Finsko zvyšuje vojenské výdaje o 50 %

Finsko zvyšuje vojenské výdaje o 50 %
F/A-18C Hornet finského letectva / Ronnie Macdonald fr, CC BY 2.0 (Zvětšit)

Finsko v příštím roce o polovinu zvýší své vojenské výdaje. Dodatečné zdroje padnou téměř výhradně na nákup nových víceúčelových taktických bojových letadel, které ve finském letectvu nahradí flotilu 55 letadel F/A-18C a sedmi F/A-18D Hornet.

Finská vláda příští rok ministerstvu obrany pošle 4,87 miliardy euro (127 miliard Kč), tj. o 54 % více než v letošním roce. Finsko tak skokově zvýší podíl výdajů na obranu z 1,4 % HDP na 2 % HDP. Bez nákupu nových stíhacích letadel by se ale finský vojenský rozpočet zvýšil pouze o 0,7 %.

Navýšení jde téměř výhradně na vrub programu HX (Hornet X), tedy na nákup 64 nových víceúčelových stíhaček v celkové hodnotě 10 miliard euro. Nové letouny v letech 2025 až 2030 nahradí flotilu starších letounů F/A-18C/D. Samotné platby jsou rozloženy na roky 2021 až 2032.

Finsko své Hornety získalo v letech 1995 až 2000. Nedávno vylepšené finské Hornety mohou nést střely s plochou dráhou letu JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile) a klouzavé pumy JSOW (Joint Stand Off Weapon). Finsko má ve výzbroji několik desítek střel JASSM.

Programu HX se v rámci výběrového řízení účastní pět uchazečů ‒ Dassault Aviation (Rafale D/E), Eurofighter (Typhoon), Saab (Gripen NG), Lockheed Martin (F-35A) a Boeing (F/A-18E/F Super Hornet). Finsko posuzuje nejen takticko-technické vlastnosti jednotlivých strojů, ale především náklady na celý životní cyklus, provozní udržitelnost, bezpečnost dodávek a průmyslovou spolupráci.


Testování pěti kandidátů během ledna a února 2020

V lednu a únoru letošního roku všech pět kandidátů postupně dorazilo do Finska na seznamovací a ověřovací testy. Finové ověřovali provoz letounů ve finských podmínkách a provozní a výkonnostní parametry poskytované výrobci. Testovaly se například schopnosti radiolokátorů nebo prostředků elektronického boje / obrany. Každý kandidát měl pět dnů k prokázání svých základních kvalit.

Lauri Puranen, vedoucí programu HX, pro finský list Uusi suomi ale uvedl, že ne všechny letouny obstály slibům svých výrobců. „Dosud nebyly analyzovány všechny údaje. Vždycky bude nějaké překvapení, ale je známo, že některé stroje mají stále nedostatky. První stroje dorazí do Finska v roce 2025. Do té doby musí být všechny stroje ve slibovaném stavu,“ uvedl Puranen.

Na testy měla například dorazit čtveřice F-35A, ale nakonec doletěly jen dva stroje. Jeden F-35A navíc trpěl poruchami a nemohl dokončit všechny testy. Druhý F-35A pak vykonal všechny plánované lety. Podobně se Puranen vyjadřoval k švédskému Gripenu E/F, který je ve vývoji a chybí mu stále některé schopnosti.

Finské letouny musí fungovat v tuhých finských zimách a v horších světelných podmínkách během finské zimy. Další podmínkou je provozuschopnost letounů z úseků finské dálniční sítě, které v případě války poslouží jako záložní polní letiště. Použití dálnice jako polních letišť Finové pravidelně nacvičují. Finsko provádí i nácvik tzv. „sloní chůze“, což je hromadný vzlet bojových letadel. Například v červnu finské letectvo provedlo hromadný vzlet 32 stíhaček F/A-18C Hornet.


Sloní chůze finských F/A-18C Hornet. Na obrázku je 16 Hornetů. Celkově se do vzduchu dostalo osm skupin po čtyřech letadlech; větší foto / Ilmavoimat

Finsko moderní stíhací letouny k ochraně své suverenity nutně potřebuje. Pokud tedy nechce trpět to, že například v červenci dvojice ruských Su-27 narušila na dvě minuty finský vzdušný prostor u Helsinek.

Helsinky ve své strategii obecně počítají s koncepcí totální obrany, tedy zapojení celého státu a společnosti do obranného úsilí. Finsko je známo svou velmi početnou armádou, která po mobilizaci profesionálů a záložníků může rychle dosáhnout počtu 280 000 osob. Pětimilionové Finsko pochopitelně ve své obraně spoléha i na moderní zbraňové systémy.

Pozemní síly provozují starší tanky Leopard 2A4 a relativně moderní Leopard 2A6. Páteř finské protivzdušné obrany (PVO) tvoří systémy NASAMS, Crotale, Stinger a RBS-70, ale také hlavňová PVO (Marksman). Protitankovou výzbroj pěchoty zastupují raketové komplety Spike, TOW a protitankové granátomety (NLAW, Carl Gustaf).


Finské ministerstvo obrany letos zveřejnilo 18 minut dlouhý vzdělávací film. Snímek pomáhá se školením finských vojáků a záložníků.

Tradičně silné je finské dělostřelectvo, které se mimo jiné proslavilo během Zimní války se Sovětským svazem. Kvůli dřívějším unikátním sovětsko-finským vztahům najdeme ve finské armády početné sovětské tažené i samohybné dělostřelecké systémy. Hlavní novou posilou bude 48 samohybných houfnic 155 PSH 17, což jsou repasované jihokorejské houfnice K9. Součástí finského dělostřelectva jsou také taktické raketové systémy RM-70 a MLRS.

Finské námořnictvo v rámci programu Squadron 2020 začne od roku 2028 přijímat čtyři nové víceúčelové korvety třídy Pohjanmaa. Příští rok finské ministerstvo obrany na stavbu vyčlení 200 milionů euro. Vývoj, stavba korvet a jejich vyzbrojení celkově přijde na 1,3 miliardy euro. Korvety získají torpéda, izraelské protilodní a protizemní střely Gabriel s doletem až 200 km a rakety PVO ESSM (Evolved SeaSparrow Missile).

Mimochodem Finsko si může vyšší obranné výdaje (prozatím) dovolit, protože jde mimo jiné o zemí EU (postíženou pandemií Covidu-19) s dosud nejnižším propadem HDP. Přesto se letos očekává propad finské ekonomiky až o 7 % a nárůst zadlužení ze 71 % na 75 % HDP. V příštím roce ale má finská ekonomika začít opět růst (s ekonomickým prognozami se ale obecně musí pracovat velmi opatrně).

Celkově je ale zvláštní, že finské obranné výdaje po druhé světové válce nebyly nikdy příliš vysoké. Během studené války (po roce 1962) Helsinki vydávaly na obranu pouze 1,7 až 1,8 % HDP a od roku 1994 výdaje nepřekročily 1,6 % HDP. Nákup nových bojových letadel je tedy největší finskou investicí do obrany za více než 50 let, přitom v období bezprecedentní hospodářské krize. 

Zdroj: Uusi suomi, Defence24, Defense News

Nahlásit chybu v článku


Související články

Finsko poptává stíhačky pro radioelektronický boj EA-18G Growler

Firma Boeing, která letouny EA-18G Growler specializované na radioelektronický boj (REB) vyrábí, ...

Nové finské korvety Pohjanmaa a historie střetu s Ruskem

Helsinky plánují nákup čtveřice nových korvet. Válečná plavidla postaví domácí loděnice. Jejich ...

Luftwaffe kupuje americké Super Hornety k nesení jaderných zbraní

Podle informací německých novin Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) německé ministerstvo obrany ...

Roll-out námořní stíhačky F/A-18E/F Super Hornet Block III

Společnost Boeing ve své továrně v Saint Louis (Missouri) provedla roll-out první námořní ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Danik
    12:11 25.08.2020

    Přeji všem pěkný den. Už se to tu řešilo nějaký čas zpátky, takže tu nebudu opět vypisovat všechno. Předem říkám, že pro současné podmínky ČR (s její poměrně nedávnou historií) ...Zobrazit celý příspěvek

    Přeji všem pěkný den.

    Už se to tu řešilo nějaký čas zpátky, takže tu nebudu opět vypisovat všechno. Předem říkám, že pro současné podmínky ČR (s její poměrně nedávnou historií) jsem pro profi armádu (případně poloprofi ve stylu AZ).

    1. Jeden z častých argumentů je, že profi armády jsou levnější jak branecké. Zde si dovolím odporovat, protože jak už jsem v minulé diskuzi na tuto tématiku ukázal na číslech, branecké armády v Evropě provozují vyšší počty stejně kvalitní techniky při stejném nebo podobném množství financí, jako jejich profesionální protějšky. I když si uvědomuji, že tam budou desítky faktorů jako různé spojenecké slevy, rozložení nákupu v čase, efektivita vynakládání financí atd. tak důležitým výdajem u profi armád jsou platy (což je v pořádku ovšem). Trend více muziky za stejně nebo méně peněz je téměř univerzální.

    2. Nesouhlasím s Larrym v tom, že profi je vhodná jen do zahraničních operací a branecká pouze pro domácí nasazení. FDF byla nasazena v Africe a na Blízkém i Středním východě, kam se vojáci hlásí dobrovolně a jezdí tam s lepší výbavou než většina AČR. Oba modely mohou být použity pro oba případy, pravdou zůstává, že v případě braneckého modelu máte zpravidla více lidí s nějakými zkušenostmi a dovednostmi, které se mohou hodit během jakékoliv krize (válečný konflikt, živelná pohroma, výpadek energie, teroristický útok atp.). 5 mil. Finsko má zkrátka více prostředků a lidských zdrojů, které může v případě potřeby nasadit než 10 mil. ČR. Oproti tomu u profíků budou do misí vyjíždět zpravidla zkušenější vojáci.

    3. Výbava jednotlivce je samozřejmě větší oříšek na posuzování. V poslední době AČR výstroj a výzbroj obměňuje a stejně tak Finsko. Různé jednotky jsou různě vybaveny, ale když to vezmu kolem a kolem tak se situace vyrovnává. Zde však musím připomenout, že z důvodu geografických podmínek musí Finové investovat do pěšáka trochu více za kvalitní zimní vybavení. Pro zajímavost mají Finové 4 druhy kamufláže. Sice nemají zbrusu nový design zbraní jaky my, ale zřejmě jim jejich RK62m3 stačí dokud se nebudou zavádět jiné druhy munice.

    4. Historické pozadí je ve Finsku diametrálně odlišné. Úspěšně se bránili silnějšímu nepříteli, kterého mají na vlastním prahu, tedy mají pocit ohrožení. Díky nepřerušovanému braneckému systému, který se pro ně ukázal efektivní je to bráno jako tradice a drtivá většina Finů to bere jako svojí povinnost (na kterou jsou nezřídka hrdí). Tedy vyhýbání se VZS je u nich minimální a naprostá většina svůj pobyt v armádě zdárně dokončí (ti co nechtějí kromě výjimek si mohou vybrat civilní službu třeba v nemocnicích). Oproti tomu u nás kvůli 38 a 68 část populace pořád na armádu nadává ať bude profi nebo ne. Asi největší rána pod pás braneckému systému v ČR je ČSLA. Šikana, sebevraždy a odpor k systému kdy značná část branců to brala jako ztracené roky života. Také tu chybí ta tradice a pocit ohrožení. Radši si nebudu představovat ten zmatek kdyby se to tu teď mělo zavádět. Tolik modrých knížek by asi nikdo ještě neviděl. Šance, že by to skončilo fiaskem je vysoká.

    Ať už tak či tak Suomen puolustusvoimat mají na 5 milionový národ slušnou sílu a moderní vybavení, které jim v některých případech můžeme závidět. Také cvičení, které provádějí jsou o level výše než u nás a vážně berou i plánování a ochranu strategické infrastruktury. Mimochodem M05 je velmi povedená kamufláž. Což mi připomíná, že bych zde uvítal nějaký článek s tématikou maskovacích vzorů, když už teď nové zavádějí Kanaďané, Izraelci, Rakušané nebo Filipínci.Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      06:47 26.08.2020

      1. Můžete poslat odkaz?

      1. Můžete poslat odkaz?

      • Danik
        21:34 27.08.2020

        Dlouze jsem tady ta čísla vypisoval minule když se tu řešilo VZS a Finsko. Reálně jsem prolézal internet a hledal stavy techniky u zemí, které mají podobný počet obyvatel a dávají ...Zobrazit celý příspěvek

        Dlouze jsem tady ta čísla vypisoval minule když se tu řešilo VZS a Finsko. Reálně jsem prolézal internet a hledal stavy techniky u zemí, které mají podobný počet obyvatel a dávají podobné množství financí na svojí obranu. Koukal jsem myslím na Řecko, Portugalsko, Finsko a další.Skrýt celý příspěvek

    • Klimesov
      10:16 26.08.2020

      V podstatě máte pravdu. Každopádně samotné porovnání Finské armády a AČR je ze samotné podstaty špatné. Hlavním problémem je, že každá z těch armád má naprosto odlišné ...Zobrazit celý příspěvek

      V podstatě máte pravdu.
      Každopádně samotné porovnání Finské armády a AČR je ze samotné podstaty špatné. Hlavním problémem je, že každá z těch armád má naprosto odlišné povinnosti.
      AČR se po vstupu do NATO zavázala ke kolektivní obraně a k tomu, že v případě potřeby vyšle potřebné síly na pomoc svým spojencům, v případě že o to požádají. Tyto povinnosti AČR se v čase měnili a stále se rozšiřují. S tímto rozšířením se rozšiřují i operační schopnosti AČR a tím i výcvik, který se navíc vede v kooperaci se spojeneckými armádami. Jinými slovy AČR musí umět víc než Finské ozbrojené síly. Jejich primárním úkolem je obrana Finského území a zbytek je tak nějak nemusí zajímat, popřípadě to řeší na bázi dobrovolnické ale ovšem do omezeného počtu cca 1000 vojáků. A právě díky tomu, že Finská armáda primárně slouží k obraně Finska, je pro ně branecká armáda ideální. Profesionální armáda by je přišla docela draho a nemusela by být tak efektivní.
      Ovšem AČR je v odlišné situaci. AČR v případě potřeby musí být schopna uvolnit vše co má ruce a nohy 4. 7. 13. 102 + jejich podporu. A to za všech okolností a na žádost našich spojenců, tedy potencionálně i v době relativního míru ovšem ve vypjaté situaci. Tedy pokud by se kupříkladu pobaltí cítilo ohroženo a teoretický konflikt by byl na spadnutí, tak AČR musí být schopna rychle mobilizovat a poslat to co pobaltské země budou potřebovat. A nebude čas ptát se vojclů jestli chtějí nebo ne. Prostě budou muset. A asi těžko budete vysvětlovat nějakému branci, co stříhá metr, že se mu služba prodlužuje a povalí na půl roku na rok někam do pobaltí, protože politická situace není zrovna ideální. A nové brance do takové situace poslat nemůžete, protože ti nic neumí.
      oproti tomu profíci už tak nějak při vstupu do armády musí počítat s tím, že je kdykoli můžou poslat někam do kša a že tam skejsnou na nějakou dobu.
      Takže pro potřeby AČR je spíše lepší právě profesionální armáda, v tuto chvíli.
      Ideální by byla poloprofesionální opírající se o profesionální útvary, aktivní zálohy a branecké jednotky. Ovšem něco takového může AČR začít budovat až jak bude mít vyřešené samotné jádro tedy nejprve profíky, pak AZ a až potom se může začít přemýšlet jestli se znovu obnoví branecká povinnost a jakým způsobem.

      Tak a to, že AČR není v tuto chvíli 100% a má své nedostatky, je dáno z velké části tím, že defakto se AČR buduje od znova. Lidé stále zapomínají že do roku 1989 byla ČSLA budována pro potřeby Varšavské smlouvy a SSSR. Pak přišli 90. léta a AČR byl takový nějaký kočkopes, který se nějakým způsobem snažil udržet na nohách. Pak přišel rok 1999 a ČR vstoupila do NATO. A jelikož doktrína a samotné operační nasazení vojsk NATO jsou diametrálně odlišné oproti VS, tak se muselo vše začít budovat od znova a za pochodu. A něco takového neuděláte za rok dva či pět, zvláště když do armády nejdou potřebné finance a země je během toho sužována politickými a ekonomickými krizemi. Něco takového trvá 1 - 2 generace, tedy cca 20 až 30 let.
      Takže dalo by se říct, že AČR je teprve v polovině této doby a už si dokázala projí velkou změnou. Je za ní kus práce, ale ještě kus práce má AČR před sebou.
      Naproti tomu Finové, něco takového neřeší. To už skoro 100 let zlepšují svou obranu.
      Proto jakékoli porovnávání AČR s Finskou armádou je špatné a vytvářet na tomto porovnání závěry tipu "u Finů funguje branecká armáda za stejné peníze jako u nás tak AČR by taky měla být branecká" je naprostý nesmysl.
      Ty armády jsou jednoduše odlišné a každá pro své efektivní fungování potřebuje odlišnou organizaci. To co vyhovuje jednim nemusí vyhovovat druhým.Skrýt celý příspěvek

      • semtam
        16:36 26.08.2020

        Klimesov Podívejte se do zákona, primárním důvodem proč tu máme armádu, není proto aby jsme plnili závazky NATO, ale obrana ČR. To, že ČR je v NATO je mezinárodní smlouva a pokud ...Zobrazit celý příspěvek

        Klimesov

        Podívejte se do zákona, primárním důvodem proč tu máme armádu, není proto aby jsme plnili závazky NATO, ale obrana ČR. To, že ČR je v NATO je mezinárodní smlouva a pokud si přečtete podmínky NATO, tak nikde se nedočtete, že ČR musí poslat vše, když o to někdo požádá.

        Ve stručnosti, úkoly kladené na českou a finskou armádu jsou stejné s tím, že česká armáda je ještě navíc součástí NATO a z toho má plynoucí závazky, ovšem ne ve vašem podání.

        Kdyby existoval a fungoval váš model, který tu prezentujete, tak nemají např. pobaltské státy jako je Litva a Estonsko a do jisté míry Lotyšsko ZVS či ji opět nezavádí.

        Profesionální, branecká či poloprofesionální armáda v žádném případě nemá souvislost s požadavky či závazky vůči NATO.

        Nadále platí, že pokud stát cítí nějaké ohrožení, tak zpravidla více dbá na efektivitu svých ozbrojených sil a ZVS (v různých formách) se vyskytuje v drtivých případech.

        V rámci NATO má ZVS Norsko, Estonko, Litva, Řecko a Turecko. První tři země cítí ohrožení z Ruska a pro zajímavost všechny tři státy dohromady mají méně obyvatel, než ČR...
        Řecko zase cítí hrozbu z Turecka a Turecko potřebuje silnou armádu k prosazování svých zájmů a zároveň jako protiváhu armád sousedních zemí.

        Prakticky všechny ostatní členské státy NATO nemají nyní žádnou přímou vojenskou hrozbu a tak zavedli armády profesionální.Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          19:15 26.08.2020

          K demilitarizaci došlo díky rozpadu VS+SSSR.
          Právě ten příklad Řecko vs Turecko ukazuje, že ta ZVS to neřeší pokud ji zavedou oba.

          K demilitarizaci došlo díky rozpadu VS+SSSR.
          Právě ten příklad Řecko vs Turecko ukazuje, že ta ZVS to neřeší pokud ji zavedou oba.

        • Klimesov
          08:36 27.08.2020

          semtam: V podstatě máte pravdu. To co jste napsal jsou fakta a proti nim nic nemám. Jedná se převážně o základní informace nějakým způsobem rozšířené. A to je fajn. Ale tak nějak ...Zobrazit celý příspěvek

          semtam: V podstatě máte pravdu. To co jste napsal jsou fakta a proti nim nic nemám. Jedná se převážně o základní informace nějakým způsobem rozšířené. A to je fajn.
          Ale tak nějak to co jste napsal nepopírá to co jsem napsal já.
          Naopak vaše poslední dva odstavec prakticky potvrzuje má tvrzení, a to že jednotlivé armády nelze bezmyšlenkovitě porovnávat jen na základě nějakých základních parametrů a z těchto parametru pak zbrkle vyvozovat nějaké závěry.
          Takže opět nelze porovnávat Finskou armádu a AČR a na základě tohoto porovnání vytvářet nějaké závěry, protože v obou případech se jedná o zcela odlišné armády, které mají jinačí operační plány. Tak to prostě je. Takže znovu, to co vyhovuje jedné armádě nemusí nutně vyhovovat armádě jiné a naopak.

          K tomu zbytku. Však ano. Úlohou AČR je primárně obrana České Republiky + k tomu máme své závazky vůči svým spojencům z NATO. Ergo přesně to co jsem popsal. AČR prostě musí umět víc. Víte ono totiž ten pojem obrana není plně spjat s bojem na našem území. Obranu můžete vést i kolektivní na základě, jak vy píšete, mezinárodních úmluv. A jelikož se ČR zavázala ke kolektivní obraně, a jelikož momentálně ČR nemá na hranici aktuálního nepřítele, který by ČR ohrožoval, ale tento nepřítel se nachází na hranici našich spojenců, tak prostě AČR je budovaná tak aby byla schopna v co nejkratší možné míře poslat ke svým spojencům vše co má nohy a ruce a zároveň aby to všechno bylo co možná nejefektivnější a dovedlo kooperovat s vojsky spojenců. Jednoduše o osudu ČR se bude rozhodovat na bojišti mimo ČR, takže AČR musí být, v tuto chvíli, taková aby zvládla na tomto bojišti účinně a efektivně operovat a bojovat.
          A vzhledem k tomu, že od roku cca 1999 - 2000 se celá AČR buduje od znova, tak nyní budování profesionální armády dává jak z organizačního tak z finančního hlediska větší smysl, protože 3, 6 až 12 měsíční základní výcvik je pro operační úkoly AČR v tuto chvíli nedostačující. Nezapomínejte AČR je stále v postupu reorganizace, a to co platilo pro ČSLA dnes už neplatí.Skrýt celý příspěvek

          • semtam
            12:20 28.08.2020

            V diskuzi nešlo primárně o srovnání české a finské armády, ale o to, že tvrzení, že branecká armáda nákladnější než armáda profesionální není pravda a pro srovnání se krásně hodí ...Zobrazit celý příspěvek

            V diskuzi nešlo primárně o srovnání české a finské armády, ale o to, že tvrzení, že branecká armáda nákladnější než armáda profesionální není pravda a pro srovnání se krásně hodí armáda finská, protože bez nějakého důkazu by argumenty byli bezcenné.

            AČR není budovaná tak, aby poslala v co nejkratším čase vše co má ruce a nohy. Celky AČR se ničím neliší od jiných obdobných vojenských celků po celém světě a nějakou speciální vlastnost, aby celá AČR vzala čáru třeba do Portugalska nebo Kanady nemá.

            ČSLA bych do diskuze vůbec nepletl a také pojem ZVS je poměrně široký byť označuje odvody. ZVS může být plošná, výběrová, dobrovolná, apod.Skrýt celý příspěvek

      • Danik
        21:48 27.08.2020

        De facto s vámi také souhlasím, ono celé tohle moje "hájení" (i když reálně jsem v tuzemském případě nakloněn profi a AZ) bylo bráno primárně z ekonomické stránky věci tedy, že ne ...Zobrazit celý příspěvek

        De facto s vámi také souhlasím, ono celé tohle moje "hájení" (i když reálně jsem v tuzemském případě nakloněn profi a AZ) bylo bráno primárně z ekonomické stránky věci tedy, že ne to kolik dávají financí mají poměrně hodně moderní techniky a dobře vybavené vojáky/brance. Další věcí je, že berou svojí obranu vážně a líbí se mi jejich strategické plánování, výstavba a ochrana klíčové infrastruktury. Třeba i jejich cvičení jsou zajímavá a dost často kombinují všechny prvky záchranného a bezpečnostního systému dohromady a to i v hustě obydlených oblastech. Pak jim třeba vojenské patroly chodí po městech a k vidění je i těžká technika.

        Jediné co bych vám možná poopravil je formulace. FDF i AČR mají primární povinnosti principiálně stejné a tedy obrana suverenity státu. Na politické/strategické úrovni jsme si ale každý zvolili jinou cestu (ve Finsku je to totální obrana a u nás spolehnutí na spojence) jak tohoto cíle dosáhnout.

        Jinak naprostý souhlas, že nejdříve je třeba dát dohromady profesionální část a pak AZ. Popřípadě zbytek pak provést cestou nějakých dobrovolných kurzů "branné výchovy" nebo například utvoření střeleckých asociací národní obrany.Skrýt celý příspěvek

        • semtam
          12:33 28.08.2020

          Ohledně toho jak dosáhnout cílů obrany. Členství NATO jak víme je kolektivní obrana. Pokud by vyvstala potřeba a ČR by odeslala do jiné země NATO část AČR, tak nikde není psáno, že ...Zobrazit celý příspěvek

          Ohledně toho jak dosáhnout cílů obrany.
          Členství NATO jak víme je kolektivní obrana. Pokud by vyvstala potřeba a ČR by odeslala do jiné země NATO část AČR, tak nikde není psáno, že v tu samou dobu nebude na území ČR potřeba armády. ČR může čelit řadě hrozeb, jako jsou např. migrační vlna, násilné nepokoje, diverzní činnost, přírodní katastrofy, atd., atd.

          Pokud by hrozby byli ve větším měřítku a dokonce by mohla nastat i jejich kombinace, tak dokonce současná velikost AČR či PČR nebo IZS by nedokázali tuto situaci zvládnout, natož pokud by část ˇAČR byla v zahraničí kvůli závazkům NATO. Sice by jsme pravděpodobně AČR ze zahraničí stáhli kvůli vnitřním problémům, ale jádro problému zůstává stejné a tím je velikost AČR.

          Cestu vidím v poloprofesionální armádě, každým rokem by ZVS absolvovalo cca 5000-10000 mužů a žen.Skrýt celý příspěvek

  • Larry
    21:37 23.08.2020

    Pokud odložím ekonomiku stranou, nevím, co je nejasného v rozdílu a určení branecké a profesionální armády: 1/ Branecká armáda je vhodná k obraně státu, s nasazením "doma" 2/ ...Zobrazit celý příspěvek

    Pokud odložím ekonomiku stranou, nevím, co je nejasného v rozdílu a určení branecké a profesionální armády:
    1/ Branecká armáda je vhodná k obraně státu, s nasazením "doma"
    2/ Profesionální armáda je vhodná do zahraničních operací.

    Stát si musí vybrat, co potřebuje.
    Že Finsko má mnohem lepší a s přibližně stejným rozpočtem - zdrojovými rámci kvalitnější výzbroj je bez diskuzí. A nejsou jediní, kteří dokáží efektivně využívat budget na armádní výdaje. Další příklad je nedávno diskutované Srbsko.
    ČR tedy MO ČR patří k těm horším a možná v rámci NATO nejhorším.
    Je to asi i tím, že Finsko má ministra obrany, který se o armádu zajímá.
    V ČR to je pouze politický pašalik vládnoucí strany a úroveň od astrologa přes zpěvačku po vyznavačku LGBT tomu fakt nepřidá.
    No a značná část rozpočtu MO se neúčelně promrhá případně účelově vyvede ve fantastických nákupech viz "pasivní systémy" ala Omnipol a pád náměstka Říhy.Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      09:29 24.08.2020

      Ono se to liší hlavně tím, že Finsko je na severu "samo". Přitom přímo sousedí z předpokládaným agresorem. Oproti tomu CR, je v podstatě obklopena spojenci ( i to se nemusí ...Zobrazit celý příspěvek

      Ono se to liší hlavně tím, že Finsko je na severu "samo". Přitom přímo sousedí z předpokládaným agresorem.
      Oproti tomu CR, je v podstatě obklopena spojenci ( i to se nemusí vyplatit 1968). Ale hranici z agresorem nemá žádnou. Bez armády schopné pomáhat u sousedů se prostě neobejde. Armáda čekající na to, až nepřítel přijde k ní je zbytečná.Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        10:11 24.08.2020

        Jirosi I přes doktrínu, že naše zájmy budeme bránit mimo naše území se spojenci stále zůstaneme viset na tom, že počty současně nasaditelných jednotek jsou malé a nedostatečné, ...Zobrazit celý příspěvek

        Jirosi
        I přes doktrínu, že naše zájmy budeme bránit mimo naše území se spojenci stále zůstaneme viset na tom, že počty současně nasaditelných jednotek jsou malé a nedostatečné, prakticky bez efektivních záloh a to nevyřeší ani AZ.
        Tak že nemáme armádu, která by byla schopna bránit vlastní území a nemáme ani armádu, která by mohla efektivně vést operace mimo vlastní území po nějakou smyslplnou dobu.

        Ani logisticky nedokáže AČR podpořit uvažované jednotky na větší vzdálenosti. Byl tu zajímavý článek, který popisoval problematiku přesunu pouhého jednoho praporu na větší vzdálenost. Pouhý přesun bez bojů, ztrát, dalších taktických přesunů v rámci nasazení a nutnosti nahrazovat materiál a lidi.
        https://www.armadninoviny.cz/e...

        ... v jakých počtech ten prapor dorazí do místa působení a jak dlouho tam bude schopen působit? I v ideálním stavu, kdy nebudeme zvažovat, že nám někdo jednotky na přesunu nastřelí nebo začne ničit by se musela přesouvat minimálně další rota navíc, aby byl prapor v bojeschopném stavu v místě plnění.
        (němečtí generálové při přesunech na východ nechávali přesouvat o 30% materiálu více než potřebovali, právě z důvodu poruch techniky a přepadů kolon/vlaků partyzány)
        Jak to asi bude vypadat při nasazení zvažovaného brigádního uskupení?Skrýt celý příspěvek

        • Klimesov
          11:20 24.08.2020

          A vy si myslíte, že branecká armáda, kde vojáci získají tak maximálně základní výcvik v rozsahu 3, 6 až 12 měsíců, bude takové přesuny zvládat líp než profesionální armáda, kde to ...Zobrazit celý příspěvek

          A vy si myslíte, že branecká armáda, kde vojáci získají tak maximálně základní výcvik v rozsahu 3, 6 až 12 měsíců, bude takové přesuny zvládat líp než profesionální armáda, kde to budou moci vojáci cvičit víckrát a zdokonalovat se v takové přesunu v rozmezí kolika 5, 10 nebo 15 let, myšleno v rozmezí výcviku?

          On ten problém s přesunem větších útvarů a toho, že AČR to nejspíše moc neumí, není dán tím, jestli je armáda branecká nebo profesionální, ale tím, že se prostě něco takového roky nenacvičovalo a ta schopnost se ztratila. Tak nějak NATO a AČR usnula na vavřínech, jak se říká, a v roce 2014 přišlo nepříjemné vystřízlivění, že i toto budeme potřebovat. A kupodivu generalita si to uvědomuje a mnohdy o tomhle problému otevřeně hovoří, že je potřeba to zlepšit a zintenzivnit výcvik.Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            12:44 24.08.2020

            Klimesov Snažím se poukázat pouze na to, že nyní nemáme ani jednu z variant armády. Jak plně schopnou expedičních operací na profesionálním základu, tak pro obranu vlastního území ...Zobrazit celý příspěvek

            Klimesov
            Snažím se poukázat pouze na to, že nyní nemáme ani jednu z variant armády. Jak plně schopnou expedičních operací na profesionálním základu, tak pro obranu vlastního území doplněnou o VZS.
            Přesun a manévr jsou základní taktické prvky. To se snad cvičí, nebo ne? Otázkou asi bude co se přitom hodnotí. Nedokážu si představit, že by se přesuny necvičily. Bez toho je to jen domek z karet.

            "A vy si myslíte, že branecká armáda, kde vojáci získají tak maximálně základní výcvik v rozsahu 3, 6 až 12 měsíců, bude takové přesuny zvládat líp než profesionální armáda, ..."
            K tomuto jen asi tolik, že velká větišna dospělých lidí má řidičský průkaz, umí použivat minimálně osobní, dodávková vozidla, nebo zemědělskou techniku. Stejně tak i řízení nákladních vozidel lze snadno naučit, podívejte se na rozsah výuky v autoškolách.
            Na to nepotřebujete drilovat vojáka delší dobu.
            K přesunu potřebujete hlavně řidiče a osoby pro manipulaci s materiálem a pro převoz materiálu a osob. A i toto nám chybí. Ještě na počátku 90. let nebyl problém s VZS, kteří kroutili pouze jeden rok služby realizovat přesun z Hranic na Doupov a zpět.
            Podívejte se jak šlape logistika spedičních a logistických firem. Systém řídí SW aplikace a obsluhu zajišťují osoby schopné základní manuální činnosti.Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            12:56 24.08.2020

            Flanker: "K tomuto jen asi tolik, že velká větišna dospělých lidí má řidičský průkaz, umí použivat minimálně osobní, dodávková vozidla, nebo zemědělskou techniku. Stejně tak i ...Zobrazit celý příspěvek

            Flanker:
            "K tomuto jen asi tolik, že velká větišna dospělých lidí má řidičský průkaz, umí použivat minimálně osobní, dodávková vozidla, nebo zemědělskou techniku. Stejně tak i řízení nákladních vozidel lze snadno naučit, podívejte se na rozsah výuky v autoškolách.
            Na to nepotřebujete drilovat vojáka delší dobu."
            Buď si děláš srandu, nebo nemáš ani nejmenší představu o čem mluvíš. Dostatek řidičů je ten nejmenší problém. Ten zásadní je organizace. A to už od toho, aby řidiči uměli jezdit v kolonách, přes poddústojníky, regulovčíky atd atd.Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            15:25 24.08.2020

            Torong:"Ten zásadní je organizace. A to už od toho, aby řidiči uměli jezdit v kolonách, přes poddústojníky, regulovčíky atd atd." Tohle je potřeba hlavně pro přesuny techniky, to ...Zobrazit celý příspěvek

            Torong:"Ten zásadní je organizace. A to už od toho, aby řidiči uměli jezdit v kolonách, přes poddústojníky, regulovčíky atd atd."

            Tohle je potřeba hlavně pro přesuny techniky, to je většinou jednorázová akce. Zbytek času provádíte zásobování klasickou cestou, z civilních zdrojů. Tady kapacity dost narostly.Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            23:07 24.08.2020

            Torong Dříve přesuny dávaly dohromady štáby bez digitálních informačních systémů a kalkulaček a celý grafikon řešili ručně, a fungovalo to! Tak to snad v době SW aplikací bude ...Zobrazit celý příspěvek

            Torong
            Dříve přesuny dávaly dohromady štáby bez digitálních informačních systémů a kalkulaček a celý grafikon řešili ručně, a fungovalo to! Tak to snad v době SW aplikací bude hračka. Nebyl to žádný med, ale i s rekognoskací tras - vždy se řešily i záložní, ručně výjezdem vozidel a ručním zakreslováním limitů do map, ohledně mostů, rozměrů.
            Jízda v kolonách i s taktickým zastávkami spojené s maskováním se trenovaly v základních kurzech VŘK, kterými VZS procházeli a to měli součástí kurzu za tři měsíce uměli držet rozestupy i na zakryré koncové světlomety, špekem pak bylo to dávat v noci ještě s nasazenými OM 10 na palici.
            Fakt v organizaci a vycviku problém nevidím. (samozřejmě, vždy se najde amaterismus jako nedodržování bezpečných rozestupů, dokonce i u profíků, viz střet pandurů u Tábora, ale když je někdo kkt, tak mu ani plat profesionála nepomůže)
            Možná vás vyvedu z naivních představ, ale to co dnes chodí do armády není elita národa, těch opravdu dobrých je pomálu. Z potencionálních branců se dokáží vycvičit vojáci i rychleji, protože to nejsou žádní tupci.Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            23:09 24.08.2020

            Jirosi V případě konfliktu bude nutné počítat s horší situací dostupnosti civilních zdrojů. I tyto přesuny se mohou stávat terčem útoku a i tyto zdroje budou stále zapotřebí pro ...Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi
            V případě konfliktu bude nutné počítat s horší situací dostupnosti civilních zdrojů. I tyto přesuny se mohou stávat terčem útoku a i tyto zdroje budou stále zapotřebí pro osbluhu blaha občanů a ekonomiky.Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          15:06 24.08.2020

          "Snažím se poukázat pouze na to, že nyní nemáme ani jednu z variant armády. Jak plně schopnou expedičních operací na profesionálním základu, tak pro obranu vlastního území ...Zobrazit celý příspěvek

          "Snažím se poukázat pouze na to, že nyní nemáme ani jednu z variant armády. Jak plně schopnou expedičních operací na profesionálním základu, tak pro obranu vlastního území doplněnou o VZS."

          Nikde sem nepsal, že ji máme ve funkčním stavu. Pouze to, že budovat ji po vzoru Finska nedává moc smysl.

          "(němečtí generálové při přesunech na východ nechávali přesouvat o 30% materiálu více než potřebovali, právě z důvodu poruch techniky a přepadů kolon/vlaků partyzány)"

          Tohle nejlépe vystihuje jak se fakticky vede válka. Všechny strany mají nebojové ztráty už při přesunu. Ale žádná si nemůže ekonomicky dovolit mít na každého vojáka 2-3 náhrady pro 12 h, nebo 8 h služby + volní víkendy.
          Proto vám to v míru, kdy se na tohle hraje nefunguje.Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        12:56 24.08.2020

        Jirosi Zapomeňte na pojetí neutrality, jak na ní bylo nahlíženo v případě ˇŠVýcarska. Finsko není samo, angažuje se ve vojenských projektech EU, například v severní bojové skupině ...Zobrazit celý příspěvek

        Jirosi
        Zapomeňte na pojetí neutrality, jak na ní bylo nahlíženo v případě ˇŠVýcarska. Finsko není samo, angažuje se ve vojenských projektech EU, například v severní bojové skupině Nodric Battlegroup EU, a je ve skupině NORDEFCO (Nordic Defence Cooperation) zahrnující Švédsko, Norsko, Dánsko Island, tj. i státy NATO. Mimo to udržuje vojenskou spolupráci s Estonskem. A spolupráce s NATO je z důvodu bezpečnostních obav také realizována. (možná dokáží pro NATO poskytnou i více než někteří jejich černí pasažéři)
        https://www.nordefco.org/defau...
        https://www.nato.int/cps/en/na... Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          15:17 24.08.2020

          Země se dělí do 2-3. skupin. a) Země v přímém ohrožení. Ty nedokáží se svými počty přímo zastavit nepřítele, ale spíše zpomalit, do příjezdu spojenců. Případem je právě to Finsko, ...Zobrazit celý příspěvek

          Země se dělí do 2-3. skupin.
          a) Země v přímém ohrožení. Ty nedokáží se svými počty přímo zastavit nepřítele, ale spíše zpomalit, do příjezdu spojenců. Případem je právě to Finsko, Polsko, Rumunsko, Řecko.
          b) Země co přímo nesousedí z ohrožením. To jsou pro změnu poskytovatelé první pomoci těm zemím v přímém ohrožení. Z logistického hlediska jsou to často státy sousední, nebo základny USA v nich umístěné.
          c) To jsou státy daleko za přímou linií. Uk, Spa, Fra, atd. Ty budou poskytovat podporu hlavně ekonomickou, případně přisouvat svoje síly v dlouhodobém horizontu.

          Teď mi řekněte, ve které z těch pozic vidíte na mapě CR?Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            23:24 24.08.2020

            Jirosi Obávám se, že takové rozdělení nerespektuje všechny reálné hrozby. Vidím tam pouze hrozbu Ruska a Turecka. Horká válka s Ruskem, no budiš, možné je všechno, otázkou bude, na ...Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi
            Obávám se, že takové rozdělení nerespektuje všechny reálné hrozby. Vidím tam pouze hrozbu Ruska a Turecka. Horká válka s Ruskem, no budiš, možné je všechno, otázkou bude, na čí straně bude Německo :-)
            ČR je sice v relativně klidném pásmu, ale pouze z pohledu málo pravděpodobného horkého konfliktu s Ruskem. Reálnější hrozbou jsou Cyber útoky, které probíhají neustále a muslimský terorismus a jeho export migrací.
            I české tajné služby popisovaly jako možné nebezpečí terorismus uvnitř shengenského prostoru. Z tohoto pohledu jsme prakticky v první linii, protože takové potenciální buňky jsou v Německu a Rakousku a bez jediné hraniční kontroly se do pár hodin dostanou kam se jim zachce. Tak že se lehce může stát, že budeme potřebovat na potírání terorismu spoustu checkpointů a uzavírání spousty oblastí při pátrání po pachatelích a budou chybět kapacity. I v případě Covid se jasně ukázalo, že nejsou složky IZS a AČR uzavřít rozsáhlejší oblasti a současně s tím i hranice.Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            11:51 25.08.2020

            Poku se bavíme o konvenční armádě, bavíme se i o konvenční hrozbě! Nebo kolik stíhaček, tanků, atd., potřebujete na zastavení "Cyber útoku"? Migrace je společenský fenomén, pro ...Zobrazit celý příspěvek

            Poku se bavíme o konvenční armádě, bavíme se i o konvenční hrozbě!
            Nebo kolik stíhaček, tanků, atd., potřebujete na zastavení "Cyber útoku"?
            Migrace je společenský fenomén, pro silové složky není problém se sní vypořádat. Problém to je spíše z postojem k tomu zásahu, případně z politickým řešením schvalovaným politiky.

            Terorismus je opravdu hrozbou spíše od příznivců extrémních řešení, ale ty už tu máme, a těžko se jich zbavit.
            Covid spíše ukázal, že pokud nemáte dostatečnou místní znalost, tak jste značně omezen (migranti). Zatím co místní tu znalost mají, a je to problém.
            PS: I v totalitní Číně se jim po uzavření města z něco vypařilo asi 5 milionu lidí!Skrýt celý příspěvek

  • madrabbit
    11:31 21.08.2020

    Je zajímavé, že u velké části armád vydíme nahrazování starší techniky menším počtem, tak tady máme navýšení z 55 na 64.

    Je zajímavé, že u velké části armád vydíme nahrazování starší techniky menším počtem, tak tady máme navýšení z 55 na 64.

    • Matesaax
      23:44 21.08.2020

      Já mám pocit, že těch Hornetu bylo původně taky 64,kdyz je Finsko kupovalo.

      Já mám pocit, že těch Hornetu bylo původně taky 64,kdyz je Finsko kupovalo.

      • semtam
        12:07 22.08.2020

        Dohledal jsem, že Finsko provozuje 55 F-18C a 7 F-18D a 2 F-18 byli zničeny v důsledku havárie.

        Dohledal jsem, že Finsko provozuje 55 F-18C a 7 F-18D a 2 F-18 byli zničeny v důsledku havárie.

  • semtam
    22:09 20.08.2020

    Zaznělo tu pár mýtů ohledně nákladnosti profesionální vs. branecké armády a také ekonomiky. Pro představu, česká a finská ekonomika jsou ekonomiky co do velikosti prakticky ...Zobrazit celý příspěvek

    Zaznělo tu pár mýtů ohledně nákladnosti profesionální vs. branecké armády a také ekonomiky.

    Pro představu, česká a finská ekonomika jsou ekonomiky co do velikosti prakticky srovnatelné (HDP: cz 262 mld. USD, fin 277 mld. USD)

    Finské armádní výdaje za rok 2020 činí 1.27% HDP.
    České armádní výdaje za rok 2020 činí 1.30% HDP.

    Dlouhodobě jsou výdaje na armádu u obou zemí ve srovnatelné výši s tím, že finské výdaje byli o pár desetin procenta vyšší.

    Pokud se podíváme na vybavení a potenciál finské armády a srovnáme ji s AČR a uvědomíme si, že na obě armády jdou prakticky totožné částky tak zjistíme, že rozdíl je diametrálně odlišný.

    Zakopaného psa hledejme v nákladech na mzdy vojáků, kdy u profesionální armády majoritní výdaje armádního rozpočtu jdou na mzdy.

    Vzhledem k tomu, že Finsko je jednou z mála evropských zemí, která skutečně dbá o efektivitu své armády a proto také vědí, že branecká armáda je levnější a efektivnější systém.

    Viz. slova finského náčelníka obrany
    https://barentsobserver.com/en...

    Proto bych poprosil Conquera, aby příště použil kalkulačku a klikače laiků, ať si informace ověřují.
    Protože pokud by jsme nyní měli braneckou armádu, tak by jsme si mohli při současných (!) nákladech dovolit mít cca 2x tolik techniky a vybavení co nyní + početné zálohy, které prošli alespoň nějakým výcvikem.

    DěkujiSkrýt celý příspěvek

    • Conquer
      23:11 20.08.2020

      Hm, matematika asi nebude Vaša silná stránka. Porovnávaťe hrušky s jablkami. Nedá sa porovnávať výdavky ČR s Fínskom cez národné HDP. Ono totiž Fínov je iba 5 miliónov a Čechov 10. ...Zobrazit celý příspěvek

      Hm, matematika asi nebude Vaša silná stránka. Porovnávaťe hrušky s jablkami. Nedá sa porovnávať výdavky ČR s Fínskom cez národné HDP. Ono totiž Fínov je iba 5 miliónov a Čechov 10. Takže v absolútnych cislach dávajú Fíni 2x viac na armádu, než Česi a 4x viac, než Slováci. A to Fíni nemali čiernu dieru na peniaze z názvom ZÁKLADNÁ VOJENSKÁ SLUŽBA. Ja som na zvs strávil 9 mesiacov a za ten čas som bol viac krát veliteľom uzatváracej sútaže pri strelbach, než som držal nabitý samopal. Dohromady som nevystrielal ani jeden celý zásobník do 58cky. A toto bola chrbtica armády! Teda 30 tisíc teenagerov, čo ltt zvládnu zboruku a rozboru. Ďakujem, nikdy viac!Skrýt celý příspěvek

      • semtam
        23:32 20.08.2020

        Bože, matiku to nezná a ani pojmy. Absolutní čísla jsem vám napsal. Finsko dává na armádu prakticky stejné prostředky jako ČR. Finsko má mnohem větší armádu, co do počtu vojáků, ...Zobrazit celý příspěvek

        Bože, matiku to nezná a ani pojmy.

        Absolutní čísla jsem vám napsal.
        Finsko dává na armádu prakticky stejné prostředky jako ČR. Finsko má mnohem větší armádu, co do počtu vojáků, tak techniky, než ČR.

        To znamená, že za stejné peníze mají mnohem více muziky než my. Navíc finská armáda je stavěná tak, aby opravdu mohla fungovat ve skutečné válce. Naše armáda je de-facto postavená tak, že udržuje schopnosti, ale v případě rozsáhlejšího konfliktu je závislá na pomoci z vnější.

        Musím vás ale pochválit, že jste dokázal spočítat, že HDP na hlavu ve Finsku je zhruba 2x větší než v ČR. To ale na celkovém množství HDP a výdajů na armádu nic nemění. Nadále platí, že celková výše finského a českého HDP je stejná a stejné jsou i výdaje na armádu.

        A pokud by jste počítal dále a bezdůvodně snížil finské výdaje o polovinu a tím snížil i finskou armádu o polovinu, tak by jste zjistil, že i přes to, že Finsko ve vašem modelu dává jen 1/2 toho co my, tak i přes to má více muziky (počítáme s polovinou finské armády).
        Tím pádem zjišťujem, že i s polovičními výdaji oproti AČR je finská armáda na tom zase lépe.
        Tímto zjišťujeme, že finská armáda je i efektivnější v rámci akvizic pro svoji armádu.

        P.S: Obdobně diametrální rozdíl je v úrovni slovenského a finského vojáka vykonávajícího ZVS.
        Z logiky věci, domrvit lze armáda branecká i profesionální. Nyní se ale bavíme o finanční efektivitě.Skrýt celý příspěvek

        • Conquer
          00:20 21.08.2020

          Tak finančna efektivita je na strane Fínov. Kým my sme v 90. rokoch morili peniaze na zakladakov, tak oni zveladovali vlastnú armádu a to pri oveľa väčšom DPH per capiata.

          Tak finančna efektivita je na strane Fínov. Kým my sme v 90. rokoch morili peniaze na zakladakov, tak oni zveladovali vlastnú armádu a to pri oveľa väčšom DPH per capiata.

          • semtam
            08:54 21.08.2020

            Conquer

            Ale i to nadále nepotvrzuje vaší domněnku, opravdu, zkuste si to spočítat ještě jednou a doporučuji přečíst můj odkaz.

            Conquer

            Ale i to nadále nepotvrzuje vaší domněnku, opravdu, zkuste si to spočítat ještě jednou a doporučuji přečíst můj odkaz.

        • flanker.jirka
          11:25 21.08.2020

          Conquer

          Bylo by toho víc než pouze námořnictvo, také jejich počty PVO systémů jsou mnohem vyšší. To také nejsou zrovna levné záležitosti.

          Conquer

          Bylo by toho víc než pouze námořnictvo, také jejich počty PVO systémů jsou mnohem vyšší. To také nejsou zrovna levné záležitosti.

        • Conquer
          13:11 21.08.2020

          V roku 2000 bolo HDP slovenska na hlavu 5000 USD, Fini v tom istom roku mali 26000USD. Teda za poslednych 20 rokov nasypali do armady ovela viac penazi, nez slovaci a cesi dokopy. ...Zobrazit celý příspěvek

          V roku 2000 bolo HDP slovenska na hlavu 5000 USD, Fini v tom istom roku mali 26000USD. Teda za poslednych 20 rokov nasypali do armady ovela viac penazi, nez slovaci a cesi dokopy. Rok 2000 spominam preto, ze vtedy som bol na vojne ja a bola to katastrofa. Cvicili sme na 30 rocnych haraburdach a na nove neboli prostriedky, ani vola nieco menit. Boli vtedy ine ceslospolocenske problemy - armada bola uplne na okraji.Skrýt celý příspěvek

          • semtam
            16:17 22.08.2020

            Conquer Přestaň si vymýšlet a cucat z prstu tvé výmysly! Slovensko v letech 2000-2020 dalo do armády cca 20 mld. ...Zobrazit celý příspěvek

            Conquer

            Přestaň si vymýšlet a cucat z prstu tvé výmysly!

            Slovensko v letech 2000-2020 dalo do armády cca 20 mld. USD
            https://www.macrotrends.net/co...

            Česká republika v letech 2000-2020 dala do armády cca 47 mld. USD
            https://www.macrotrends.net/co...

            Finsko dalo v letech 2000-2020 do armády cca 68 mld. USD
            https://www.macrotrends.net/co...

            Tím pádem ČR spolu se Slovenskem dalo dohromady totéž co Finsko během 20 let.

            Rozdíl je v tom, že na rozdíl od AČR a od OSSR finská armáda během těchto let pořídila BVP CV90, PVO NASAMS, OT Patria, minomety AMOS, pancéřovky NLAW, dokoupilo MT-LB, pořídilo tanky Leo 2A4/2A6, letadla C-295, houfnice K9, vrtulníky NH90, ATGM Spike,atd. atd.

            AČR pořídila v tomto období jen zlomek techniky a vybavení co Finsko. Slovensko jakbysmet.
            AČR čeká celá řada modernizačních programů, které Finsko již má za sebou.

            Nižší náklady AČR potažmo OSSR jsou dány tím, že se prakticky téměř nic nekupovalo a technika se udržuje v provozu v minimálních stavech a některé schopnosti jako třeba PVO jsou více než diskutabilní, prakticky nemohou plnit svoji roli.

            Výsledek je takový, jak jsem již popsal, finská armáda je připravená na válku, naše armády dokážou udržet schopnosti a jsou v případě válečného konfliktu odkázány na pomoc z vnější a to prakticky při podobných nákladech a to dáváme jen na mzdy a udržení techniky na minimálních stavech.
            Docela rozdíl...Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        10:49 21.08.2020

        Conquer Při porovnání počtu a konfigurací jejich techniky jsme na tom hůře. A to se pořád nezmiňujeme o tom, že Finsko z toho rozpočtu provozuje i námořnictvo. Což je také ...Zobrazit celý příspěvek

        Conquer
        Při porovnání počtu a konfigurací jejich techniky jsme na tom hůře.

        A to se pořád nezmiňujeme o tom, že Finsko z toho rozpočtu provozuje i námořnictvo. Což je také nezanedbatelná položka.Skrýt celý příspěvek

      • Tesil
        17:39 21.08.2020

        Conquer Tvůj pohled na braneckou armádu je zřejmě limitován jak dobou kdy jsi sloužil,tak útvarem.Nejedná se o objektivní informaci. I nákupy techniky pro AČR budí leckdy ...Zobrazit celý příspěvek

        Conquer
        Tvůj pohled na braneckou armádu je zřejmě limitován jak dobou kdy jsi sloužil,tak útvarem.Nejedná se o objektivní informaci.
        I nákupy techniky pro AČR budí leckdy pochybnosti.Skrýt celý příspěvek

        • Conquer
          23:21 21.08.2020

          Ale ja som nikde netvrdil, že branecka armáda je nezmysel. To by som zároveň musel tvrdiť, že armáda Izraela je neschopná. A to by bola but ignoracia, alebo vyslovene lož. Ide o ...Zobrazit celý příspěvek

          Ale ja som nikde netvrdil, že branecka armáda je nezmysel. To by som zároveň musel tvrdiť, že armáda Izraela je neschopná. A to by bola but ignoracia, alebo vyslovene lož. Ide o ekonomickú stránku veci. Pokiaľ zavriete 19 ročného chalana na 2 roky do kasární, tak to znamená, že nebude pracovat, nebude odvádzať žiadne dane ani odvody. Naopak, tie odvody budete platiť zaňho a ešte ho budete živiť. Teda platiť mu strechu nad hlavou, jedlo a ošatenie. V tom prípade ak ho za ten čas nič nenaučíte, budú to vyhodené peniaze. A pokiaľ ten chalan bude polovicu toho času skrabat v kuchyni zemiaky, tak vyrobíte experta na škrabanie zemiakov, ale určite nie vojaka. To bol môj prípad. Ako spojar som sa z odborných veci naučil toľko, čo by som sa naučil na 2 tyzdnovom kurze na nejakej strednej skole. A ešte som sa naučil pochodovat. A pri všetkej úcte, Pani profesionáli, poradovka bola blbosť na zabitie času a na honenie ega lampasakov. Nižšie v diskusii som písal, že som skôr fanúšik Švajčiarskeho modelu- teda pol ročný intenzívny vycvik a potom na základe výsledkov zaradenie do aktívnych záloh.Skrýt celý příspěvek

      • PetrTechnik
        09:57 22.08.2020

        Nikdo zatím nedokázal, že celoprofesionální armáda u středních a malých států je dražší než armáda složená z profesionálů a vojáků ZVS. Pokud odříznu záklaďáky a nechám jen to ...Zobrazit celý příspěvek

        Nikdo zatím nedokázal, že celoprofesionální armáda u středních a malých států je dražší než armáda složená z profesionálů a vojáků ZVS.
        Pokud odříznu záklaďáky a nechám jen to profesionální jádro, budou výdaje menší , to je pravda. Dalším opomíjeným faktem je ,že se sníží výrazně, schopnost armády bránít území státu. Myslím si ,že taková armáda složená z profesionálů bude mnohem dražší, než se ZVS.
        Pokud by jsme měli armádu složenou z profesionálních vojáků (cca 25tis) a vojáků ZVS (cca 25tis) , výrazně vzroste její schopnost bránit území ČR. Záklaďáci nemusí být u všech druhů vojsk (např. letectva, protichemické obrany, PVO státu). Zato výcvik pěchoty, dělostřelectva, ženijních jednotek by v rozsahu 9 měsíční ZVS dostačoval.
        Vývoj konfliktů ve světě ukazuje, že jde o boj s útočníkem, který se vytvořil na ideovém základě. Nikdo už nečeká bitvy jako na Kurském oblouků, kdy proti sobě stojí milionové armády, ale spíše lokální konflikty a útoky na měkké cíle.Skrýt celý příspěvek

    • Trener
      06:46 21.08.2020

      Bylo by fajn, kdyby jsme se mohli porovnávat s nějakou zemí s podobným počtem obyvatel, např. Švédskem. My by jsme ještě měli mít tu výhodu, že pro obchod a přesun zboží přes nás ...Zobrazit celý příspěvek

      Bylo by fajn, kdyby jsme se mohli porovnávat s nějakou zemí s podobným počtem obyvatel, např. Švédskem. My by jsme ještě měli mít tu výhodu, že pro obchod a přesun zboží přes nás máme výhodnější polohu ve středu Evropy. Navíc vedle sebe máme ekonomického lídra. Bohužel pro koupi nějaké drahé hitech techniky nemáme takové ekonomické možnosti, což je dáno historií. Kdo si tak může pořídit F-35 s postkomunistických zemí? Max. Polsko, protože mají velké obavy z Ruska a je jich tam natrtkáno 38 mil = velká ekonomika. U nás musí zbýt peníze třeba na ty dálnice a další věci.Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        11:34 21.08.2020

        Podobné je přece Maďarsko nebo Rakousko.

        Podobné je přece Maďarsko nebo Rakousko.

      • flanker.jirka
        11:35 21.08.2020

        Problém dálniční sítě není v penězích, těch bylo vynaloženo dost, ovšem do předražených zakázek.

        Problém dálniční sítě není v penězích, těch bylo vynaloženo dost, ovšem do předražených zakázek.

      • RiMr71
        16:38 23.08.2020

        "Kdo si tak může pořídit F-35 s postkomunistických zemí?" ...tak pokud si muzeme dovolit cpat penize pred volbami duchodcum jen tak (ony snad byly kvuli koronaviru zastaveny ...Zobrazit celý příspěvek

        "Kdo si tak může pořídit F-35 s postkomunistických zemí?"

        ...tak pokud si muzeme dovolit cpat penize pred volbami duchodcum jen tak (ony snad byly kvuli koronaviru zastaveny vyplaty duchodu?), tak si bezpochyby muzeme dovolit i F-35.
        Proti tomu jak a v jakem mnozstvi tato vlada pali penize nasich deti a vnuku (svoje uz davno zadne nema), tak jsou nejake F-35 drobne...Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          09:41 24.08.2020

          Důchod kráceny nebyli, za to se zvedli náklady ( roušky, větší hygiena, atd.). Přitom příjem je vlastně fixní. Zrovna na důchodech se píše šetřilo( poměr k hrubé mzdě klesal), až z ...Zobrazit celý příspěvek

          Důchod kráceny nebyli, za to se zvedli náklady ( roušky, větší hygiena, atd.). Přitom příjem je vlastně fixní.
          Zrovna na důchodech se píše šetřilo( poměr k hrubé mzdě klesal), až z těmi přidáními se to zpět dorovnává!Skrýt celý příspěvek

    • Jura99
      07:48 21.08.2020

      Tak především výzbroj finské armády žádná velká sláva není. Například BVP mají v počtu pouze okolo 100ks (CV90FIN) a nakoupili je už začátkem 90let, tedy zhruba v době, kdy naše ...Zobrazit celý příspěvek

      Tak především výzbroj finské armády žádná velká sláva není. Například BVP mají v počtu pouze okolo 100ks (CV90FIN) a nakoupili je už začátkem 90let, tedy zhruba v době, kdy naše armáda zařazovala vyšší stovky kusů BVP-1,2. Tanků mají 100+100ks, tu druhou stovku L2A6 koupili jako ojetiny z Nizozemí za 200mil. USD, tedy pouze 2mil/ks. Ano mají F-18 v počtu asi 60ks, opět koupených už zkraje devadesátek.
      A teď k vaší úvaze. První chyba je porovnávat výkon ekonomiky a obranné výdaje za pár aktuálních let. Jak patrno, třeba ty F-18 kupovali v době, kdy výkon jejich ekonomiky byl asi násobný k naší. Branecká armáda je samozřejmě drahý špás. Odmáznout plat vojáka s tím, že rok bude povinně otročit branec za symbolický žold je školácká chyba v ekonomické matematice. Těch pár desítek tisíc branců samozřejmě v ekonomice chybí, neprodukují a nespotřebovávají a možná nejsou položkou v armádním rozpočtu, ale v rozpočtu jiných sektorů.Skrýt celý příspěvek

      • semtam
        09:35 21.08.2020

        Jura99 Mýlíte se Finsko CV90 vybralo na konci roku 2000 a objednalo cca 60 kusů, dalších cca 40 kusů objednalo v roce 2004. Leo 2A4 (100) a Leo 2A6 (100) nakoupili z druhé ruky, ...Zobrazit celý příspěvek

        Jura99

        Mýlíte se
        Finsko CV90 vybralo na konci roku 2000 a objednalo cca 60 kusů, dalších cca 40 kusů objednalo v roce 2004.
        Leo 2A4 (100) a Leo 2A6 (100) nakoupili z druhé ruky, jako drtivá většina uživatelů Leo2, to že pořídili celkem 200 Leo2 k poměru velikosti jejich armády a to v letech 2003 (2A4) a v letech 2014 (2A6).
        Tím lze říci, že nepodlehli módní vlně snižování počtu tanků v armádách a význam tanků si jako jedni z mála uvědomovali.

        A teď k ekonomice

        Zde graf výdajů Finska na ozbrojené síly od roku 1960 po současnost.
        https://www.macrotrends.net/co...

        Jak můžete vidět finské armádní výdaje se po desetiletí pohybují kolem 1,5%. V současné době spíše pod 1.5%. Skoky k 2% jsou jen v jednotlivých letech, kdy se uskutečnili dražší vojenské akvizice.

        Vývoj HDP Finska: https://www.google.com/search?...
        Vývoj HDP ČR: https://www.google.com/search?...

        Vojenské výdaje ČR: http://www.army.cz/en/facts-fi...

        Můžeme vidět, že v 90. letech a po roce 2000 drží armádní výdaje kolem 2% HDP což doporučuje, nyní spíš vyžaduje NATO.
        Finské výdaje jsou nižší hlavně kolem roku 2000. Ovšem jejich HDP je cca dvojnásobné oproti HDP ČR.
        HDP ČR dohání finské HDP cca v roce 2006 a od tohoto roku, kdy začala profesionalizace armády padají výdaje armády postupně až k 1% HDP. Všichni víme, že armáda je v té době značně podfinancovaná.
        Finsko si udržuje hladinu výdajů nadále pod 1,5% HDP a pořizuje BVP, MBT a obměňuje PVO, atd.

        Z toho plyne, že ČR a Finsko dokáže za stejné peníze udržovat rozdílně silnou armáda. ČR je za stejné peníze schopna mít na profesionální úrovni malou armáda byť si udržuje téměř všechny schopnosti s minimálními zálohami. Finská armáda za stejné peníze dokáže udržovat celkově početnější stav techniky i mužstva (nepočítám námořnictvo...) a finská armáda je schopná operovat ve skutečné válce, na rozdíl od české, která nemá dostatečné zálohy a ani adekvátní počty techniky a je závislá na pomoci z venčí.

        Jaký systém je efektivnější již rozumní ví.Skrýt celý příspěvek

        • Torong
          09:46 21.08.2020

          Opět vytržené z kontextu. Zapomněl jsi do toho započítat rozdíl míry korupce u nás a ve Finsku, úroveň odboru vyzbrojování a vystrojování u nás a ve Finsku, přístup politiků k ...Zobrazit celý příspěvek

          Opět vytržené z kontextu. Zapomněl jsi do toho započítat rozdíl míry korupce u nás a ve Finsku, úroveň odboru vyzbrojování a vystrojování u nás a ve Finsku, přístup politiků k armádě u nás a ve Finsku a přístup samotných občanů k armád~ a ve finsku. Z toho pak vyplývá, že nelze porovnat jen jednoduchá čísla. U nás by totiž i branecká armáda byla ve stejných problémech a byla tedy výrazně dražší než ve Finsku. Tedy nevypovídá to nic o tom, že by branecká armáda byla levnější. Skutečně to tak není.Skrýt celý příspěvek

          • semtam
            10:04 21.08.2020

            Torong Ty jsi opravdu komedie a takový indikátor toho, že když je pravda již prokázaná, zjevíš se ty a zkoušíš pravdu bizarně zadupat. Jinak můžeš být v klidu, nic jsem ...Zobrazit celý příspěvek

            Torong

            Ty jsi opravdu komedie a takový indikátor toho, že když je pravda již prokázaná, zjevíš se ty a zkoušíš pravdu bizarně zadupat.

            Jinak můžeš být v klidu, nic jsem nezapomněl, proto jsem také psal, že finská armáda je efektivnější v rámci akvizic, než AČR (MO ČR).

            Tato debata není primárně o srovnání AČR a armády finské, ale o efektivitě a ekonomice.

            Z dostupných a dlouhodobých dat plyne, že branecká armáda je efektivnější a levnější než armáda profesionální.
            Ruku na srdce, profesionální armádu tu máme jen z pohodlnosti a z toho důvodu, že si politici tím koupili hlasy voličů.
            Nyní s odstupem času již můžeme hodnotit efektivitu armády i v rámci nákladů a použitelnosti.
            A výsledky jsou takové, jaké jsem popsal.

            Tímto faktem se zabývá také Danik v této diskuzi.
            https://www.armadninoviny.cz/k... Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            11:00 21.08.2020

            Jistě, pravda je prokázána vždy, když napíšeš svůj názor. Protože ten je vždy pravdivý a jde vlastně o axiom...

            Jistě, pravda je prokázána vždy, když napíšeš svůj názor. Protože ten je vždy pravdivý a jde vlastně o axiom...

          • flanker.jirka
            11:10 21.08.2020

            Torong Míra korupce odpovídá politické konstelaci, tam jsou s demokracií o kus dál. Ale v celkových počtech by to nebyla ani desetina procenta. Zkuste se podívat kolik jednotek a ...Zobrazit celý příspěvek

            Torong
            Míra korupce odpovídá politické konstelaci, tam jsou s demokracií o kus dál. Ale v celkových počtech by to nebyla ani desetina procenta.
            Zkuste se podívat kolik jednotek a kusů techniky jsme drželi v době branecké armády. Měli jsme několik letek nadzvukových stíhaček Mig 21, Mig 23 MF/ML, SU 22M4, bitevníky Su 25, větší počet cvičných L 39 a L 29. Tehdy se živilo přes 500 tanků a více BVP 1, 2. V měnším počtu dojížděly ještě OT 64 (až úplně dojeli k rádiu Svobodná Evropa :-) )
            ...porovnávejme tedy počty techniky aktuální. Dodnes tu AČR těží z toho, že tu byly sklady plné dílů a kusů uloženek z dob ČSLA a z dob branecké armády. Přesně v době, kdy docházely zásoby ušitých maskáčů vz. 95 určených i pro VZS, tak začaly problémy s vystrojováním vojáků.
            Systém, který provozuje MO ČR jednoduše vyhodí z okna i 3% HDP a nic se nezmění!Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            13:24 24.08.2020

            Flanker: Ta technika, kterou popisuješ byla nakoupena v době, kdy na armádu šlo 5% HDP a více, proto bylo tolik techniky, ne proto, že byla branecká armáda. Po roce 1990 pak právě ...Zobrazit celý příspěvek

            Flanker:
            Ta technika, kterou popisuješ byla nakoupena v době, kdy na armádu šlo 5% HDP a více, proto bylo tolik techniky, ne proto, že byla branecká armáda. Po roce 1990 pak právě to obrovské množství techniky byla velká zátěž. A pokud se pamatuju, tak se žádná další nenakupovala. A to je další věc - kolik té techniky bylo reálně použitelné...Skrýt celý příspěvek

        • darkstyle
          10:10 21.08.2020

          Problémom vo Vašich výpočtoch je ten, že sa nepozeráte na širšie súvislosti.. Armádne zbraňové systémy sa nakupujú na 30 rokov.. Takže ak fíni dajú pri cca 1,5% konštantných ...Zobrazit celý příspěvek

          Problémom vo Vašich výpočtoch je ten, že sa nepozeráte na širšie súvislosti..

          Armádne zbraňové systémy sa nakupujú na 30 rokov..
          Takže ak fíni dajú pri cca 1,5% konštantných výdajoch 45% + nejaké skoky - cca 50% HDP.. Česko nedáva konštatne toľko veľa..

          Česko podľa Vaších tvrdení dobehlo v roku 2006 Fínsko v HDP - dajme tomu, že je to fakt
          Od vtedy kumulatívne vydalo Česko 15,7% HDP za 13 (2006-2018) rozpočtov podľa army.cz, fínsko 18,89% HDP podľa macrotrends..
          To je rozdiel 3,19% HDP (priemerného za 13 rokov) v prospech fínska - to sú prakticky o 2-3 rozpočty AČR navyše..

          Takže Fínsko dávalo o 20% navyše peňazí od Čechov (3,19/15,7) za posledných 13 rokov, a dovolím si povedať, že vďaka oveľa vyššiemu HDP pred rokom 2006, dávalo na obranu možno o 30-40% navyše za posledných 30 rokov..
          Hlavne ich dávalo oveľa rovnomernejšie, trvalejšie, bez výkyvov a tým pádom aj premyslenejšie..Skrýt celý příspěvek

          • semtam
            10:26 21.08.2020

            darkstyle No právě že vám ty souvislosti chybí. To, že AČR byla v nějakých letech podfinancovaná je fakt s kterým operuju. Vtip je v tom, že i když Finsko mělo jen nepatrně vyšší ...Zobrazit celý příspěvek

            darkstyle

            No právě že vám ty souvislosti chybí.
            To, že AČR byla v nějakých letech podfinancovaná je fakt s kterým operuju. Vtip je v tom, že i když Finsko mělo jen nepatrně vyšší armádní rozpočet, tak finská armáda pořídila mnoho akvizic, BVP, OT (Patria), MBT, NH90, atd.

            Téměř u každé profesionální armády jsou největší výdaje na personál a tvoří více jak 50% rozpočtu.
            Z toho plyne, že pokud by ˇAČR zůstala branecká či poloprofesionální, tak za stejné peníze by dokázala udržovat větší velikost jak do počtu personálu, tak techniky.Skrýt celý příspěvek

          • darkstyle
            16:27 21.08.2020

            Sem-tam 20% vyšší rozpočet Fínska voči HDP za posledných 13 rokov, pričom predtým to bolo oveľa viac Vám príde nepatrné? Ja Vám znížim výplatu o 20% a poviem Vám, že to bolo ...Zobrazit celý příspěvek

            Sem-tam

            20% vyšší rozpočet Fínska voči HDP za posledných 13 rokov, pričom predtým to bolo oveľa viac

            Vám príde nepatrné?

            Ja Vám znížim výplatu o 20% a poviem Vám, že to bolo nepatrné..
            Súhlas?Skrýt celý příspěvek

          • semtam
            10:29 22.08.2020

            darkstyle Opět, finská armáda má cca 34 000 mužů a žen (12000 profi a 22000 branců). Oproti AČR vlastní námořnictvo. Oproti AČR vlastní, udržuje a provozuje značné množství ...Zobrazit celý příspěvek

            darkstyle

            Opět, finská armáda má cca 34 000 mužů a žen (12000 profi a 22000 branců). Oproti AČR vlastní námořnictvo. Oproti AČR vlastní, udržuje a provozuje značné množství techniky. V otázce provozu je nejnákladnější provoz 55 dvoumotorových F/A-18.
            Oproti AČR probíhaly znatelnější akvizice techniky.
            AČR v podstatě stagnovala, výzbroj se vyřazovala a vytvářel se vnitřní dluh. Ve finále nemáme ani polovinu techniky co má finská armáda a ani její schopnosti. Myšleno že současná AČR není schopná bránit ČR v případě války.
            Až nyní, kdy se armádní výdaje zvýšili, aby AČR mohla nějak důstojně fungovat, tak výdaje máme nyní rovné s finskými. V budoucnu finské výdaje překonáme díky/kvůli celé řady akvizic, které naší armádu čekají.
            I po těchto akvizicích a navýšení početního stavu AČR, bude síla AČR v rámci technického vybavení nadále pod úrovní Finska, přičemž výdaje budou přinejlepším na stejné úrovni, spíše vyšší.

            Dával jsem zde odkaz na komentář na finského náčelníka obrany Ariho Puheloinena. Opět doporučuji přečíst, u nás se na toto téma žádný vysoký armádní představitel nevyjádřil, ale armádní hlad po zálohách dokazuje, že plně profesionální model má v rámci menší země vážné nedostatky.Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        10:58 21.08.2020

        Jura99 To jste si to hodně zjednodušil. V 90. letech se ČSLA transformovala na českou a slovenskou armádu a BVP 2 už byly ve výzbroji z konce 80. let. Ojetý Leo 2A6 je pořád ...Zobrazit celý příspěvek

        Jura99
        To jste si to hodně zjednodušil. V 90. letech se ČSLA transformovala na českou a slovenskou armádu a BVP 2 už byly ve výzbroji z konce 80. let.
        Ojetý Leo 2A6 je pořád lepší než ojetý nebo nový T 72 M4CZ!
        F 18 s pronajatým Gripeny srovnávat nelze, oni mají opravdu multifunkční schopnosti.

        A, jak jsem psal výše, z toho rozpočtu musí živit i námořnictvo a pobřežní obranu.Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          18:56 21.08.2020

          "Ojetý Leo 2A6 je pořád lepší než ojetý nebo nový T 72 M4CZ!"

          Možná je, ale nás stál stejně. A o tom to je...

          "Ojetý Leo 2A6 je pořád lepší než ojetý nebo nový T 72 M4CZ!"

          Možná je, ale nás stál stejně. A o tom to je...

          • Jirosi
            18:58 21.08.2020

            *oprava: Nejen, že je lepší. Ale náklady na jeden T-72 byli srovnatelné z novým L2. Mohli jsme mít dostatečný počet L2, ale to je historie.

            *oprava: Nejen, že je lepší. Ale náklady na jeden T-72 byli srovnatelné z novým L2. Mohli jsme mít dostatečný počet L2, ale to je historie.

          • flanker.jirka
            22:05 21.08.2020

            Jirosi Celý způsob modernizace T 72 je "dobrou" vizitkou politiků a vojáků, kteří na konkrétní podmínky a počty kyvnuli. Všechno se hold nepovede, když je to takový projekt, tak ...Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi
            Celý způsob modernizace T 72 je "dobrou" vizitkou politiků a vojáků, kteří na konkrétní podmínky a počty kyvnuli.
            Všechno se hold nepovede, když je to takový projekt, tak je to drahé.Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        11:02 21.08.2020

        Jura99 Vaši úvahu s chybějící pracovní silou, která musí sloužit v armádě, považuji za pochybnou. I přestože mají hodně branců mají ekonomiku výkonnější. Berte to tak, že ta ...Zobrazit celý příspěvek

        Jura99

        Vaši úvahu s chybějící pracovní silou, která musí sloužit v armádě, považuji za pochybnou. I přestože mají hodně branců mají ekonomiku výkonnější.

        Berte to tak, že ta osoba brance nastoupí o dobu trvající službu později do ekonomiky. Je to podobné, jako když někdo po střední škole nejde do zaměstnání, ale dál studovat další školu nebo kurzy.
        Skutečný problém by představovala víceletá služba, kde to postihne v jednom účetním roce více ročníků.Skrýt celý příspěvek

        • satai
          11:12 21.08.2020

          Rozdil mezi armadou a skolou je ten, ze diky skole ma nasledne dotycny vyssi kvalifikaci a produkuje vyssi kousek HDP.

          Rozdil mezi armadou a skolou je ten, ze diky skole ma nasledne dotycny vyssi kvalifikaci a produkuje vyssi kousek HDP.

          • Flader
            16:09 21.08.2020

            Hlavne všetci tí politológovia, sociológovia, sociálny pracovníci ... naozaj produkujú vyššie HDP.

            Hlavne všetci tí politológovia, sociológovia, sociálny pracovníci ... naozaj produkujú vyššie HDP.

          • flanker.jirka
            17:25 21.08.2020

            Vždy bude záležet v jakém systému žijete, když se podíváte na některé soukromé vysoké školy, kde si chodí kupovat titul pouze lidé zaměstnaní ve státní správě, protože potřebují ...Zobrazit celý příspěvek

            Vždy bude záležet v jakém systému žijete, když se podíváte na některé soukromé vysoké školy, kde si chodí kupovat titul pouze lidé zaměstnaní ve státní správě, protože potřebují papír ze školy, tak je to jedno. V životě se budete setkávat se spoustou lidí, kteří vystudovali něco jiného než do dělají. Tak těch let co promarnili bude více než pár měsíců daných na oltář vlasti.
            Je evidentní, že prezenční služba ve Finsku ekonomiku a mozky nedegraduje. Ono to tam totiž není postavené na represích a gumáckém chování v bolševickém systému.
            Správné vedení na vojně a náhradní službě má také své pozitiva.
            Zkuste se podívat jak od doby zrušení náhradní služby neustále chybí personál ve zdravotnictví a službách. To nebylo jen o službě v armádě.Skrýt celý příspěvek

    • Scotty
      08:40 21.08.2020

      semtam A měli ve Finsku také mnohaletý výpadek financování armády kdy na armádu šlo sotva jedno procento HDP? když se podíváme na rozpočty jejich obrany zjistíme že se dlouhodobě ...Zobrazit celý příspěvek

      semtam
      A měli ve Finsku také mnohaletý výpadek financování armády kdy na armádu šlo sotva jedno procento HDP? když se podíváme na rozpočty jejich obrany zjistíme že se dlouhodobě pohybují mezi 1.3 až 1.4% procenty HDP. Přitom v minulosti bylo finské HDP vyšší než to české.
      Přesto pokud chtějí provádět významnou investici jako je nákup letadel musí Finové stejně svůj obraný rozpočet výrazně navýšit.Skrýt celý příspěvek

      • semtam
        09:36 21.08.2020

        Odpověď najdete výše.

        Odpověď najdete výše.

        • Scotty
          12:56 21.08.2020

          Pokud je hlavní myšlenka pouze to že profesionál je dražší než branec tak no shit, sherlock. To je opravdu převratné. Poskytuje ovšem branec stejný "výkon" jako profesionál?

          Pokud je hlavní myšlenka pouze to že profesionál je dražší než branec tak no shit, sherlock. To je opravdu převratné. Poskytuje ovšem branec stejný "výkon" jako profesionál?

          • flanker.jirka
            22:12 21.08.2020

            Scotty přitom jak dokáží peníze investovat jsou také šikovnější, vzali ojeté tanky a vyplatilo se, několik starších 2A4 předělali na ženijní vozidla a použili jako podvozky pro AAA ...Zobrazit celý příspěvek

            Scotty přitom jak dokáží peníze investovat jsou také šikovnější, vzali ojeté tanky a vyplatilo se, několik starších 2A4 předělali na ženijní vozidla a použili jako podvozky pro AAA Marksman.
            U dělostřelectva nebo pádových vozidel se snaží hodně vytěžit starší ruské zbraně nebo podvozky MTLB, které také v několika případech kupovali z druhé ruky.
            Tak že mnohem silnější ekonomika si chodí pro zbraně do second handu.
            Zkuste se podívat na jejich vrtulníkové letectvo. Jak to že, když sousedí s říší zla, tak nemají jedinny bojový vrtulník?Skrýt celý příspěvek

          • semtam
            10:32 22.08.2020

            Scotty

            Odpoveď na vaší otázku najdete u mémo prvního komentáře u kterého vzniklo toto vlákno. Nejde jen o nákladnost, ale efektivitu celého systému.

            Scotty

            Odpoveď na vaší otázku najdete u mémo prvního komentáře u kterého vzniklo toto vlákno. Nejde jen o nákladnost, ale efektivitu celého systému.

          • flanker.jirka
            18:00 22.08.2020

            Scotty Profesionál bude vždy dražší než branec, ale vše je otázkou výcviku a doby služby. Po určité době se profesionál už zlepšovat nebude a také začne stárnout. A mnohdy ...Zobrazit celý příspěvek

            Scotty
            Profesionál bude vždy dražší než branec, ale vše je otázkou výcviku a doby služby. Po určité době se profesionál už zlepšovat nebude a také začne stárnout. A mnohdy profesionálové i zakrní a jedou si svůj "veget" úplně stejně jako VZS. A pak už ten několikanásobný rozdíl v ceně práce naroste.
            Nezapomeňte, že profesionál, který po 20 letech odejde pak doživotně pobírá nemalou rentu, která bývá vyšší než platy zaměstnanců v civilním sektoru. Tak že pokud ve 20 letech nastoupí, ve 40 skončí tak mu až do jeho smrti budete platit za to že pro vás nehne prstem. Samozřejmě, nějaká forma renty/kompenzace musí být, protože služba v armádě je hodně specifická záležitost a člověk se může stát nepoužitelný ani v oboru, který před vstupem do armády vystudoval.
            Podívejte jak jsou rádi na Ukrajině, že mají zpět VZS a na rusa to stačí!Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            20:59 22.08.2020

            flanker.jirka Na Ukrajině snad nikdy základní vojenskou službu nezrušili, ne? Sloužící profesionální vojáky si své schopnosti v ideálním případě těch 20 let udržuje. Záklaďák se ...Zobrazit celý příspěvek

            flanker.jirka
            Na Ukrajině snad nikdy základní vojenskou službu nezrušili, ne?
            Sloužící profesionální vojáky si své schopnosti v ideálním případě těch 20 let udržuje. Záklaďák se po roce dostane na vrchol a po propuštění z armády už své schopnosti jen ztrácí.Skrýt celý příspěvek

          • semtam
            21:20 22.08.2020

            ZVS zrušena v roce 2013, v té době již byla znatelná profesionalizace a 60% personálu byl profesionální (na konci ZVS). V roce 2014 se opět ZVS obnovila. (Ukrajina) Každý stát ...Zobrazit celý příspěvek

            ZVS zrušena v roce 2013, v té době již byla znatelná profesionalizace a 60% personálu byl profesionální (na konci ZVS).
            V roce 2014 se opět ZVS obnovila.
            (Ukrajina)

            Každý stát vyjma lidnatých států jež cítí nějaké riziko nebo si uvědomuje funkci armády má ZVS.
            Kdyby ČR měla či předpokládala nějaké ohrožení, tak ZVS zavede také. Malá profesionální armáda není stavěná na obranu území, spíše je vhodná na expediční účely, ale ty bezproblémů pokryje i armáda branecká, protože vždy nějaké profesionální jádro branecká armáda má.

            Znovu zopakuji, profesionální armádu nemáme ze strategického, taktického, efektivního či ekonomického důvodu. Politici profesionalizací armády vyhověli společnosti u které ZVS nebyla moc populární. Politici si to mohli dovolit, protože neexistuje/neexistovala nějaká aktuální vojenská hrozba.Skrýt celý příspěvek

          • semtam
            21:50 22.08.2020

            Scotty Aby jsi byl v obraze, Litva zrušila ZVS v roce 2008. Ovšem v roce 2015 ji zase obnovila. Funguje spíše na základě výběru a dobrovolnosti. Lotyšsko má profesionální armádu, ...Zobrazit celý příspěvek

            Scotty

            Aby jsi byl v obraze, Litva zrušila ZVS v roce 2008. Ovšem v roce 2015 ji zase obnovila. Funguje spíše na základě výběru a dobrovolnosti.
            Lotyšsko má profesionální armádu, jež doplňuje tzv. Národní garda.
            Estonsko má dlouhodobě zavedenou ZVS.
            Švédsko zavedlo profesionální armádu v roce 2010, ZVS obnovilo v roce 2017, ZVS má dobrovolně-výběrový ráz.

            Neexistuje země, která se cítí nebo je přímo ohrožena aby měla plně profesionální armádu, vyjma několika set miliónových zemí.

            Profesionální armádu si mohou dovolit ti, kteří necítí žádnou reálnou vojenskou hrozbu a profesionální armáda slouží hlavně jako ústupek společnosti, aby stát občany neobtěžoval ZVS.

            V rámci ČR jsem zastáncem poloprofesionální armády. S tím, že ZVS by byla dobrovolně-výběrová. Nejsem zastáncem plošných odvodů, protože toto znovuzavedení by bylo nákladné a kýžený efekt by se nemusel dostavit. ZVS by se řešil i kvalitativní nábor do profesionální armády, ne jen kvantitativní a postupem doby by se vytvářela početná záloha, která nyní již prakticky neexistuje. Ve finále by tento model mohl být méně nákladnější, než současný stav.Skrýt celý příspěvek

          • Flader
            22:37 22.08.2020

            A ktorý relevantný politik si dovolí vôbec predložiť návrh na obnovenie ZVS? Táto téma je pre drvivú väčšinu spoločnosti v ČR aj SR ako červené súkno pre býka. Nik kto nechce ...Zobrazit celý příspěvek

            A ktorý relevantný politik si dovolí vôbec predložiť návrh na obnovenie ZVS? Táto téma je pre drvivú väčšinu spoločnosti v ČR aj SR ako červené súkno pre býka. Nik kto nechce spáchať politickú samovraždu toto na stôl nedá.Skrýt celý příspěvek

          • Migi
            23:04 22.08.2020

            Flader: A díky bohu že je to tak....

            Flader: A díky bohu že je to tak....

          • flanker.jirka
            09:53 23.08.2020

            Flader Záleží jenom na tom jak to politici dokáží lidem zdůvodnit. A nemusí jít pouze o strašení ruskem. Reálných důvodů pro výpomoc státu je tu více. V ČR byly v roce 1997 a 2002 ...Zobrazit celý příspěvek

            Flader
            Záleží jenom na tom jak to politici dokáží lidem zdůvodnit. A nemusí jít pouze o strašení ruskem. Reálných důvodů pro výpomoc státu je tu více. V ČR byly v roce 1997 a 2002 tak rozsáhlé povodně, že pokud by se opakovaly, nebo hůře, jak Morava tak Čechy by byly dnes postiženy najednou. Tak se systém pomoci zhroutí, protože v obou uvedených letech to stále na armádě a počtu VZS.
            V ČR jsme byli svědky případu, kdy i hlídání okolí explozemi zničeného muničního skladu armádu skoro paralyzovalo od standardní plánované činnosti. To samé přineslo krátkodobé uzavření hranic při začátku epidemie covid.

            ... katastrofické situace se nám vyhýbat nebudou a štěstí přeje připraveným. A covid ukazuje, že když to postihne více států, tak na pomoc spojenců můžeme zapomenout, protože většina z nich má své zdroje také poddimenzovány.Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            11:29 23.08.2020

            semtam Seznam států s plně profesionální armádou je poměrně dlouhý a opravdu nemám pocit že žádná z nich nepociťuje vojenské ohrožení. I v samotném Rusku se mluví o konci ...Zobrazit celý příspěvek

            semtam
            Seznam států s plně profesionální armádou je poměrně dlouhý a opravdu nemám pocit že žádná z nich nepociťuje vojenské ohrožení. I v samotném Rusku se mluví o konci ZVS.
            https://en.wikipedia.org/wiki/...

            flanker.jirka
            Armáda tu překvapivě není od toho by pomáhala při povodních. V roce 97 to stálo na armádě protože to byl jediná složka s jednotným velení a řízením. Od té doby se mnohé změnilo, zejména tady vznikl IZS.Skrýt celý příspěvek

          • semtam
            20:04 23.08.2020

            Důležitější než pocity jsou fakta a mapa z wiki je mimochodem zastaralá. Jak sám ale můžete vidět, tak v rámci profesionalizace dominují evropské státy (hl. západní), poté lidnaté ...Zobrazit celý příspěvek

            Důležitější než pocity jsou fakta a mapa z wiki je mimochodem zastaralá. Jak sám ale můžete vidět, tak v rámci profesionalizace dominují evropské státy (hl. západní), poté lidnaté asijské státy, USA s Kanadou a nakonec africké rozvojové země.

            Všude tam, kde je nějaké mezinárodní napětí mají státy zavedou ZVS, jako je východní, severní a jižní Evropa, Kavkazské státy, Blízký východ (mimochodem Jordánsko má specifickou armádu ohledně profesionalizace, mnoho jejích vojáků, jsou de-facto branci se statusem profesionála), dále korejský poloostrov, jihovýchodní Asie, severní Afrika, atd., atd.

            Kdyby jste se neorientoval proč dotyčné země mají v ZVS a jinde zase ne, tak vám to detailněji vysvětlím, konkrétně jakému mezinárodnímu problému region čelí.

            Asi nemusíte flanker.jirkovi psát, že tu armádu nemáme na povodně. Je myslím natolik inteligentní, že nic takového si nemyslí a hlavně, jeho komentářem říkal něco jiného, tak prosím neničte význam jeho tvrzení.Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      19:09 21.08.2020

      I když to budete stále opakovat pravdou se to nestane. Pravda je taková, že zatím co Finové se v 90. letech připravovali na další dekádu. U nás armáda většinu prostředku stihla ...Zobrazit celý příspěvek

      I když to budete stále opakovat pravdou se to nestane.
      Pravda je taková, že zatím co Finové se v 90. letech připravovali na další dekádu.
      U nás armáda většinu prostředku stihla prožrat na provoz nesmyslných počtů techniky, případně zahajovala nesmyslně rozsáhlé modernizace. Ani jedno nepřispělo k jejímu lepšímu stavu v budoucnu(dnes). Peníze zmizeli, v účetnictví zůstala jen díra.
      Tu se dnes armáda snaží zalepit, ale nelze za jednu dekádu provést investice co se běžně rozkládají do 3-4..Skrýt celý příspěvek

    • Takeda
      08:10 23.08.2020

      Budiž, ale započítal jste vnitřní dluh naší armády a cenu spojenou se změnou doktríny a účelu armády vůbec? Myslím přechod z armády, co se měla dostat k Rýnu na armádu bránící ...Zobrazit celý příspěvek

      Budiž, ale započítal jste vnitřní dluh naší armády a cenu spojenou se změnou doktríny a účelu armády vůbec? Myslím přechod z armády, co se měla dostat k Rýnu na armádu bránící vlastní území. Nemyslím si, že by Vám to tak krásně vyšlo.Skrýt celý příspěvek

      • semtam
        20:13 23.08.2020

        Tak uvěďte kolik stálo ono přetvoření, mohu vás ujistit, že oním škrtnutím celé řady položek mělo "přetvoření" efekt takový, že mnozí na tom vydělali. Víte proč je tu jistá averze ...Zobrazit celý příspěvek

        Tak uvěďte kolik stálo ono přetvoření, mohu vás ujistit, že oním škrtnutím celé řady položek mělo "přetvoření" efekt takový, že mnozí na tom vydělali. Víte proč je tu jistá averze na Strnada?
        Vnitřní dluh naší armády jsem nepočítal, to by jste měl vědět. Upozornil jsem, že armáda byla podfinancovaná. Pokud by nebyla a se modernizovala průběžně jako armáda finská, tak jí v rámci nákladů s klidem předběhne a to je o čem píšu.Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          09:44 24.08.2020

          "Upozornil jsem, že armáda byla podfinancovaná." To je základní nepochopení problému, naše armáda měla velké provozní náklady vyplývající právě z VzS, a nesmyslného počtu ...Zobrazit celý příspěvek

          "Upozornil jsem, že armáda byla podfinancovaná."

          To je základní nepochopení problému, naše armáda měla velké provozní náklady vyplývající právě z VzS, a nesmyslného počtu techniky.Skrýt celý příspěvek

    • Takeda
      13:32 23.08.2020

      No nějak jste nezapočítal, že se ČSLA musela změnit na AČR. Vnitřní dluh, změna doktríny a tak... Takže pak těžko budete mít finy 2x tak účinný jak nás... Důležitá je taky blízkost ...Zobrazit celý příspěvek

      No nějak jste nezapočítal, že se ČSLA musela změnit na AČR. Vnitřní dluh, změna doktríny a tak... Takže pak těžko budete mít finy 2x tak účinný jak nás... Důležitá je taky blízkost nepřítele, kdy finy na rozdíl od nás netřeba přesvědčovat, že nepřítel je za bukem a je potřeba se o svou armádu starat a branecký výcvik není jen pakárna, které je ptřeba se vyhnout. Podle mne to prostě není přenosné. Na finský model budete zkrátka potřebovat víc finů...Skrýt celý příspěvek

      • semtam
        20:15 23.08.2020

        Nikdo zde neříká, že se má sem přenášet finský model, padli tu úplně jiné možnosti.

        Nikdo zde neříká, že se má sem přenášet finský model, padli tu úplně jiné možnosti.

  • Apex
    21:43 20.08.2020

    Osobně jako laikovi se mi líbí a velmi mne zaujal 18 minutový film Battlefield 2020.
    Moc pěkně zpracované.

    Osobně jako laikovi se mi líbí a velmi mne zaujal 18 minutový film Battlefield 2020.
    Moc pěkně zpracované.

  • flanker.jirka
    21:41 20.08.2020

    Na to, že F 35 bylo vyrobeno více než Gripenů nebo Rafalů si ve spolehlivosti utrhli pěknou ostudu. 25% Výsledná volba by mohla lecos naznačit i pro to jakým směrem se dát v ...Zobrazit celý příspěvek

    Na to, že F 35 bylo vyrobeno více než Gripenů nebo Rafalů si ve spolehlivosti utrhli pěknou ostudu. 25%

    Výsledná volba by mohla lecos naznačit i pro to jakým směrem se dát v ČR. I když oni mají výhodu v tom, že jejich premiér si nemusí jezdit pro rozkazy k Trumpovi, viz volba vrtulníků.

    A pro ty co stále straší, tím, že je neutralita mnohem dražší, je finské armádní hospodaření více než efektivní, včetně potenciálně vycvičeným zálohám. ... s AZ je to neporovnatelnéSkrýt celý příspěvek

    • Torong
      07:53 21.08.2020

      A na těch 25% spolehlivosti jsi přišel přesně jak? No a k obligátním vrtulníkům... Kdo jiný dokázal nabídnout to co Američani? Tolik k těm tvým rozkazům od Trumpa.

      A na těch 25% spolehlivosti jsi přišel přesně jak? No a k obligátním vrtulníkům... Kdo jiný dokázal nabídnout to co Američani? Tolik k těm tvým rozkazům od Trumpa.

      • flanker.jirka
        11:14 21.08.2020

        Výňatek z článku: "Na testy měla například dorazit čtveřice F-35A, ale nakonec doletěly jen dva stroje. Jeden F-35A navíc trpěl poruchami a nemohl dokončit všechny testy. Druhý ...Zobrazit celý příspěvek

        Výňatek z článku:
        "Na testy měla například dorazit čtveřice F-35A, ale nakonec doletěly jen dva stroje. Jeden F-35A navíc trpěl poruchami a nemohl dokončit všechny testy. Druhý F-35A pak vykonal všechny plánované lety. "
        ...tedy jeden to musel oddřít, to je 1/4 původně plánovaného počtu, tedy 25%.
        Samozřejmě, je to hodně, ale hodně zjednodušené. (ale přitom, že jde o stroje největšího uživatele, který má s provozem největší zkušenosti je to na pováženou)Skrýt celý příspěvek

        • Torong
          11:57 21.08.2020

          Ale no tak... Ty dvě F35 tam nedoletěly z jakého důvodu? Jakože po cest~ spadly? To snad ne. Spíš sd dá předpokládat, že toto výběrové řízení nepovažují za zvlášť důležité. Takže ...Zobrazit celý příspěvek

          Ale no tak... Ty dvě F35 tam nedoletěly z jakého důvodu? Jakože po cest~ spadly? To snad ne. Spíš sd dá předpokládat, že toto výběrové řízení nepovažují za zvlášť důležité. Takže najednou z toho máme 50% a ještě navíc jenom idiot počítá spolehlivost z jednoho 4-denního nasazení 4(2) kusů. Pokud vím tak F35 je co se týká nasazení někde na 60% s tím, že do tohoto čísla jsou započítány i stroje, které jsou na upgradu na vyšší "block"Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            22:30 21.08.2020

            Torong Pokud slibili čtyři stroje, tak evidentně v něčem problém byl. Více tu o tom nepíšou. Zajisté dobrá vizitka. To že je to nedůležité je pouze vaše spekulace, v článku se ...Zobrazit celý příspěvek

            Torong
            Pokud slibili čtyři stroje, tak evidentně v něčem problém byl. Více tu o tom nepíšou. Zajisté dobrá vizitka.
            To že je to nedůležité je pouze vaše spekulace, v článku se jasně píše, že měly přiletět čtyři kusy. A evidentně jeden měl problémy, které nebylo schopni na místě odstranit.
            O dlouhodobé provozuschopnosti na úrovni okolo 60% se toho už napsalo dost.
            Ale, jak jsem psal výše, bavíme se o stroji, který tu pěkných pár let létá a bylo jich vyrobeno více než některých konkurenčních strojů. Což by mělo vést k lepší spolehlivosti. Samozřejmě, je pravdou, že pokud funguje, tak je v porovnání s ostatními nejlepší.Skrýt celý příspěvek

    • IS-3
      13:24 21.08.2020

      Stále jste nenapsal, kdo měl ohledně
      vrtulníků lepší nabídku, než Američané.

      Stále jste nenapsal, kdo měl ohledně
      vrtulníků lepší nabídku, než Američané.

      • flanker.jirka
        22:41 21.08.2020

        Mně osobně by se líbilo mít tu 12 UH 60 v konfiguraci, kterou USA nabízelo. O italské nabídce se asi nedozvíme, protože se soutěž nakonec nekonala.. za velmi pěkný výběr považuji ...Zobrazit celý příspěvek

        Mně osobně by se líbilo mít tu 12 UH 60 v konfiguraci, kterou USA nabízelo.
        O italské nabídce se asi nedozvíme, protože se soutěž nakonec nekonala.. za velmi pěkný výběr považuji i kombinaci pro Maďarsko H 145M a H 225M od airbusu oba typy se zbraňovými systémy H Force.
        ....vám přijde normální, že celou dobu MO ČR říkalo, že chce víceúčelové vrtulníky a ne bojové až z toho jsou nakonec 4 čistě bojové a 8 přepravních takového typu, že je provozuje pouze USMC a nikdo jiný? Neštěstí bude dokonáno tím, že se na servisu budou podílet předpisy porušující diletanti z LOM. Ostatní tak nedostali ani šanci nabídnout podobnou kombinaci například s Tigery nebo Mangustami.Skrýt celý příspěvek

  • Mbelda
    21:15 20.08.2020

    Finsko je mi s přístupem k armádě sympatické. Je vidět, že stále čerpají ze zkušeností ze Zimní a Pokračovací války. Konkrétní příklad je s fasováním výstroje, do kterého je ...Zobrazit celý příspěvek

    Finsko je mi s přístupem k armádě sympatické. Je vidět, že stále čerpají ze zkušeností ze Zimní a Pokračovací války.

    Konkrétní příklad je s fasováním výstroje, do kterého je jednoduše zapojená pošta. Pro záložáky super, že kvůli každé kravíně nemusí jezdit přes půl Finska do výstrojního skladu.

    Myslím, že od Finů můžeme něco odkoukat.Skrýt celý příspěvek

  • Arthur
    19:29 20.08.2020

    Na Fínsku je vidno ako efektívne, hospodárne, účinne a účelne (hodnota za peniaze) investujú do svojej armády tak aby mali dostatok finančných prostriedkov viacero ...Zobrazit celý příspěvek

    Na Fínsku je vidno ako efektívne, hospodárne, účinne a účelne (hodnota za peniaze) investujú do svojej armády tak aby mali dostatok finančných prostriedkov viacero spôsobilostí.

    Napr. od roku 2002 prevádzkujú 102 ks BVP CV9030 FIN a niekto by si povedal, že nakúpia ďalších 100 ks (viď. podobný počet, ktorý chce AČR), ale oni radšej z hľadiska hodnoty za peniaze zmodernizujú všetkých 94ks používaných BMP-2M na štandard BMP-2MD za 35 mil EUR (1ks = 372 340 EUR) a ešte naviac objednali 100ks 30mm (30 x 165) kanónov GTS-30 za 8 mil EUR, pričom vymeniť by ich mali do 2021.
    GTS-30 by mal využívať aj podkaliberné prierazné projektily od MECAR M929 APFSDS-T 30x165 mm (NEXTER).

    https://www.youtube.com/watch?...

    Za povšimnutie stojí prídavné pancierovanie čela korby ako aj stropu prednej časti a zároveň po bokoch úložné boxy, ktoré súčasne plnia úlohu představné pancierovej ochrany.

    A áno aj týchto 94 ks fínskych modernizovaných BVP-2 sú z tých BVP (99 ks MLI-84M JDERUL v Rumunsku, 38 ks BWR-1D/S v Poľsku, 18 ks BPsVI na Slovensku, 17 ks BVP-M na Slovensku) na ktoré sa pýtala moderátorka pána ministra:

    Televize NOVA: Otázka na pána ministra Metnára. Ve mediich probehla správa, že by bojova vozidla stačilo pouze modernizovať? Co si o tom myslíte?

    Odpoveď MINISTRA: "Tak tady bude jednoznačná odpoveď. Tady řekneme modernizaci se již v minulosti zabívala armáda a je na to spracovaná celá řada analýz a je to řekneme naprosto slepá cesta. Mohu Vám říct, že i zemně, ktoré sa o to pokusili n i k d y modernizované vozidlá, ktoré modernizovali n e z a v e d l i do armády co znám ty příklady z E u r o p y a modernizace v žádnem prípade nesplní požadované standardy NATO co by ty vozidla mali splňovať a jak by mali byť vyzbrojeny."

    zdroj (od 39:00 - 39:48): https://livestream.com/account... Skrýt celý příspěvek

    • Jura99
      08:43 21.08.2020

      update BMP za povšimnutí právěže nestojí. Je to vyžilý stroj, bez potenciálu, byť spolehlivý a jednoduchý trakař na dopravu mobilizovaných branců na frontu. Kanony asi měli ...Zobrazit celý příspěvek

      update BMP za povšimnutí právěže nestojí. Je to vyžilý stroj, bez potenciálu, byť spolehlivý a jednoduchý trakař na dopravu mobilizovaných branců na frontu. Kanony asi měli opotřebované, tak proto vzali kompatibilní GTS-30, nejedná se pravděpodobně o žádnou modernizaci, ale v podstatě o opravu.Skrýt celý příspěvek

      • Arthur
        16:47 21.08.2020

        Doporučujem sa pozreť na vaše BVP-2 a potom na fínske modernizované BMP-2MD.
        Proste iné svety.

        Doporučujem sa pozreť na vaše BVP-2 a potom na fínske modernizované BMP-2MD.
        Proste iné svety.

        • Al Capone
          12:14 24.08.2020

          Opět ta bájna modernizace zastaralé techniky.
          Vážně věříte tomu že se to vyrovná moderním BVP?

          Opět ta bájna modernizace zastaralé techniky.
          Vážně věříte tomu že se to vyrovná moderním BVP?

          • Arthur
            20:38 25.08.2020

            Ak poznáte toho najpotencionalnejšieho nepriateľa (a ak skĺznem na Vašu úroveň a pripustím, že BVP bojuje voči BVP) tak áno voči drvivej väčšine jeho BVP určite áno.

            Ak poznáte toho najpotencionalnejšieho nepriateľa (a ak skĺznem na Vašu úroveň a pripustím, že BVP bojuje voči BVP) tak áno voči drvivej väčšine jeho BVP určite áno.

          • Al Capone
            11:02 26.08.2020

            Na mojí urověn sklouzávat nemusíte, nikde jsem nepsal že BVP bojuje proti BVP. Ikdyž nevím proč by to nemělo být reálné. No, pokud je Vaším jediným požadavkem aby to stačilo na ...Zobrazit celý příspěvek

            Na mojí urověn sklouzávat nemusíte, nikde jsem nepsal že BVP bojuje proti BVP.
            Ikdyž nevím proč by to nemělo být reálné.

            No, pokud je Vaším jediným požadavkem aby to stačilo na rusa, pak je vše v naprostém pořádku.Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      19:20 21.08.2020

      Kontrakt na modernizaci rozhodli v roce 2015, dodávky 2018-21. Uvažovaná životnost modernizace je do konce desetiletí, potom počítají z náhradou. Situace v CR, je trošku jiná i v ...Zobrazit celý příspěvek

      Kontrakt na modernizaci rozhodli v roce 2015, dodávky 2018-21. Uvažovaná životnost modernizace je do konce desetiletí, potom počítají z náhradou.
      Situace v CR, je trošku jiná i v ideálním časovém sledu odejde poslední BVP z armády po roce 2025(-5.let proti Finsku za 0 eur!). Ale už dávno víme, že tenhle termín se ještě bude posouvat!Skrýt celý příspěvek

      • Jirosi
        19:27 21.08.2020

        Krom toho Finsko má svoje CV90 co chce dojezdit, potom provést plnou výměnu.
        V CR žádné nové BVP nemáme na dojetí, takže není na co čekat.

        Krom toho Finsko má svoje CV90 co chce dojezdit, potom provést plnou výměnu.
        V CR žádné nové BVP nemáme na dojetí, takže není na co čekat.

        • flanker.jirka
          22:45 21.08.2020

          Přesně, chce to nové stroje, už i Dalíka pustili z basy, tak to půjde jako po másle.

          Přesně, chce to nové stroje, už i Dalíka pustili z basy, tak to půjde jako po másle.

  • Luky
    17:15 20.08.2020

    Mě celkem pobavilo, jak SPAAG osolil na vzdělávacím vídeu tego Apačí... Jinak na tomto propagačním videu je v 1:43 zajímavé navěšení s pěti RBS-15 a pak ještě vcelku logická ...Zobrazit celý příspěvek

    Mě celkem pobavilo, jak SPAAG osolil na vzdělávacím vídeu tego Apačí...

    Jinak na tomto propagačním videu je v 1:43 zajímavé navěšení s pěti RBS-15 a pak ještě vcelku logická kontinuita s již nakoupenými JASSM:
    https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      22:47 21.08.2020

      Luky podves 5 RBS 15 je spíše marketing. Bylo by zajímavé vědět jak to bude omezené na palivu a násobcích.

      Luky podves 5 RBS 15 je spíše marketing. Bylo by zajímavé vědět jak to bude omezené na palivu a násobcích.

  • Conquer
    16:04 20.08.2020

    A zase tie F18tky. Nemozem si pomoct, ale hornet je strasne skarede ero. Vledla F15 alebo Su27 vyzera ako osklbane kura. Este ze sme kupili F16, sice Block 70 vyzera divne, ale ...Zobrazit celý příspěvek

    A zase tie F18tky. Nemozem si pomoct, ale hornet je strasne skarede ero. Vledla F15 alebo Su27 vyzera ako osklbane kura. Este ze sme kupili F16, sice Block 70 vyzera divne, ale zaklad je pekny. Snad budu mat Fini dobru ruku pri vybere a vyberu nieco, na co sa bude dat pozerat.Skrýt celý příspěvek

    • Apex
      16:20 20.08.2020

      Tak proti gustu, ale například pro mě je F18 nádherné letadlo. Avšak kdyby se vybíralo na krásu, tak jednoznačně Rafale!

      Tak proti gustu, ale například pro mě je F18 nádherné letadlo. Avšak kdyby se vybíralo na krásu, tak jednoznačně Rafale!

  • Sunet
    14:24 20.08.2020

    Prvně je třeba si uvědomit rozlohu Finska, těch 340 tis. km čtverečních je již dosti velká plocha, proto je nutné mít i dostatečný počet letadel na její pokrytí. Dále je třeba jít ...Zobrazit celý příspěvek

    Prvně je třeba si uvědomit rozlohu Finska, těch 340 tis. km čtverečních je již dosti velká plocha, proto je nutné mít i dostatečný počet letadel na její pokrytí. Dále je třeba jít hlouběji do minulosti, kdy v případě Zimní války byly Helsinky a další města bezstarostně bombardována sovětskými bombardéry (v té době bombardovalo civilní cíle jen Německo a SSSR). Ve Finsku neexistovala žádná účinná protiletadlová obrana. Ať už chyběly protiletadlové kanóny či moderní stíhačky.

    V důsledku Zimní a Pokračovací války pak finové přišli o významné území Karelie, Salla a Petsamo, kdy hlavně v případě Petsama přišli i o část Rybařského poloostrova a tím i o přístup do Barentsova moře a potažmo k Arktidě.

    Proto se jeví pořízení 55 nových letadel jako velmi prozíravá investice, je lepší investovat do své obrany a nezávislosti, než zase přijít o svou draze zaplacenou suverenitu.Skrýt celý příspěvek

    • apache
      17:18 20.08.2020

      Pokud sousedíte s Ruskem, je bezpochyby každá investice do obrany prozíravá.

      Pokud sousedíte s Ruskem, je bezpochyby každá investice do obrany prozíravá.

    • Trener
      18:11 20.08.2020

      Mají špatnou polohu, hned vedle Ruska, ale zase je země protkána spoustou jezer a bažin, což není špatný.

      Mají špatnou polohu, hned vedle Ruska, ale zase je země protkána spoustou jezer a bažin, což není špatný.

  • zdeno
    13:45 20.08.2020

    Finsko to myslí se svou obranou suverenity a neutrality dlouhodobě vážně, je smutné že toho některé země tak trochu zneužívají -"nejdřív by museli projít zkrz Finy, tak co bychom ...Zobrazit celý příspěvek

    Finsko to myslí se svou obranou suverenity a neutrality dlouhodobě vážně, je smutné že toho některé země tak trochu zneužívají -"nejdřív by museli projít zkrz Finy, tak co bychom se snažili"- a tak na obranu v posledních desetiletích dost kašlou - asi jako my.Skrýt celý příspěvek

  • liberal shark
    13:35 20.08.2020

    Člověk by skoro řekl, že Putina platí západní zbrojařské koncerny :-)).

    Člověk by skoro řekl, že Putina platí západní zbrojařské koncerny :-)).

  • Miroslav
    13:14 20.08.2020

    Fínsko - 5 miliónová krajina ktorá je lepšia v hokeji, a ešte k tomu si dovolí kúpiť viac ako dvojnásobok o level lepších strojov ako má/bude mať SK + CZ dokopy

    Fínsko - 5 miliónová krajina ktorá je lepšia v hokeji, a ešte k tomu si dovolí kúpiť viac ako dvojnásobok o level lepších strojov ako má/bude mať SK + CZ dokopy

    • gangut
      13:46 20.08.2020

      Oni nakupujú aby sa ubránili, my nakupujeme, aby sme nakupovali...

      Oni nakupujú aby sa ubránili, my nakupujeme, aby sme nakupovali...

      • Miroslav
        14:09 20.08.2020

        Keby sme nakupovali, to by bolo ešte dobré. Ale my nerobíme ani to. Podľahli sme falošnej predstave, že už sa nám nemôže nikdy nič stať a už nás čaká len mier, láska a prosperita. ...Zobrazit celý příspěvek

        Keby sme nakupovali, to by bolo ešte dobré. Ale my nerobíme ani to. Podľahli sme falošnej predstave, že už sa nám nemôže nikdy nič stať a už nás čaká len mier, láska a prosperita. Ako v tom filme Kde herec Rostislav Kuba ukazuje harmonogram...

        ,,Výchozím bodem je samozřejmě svatba. No a potom už jsou jenom samá pozitiva a sociální jistoty. První dovolená v Jugoslávii, následuje první dítě, pak již výše zmíněný automobil, zde se stávám zástupcem ředitele, druhá dovolená v Jugoslávii, druhé dítě."Skrýt celý příspěvek

    • Conquer
      14:57 20.08.2020

      Fini ani moc na vyber nemaju. Mat za susedda Rusa a nebyt v ziadnom pakte... O to smiesnejsie su argumenty radoby pacifistov, ze "mali by sme vystupit z NATO a byt neutralni, lebo ...Zobrazit celý příspěvek

      Fini ani moc na vyber nemaju. Mat za susedda Rusa a nebyt v ziadnom pakte... O to smiesnejsie su argumenty radoby pacifistov, ze "mali by sme vystupit z NATO a byt neutralni, lebo oni nas nutia utracat 2% na armadu" :) A ked im clovek vysvetli, ze neutralita je ovela drahsia, tak by chceli armadu zrusit uplne, lebo ze "aj tak by sme sa nikomu neubranili" (facepalm)Skrýt celý příspěvek

      • Miroslav
        15:11 20.08.2020

        To je taký pseudopacifizmus. Používajú argument, že Rusku sa aj tak nebránime (neviem prečo práve Rusko spomínajú), že aj tak bude jadrová vojna (to tiež neviem odkiaľ majú). Ale ...Zobrazit celý příspěvek

        To je taký pseudopacifizmus. Používajú argument, že Rusku sa aj tak nebránime (neviem prečo práve Rusko spomínajú), že aj tak bude jadrová vojna (to tiež neviem odkiaľ majú). Ale tí istí ľudia sú prví ktorí nadávajú, že toľko peňazí na americké stíhačky, že trebalo kúpiť lacné ruské ktoré sú aj tak lepšie... Na jednej strane sa smejú, že ich je málo ale zároveň nadávajú, koľko tých málo stojí.Skrýt celý příspěvek

        • Conquer
          15:47 20.08.2020

          Je to smutne, ale je to tak. Chvala Bohu, zatial nemaju demokraticku vacsinu. Ako povedal Mike Tyson "kazdy ma plan, dokial nedostane do drzky" a my bohuzial ani ten plan nemame. ...Zobrazit celý příspěvek

          Je to smutne, ale je to tak. Chvala Bohu, zatial nemaju demokraticku vacsinu. Ako povedal Mike Tyson "kazdy ma plan, dokial nedostane do drzky" a my bohuzial ani ten plan nemame. Fini uz do drzky dostali a dokazali, ze aj trpaslik sa dokaze ubranit obrovi. Preto su ostrazity. Nam tu chyba viditelny nepriatel, preto postupne usiname na vavrinoch a ked raz dostaneme do drzky, vsetci sa budu cudovat. Trochu ma mrzi, ze sa zrusila ZVS, teraz udaj 13 tisic profikov v 5 mil. krajine vyzera smiesne. Mala sa reformovat, nie rusit. Pamatam si na svoju ZVS - 9 mesiacov obdeniek na stoliku, v parku, na brane, v kuchyni. Ak by sme isli Svajciarskym modelom, vyzeral by udaj 2 miliony aktivnych zaloznikov ovela optimistickejsie.Skrýt celý příspěvek

          • El Duderino
            19:22 20.08.2020

            Na mentalite - "ajtak nema zmysel branit sa a armada je zbytocny vydavok" sa celkom podpisali aj roky 1938 a 1968. Myslim ze sa to na nas podpisalo viac ako sme ochotni pripustit. ...Zobrazit celý příspěvek

            Na mentalite - "ajtak nema zmysel branit sa a armada je zbytocny vydavok" sa celkom podpisali aj roky 1938 a 1968. Myslim ze sa to na nas podpisalo viac ako sme ochotni pripustit. Aj armadu sme mali a prd nam to pomohlo. S takou tradiciou je budovanie sebavedomej armady tazke. Inak sa to predava Svajciarom alebo Finom.Skrýt celý příspěvek

          • Karlos73
            01:33 21.08.2020

            Tak Fínsko má hlavne profi armádu a ZVS - povinnosť pre všetkých štátnych zamestnancov. Každý kto chce pracovať v štátnej správe vo Fínsku musí absolvovať ZVS. Tento model by som ...Zobrazit celý příspěvek

            Tak Fínsko má hlavne profi armádu a ZVS - povinnosť pre všetkých štátnych zamestnancov. Každý kto chce pracovať v štátnej správe vo Fínsku musí absolvovať ZVS. Tento model by som zaviedol aj v OSSR, aspoň pre vybranú časť štátných zamestnancov (polícia, požiarnici, horský zachráni, BOZ a hygiena, colná správa).Skrýt celý příspěvek

    • Trener
      17:58 20.08.2020

      Mají taky výhodu, že neprocházeli takovou ekonomickou transformací jako my v devadesátkách. Jsou prostě ekonomicky silnější.

      Mají taky výhodu, že neprocházeli takovou ekonomickou transformací jako my v devadesátkách. Jsou prostě ekonomicky silnější.

      • Jan Padesátýpátý
        14:29 21.08.2020

        Kdybychom neprošli ekonomickou transformací v 90. letech, pak jsme teď úplně na dně.
        HDP na hlavu vzrostlo od roku 1989 3-4 krát.

        Kdybychom neprošli ekonomickou transformací v 90. letech, pak jsme teď úplně na dně.
        HDP na hlavu vzrostlo od roku 1989 3-4 krát.

        • Trener
          18:42 23.08.2020

          Špatně jsem se vyjádřil, tady bylo špatně: 40 let komunismu, nějaké rozkrádačky po převratu a že jsme nějaký kapitál pustili do zahraničí. Nebo spíš, že jde hodně kapitálu do ...Zobrazit celý příspěvek

          Špatně jsem se vyjádřil, tady bylo špatně: 40 let komunismu, nějaké rozkrádačky po převratu a že jsme nějaký kapitál pustili do zahraničí. Nebo spíš, že jde hodně kapitálu do zahraničí.Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            09:50 24.08.2020

            Bez zahraničních investic bychom na tom byli o dost hůře, že ty investice přináší zisk tomu kdo je investoval je snad logický důsledek. Spousta lidí si neuvědomuje, že ty ...Zobrazit celý příspěvek

            Bez zahraničních investic bychom na tom byli o dost hůře, že ty investice přináší zisk tomu kdo je investoval je snad logický důsledek.
            Spousta lidí si neuvědomuje, že ty zahraniční firmy často platí vyšší mzdy a tím vlastně táhnou celou ekonomiku.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...