Ponorky nové generace Shortfin Barracuda pro Austrálii
-
31. 5. 2016
-
45 komentářů
-
Václav Kopecký
Australský program budoucích ponorek (Future Submarine) zná vítěze. Stala se jím francouzská společnost DCNS, která porazila soupeře z Japonska a Německa. O vítězství francouzské společnosti informoval australský premiér Malcolm Turnbull na konci dubna.
Austrálie a Francie - nové strategické partnerství?
Kontrakt na vývoj a výrobu 12 ponorek má hodnotu 38,5 miliard amerických dolarů (přibližně 925 miliard Kč). V programu je zahrnut také servis a logistika po celou dobu aktivní služby (minimálně do roku 2060). Vývojové práce začnou ihned po podepsání smlouvy - v druhé polovině tohoto roku.
Všech 12 ponorek, které v australském námořnictvu nahradí 6 ponorek třídy Collins, bude postaveno v Austrálii.
Program Future Submarine (nebo také SEA 1000) zajistí v Austrálii 2800 pracovních míst. Ve Francii díky prodeji ponorek najde práci 4000 lidí. Pro Francii je udržení pracovních míst velmi důležité, neboť se země dlouhodobě potýká s nezaměstnaností kolem 10 %.
Program Future Submarine je největší a nejsložitější vojenský program Austrálie, a také obrovský exportní úspěch Francie. "Je to historický program, největší program exportu zbraní, kterou kdy naše země provedla," uvedl v prohlášení Elysejský palác.
Podle francouzského prezidenta Françoise Hollanda prodej ponorek povede k posílení partnerství mezi oběma zeměmi.
Austrálie oficiálně vybrala francouzský projekt kvůli technickým a cenovým požadavkům. Francouzská nabídka také garantovala největší zapojení australského průmyslu do projektu.
Nové ponorky nahradí v australském námořnictvu třídu ponorek Collins (vyráběné od roku 1990).
Shortfin Barracuda Block 1A
Austrálie získá zcela nové ponorky Shortfin Barracuda Block 1A - menší verze francouzských útočných atomových ponorek Barracuda. Dlužno dodat, že půjde o vůbec první stavbu této (konvenční) třídy ponorek.
DCNS a australské námořnictvo technické podrobnosti ponorek drží v tajnosti. Podle tiskových materiálů DCNC ale nové australské ponorky získají nejnovější senzorické vybavení nebo "podvodní stealth" technologie (např. velmi tichý pohon).
Z kontraktu bude profitovat také společnost Thales, která vlastní 35% podíl v DCNS. Thales dodá sonarový systém, periskopy a systémy elektronického boje - vše v ceně 1,2 miliardy dolarů. Sonarový systém má být údajně nejvýkonnější, jaký kdy byl na konvenční ponorky umístěn.
Australské ponorky dostanou konvenční diesel-elektrický pohon - dieselové motory přes generátory elektrické energie poskytnou elektrický výkon 7 MW pro elektrický pohon i lodní senzory a vybavení.
Cestovní rychlost francouzských ponorek je 10 až 14 uzlů (až 26 km/h), maximální 20 uzlů (37 km/h), při dosahu přes 33 000 km. Délka nasazení je až 90 dní.
Výtlak ponorky je 4500 tun nad hladinou. V případě potřeby je ponorka schopna dostat se až do hloubky 350 m. Standardní posádku tvoří 60 mužů + volitelně až 16 příslušníků speciálních sil.
Hlavní výzbroj budou tvořit pravděpodobně čtyři torpédomety a 60 těžkých torpéd ráže 533 mm. Pro útoky na hladinové cíle poslouží také řízené střely Harpoon a na pozemní cíle střely Tomahawk.
Ponorky rovněž ponesou bezpilotní prostředky UAV (Unmanned Aerial Vehicle) a dálkově ovládané podvodní drony UUV (Unmanned Underwater Vehicles).
Austrálie však ponorky do výzbroje tak rychle nedostane. "První ponorka bude pro námořní zkoušky dodána kolem roku 2028 a do služby pravděpodobně přijata o dva roky později, v roce 2030," uvedl Andrew Davies, vojenský analytik z australského institutu ASPI. "Potrvá pravděpodobně čtyři roky od prvního řezání oceli, až do námořních zkoušek, takže v roce 2024 může začít stavba."
Ponorky pak budou sloužit v australském námořnictvu minimálně do roku 2060.
Zdroj: Defense News
Související články
Ponorky Dolphin: Izraelská zbraň posledního soudu
Před několika dny získal Izrael z Německa pátou diesel-elektrickou ponorku Rahav třídy Dolphin 2. ...
-
14.01.2016
-
14 komentářů
-
Jan Grohmann
Austrálie: Prodejte nám stíhačky F-22A Raptor
Bývalý velitel Královského australského letectva RAAF (Royal Australian Air Force) Chris Mills ...
-
08.02.2016
-
84 komentářů
-
Jan Grohmann
Robotická ponorka Echo Voyager mění pravidla hry
Firma Boeing před několika dny představila unikátní robotickou ponorku Echo Voyager. Ponorka o délce ...
-
24.03.2016
-
5 komentářů
-
Jan Grohmann
cernakus V postate by som tvoj zoznam moc nemenil, len Akulu v kóde nato Tajfún by som tam už ako sám píšeš ani nezaradil. A čo i len imaginárne ju radiť na prvé miesto je ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus
V postate by som tvoj zoznam moc nemenil, len Akulu v kóde nato Tajfún by som tam už ako sám píšeš ani nezaradil. A čo i len imaginárne ju radiť na prvé miesto je predsa len zavádzajúce pre nezainteresovaného čitateľa..
1. Ohio, 2. Le Triomphant, 3. Vanguard, ďalej to ide iba k horšiemu a nemá zmysel sa opakovať. Borej ako "nováčik" na scéne nieje ani poriadne otestovaný a preverený službou, nato si ešte chvíľu počkajme.
Ale poďme späť k Tajfúnovi
V podstate sa mi ruský dizajn vždy páčil, ale to nie je všetko. Rusáci vždy trpeli a bohužiaľ stále trpia syndrómom malého penisu!! Potrebujú si stále a za každú cenu dokázať, že "porazili" ameriku aj keď iba o pár cm.
Neviem či si videl dokument NGC o šrotovaní jedného tajfúna? Tam bolo krásne vidno aká to bola zložitá ponorka s dvoma trupmi vedľa seba, čo na ruskú mentalitu bolo absolútne nad ich sily. Obrovská kopa železa. V súčastnosti, keď vidím zábery na ruských ponorkárov vyvoláva to vo mne smiech cez slzy: ošarpaní, mastní od oleja atď ich od banikov odlišuje len našikmo posadená lodička, ktorá ich radí k vojakom..oproti tým naškrobeným amíkom v snehovo bielych uniformách, ktorí vyzerajú fakt ako elita a pýcha namorníctva.
Samotný tajfún bol zaujímavy koncept, ale stál nesmierne prachy a nakoniec pre jeho nákladovosť slúžil len ako plavajúca pevnosť, lebo svojími raketami mohol ohrozovať amíkov aj z prístavu. Na otvorenom mori to ale bol krásny terč pre ponorky Nato! Treba sa na to pozrieť aj tak, že existuje snáď už iba posledný kus tejto triedy oproti tomu Ohio stále funguje pripadne upgraduje (SSGN). Čo sa týka tvojho odhadu o odpálení salvy rakiet, len čo by v prípade reálnej politickej hrozby začali zatápať prvé raketové silo, tak nie jedna SSN, ale viaceré čo by toto monštrum mali zamerané by ho poslali ku dnu, diskutabilné je či by neboli bližšie ako tých tvojích 10km.Skrýt celý příspěvekPerunbb 8. Xia, mizerná ocel, mizerný pohon, pomalá, hlučná, neschopná se úkryt do hlubin, málo raket (12) navíc s dosahem serbu (pod 3000km). Odpovídá prvním Washingtonum 7. ...Zobrazit celý příspěvek
Perunbb
8. Xia, mizerná ocel, mizerný pohon, pomalá, hlučná, neschopná se úkryt do hlubin, málo raket (12) navíc s dosahem serbu (pod 3000km). Odpovídá prvním Washingtonum
7. Jin, na urovniprvnich delt, i přes mladý věk jsou relativně hlučné (absentuji pasivní chlazení reaktoru), mají jen 12 střel, byť mezikontinentalnich ale se smesnou throw weight (pod 1000kg), zaostávají v sonarovem vybavení (import z Francie) a výzbroj je také slabá. Rychlost a ponor již ekvivalentní západním strojům.
6. Delta IV, kvůli dvojici šroubů hlučnější než západní stroje, je jim ekvivalnentni v nesené raketové vyzbroji (sinevy mají TW 2400kg), překonává je v ponoru (350m) a rychlosti. Nicméně rychlost je zde dána výkonem pohonu, hrb ji dělá málo hydrodynamickou. Tedy když pluje rychle je extra hlučná. Má navrch výzbrojí, ruské torpéda a rspdl jsou nadrazeny všem a umožňují delfinovi utkat se s SSN a vyhrát
5. Vanguard - ekvivalent ohia, v dobrém i zlem. Nicméně pro redukovany počet tridentu jde na páté místo. Plus absentuje pasivní chlazení.
4. Borej - to bude asi šok, ale je to tak. Jedná se o lacinou evoluci delty. Oproti konkurenci se umí ponořit hluboko (přes 400m) a je velmi tichý. Výzbroj jako u delty mu umožňuje efektivně se bránit. Má vysokou automatizaci. Co ho ovšem z první pozice posílá na 4tou je jeho SLBM. Bulava. Vyjma toho, že je nespolehliva, je to taky shit. TW pod 1500kg, malý dolet a jako třešnička na dortu, 955 může nést jen 16 z nich a to je větší, než Ohio. wtf?!
3. Triomphant - vysokopevnostni ocel umožňuje tomuto jednotrupemu designu ponor do velkých hloubek (přes 350 metrů). Má efektivní Pohonný systém, pasivní režim, vysokou automatizaci a k obstojnym M51 SLBM i slušnou torpedovou výzbroj. To co ho srazí oproti ohiu je počet raket a francozska horší senzorova technologie.
2. Ohio - průměrná ocel dává průměrnou hloubku (pod 300m), nevykonny pohon je vybaven pasivním režimem (až do rychlosti 10 uzlů), má výborny sonar, automatizace prakticky chybí, velmi ticha. Co z ní dělá jedničku je pak 24 krát trident. TW 2800kg v kombinaci s hmotnostne uspornymi W88 dokáže na 6000km rozpoutat 288 krát peklo.
Vynikající zbraně prvního úderu.
1. Typhoon - dost jsem přemýšlel, jestli jej zařadit. Dnes už totiž neexistuje, prakticky.
Nicméně v době své slávy to byla práva zbraň zkázy. Konvencnimi zbraněmi zřejmě nepotopitelny, má nějakých 50% přebytek vztlaku, trojice hlavních a dvojice vedlejších trupu Ukryté metr od vnějšího trupu. Na SSBN silná výzbroj v torpedometech (i počtem kusů), vynikající senzorové vybavení (ekvivalentní Akulam), velký ponor (přes 500m), vysoká rychlost (27-30 uzlů), přitom velmi tiché (taktická rychlost jako u ohia - 20 uzlů) a s pasivním režimem chlazení reaktoru. Stejně jako u sovětských SSN 3 geberace jsou pak pak k dispozici elektrické motory pro velmi tichou plavbu (v takovém případě je tišší než i to Ohio). Má schopnost prorazit 3 metry ledu.
To co jej ale dělá unikátní Je Rif. Tyhle 93 tun těžké monstra bylo možné odpalovat z hloubek přes 100 metrů (!) a projdou až 1,5 metrovym ledem (!!). Díky hybridní konstrukcí (1. Stupeň Tph, Další stupně Kph) mají velmi velkou TW (4000kg) na 8000km. Je otázkou, jak moc soveti lhali Američanům, že nese 10x100kt, protože to unese i bulava s třetinovou TW:-) osobně zastávám názor, že těch 20 raket pošle na nepřítele ještě větší peklo, nežli Ohio s 24 tridenty. Zlatá rybka a absolutní zbraň prvního úderu.
Nicmenejak už jsem uvedl. Typhoon už prakticky neexistuje. A rozhodně neexistuje Rif.
Ještě jedna věc. U SSBN na těch kvalitách tolik nezáleží. V případě nasazení odpálí své rakety a pak už je fuk, jestli si ji SSN podá či ne. Její užitečnost skončila.
Mimochodem, soveti jsou jediní, kteří otestovali plnou salvu z delty. Z 4 minuty bylo hotovo. Za tu dobu by k ní z 10km vzdálené SSN torpedo nedoplulo.Skrýt celý příspěvekNesher: Upřímně to je pro mne novinka. Vím že sevmash dělá Kila,když má volno, ale jinak se speciqlizuje na jaderné ponorky. B-585 má PEm FC zkomppetovane rubinem a integrované ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher:
Upřímně to je pro mne novinka. Vím že sevmash dělá Kila,když má volno, ale jinak se speciqlizuje na jaderné ponorky. B-585 má PEm FC zkomppetovane rubinem a integrované admiralskymi lodenicemi. Oboje Petrohrad. S ohledem na to, že to je poměrně masivní sekce o průměru 6,5m a 8 m dlouhá si neumím představit, že by to pro ni dělal sevmas a pak se to prevazelo. Vím, že sevmash v minulosti zkoušel FC na jedné experimentální ponorce kvůli indum, ale tam rusaci prohráli s Němci,tak počítám tlze z toho sešlo.
Perunbb:
Jakou kategorii? SSK, SSN, SSGN, SSBN?Skrýt celý příspěvekcernakus Sevmaš je zodpovědný za vývoj AIP pohonu. Ohledně jedno či dvou trup, je to otázka přístupu. US Navy, které je ponorková špička spíše také preferuje jednotrupové ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus
Sevmaš je zodpovědný za vývoj AIP pohonu.
Ohledně jedno či dvou trup, je to otázka přístupu. US Navy, které je ponorková špička spíše také preferuje jednotrupové řešení.
Ohledně fungování palivových článků, opakuji pouze co tvrdí samotní Rusové, tj, že to moc nefunguje (malá životnost, velká poruchovost) atp.Skrýt celý příspěvekNesher: Nefunguje má nízkou životnost je rozdíl. Kdyby to nefungovalo, nemohli by provést testy při kterých by zjistili reálnou výdrž. To, že jejich PEM mebrána má životnost ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher:
Nefunguje má nízkou životnost je rozdíl. Kdyby to nefungovalo, nemohli by provést testy při kterých by zjistili reálnou výdrž. To, že jejich PEM mebrána má životnost jako Siemensácká na počátku tisíciletí je jiná pohádka.
A proč furt zmiňuješ Sevmaš? Ten přece v ladách / amuru nejede. Ten staví jen Varšavanky a to pokud má volné kapacity. Což kvůli rozestavěným Jasanům a Borejům moc nejsou.
Lada/Amru je projekt Rubinu+Leningradských loděnic.
Ad. moderní koncepce ... jednotrupová koncepce není moderní. Je jen jiná (levnější). Myslím, že není modernější SSK, nežli Type 212 a ta je samozřejmě dvoutrupová. Němci nehodlají dvoutrupovou koncepci opustit.
Osobně si myslím, že výhody dvoutrupu těžce převažují nad nevýhodami a cenová penalizace je u plavidel až stovky až tisíce miliónů dolarů směšná.Skrýt celý příspěvekArassuil:
Škoda no, jak říkáš zemi jako je austrálie by se jaderné ponorky i zbraně hodily, přece jen je jedním z velikých spojenců v oblasti a bohužel na zaměřovači číny.Arassuil:
Škoda no, jak říkáš zemi jako je austrálie by se jaderné ponorky i zbraně hodily, přece jen je jedním z velikých spojenců v oblasti a bohužel na zaměřovači číny.cernakus Ano má, ale nefunguje jim to. Podle posledních informací od samotné Sevmaš mají být k dispozici v roce 2020, vzhledem k tomu, že je to asi 3 termín tomu ani VMF moc ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus
Ano má, ale nefunguje jim to. Podle posledních informací od samotné Sevmaš mají být k dispozici v roce 2020, vzhledem k tomu, že je to asi 3 termín tomu ani VMF moc nevěří.
Jinak souhlas, moderní koncepce Lady je na ruský průmysl a stave technologií příliš velké sousto, otázka je zda Kalina bude lepší.Skrýt celý příspěveknesher: B-585 palivové články má. Problém Lady je jinde. Jedná se o první jednotrupovou koncepci Ruska po ... (poprvé?). A tu to petrhoradské loděnice nezvládly. Nejde jen o to, ...Zobrazit celý příspěvek
nesher:
B-585 palivové články má. Problém Lady je jinde. Jedná se o první jednotrupovou koncepci Ruska po ... (poprvé?). A tu to petrhoradské loděnice nezvládly. Nejde jen o to, že trup vykazuje výrazně horší tlakové charakteristiky nežli u dvoutrupé koncepce, ale i hydrodynamika je špatná. A u konvenční ponorky, kde je prostě elektrický motor výkonově omezen (má stejný emotor jako Varšavanka) to znamená znatelně nižší rychlost a hlavně dosah při ekonomické rychlosti (4kt), ten je kolem 1200km. Což je jen o cca 300km více než u projektu 636. Potud zlepšení, ale když to porovnáme proti komu tato ponorka mířila (Type 212), tak zjistíme, že při stejném množství stlačeného vodíku a kyslíku má německá konkurence více jak trojnásobný dosah. To je důsledek vynikajícího hydrodynamického odporu 212ky.
A taky samozřejmě mnohem více účinného PEM FC (68% oproti 52% u Lady).
Dalším velkým průserem je, že Rubín prostě neměl doposud zkušenosti s projektováním vybavení ponorky, které nemohl schovat pod hydrodynamický trup. Obrovské množství děr v tlakovém trupu pro toto vybevení pak způsobilo, že do ponorky teče a upravené inženýrské predikce zjistili degradaci odolnosti trupu pod operační hloubku před koncem projektované životnosti ponorky.
Navíc ruský průmysl neumí dodat hydrodynamicky tvarované moduly vnějšího vybavení ponorky. Takže Lada je hlučnější než Kilo.
Proto také byla výroba pozastavena a projekt se zásadně přepracovává. Varšavanka s ZnAgO bateriemi místo olověnými je v tuto chvíli dostatečnou náhradou, neb se stále jedná o jednu z nejlepších SSK na světě.
Gorn:
Hele nebudu tě urážet, ale to co píšeš ponorkáře docela dráždí :-)
Moderní DE ponorky samozřejmě netráví většinu času na hladině či šnorchlováním. Prvně jejich hydrodynamický trup je extrémně nestabilní na hladině a ještě několik metrů pod hladinou (kde se ještě vyskytují efekty vln na rozhraní kapalina/plyn). Námořníci něco vydrží, ale už při úrovních moře 3 a více je většině z nich blbě.
Dále ponorka na hladině je cíl pro radary a optické pozorování. Takže tam jde jen když opravdu musí (rozkaz, nouze).
Při šnorchlování je opět poměrně snadno pozorovatelná. Radarem již sice minimálně, ale brázda za šnorchlem je při vyšších rychlostech (10-15 uzlů) dlouhá stovky metrů. Navíc magentická detekce je v těchto hloubkách jistá i za velmi špatného počasí (mlhy, tmy), kdy by brázda viditelná být nemusela.
A nakonec, diesel je diesel. Je hlučný a moc odhlučnit nejde. Ponorka na dieslech má taktickou rychlost 0kt (taktická rychlost znamená rychlost, při které slyší dál/dříve než je slyšena).
Takže jak to DE ponorky dělají? Když dochází baterky, udělají důkladný průzkum okolí. Pak dají periskopovou hloubku a důkladně prohlédnou nebe. Nakonec vystoupají do šnorchlovací hloubky a pustí diesely na plné otáčky. Při plutí rychlostí 8-12 uzlů pak co nejrychleji nabijí baterie a opět šup pod vodu do co největší bezpečné hloubky. Tam pak ekonomickou rychlostí tiše plují.
Proto jsou taky SSK primárně pobřežní. Oceánské pak střídají cestovní rychlost při šnorchlování s cestovní rychlostí na baterie. Protože ekonomickou rychlostí, než by se někam v oceánu došouraly, by došlo námořníkům jídlo.Skrýt celý příspěvekStrategist: Řekl bych, že to má co dělat s jejich politikou ohledně jádra. Nemají žádné jaderné elektrárny (kromě výzkumných reaktorů), žádné jaderné zbraně a několikrát se tuším ...Zobrazit celý příspěvek
Strategist: Řekl bych, že to má co dělat s jejich politikou ohledně jádra. Nemají žádné jaderné elektrárny (kromě výzkumných reaktorů), žádné jaderné zbraně a několikrát se tuším ohradili (pokud to nebyla jiná země), aby válečné lodě cizích států s jadernými zbraněmi na palubě nekotvili v australských přístavech. Takže si určitě nebudou cpát jádro do ponorky.
Zajímavé ovšem je, že ačkoliv Austrálie jaderné zbraně nemá, tak díky společnému výzkumu s USA a VB v 50. - 70. letech minulém století by pro ni nejspíš problém nebyl takové zbraně během pár let vyvinout. Kapacity na to mají, zařízení taky a k tomu téměř čtvrtinu světových zásob uranu.Skrýt celý příspěvekProč si Austrálie nevybrala původní jadernou verzi této ponorky, co se týče výkonu a výdrže byli by na tom určitě líp a proti číně by jim to taky pomohlo
Proč si Austrálie nevybrala původní jadernou verzi této ponorky, co se týče výkonu a výdrže byli by na tom určitě líp a proti číně by jim to taky pomohlo
cernakus: Ne nutně, nicméně o to nejde, "nad vodou" neberte doslovně ani jako na hladině. Nemá smysl se o to přít, tak řekněme že většinu času používá diesel
cernakus: Ne nutně, nicméně o to nejde, "nad vodou" neberte doslovně ani jako na hladině. Nemá smysl se o to přít, tak řekněme že většinu času používá diesel
stepan V tom, že ji samotné VMF nechce a čeká na Kalinu a raději objednává staré, byť modernizované, kilo. Ponorka, ta jediná, která je stále ještě ve zkušebním provozu, je ...Zobrazit celý příspěvek
stepan
V tom, že ji samotné VMF nechce a čeká na Kalinu a raději objednává staré, byť modernizované, kilo.
Ponorka, ta jediná, která je stále ještě ve zkušebním provozu, je velmi poruchová (kombinace špatné kvality práce v loděnicích a konstrukčních chyb), navíc Rusové stále nemají funkční AIP pohon, Sevmaš tu technologii stále nezvládá a není jasné zda současný termín (několikrát posunutý) 2020 zvládnou.Skrýt celý příspěvek@Gorn teoretická/maximální, takže spalovací motor by pro porovnání měl asi 70% a elektrický 95%. Samozdřejmě jsou ty čísla značně nepřesné, ale pokud chcete přesnost tak bych ...Zobrazit celý příspěvek
@Gorn
teoretická/maximální, takže spalovací motor by pro porovnání měl asi 70% a elektrický 95%. Samozdřejmě jsou ty čísla značně nepřesné, ale pokud chcete přesnost tak bych musel porovnávat konkrétní motory, ne typy
Jaky spalovaci motor, krom turbin, ma ucinnost 70%? Nejlepsi lodni diesly, tedy nejucinejsi motory neturbinove konstrukce maji "jen " tech 50%, proto nechapu proc se nad takovym cislem krouti hlavou, je totiz snem kazdeho konstruktera. A nevim o tom ze by se na ponorky montovali turbiny tak jako na hladinove lode (kdyz tak me nekdo opravte).
Ad elektricky pohon, tam je uccinost kolem 90%, ale z energie ktera vstoupi do motoru, bohuzel pro elektricky pohon se ale energie ztraci "po ceste", prenosovou soustavou, v bateriich atd. a to cislo ve vysledku 90% rozhodne neni a dost mozna bude blizke, nebo dokonce pod tema 50%. Ztraty ne jen motoru, ale cele soustavy, to je to co se musi brat v potaz.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...