Finská vojenská pomoc Ukrajině

Finská vojenská pomoc Ukrajině
Finské BMP-2MD (2020) / Puolustusvoimat - Försvarsmakten (Zvětšit)

Finská podpora Ukrajině brzy dosáhne hodnoty jedné miliardy eur. Finsko dodnes vlastní značné množství sovětské vojenské techniky, kterou získalo převážně v době studené války. K atraktivním kouskům patří desítky samohybných děl a systémy protivzdušné obrany. Helsinki si navíc předloni objednaly americké stíhačky F-35. Ty do několika let nahradí stárnoucí F/A-18, na něž si dělá zálusk ukrajinské letectvo.

Pro specifické finsko-sovětské vztahy v době studené války se ujal termín finlandizace. Sovětský svaz tehdy určoval bezpečnostní a zahraniční politiku Finska, jež si ovšem dokázalo zachovat parlamentní demokracii a vnitřní suverenitu. Termín zpopularizoval německý politolog Richard Löwenthal koncem 60. let minulého století. Pro mnoho politiků se finlandizace stala negativním obratem, jehož použitím varují před finským osudem po druhé světové válce.

Cena za zachování vnitřní finské nezávislosti byla vysoká. Podle Moskevské smlouvy z 19. září 1944 muselo Finsko vést válku proti německým jednotkám v Laponsku, vzdát se rozsáhlých území a uspořádat soudní procesy s válečnými zločinci z řad vlastního politického vedení. Navíc bylo přinuceno demobilizovat ozbrojené síly, pronajmout Sovětskému svazu vojenskou základnu v Porkkale a legalizovat zakázanou komunistickou stranu. Helsinki postoupily Sovětskému svazu území o rozloze přibližně 29 000 km2, přičemž 420 000 tamních etnických Finů nuceně přesídlilo za nové finsko-sovětské hranice.

Po Pařížské mírové smlouvě upevnila novou geopolitickou realitu Dohoda o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsaná Finskem a Sovětským svazem v roce 1948. Finsko mohlo do jejího znění jen málo co mluvit. Podle prvního článku se Helsinki zavázaly k obraně svého území, pokud by Německo nebo některý z jeho spojenců napadl Finsko nebo jeho prostřednictvím Sovětský svaz. Smlouva v takovém případě očekávala vedení dvoustranných jednání o způsobu obrany. Druhý článek se zabýval hrozbou takového útoku a stanovil závazek obou zemí dohodnout se na adekvátní odpovědi.

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

PREMIUM Turecké veto pro Finsko a Švédsko: nedůstojný handl nebo chladná vypočítavost?

Navzdory původnímu plánu se Severoatlantická rada ve středu neshodla na přijetí Finska a Švédska do ...

Finský zájem o české bezpilotní letouny Primoco

České velvyslanectví v Helsinkách během několika měsíců a v rámci řady jednání postupně představilo ...

Finsko: Jsme připraveni na válku s Ruskem

Finové se na ruský útok připravují desítky let. V případě války jsou Finové odhodláni se bránit – ...

Finská demokracie a osobní oběť Urho Kalevy Kekkonena   

Počátkem září roku 1939 prožívali obyvatelé Polska mimořádně těžkou dobu. Necelé tři týdny po ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.