Finsko poptává stíhačky pro radioelektronický boj EA-18G Growler

Finsko poptává stíhačky pro radioelektronický boj EA-18G Growler
EA-18G Growler / Public Domain (Zvětšit)

Firma Boeing, která letouny EA-18G Growler specializované na radioelektronický boj (REB) vyrábí, dostala od amerického ministerstva obrany povolení nabídnout je Finsku. Pokud k prodeji opravdu dojde, Finsko se stane teprve druhým zahraničním uživatelem těchto zajímavých strojů.

Growlery pro Finsko

Finsko projevilo zájem o Growlery již minulý rok na podzim. Úvahy o jejich nákupu jsou součástí programu na celkovou obnovu finské flotily stíhacích letounů.

Radioelektronická podpora je k přežití na moderním bojišti nutností. Historie REB sahá až k rusko-japonské námořní bitvě u Cušimy v roce 1905. V letectví se REB poprvé dostal ke slovu během druhé světové války. Avšak specializované letouny na rušení nepřátelských radarů se začaly stavět až během války ve Vietnamu. Growlery vznikly jako náhrada letounů EA-6B Prowler (první let 1968), které pochází právě z tohoto období.

Společnost Grumman vyvinula Prowler z útočného letounu A-6 Intruder, určeného pro provoz z paluby letadlových lodí. Posádku Prowleru tvořil pilot a tři specialisté na REB. Naopak EA-18G Growler si vystačí jen s pilotem a jedním specialistou. Letoun je odvozený z palubní stíhačky F/A-18E Super Hornet, respektive její dvoumístné varianty F/A-18F. Prototyp Growleru poprvé vzlétl v roce 2006.

Proti svému předchůdci má řadu výhod. Nejdůležitější je rychlost. Zvládne až Mach 1,8, což mu usnadňuje spolupráci s nadzvukovými stíhačkami Super Hornet. Growler také pojme střely vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM, takže se dokáže sám bránit proti nepřátelským letounům. Nejdůležitější typ úkolů, kterých se Growler účastní, je potlačování protivzdušné obrany protivníka SEAD (Suppression of Enemy Air Defenses).


Kontejner komplexu REB AN/ALQ-99 stíhačky EA-18G Growler; větší foto / Hunini, CC BY-SA 4.0

Growler vs. Super Hornet

Protivzdušnou obranou (PVO) se myslí střely země-vzduch, protiletadlové dělostřelectvo, radary včasné výstrahy, velení, řízení a komunikace (tzv. C3 z command, control and communication). SEAD mise znamenají jak fyzické ničení PVO, tak rušení. Growlery jsou vybavené k obojímu. K přímé likvidaci PVO mohou nést střely AGM-88 HARM. Je to střela na pevné palivo s doletem 150 km, která se umí sama navést na zdroj elektromagnetického záření. Nejčastěji se používá k ničení radarů.

K rušení slouží Growleru komplex pro REB AN/ALQ-99. Jeho nejdůležitější součástí jsou tři kontejnery. Dva se podvěšují pod každé křídlo a jeden pod trup letounu. O metodě samotného rušení se toho pochopitelně moc nedozvíme. Zajímavé je, že rušičky v kontejnerech používají jako zdroj energie vlastní malou náporovou turbínu.

Roztáčí ji vrtule na přídi kontejneru. Je to staré a osvědčené řešení. Používali ho už Němci na Messerschmittu Me 163 Komet. Na koncích křídel, kde by standardní Hornet nesl střely vzduch-vzduch Sidewinder, má Growler přijímače rádiového signálu AN/ALQ-218. Další část systému je ukrytá v přídi letounu, kde běžný Hornet nese rotační kanón M61 Vulcan.


ALQ-249 Next Generation Jammer

Potíže s turbínou rušičky nové generace

Ačkoliv Growler je vcelku nový letoun, o jeho vybavení pro REB se to říct nedá. Upgrade by potřeboval hlavně systém AN/ALQ-99. Pochází ze sedmdesátých let minulého století a nevyniká spolehlivostí. AN/ALQ-99 také negativně ovlivňuje práci moderních radiolokátorů s aktivním elektronickým snímáním (AESA). Velké kontejnery rovněž snižují rychlost letadla a pro dvoučlennou posádku je náročné celý systém ovládat.

Od roku 2010 proto firma Raytheon vyvíjí nástupce ALQ-249 Next Generation Jammer (NGJ), který má dosáhnout počátečních operačních schopností v roce 2020. Rušička NGJ je určena zejména pro americké a australské Growlery. ALQ-249 s technologií AESA umožňuje vést REB, komunikaci, radiolokační průzkum a zajišťovat signální zpravodajství (SIGINT).

Největší provozovatel Growlerů, americké námořnictvo, však zatím není s vývojem ALQ-249 spokojené. Námořnictvo kritizuje například velkou hmotnost a rozměry kontejneru, které snižují dolet nosného letounu.

Problém způsobuje také nový typ náporové turbíny. Místo vrtule na předním konci kontejneru, která se při letu roztáčí, má NGJ boční žebra pro přívod vzduchu k turbíně. Nové řešení ale má vyšší aerodynamický odpor než staré, což se odráží na vyšší spotřebě paliva letounu a tedy na nižším doletu.


Finské F/A-18C/D prošly modernizací a mohou nyní používat mimojiné střely s plochou dráhou letu JASSM.

Obměna finského leteckého parku

Moderní bojiště je přitom – aspoň z pohledu REB – daleko rizikovější než v době vzniku systému AN/ALQ-99. Radary, střely země-vzduch, i specializované letouny včasné výstrahy mají větší dosah než v minulosti. Nejdůležitějším potenciálním protivníkem Finska je přitom Rusko, jehož ozbrojené síly jsou v REB na světové špičce.

Momentálně mají Finové 55 jednomístných letounů F-18C Hornet a sedm dvoumístných F-18D Hornet. Nakoupili je mezi roky 1995 a 2000. Hornety mají ve finském letectvu létat až do roku 2030.

Od nových stíhaček požadují Finové schopnost ničit vzdušné, pozemní i námořní cíle. Předpokládají, že nákup bude stát 13,1 miliardy dolarů (297,4 miliardy korun). Za tu cenu chtějí koupit 64 strojů, včetně servisu. Jestli do tohoto počtu spadají i letouny pro REB, se nikde přímo nepíše. Je to však pravděpodobné.

Volební téma

Finská vláda dostala nabídky od čtyř zemí a pěti výrobců. Boeing se přihlásil se Super Hornetem a Growlerem, Lockheed Martin s F-35A Lighting II, Dassault Aviation se stíhačkou Rafale, Eurofighter GmbH s Eurofighterem a Saab s JAS-39E/F Gripen.  Finové v současnosti nabídky zkoumají. Konečné rozhodnutí o náhradě Hornetů padne v roce 2021. Jenže všechno může být ještě úplně jinak

Program nákupu nových stíhaček prosadila současná pravostředová vláda. Jejím předsedou je Juha Sipilä ze strany Finský střed. V polovině dubna se ale ve Finsku uskuteční volby. Z nákupu stíhaček se tak stalo volební téma. Opozice chce počet stíhaček snížit.

K opozici patří například Sociálně demokratická strana, Zelený svaz nebo radikální Svaz levice. Jedno ze zakládajících uskupení poslední zmíněné partaje byla finská komunistická strana. Proto není divu, že se vyjadřuje proti finskému členství v NATO a spolupráci s ním. Finsko sice není členem Severoatlantické aliance, působí však v silách rychlé reakce NATO.

Zdroje: DefenseNews, DefenseNews, The Drive

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americký stíhač pro elektronický boj EA-18G Growler

Letouny určené pro elektronický boj jsou na moderním bojišti téměř nepostradatelnou součástí. O tom ...

Finsko modernizuje BVP-2

Finsko modernizuje všech svých 104 bojových vozidel pěchoty BVP-2. Zpráva přichází v době, kdy ...

KOMENTÁŘ: Niekoľko mýtov okolo fínsko-slovenskej spolupráce na bojových vozidlách

Celý proces obstarania vozidiel BOV 8×8 je postavený na zavádzaní verejnosti zo strany slovenského ...

Vylepšené F/A-18E/F Super Hornet místo F-35C Lightning II

Rozpočet Pentagonu pro fiskální rok 2019 (FY2019) počítá s nákupem dalších 24 námořních stíhaček ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Shania
    07:06 22.03.2019

    Growler je tu nabizen v kombinaci se superhornetem.

  • flanker.jirka
    18:07 20.03.2019

    Ať to koupí s jakýmkoliv kontejnerem, tak budou o velký kus dále než nyní, bez REB to prostě půjde dnes těžko, jistě mají zkušenosti i z toho, že provozují ruské PVO systémy, tak asi vědí co funguje a co ne. V této kategorii na výběr nic jiného není.

  • Trener
    14:02 20.03.2019

    Systém F-35 REB nezvládne, nebo do té doby než si ho Finové pořídí, období překlenou EA-18G?

    • Trener
      16:38 20.03.2019

      Nebo F-35 nemůže dělat REB, aby se neprozradila?

      • Shania
        07:11 22.03.2019

        F35 pouziva REB, jak pro vlastni ochranu, tak jako podporu ostatnich stroju a pro potlaceni pvo.

  • alexa123
    09:38 20.03.2019
    • flanker.jirka
      18:09 20.03.2019

      :-D bylo by zajímavé vědět za koho ve skutečnosti Saakašvili "kope" do své vlasti se vrátit nechce, hrozí mu tam trestní stíhání, tak kde jinde hledat azyl než v USA :-D

      ... jediné co si Rusko může utrhnout nějakou agresi je akorát tak ostuda

      • liberal shark
        06:02 21.03.2019

        A přes to se agrese stále dopouští :-(.

        • semtam
          10:47 21.03.2019

          liberal shark

          Kde?

          • logik
            14:29 21.03.2019

            Donbas

          • semtam
            15:37 21.03.2019

            logik

            Zamrzla fronta... navíc agresorem je víc Ukrajina. Plošná dělostřelecká palba hned na počátku konfliktu na ryze civilní cíle není moc košer a hlavně není jediný důkaz, že Rusko napadlo Ukrajinu, jsou jen důkazy, že Rusko podporuje místní separatisty. Ale ona podpora přišla až když se konflikt rozhořel do větších rozměrů. Je mi líto.

          • logik
            15:51 21.03.2019

            "navíc agresorem je víc Ukrajina."
            Ukrajina je na svém území agresorem. Zatímco Ruské jednotky na Ukrajině působí legálně, že....
            a teď tu o Karkůlce...

            "hlavně není jediný důkaz, že Rusko napadlo Ukrajinu,"
            Až na ty zajaté Ruské vojáky žádný důkaz není. Chápu. Kdo nechce vidět, nevidí.

  • semtam
    00:58 20.03.2019

    Myslím, že věta ohledně Svazu levice a jejím vzniku plus v návaznosti v NATO je hodně nešťastná, protože míchá českou politickou scénu s finskou.

    Finsko není v NATO pro nic za nic, není členem hlavně proto aby členstvím nezvyšovalo napětí mezi RF a Finskem a v zájmu Finska napříč politickým spektrem není válka či napětí s RF požadována.

    Za další, celých 80% obyvatel je proti členství v NATO a 20% je pro členství v NATO.
    Také je zajímavé vysoké procento obyvatel, kteří jsou ochotni bránit svoji vlast a to 75%. Při srovnání např. s Portugalskem kde je ochotno bránit vlast jen 8% obyvatel je to úctyhodné číslo.

    Proto nějaké kecičky, že Svaz levice je proti NATO z důvodu, že jedním z prvků vzniku byla komunistická strana Finska je absolutní nepochopení finské politické scény. Tady v ČR kdyby se někdo vyjádřil proti NATO, tak je automaticky označen za komunistu či extremistu a je takto zdiskreditován. Ve Finsku s tímto přitroublým leč účinným mechanizmem by nikdo solidně nepochodil.

    • logik
      14:40 21.03.2019

      Vymýšlíš si. Podpora vstupu do NATO nemá ve Finsku většinu, ale poměr je zcela jiný, poslední léta se pohybuje kolem 23% PRO ku 50%, PROTI nikoli 20% ku 80%, jak tvrdíš. Viz např.
      http://www.xinhuanet.com/engli...
      kde to dopadlo 22:46.

  • liberal shark
    14:25 19.03.2019

    Od té doby, co se v roce 1917 podařilo finské komunisty vyhubit, asi někdo zanedbal pravidelnou deratizaci :-(. Už zase rozvracejí stát a kolaborují s nepřítelem.

    • semtam
      15:59 19.03.2019

      Myslím, že to přeháníš, Finsko je na tom ještě dobře. Naopak sousední Švédsko za pomocí komoušů (levičáků) má šanci být v budoucnu rozvráceno, protože levičáci dovezli nepřátelské obyvatelstvo s nepřátelskou ideologií (chceš-li vírou).
      A nebo si to právě myslel tak, pokud by vyhrál SAAB že se jde na ruku těm co rozvracejí stát a kolaborují s nepřítelem?

      • liberal shark
        05:51 20.03.2019

        Ano, Švédsko je na tom ještě hůř. Ale z toho nevyplývá, že je na tom Finsko, Norsko nebo třeba Německo dobře :-(.

    • Riiiederner
      23:04 19.03.2019

      To je tak když zapomenete vynést koš.