Ponorky nové generace Shortfin Barracuda pro Austrálii

Foto: Austrálie nakoupí francouzské ponorky Shortfin Barracuda Block 1A. / DCNS
Austrálie koupí francouzské ponorky Shortfin Barracuda Block 1A. / DCNS

Australský program budoucích ponorek (Future Submarine) zná vítěze. Stala se jím francouzská společnost DCNS, která porazila soupeře z Japonska a Německa. O vítězství francouzské společnosti informoval australský premiér Malcolm Turnbull na konci dubna.

Austrálie a Francie - nové strategické partnerství?

Kontrakt na vývoj a výrobu 12 ponorek má hodnotu 38,5 miliard amerických dolarů (přibližně 925 miliard Kč). V programu je zahrnut také servis a logistika po celou dobu aktivní služby (minimálně do roku 2060). Vývojové práce začnou ihned po podepsání smlouvy - v druhé polovině tohoto roku.

Všech 12 ponorek, které v australském námořnictvu nahradí 6 ponorek třídy Collins, bude postaveno v Austrálii.

Program Future Submarine (nebo také SEA 1000) zajistí v Austrálii 2800 pracovních míst. Ve Francii díky prodeji ponorek najde práci 4000 lidí. Pro Francii je udržení pracovních míst velmi důležité, neboť se země dlouhodobě potýká s nezaměstnaností kolem 10 %.

Program Future Submarine je největší a nejsložitější vojenský program Austrálie, a také obrovský exportní úspěch Francie. "Je to historický program, největší program exportu zbraní, kterou kdy naše země provedla," uvedl v prohlášení Elysejský palác.

Podle francouzského prezidenta Françoise Hollanda prodej ponorek povede k posílení partnerství mezi oběma zeměmi.

Austrálie oficiálně vybrala francouzský projekt kvůli technickým a cenovým požadavkům. Francouzská nabídka také garantovala největší zapojení australského průmyslu do projektu.

Nové ponorky nahradí v australském námořnictvu třídu ponorek Collins (vyráběné od roku 1990).

Shortfin Barracuda Block 1A

Austrálie získá zcela nové ponorky Shortfin Barracuda Block 1A - menší verze francouzských útočných atomových ponorek Barracuda. Dlužno dodat, že půjde o vůbec první stavbu této (konvenční) třídy ponorek.

DCNS a australské námořnictvo technické podrobnosti ponorek drží v tajnosti. Podle tiskových materiálů DCNC ale nové australské ponorky získají nejnovější senzorické vybavení nebo "podvodní stealth" technologie (např. velmi tichý pohon).

Z kontraktu bude profitovat také společnost Thales, která vlastní 35% podíl v DCNS. Thales dodá sonarový systém, periskopy a systémy elektronického boje - vše v ceně 1,2 miliardy dolarů. Sonarový systém má být údajně nejvýkonnější, jaký kdy byl na konvenční ponorky umístěn.

Australské ponorky dostanou konvenční diesel-elektrický pohon - dieselové motory přes generátory elektrické energie poskytnou elektrický výkon 7 MW pro elektrický pohon i lodní senzory a vybavení.

Cestovní rychlost francouzských ponorek je 10 až 14 uzlů (až 26 km/h), maximální 20 uzlů (37 km/h), při dosahu přes 33 000 km. Délka nasazení je až 90 dní.

Propagační video Shortfin Barracuda Block 1A.

Výtlak ponorky je 4500 tun nad hladinou. V případě potřeby je ponorka schopna dostat se až do hloubky 350 m. Standardní posádku tvoří 60 mužů + volitelně až 16 příslušníků speciálních sil.

Hlavní výzbroj budou tvořit pravděpodobně čtyři torpédomety a 60 těžkých torpéd ráže 533 mm. Pro útoky na hladinové cíle poslouží také řízené střely Harpoon a na pozemní cíle střely Tomahawk.

Ponorky rovněž ponesou bezpilotní prostředky UAV (Unmanned Aerial Vehicle) a dálkově ovládané podvodní drony UUV (Unmanned Underwater Vehicles).

Austrálie však ponorky do výzbroje tak rychle nedostane. "První ponorka bude pro námořní zkoušky dodána kolem roku 2028 a do služby pravděpodobně přijata o dva roky později, v roce 2030," uvedl Andrew Davies, vojenský analytik z australského institutu ASPI. "Potrvá pravděpodobně čtyři roky od prvního řezání oceli, až do námořních zkoušek, takže v roce 2024 může začít stavba."

Ponorky pak budou sloužit v australském námořnictvu minimálně do roku 2060.

Zdroj: Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ponorky Dolphin: Izraelská zbraň posledního soudu

Před několika dny získal Izrael z Německa pátou diesel-elektrickou ponorku Rahav třídy Dolphin 2. ...

Austrálie: Prodejte nám stíhačky F-22A Raptor

Bývalý velitel Královského australského letectva RAAF (Royal Australian Air Force) Chris Mills ...

Robotická ponorka Echo Voyager mění pravidla hry

Firma Boeing před několika dny představila unikátní robotickou ponorku Echo Voyager. Ponorka o délce ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • PavolR
    08:36 11.02.2019
  • Uboot
    20:14 21.06.2016

    cernakus

    V postate by som tvoj zoznam moc nemenil, len Akulu v kóde nato Tajfún by som tam už ako sám píšeš ani nezaradil. A čo i len imaginárne ju radiť na prvé miesto je predsa len zavádzajúce pre nezainteresovaného čitateľa..
    1. Ohio, 2. Le Triomphant, 3. Vanguard, ďalej to ide iba k horšiemu a nemá zmysel sa opakovať. Borej ako "nováčik" na scéne nieje ani poriadne otestovaný a preverený službou, nato si ešte chvíľu počkajme.

    Ale poďme späť k Tajfúnovi
    V podstate sa mi ruský dizajn vždy páčil, ale to nie je všetko. Rusáci vždy trpeli a bohužiaľ stále trpia syndrómom malého penisu!! Potrebujú si stále a za každú cenu dokázať, že "porazili" ameriku aj keď iba o pár cm.

    Neviem či si videl dokument NGC o šrotovaní jedného tajfúna? Tam bolo krásne vidno aká to bola zložitá ponorka s dvoma trupmi vedľa seba, čo na ruskú mentalitu bolo absolútne nad ich sily. Obrovská kopa železa. V súčastnosti, keď vidím zábery na ruských ponorkárov vyvoláva to vo mne smiech cez slzy: ošarpaní, mastní od oleja atď ich od banikov odlišuje len našikmo posadená lodička, ktorá ich radí k vojakom..oproti tým naškrobeným amíkom v snehovo bielych uniformách, ktorí vyzerajú fakt ako elita a pýcha namorníctva.

    Samotný tajfún bol zaujímavy koncept, ale stál nesmierne prachy a nakoniec pre jeho nákladovosť slúžil len ako plavajúca pevnosť, lebo svojími raketami mohol ohrozovať amíkov aj z prístavu. Na otvorenom mori to ale bol krásny terč pre ponorky Nato! Treba sa na to pozrieť aj tak, že existuje snáď už iba posledný kus tejto triedy oproti tomu Ohio stále funguje pripadne upgraduje (SSGN). Čo sa týka tvojho odhadu o odpálení salvy rakiet, len čo by v prípade reálnej politickej hrozby začali zatápať prvé raketové silo, tak nie jedna SSN, ale viaceré čo by toto monštrum mali zamerané by ho poslali ku dnu, diskutabilné je či by neboli bližšie ako tých tvojích 10km.

  • Uboot
    19:33 21.06.2016

    perunBB

    Usmevné je si dať vypracovať ucelený prehľad o SSBN, keď celá diskusia aj článok je o konvenčných ponorkách :)

  • cernakus
    23:56 01.06.2016

    Perunbb

    8. Xia, mizerná ocel, mizerný pohon, pomalá, hlučná, neschopná se úkryt do hlubin, málo raket (12) navíc s dosahem serbu (pod 3000km). Odpovídá prvním Washingtonum

    7. Jin, na urovniprvnich delt, i přes mladý věk jsou relativně hlučné (absentuji pasivní chlazení reaktoru), mají jen 12 střel, byť mezikontinentalnich ale se smesnou throw weight (pod 1000kg), zaostávají v sonarovem vybavení (import z Francie) a výzbroj je také slabá. Rychlost a ponor již ekvivalentní západním strojům.

    6. Delta IV, kvůli dvojici šroubů hlučnější než západní stroje, je jim ekvivalnentni v nesené raketové vyzbroji (sinevy mají TW 2400kg), překonává je v ponoru (350m) a rychlosti. Nicméně rychlost je zde dána výkonem pohonu, hrb ji dělá málo hydrodynamickou. Tedy když pluje rychle je extra hlučná. Má navrch výzbrojí, ruské torpéda a rspdl jsou nadrazeny všem a umožňují delfinovi utkat se s SSN a vyhrát

    5. Vanguard - ekvivalent ohia, v dobrém i zlem. Nicméně pro redukovany počet tridentu jde na páté místo. Plus absentuje pasivní chlazení.

    4. Borej - to bude asi šok, ale je to tak. Jedná se o lacinou evoluci delty. Oproti konkurenci se umí ponořit hluboko (přes 400m) a je velmi tichý. Výzbroj jako u delty mu umožňuje efektivně se bránit. Má vysokou automatizaci. Co ho ovšem z první pozice posílá na 4tou je jeho SLBM. Bulava. Vyjma toho, že je nespolehliva, je to taky shit. TW pod 1500kg, malý dolet a jako třešnička na dortu, 955 může nést jen 16 z nich a to je větší, než Ohio. wtf?!

    3. Triomphant - vysokopevnostni ocel umožňuje tomuto jednotrupemu designu ponor do velkých hloubek (přes 350 metrů). Má efektivní Pohonný systém, pasivní režim, vysokou automatizaci a k obstojnym M51 SLBM i slušnou torpedovou výzbroj. To co ho srazí oproti ohiu je počet raket a francozska horší senzorova technologie.

    2. Ohio - průměrná ocel dává průměrnou hloubku (pod 300m), nevykonny pohon je vybaven pasivním režimem (až do rychlosti 10 uzlů), má výborny sonar, automatizace prakticky chybí, velmi ticha. Co z ní dělá jedničku je pak 24 krát trident. TW 2800kg v kombinaci s hmotnostne uspornymi W88 dokáže na 6000km rozpoutat 288 krát peklo.
    Vynikající zbraně prvního úderu.

    1. Typhoon - dost jsem přemýšlel, jestli jej zařadit. Dnes už totiž neexistuje, prakticky.
    Nicméně v době své slávy to byla práva zbraň zkázy. Konvencnimi zbraněmi zřejmě nepotopitelny, má nějakých 50% přebytek vztlaku, trojice hlavních a dvojice vedlejších trupu Ukryté metr od vnějšího trupu. Na SSBN silná výzbroj v torpedometech (i počtem kusů), vynikající senzorové vybavení (ekvivalentní Akulam), velký ponor (přes 500m), vysoká rychlost (27-30 uzlů), přitom velmi tiché (taktická rychlost jako u ohia - 20 uzlů) a s pasivním režimem chlazení reaktoru. Stejně jako u sovětských SSN 3 geberace jsou pak pak k dispozici elektrické motory pro velmi tichou plavbu (v takovém případě je tišší než i to Ohio). Má schopnost prorazit 3 metry ledu.
    To co jej ale dělá unikátní Je Rif. Tyhle 93 tun těžké monstra bylo možné odpalovat z hloubek přes 100 metrů (!) a projdou až 1,5 metrovym ledem (!!). Díky hybridní konstrukcí (1. Stupeň Tph, Další stupně Kph) mají velmi velkou TW (4000kg) na 8000km. Je otázkou, jak moc soveti lhali Američanům, že nese 10x100kt, protože to unese i bulava s třetinovou TW:-) osobně zastávám názor, že těch 20 raket pošle na nepřítele ještě větší peklo, nežli Ohio s 24 tridenty. Zlatá rybka a absolutní zbraň prvního úderu.

    Nicmenejak už jsem uvedl. Typhoon už prakticky neexistuje. A rozhodně neexistuje Rif.

    Ještě jedna věc. U SSBN na těch kvalitách tolik nezáleží. V případě nasazení odpálí své rakety a pak už je fuk, jestli si ji SSN podá či ne. Její užitečnost skončila.
    Mimochodem, soveti jsou jediní, kteří otestovali plnou salvu z delty. Z 4 minuty bylo hotovo. Za tu dobu by k ní z 10km vzdálené SSN torpedo nedoplulo.

  • cernakus
    23:54 01.06.2016

    Perunbb

    8. Xia, mizerná ocel, mizerný pohon, pomalá, hlučná, neschopná se úkryt do hlubin, málo raket (12) navíc s dosahem serbu (

  • perunBB
    22:02 01.06.2016

    SSBN Nuclear Missile Submarines

  • cernakus
    21:52 01.06.2016

    Nesher:

    Upřímně to je pro mne novinka. Vím že sevmash dělá Kila,když má volno, ale jinak se speciqlizuje na jaderné ponorky. B-585 má PEm FC zkomppetovane rubinem a integrované admiralskymi lodenicemi. Oboje Petrohrad. S ohledem na to, že to je poměrně masivní sekce o průměru 6,5m a 8 m dlouhá si neumím představit, že by to pro ni dělal sevmas a pak se to prevazelo. Vím, že sevmash v minulosti zkoušel FC na jedné experimentální ponorce kvůli indum, ale tam rusaci prohráli s Němci,tak počítám tlze z toho sešlo.

    Perunbb:
    Jakou kategorii? SSK, SSN, SSGN, SSBN?

  • perunBB
    15:52 01.06.2016

    cernakus
    Mohli by ste napísať ktoré ponorky súčastnosti sú podľa vás TOP a trošku to rozpísať,klady zápory.Ďakujem.

  • Nesher
    15:02 01.06.2016

    cernakus
    Sevmaš je zodpovědný za vývoj AIP pohonu.
    Ohledně jedno či dvou trup, je to otázka přístupu. US Navy, které je ponorková špička spíše také preferuje jednotrupové řešení.
    Ohledně fungování palivových článků, opakuji pouze co tvrdí samotní Rusové, tj, že to moc nefunguje (malá životnost, velká poruchovost) atp.

  • cernakus
    13:35 01.06.2016

    Nesher:

    Nefunguje má nízkou životnost je rozdíl. Kdyby to nefungovalo, nemohli by provést testy při kterých by zjistili reálnou výdrž. To, že jejich PEM mebrána má životnost jako Siemensácká na počátku tisíciletí je jiná pohádka.

    A proč furt zmiňuješ Sevmaš? Ten přece v ladách / amuru nejede. Ten staví jen Varšavanky a to pokud má volné kapacity. Což kvůli rozestavěným Jasanům a Borejům moc nejsou.

    Lada/Amru je projekt Rubinu+Leningradských loděnic.

    Ad. moderní koncepce ... jednotrupová koncepce není moderní. Je jen jiná (levnější). Myslím, že není modernější SSK, nežli Type 212 a ta je samozřejmě dvoutrupová. Němci nehodlají dvoutrupovou koncepci opustit.
    Osobně si myslím, že výhody dvoutrupu těžce převažují nad nevýhodami a cenová penalizace je u plavidel až stovky až tisíce miliónů dolarů směšná.

  • Strategist
    13:21 01.06.2016

    Arassuil:
    Škoda no, jak říkáš zemi jako je austrálie by se jaderné ponorky i zbraně hodily, přece jen je jedním z velikých spojenců v oblasti a bohužel na zaměřovači číny.

  • Nesher
    13:20 01.06.2016

    cernakus
    Ano má, ale nefunguje jim to. Podle posledních informací od samotné Sevmaš mají být k dispozici v roce 2020, vzhledem k tomu, že je to asi 3 termín tomu ani VMF moc nevěří.
    Jinak souhlas, moderní koncepce Lady je na ruský průmysl a stave technologií příliš velké sousto, otázka je zda Kalina bude lepší.

  • cernakus
    11:53 01.06.2016

    nesher:

    B-585 palivové články má. Problém Lady je jinde. Jedná se o první jednotrupovou koncepci Ruska po ... (poprvé?). A tu to petrhoradské loděnice nezvládly. Nejde jen o to, že trup vykazuje výrazně horší tlakové charakteristiky nežli u dvoutrupé koncepce, ale i hydrodynamika je špatná. A u konvenční ponorky, kde je prostě elektrický motor výkonově omezen (má stejný emotor jako Varšavanka) to znamená znatelně nižší rychlost a hlavně dosah při ekonomické rychlosti (4kt), ten je kolem 1200km. Což je jen o cca 300km více než u projektu 636. Potud zlepšení, ale když to porovnáme proti komu tato ponorka mířila (Type 212), tak zjistíme, že při stejném množství stlačeného vodíku a kyslíku má německá konkurence více jak trojnásobný dosah. To je důsledek vynikajícího hydrodynamického odporu 212ky.
    A taky samozřejmě mnohem více účinného PEM FC (68% oproti 52% u Lady).

    Dalším velkým průserem je, že Rubín prostě neměl doposud zkušenosti s projektováním vybavení ponorky, které nemohl schovat pod hydrodynamický trup. Obrovské množství děr v tlakovém trupu pro toto vybevení pak způsobilo, že do ponorky teče a upravené inženýrské predikce zjistili degradaci odolnosti trupu pod operační hloubku před koncem projektované životnosti ponorky.

    Navíc ruský průmysl neumí dodat hydrodynamicky tvarované moduly vnějšího vybavení ponorky. Takže Lada je hlučnější než Kilo.

    Proto také byla výroba pozastavena a projekt se zásadně přepracovává. Varšavanka s ZnAgO bateriemi místo olověnými je v tuto chvíli dostatečnou náhradou, neb se stále jedná o jednu z nejlepších SSK na světě.

    Gorn:

    Hele nebudu tě urážet, ale to co píšeš ponorkáře docela dráždí :-)
    Moderní DE ponorky samozřejmě netráví většinu času na hladině či šnorchlováním. Prvně jejich hydrodynamický trup je extrémně nestabilní na hladině a ještě několik metrů pod hladinou (kde se ještě vyskytují efekty vln na rozhraní kapalina/plyn). Námořníci něco vydrží, ale už při úrovních moře 3 a více je většině z nich blbě.
    Dále ponorka na hladině je cíl pro radary a optické pozorování. Takže tam jde jen když opravdu musí (rozkaz, nouze).
    Při šnorchlování je opět poměrně snadno pozorovatelná. Radarem již sice minimálně, ale brázda za šnorchlem je při vyšších rychlostech (10-15 uzlů) dlouhá stovky metrů. Navíc magentická detekce je v těchto hloubkách jistá i za velmi špatného počasí (mlhy, tmy), kdy by brázda viditelná být nemusela.
    A nakonec, diesel je diesel. Je hlučný a moc odhlučnit nejde. Ponorka na dieslech má taktickou rychlost 0kt (taktická rychlost znamená rychlost, při které slyší dál/dříve než je slyšena).

    Takže jak to DE ponorky dělají? Když dochází baterky, udělají důkladný průzkum okolí. Pak dají periskopovou hloubku a důkladně prohlédnou nebe. Nakonec vystoupají do šnorchlovací hloubky a pustí diesely na plné otáčky. Při plutí rychlostí 8-12 uzlů pak co nejrychleji nabijí baterie a opět šup pod vodu do co největší bezpečné hloubky. Tam pak ekonomickou rychlostí tiše plují.

    Proto jsou taky SSK primárně pobřežní. Oceánské pak střídají cestovní rychlost při šnorchlování s cestovní rychlostí na baterie. Protože ekonomickou rychlostí, než by se někam v oceánu došouraly, by došlo námořníkům jídlo.

  • Arassuil
    11:22 01.06.2016

    Strategist: Řekl bych, že to má co dělat s jejich politikou ohledně jádra. Nemají žádné jaderné elektrárny (kromě výzkumných reaktorů), žádné jaderné zbraně a několikrát se tuším ohradili (pokud to nebyla jiná země), aby válečné lodě cizích států s jadernými zbraněmi na palubě nekotvili v australských přístavech. Takže si určitě nebudou cpát jádro do ponorky.

    Zajímavé ovšem je, že ačkoliv Austrálie jaderné zbraně nemá, tak díky společnému výzkumu s USA a VB v 50. - 70. letech minulém století by pro ni nejspíš problém nebyl takové zbraně během pár let vyvinout. Kapacity na to mají, zařízení taky a k tomu téměř čtvrtinu světových zásob uranu.

  • Strategist
    11:12 01.06.2016

    Proč si Austrálie nevybrala původní jadernou verzi této ponorky, co se týče výkonu a výdrže byli by na tom určitě líp a proti číně by jim to taky pomohlo

  • Gorn
    10:32 01.06.2016

    cernakus: Ne nutně, nicméně o to nejde, "nad vodou" neberte doslovně ani jako na hladině. Nemá smysl se o to přít, tak řekněme že většinu času používá diesel

  • Nesher
    09:28 01.06.2016

    stepan

    V tom, že ji samotné VMF nechce a čeká na Kalinu a raději objednává staré, byť modernizované, kilo.
    Ponorka, ta jediná, která je stále ještě ve zkušebním provozu, je velmi poruchová (kombinace špatné kvality práce v loděnicích a konstrukčních chyb), navíc Rusové stále nemají funkční AIP pohon, Sevmaš tu technologii stále nezvládá a není jasné zda současný termín (několikrát posunutý) 2020 zvládnou.

  • Clanek
    08:45 01.06.2016

    @cernakus
    diky, pobavilo :D

  • Clanek
    08:28 01.06.2016

    @Gorn
    teoretická/maximální, takže spalovací motor by pro porovnání měl asi 70% a elektrický 95%. Samozdřejmě jsou ty čísla značně nepřesné, ale pokud chcete přesnost tak bych musel porovnávat konkrétní motory, ne typy

    Jaky spalovaci motor, krom turbin, ma ucinnost 70%? Nejlepsi lodni diesly, tedy nejucinejsi motory neturbinove konstrukce maji "jen " tech 50%, proto nechapu proc se nad takovym cislem krouti hlavou, je totiz snem kazdeho konstruktera. A nevim o tom ze by se na ponorky montovali turbiny tak jako na hladinove lode (kdyz tak me nekdo opravte).
    Ad elektricky pohon, tam je uccinost kolem 90%, ale z energie ktera vstoupi do motoru, bohuzel pro elektricky pohon se ale energie ztraci "po ceste", prenosovou soustavou, v bateriich atd. a to cislo ve vysledku 90% rozhodne neni a dost mozna bude blizke, nebo dokonce pod tema 50%. Ztraty ne jen motoru, ale cele soustavy, to je to co se musi brat v potaz.

  • stepan
    21:35 31.05.2016

    Nesher: V cem je Lada nepovedena? Vzdyt je to jedna z nejtizsich ponorek soucasnosti.

  • cernakus
    21:16 31.05.2016

    Gorn:

    moderní ponorka která tráví více (natož většinu) času nad hladinou v oceánu potřebuje do výbavy extra porci Kinedrylu a pytlíků na zvracení ;-)

  • cernakus
    21:09 31.05.2016

    3,5 miliardy za konvenční ponorku: Australanům buď ze sluníčka totálně změkl mozek a nebo Francouzi těžce upláceli. Navíc Francouzi ... z pěti klasických ponorkových mocností jsou jednoznačně nejhorší ponorkáři a toto bude jejich první projekt tak velké útočné ponorky.

    Nechápu, že bylo poraženo Japonsko a jsem v šoku, že bylo poraženo Německo.

    Jejich 212ka je v tuto chvíli nejlepší konvenční ponorka, která utíká druhé nejlepší o parník.

    Přitom náckové nabídli ponorku sice menší (než Barracuda), s poloviční posádkou, ale plnící požadavky v dosahu a výzbroji. A to vše za cca poloviční cenu!

    Jediná nevýhoda byla, že by Austrálie musela vstoupit do 21. století a vybudovat vodíkové hospodářství (i když to lze zařídit lokálně).

    Na druhou stranu, Barracuda by nebyla špatná volba, pokud by prostě Australani nekverulovali. Jaderná Barracuda vyjde při sérii 6 kusů na 1,5 miliardy USD. Kdyby se ta série zvedla na 18 kusů, s tím, že 12 by odebrala Austrálie, tak by se určitě cena nezvedla.

    Když proti sobě postavím SSK za 3,5 miliardy a prakticky stejnou SSN za 1,5 miliardy, tak jen nad Australany nevěřícně kroutím hlavou.

    Vynucení použití zbraňového systému beznadějně podřadné a zastaralé třídy Collins jen proto, aby se vypatlánci námořníčci nemuseli učit nové systémy pak považuji za takovou třešničku na dortu Australské demence.

    A snad nikdo nepochybuje, jak si tahle konvenční Barracuda povede proti SSN Číny a Indie, tedy nejreálnějších Australských protivníků v Tichém a Indickém oceánu. V pobřežních vodách se může pokusit měřit s třídou Shang, ale v oceánu si ji jaderná ponorka podá. Zejména když MESMA je hlučná úplně stejně jako každá jiná ponorková turbína. Indické Akuly ji pak roznesou v zubech i v pobřežních vodách. Zejména, pokud na nich budou sloužit i ruští důstojníci jako dosud.

  • Nesher
    19:53 31.05.2016

    Omlouvám se, nikoliv Amur, ale Lada a její vylepšená verze Kalina

  • Nesher
    19:40 31.05.2016

    Sorge
    USA a Velká Británie už schopnost vyvíjet a vyrábět konvenční ponorky nemají.
    Rusko, pominu-li politické důvody, které jistě sehrály velkou roli, nemá ve srovnání s francouzskou, japonskou či německou konkurencí co nabídnout. Austrálie chtěla to nejlepší, Rusové mají jen relativně zastaralé Kilo a ne zcela povedený Amur.

  • skelet
    19:35 31.05.2016

    Protože USA a UK konvenční ponorky nevyrábí a ani nevyvíjí. U Ruska by byla pravděpodobnost vítězství tak malá, že by to byla pro ně rovnou ztráta

  • Sorge-227
    18:21 31.05.2016

    preco sa usa, velka britania rusko nezucastnilo sutaze?

  • Gorn
    17:40 31.05.2016

    Clanek: teoretická/maximální, takže spalovací motor by pro porovnání měl asi 70% a elektrický 95%. Samozdřejmě jsou ty čísla značně nepřesné, ale pokud chcete přesnost tak bych musel porovnávat konkrétní motory, ne typy

  • Gorn
    17:35 31.05.2016

    Charlie: Austrálie měla v požadavcích AIP, takže předpokládám že ta schopnost tam je. Zároveň vycházím z toho že původně se nenukleární derivát Barracudy jmenoval SMX-Ocean, což byl jen název konceptu, a právě pro SMX-Ocean se dají najít informace o tom že má palivové články. Samozdřejmě lze i najít informace o tom že DCNS pracuje na vývoji palivových článků a lithiových baterií.
    Jo a na jednom blogu jsem četl že parametry SMX-Ocean a Shortfin Barracuda jsou velice podobné, samozdřejmě jsem línej je dohledávat a porovnávat sám.
    Takže se jedná o spekulaci, vlastně nevím jestli tam palivové články budou

  • Clanek
    16:24 31.05.2016

    @gorn
    50% ucinnost jako celkova? Pokud ano nechapu co by na takovem cisle bylo "mizerne".

  • Charlie
    16:22 31.05.2016

    Jen abychom předešli nedorozumněním - všechny současné AIP, ať už se jedná o Stirlingy, nebo palivové články, NEPOSKYTUJÍ nijak velký výkon.

    Kupříkladu Stirling na Gotlandu má nějakých 75kW (májí dva), zatímco diesely dávají 970kW (taky 2) - elektromotor pohánějící šroub pak dává nějakých 1300kW.

    Ten Stirling tam je hlavně aby ponorka mohla číhat a nevybíjela baterky - dává proud interním systémům, dobíjí baterky. Jakmile zabere ten hlavní elektromotor, tak je tam Stirling jen na ozdobu, po vybití baterií se musí ponorka vynořit, aby dobila (dobíjení Stirlingem by trvalo velmi dlouho). Stejně tak Gotlandy při přesunech na dlouhé vzdálenosti šnorchlují.

    Navíc - AIP má i svoje libůstky: potřebujete velkou nádrž kapalného kyslíku, jakmile jí vypotřebujete, tak můžete rovnou do přístavu, ponorka ho nemá jak vyrobit. U palivových článků, které jedou na vodík, potřebujete ještě navíc skladovat ethanol (ze kterého se získává vodík).

    Dá se skoro říci, že pokud bychom místo AIP s velkou nádrží na kyslík dali sekci plnou baterií, jsme na tom líp - baterie můžeme dobít pomocí dieselů, kyslík dočerpáme jen v přístavu.

    Gorn: kde jste získal info, že Barracuda dostane články?

  • Gorn
    16:05 31.05.2016

    Dovi: nedá se říct "ani palivové články, ani API" (respektive AIP)- palivové články zbavují pohon ponorky závislosti na vzduchu, tudíž jde o AIP

    Co se Švédského Gotlandu týče tak ten má Stirlingův motor. Stirlingův motor je nepochybně zajímavé řešení, nicméně se jedná o slepou uličku, tyto motory mají mizernou účinnost (50%) a špatný poměr výkon-váha. Z tohoto pohledu, opět, palivové články které dostane Barracuda jsou technologicky o dost pokročilejší řešení

  • Dovi
    15:10 31.05.2016

    Bohužel se asi musím smířit s tím, že né každý mě dokáže pochopit... Původní zadání pro Švédské ponorky bylo API jako hlavní zdroj pohonu pod vodou i na hladině. To by bylo jednoznačně lepší řešení než diesel/baterie. Zatím je ta technologie zvládnutá pro pobřežní ponorky a tam rozhodně nefunguje jen jako doplněk. Nikterak nekritizuju parametry Barracudy, jen jsem si povzdych, že se to nepodařilo aplikovat na "novou generaci" Ani palivové články, ani API. Jednou to však příjde...

  • Dovi
    14:43 31.05.2016

    Podle článku bych soudil že ve Francii bude probíhat projektování ponorky a výroba senzorů, elektroniky, software. V Australii svařování železa. Pak by ten poměr zaměstnanců odpovídal...

  • Gorn
    14:41 31.05.2016

    Dovi: já naprosto nechápu o čem mluvíte...
    nová generace ponorek se v pohonu neposunula dál? Shortfin Barracuda je všech měřítek celkem slušný posun, odhadovaná výdrž pod vodou je pro tak velkou ponorku s konvenčním (nenukleárním) pohonem naprostá novinka.
    AIP oproti dieselu a bateriim je prostě lepší? Opět, AIP běžně pouze doplňuje klasický koncept diesel-baterie. Jedná se prakticky o pomocnou jednotku, jako hlavní pohon může sloužit leda tak pro menší pobřežní plavidla. Tedy jak může být lepší?
    ponorka tráví 99% času mise pod vodou? Zajímavá představa, ale řekněme že je to pravda, nicméně nemyslíte že daleko více času stráví nad vodou? U ponorek které operují na oceánech (což u Austrálie jaksi asi jinak nepůjde) je běžné že stráví většinu provozního času přesuny na velké vzdálenosti

  • RiMr71
    14:06 31.05.2016

    ...v Austrálii kde se ponorky budou stavět bude mít práci 2800 lidí a ve Francii 4000 lidí?
    Tak buď frantíci socialisticko/evropsky pseudo-zaměstnají každou bábu s knírem aby měli před volbami pro svoje levicové voliče "volební argumenty", nebo se ty ponorky reálně z větší části postaví ve Francii a v Austrálii se budou "jen" sestavovat podcelky...

  • Dovi
    14:05 31.05.2016

    Gorn?
    API se používá k pohonu pod vodou. Vzhledem k tomu že ponorka tráví 99% času mise pod vodou, tak je to vyjímečné použití? Samozřejmě že i švédské Gotlandy mají krom AIP i diesel který funguje na šnorchl. Jen jsem napsal že "nová" generace ponorek se v pohonu zatím neposunula dál. Protože AIP oproti dieselu a bateriim je prostě lepší. Mrzí mě že ta technologie ještě nepokročila dál, i když Gotlandy už dokáží operovat cca 3 týdny pouze na AIP bez použití dieselu.

  • Charlie
    12:11 31.05.2016

    Co jsem tak pochopil z různých čláků na netu, tak se australani vyprdnou na AIP a nejspíš se spolehnou jen na pořádnou várku baterek. Je otázkou, jestli půjdou do "klasiky" v podobě olověnek, nebo si nechají nainstalovat nějaký moderní lithiovky či co se vlastně dneska používá.

  • Gorn
    11:53 31.05.2016

    Dovi: Nechápu co řešíte AIP se výjimečně používá samostatně, běžně doplňuje diesel-elektricky pohon. Jinak samozdřejmě Shortfin Barracuda Block 1A bude mít AIP a navíc si ponechá i pohon svého většího atomového bratříčka (pohon pomocí vodních trysek), takže co se pohonu týče je to naprostá špička a doopravdy nemá smysl se bavit o tom že se bude v dohledné době měnit

  • SeaWolf
    11:47 31.05.2016

    Arassuil
    Třeba proto, že přestavba na jiný pohon je ekonomická sebevražda projektu.

  • Arassuil
    11:41 31.05.2016

    Dovi: Proč by ne? Naplánují, postaví třeba tři a zařadí je do služby. Než postaví zbytek, naberou zkušenosti z operační služby a třeba se rozhodnou projekt upravit (nebylo by to poprvé a určitě s takovou možností počítají). Ohledně plánované životnosti bych byl taky opatrný, kdo říká, že by ji nedokázali protáhnout třeba na 50 let a v polovině provést GO a modernizaci? Opět to není nic mimořádného.

  • Dovi
    11:23 31.05.2016

    Arasuil: Když do roku 2030 budou stavět a testovat, tak není pravděpodobné že během 30leté životnosti budou přestavovat na jiný pohon.
    Každopádně dobrá zpráva je, že jich plánují 12 kusů.

  • Dovi
    11:23 31.05.2016

    Arasuil: Když do roku 2030 budou stavět a testovat, tak není pravděpodobné že během 30leté životnosti budou přestavovat na jiný pohon.
    Každopádně dobrá zpráva je, že jich plánují 12 kusů.

  • Arassuil
    09:10 31.05.2016

    Dovi: Kdo říká, že s takovou možností nepočítají? V dnešní době, kdy se vše staví stavebnicově - modulárně, bych neměl strach o to, že by nedokázali vyměnit celé pohonné ústrojí v rámci nějakého modernizačního balíčku.

  • Dovi
    08:40 31.05.2016

    Volba diesel-elektrického pohonu je pro mě trošku zklamáním. Doufal jsem že Austrálie zvolí palivové články, nebo AIP. Diesel je ověřená technologie, ale v roce 2060 to už asi bude mít v případném boji težké...

  • Hromdoškopek
    08:37 31.05.2016

    ta nová ponorka vypadá slušně... Collins je od Kockumse? nějak se mi to motá... xD