Referendum a válka o ostrovy

Faklandy
Foto: Obyvatelé Falklandských ostrovů v referendu rozhodli, že chtějí zůstat zámořským územím Velké Británie / EPA

Hlavní město Falklandských ostrovů Port Stanley si během úterní noci dopřálo pořádnou oslavu. V uskutečněném referendu se rozhodlo 99,8 procenta oprávněných voličů pro setrvání ve svazku s Velkou Británií. Místní obyvatelé měli z výsledku hlasování očividnou radost, stejně tak i britská vláda v čele s Davidem Cameronem. "Obyvatelé Falkland nemohli vyslat jasnější zprávu. Chtějí zůstat Brity a každý by to měl respektovat, včetně Argentiny," vzkázal podle ČTK britský premiér světu těsně po vyhlášení výsledků.

Cameron narážel na předešlé prohlášení argentinské velvyslankyně Alicie Castrové. Ta se minulý týden nechala slyšet, že její země hlasování neuzná, jelikož není možné v otázkách mezinárodního teritoriálního sporu tohoto prostředku využít. Na stranu své velvyslankyně se postavila také argentinská prezidentka Cristina Fernándezová-Kirchnerová a její slova potvrdila. Nyní se proto čeká na další kroky argentinské vlády. Již v minulosti hrozila použitím síly, avšak vzhledem k historickým zkušenostem je otevřený konflikt spíše nepravděpodobný.



60 miliard barelů argumentů

Že jde každopádně o ropu, o tom, myslím, pochybuje jen málokdo. Přesněji o 60 miliard barelů této tekutiny, která si vyžádala už mnoho lidských životů v nesčetných válkách po celém světě.

V roce 2010 započalo další kolo konfliktních situací. Britská společnost Desire Petroleum plc zahájila asi sto kilometrů severně od Falklandských ostrovů průzkumnou těžbu. Avšak již dva týdny před tím byla zadržena argentinskými úřady britská loď převážející těžařskou techniku.

Podle majitelů plavidla byla určena jiným těžebním střediskům. Argentinci loď nakonec propustili, ale důvěra v Británii se neobnovila. Společnost DP zahájila těžbu o několik týdnů později, což důvěryhodnosti situace příliš nepomohlo. Argentinská vláda tudíž vydala nové nařízení, v němž přikazuje všem lodím, které plují na Falklandy z argentinských vod, že musejí požádat o povolení k plavbě. Krize byla zahájena a šířila se dále. 

 

Málokomu jde v této věci o lidi, ale rozhodně jde všem o ropu. Také proto Fernándezová-Kirchnerová i Castrová snižují hodnotu rozhodnutí místních obyvatel. Nejde jim totiž o ostrovany, ti by se mohli vrátit do země svého původu, tzn. do Británie, nýbrž především o nerostné bohatství, z nějž mohou plynout další prostředky pro levicovou politiku argentinské prezidentky a jejího kabinetu. Následující dny tak rozhodnou, jestli se armády těchto dvou zemí opětovně střetnou, anebo nikoliv. A tak vyčkejme věcí příštích.

   

Foto: Falklandské ostrovy jsou od Velké Británie vzdáleny bezmála 13 000 kilometrů / google.maps.com

 
 

Falklandy a počátky sporu

Argentina se dohaduje s V. Británií o Falklandy (Argentina ostrovy nazývá Malvíny) od 19. století, tedy zřejmě již od roku 1833, kdy je Británie obsadila a prohlásila za své. Politická jednání byla zahájena mezi oběma státy v roce 1966, však o šestnáct let později došla argentinským vojevůdcům trpělivost a ostrovy obsadili silou.

Británie neotálela s odezvou. Výsledkem byla "ostrovní" válka trvající od 2. dubna do 14. června 1982. Přestože byla krátká, vyžádala si skoro tisíc životů a přes dva tisíce zraněných. Britským jednotkám se také podařilo zajmout více než 11 000 argentinských vojáků. Těžké ztráty postihly i letectvo a loďstvo obou zemí. Celkem bylo potopeno patnáct lodí, jedna ponorka, sestřeleno čtyřicet devět vrtulníků a osmdesát pět letadel různých druhů. Válku nakonec vyhrála Velká Británie pod vedením Margaret Thatcherové.

Dokument České televize o válce o Falklandy (1982)

Falklandy jsou seskupením ostrovů ležících zhruba 770 kilometrů severovýchodně od Ohňové země a 400 kilometrů od Argentiny. Žije zde asi 2500 obyvatel, z toho převážná většina v hlavním městě Stanley a zbytek roztroušeně po okolních farmách. Je zde umístěn také kontingent britských vojáků o síle 1300 osob.

Zdroj: ČTK, BBC, Independent, NewYork Times, Wikipedie

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Afrika se bouří - africké vojáky čeká další náročná mise OSN

Celkově neudržitelná situace v Demokratické republice Kongo, přesněji již několik měsíců trvající ...

Dva kroky k Intifádě

Poslední dny se Svatou zemí nese střelba a strach. Palestinští vězni drží hladovku, vojáci střílí do ...

Mochtár Belmochtár - muž, který zrušil „Dakar“

„Je to jeden z nejznámějších vojenských vůdců na Sahaře,“ prohlásil pro BBC na adresu jistého ...

Strach na Golanských výšinách

Syrští rebelové zajali, „pohostili“ a poté zase propustili 21 filipínských členů mise OSN (UNDOF), ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • martin
    16:25 18.03.2013

    Ultramarinus:
    http://www.military.cz/accesso...
    článek 6 - smlouva se omezuje na ostrovy severně od obratníku Raka. ale pro Brity by NATO udělalo určitě výjimku

    hovorkovy argumenty byly tak blbé, že jsem je považoval za původní :-)

  • Ultramarinus
    09:42 18.03.2013

    Takze kdyby nekdo dobyl Australii, tak ji jako uzemi pod spravou Britske koruny nesmi nato branit? Vzhledem k tomu, ze mandat nato je zjevne i na utocne valky kdekoliv po svete, tipu Kosovo, a Britove maji u amiku dost kladnejch bodu za vazne minenou spoluucast na vsech vojenskych debaklech strycka Sama v poslednich letech, o Falklandy bych se nebal.

    Myslim, ze to byl smerem k Pilotovi sarkasmus, protoze Hovorkovy zjevne zkreslene argumenty vyznely kvuli sve "uprave" spise ve prospech Britskeho naroku.

  • martin
    22:30 17.03.2013

    hovorka: z čeho vyplývá, že pilot mluví pravdu?
    ani jeden argument ve prospěch tohoto tvrzení nepadl. účelová migrace populace na cizí území je invaze, nic jiného. s demokracií to nemá ani zblo společného. Zajímalo by mě, jak jste toto dokázal vyčíst z Wikipedie... Když faktická okupace ostrovů argentinou trvala zhruba 3 měsíce (listopad 1832 - leden 1833), navíc to byla okupace v té době již britského území. To, že argentina odmítá uznat fakt typu "hovno je hnědé" na realitě že hnědé je nic nemění. stejně tak jako vy a pilot.
    obyvatelé se cítí být brity, a cítí se tak přes 180 let. Aplikujte tuto svoji pseudotezi na naše území. Kdyby se švýcaři přihlásili o českou kotlinu, protože tudy před dvěma tisíci let jejich předkové prošli, měli by také nárok, že? V tomto konfliktu jde jen o nalezení vnějšího nepřítele argentiny (a ten se nabízí v británii), a o zajištění zdrojů ropy - valut.

    ultramarinus: posádka na Falklandách nyní čítá cca 1300 britských vojáků.
    začátkem roku se objevily pochyby, zda by bylo možné zapojit síly NATO do znovudobytí ostrovů, protože dohoda platí pro území severně od rovníku. nakonec by k zapojení ale určitě došlo.
    Argentinská výzbroj je prakticky na úrovni předešlého konfliktu, koupěschopnost je vzhledem k faktu, že argentina je na pokraji ekonomického kolapsu mizivá. A přezbrojení se neuděje za noc. Argentina se svou rétorikou zahání do kouta, ale doufejme, že Fernandezová nebude natolik hloupá, aby použila armádu. stálo by jí to pravděpodobně místo a dost možná i krk, s tím jak to v argentině vypadá

  • Ultramarinus
    18:17 17.03.2013

    Spis nez o kontrolu davu jde o vliv chamtivosti ve vlade naroda. V tom Argentina ocividne vede.

    S tou jistotou, ze by druha valka probehla stejne si ale nejsem tak jisty.

    1) Po prvni valce Britove urcite posilili obranu, posadku a pripravenost (casti) obyvatelstva na ozbrojeny odboj. Falklandy by tedy dnes byly vetsi orisek, ale samozrejme by nejspis padly.

    2) Argentinske ozbrojene sily jsou vyzbrojene mene dobre nez byly, ale blizkost ostrovu ke kontinentu zasadne snizuje logisticke a casove naroky na presuny vojsk.

    3) Britanie dnes uz NEMA ve sluzbe letadlove lode a pocet torpedoborcu se take snizil. Se vzdusnou nadvladou by meli tedy dost velke problemy. Naopak hlavni dve vyhody Argentincu - moznost vzletat z jejich letist a moznost nakupu modernich letounu + vhodne munice jeste pred zahajenim invaze zustaly v podstate nezmeneny.

    Nazor:
    Myslim tedy, ze by, v pripade, ze by se Argentinska invaze povedla, mela by Britanie se zpetnym dobyvanim docela potize, pokud by si neprivedla aliancni partnery s vhodnou technikou na pomoc. - Frantiky, Spanely a Usa treba, protoze tihle vsichni maji letadlove lode.

    Navic si myslim, ze takova situace by primo VOLALA po spoluucasti ostatnich Evropskych vojsk. Kdyz je "spravne" tahat za Frantiky horke kastany z ohne v Mali, ROZHODNE je spravne se sesikovat k osvobozeni tisice lidi, kteri i sebe vidi jako Brity, Britove je vidi jako brity - jednodusee Britskych obcanu, jejichz uzemi dobyl a narokuje si nejaky jihoamericky bananovy dzunglistan kvuli pocitu vlastni dulezitosti a rope.

    Fakt, ze Vatikansky Frantisek pochazi z Argentiny na tom nic nemeni. Zastaval by totiz klasicky neutralni cirkevni postoj tipu "Buh nechce valku", protoze kdyby se postavil na stranu Argentiny, rikal by si nejenom o druhe Britske odtrzeni od rimskokatolicke cirkve, ale i o rozkol uvnitr cirkve. Navic by jeho podpora nemusela byt vubec platna, protoze na zapade, si politici vubec nemusi nazoru duchovnich vsimat. Zatim tu jeste TOLIK tech ortodoxnich muslimu nemame. A ani POTOM, az bude nejcastejsi jmeno synu narozenych v Evrope Mohamed, a prezident si nebude smet ani uprdnout bez porady s imamem, si ze svate stolice budou "zapadoevropane" delat dost malo.

  • Ondřej Lacina
    15:35 17.03.2013

    Takže jediné, co má Argentina společné s Falklandami a jediné co by opravňovalo Argentince nárokovat si Falklandy je pouze poloha ostrovů. To už jsou Falklandy více německé nebo španělské, než argentinské. Komu by se nelíbilo, získat ostrovy bohaté na ropu jen kvůli tomu, že je mají blízko.

  • hovorka11
    13:22 17.03.2013

    Pilot mluví pravdu, stačí si jen projít historii na wikipedii:

    Ostrovy byly objeveny britským mořeplavcem Johnem Davisem roku 1592. První kolonie, avšak francouzská, byla založena až v roce 1764. Roku 1766 zde vznikla i britská osada Port Egmont. Ostrovy byly poté krátce ve španělském držení do doby, než je roku 1820 osídlily Spojené provincie Río de la Plata. Roku 1833 ostrovy okupovali Britové.

    V roce 1914 došlo u ostrovů k bitvě mezi britskou a německou námořní eskadrou. Argentina, která britskou okupaci nikdy neuznala, po letech jednání (od 1966) ostrovy roku 1982 vojensky obsadila. Po krátké argentinsko-britské válce o Falklandy v létě 1982 vypudila britská vojska argentinské složky z ostrovů. Vztahy mezi Spojeným královstvím a Argentinou byly plně normalizovány až roku 1990, aniž by se však Argentina vzdala nároků na Falklandy, jak uvádí nová argentinská ústava z roku 1994.

    Nezávislost Falkland byla získána společně s Grahamovou zemí, Jižními Orknejemi a Jižními Shetlandy v roce 1962 získáním zvláštního statusu jako Britské antarktické území. V roce 1985 pak zvláštní status dostaly Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy.

    V únoru 2010 Argentina protestovala proti těžebnímu průzkumu v oblasti souostroví, nedávné průzkumy ukazují, že se v oblasti nachází až 60 miliard barelů ropy. Stanovisko Argentiny podpořily i další jihoamerické státy.
    ---------------

    Z toho je jasné o co jde:

    - kolonie francouzská
    - kolonie britská
    - kolonie španělská
    -------------------------------------
    Řešení:
    Argentina by mohla převést několik tisíc argentinských obyvatel na Falklandy a provést s jejich účastí nové hlasování. To už by bylo demokratické. Mají to blízko.

  • Ondřej Lacina
    15:22 15.03.2013

    Právo na ty ostrovy má země, ke které se většina obyvatel hlásí a ta země si ostrovy dokáže udržet. tolik k mému názoru.

  • Jarda P.
    13:13 15.03.2013

    Já bych je dal Holanďanům, když je jako první objevili.

  • Štaflík
    20:14 14.03.2013

    To Pilot:
    Věřím, že jde o pokus o vtip, protože tak stupidní blábol snad nemohl být myšlen vážně.

  • martin
    15:22 14.03.2013

    pilote, nize mate uvedene relevantni informace. doplnte si je nez zacnete takhle hloupe kvakat

  • pilot211
    15:20 14.03.2013

    Ostrovy by ale měly patřit Argentíně, protože o ně jeví zájem řadu let a má na ně historický nárok a Anglie o ně jeví zájem až od doby, co zjistily, že se tam nachází ropa. Angličani si vždycky přijdou a začnou si dělat co chtějí. Teď zvolili papeže Argentince, tak schválně, jak bud zbytek světa reagovat na Angličany.

  • David Khol
    14:48 14.03.2013

    Řekl bych, že ze strany Argentinců je to jen takové klasické řečnické cvičení, ke kterému se budou pravidelně vracet. A jistě si jsou dobře vědomi, že britská armáda a námořnictvo je stále mnohem silnější a kvalitnější než argentinské - a tak kdyby k nějakému konfliktu přece jenom došlo, výsledek by byl podobný jako před 30ti lety

  • martin
    13:43 14.03.2013

    Jarda: Na to, kdo na ostrovy má nebo nemá právo neumím odpovědět. pravděpodobně hlavně lidé, kteří je 180 let osídlují a zušlechťují. Ten počátek Falklandské historie jsem uvedl z toho důvodu, že Argentina zakládá svůj nárok na krátkodobém osídlení ( listopad 1832 - leden 1833)(mezitím jsem si dohledal :-) ), kdy Britové ostrovy již dávno prohlásili za své území a nechali všem na vědomí, že i když ostrovy v danou chvíli osobně neužívali, považovali je za svůj prostor.

  • Jarda P.
    13:36 14.03.2013

    Martin: Takže největší právo na ostrovy mají Holanďané?

  • xxx
    12:40 14.03.2013

    100 km severne od Falkland- Malvin? Ale to uz je mimo teritorialni vody, ne?

  • martin
    11:57 14.03.2013

    Paxan? jaké cizí země? přečtěte si něco k tématu...
    Falklandy prokazatelně objeveny cca 1600 holanďany,
    1764 první osídlení francouzské, 1765 britské ( podle všeho o sobě nevěděli)
    1770 byly ostrovy násilně obsazeny španěly a obyvatelstvo vypuzeno ( tolik ke španělskému a následně argentinskému nároku)

    vše si při troše snahy můžete ujasnit např zde: http://en.wikipedia.org/wiki/F...

  • martin
    11:54 14.03.2013

    Paxan? jaké cizí země? přečtěte si něco k tématu...
    Falklandy prokazatelně objeveny cca 1600 holanďany,
    1764 první osídlení francouzské, 1765 britské ( podle všeho o sobě nevěděli)
    1770 byly ostrovy násilně obsazeny španěly a obyvatelstvo vypuzeno ( tolik ke španělskému a následně argentinskému nároku)

    vše si při troše snahy můžete ujasnit např zde: http://en.wikipedia.org/wiki/F...

  • martin
    11:48 14.03.2013

    ultramarinus: v ovládání davu bohužel fungují emoce, nikoli rozum. argentina nemá precedentní právo na falklandy, takže jediné na co se mohou odvolávat je "citová vazba" (k ropě, samozřejmě).
    teoretický nárok, který by snad mohl pocházet ještě od španělů, je celkem chabý. kdyby se chtěli dělit o zdroje, tak by neformulovali takovou rétoriku, jakou formulují. zřejmé ale je, že se dělit nechtějí a chtějí všechno pro sebe

  • Paxan
    11:42 14.03.2013

    OL: Obsazovat cizí země je správné očividně :-D

  • martin
    11:39 14.03.2013

    no ono je docela vtipné, že Argentina se obrací o podporu na USA, jejichž populace si před pár stoletími na základě práve sebeurčení zvolila samostatný stát mimo Britské impérium. Tedy žádají aby USA popřeli toto právo, které stálo u jejich zrodu. vytlačení argentinců r. 1833 je také diskutabilní, podle některých zdrojů byly tehdy ostrovy neobydlené.
    Argentina může dosáhnout svého jen vojensky a stávající probritskou populaci buď vysídlit nebo vyvraždit. a ani jedno by politicky neustáli.
    Snaží se akorát odpoutat pozornost od blížícího se domácího kolapsu a nasosat se ropy. která stejně neleží, stejně jako Falklandy, v argentinských vodách

  • Ondřej Lacina
    11:10 14.03.2013

    Alespoň, že mají Britové koule, si svoje ostrovy chránit ;)
    Do háje s Malvínama, dlouhý život Falklandám :D

  • Ultramarinus
    10:35 14.03.2013

    Je velka skoda, ze se nedohodnou a netezi spolu najednou. Obe strany by si prisly na sve vic, nez kdyz to tam domrte rozstrileji, vyhodi si navzajem loziska do povetri a jeste riskuji, ze tu valku projedou a nakonec nebudou mit nic ani z toho zbytku.