Finsko modernizuje BVP-2

Foto: Dvojice finských BVP-2. / Autor: Termos, GFDL
Dvojice finských BVP-2. / Autor: Termos, GFDL

Finsko modernizuje všech svých 104 bojových vozidel pěchoty BVP-2. Zpráva přichází v době, kdy Armáda ČR řeší budoucnost svých bojových vozidel pěchoty BVP-1/2.

Bojová vozidla pěchoty Finska

Finsko objednalo prvních 20 BVP-2 ze Sovětského svazu v roce 1988. Smlouvu na dalších 84 vozidel BVP-2 Finové podepsali v roce 1991.

Pro bojová vozidla pěchoty si Finové rovněž pořídili protitankovou výzbroj v podobě 420 ks protitankových střel 9M111 Fagot a stejný počet protitankových střel 9M113 Konkurs. Sovětský svaz, resp. Rusko, dodalo všechny vozidla i výzbroj do roku 1992.

Ve finské armádě sloužilo také 195 vozidel BVP-1. Většinu BVP-1 Finové vyřadili z výzbroje v roce 2004. Padesát strojů však bylo přestavěno na velitelská vozidla a vozidla pro předsunuté dělostřelecké návodčí.

Kromě starších BVP-1/2 se však finská armáda může opřít také o 102 moderních bojových vozidel pěchoty švédské výroby CV9030 FIN. První vozidla CV9090 FIN získalo Finsko v roce 2002.

Foto: Finské BVP-2 se s protitankovou stÅ™elu / Finnis Army Finské BVP-2 s protitankovou střelou 9M113 Konkurs. / Finnish Defence Forces

Modernizace BVP-2

V současné době finská armáda provozuje 104 strojů BVP-2. Všechny vozidla mezi roky 2015 až 2019 projdou modernizačním programem. Náklady se odhadují na 25 až 30 milionů euro (690 - 828 milionů Kč), tedy zhruba 250 až 300 tisíc euro na vozidlo (6,9 – 8,3 milionů Kč).

Rozsah modernizačních prací nebyl popsán. Z výše rozpočtu je však zřejmě, že nepůjde o hloubkový „upgrade“ (pohonný systém, pancéřování, výzbroj). Jak se zmiňují kusé zprávy, modernizací projde především elektronické vybavení.

„Největší požadovanou změnou je zlepšení provozních vlastností ve tmě. Chceme získat mnohem lepší schopnosti pro práci ve tmě, tedy především termovizní kamery pro řidiče a střelce,“ říká plukovník finské armády Jukka Valkeajärvi pro finské noviny Helsingin Sanomat.

Kromě jiného finské vozy získají vybavení pro potlačení zvukové, vizuální a tepelné stopy. Zřejmě půjde o nějakou formu chlazení výfukových plynů a maskovací sítě, schopné zakrýt tepelné záření vozidla. Hovoří se také o nákupu nové protitankové výzbroje, v podobě ruských střel Kornet nebo izraelských Spike.

O modernizační zakázku se uchází dvojce finských firem - Conlog Oy a Oricopa Oy (součást koncernu Patria). Obě firmy představily vlastní verze modernizace BVP-2.

Finská armáda modernizované BVP-2 obou firem testovala v polních podmínkách již v květnu letošního roku. Konečně rozhodnutí o vítězném provedení padne do konce roku. Modernizovaná vozidla zůstanou ve finské armádě až do roku 2030.

Zdroj: Defence24Helsingin Sanomat

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polský průmysl domestikuje finské transportéry AMV

Za posledních deset let odebrali polští vojáci několik stovek finských kolových transportérů Patria ...

Ruský Kamaz představil obrněná vozidla Tajfun

Před pár dny navštívil ruskou automobilku Kamaz prezident Tatarstánu Rustam Miňnechanov. Při této ...

Polské vozidlo přímé podpory PL-01 Concept

Návštěvnicí polské vojenské výstavy MSPO 2013 mohli vidět futuristický vyhlížející koncept vozidla ...

Patria AWV – nové obrněné vozidlo z Finska

Finská Patria na právě skončené londýnské výstavě DSEI představila nové kolové obrněné vozidlo AWV ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Vočko
    22:42 15.09.2014

    KOLT: Důvod nabídnutí šestky pro síly rychlé reakce je podle mě hlavně ten, že prostě nic jiného, co by jsme mohli nabídnout, nemáme. Ostatní jednotky nemají jak lidi, tak munici, jídlo, náhradní díly...

  • CerVus
    17:56 15.09.2014

    proboha naše armáda nemá prostředky na kvalitní výzbroj profesionální armády a Vy by jste pořád chtěli modernizovat záložáky, kteří si chodí blbnout do výcvikáče na pár dní v roce. AZ můžou klidně operovat s nemodernizovanými BVP jak je vidět na ukrajinské armádě stále fungují.

  • Jura99
    15:32 15.09.2014

    Problém většiny armád každé doby bývá, že se připravují na minulou válku. Ukrajinská válka přesto ukázala, že těžké zbraně a např. salvové raketomety jsou velmi účinnou zbraní stále. Vždyť Grady mj. údajně zcela zlikvidovaly celou rotu ruské výsadkové divize ze Pskova a decimují pozice a morálku obou stran. Pokud jde o BVP Šakal, začínám si myslet, že místo v naší armádě má, pro záložní mech. brigádu, která by se měla nově postavit. Věž nejlépe z panduru, ale pokud jsou plné sklady ruské munice na starou věž, tak klidně nechat ten starý kanon. Nákup nové munice v počtech obvyklých v ČSLA by byl jinak další astronomickou položkou. 7.br přezbrojit na novou techniku, koupit rovněž náhradu za RM-70. To vše je příprava na starou válku, přesto stále užitečná. Pro novou válku postavit nové jednotky zvláštního určení o síle několika tisíc vojáků, vysoce mobilní, vybavené přenosnými komplety PTŘS a PLŘS, to vše v hojném počtu.

  • Takeda
    13:37 15.09.2014

    Kdyz odhlednu od devastace armady a co vsechno neni, tak 7mb potrebuje lepsi techniku. Ale jsem spis pro novou techniku se stejnou vezi, nebo alespon kanonem jako v panduru, z logistickych duvodu.

    Kdyby nebyly penize, tak alespon tenhle facelift.

  • brin
    12:47 15.09.2014

    Tak ono úplně stačí, že armáda už nemá ani zásoby běžného střeliva a střelivo se nenakupuje centrálně, ale jednotlivě po útvarech, každý za sebe. Což je samozřejmě ideální prostředí ke korupci a podmazávání a cena je samozřejmě o hodně vyšší a naprosto zbytečně. Ale takto to v armádě dnes funguje. On je zájem hlavně o to, aby byla armáda ve srabu a politici ji mohli používat jako dojnou krávu pro svoje soukromé projektíky.

  • KOLT
    11:33 15.09.2014

    Vočko: Průzkum, zajištění klíčových objektů, přepady důležitých struktur a jiné "otravování" protivníka. Výhoda těchto jednotek je především v možnosti jejich téměř okamžitého nasazení. Koneckonců do nově vznikajících kapacit NATO určených právě pro tento případ nabízíme právě odřad z 601. skss a nějaké vrtulníky. Divil byste se, co zvládne jednotka speciálních sil vybavená protitankovými střelami. Ty bych ostatně velmi rád viděl i u 43. vpr. Nevím, jaká je současná situace (snad se to díky misím a nedávné certifikaci zlepšilo), ale svého času byla šestka jediná jednotka, která v případě vyslání prostě zabalila nádobíčko, které má "doma" a běžně používá, a mohla jet. Jakákoliv jiná jednotka musela být poměrně rozsáhle dovybavena.

    Samozřejmě "v závěsu" za nimi by musely být vyslány těžší jednotky. K tomu je, přesně jak píšete, 4. brn. Ale prostě přepravit Pandury je logisticky náročnější. Výsadkový prapor naskládáte do několika letů Airbusu, CASY dovezou vybavení (kromě aut, ty se tam tuším nevejdou a musí se přepravit něčím o kapánek větším – poděkujme politikům, že nemáme odpovídající transportní kapacity).

    Souhlasím s tím, že 7. mb by měla být urychleně vybavena na solidní úroveň. Jenže ono by toho bylo díky dlouhodobému podfinancování a rozkrádání armády bylo potřeba strašně moc.

  • petres
    10:26 15.09.2014

    KOLT souhlas, Vočko, klonil bych se spíše k přezbrojení 7.mb novým typem a současným přesunem BVP-2 k nějaké nově vytvořené jednotce (až brigádě?) AZ určenou k čistě k obraně našeho území, případně přilehlého území. A tam bych udělal tu menší modernizaci.
    Ještě KOLT bod 4) určitě zajímavé téma, současný trend jde tímto směrem. Nedávné téma o schopnostech AČR - dělostřelectvo bylo k diskuzi o tomto vhodné. Znamenalo by to asi zánik 13. pluku v Jincích a přeřazení 2 oddílů, každý k jedné brigádě.

  • petres
    10:26 15.09.2014

    KOLT souhlas, Vočko, klonil bych se spíše k přezbrojení 7.mb novým typem a současným přesunem BVP-2 k nějaké nově vytvořené jednotce (až brigádě?) AZ určenou k čistě k obraně našeho území, případně přilehlého území. A tam bych udělal tu menší modernizaci.
    Ještě KOLT bod 4) určitě zajímavé téma, současný trend jde tímto směrem. Nedávné téma o schopnostech AČR - dělostřelectvo bylo k diskuzi o tomto vhodné. Znamenalo by to asi zánik 13. pluku v Jincích a přeřazení 2 oddílů, každý k jedné brigádě.

  • Vočko
    00:09 15.09.2014

    KOLT: K čemu bude bude při náhlém konfliktu (např. Rusko valící se přes Ukrajinu a Slovensko/Polsko buduje obranu) taková 601. nebo 102.? Pro takového spojence by byly lepší silové jednotky, které případného útočníka odstraší. Celá 4. brn. je pro takovou pomoc NATO předurčena ale i tak není její stav 100%.
    Ač nejsme moc dobrým členem NATO, jako první bych dal dohromady 7. mb. alespoň lehkou modernizací, jak píše Mattauch. Dále základní vybavení pro vojáky (ať nemusí kupovat v armyshopech, zase se týká především 7. mb.), pak až řešit síly rychlé reakce (zatím dělat, že 4. brn. je schopná plnit to, co NATO žádá) a až nakonec řešit AZ. Pro současné AZ a dalších deset let stejně nejsou nějaká BVP v počtech věších než 20 ks reálná.

  • KOLT
    17:49 14.09.2014

    Armádu bychom měli plánovat jak ve smyslu teritoriální obrany, tak ve smyslu plnění spojeneckých závazků. Můj pohled na věc je takovýto:
    1) Potřebujeme několik jednotek schopných rychlého nasazení v misích a v případě náhlého konfliktu. Ty musejí být dobře vybavené, vycvičené a vysoce mobilní.V tomto směru se jedná především o 601. skss, 102. prpr a 43. vpr.
    2) Musíme tedy počítat s tím, že nezanedbatelná část armády bude v případě konfliktu střední či vysoké intenzity vyslána do boje mimo naše území. Tato část armády by tedy měla být vybavená moderní, dobře transportovatelnou technikou. Což +- platí, jelikož se jedná o 4. brn. 3) Dále potřebujeme mít alespoň jednu brigádu, která je přímo určená k přímé teritoriální obraně, tedy brigádu s těžkou technikou, u které nebude doprava vzduchem až tak zásadní vlastnost. Ovšem je nutné v případě déletrvajícího konfliktu počítat s tím, že tato jednotka bude vyslána i mimo naše území, nicméně jelikož se nebude jednat o co nejrychlejší nasazení, transport opět nebude takový problém. Technika těchto jednotek by opět měla být kvalitní, tedy rozhodně bych nešel cestou modernizace BVP-1/2. Je nasnadě, že v tuto chvíli je takovouto jednotkou (nebo by jí měla být) 7. mb.
    4) Dělostřelectvo, ženisty ap. bych integroval do "hlavních" jednotek. Jejich vyčlenění mi přijde v armádě velikosti AČR jako naprostý nesmysl.
    5) Mít slušné AZ včetně mechanizovaných jednotek, které by bylo možné povolat v případě ohrožení teritoria ČR či v případě živelných katastrof. Pro tyto jednotky mi naopak lehce modernizované BVP-1/2 přijde jako ideální řešení (schopnost plavby, kupříkladu).

    Specifické jednotky jako chemiky aj. jsem úmyslně vynechal, jelikož o nich vím vcelku kulové. Stejně tak jsem úmyslně nezahrnul letectvo.

    Omlouvám se za trochu delší příspěvek mimo téma. Chtěl jsem jím jen osvětlit důvod, proč považuji hloubkovou modernizaci BVP-1/2 za zbytečně vyhozené peníze.

  • KOLT
    17:12 14.09.2014

    Jan Grohmann: Nezlobte se, ale já nic z toho, co jste popisoval, v příspěvcích semtama (minimálně v tété diskusi) nenašel. Naopak psal o vyčlenění kolové techniky na mise.

  • semtam
    13:11 14.09.2014

    petres

    Víceméně souhlas, ovšem jak je nyní nebo doposud bylo. Tak expediční síly bylo plánované vyzbrojit lehkou technikou. Viz. Pandur. Moderní BVP váží pomalu 30 tun někdy i více. Tím vzniká logistická náročnost pro jeho přepravu. I přesto si myslím, že má stále nezastupitelné místo. Pokud by prvosledované jednotky byly uzpůsobeny jak pro obranu ČR i zahraniční mise neviděl bych v tom problém. Problém je ve výzbroji. S moderními BVP vzniká náročnost na logistiku.
    K BVP-2., modernizace typu Šakal by byla smysluplná před 10 lety. Nyní by postačilo přibližně to co popisoval Mattauch.

  • petres
    12:16 14.09.2014

    Protože je svět propojený, je potřeba mít kvalitní (profesionální) prvosledové jednotky schopné nasazení i mimo území ČR. A ty pokud možno je vybavit moderní technikou, což dle mého znamená nového typu s dlouhou životností (možností minimálně jedné modernizace).
    Zatím jsme se nemuseli potýkat s problémem (vzhledem k tomu, že základní vojenská služba byla zrušena relativně nedávno), že v případě potřeby povolání většího počtu záloh budou mít starší ročníky problémy s obsluhou nové techniky. A i když jsem zastáncem nových nákupů je mi jasné, že finanční limity jsou neúprosné. A proto mi přijde racionální zavést z dlouhodobého hlediska cyklus - profesionální brigády nákup nové techniky, po jejím zastarání modernizace a převedení do výzbroje záloh (případná teritoriální obrana, která by byla určená pouze k nasazení na území ČR a sloužila by k zabezpečení cílů na našem území). Tím by alespoň část záloh byla obeznámena s obsluhou té techniky (s nutným doškolením na modernizovanou) protože by se s ní setkala během své aktivní služby. A souvislost s článkem o modernizaci BVP-2 je ta, že tohle by mohl být jedním s příkladů. Otázka je pak ovšem rozsah modernizace (malá - velká), což ovlivní dva faktory - oblast předpokládaného nasazení a finanční možnosti. Takže se na modernizaci můžeme koukat jako na proces zlepšení bojových možnosti v rámci omezeného nasazení (hrozeb) a zvažovat pak např. pravděpodobnost hrozby IED při obraně na vlastním území.

  • semtam
    11:35 14.09.2014

    Jan Grohmann

    V mém příspěvku jsem hlavě odpovídal na užití BVP v AČR. Co se týče koncepce naší armády, je jasné, že v dnešní době kdy je svět vzájemně propojen. Je i bezpečnost ČR přímo i nepřímo ovlivněna z menší či větší části z konfliktů od nás relativně daleko. My pokud se nemýlím nemáme takové prostředky aby jsme dokázali ovlivňovat chod ekonomiky či bojů třeba na Blízkém východě. Z toho vyplývá a i ze současnosti je zřejmé, že naše země se podřizuje podmínkám silnějších uskupení ke kterým se dobrovolně přidala aniž by z toho měla prospěch. Tím příkladem myslím třeba sankce na RF (jen jako příklad prosím).
    Naší hlavní zbraní ve světovém dění nemůžou být naše ozbrojené síly i kdybychom je vybavily maximálně pro zahraniční použití. Naše nejúčinnější zbraň je v tomto případě diplomacie. Tím nezavrhuju a z mého příspěvku to snad ani nemohlo vyplynout, že odmítám zahraniční účast AČR. Chybu považuji v tom, vytvářet armádu ryze expediční, jak se doposud děje. Pokud naše armáda se někdy zúčastní konfliktu, který bude přímo ohrožovat bezpečnost ČR. Tak nemusí jezdit mimo Evropu, ale přesune se o 1000 max. 2000 km od našich hranic a to možná i zveličuju. Už vzhledem k velikosti našich ozbrojených sil, by bylo šílenstvím vyslat celou AČR do vzdáleného konfliktu aby tam mohla významně působit. Naše ozbrojené síly se mají proto prvořadě soustředit na obranu území ČR, pokud budou s takovou koncepcí zasahovat na podporu naší sousední země nebo země v našem „blízkém příhraničí” tak tato koncepce OS jí určitě nepoškodí. Expediční sbory určitě mít také, ale přiznejme si, že v globálu tvoří jen kapku v moři.

  • Jan Grohmann
    10:45 14.09.2014

    Pro sematam, omlouvám se, to ale je myšlení tak z 19., možná i z 18. století. Kdy žilo na světě miliarda lidí, dopravovalo se maximálně na koních a bojovalo se zadovkami, a zrovna se objevil telegraf. Kdyby takhle uvažoval Izraele, již by neexistoval.

    Co je to obrana ČR a kde začíná? Máte na mysli jen geografickou hranici ČR? Čekat na hranicích, než protivník sešikuje vojska na dosah u hranic a za žádnou cenu si nedovolit vojensky působit za hranicí ČR, protože se "to nesmí" ? Armáda ČR neslouží k ochraně geografické hranice ČR, ale k ochraně zájmů ČR.

    Dnes technologický rozvoj umožňuje šíření biologických, chemických i raketových technologií i do nestátních útvarů. Malá skupina hackerů dokáže položit energetickou síť určitého státu. Islámští teroristé si budují pozice na Středním východě a narušují bezpečnostní stabilitu. Ropa, zemní plyn a další zdroje nám neprýskají ze země.

    O osudu ČR se nerozhoduje uvnitř geografických hranic, ale venku. A politické-ekonomické i bezpečnostní zájmy ČR neleží jen uvnitř geografické hranice ČR.

    Ano, můžeme diskutovat o smyslu Iráku, Afghánistánu. Ale řešit bezpečnost jen uvnitř vlastního území je podle mě v 21. století cestou do pekel.

  • KOLT
    10:24 14.09.2014

    Výborný popis situace i návrh řešení od Mattauch! Jen dodám, že právě takovou "light" modernizaci bych si představoval pro AZ, pro 7. mb bych raději viděl nová BVP typu CV90 nebo Puma. Část AZ by pak mohla fungovat jako jednotka teritoriální obrany, právě podle britského vzoru, který zmínil petres. Důvod, proč nekoupit i těmto jednotkám moderní BVP je zřejmý – náš stát nebude ochotný vydat dost peněz ani na zmíněný kombinovaný model, natož že by koupil nové stroje i AZ. Nehledě na to, že za současné situace jsou utopií i ony jednotky teritoriální obrany ;-(

  • Mattauch
    23:54 13.09.2014

    Albrecht:
    My jsme jednou vezli batohy pověšené za výmetnice zadýmovacích granátů.. kupodivu jsme žádný cestou neztratili...
    Ohledně stavu BVP nelze než souhlasit, opakovaně se stává, že ze tří BVP ani jedno nefunguje na 100%. Namátkou... úniky nafty, nefunkční stabík, nefunkční spojení... Obzvláště za letních dní je ta nafra v prostoru roje super...

    Lukas:
    Ohledně BVP u Finů, neřekl bych, že jejich role je marginální. Dle toho co vím, mechanizované svazky tvoří operační zálohu která má napadat jednotky protivníka které prorazí přes hraniční obranné pásmo. Vzhledem k terénu ve Finsku se sice patrně nebude jednat o boj velkými svazky, ale to nesnižuje důležitost tohoto typu jednotek.

    Obecně mi Finský přístup k modernizaci připadá poměrně logický.
    Nejslabším místem BVP jsou prostředky zjištění protivníka, které oni chtějí nahradit. Kanon má dostatečnou výkonnost pro boj s východními BVP (realita je taková, že naše BVP budou spíš střílet na BVP 1 - 3, než na Pumu), byť změna typu munice (AP / HE) není tak rychlá a jednoduchá jak by bylo žádoucí (bohužel na to nestačí jeden přepínač). Pancéřování je opravdu slabé, ale zese se ptejme jakým hrozbám má BVP čelit... dle mého nemá smysl zesilovat pancéřování, pokud nedosáhneme na ochranu zastavující 30mm průbojnou munici čelně a 12,7 z boku a toho se obávám nedosáhneme bez zásadní rekonstrukce podvozku, protože hmotnost vozidla má své limity. Ohledně prostoru roje, ve kterém se občas svezu, musím říct, že je to fakt na pěst. Byl projektován na 6 standardních vojclů SSSR ze žedesátých let (165cm výška, 60kg a na sobě jen livčika), takže aby se tam poskládal moderní voják je poměrně složité. Tohle však může odstranit jen komplexní modernizace jako je šakal (tedy defakto nové vozidlo).

    Osobně bych k tomu přistoupil podobně jako Finové (když už bych do té prehistorické platformy chtěl strkat peníze).
    1) je třeba zajistit osádce situační přehled
    ...a) pro velitele samostatnou pozorovací hlavici s denní a noční větví, vybavenou termovizí
    ...b) pro střelce nový zaměřovač s denní i noční větví
    ...c) pro řidiče nový noktovizor
    ...d) hodilo by se doplnění schopnosti hunter / killer, přecijen je to lepší než: "do leva... do leva... ještě... nahoru... vidíš cíl?" :)
    ...e) GPS terminál alespo%n do každého třetího vozidla

    2) Spojovací prostředky - není nic tak nasíracího, jako muset na BVP mávat, aby jeho velitel vykoukl z poklopu a pak se snažit přeřvat motor aby jste se domluvili... obzvlášť když má ten venku na zádech vysílačku RF 1305, která ho nebetyčně sere kdykoliv s ní musí dovnitř BVP. Tahat to a stejně se nedomluvit s vlastnim BVP je fakt na ránu... Nehledě na zahlcování VRoj, když krom velení roji ještě musí rukama nohama a řvanim předávat veliteli BVP rozkazy od VČ...

    3) Ochrana - Vzhledem k předpokládané životnosti BVP bych se nepouštěl do rozsáhlé přestavby, takže bych jen doplnil SLAT, který by měl být upraven tak aby se mezi BVP a SLAT daly umístit batohy s výstrojí roje a osádky...

    4) prostor roje - Opět se toho dá udělat jen málo bez většího zásahu, ale jelikož nové zbraně nepasují do lafet a předs batohy a SLAT bych stejně střílet nechtěl, bylo by možné demontovat lafety a využítz tento prostor. Buď tam přesunout nádrž, čímže by se získalo dost prostoru navíc a možná by se i dalo sedět ksychtem "dovnitř" jak je dnes zvykem (což by zároveň znamenalo, že vojáci u dveří by měli mnohem lepší přístup k jejich ovládacím pákám a všichni by si mohli o něco lépe poskládat nohy - zbyla by už jen bolest zad, nedokrvení nohou, křeče a bolest kolen by mohla zmizet). Druhou možností je tento prostor využít pro další výstroj, ale preferoval bych první variantu.

    Dostali bychom tak vozidlo, kde by velitel a řidič věděli kam jednou, velitel a střelec nacházeli cíle rychle i za stížených podmínek a byli by scholni je rychle postřelovat, všichni by věděli, že ssebou mají batohy se vším co potřebují (ne do dvacetilitrového batohu se mi nevejde vše co na týden potřebují), výrazně va vzrostla odolnost proti RPG a jako bonus by roj byl bojeschopný i po několika hodinách v BVP.

    Radši bych nové BVP, ale na regulérní boj střední až vysoké intenzity tohle postačuje a ekonomicky je to výhodnější než šakal, u něhož věřím, že by bylo fine na dalších 10 - 15 let, ale dost nerad bych ho měl dalších 30 a tak by to obávám se dopadlo. a na těch 10 - 15 let je jeho modernizace prostě zbytečně složitá.

  • Lukas
    20:33 13.09.2014

    Cóż - cóż ciezko to nazwać modernizacją - raczej facelifting...
    I u nas BWP-1 dostają nowe noktowizory...
    Choć nikt tego modernizacją nie nazywa...

    U Finów BWP odgrywają marginalną rolę - stąd skromnia ich ilość...
    Skromnie są też ich możliwośći finansowe - toteż starają sie kupować to co najważniejsze... Zobaczcie - kupili używane MLRS, ale nie kupili zbyt wiele AMV...

    Czy ACR powinna naśladować Finów?
    Narazie ACR to inny model armii...

    Co do ekspedycyjności - już to pisałem w temacie Czechy vs Rosja...
    Jeśli Rosja będzie realnym zagrożeniem Czeskiej Republiki - to tylko w przypadku większej międzynarodowej operacji (w ktorą uwikłana będzie Polska)

    I teraz odpowiedźcie sobie na pytanie:
    Czy ACR powinna pomóc Polsce? - i walczyć pod Warszawą, Lublinem, Rzeszowem?
    Czy i w jaki inny sposób Republika Czeska jest gotowa wspomóc sojusznika?

    Czy może ACR powinna pilnować granic Czech i czekać aż "wielcy" zorganizują "odsiecz"?

    To jest podstawowe pytanie, które powinno uksztaltowąc doktrynę ACR - oraz kształt ACR...

  • Karlos73
    19:24 13.09.2014

    Jan Grohmann, nase armady skoro 20 rokov budovali expedicne vojsko, vhodne tak na misie (Juhoslavia,Irak,Afganistan,Golany,Cyprus,...), financne sme podorovali cudzie armady (Irak,Afganistan) a aj tak tie prachy isli hore kominom, vzhladom na sucasne politicke pomery. Popri tom sme stratili viacero sposobilosti, pripadne boli znizene na minimum. Je na case zacat budovat armadu na vlastnu obranu, a nespohliehat sa len na clenov v NATO.

  • albrecht
    18:51 13.09.2014

    Chcete slyšet bigošův názor na spolehlivost BVP a dostatek náhradních dílů? Velitel průběžně mění svou pozici podle toho, jak ho které vozidlo sere. Každé z nich má dlouhodobě nějakou závadu, když prší venku, prší i ve věži a roj si může pod nohama pouštět v kalužích nafty lodičky. Vozidla se i po GO ve Štěpánově vrací stejně rozbitá, jako tam odjela,a když u útvaru jedno BVP klekne, nahradí se jiným, které dosud stálo jako NEPOTE.
    Vojáci, kteří musí na výcviku s BVP strávit delší dobu, než jeden den, si automaticky balí plato ibalginu proti bolesti ze ztuhlých kloubů a čichání nafty. Batohy, jídlo, spacáky a karimatky jsou narvané úpně všude (většinou u chemika, kde při jízdě padají řidičovi za krk), a fasované májky, tatranky a krajíce chleba záhadně mizí a objevují se až při přechodech na zimní/letní provoz. Už se těsíme na modernizované, ještě starší BVP 1 :)

  • semtam
    18:10 13.09.2014

    K čemu BVP budem potřebovat, zda na mise nebo obranu, je úkol pro plánovače AČR. Armádu máme mít pro obranu státu. Na mise stačí vyčlenění několika desítek kusů kolové techniky.
    Jestli budem armádu tvořit jako expediční sbor, tak o armádě jako takové se už nedá mluvit. Úkolem armády je v první řadě obrana našeho území.

  • Jan Grohmann
    13:42 13.09.2014

    Tak nejprve, než se budeme řešit nástupce/modernizaci BVP je třeba si říct, k čemu jej budeme používat. A také je třeba definovat, jaké nebezpečí nám hrozí. Budem opravdu posílat BVP do "bojů s teroristy" někde na Středním východě, nebo se budeme soustředit na obranu ČR?

  • semtam
    13:38 13.09.2014

    Co o Šakalu říci. České a slovenské firmy se předvedli, to ano.Jenže stále Šakal nedosahuje v odolnosti moderních BVP. Vidím u něj jen podstatné zlepšení prostoru pro osádku a tím to asi tak končí. Vše ostatní se dá instalovat na nasávající BMP. Co se týče pohonu. Tak vzniká otázka pokud je opravdu potřeba výměny za novou jednotku. Jestli uživatel BMP má dostatek náhradních dílů, plus i kompletní pohonné jednotky, tak výměna se mi nezdá až tak urgentní. BMP je známo pro svou spolehlivost a slušné jízdní vlastnosti.
    Pokud je pravdou, že Turkům se povedlo snížit výrazně cenu BVP Tulpar na 1,2 USD a na jeho vývoji se podíleli Němci, tak proč mi nejdem také touto cestou? Nemusíme vyvíjet BVP od začátku. Stačí podat poptávku po platformě a nabídek může být mnoho. Vybrat si cenově příznivou a vozidlo nám může vyjít do 2 mil. USD až 2,5 mil. USD. Budem mít vozidlo odpovídající současným požadavkům, zapojíme do něj svůj průmysl ještě víc než při modernizaci Šakala. Vozidlo nám může sloužit následujících cca 40 let a nebudem muset hledat náhradu za 15 let až Šakalu dojde životnost.

  • petres
    11:59 13.09.2014

    Co se týká možnosti modernizace BVP-2 pro jednotky AZ (i když jsem zastáncem nových IFV) vzhledem k našim finančním možnostem je to možné řešení. To v případě pokud by se stalo realitou držení cca 5 000 AZ ( 1 brigáda?) v době míru. Vycházím ze zprávy, která se objevila v srpnu letošního roku v tisku: http://zpravy.idnes.cz/armadni...
    Potom by se mohl stát realitou model, který se mně osobně velmi líbí a to něco na způsob britského modelu, kdy jsou pozemní síly rozdělené na polní armádu ( v našem případě současné profesionální brigády a pluky s pokud možno s co nejkvalitnější výzbrojí v rámci finančních možností) a síly teritoriální ochrany, kterou by tvořila např. 1 brigáda AZ pravě s modernizovanou technikou, která by nebyla tak finančně náročná.

  • Breta
    06:24 13.09.2014

    Zdravim,
    nechapu co mate proti modernizaci Sakal. Dalsi vec mit ve vyzbroji dva odlisne systemy jako je BVP a CV9090 jsou pro logistiku prece dva odlisne systemy. Dit jenom porizovani nahradnich dilu a munice bude dosti nakladne a to nemluvim o tom ze se mechanici musi zaskolit na oba systemy. A pokud jde o takzvanou modernizaci finskych BVP, tak tomu nerikam modernizace. Jen ze pridaji elektroniku pro lepsi videni za stizenych podminek a o chlazeni a maskovaci site. O strelach nemluvim, protoze ty by museli tak jako tak nakoupit dalsi. Pokud modernizace, tak by se ji melo docilit zvyseni vykonu, pruchodivosti, kompatibility s jednotkami NATO, bojove ucinosti za kazdeho pocasi a kazdych klimatickych podminkach a zlepseni poruchovitosti a snizeni sporeby a mnohem dalsi. Sakal je modernizace ceskych a slovenskych firem coz se pak budou cpat penize do ceskych a slovenskych firem, ceske a slovenske ekonomiky a budou se prijimat lide na nova pracovni mista. A Sakal bych jen nechtel odsoudit protoze to co jsme zatim videli je prototyp a uplne na zkousky se bude postupne doladovat. A casem jak armada zavede i v Brne vyvijeny aktivni ochrany system, tak se to muze na to namontovat. A zaroven bude mi armada jeden system kde se budou technici muset proskolit na jednu vec, logistici budou dodavat nahradni dily a veskery material na jeden system a ve vetsi mire nez pro dva systemy a muzou na to dostat i vetsi slevu. A nevidim duvod proc by se nemohli z modernizovat BVP i pro zalozaky, kdyz se stim budou muset naucit jezdit.

  • CerVus
    00:43 13.09.2014

    Zajímavé, že mnohem výkonější ekonomika nahlíží na modernizaci BVP reálnějším pohledem. Kdežto v ČR potažmo SR se každý snaží vykopat co možná největší tunel na Maltu.

  • Gorn
    23:24 12.09.2014

    Osobně si myslím že finská modernizace je špatný přístup. Souhlasím s nutností instalace nějaké elektroniky, novou PTŘS a zlepšenou ochranou proti detekci, ale chybí mi pár zásadních věcí.
    Modernizace pohonného systému je nutná a neprovést ji je nesmysl. Přecijen ty BVP občas jezdí (dokonce i u AČR) a tak, nečekaně, dochází k opotřebení tzn. ty komponenty stejně nakonec vyměníte, akorát po dílech. Navíc nový motor by poskytl vyšší výkon a nižší provozní náklady, to samé převodovka, pásy...
    A následně samozdřejmě pancéřová ochrana, čelní pancíř je nedostatečný, boční taky a zadní je celkem kontroverzní. Vzhledem k tomu že pokud jsou nádrže naplněné pískem (oficiální doporučení, nikoliv nějaký výmysl) dokáží odolat palbě těžkého kulometu bych to možná ani neřešil- on pak totiž boční pancíř má nižší odolnost a čelní srovnatelnou. Pancéřová ochrana by se měla jednoznačně zlepšit, alespoň odolnost proti ráži 14.5mm, investice to není nijak závratná (pokud už investujete do pohonu) a bojovná hodnota vzroste značně.

    Samozdřejmě vnitřní prostor by taky chtěl nějaké změny, zde ovšem není jisté co udělají finové, každopádně doufejme že přijdou s nějakým zajímavým řešením pro sedmého člena výsadku (ten co sedí za řidičem).

    KOLT: nápad "BVP zmodernizovat a dát AZ" nechápu, nechci to tu nějak rozpitvávat, ale v součastnosti (a plánované budoucnosti) jsou v AZ mechanizované pouze jednotky (jedna četa a jedna rota tuším) patřící do sestavy klasických(profesionálních) praporů. Takže buď navrhujete aby měli jinou techniku než tyto prapory (což by v případě 41.mpr bylo velice zajímavé protože má pouze kolovou techniku) nebo chcete některým strážním rotám dát BVP-2 (to snad ne) nebo chcete vytvořit nějakou "samostatnou" mechanizovanou jednotku AZ (jsem klidně pro mít u 7.mb celý prapor AZ, ale nemyslím že by záložáci, při stavu AČR, měli mít modernizované BVP)

  • Karlos73
    22:44 12.09.2014

    Fini ukazali, ze tento tip vozidiel zo sovietskych cias ma este svoje kvality, ale uz len ako rezervny bojovy prostriedok, popri ich CV9030 FIN. Fini ich drzia hlavne pre ich schopnosti plavajucich IFV, pre charakter ich krajiny tisicich jazier, a ich dostatocnou palebnou silou a vezenou posadkou...
    To co sa ponuka armadam CR a SR je v peknom obale zabalena nizkopercentna cierna cokolada za 1,3mil. US$. Viez si to rovnako predstavit ze Slovensko si podrzi v rezerve cca 80ks modernizovanych BVP (Sakal), pripadne CR cca 160ks, pri modernom IFV, ktore dnes zapadoeuropske statyponukaju.
    Na vyber je z viacerych moznosti :
    1.Nemecka Puma za cca 5,3 - 6mil. US$ (co je nad moznosti nasich statov)
    2.Svedsky CV9030 za cca 3 - 5 mil. US$
    3.Rakusko-Spanielsky Pizarro/ASCOD za cca 3,6 mil. US$ - Britsky Scout SV (?)
    4. Turecky IFV Tulpar za cca 1,2 mil. US$
    5.Taliansky Dardo IFV cca 6 mil.US$ - dost predrazeny taliansky solo projekt.
    Mame jedinecnu moznost spolcneho obstarania si vecsieho mnozstva modernych IFV. Chapem nase armady, ze tu mame sposobilosti, zevedeny druh zbrani a streliva, a pokial je to funkcne tak to treba vyuzit, aj ako rezervu obrany. Je ale dolezite zacat modernizaciu (zavedenie moderneho zbranoveho systemu) tohoto tipu zbrani na najblizsich 30-40 rokov...

  • KOLT
    20:29 12.09.2014

    Zcela se semtamem souhlasím. Ideálně koupit nové stroje, BVP-2 modernizovat podobně jako Finové a dát je AZ.

  • semtam
    19:40 12.09.2014
    Oblíbený příspěvek

    Myslím, že nám Finové ukáží jak se mají modernizovat BMP. Je vidět, že nemají problém s protiminovou ochranou. Pokud se mají vozidla sloužit pro obranu území, tak protiminová ochrana spodku vozu není až tak důležitá. Správně modernizují systémy jen pro vedení bojové činnosti. Plus dodatečné odnímatelné pancéřování by také nebylo na škodu (jsem zvědav zda se dotkne modernizace i pohonu). Nějaká hluboká modernizce jako je BVP Šakal je jen vyhazováním peněz. Pokud BMP modernizovat, tak v rozsahu jako Finové. Jestli se nám i tak bude zdát bojová hodnota těchto vozidel malá. Tak už je lepší se porozhlédnout po něčem novém. Nebo opět jako Finsko udělat kombinaci CV9030 a BMP-2. Šakal oproti původní verzi BMP moc zlepšení nepřináší, kromě většího prostoru pro výsadek. Cena/výkon je pro Šakala myslím nejhorší než modernizace dle Finska nebo pořízení nových BVP.