Francie zvažuje návrat povinné vojenské služby

Francouzský voják; ilustrační foto / Public Domain

Francouzský prezident Emmanuel Macron během své volební kampaně sliboval návrat povinné vojenské služby a zdá se, že slib hodlá dodržet. O konkrétních podobách projektu se ještě jedná, ale už v roce 2019 chce Macron koncept vyzkoušet v praxi.

Podle prezidenta Macrona se jednoměsíční až šestiměsíční vojenské služby může každoročně účastnit 600 000 až 800 000 Francouzů.

 

 

Služba francouzské mládeži sice umožní vyzkoušet si vojenský život, ale důraz bude kladen především na sociální začlenění a výslednou společenskou hodnotu. Půjde tedy hlavně o společenský a občanský projekt s cílem posílit demokracii a odolnost společnosti a nikoli o přeměnu mladých lidí ve vojáky. Pro zájemce se nabízí i alternativa civilní služby.

 

Macronův nápad si ale nachází kritiky i v jeho vlastním kabinetu. Ministryně obrany Florence Parly se nechala slyšet, že služba nemusí být povinná, což obratem odmítl Macronův mluvčí, podle kterého prezident ze svého volebního slibu neustoupí a služba bude všeobecná a povinná.

 

Nepříliš nadšení jsou i zástupci francouzských ozbrojených sil, kterým se nelíbí nová povinost starat se o výchovu mládeže. Nepočítaje četnictvo a nově vznikající Národní gardu, francouzské ozbrojené síly mají 205 tisíc příslušníků v aktivní službě a 30 tisíc z nich je zapojeno v protiteroristických operacích po světě.

 

Další tisíce jsou umístěny ve francouzských departmentech v zámoří či na vojenských základnách. Starat se o výcvik výchovu 800 tisíc lidí ročně představuje pro ozbrojené síly enormní zátěž.
 

S tím se pojí i nemalé náklady na zavedení povinné vojenské služby. Počáteční jednorázové výdaje v podobě nákupu a renovace kasáren se odhadují na až 20 miliard euro (508 miliard Kč) a každoroční náklady až 3 miliardami euro (76 miliard Kč). Rozpočet francouzského ministerstva obrany byl k roku 2016 55 miliard euro (podle SIPRI).

 

Povinnou desetiměsíční vojenskou službu ve Francii v roce 1996 zrušil tehdejší prezident Jacques Chirac. Za pozornost stojí, že vzhledem ke svému věku (40) se Macrona povinná vojenská služba minula. 

 

V roce 1998 byla nahrazena Dnem obrany a občanství (Journée défense et citoyenneté), kterého se mezi 17-25 lety věku musí zúčastnit všichni francouzští občané.
 

V rámci dne jsou navazovány kontakty s mladými Francouzi žijícími nejenom ve Francii, ale i s těmi, kteří jsou v zahraničí. Cílem dne, organizovaného aktivními vojáky nebo vojáky v záloze, je prezentovat aktuální otázky občanství a obrany: význam toho, co je to být v dnešní době občanem, současný nestálý svět, jemuž budou muset budoucí občané čelit, a role, jakou by v něm mohli hrát. 

 

Během dne se mladí lidé seznámí s ozbrojenými složkami (ale i s prostředky civilní ochrany) a je otestována jejich gramotnost. Splnění je nutnou prerekvizitou k získání řidičského průkazu, podání přihlášky na státní vysokou školu nebo k zaměstnání ve státní správě.

 

Den obrany a občanství (Journée défense et citoyenneté)

 

Ještě v roce 2015 návrat povinné národní služby podporovalo 80 % Francouzů . Už tehdy byl průzkum orientován nikoli na vojenskou službu, ale spíše na občanskou službu, která by pomohla integraci mladých lidí z různých sociálních a kulturních prostředí a vštípila jim republikánské hodnoty.

 

I když je myšlenka podporována naskrz politickým spektrem, nejzarytějšími příznivci povinné služby jsou historicky konzervativci a stoupenci krajní pravice v podobě Národní fronty Marine Le Pen. I když jsou další prezidentské volby naplánovány na rok 2022, Macron tímto krokem zřejmě sleduje zisk volebních preferencí u pravicovějších voličů na úkor Národní fronty.

 

Některé z evropských států si povinou vojenskou službu stále udržují. Jde konkrétně o Rakousko, Bělorusko, Ukrajinu, Dánsko, Finsko, Řecko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Estonsko. Švédsko částečně vojenskou službu obnovilo v roce 2017.

 

Česká republika „vojnu“ zrušila v roce 2004 . Avšak vzhledem ke změnám bezpečnostního paradigmatu v Evropě všechny evropské země, včetně České republiky, připravují plány, jak částečně obnovit nebo alespoň zpřístupnit vojenský výcvik široké veřejnosti.

Zdroj: Independent

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Remilitarizace Japonska

V říjnu se v Japonsku uskutečnily předčasné volby do dolní komory parlamentu. Volby ovládla současná ...

Rakouský pohled na obrannou politiku EU

Jednotlivé členské státy Evropské unie samostatně nedokáží řešit problémy spojené s migrací, ...

Francouzsko-německý projekt elektromagnetických zbraní pokračuje

Úspěšné zakončení vývoje elektromagnetických zbraní by znamenalo převratnou změnu pro ...

Francie modernizuje tanky Leclerc a vyhlíží nový tank

Francie mezi roky 2020 až 2028 modernizuje celou flotilu hlavních bojových tanků Leclerc. Informaci ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Tesil
    19:04 04.03.2018

    hsr
    Samozřejmě,že ty povinnosti mají otázka je proč je neplní.
    Budu-li sloužit na funkci vel. družstva mám odpovědnost za podřízené po odchodu do civilu tuto odpovědnost budu mít stále na mysli.To soudím podle sebe.A to je asi ta chyba.

  • Jirosi
    18:59 04.03.2018

    Hsr: Většina lidí odmítá z morálních důvodů platit daně a k čemu jim to je?

    Vaše morální důvody jsou bohužel jen vaše.

    Možná by se chtělo podívat, že poslední dvě války co se tu vedly zasáhly celí svět. A těžko někdo bude během světové války, přijímat miliony lidí odmítajících bojovat.

  • hsriuohdgadsrio@mailinator.com
    18:50 04.03.2018

    Jirosi:
    Buďto stihneme utéct, nebo:
    "Z morálních důvodů odmítám vojenskou službu."
    Když to udělá třičtvrtě ročníku, žádná válka nebude.

    Záleží, kam utečeš. Přirozeně chceš utéct někam, komu bude zdejší válka putna.

  • Jirosi
    18:29 04.03.2018

    Hsr: Vy to tady stavíte jako by obrana státu v případě ohrožení byla dobrovolní zájmová činnost.

    Opak je pravdou. Jistě, že vždy můžete utéct za kopečky sám / s rodinou. Ale to vás té zodpovědnosti nezbavuje. Tedy pokud se nevzdáte občanství dříve než přijde krize. Problém je, že bez občanství se stanete jen druhořadým občanem.
    Pokud ho získáte jinde, tak zcela překvapivě s tím zase přijde ta otravná povinnost ten stát v případě krize bránit.

  • hsriuohdgadsrio@mailinator.com
    18:29 04.03.2018

    Zatímco běžný člověk tyto povinnosti samozřejmě nemá, že? Ve skutečnosti jsou to naopak vojáci, kteří s tím mají problém.


    "Můžete vysvětlit pocit některých vámi zpovídaných vojáků, že náročná práce na misi je oproti běžnému životu, jenž se skládá z řešení spousty banalit, v podstatě "brnkačka"?

    Voják v zahraniční operaci řeší z jeho pohledu podstatné věci související s jeho nasazením ve válečném konfliktu. Válku můžeme přirovnat ke světu s nalinkovaným systémem, kde voják dělá svou práci. Je to jednoduchý svět, kde není ničím rozptylován a nezabývá se běžnými věcmi, jako jsou nákupy, obstarání rodiny, složenky, nejrůznější žabomyší války mezi lidmi a podobně."

    Zdroj:
    https://magazin.aktualne.cz/mu...

  • Tesil
    18:01 04.03.2018

    hsr..
    Na vojně každý musí plnit povinnosti plynoucí z jeho funkce a nese odpovědnost,předpokládám,že to platí stále.
    Tak je to i v civilním životě v zaměstnání atd.Neplatím nájem - mám problém,neplním si pracovní povinnosti - mám po odměnách.
    Možná by vojna pomohla k pochopení vlastní odpovědnosti.Alespoň u někoho.

  • hsriuohdgadsrio@mailinator.com
    17:16 04.03.2018

    Tesil,
    jaké zhruba povinnosti myslíš? Nějakou občanskou angažovanost?

  • Tesil
    16:55 04.03.2018

    hsr..
    Obecně by společnosti prospělo kdyby si někteří občané uvědomili,že mimo práv mají i povinnosti.A tady by ta voj.sl.mohla pomoci.Snad.
    Je těžké některé věci vysvětlovat,když tím neprojdeš.Jsou prostě nepřenosné.

  • hsriuohdgadsrio@mailinator.com
    16:30 04.03.2018

    Tesil:
    Samozřejmě, že za to nemůže. Stejně jako učitelé nemohou za to, že jim stát nastavil nízké platy. Jenže oni si prostě dokáží dupnout, když na ně nějaké státní kroky negativně dopadají, zatímco armáda tenhle problém přehlíží, ač ty následky jsou fatální. A zrovna v tomhle by měla podporu široké veřejnosti

    Tak jasně, zase neříkám, že to člověku nemůže dát naprosto nic. Spíš říkám, že to není dostatečný důvod, aby tam lidi v nezanedbatelné míře chodili jenom kvůli tomu. Kamarády a psychickou odolnost můžu získat i jinde. (pokud ji k něčemu potřebuju.)

    Standu bych na ZVS nepustil.

  • Tesil
    13:26 04.03.2018

    hsr...
    Armáda nemůže za to,že stát umožnil lichvu a následné problémy.
    Sama dostávala jednu ránu za druhou - v podobě MO,zavedením civilní služby,rozpadem státu atd.
    Je pravda,že neznám nikoho kdo by se těšil na ZVS,i když možná i tací se našli.Zpětně,ale mnozí přiznávali jisté klady.Přes veškerou pakárnu.
    Minimálně šlo o jistou psychickou odolnost,to se většinou neuvádí.Dnes napíšeš na FB
    Standa má starý mobil a Standa skočí pod vlak.Například.
    Naprosto souhlasím s nízkou motivací pro nějaké vlastenecké počiny.
    Existuje řada webů,kde si bývalí vojáci po letech připomínají kamarádství a společné zážitky.Zlé i dobré.

  • hsriuohdgadsrio@mailinator.com
    21:57 03.03.2018

    Tesil:
    promiň za to jméno, myslel jsem, že tu budu jako Petr P.... hsr je fajn.

    V první části máš naprostou pravdu. To je to, kam jsem mířil. Jistě že nejde o výchovu a vzdělání lidí a o to je něco naučit.. Jediné o co jde je zajištění obrany státu. Jenže neustále, když se o povinné vojenské službě mluví, tak někdo vytahuje, jak těm lidem bude osobně ku prospěchu, že tou vojenskou službou projdou. Dokonce se to vyskytuje i v tomhle článku a někdo to samé naznačoval v téhle diskusi. Jenže je to prostě blbost, kterou je potřeba z veřejného mínění vytlačit, protože je škodlivá.
    Život v iluzi, že lidé se k vojsku přidají z jiných důvodů, než ochota bránit vlast pak lidem brání uvědomit si, že na obranu se v současnosti může velká část populace z vysoka vykašlat.

    Na tom konci se ale tvrdě rozcházíme. Moje neochota bránit stát neplyne z lenosti, pohodlnosti, či neuvědomování si důležitosti armády. Můj postoj plyne z kombinace tvrdě pragmatického kalkulu (v centru kalkulu jsem já, a mí blízcí, ne společnost) a naprosté absence pocitu sounáležitosti s tímto státem.

    Nejsem ochoten bránit stát, protože
    a) mám svou vysoce odbornou specializaci, ale nikdo mi negarantuje, že bych ji mohl vykonávat pro stát, a naopak by po mně chtěli projít vojenským výcvikem/buzerací. (asi abych byl schopen ujít 30 kilometrů, správně zasalutovat, a pak tam dělat vývoj a výzkum pod palbou)
    b) jak jsme již naznali, nic mě tam nenaučí,
    c) vidím příliš, i velmi schopných lidí živořit.
    A to teprve kdybych sám živořil, měl na hlavě přes 4 exekuce jako 400 000 občanů, nebo nedej bože měl nulové finanční rezervy (jako 40% rodin s dětmi) a třásl se, že se mi rozbije lednička, to by se mi teprve nechtělo. Nedej bože, aby mi stát řekl, že moje dítě zemře, protože mu prostě léčbu nezaplatí... To už bych uvažoval, jestli se nemám hrdě připojit k té druhé armádě.

    Jistě že za to můžou vlády od roku 1989. Co proti tomu ale udělala armáda, potažmo generalita? Vyjadřoval se snad nějaký generál proti tomuhle trendu? Nelze očekávat od politiků, že pochopí, jak důležité je, aby lidé byli ochotni bránit vlast....

  • Tesil
    19:12 03.03.2018

    hsr atd
    Nemůžeš chtít aby poslední bigoš měl znalosti jako náčelník GŠ.K čemu by mu to bylo dobré.
    Nejde přece o to zda vojenská služba někomu prospěje jde o ochranu vlasti.
    S loajalitou vůči státu máš pravdu,ale to je výsledek všech vlád po r.89.
    My máme obrovské štěstí v tom,že nás nikdo v dohledné době nebude ohrožovat.
    Já chápu obavy z obnovení voj.sl.v jakékoli podobě.Ono je jednodušší teoreticky probírat nákupy techniky pro AČR.V teple domova.

  • hsriuohdgadsrio@mailinator.com
    14:49 03.03.2018

    Čekal bych od autora větší preciznost. Těch 80% odráží chvilkové nálady bezprostředně po teroristických útocích, ne dlouhodobé přesvědčení. Dlouhodobě se zavedením civilní, či vojenské služby ve Francii souhlasí 60% lidí.
    26.01.2015: "An IFOP poll for regional daily Ouest France on Sunday showed that 81 percent of men and 79 percent of women supported some kind of service, be it civilian or military, for young men and women. According to IFOP, the figure is much higher than polls in recent years, which have averaged 60 percent. The polling agency links this spike directly to the national mood following this month’s terrorist attacks."
    I po těchto teroristických útocích chce povinnou vojenskou službu jen 67% těch, kterých by se přímo týkala.
    Zdroj: http://www.france24.com/en/201...


    Mimochodem, v prakticky každé debatě o zavedení povinné základní vojenské služby se objevuje argument o výchově mladých lidí. Jenže všimněte si, že ve Francii sice 60% lidí se zavedením povinné civilní/vojenské služby souhlasí, ale dobrovolně do armády své děti pošle málokdo! Francouzi tím jasně říkají, že vojenská výchova není jejich dětem ku prospěchu (kdyby byla prospěšnější než jiné aktivity, lidé by nastupovali k armádě v obrovské míře dobrovolně, stejně jako teď chodí na vysoké školy!!) Francouzi říkají, že povinná vojenská služba tu JE jenom a pouze proto, aby z lidí dělala vojáky schopné bránit stát.

    Pokud tedy někdo chce přesvědčit lidi, aby byli pro povinnou základní vojenskou službu, musí je buďto přesvědčit, aby byli ochotni bránit stát, nebo musí nastavit základní vojenskou službu tak, aby se v ní lidé opravdu naučili hodně (intenzivní kurz jazyků, plánování, předvídavost, kalkulace rizika, argumentace a kritické myšlení, schopnost spolehnout se sám na sebe a jít proti všem když je to potřeba, setkávání se s kolegy z jiných zemí, řízení lidí, vedení projektů, logistika, schopnost vypořádat se s mnoha různými úkoly s různou prioritou... Tohle by obrovsky pomohlo jak těm jednotlivcům, tak celé české společnosti. Bohužel to jsou ale všechno dovednosti lidí ze štábu, ne těch, kteří běhají s puškou v blátě, a kterých nakonec musí být většina).

    U nás je situace ještě horší než ve Francii. Nejen, že si lidé také nemyslí, že jim osobně základní vojenská služba prospěje, ono to u nás nebude slavné ani s loajalitou k vlastnímu státu. Doporučuji podívat se na následující statistiku a rozhovor, a zamyslet se, zda těch 840 000 lidí v exekuci má nějaký důvod za tento stát bojovat, nebo je jim to vlastně jedno, protože na tom už o moc hůř být nemohou, a protože když se oni sami dostali do nouze, tak je v tom tento stát nechal.

    http://www.radio.cz/cz/rubrika...
    https://video.aktualne.cz/dvtv...

  • lemkin
    18:09 01.03.2018

    Hyena: dovolím si nesouhlasit :-) Branná povinnost je v případě krize to samé, jako když si se soudem uděláte v ulici domobranu........., máte jen hromadu lidí bez výcviku (většina nikdy nedržela zbraň ani plynovou masku). Nemají základní nácviky pohybu ve tvaru, topografii apd.

    AZ krom toho, že určité návyky vštípí a pravidelně udržuje, také podpoří ONO ODHODLÁNÍ. Navíc by při povinné AZ vznikly i ony podmínky jak píše KOLT - tedy něco na způsob Švýcarska, ačkoliv nemusíme mít flinty zrovna doma, stačí je do 24h vydat z muničáku.

    S branou povinností koukněte třeba na Ukrajince, kolik kluků co dostali povolávák běželo hrdě na Donbas. Nikdo, v zásadě jen žoldnéři na obou stranách.

  • semtam
    18:01 01.03.2018

    Flader

    Pro AZ musíš i v ČR splňovat podmínky jako profesionál.
    Osobně vidím jako cestu švédský model. Švédský model je v praxi de-facto výběrovo-dobrovolný. Tudíž odpadá jakási hysterie ohledně plošné vojenské služby a armáda si vybírá jedince, kteří projevují min. loajalitu v armádě sloužit. To celkově vytváří kvalitnější efekt a snižuje náklady.

    Co poté až odvedenci odslouží je otázka. Možností je několik

  • Hyena
    11:45 01.03.2018

    lemkin - povinne AZ uz existuju, vola sa to branna povinnost.

  • Flader
    11:04 01.03.2018

    kazd,

    ja som posledný odvodový ročník, po príchode na odvod nám na rovinu povedali, že každému piatemu z nás musia dať modrú knižku...

  • Baron
    10:32 01.03.2018

    PavolIR:

    To je sice pravda, ale na druhou stranu socializaci měla provést školní docházka a pokud to nezvládla ani ta za X let, navíc v době, kdy jsou děti v “tvárném věku”, tak mám pochybnosti, že ZVS by to zvládla. S větší pravděpodobností by došlo s segregaci jednotlivých skupin a nejspíše teroru a šikaně domorodců. Jediný výsledek by byl, že budoucí džihádisté budou mít základní dovednosti vojáka.

  • Rase
    10:18 01.03.2018

    Mě hodně zaujala ta zmíňka, že Francie budu domobranu. Dnes je to očividně nějaký trend (i polsko atd.), tak tohle vidím jako smysluplné i v případě AČR. Zmíněná možnost zpřístupnit vojenský výcvik široké veřejnosti je ale taky hodně v pohodě. Tedy lepší než jen AZ, což pro většinu lidí není reálné kvůli práci.
    z pohledu AČR:
    naši vojáci budou rádi, pokud budou mít moderní maskáče, výstroj, technika, opraví se jim kasárna atd. Zkrátka na obnovování plnohodnotné povinné vojenské služby nemáme a asi už nikdy mít nebudeme (peníze i vůli). Už takhle jede o pár stovek miliard (!) Navíc armáda nemá dost vojáků, natož vyřadit spoustu z nich jako instruktory atd.

    K Francii. Pokud jsem to z článku pochopil, tak ta povinná vojenská služba bude spíš ve stylu občanské výchovy, s tím že to budou organizovat vojáci a mladí si možná vystřelí, zajdou do lesa nebo tak něco. Zkrátka aby zažili taky něco jiného než jen městský život. Jop nápad dobrý, poznají nové lidi a dostanou nový pohled na společnost. Silně pochybuju že by kvůli tomu bylo potřeba budovat kasárna, nakupovat pro každého výstroj atd. to je fakt nereálné a enormě drahé.

  • kazd
    10:17 01.03.2018

    Asi by bylo vhodné změnit v našich podmínkách názvosloví a mluvit třeba o "vojenském kurzu" aby se to odřízlo od historie.
    Co píše Míša bylo dovedeno na úplné dno mezi lety 96-2004. Když jsem přišel na OVS, měl jsem pocit, že jsem mezi chovanci nějakého ústavu duševně chorých.
    O ZVS kde jedny střelby za 12 M byly maximum nehovořím.
    Otázka je, jestli by se AČR dokázala některých lidí zbavit bez profesionalizace..
    Ta´d má čistý stůl a nějaký pilotní projekt a zpětné vyhodnocení schopností absoloventů by se hodil.
    Opustil bych ale 14 dnů v učebně, rozfázoval to do nějakých pestrých bloků aby to ty lidi bavilo. I když to nebude úplně podle armádní krevní skupiny, přínos bude velký. Protože teď ta cílová populace numí vůbec nic.

  • PavolR
    10:08 01.03.2018

    Baron:
    Ja by som ten myšlienkový konštrukt otočil - dnešní džihádisti pochádzajú napospol z generácie, ktorú už vojenská služba obišla a teda neprešli procesom spoločnej socializácie s ostatnými skupinami francúzskej spoločnosti.

  • Míša
    10:03 01.03.2018

    Podle mě hrozná zhovadilost-osobní zkušenost, která je vždy nejlepší-ztracený rok života a výcvik, leda od mazáků, který z nudy a flustrace ubližují nováčkům. Toto pouze povede k sebevraždám fyzicky slabých jedinců a naopak posílí slabé na duchu jak lépe ubližovat společnosti.

    ZVS reálně ničemu dobrému nenaučí, dodnes jsem hroznej bordelář a spíš mám vůči úklidu větší averzi, výcvik tam neexistoval, pouze pochodování na buzeráku, to opravdu připravenosti nepomůže, navrch je zde v nástupu éra, kdy řadový pěšák již nic nezachrání, leda "havrany" Ale když vidím Šlechtovou, obávám se, že ničit životy mládeži se brzy budou i zde.

  • PavolR
    10:02 01.03.2018

    Flander:
    S dávaním Maďarska za príklad by som bol opatrný, lebo zatiaľ to tam vyzerá skôr na slovnú spartakiádu, prípadne snahu podsunúť zákazky na vybudovanie priestorov správnym ľuďom a potom dovidenia. Tá časť maďarskej spoločnosti, ktorá by do toho bola ochotná ísť, inklinuje k radikálnej opozícii, ktorú režim vyzbrojovať nebude, tak aby to nedopadlo tak, že do TO donútia vstúpiť pro forma ľudí na verejnoprospešných prácach (minulý rok bola aféra, že niektorých - bez ohľadu na fyzický stav - posielali hlásiť sa do armády), aby mali naplnené stavy, no ozbrojiť by si reálne asi netrúfli ani ich.

  • Baron
    09:58 01.03.2018

    Vzhledem k situaci, kdy ve Francii mezi novorozenci budou/už převládají “novofrancouzi” je představa nastoupených francouzských branců zároveň vtipná a zároveň děsivá. Myslím, že je naprosto mimo mísu si myslet, že potomci o pár odstínů tmavších obyvatel Francie sejdou ze svojí “stezky vítězství” (teror domácího obyvatelstva, vynucování dalších a dalších domnělých práv a ohromná porodnost) a budou hrdě stát po boku svých bílých bratrů při budování multikulturního ráje :D Spíš pro nás do budoucna bude vznikat nebezpečí, že Francie bude mít mnoho džihádistů, které si sama vycvičí.

  • Miroslav
    09:25 01.03.2018

    Pavol: Vôbec si ma nepochopil. Ja vôbec nie som zástancom systému gerilového resp. partizánskeho boja. Ja len tvrdím, že branec (nie profesionálny vojak OS SR) by po takom základnom trojmesačnom výcviku (ten spomínaný "skautský tábor") ako som písal nižšie mohol vykonávať takéto úlohy lebo za 3 mesiace sa z tanku strieľať nenaučíš. Samozrejme profesionálna armáda a AZ by vykonávali všetky úlohy ktoré je náležia.

  • KOLT
    09:24 01.03.2018

    Partyzánský odboj musí mít poměrně širokou podporu mezi obyvatelstvem, protože jinak nemá šanci uspět – jednak nebude koho "verbovat", jednak ti pstruzi a zajíci časem dojdou, munice pravděpodobně ještě dříve.

    Na druhou stranu, má-li obyvatelstvo dobré podmínky k partyzánskému odboji, stává se pro protivníka černou můrou. Dobré podmínky jsou především a) ona podpora, a také odhodlání, obyvatelstva; b) dobré zásobení zbraněmi a municí; c) vhodný terén; d) pokud možno podpora "zvenčí", nebo alespoň vědomí, že v tom ze střednědobého hlediska "nejsme sami" (bojovat proti Německu za 2. sv. mělo v očích spousty lidí význam, především po té, co nacisté otevřely dvě fronty, protože byla poměrně slušná šance, že odboj dosáhne svého cíle; není-li vyhlídka na zdárný konec, většina lidí bojovat nepůjde, zůstanou je "srdcaři", a to je málo).

    Pokud tedy chcete budovat TO, která by v případě porážky státu přešla k partyzánskému odboji, musíte především přesvědčit obyvatelstvo, že to má smysl, tedy musí být přesvědčeni, že za to jejich stát stojí a že jim časem někdo pravděpodobně přijde na pomoc. Tady jsou na tom ČR i SR dost prachbídně :-/ Se státem se ztotožňuje stále méně lidí, politici svým napadáním všech potenciálních spojenců před domácím publikem vytvářejí dojem, že nám stejně nikdo nepomůže (o tom, že ti spojenci nám pak opravdu nebudou ochotni přijít na pomoc, ani nemluvě).
    Dále musíte předem připravit podmínky, třeba tak, jak to mají ve Švýcarsku, tzn. zbraně (včetně těžkých pěchotních) musí být co nejblíže lidem, být připravené procedury na jejich vydání v případě krize, lidé být vycvičeni v jejich používání i úkrytu, v taktice partyzánské války atd. Tady je opět ČR i SR téměř na absolutní nule.
    A pak potřebujete ten vhodný terén. Tady je SR na špici Evropy! A ani ČR na tom není tak tragicky, byť pochopitelně za Slovenskem povětšinou zaostává o dvě třídy.


    Pokud všechno toto ovšem stát zvládne, dává tím jasně najevo, že neprodá svou kůži lacino. Případný útočník si pak setsakra rozmyslí, zda mu to za ty problémy stojí.

  • Flader
    08:19 01.03.2018

    Najväčší problém v našich končinách je ľudí motivovať k tomu aby bránili svoju krajinu.
    Druhá je samotný spôsob (ZVS, profesionálna armáda, AZ...) Neviem ako je to v ČR ale u nás sa na potencionálnych členov AZ kladú v podsatte rovnaké kritéria ako na profesionálnych vojakov. To odpíše časť s potencionálnych záujemcov (modré knižky sa ku koncu ZVS dávali na vśetko aby bolo čo najmenej starostí...). Preto by možno nebolo zlé ísť aj cestou Poľska, Maďarska a vytvoriť "Sily TO". Tam by mohli byť kľudne niektoré kritériá znížené (aj s plochými nohami, alebo jazvou na tvári sa dá brániť krajina). Takto by mohla vzniknúť sila, ktorá by sa práve dala využiť na ostrahu dôležitých objektov, prípadne ako záložné jednotky. AZ by potom mohli byť budované tak ako si to určilo naše MO.

    Len stále tu bude ten problém motivácie. Keď sa s nim nić nespraví tak sa zo súčasnej situácie nepohneme.

  • PavolR
    08:09 01.03.2018

    Miroslav:
    Pointa je aj tak v tom, že individuálny odpor v horách (tj. prenechanie populačných centier protivníkovi), bez silných spojencov, bez zabezpečených tokov financií, prísunu zbraní (aj ťažších), munície a všetkého potrebného, je slepá ulička. Skúšali to Čečenci a kde sú teraz? Chvíľku robili rozruch a nakoniec boli udolaní.

    Toto možno využiť ako efektívny doplnok širšie poňatej koncepcie obrany, ale v žiadnom prípade na tom nemožno postaviť koncepciu samotnú. Tá musí byť postavená na spojeneckých vzťahoch a zabezpečení podpory zo zahraničia.

  • Host
    07:10 01.03.2018

    ZVS ako prejav všeobecnej hysterie.. fakt super
    Lemkin ma v tomto pravdu, v dnešnej situacii rozpolteného sveta má cenu len ochota, inak z tej druhej a neochotnej polovicky urobíte v lepšom prípade len nových čiernych baronov, v horšom budúcích protivníkov.

  • lemkin
    00:24 01.03.2018

    Z hlediska obrany země má naše armáda pramalý význam. Kdežto schopnost mobilizovat lidi ochotné a schopné bránit vlast je již zcela jiný šálek kávy. V zásadě by se mi líbilo něco jako povinná aktivní záloha.

  • Miroslav
    23:52 28.02.2018

    Pavol: Ja som niekde písal, že po Gerlachu pobehujú zajace? Hora ako les a nie hora ako vysokohorské prostredie. A vôbec, som to uviedol ako príklad, že chytiť zajaca. Keď napíšem, že chytiť pstruha tak tiež na hore?

  • PavolR
    23:31 28.02.2018

    Miroslav: V horách do oka zajaca? To by ste zomreli od hladu medzi prvými. :-) Máte vcelku naivné predstavy. V prípade, ak by sme boli sami, nemalo by to absolútne žiadnu šancu na úspech, obzvlášť, keď by to pri dnešnom stave spoločnosti akýkoľvek šikovnejší protivník transformoval v občiansku vojnu.
    Akonáhle sa niekto v našom prostredí nechá vytlačiť do defenzívy v horách, je v pr*eli.

  • Miroslav
    23:20 28.02.2018

    Vlasto: Ty budeš ocucávať mach a lišajniky keď nechceš zajaca :-)

  • vlasto
    23:17 28.02.2018

    Keď 55 000 ľudí každý večer zožerie zajaca, ako dlho vydržia zajace? Koľko asi zajacov žije v hornatých lesoch a na skalách?

  • Miroslav
    22:52 28.02.2018

    No veď práve... Teraz je mier ale dokedy? Keď to príde tak bude neskoro. V bielej knihe je uvedené, že na efektívne bránenie SR je nutné mať cca. 55 000 vojakov. Fajn, ZVS bola zrušená pred pár rokmi takže je stále veľa mužov ktorí prešli výcvikom. Ale dokedy? Patrím medzi tých čo dostali povolávací rozkaz v úplne poslednej vlne povolancov. Najmladší z nás majú po 30-ke. O 15-20 rokov už nebude nikto kto absolvoval ZVS vo veku na službu (na Slovensku do 49 roku). Teraz si myslíme, že sme v NATO a nič nám nehrozí. Teraz... Kto by si pred pár rokmi pomyslel, že EÚ bude čeliť existenčnému problému? Kto z naších rodičov by si pomyslel, že najmocnejší ZSSR sa zosype a neudrží pokope ani sám seba? Kto nám zaručí, že v krízovej situácií nám príde niekto na pomoc? Stať sa môže hocičo a naša povinnosť je byť na to pripravení. Okrem toho, Slovensko je hornatá krajina plná lesov a skál. Ideálne pre vedenie gerilovej asymetrickej vojny. Stačí vedieť narábať s flintou, založiť oheň a na večeru chytiť zajaca do oka.

  • Flader
    22:28 28.02.2018

    Len práve, že veľa ľudí to vníma stále že sa nás to netýka, že ej to len niečo v telke alebo novinách. Neuvedomujú si, že to je pár desiatok kilometrov od našich hraníc.

  • PavolR
    22:16 28.02.2018

    Flander:
    No tak paradoxne boli deväťdesiate roky desaťročím balkánskych konfliktov a v horizonte 2-3 generácií nám vojna nebola bližšie ako práve vtedy.
    Nasledovalo desaťročie vojny s terorizmom a teraz sme v desaťročí Arabskej jari a zároveň v "dlhom" desaťročí (ak to rátame cca od 2008) Krymskej vojny.

  • Flader
    21:55 28.02.2018

    Peniaze by až taký problém neboli. Základom je je spoločenská vôľa. A tá reálne chýba. Bohužiaľ sme všetci uspaní devedesiatymi rokmi a predstavou ružového svet, kde sa nás žiadna vojna nedotýka. Tá je len na obrazovkách TV niekde ďaleko od nás. Realita je bohužiaľ, že tie konflikty sú až príliš blízko nás - Balkán, Ukrajina ...

  • Miroslav
    21:39 28.02.2018

    Flader: Súhlasím. Nevidím dôvod prečo by mladý chalan po strednej keď ešte nemá záväzky voči rodine či práci si nemohol ísť spraviť napríklad ten vodičák. Popritom by si trochu vystrelil, naučil obstarať potravu z miestnych zdrojov a podobne. Taký skautský tábor. Ročne sa na SK narodí 60 tisíc detí. Polovica chlapcov, z toho tak 20 tisíc schopných služby. Pri 3 mesačnej službe je to 5000 ľudí. Neverím, že každý kraj by nevedel nájsť miesto kde sa vojde 700-800 brancov. Veď ja som chodil do školy ktorá mala cez tisíc žiakov. A to žijem v malom okresnom meste. Ale na to by musela byť vôľa. A že je to drahé? Kedysi sme mali vyše 50 tisícovú armádu a nedávali sme na ňu viac ako dnes

  • Flader
    21:26 28.02.2018

    Prípadne absolvovanie nejakej formy ZVS ako podmienka pre určité povolania - verejná správa, SBS...
    Ale to zvýhodnenie na dani, alebo sociálnom poistení by mohli byť zaujímavé. Najdôležitejšie je ale vôbec motivovať stredoškolákov na niečo podobné. Tí si totiž v dnešnej dobe myslia, že život je gombička a že celý svet sa točí len okolo nich.

  • Miroslav
    21:22 28.02.2018

    Stráviť rok či dva roky života niekde je hlúposť ale som plne za obnovenie ZVS. Každý človek by sa mal naučiť aspoň základy toho ako ochrániť seba, svoju rodinu či majetok v prípade, že sa bude musieť spoliehať len sám na seba. Myslím, že nikoho by nezabilo absolvovať napríklad 3 mesiace základného výcviku a potom raz ročne týždeň alebo 2 týždne manévrov. Veď aj vojenské zručnosti zaznamenávajú určitý vývoj a človek čo absolvoval 2 ročnú ZVS pred 30 rokmi nemôže byť spôsobilý na vojenskú službu v čase ohrozenia. Alebo by to nemuselo byť ani povinné. Stačilo by keby ako motivácia bola možnosť získať vodičský preukaz alebo odpísať si účasť na manévroch z daní.

  • Karlos73
    20:11 28.02.2018

    Tiež by som bol za, ak by sa zaviedla povinná vojenská služba po dobu 6~12 mesiacov, ale skôr po vzore Fínska (kde túto povinnosť majú všetci budúci štátny zamestnanci). Túto povinnosť by mali mať vybrané pozície štátnych úradníkov, ako polícia a jej zložky, colná správa, profesionálny požiarnici a horská služba, hygienici, lekári a zdravotné sestry v čase atestácie, dobrovoľníci. Rovnako by mali títo absolventi ZVS možnosť pokračovať v profesionálnej armáde. Podmienkou pre tieto profesie by malo byť absolvovanie ročnej vojenskej služby , tie by mali byť atraktívnejšie v rámci štátnej správy. Myslím si, že pre štát by z toho vyplývali nemalé výhody, tak ako aj skúsenosť pre značnú časť verejnosti zaangažovanej na obrane štátu, a s tým spojené viaceré ďalšie aspekty... K plošnej povinnej vojenskej službe som skôr skeptický...

  • Argonaut.CZ
    18:32 28.02.2018

    Máte tam překlep, v Čechách se zrušila v roce 2004.

    Obnovení vojenské služby je pěkný zásah do financí. Armáda nechala veškerou infrastrukturu po základácích zdevastovat, prodat a zrušit. Dneska nemá ani schopnost v případě mobilizace někoho vycvičit a vyzbrojit... Ale drahná léta prodej vylepšoval státní rozpočet.

    Jak snadno se ruší a ničí.