuctem nízkých nafukovacích stanů (je modulární co do velikosti) a je obsazeno cca 30 vojáky v každý okamžik. Je schopno plnohodnotně provádět všechny logistické, plánovací,operační i zpravodajské funkce 24/7 po neomezeně dlouhou dobu. TMV je oproti tomu v zásadě hlouček velitele s několika vybranými pracovníky štábu nejspíše s 2 vozidly či plně sesedlý s velkou plachtou v batohu na umožnění plánovacích procesů i za nepřízně počasí (u výsadkářů). Schopnosti MV jsou omezené, nedokáže plnit všechny procesy v plném rozsahu, nejlépe funguje v synergii s MV od kterého vyžaduje reach back.

    3. Teprve na brigádní úrovní existují až 4 místa velení - HMV (Hlavní místo velení), ZMV (Záložní místo velení), CP (Centrum podpory), TMV (Taktické místo velení).

    4. HMV a TMV dělají v zásadě to samé, co na praporní úrovni - jen jsou logicky větší a řeší procesy o stupeň výše. ZMV je zrcadlový obraz HMV - teoreticky pokud se HMV musí přesouvat či dostane zásah salvou ruských raketometů, tak ZMV vstupuje na scénu - do té doby je pouze na příposlechu. CP je místo velení, které řeší logistické procesy. Těch je na brigádní úrovní sakra více než na praporní, proto si zaslouží svou pozornost. Fyzicky vypadá jako menší HMV. Zpravidla nebývá přímo kolokováno s HMV, ale je hlouběji za vlastní sestavou.

    Sečeteno a podtrženo, toto je systém velení a řízení na taktickém stupni v AČR. Už tedy nechci číst, že máme ZMV na stupni prapor. Nemáme.

  • Starlight
    23:50 23.03.2018

    @ tomas.kotnour

    Tak to je moje chyba. Myslel jsem, že Agentura logistiky má pouze „nepohyblivá“ střediska a centra a že všechny nákladní automobily logistiky má pod palcem 14. pluk logistické podpory, zejména 141. zásobovací prapor a nový (2015) 143. zásobovací prapor.

    Ty Tatry 815 VVN 6x6 a 8x8 (jsou z 80. až počátku 90. let?) jsou tedy umístěny ve kterých posádkách?

    Má někdo představu jak v praxi funguje zajišťování komerční vlakové a silniční dopravy Agenturou?

    Pokud vím, tak například na vnitrostátní vlakovou přepravu je aktuálně uzavřená rámcová dohoda 2016-18 mezi MO ČR a ČD Cargo do 60 mil Kč s DPH. Agentura vyzve k provedení plnění smlouvy nejpozději 10 dní před nakládkou a dodavatel ji musí potvrdit během 2 dnů. Má agentura nějakou možnost objednávat dopravu zrychleně, bez rámcovky uzavřené na MO?

    Neví někdo, zda existuje podobná rámcovka i na silniční přepravu? A co přeprava do ciziny. Pokud není rámcová dohoda, tak to znamená každý, že každá přeprava někam do zahraničí včetně mise v Pobaltí se musí individuálně vytendrovat, nebo je tu nějaký administrativní nástroj, který to řeší jednodušeji?

  • Luky
    19:40 23.03.2018

    @Kolt
    To spíš tomas.kotnour = Tomáš Foldyna
    :)

  • tomas.kotnour
    18:39 23.03.2018

    Starlight
    "AČR má nad úrovní praporu jen jeden 14. pluk logistické podpory pro všechny a to je vše. "

    Já se obávám, že jste opomněl Agenturu logistiky, která by měla zajistit přepravu materiálu z našeho území až do vzdálenosti cca 300 km od dislokace našich jednotek. Zde by nastoupily roty předsunuté podpory logistických praporů, které by zajistily distribuci tohoto materiálu k bojovým jednotkám. Agentura logistiky má k dispozici vlastní vozový park silničních vozidel (jehož majoritu tvoří VVN 6x6 a 8x8) nebo by organizovala železniční dopravu.

  • KOLT
    18:38 23.03.2018

    TF_HU == Tomáš Foldyna? Není-li to tedy tajemství :-)

  • Starlight
    16:47 23.03.2018

    2)

    Raději zde také popíšu rozdílnou strukturu některých jednotek US ARMY a AČR ve vztahu k přesunům a logistickému zabezpečení.

    a)

    V rámci teoretického scénáře autor uvažoval mírně vylepšení mechanizovaný prapor s vozidly Pandur II CZ v jehož struktuře je vlastní rota logistiky. Přesouvá tedy celkem 146 vozidel = 39 vozidel typu Pandur II CZ (z toho 30 KBVP/KBVP-VR v mechanizovaných rotách) a 107 dalších kolových vozidel (osobní a nákladní automobily 4x4, 6x6, 8x8).

    Jeden mechanizovaný (infantry) prapor (nebo korouhev) ze sestavy amerického Stryker brigádního bojového týmu (SBCT) má tabulkově včetně přidělené předsunuté logistické roty (FSC, ze sestavy logistického praporu brigády) a přidělených vozidel dělostřeleckých pozorovatelů (ze sestavy dělostřeleckého oddílu brigády) celkem 150 vozidel = 68 (!) vozidel typu Stryker (z toho 42 KOT/KBVP ve střeleckých rotách a 10 samohybných minometů) a 82 dalších kolových vozidel (osobní a nákladní automobily 4x4, 6x6, 8x8).

    Na první pohled je tedy celkový počet vozidel v praporu téměř shodný, ale US ARMY má v praporu větší zastoupení OT/KBVP než AČR. Přímé srovnání proč je složitější, protože SBCT US ARMY má početnější mechanizované (střelecké) roty, má samohybné minomety, více velitelsko-spojovacích vozidel (AČR má něco podobného teprve ve výrobě), obrněných ambulancí a vozidla dělostřeleckých pozorovatelů. Ale zase nemá ženijní část, protože brigáda má celý ženijní prapor s vozidly Stryker. Nicméně lze říci, že Stryker prapor US ARMY má větší počet bojových prvků (vozidel i pěchoty) než mechanizovaný prapor Pandurů AČR.
    Jak je to ale s logistikou?

    b)

    Základem amerického plánování soběstačnosti není prapor, ale brigádní bojové skupení BCT. Na rozdíl od AČR, ale US ARMY má brigády větší (7 praporů vs. 4) a má v nich na pevno vlastní brigádní logistický prapor Brigade Support Battalion (BSB).

    Prapor BSB každému bojovému praporu (průzkumný, 3 x mechanizovaný (pěchotní), dělostřelecký, ženijní) v brigádě SBCT plánovitě přiděluje jednu specializovanou rotu předsunuté logistické podpory Forward Support Company (FSC). Je doufám vidět, že logistika US ARMY má vlastní organizační struktur, velení, rozpočet/projekty, vlastní výcvik, vlastní kariérní řád, atd. (a naopak to platí i pro bojové specializace), ale při cvičeních a operacích jsou logistici integrovány s bojovými jednotkami, které podporují a pod jejichž přímé velení spadají. To je malé ale důležitá odlišnost od AČR, kde mechanizovaný prapor má sice vlastní rotu logistiky, ale ta je vždy tak nějak ve stínu bojové části praporu.

    US ARMY plánuje, že vlastní bojová vozidla rot v praporu si vezou zásoby (palivo, munici, ostatní) na jeden den činnosti (u dlouhých přesunů to neplatí pro palivo). Rota předsunuté logistické podpory FSC pak veze zásoby na další jeden den činnosti (to byl jeden z hlavních důvodů pro vznik FSC). Zásoby na další období má pak na starosti brigádní logistický prapor BSB a pak vyšší logistické stupně.

    c)

    Ty vyšší logistické stupně US ARMY nazývá Sustainment. V rámci evropské oblasti operací (Theater) jednotky US ARMY (jako je již zmíněný SCBT 2. jezdecký pluk) podporuje 21. velitelství udržovací logistiky (21st Theater Sustainment Command). To je opravdu velké logistické velitelství: http://www.eur.army.mil/21TSC/units.asp. Jeho logistické brigády a prapory se pak podílejí organizačně, materiálově i lidmi na zabezpečení přesunů a zásobování bojových jednotek US ARMY po Evropě (a Africe). Mají dokonce specializovanou brigádu/prapor na zabezpečení civilních kontraktorů). Právě při přesunech jednotek 2. jízdního pluku bylo v kolonách vidět, že není výjimkou, že nízkoplošinové podvalníky nebo jejich tahač je najatý od civilního kontraktora.

    3) Závěr:

    AČR má nad úrovní praporu jen jeden 14. pluk logistické podpory pro všechny a to je vše. Bez složitého dokazování počty je vidět, že přesuny jednotek US ARMY mají k dispozici rozsáhlou logistickou podporu na mnoha úrovních a že poměr podpůrných prvků vůči bojovým bude asi vyšší, než u AČR dokáže vygenerovat rota logistiky mechanizovaného praporu i s podporou 14. pluku logistické podpory.

  • Starlight
    16:46 23.03.2018

    Poděkování autorovi. To muselo dát neskutečně moc práce!

    1)

    Podíval jsem se na laicky na přesuny US ARMY po Evropě (včetně 2. jezdeckého pluku (= SBCT) přes naše území) v posledních několika letech a všiml jsme si několika menších ale i větších rozdílů oproti popisovanému teoretickému scénáři AČR. Něco už napsal TF_HU, ale tady jsou mé nezávazné postřehy:

    - Vozidla bojových rot a zadních logistických vojů se při přesunu účelově nemíchaly, zůstávalo organické uspořádání podle čet, případně více čet, a možná i celé roty v jednom proudu.

    - Tyto proudy se pokaždé doplnily o velký cisternový přečerpávací vůz, nízkoplošinový podvalník a případně i vyprošťovací/odtahové vozidlo. Z toho lze usuzovat, že proud byl na přesunu samostatná (palivo, voda, jídlo MRE dávky) a proudy se sjížděly zřejmě až v místě přenocování.

    - Mechanizovaný prapor Stryker nebyl schopen takto dlouhé přesuny schopen řešit jen vlastními prostředky. Právě další cisternová vozidla, tahače s podvalníky a asi i vyprošťovací vozidla (a to má mechanizovaný prapor US ARMY jedno vyprošťovací vozidlo na jednu mechanizovanou rotu Strykerů) poskytovala jak mateřská brigáda (SBCT), tak útvary udržovací logistiky (Sustainment), které jsou nad brigádou.

    - Ochranu proudů, hlavně u logistických vojů řešili víceúrovňově:

    - V závěrečné fázi přesunu ochranu konvojů zabezpečovali minimálně v jenom případě bitevní vrtulníky AH-64. Ty uplatnily bohaté senzorové vybavení a „schopnost“ držet krok s rychlostí konvoje krok, protože hodně času strávily ve visu ve skrytu za terénními překážkami. Zda Američané nasadily i rychlé letectvo a (ozbrojené i neozbrojené) UAV jako to běžně dělají v COIN válkách nevím, ale v Evropě má vrtulník asi nejméně omezení ve vzdušném prostoru. Posádka vrtulníku na místě má také nejlepší výhled a situační přehled, a tak může okamžitě reagovat. Přítomnost bojového vrtulníku má také odstrašující efekt na případného protivníka. Samozřejmě vrtulníky musí mít vlastní logistiku, počty, základny v dosahu tras konvojů a posádky to musí cvičit.

    V rámci AČR by toto mohla být jedna z pěkných úloh pro budoucí nové vrtulníky. Zda ochranu/doprovod konvojů trénují už dnes VzS AČR s vrtulníky Mil, asi umí zodpovědět TF_HU.

    - Přímou ochranu konvojů, hlavně logistických vojů řeší logistika sama. Bojové roty a jejich stroje mohou být nakonec už vázány v pozicích na bojišti, ale logistické konvoje musí zabezpečené proudit dále. Proto US ARMY na základě zkušeností s nelineárními konflikty (asi hlavně po krvavých zkušenostech získaných během invaze do Iráku v roce 2003) řeší organizačně, výcvikově i vybavením schopnost ochrany logistiky:

    - Vybavení – kromě standardních útočných pušek, i vojáci v zadních vojích mechanizovaného praporu fasují lehké kulomety M249. Vozidla jsou vybavena univerzálními kulomety M240 a hlavně velkorážnými kulomety M2. V rámci mechanizovaného praporu jsem se rychle dopočítal, že jeden kulomet M2 připadá cca na 10 vojáků logistiky. S tím souvisí, že vojáci musí pravidelně cvičit se svými zbraněmi (a cvičit i jejich údržbu v poli), cvičit základní taktiku obrany a některé pěchotní dovednosti. Navíc se formují v rámci jednotek pro udržovací logistiku (Sustainment) specializované posádky pro ochranu/doprovod konvojů. Dotaz na AČR.

    Dokáže 14. pluk logistické podpory AČR něco podobného?

    - Hlavním vozidlem pro tyto úkoly a pro nošení kulometů (jako je M2) jsou opancéřovaná taktická vozidla 4x4 HMWVV se střešními pancéřovanými střelišti, které poskytují nejlepší situační přehled. Obecně US ARMY má v rámci všech stupňů mechanizovaných i logistických jednotek velké zastoupení taktických vozidel 4x4 HMWVV. Všechny asi už s možností připevnit pancéřování (v budoucnu je nahradí nová vozidla JLTV). Tato velká vozidla (ve srovnání s našimi UAZy a LR) tedy neslouží jen k přepravě lidí, materiálu, nebo poměrně velkých kontejnerových nástaveb. Ale také plní pasivní ochranou roli (návěsné pancéřování) a aktivní ochranou roli konvojů a rozmístěných jednotek, díky možnosti na některé verze těchto vozidel instalovat pancéřované stropní střeliště s výkonným kulometem M2.

    Poznámka: To je takové šťouchnutí do plánů AČR nahradit UAZy a později LR zřejmě komerčními nepancéřovanými vozidly. Tedy vozidla sice levná, ale nepoužitelná byť jen pro pasivní natož aktivní ochranu jednotek s výkonnou střešní střelnou zbraní.

  • TF_HU
    12:05 23.03.2018

    cejkis
    Dle mého soudu dokresluje nebojeschopnost AČR.

    Dle mého soudu určitě nejste soudcem :-) :-)

  • TF_HU
    12:00 23.03.2018

    Udo372

    Vždy mě překvapují lidé, kteří dělajá závěry tak strašně rychle, že zapomínají, že se jedná o jeden příklad, jednu variantu. přesto bych si dovolil k:

    add 1)
    Nikdy neposíláme do boje organickou jednotku. Existuje pojem praporní (či jiné) úkolové uskupení, kdy jednotce podle konkrétního úkolu přidělíme posilové prostředky které požaduje.

    Tohle vaše tvrzení není přesné. Dá se o něm hodně diskutovat a rozhodně nelze tvrdit, že neexistuje, nebo nemohla by existovat situace, kdy by se prapor přesouval sám. Protože...prapor se přesouvá v rámci brigády, celá brigáda se přesouvá atd. Teoreticky je úplně jedno čím ten prapor posílíte...stále to bude prapor a bude se muset přesouvat, i s podpůrnými prvky. Dost často se stává, že podpůrné prvky nejsou logisticky soběstačné a prapor (brigáda) je musí zabezpečovat vlastními silami.

    add 2)
    Záleží na úkolu který tam bude prapor plnit. Být to rychlý přesun na přehrazení nějakého směru útoku nepřítele, tak letité POKA V3S kuchyně zůstanou doma nebo přijedou někdy později,to samé lze říct o většině čety oprav a skladů.

    Samotný přesun je úkol. Zvláště na tak velkou vzdálenost. Přesun, který zmiňujete, tedy manévr k přehrazení útoku protivníka asi nebudete provádět na takovouto vzdálenost. Taková činnost se provádí v prostoru operace a jednotkami které máte asi v druhé lajně, případně v záloze. Prapor potřebuje svoje CSS jednotky stále, tedy jak při přesunu, tak během boje. Tady mi to přijde, jako že jste tak nějak použil zavádějící argument.

    K vašemu komentáři o velikosti štábu, narážce na příslušníky štábu a těcovikáře. nevím jaké máte osobní zkušenosti, ale v první řadě jsme všichni vojáci, potom jsme řidiči, kuchaři, tělocvikáři atd. To znamená, že ve štábech se "bojuje" tedy řídí boj, přesun ve směnách, potřebujete každého člověka. Opět, argumentovat německým velitelem tankových jednotek...doba, situace a podmínky se změnily. Chtěl bych vidět jak si necháte polovinu štábu doma :-) To byste poznal jak vám chybí dosti brzo. Nakonec jednu z praxe: ve směně TOC vrtulníkové jednotky byl se mnou náš tělocvikář, uměl plánovat v systému lépe jak někteří piloti :-) byl plnohodnotným členem štábu TOCu.

    Teorie o HMV a ZMV snad ani nemusím rozebírat. Pokud se nepletu MV jsou i za přesunu. Jasně, můžeme se bavit o problematice zabezpečení rádiového zabezpečení. Ale přesouvá se celý prapor...tedy dosahy rádií by nemusely být takový problém.

    add 4)
    Přesuny se cvičí, možná na menší vzdálenosti. Problém je ve vzdálenosti, tohle teoretické cvičení je dobré k nějakému semináři atd. Dovolí vám to se připravit na co co vše musíte postihnout a realizovat v praxi.

    Myslím si, že není třeba dehonestovat celý systém. To, že máme starší techniku, nebo, že ji nemáme tolik neznamená, že rezignujeme úplně. Cvičíme to co máme, to co zvládneme a to co doplňujeme do společné obrany v rámci NRF atd.

    Problém například není to, že se vám pokazí auto...nebo Pandur, to je úplně normální věc. Jednotka s tím počítá, proto musí mít nastavené postupy jak to následně řešit a řešit to co nejjednodušeji a nejrychleji. Problémem je, abyste měli podmínky k řešení takových situací, abyste je dokázal podchytit a řešit a je jedno jestli je to na 2000 km, nebo na 150 km.

  • J.Vraja
    09:41 23.03.2018

    Clanek Datum: 22.03.2018 Čas: 07:50.Díky za Váš příspěvek-trefil jste přesně hřebík na hlavičku.A nedá mi to než s Vámi plně souhlasit.Český národ je prostě nepoučitelný.
    V roce 1970,mi vyprávěl jeden frontový voják ze sboru gen.Svobody,jak v roce 1946 šel k lékaři,a jako frontový voják měl přednost-tak mu jeden kamarád řekl:..kdybys seděl doma na prdeli,tak jsi nemusel být zraněný ...
    Víte jenom je někdy úsměvné to české "bojujme, ale ne moc abychom nenaštvali nepřítele". Pro naše lidi je dost typické, že chceme být se všemi za dobře a zároveň na všechny nadávat. Nechceme se rozhodnout. Dokonce jsme na svou nerozhodnost pyšní a děláme z ní přednost. Ať se vyhnu konfrontaci východ / západ, uvedu jiný příklad. Od dětství si pamatuji, jak nám bylo říkáno že naše kapitulace před Hitlerem byl rozumný státnický tah (a opravdu nalezneme spoustu pádných argumentů proč ano - minimálně záchrana před totálním zničením) a naopak byla zlehčována polská odvaha se nacistům bránit (a opravdu nalezneme spoustu pádných argumentů proč ano - jejich oběti činí 5 600 000 životů). Podstatou tohoto postoje, ale bylo zamaskování frustrace "že jsme nebojovali". Dokonce se lidi smáli "jak Poláci na koních šli proti tankům" (to je nerozumné že?) a jak s dvojplošníky chtěli čelit Messerschmittům (to je také nerozumné že?). Dnes už ovšem vnímáme polský odpor jinak.

    To jen tak na okraj různých "pochybovačům odborníkům",myslím si,že hodně naších občanů a politiků,neví kde končí pravda a začíná pohádka.

  • Flader
    10:15 22.03.2018

    Jura99

    V3S sa samozrejme nájdu, tak isto ako u vás. Ale nie je ich až tak veľa ako ešte nedávno. Vymieňajú ich nielen Aktismi, ale Aj T815-7 4x4. Čo sa týka logistiky, tak tam sa naposledy napríklad nakupovali Tatry s pancierovanými kabínami + nejaké špeciáli (tuším žeriav) s obyčajnou. Ono sa o logistických vozidlách moc nehovorí ale priebežne sa obmieňajú. Samozrejme to tempo nie je nijak závratné ale predsa aspoň niečo. Na podobnú experimentálnu expedíciu by už tie PV3S asi nebolo treba.

  • Charlie
    09:11 22.03.2018

    udo372: k poznámce 1) - je klidně možné, že podpůrné prvky (dělostřelectvo, PVO) dodá jiný spojenec, takže my bychom posílali mechanizovaný prapor a ten by se na místě spojil s podporou.

    K té námitce o tom, že personalista a tělocvikář může zůstat doma - kým se pak budou nahrazovat ztráty viz Grimesey Grimes ;)

    Pokud jde o tu mobilnost - máte pravdu, ta je zoufalá, ale co jsem tak koukal nic moc lepšího se po světě nepotlouká, to akorát Varšavská smlouva cpala všechno na korby aut a pásáků (tuhle sem viděl fotku, kde my sme měli velitelství na tatře, Slováci na tom jejich obněnci a amíci si postavili stan přilepenej na humvee). Já sem si vždycky myslel, že z důvodu mobilnosti a logistiky by měl mít bojovej prapor všechno na stejným strojovým spodku pokud jde o zbraňové systémy, tzn pro mechanizáky postavený na pandurech by to měly být BVP, minomety i základní flak - obdoba strely 10 nebo něco kanonovýho/smíšenýho, stejně tak by na tom podvozku měly být všechny základní prostředky typu vyprošťováky, odsunové sanitky a další blbinec, co se může připlýst do bojový linie, a logistickej "ocas" by měl šlapat na něčem, co je schopný s bojovou částí držet krok, což sou defacto jen tatry 6x6 a 8x8, a co nosí všechny ty dílny, kuchyně, munici a co já vím co všechno je ještě zařazený do sestavy praporu.

    Ona vůbec celá ta naše struktura je taková podivná, zlatej plukovní systém... jenže dneska bychom asi ten pluk dohromady ani nedali...

  • Jura99
    08:13 22.03.2018

    Výborný článek. Je vidno, že podpůrná vozidla, o kterých se moc nemluví (vždy tady diskutujeme nad nákupem tanků, bvp, vrtulníků atd.) jsou neméně důležitá a přitom zčásti už vysloužilá (PV3S) a mimo hlavní zájem nákupčích i veřejnosti. Na těch naposledy koupených dílnách je vidět, že utopit se tam dá pár miliard Kč, když se koupí rozumné počty.

    Miroslav: přesun na pár stovek km ještě není nějaká expedice. Místo Pobaltí si dejte Košice a z Tábora je to hned 900km (ne že by AČR měla obsadit Košice). Mimochodem, jak jsou na tom OSSR s podpůrnými vozidly? Stále dominuje PV3S nebo se nějak ve větším nakupují Aktis a kdo dělá nástavby?

  • Lukas
    07:58 22.03.2018

    Faktycznie z Pilzna do Strasburga jest tylko 550 km ;-)

    Tekst jest świetny ukazuje jak skomplikowaną operacją jest przerzut wojsk. Jak długa reakcja na ew. zagrożenie...

    Widać po co jest wysunięta obecność (z wojskowego punktu widzenia)
    No i coś dla nas ważnego - jak trudno będzie przerzucić wojska NATO z Niemiec (np. amerykańską SBCT czy niemiecko-francuską)

  • Clanek
    07:50 22.03.2018

    @Miroslav
    No potrebu mame a to velikou. Jak muzeme remcat na 38. rok, ze nam spojenci nepomohli. Jak muzeme predpovidat/vycitat, ze kdyz pujde do tuheho ted, ze nam zase nepomouzou, kdyz my sami uvazujeme stylem, ze nepotrebujeme opustit vlastni hranice. Jednou jsme v obranem paktu a kdyz ocekavame, ze spojenci prijdou na pomoc nam, i my musime byt pripraveni vyrazit na pomoc spojencum. Bezpodminecne.

    Autorovi diky za clanek(!).

  • Miroslav
    21:50 21.03.2018

    Čo si to nahovárame? CZ/Sk armády nikdy neboli budované ako expedičné. Rusi alebo američania sa vždy pripravovali na rozsiahle konflikty s globálnym radiusom, tomu aj prispôsobovali skladbu ozbrojených síl. V našich podmienkách sa expedícia obmedzovala na manévre v 100 km vzdialenom VVP. Nemáme na to techniku, skúsenosti a vlastne ani potrebu.

  • Lukas
    21:18 21.03.2018

    Akcja Karkonosze?
    Można więcej informacji

    Też szykowaliście się z rewizytą (w rewanżu za 68)

  • tomas.kotnour
    20:46 21.03.2018

    Zvedavec: ano, čerpám z SDOS a z denního průběhu a koeficientů pro jednotlivé operace. Problém je, že by to chtělo ještě rozdělit OT a BVP na kolové a pásové, domnívám se, že Pandur v mobilní obraně najezdí více jak BVP-2.

  • Zvedavec
    20:37 21.03.2018

    Ad J.Vraja)
    K tomu vojenskému cvičení Krkonoše - můj otec byl zrovna v té době VZS a jako velitel tankové čety má na to prakticky identické vzpomínky jako vy :-). Nicméně byla to "Akce Krkonoše" s poměrně jasně definovaným cílem, k jehož naplnění zaplaťpánbůh nikdy nedošlo - díky soudruhu Jaruzelskému na opačné straně Krkonoš...

    Ad tomas.kotnour)
    To o čem se zmiňujete (normovaná spotřeba Panduru na den x 7 dní) funguje jinak. Popisujete jednotku DOS (Day of Supply). Ta není fixní v každé situaci, je stanovená jinak (platí i pro munici, vodu atp.) pro různé druhy činnosti (obrana, útok, přesun) i prostředí (arktida, poušť). U řady kategorií zásob se automaticky počítá s přerozdělováním na nejnižší taktické úrovni. Je to celkem věda.

  • Udo372
    18:27 21.03.2018

    Tak na tenhle článek jsem se docela těšil, a právem. Autor jakožto evidentně civilista udělal dost na to aby to pětičlenné skupině plánovačů vydalo na měsíc práce :)

    Poznámka č. 1 ) Nikdy neposíláme do boje organickou jednotku. Existuje pojem praporní (či jiné) úkolové uskupení, kdy jednotce podle konkrétního úkolu přidělíme posilové prostředky které požaduje. V zásadě celé pozemní síly vytvoří dvě brigádní úkolová uskupení na základě našich dvou bojových brigád. V případě že nenasadíme celé BÚU naráz, dostane některé prostředky konkrétní prapor. Tady by to určitě byla jedna zásobovací rota vezoucí řekněme tři palebné průměry plus palivo v cisternách, která v sobě zahrnuje i síly pro vlastní ochranu, protiletadlová četa, vybavená RBS-70 který není schopný střílet za jízdy, dokonce ani z korby tatry. Ale zaplatpánbůh za ty dary. Určitě tam bude taktéž nějaký prvek dělostřeleckého průzkumu, a klidně i celá baterie SkH 77 atakdále...

    Poznámka č. 2. Záleží na úkolu který tam bude prapor plnit. Být to rychlý přesun na přehrazení nějakého směru útoku nepřítele, tak letité POKA V3S kuchyně zůstanou doma nebo přijedou někdy později,to samé lze říct o většině čety oprav a skladů. Když ten Pandur klekne fakt hodně, ani ta četa oprav ho do 24 hodin nespraví. To samé se dá říct o polovině štábu praporu. Protože jich je tam víc než měl Guderian když táhl do Ruska :) Finančáky, tělocvikáře, personalisty a zhruba půlku logistů můžete nechat doma. I tak je to obrovské množství lidí které má smysl brát jen tehdy, když na konci přesunu postavíte kompletní místo velení, které je bohužel totálně stacionární, což silně kontrastuje s dosahem armádou používaných spojovacích prostředků :)

    Poznámka č.3. Nezapomínejte na železnici. Železniční přesun je rychlejší, šetrnější k technice a do vzdálenosti řekněme 250 km od "fronty" není ani nebezpečnější. Navíc 7. mechanizovaná brigáda, kdyby na ni došlo, neudělá se svými pásovými vozidly bez vlaků ani krok. Vlaků je potřeba podstatně méně a je tak reálná jejich ochrana např. vrtulníky působícími z vlastního území

    Poznámka č.4 Je to takové hezké mentální cvičení, ale nikdy ne ani jako nácvik neuskuteční, minimálně v tomhle rozsahu ne. Jednak by se přišlo na tristní stav provozuschopnosti techniky ( proč myslíte že to co onehdá zveřejnili němci se nikdy nestane u nás), druhak je to u nás politicky neakceptovatelné (dyt to vypadá že se málem chystáme dobýt Moskvu :) ), a v neposlední řadě by se přišlo na to, že tyhle naše mechanizované prapory jsou schopné reálně pouze statické nebo mírně elastické obrany na nějakém vedlejším směru útoku, a to ještě pod přikrytím PVO kterou jim nejsme schopni poskytnout, protože pohyblivost takového praporu po bojišti vztažená k jeho nejméně pohyblivým prostředkům je nulová. Zase v připravené obranné operaci, pro kterou se ty struktury kdysi dělaly, nejsou vyhlídky úspěchu malé...

  • cejkis
    17:26 21.03.2018

    Zajímavý článek a díky za něj!

    Dle mého soudu dokresluje nebojeschopnost AČR.

    Vzpomněl jsem si u toho na problémy US Army při průjezdu Irákem, kdy nejčastější ztráty byly způsobeny útoky na logistická nepancéřovaná vozidla. V podstatě všechny Tatry, které jsou uvedeny v sestavě by měly být revidovány a vyměněny.

    A ještě druhé zamyšlení. V dobách bezválečných je poměr osob i techniky bojové vs. nebojové vždy jiný, než v dobách válečných. Je to pravidlo.

  • J.Vraja
    17:20 21.03.2018

    Pěkný článek,ale pokud někdo takový pochod zažije,tak vidí že teorie je krásná věc,ale v praxi to vypadá plně jinak.Zažil jsem jako NŠ tankového praporu v prosinci 1980 vojenské Cvičení Krkonoše.Kdy jsme se při dálkovém přesunu přesouvali po vlastní ose do nástupního prostoru ve východních Čechách.Tento přesun byl prováděn za extrémního zimního počasí,kdy i k vůli náledí docházelo k nehodám.
    Zažil jsem i cvičné dálkové přesuny v letních měsících,kdy byly podmínky daleko lepší.Proto take plně chápu US armádu,že takové přesuny nacvičuje. Připravenost k dlouhým přesunům nelze zajistit jinak než například provedením výše uvedeného experimentu. V nejhorším případě i formou stejně dlouhého okruhu na vlastním území.Kdy se hlavně musí procvičovat plánovaní přesunu a logistické zabezpeční celého přesunu.Z vlastní zkušeností vím co obnáší doplnění techniky PHM,zajištění strvavy,odpočinku,hygieny a pod. (není to tak jadnoduché,jak se ve směrnici uvádí) pro podřízené.Je také si třeba si uvědomit,že né vše vyjde,tak jak se naplánuje a velitelé musí mnohokrát improvizovat.Musí se též počítat s tím,že větší čas přesunu se bude provádět po vedlejších cestách.

  • Jirosi
    15:43 21.03.2018

    "Tatra 815 4×4 všech verzí a nadstaveb 2x"
    Tuhle logistickou zhovadilost opravdu nechápu. Opravdu je to taková úspora, když obou (6x6,8x8) dalších typů je 10x tolik!


    Je vidět, že takový přesun je opravdu spousta příprav. Ale není tohle zrovna něco co by mělo být uděláno někam do šuplíku, a od se to jen vytáhne v případě potřeby. Případně dodělá korekce dle koncového místa.

  • tomas.kotnour
    15:42 21.03.2018

    Moc pěkné zamyšlení. Ale měl bych jeden postřeh. Když jsem si vyhledával pro svoje mentální cvičení podklady, setkal jsem se s přepravovaným množstvím zásob na 7 dní standardního denní objemu spotřeby, což by v případě paliva pro 42. mpr a boje v mobilní obraně znamenalo 700 litrů pro Pandur, 840 litrů pro Tatru a cca 200l pro LR a UAZ a tedy téměř 100 000 litrů v cisternách. Ale jestli do tohoto výpočtu (3 roky staré materiály) přibyly nějaké koeficienty jako v případě výpočtu munice, tak to beru zpět.

Stránka 1 z 2