F-35 Lightning II je nejlepší bojové letadlo současnosti

-
22. 6. 2017
-
260 komentářů
-
Jan Grohmann
Bývalý pilot americké námořní pěchoty major Dan Flatley v sérií komentářů pro magazín Business Insider vysvětlil, proč je stíhačka F-35 Lightning II nejlepší bojové letadlo současnosti. Klíčem je kombinace obtížné zjistitelnosti (stealth) a dokonalého situačního povědomí pilota F-35 o situaci na zemi, ve vzduchu i v elektromagnetickém spektru.
Jak poznamenává Business Insider, od prvního použití útočných stealth letounů F-117A Nighthawk ve válce v Perském zálivu, odborníci z Ruska a Číny pečlivě studovali techniku stealth amerického letectva.
Rusko v reakci na masové nasazení stealth letadel začalo s budováním sítě radiolokátorů, včetně nízkofrekvenčních radiolokátorů (VHF), které za správných okolností odhalí i stealth letadla F-22A Raptor nebo F-35 Lightning II.
V reakci na to někteří komentátoři i odborníci v USA, Rusku i Číně označili technologii stealth za překonanou. Avšak možná jde jen o nepochopení celé myšlenky - stealth nemá zneviditelnit letadla před radiolokátory, ale zamezit jejich zaměření a zničení.
Současné radiolokátory umí odhalit stealth letadla jen s velkou nepřesností (například stovky metrů nebo jednotky kilometrů), což nestačí k použití protiletadlových zbraní. Ostatně je také si nutno uvědomit, že pokud radiolokátor vysílá signál, letadlo tento signál dokáže rozpoznat, vyhodnotit a určit jeho zdroj - především to platí pro elektronikou a senzory prošpikovaný F-35.
Výmluvné je použití stealth u ruské stíhačky T-50 nebo čínských stíhaček J-20 a J-31. Proč Rusko a Čína investují do technologie, která podle jejich vlastních slov je k ničemu?
Za technologii stealth i za samotný letoun F-35, který je terčem kritiky z vojenských, novinářských i politických kruhů, se před nedávnem postavil bývalý pilot námořní pěchoty major Dan Flatley a bývalý pilot F-35.
“Protivníci musí spustit cely řetězec kroků ke zničení letadla,” uvedl Flatley. “Jenom proto, že radiolokátor může najít nějaký objekt - a ruské VHF radiolokátory mohou zaznamenat F-35 - neznamená to, že jej dokáží zaměřit, sledovat, zacílit a navést na letadlo raketu.”
“Nepokoušíme se zabránit každému kroku tohoto řetězce, stačí jen přerušit jeden z těchto kroků,” uvedl Flatley. “Potřebuji jen zabránit tomu, aby jsi dokončil to, do čeho jsi investoval spousta času, peněz a úsilí, aby jsi mě sestřelil.”
Podle Flatleye to je věc, kterou lidé nechápu - myslí si, že stealth letadlo je neviditelné pro všechny radiolokátory, a pokud je letadlo radiolokátorem odhaleno, automaticky to znamená jeho sestřelení. Avšak tak to není, radiolokátory F-22 nebo F-35 uvidí, ale pouze jako “rozmazaný flek” na monitoru.
Navíc k zaměření letadla musí radiolokátor sám aktivně vysílat - de facto svítí jako baterka ve tmě s úzkým kuželem, která hledá ve tmě cíl. Avšak baterku může vidět i protivník.
Stíhačka F-35 tak díky svým senzorům, vysokému výkonu počítače (letounu může najednou provádět řadu složitých obranných i útočných kroků proti mnoha cílům na zemi i vzduchu) a také schopnosti všechny složité informace předkládat pilotovi rychle a srozumitelně, dokáže vysílající radiolokátor okamžitě odhalit a zaměřit jeho pozici.
F-35 v letecké ukázce na Paris Air Show 2017
Po odhalení pozice radiolokátoru F-35 může použít přesné zbraně vzduch-země dlouhého dosahu nebo třeba nejnovější protiradiolokační střelu AARGM-ER (Advanced Anti-Radiation Guided Missile Extended Range) s doletem až 200 km. AARGM-ER lze navíc přepravit ve vnitřní zbraňové šachtě F-35 - dostupná bude v roce 2022.
"To, co si veřejnost neuvědomuje, je naprosto propastný rozdíl v informacích,” zdůrazňuje informační nadřazenost F-35 Flatley. “F-35 má sice v některých oblastech, jako je rychlost, otáčení nebo dolet, podobné parametry jako starší letouny, avšak je zde obrovská, a stále se zvětšující mezera mezi tím, co vidí F-35 a např. F/A-18”.
Flatley vzal F/A-18 jako příměr díky tomu, že právě ve stíhačkách F/A-18 zkoušel bojovat proti F-22A Raptor. “Neměl jsem žádnou šanci zaměřit ho, žádnou šanci se bránit,” popsal svůj boj s F-22A Flatley a poznamenal, že to mělo během boje zdrcující dopad na jeho psychiku.
F-35 obsahuje šest kamer umístěných kolem letadla - díky tomu se pilot s průhledovým displejem může dívat skrz letadlo kolem sebe. F-35 je vybaven také infračerveným “radarem” a má bezprecedentní schopnost fúze dat - díky tomu F-35 na displeji v pilotní kabině (a na displeji přilby) vytváří dokonalý obraz toho, co se děje kolem letadla ve vzduchu, na zemi i v elektromagnetickém spektru.
Podle Bussines Insider tak ruská propaganda proti F-35 může být jen reakcí na to, že investovali mnoho prostředků do systémů, které proti F-35 nemají mnoho uplatnění.
Zdroj: Bussiness Insider
Související články
Stíhačky F-35 Lightning II pro Německo?
Německo dosud stálo zcela stranou od programu stíhačky F-35 Lightning II. Podle informací ...
-
18.05.2017
-
90 komentářů
-
Jan Grohmann
Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti
Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace (OAK) plánuje sloučení leteckých firem Suchoj a ...
-
24.05.2017
-
36 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruská stíhačka T-50: Další prototypy a start sériové výroby
V příštím roce začnou letecké testy desátého a jedenáctého prototypu stíhaček T-50 s novými motory ...
-
07.06.2017
-
358 komentářů
-
Jan Grohmann
Bitevníky A-10 Thunderbolt II budou létat až do roku 2030
Navrhovaný rozpočet amerického letectva (USAF) pro fiskální rok 2018 kromě jiného určil budoucnost ...
-
14.06.2017
-
14 komentářů
-
Michael Myklín
Komentáře
Jinak myslím, že ne jen IR ale dnes se používá i UV detekce raket, kvůli low IR signatuře některých raket a snad i kvůli tomu, že některé rakety motory zapáli vypnou a pak zase ...Zobrazit celý příspěvek
Jinak myslím, že ne jen IR ale dnes se používá i UV detekce raket, kvůli low IR signatuře některých raket a snad i kvůli tomu, že některé rakety motory zapáli vypnou a pak zase zapálí, takže ta IR signatura je přerušovaná. Dosah UV neznám možná informovanější diskutující by mohli sdělit jestli je dosah větší nebo kratší než u IR.
Já bych tipnul spíše delší, protože IR emise je myslím lépe absorbována prostředím.Skrýt celý příspěvekZkrátka usuzovat z případu, kdy Raptor v maximální výšce a maximální rychlosti vypustí střelu po maximálně ideální trajektorii s maximální výškou výškou letu (čili přístup při ...Zobrazit celý příspěvek
Zkrátka usuzovat z případu, kdy Raptor v maximální výšce a maximální rychlosti vypustí střelu po maximálně ideální trajektorii s maximální výškou výškou letu (čili přístup při sestřelování družic) na rychlost a dolet střely v BVR boji je velmi matoucí.
@raziel87
tos udělal dobře, já se blbec seknul v kanclu a přitom práci nestihlSkrýt celý příspěvekna diskutovanou problematiku koukám Luky velmi podobným pohledem jako ty - včera jsem radši večer vypnul internet a šel za bandou na pivo
na diskutovanou problematiku koukám Luky velmi podobným pohledem jako ty - včera jsem radši večer vypnul internet a šel za bandou na pivo
vždy je důležité vědět, o čem se bavím - s logikem jsem řešil kinetické schopnosti Amraam vs R-37M na 40km To byl předmět diskuze. Trvám na tom, že z této vzdálenosti se jí dokáže ...Zobrazit celý příspěvek
vždy je důležité vědět, o čem se bavím - s logikem jsem řešil kinetické schopnosti Amraam vs R-37M na 40km
To byl předmět diskuze. Trvám na tom, že z této vzdálenosti se jí dokáže pilot F-15 zbavit bez větších problémů. Myslím si, že u R-37M bude hluboko v NEZ. Pokud bude hodně vysoko v konečné fázi přepadu střelou, bude to výhoda pro raketu.
Můžeme se od toho přesunout k údajné nově získané schopnosti Déčka pozdržet emise vlastní ARH hlavice, pokud je naváděná např. STEALTH letounem (nebo nějakým pokročilým AESA radarem). Takové vylepšení dává smysl a velmi to rozšiřuje schopnosti střely.
V tu chvíli se ale v principu chová vlastně jako povelová SARH a ne jako "odpal a zapoměň" (vyzvihovaná vlastnost). To u neodhaleného STEALTH, který útočí ze zálohy není na škodu, ARH na 15Km (běžně) by ho zbytečně prozradil.
Napsat, že je jedno z jaké dálky k odpalu došlo a že se vždy zapne 2sec před dopadem je pitomost, stejně jako představa, že tyto střely udržují rychlost 4Machy na 150km dráze a že hlavní princip vymanévrování spočívá v tom, že Géčky letadla překonám Géčka rakety(hraje to v určitých případech taky roli) a že tomu nejde uletět. Tohle je ale trapný vysvětlovat na nějakých příkladech, takže si věřte čemu chcete.
Realita je taková, že u země je Amraam v podstatě WVR střela a s výškou dosah roste na medium až long. Jenže při tom long na velkou vzdálenost po balistické křivce poletí cíl klidně desítky kilometrů jinam a padající Amraam se bude pádem do atmosféry silně brzdit a je to vlastně vyhození peněz. Ve specifických případech to svůj smysl má (zachytávání průzkumníků, útok na AWACS, vykrytí určitého prostoru).
My se ale bavili o souboji stíhačů, kteří o sobě vědí.Skrýt celý příspěvekv 80. letech se plánovalo, že stroje, které budou sloužit od počátku 90. let 20. století měly mít schopnost detekovat odpálenou air-to-air raketu na cca 40km ze zadní polosféry. ...Zobrazit celý příspěvek
v 80. letech se plánovalo, že stroje, které budou sloužit od počátku 90. let 20. století měly mít schopnost detekovat odpálenou air-to-air raketu na cca 40km ze zadní polosféry. Předpokládám, že se situace za 30 let změnila. Pasivní infračervená čidla na R-27 má mít schopnost detekce cíle na základě infra červené stopy z přední polosféry na cca 15-20 km. Ze zadní polosféry cca 30-40km. Tolik k oficiálně uvolněným informacím ke strojům minulým......ke strojům současným moc relevantních informací neseženete a je bláhové myslet si, že si na acigu přečtete něco DŮLEŽITÉHO o JSFSkrýt celý příspěvek
2 KOLT já o tom vím jen málo - ale někdy mám pocit, že o něco víc než pár ostatních, kteří jsou v diskutování horlivější. Pokud ti přijde, že jsem v diskuzích o letectví až ...Zobrazit celý příspěvek
2 KOLT
já o tom vím jen málo - ale někdy mám pocit, že o něco víc než pár ostatních, kteří jsou v diskutování horlivější. Pokud ti přijde, že jsem v diskuzích o letectví až příliš "hlasitý", zkusím ztlumit, ale někdy to nejde, když i jako fanda hobbík, čteš ptákoviny na entou.
Nijak se s Vámi nepřu o kvalitách a TTD AMRAAMU, pouze upozorňuji, že není radno spoléhat pouze na klasické detekční čidla - EM vyzařování rakety či nosiče. Odjakživa byla snaha tyto čidla zarušovat - u pasivních detekčních systémů je to obtížnější, to je v podstatě vše, co jsem k tomu chtěl říct. Pokud nosič ztratí radarový odraz cíle, pak letí AMRAAM podle poslední aktualizace, kterou od nosiče získal - vyvozovat z toho, že díky tomu raketa zapne aktivní radar až 2 sec před zásahem cíle je tudíž nepravda. Pouze v některých případech - víte sami, že ve 4D prostoru je milión scénářů, proto mě štve tohle standarizování, paušalizováníSkrýt celý příspěvekNa jakou vzdálenost dokáží IR čidla tu raketu zachytit? Čekal bych, že to ve velkých výškách nebude zrovna málo. Mmchd, jaká je šance proti střele odpálit teplem naváděnou ...Zobrazit celý příspěvek
Na jakou vzdálenost dokáží IR čidla tu raketu zachytit? Čekal bych, že to ve velkých výškách nebude zrovna málo.
Mmchd, jaká je šance proti střele odpálit teplem naváděnou raketu? Co jsem tak pochopil z vyjádření pilotů, tak nic moc. Není ale pravděpodobné, že se toto s vylepšováním čidel a především umělé inteligence raket změní?Skrýt celý příspěvekraziel, já o tom vím oproti vám houno, takže mě kdyžtak opravte. Měl jsem za to, že raketa je k cíli naváděna pomocí odpalovací platformy a vlastní radar zapíná až když je cíli co ...Zobrazit celý příspěvek
raziel, já o tom vím oproti vám houno, takže mě kdyžtak opravte. Měl jsem za to, že raketa je k cíli naváděna pomocí odpalovací platformy a vlastní radar zapíná až když je cíli co nejblíže. A měl jsem za to, že s novými raketami, AESA radary a duálními datalinky se tato schopnost spíš zlepšila, tudíž raketa zapíná radar až skutečně "na poslední chvíli", tzn. v řádu jednotek sekund.
Když o tom tak přemýšlím, tak ovšem zásadní zvýšení kapacity baterie na AIM-120D bude také mít svůj význam. Určitě v tom hraje roli duální datalink, ale především to bude kvůli prodloužení aktivního radarového vyhledávání. Hmmm...Skrýt celý příspěvektakze, zakladom pre detekciu bude schopnost rozpoznat ze vas super trackuje svojim radarom, co v pripade AESA radaru bude celkom problematicke.. F35 odpali AMRAAM, ten poleti cez ...Zobrazit celý příspěvek
takze, zakladom pre detekciu bude schopnost rozpoznat ze vas super trackuje svojim radarom, co v pripade AESA radaru bude celkom problematicke.. F35 odpali AMRAAM, ten poleti cez INS/GPS do predpokladanej oblasti ciela, s updatami cez datalink, a v konecnej fazi prejde na aktivny radar.. ak pilot nezachytil povodny tracking, tak nebude vediet ze nan nieco leti do okamihu kedy prejde AMRAAM do aktivneho modu.
AIM-120D nie je B... navadzacia sustava sa permanentne vylepsuje s ohladom na ocakavane hrozby a taktiky protivnikov...Skrýt celý příspěvektoto platilo pre B verziu: When the AIM-120B is in the slave mode, it uses the firing aircrafts radar to ‘point’ the missile in the correct location. The AIM-120B has the ...Zobrazit celý příspěvek
toto platilo pre B verziu:
When the AIM-120B is in the slave mode, it uses the firing aircrafts radar
to ‘point’ the missile in the correct location. The AIM-120B has the ability to
use several methods of target tracking, depending on the targets range and
whether or not it is attempting to use Electronic Counter-Measures (ECM) to
deceive radars.
When the target is at ranges of over 12nm, the AIM-120B will use inertial
guidance and data-linking systems to guide it to a point where it can use its
own onboard radar. During the inertial guidance stages, the missile receives
target location up-dates from the firing aircrafts fire control radar (FCR – in
the case of the F-16, that’s the APG-68). You can tell that the missile is
using its inertial guidance by looking at the countdown timers. (Described on
page 14).
Once the AIM-120B reaches a point where it can use its own radar, it looks
in the last known location of the target and attempts to find it. If successful
the AIM-120B will then guide itself to the target and hopefully result in a
successful kill.
If the AIM-120B fails to find the target when it goes active, it will search
for another contact and engage that. However because the AIM-120B does
not have the ability to discern between friend or foe, the missile is just as
likely to engage a friendly target. Although the AIM-120B can be launched
and left, it is generally advisable to guide it all the way to the activation point.
Doing so will also decrease the chance of friendly fire. Failure to do so will
decrease the probability of a successful kill (Pk).
If the AIM-120B is launched from within the 12nm range that its radar
seeker uses, it will not use the inertial guidance system, instead going straight
to active use of its own radar for tracking. The countdown timer will indicate
when a launch is going to be active straight away by prefixing with a ‘T’.
Once the AIM-120B has gone active you can break lock and fire at another
contact without affecting the previous missiles Pk.
If at any point during the missiles time-of-flight the target starts to use
electronic counter-measures (ECM) the AIM-120B can switch its tracking
mode to home-on-jam. When this occurs the AIM-120B homes in on the
location of the jamming signal, guiding it to the point where the onboard
radar ‘burns through’ the jamming and re-acquires the radar. When in the
home-on-jam mode the AIM-120B interlaces the active pulses of the radar
with passive guidance from the home-on-jam equipment.Skrýt celý příspěveksakra.......teď sem si ze vzpomínky pustil pár videí na YT, slyšel bzučení sidewinderu a asi si po letech koupím zase knipl a opráším manuál k F-15 :-)) DCS je skvělý počin
sakra.......teď sem si ze vzpomínky pustil pár videí na YT, slyšel bzučení sidewinderu a asi si po letech koupím zase knipl a opráším manuál k F-15 :-)) DCS je skvělý počin
2 jj284b odvážné tvrzení - z principu je to nesmysl, protože tebou popisovaný moment může nastat pouze při postřelování prakticky nemanévrujícího cíle, který od chvíle uzamčení ...Zobrazit celý příspěvek
2 jj284b
odvážné tvrzení - z principu je to nesmysl, protože tebou popisovaný moment může nastat pouze při postřelování prakticky nemanévrujícího cíle, který od chvíle uzamčení a odpálení střely nezměnil kriticky směr ani výšku. Ve všech ostatních případech je 2 sec strašně málo.........asi před 8 lety jsem se občas držel při pročítání herních fór k DCS a LOCK ON (poloprofesionální letecký simulátor https://www.youtube.com/watch?... ) za hlavu, protože někteří kluci byli schopni bájit pěkný ptákoviny, chlapi občas máte(me) fakt bohatou fantazii :)Skrýt celý příspěvekFaktta1: 1. Tomu teda naozaj nerozumiem, že by Rusi nechceli čo najskôr integrovať R-37 do Su-35S, len preto, že má R-77-1. Táto strela nepredstavuje nič svetoborné a má ...Zobrazit celý příspěvek
Faktta1:
1. Tomu teda naozaj nerozumiem, že by Rusi nechceli čo najskôr integrovať R-37 do Su-35S, len preto, že má R-77-1. Táto strela nepredstavuje nič svetoborné a má deklarovaný dosah len 110 km. Ak uvážiš, že pilot Su-35 môže naraziť na Super Hornet s Déčkovým AMRAMom (dosah 180 km), tak by malo byť tvojou prioritou, integrovať najlepšiu strelu pre BVR (podľa Teba) do najmodernejšej stíhačky. Dôvod prečo tak dodnes neurobili, spočíva podľa mňa v tom, že tá strela nie je primárne určená na zostreľovanie stíhačiek. Ale keby aj bola, tak to nič nemení na veci, že BVR súboj so stealth lietadlom nijak zásadne neovplyvní. Rádiolokátor Su-35 totiž zachytí F-35 príliš neskoro na to, aby pilot mohol ešte niečo urobiť. To by tie Chibiny museli so 100% účinnosťou odrušiť všetky AIM-120 a dostať sa k F-35 na vizuálny kontakt. A to sa mi nechce veriť. Ak je to naozaj tak efektívny systém, prečo sa zdržujú pri vývoji PAK FA výrobou nového systému elektronického boja?
2. Mne absolútne nevadí, keď majú Rusi niečo lepšie ako Američania. To sú len Tvoje konštrukty, na základe ktorých potom pokrikuješ v diskusii po ľuďoch "Proamo" a pod. A presne preto nadobudnú ostatní diskutéri rýchlo dojem, že budeš asi ďalší troll, akých tu už bolo kopec. Mňa osobne zaujíma len letecká technika bez ohľadu na krajinu pôvodu. Z tej ruskej ma samozrejme najviac fascinuje PAK FA a Su-35S, preto som denne na ruských weboch a dohľadávam si info k nim. Mimochodom, preto ma iritujú reči, ako niekedy vedieš Ty - napr. PAK FA nemá problémy (F-35 ich má stovky), Su-35 má integrovanú R-37 a R-77 a AESA radarom, a podobné nekritické a zavádzajúce hlúposti.
3. Čo sa týka tých Tvojich klamstiev a zavádzaní, netoč sa stále len okolo R-77 s AESA radarom. Už si tu toho narozprával toľko, že ak budeš mať záujem, tak Ťa bod po bode odcitujem. Ale bola by to len zbytočná robota, lebo Ti to vyvrátilo už niekoľko iných ľudí predo mnou.Skrýt celý příspěveksustained turn rate je nejostřejší udržitelná zatáčka v dané výšce, u ní nezrychlíš a ano já psal o zrychlování....hodně se mění s výškou a tady jsme byli i na jiných ...Zobrazit celý příspěvek
sustained turn rate je nejostřejší udržitelná zatáčka v dané výšce, u ní nezrychlíš a ano já psal o zrychlování....hodně se mění s výškou a tady jsme byli i na jiných rychlostech..v 15Km to bude......ne jdu dělat něco užitečnýho
Prostě tu nebudu probírat miliardu možnosti, kdy jak točit nebo netočit. Ty jsi na začátku věřil, že 40km je hluboko v no escape zóně Amraamu a já říkám, že to tak není. Zato si dokážu představit, že je to v takové zóně R-37M, která bude naplno hořet klidně 20+ vteřin oproti 7mi vteřinovýmu pulzu Aim-120, čili bude tak rychlá, že kineticky půjde vymyslet prd a zdrhnout taky nepůjde. Toť vsjo, pa.Skrýt celý příspěvekLuky: - nataženej budeš ale proto, že tam je nízkej odpor vzduchu. Ve výsledku nepoletíš "dráž". Daleko větší problém je ztráta výkonu motorů. Ale to je jedno, i kdyby letěla v ...Zobrazit celý příspěvek
Luky:
- nataženej budeš ale proto, že tam je nízkej odpor vzduchu. Ve výsledku nepoletíš "dráž". Daleko větší problém je ztráta výkonu motorů. Ale to je jedno, i kdyby letěla v 15km (což už je opravdu normální vejška), tak ta raketa poletí přes těch 18km i vejš.
- kdo mluví o ZTRÁCENÍ energie při zatáčení. Počítal jsem se sustained turn rate - tedy zatáčku bez ztráty energie. Můžeš samozřejmě dělat zatáčku povlovnější a zrychlovat, ale o to déle ti bude trvat a o to více se raketa přiblíží, než ji začneš reálně zdrhat.
Poloměr zatáčky pro sustained turn rate u F-15 je 1km. To je ze čtyřiceti kilometrů takový malý úhlový rozdíl, že to raketu vůbec nebude vzrušovat a i kdyby to nakrásně chtěla korigovat, tak ji to nestojí skoro nic.
Takovýdle kejkle maj především smysl dělat až když je raketa blízko a tedy manévry znamenají nutnost velkých úhlových korekcí pro raketu. Což je přesně to, co celou dobu tvrdím, že ji neuletíš, ale máš šanci se ji "vyhnout". A že pokud se vyhneš Amraamu, tak se vyhneš i R-37M, protože ta bude schopna kopírovat tvé pohyby ještě o dost hůře.
Samozřejmě, třeba proti ni bude třeba použít trochu jinou strategii nebo spíše jiné časování. Ale to z ní nedělá game-changer, totéž jak sám píšeš je třeba i mezi generacemi amramů i dalších raket.Skrýt celý příspěvekSokrates Nepochopil jsi, ze kdyz SU35S pouziva R-77-1, ze asi treba nebyla hned priorita mu davat integraci dalsi strelu, jestlize prepadovy stihac Mig tuhle strelu potreboval ...Zobrazit celý příspěvek
Sokrates
Nepochopil jsi, ze kdyz SU35S pouziva R-77-1, ze asi treba nebyla hned priorita mu davat integraci dalsi strelu, jestlize prepadovy stihac Mig tuhle strelu potreboval momentalne vice. 100 migu znamena 400 strel plus neco do rezervy. Ja v tom zadny kontrast nevidim.
Neni moje klamstvo, ze ty jsi nevedel, ze modernizovana R-77M ma mit aesa radar. Tobe a jinym tady evidentne vadi, kdyz rusove maji neco lepsiho nez US. Slysel jsi mne tu nekdy povidat ze rusove maji na svych stihackach lepsi stealth nez US? To by bylo to tvoje klamstvo, ale nic takoveho jsem tu nerikalSkrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...