Francouzská jaderná ponorka Suffren poprvé odpálila střely s plochou dráhou letu MdCN
-
22. 10. 2020
-
27 komentářů
-
Jan Grohmann
Francouzská jaderná útočná ponorka Suffren před několika dny provedla první podvodní odpal střely s plochou dráhou letu MdCN (Missile de Croisière Naval). Francouzské ponorky tak vůbec poprvé získávají schopnost útočit na pozemní cíle.
Suffren je první ze šesti plánovaných ponorek s jaderným pohonem třídy Suffren vývojového programu Barracuda. Ponorka Suffren, první loď své třídy, se staví od konce roku 2007 a poprvé na moře vyplula v srpnu 2019. Od té doby ponorka prochází různými námořními zkouškami. První ponor proběhl koncem dubna 2020 v Atlantiku. Ponorka se během zkoušek také ponořila do maximální hloubky více než 300 metrů.
Následně se plavidlo vrátilo do suchého doku v přístavu Cherbourg kvůli technickým úpravám. O samotných úpravách není příliš mnoho informací, ale měly se týkat mimo jiné systémů manévrování ponorky pod hladinou. Od konce června ponorka Suffren pokračovala ve zkouškách. Nakonec před několika týdny odplula do Středozemního moře s cílem otestovat své zbraňové systémy.
„Před několika týdny jsme uprostřed zdravotnické krize poslali Suffren na moře [...] a testování pokračuje velmi uspokojivým způsobem. Hodnocené výkony a vlastnosti jsou v dokonalém souladu s našim očekáváním. Jedná se tedy o vynikající operaci a velký úspěch pro naše vybavení a naše námořnictvo,“ uvedl Joël Barre, výkonný ředitel francouzské vyzbrojovací agentury DGA (Direction générale de l'Armement).
Ponorka Suffren měří na délku 99 metrů, má průměr 8,8 metru a pod vodou výtlak 5300 tun. Třída Suffren ve francouzském námořnictvu nahradí šestičlennou třídu Rubis (výtlak 2600 tun). Poslední šestá ponorka Casabianca vstoupí do služby v roce 2030. Vývoj a stavba plavidel třídy Suffren přijdou na 9,5 miliardy euro (258 miliardy Kč).
Francouzská třída Suffren je ale mnohem menší než obdobná britská třída Astute (7000 tun) a americká Virginia (8000 tun).
Námořní zkoušky ponorky Suffren (duben 2020)
Díky vysokému podílu automatizace ponorku Suffren a zbraně obsluhuje pouze 65 námořníků, kteří jsou schopni samostatně na moři operovat až 70 dní. Kromě toho Suffren pojme až 15 členů speciálních sil. Díky propracované údržbě je nasaditelnost ponorky až 270 dní v roce. Naopak ponorky Astute obsluhuje 98 námořníků a ponorky Virginia 135 námořníků.
Francouzská ponorka má čtyři torpédomety. Z torpédometů lze vypustit torpéda F-21 Artemis ráže 533 mm, protilodní střely SM-39 Exocet a střely MdCN. Ponorka pojme maximálně 24 střel a torpéd. To odpovídá 60 % zásobám munice u ponorek Astute a Virginia. V případě potřeby lze na trup umístit miniaturní suchý dok pro ponorku PSM3G (pojme deset členů speciálních sil).
F-21 jsou těžká torpéda určená k ničení lodí a ponorek. Torpéda pohání elektrický motor pomocí energie z jednoúčelových oxido-stříbrných baterií (pro cvičné účely se používají lithium-iontové). Torpédo vyvine rychlost až 92 km/h a má dosah 50 kilometrů.
Protilodní SM-39 Exocet (verze odpalovaná z ponorek má raketový motor) zasáhne cíl až na 50 kilometrů. Nejnovější lodní verze MM-40 Exocet Block 3 s proudovým motorem má dolet až 180 km. V konečné fázi se střela Exocet navádí pomocí palubního radaru. Střela zvládne let pouze dva metry nad hladinou moře ‒ radiolokátory cílové lodě takto nízko letící střelu zachytí na vzdálenost pouze 6000 metrů, což postačí k aktivaci pouze prostředků velmi blízké obrany.
Hlavní a nejúčinnější výzbrojí ponorky Suffren jsou střely MdCN s doletem více než 1000 km. První vymetení MdCN z torpédometu a následný testovací let byl proveden 20. října letošního roku. Bylo to vůbec poprvé, kdy francouzská ponorka získala schopnost pod hladinou odpalovat střely s plochou dráhou letu. Střely MdCN pojmou také menší francouzské exportní ponorky třídy Scorpène, které ale nejsou ve výzbroji francouzského námořnictva.
MdCN
Ponorky se střelami MdCN jsou považovány za bojový nástroj „první noci“ ‒ úkolem ponorkových střel MdCN bude v prvních dnech konfliktu ničení politických a vládních center protivníka, prvků protivzdušné obrany, velitelství a dalších objektů. Vše s cílem umést cestu následné letecké kampani.
Hlavními úkoly ponorek Suffren ale bude ochrana jaderných balistických ponorek třídy Le Triomphant, ochrana úderné skupiny letadlové lodě Charles de Gaulle a výzvědná činnost. Jak bylo naznačeno výše, ponorka bude také podporovat operace francouzských speciálních sil.
„Francouzská ponorka poprvé vystřelila řízenou střelu. Tento úspěch dává našemu námořnictvu nové strategické schopnosti a řadí jej mezi nejlepší na světě. Nová výzbroj je skutečným průlomem, výsledkem mnoha let úsilí a investic, zejména umožněných zákonem o vojenských programech na období 2019 až 2025. Gratuluji všem, mimo jiné francouzskému námořnictvu, DGA, průmyslu, kteří umožnili tento odpal,“ uvedla francouzská ministryně obrany Florence Parly. „Francouzské ponorkové síly mohly dosud útočit na ponorky a hladinová plavidla. Nyní mohou zničit těžkou pozemní infrastrukturu na velké vzdálenosti.“
Francie má co oslavovat, protože mimo Spojené státy, Čínu a Rusko, je čtvrtou zemí, která dokáže zcela samostatně vyvinout a postavit ponorku s jaderným pohonem a vybavit ji přesnými zbraněmi vlastní výroby (Astute má americké Tomahawky). To poskytuje Francii obrovskou strategickou samostatnost.
Francouzský prezident Emanuel Macron na velitelském můstku ponorky Suffren; větší foto / Ludovic Marin, AFP
MdCN je námořní varianta letecké střely s plochou dráhou letu Storm Shadow. Dosud se MdCN používaly jen na šesti fregatách třídy Aquitaine, které jsou výsledkem francouzsko-italského námořního programu FREMM (Frégate européenne multi-mission). Program FREEM se také stane základem nových fregat amerického námořnictva.
V roce 2018 francouzská fregata Languedoc odpálila tři střely MdCN proti syrským cílům. Šlo o odvetný koordinovaný útok Francie, Velké Británie a Spojených států proti syrskému režimu. Francouzský útok ale neproběhl bez problémů ‒ francouzské fregaty Aquitaine a Auvergne střely MdCN neodpálily, což s gustem následující měsíce přetřásal francouzský tisk. Ministryně obrany Parly dokonce obvinila domácí tisk z útoků proti zájmům vlastního státu a z poškozování armády a francouzského průmyslu.
Později se ukázalo, že za neúspěchem stály technické problémy, nízká operační připravenost, nedostatečný výcvik námořníků a doktrinální problémy. Jinak řečeno, šlo o velmi složitý útok v komplikovaném prostředí, a posádky lodí Aquitaine a Auvergne tento úkol nezvládly. Francouzské námořnictvo si ale podle vlastních slov vzalo z tohoto selhání poučení.
Každopádně odpalem střel MdCN vyvrcholily kvalifikační zkoušky ponorky Suffren. Pokud půjde vše dobře, francouzské námořnictvo ponorku převezme do konce roku a do aktivní služby ji zavede na začátku roku 2021.
Zdroj: Naval News, Forbes, Opex360
Související články
Ponorky nové generace Shortfin Barracuda pro Austrálii
Australský program budoucích ponorek (Future Submarine) zná vítěze. Stala se jím francouzská ...
-
31.05.2016
-
45 komentářů
-
Václav Kopecký
Třída Columbia: Nová americká jaderná ponorka v roce 2031
Program nových raketonosných jaderných ponorek amerického námořnictva (US Navy) se pohnul kupředu ...
-
04.10.2017
-
9 komentářů
-
Michael Myklín
Ponorková válka je zpět: Americká SSN(X) získá více torpéd
Americké námořnictvo (US Navy) změnilo požadavky na schopnosti nové třídy jaderných útočných ponorek ...
-
26.10.2018
-
88 komentářů
-
Jan Grohmann
Útočná ponorka USS South Dakota: Američané stavějí hráz proti Číně
Útočnou ponorku USS South Dakota, 17 ponorku třídy Virginia, čeká druhého února uvedení do služby. ...
-
17.01.2019
-
16 komentářů
-
Radek John
Komentáře
Třída Barracuda je jako první ponorka vybavena a projektována s protileteckým systémem A3SM. Schopnost ničit vzdušné cíle střelami Mistral (zaměřovací a odpalovací systém je ...Zobrazit celý příspěvek
Třída Barracuda je jako první ponorka vybavena a projektována s protileteckým systémem A3SM. Schopnost ničit vzdušné cíle střelami Mistral (zaměřovací a odpalovací systém je umístěn ve věži) krátkého dosahu - typicky protiponorkové vrtulníky, nebo střely MICA středního dosahu schopné ničit protiponorkové letouny. Pro budoucnost se plánovala i možnost nést střely Aster a Meteor.
Francie si zaslouží oprávněný obdiv. Vlastními zdroji dokáže přenést myšlenky do skutečného zbraňového systému. Hodně spoléhají na potenciál CATIA, který spravuje celý výrobní řetězec, ale také slouží k výcviku posádky, servisu a montáže. Každá změna a postup se ihned promítá do virtuálního světa postaveného okolo systému CATIA (Dassault).Skrýt celý příspěvekJak to mají řešené s průzkumem pro PVO systém? To tam chtěli dát i radar Arabel? ... prakticky všechny ponorky mají na palubě k dispozici manpad střely, někde Stingery, jinde S2 a ...Zobrazit celý příspěvek
Jak to mají řešené s průzkumem pro PVO systém? To tam chtěli dát i radar Arabel?
... prakticky všechny ponorky mají na palubě k dispozici manpad střely, někde Stingery, jinde S2 a Igly, ale to vyžaduje chlapíka venku.Skrýt celý příspěvekPonorka pozná přibližné místo helikoptéry podle odrazu radaru, který generuje spuštěný radar z helikoptéry. Samotná střela je "vystřel a zapomeň". Společně s odpalovacím zařízením ...Zobrazit celý příspěvek
Ponorka pozná přibližné místo helikoptéry podle odrazu radaru, který generuje spuštěný radar z helikoptéry. Samotná střela je "vystřel a zapomeň". Společně s odpalovacím zařízením vysune i nějakou hračku k zaměření.
Konkrétně francouzské provedení protiletadlové systému je VELICE VELICE kontroverzní a na ponorky s nukleárním pohonem se nedává. Pravděpodobně má něco Čína na ponorkách s AIP a něco testují Němci s jejich ponorkách opět s AIP. Německé řešení je podle mě mnohem bezpečnější - DCNS A3SM.
Důvod pro instalaci je především ten, že ochrání ponorku při vynoření, což se u těch s konvenčním pohonem děje častěji, než u těch s reaktorem. Francouzi přišli s tím, že sejmou helikoptéru, když je začne hledat a to tak šíleným krokem, že se vynoří prakticky na periskopovou hloubku. A šance, že Mistral zasáhne helikoptéru rozhodně není 100 %. Navíc ten řetězec - Hledají nás - víme kde asi jsou - vynoříme se na hloubku odpalu - střílíme- něco trvá. Mezitím naopak ponorku může lokalizovat helikoptéra a blízká loď se rozhodně přidá s protiponorkovou střelou. Např americká RUM-139 VL-ASROC má dosah přes 20 km.
Německé řešení odpálí MICA přímo z torpédometu nebo nějakého podobného zařízení, což mi přijde mnohem bezpečnější.
Každopádně instalace tohoto systému lehce podpírá domněnky, že Francouzi chtějí Suffren nabídnout i k exportu v provedení s AIP. Jak jsem psal výše, v případě pohonu s AIP to má větší smysl. A možná i kvůli úvahám o AIP není ponorka moc velká. Čínský ekvivalent Qing-class, který se právě testuje, je ještě větší.
Když už jsem nakousl pohon Suffrenu, tak ten je asi největší zajímavostí vůbec.Skrýt celý příspěvekČo sa týka exportu, tak Barracuda už má prvý úspech. Austrálske námornictvo si ju vybralo ako základ pre svoj program Attack class submarine nástupcu triedy Collins. Pohon bude ...Zobrazit celý příspěvek
Čo sa týka exportu, tak Barracuda už má prvý úspech. Austrálske námornictvo si ju vybralo ako základ pre svoj program Attack class submarine nástupcu triedy Collins. Pohon bude konvenčný diesel-elektrický. Čo je zaujímavé plánujú postaviť až 12 kusov.Skrýt celý příspěvek
Poly tak že tam mají pouze pasivní přijímače, jako jsou RWR systémy na letadlech, což řeší natočení střel do směru ze kteréhoj přichází signál radaru. Toto postačí pro střely s ...Zobrazit celý příspěvek
Poly
tak že tam mají pouze pasivní přijímače, jako jsou RWR systémy na letadlech, což řeší natočení střel do směru ze kteréhoj přichází signál radaru. Toto postačí pro střely s infračerveným samonavedením. Pokud by chtěli Aster nebo Meteor, tak to bude problém.Skrýt celý příspěvekPoly Pro základní představu co umí radary posílám odkaz na zmínku i o radaru ST 68 UM Tin shield, který sloužil u první verzí S 300 jako řídící radar. Cíl s RCS 0,1 metrů vidí ve ...Zobrazit celý příspěvek
Poly
Pro základní představu co umí radary posílám odkaz na zmínku i o radaru ST 68 UM Tin shield, který sloužil u první verzí S 300 jako řídící radar. Cíl s RCS 0,1 metrů vidí ve výšce cca 90 metrů na 46 km, což je cca radiový horizont pro tuto výšku. Je to jeden z prvních radarů optimalizován na detekci nízkoletících cílů, konstrukčně spadá do konce 70. let minulého století.
http://www.ausairpower.net/APA... Skrýt celý příspěvek
u ponorky s jaderným pohonem bych čekal, že dokáží využít výhody pohonu a bude schopna operovat po delší dobu než uvedených 70 dní. A údaj o zachycení Exocetu pouze 6000 metrů ...Zobrazit celý příspěvek
u ponorky s jaderným pohonem bych čekal, že dokáží využít výhody pohonu a bude schopna operovat po delší dobu než uvedených 70 dní.
A údaj o zachycení Exocetu pouze 6000 metrů je zavádějící. Lodě mají radary dost vysoko nad hladinou moře, aby takový cíl viděli dále. Pokud by to bylo 10 metrů nad hladinou, tak se lze bavit až o 18 km dálky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/... Skrýt celý příspěvek70 dní je v pohodě. Běžné cyklování je mezi 60 - 80 dny. Za studené války americké ponorky mívaly přes 90 dní, ale je to náročné pro posádku a vytváří to zbytečné riziko. Ono těch ...Zobrazit celý příspěvek
70 dní je v pohodě. Běžné cyklování je mezi 60 - 80 dny. Za studené války americké ponorky mívaly přes 90 dní, ale je to náročné pro posádku a vytváří to zbytečné riziko. Ono těch 70 dní by v případě nouze šlo protáhnou déle.
Ponorka je narvaná k prasknutí. Má to ale své opodstatnění, které dává smysl. Některé úvahy, pokud se zavedou do praxe, budou převratné.
Nejnovější Exocet má RCS méně jak 0,1 a to je pro radar CIWS docela nepříjemný parametr. Těch 6000 metrů je reálných. Problém to bude spíše pro CIWS.
Jako protivníka uvedu americkou moderně vyzbrojenou loď, protože jsou poměrně dobře známy parametry jejich CIWS. Phalanx má v ideálních podmínkách dosah radaru 9000 metrů. A RCS 0,1 ideální podmínkou rozhodně není. RIM-116 se zase musí spolehnout na vlastní navádění. NO a jelikož se SM39 chová stejně jako MM40, tak jde o nepříjemného protivníka. MM40 resp Block 3 měl požadavek na snížení IR stopy. Exocet je taková tichá voda, moc se o něm nemluví, ale využívá ho kde kdo.Skrýt celý příspěvekdíky za vysvětlení, chápu, že do ponorky se kaufland a klub techtle-mechtle nevejde. RCS okolo 0,1 m problém není, proti takovým cílům se i cvičí na střelnicích. Zkuste se ...Zobrazit celý příspěvek
díky za vysvětlení, chápu, že do ponorky se kaufland a klub techtle-mechtle nevejde.
RCS okolo 0,1 m problém není, proti takovým cílům se i cvičí na střelnicích. Zkuste se podívat na nové radary sledující dělostřeleckou činnost, které mají dosah v desítkách kilometrů na i násobně menší cíle z pohledu RCS. Starší systémy PVO by mohly mít problém s minimální výškou působení, ale nové jsou navrhovány i na postřelování malých člunů v nulové výšce.
Tepelná stopa pro nové systémy také bude slušná, moře je stále dost chladné pozadí.Skrýt celý příspěvek
Výhodou jaderného pohonu myslíte co? Zařízení na výrobu kyslíku, pitné vody samozřejmě mají k dispozici neomezeně, ale těžko jaderný pohon vygeneruje potraviny pro posádku. ...Zobrazit celý příspěvek
Výhodou jaderného pohonu myslíte co? Zařízení na výrobu kyslíku, pitné vody samozřejmě mají k dispozici neomezeně, ale těžko jaderný pohon vygeneruje potraviny pro posádku.
Ponorka je velice omezené prostředí a skladovat zásoby potravin představuje celkem komplexní problém, včetně nakládky - mravenčí práce. Ponorka nemá totiž vrata, které otevřete a navozíte palety ještěrkou.Skrýt celý příspěvek
Respekt. Suffren zatím vypadá jako moc povedený projekt.
Respekt. Suffren zatím vypadá jako moc povedený projekt.
No, je to takové levnější řešení. Výhodné jsou poměrem cena/výkon
No, je to takové levnější řešení. Výhodné jsou poměrem cena/výkon
zajímavější je, že ty střely může nést exportní Scorpène (menší ponorka s konvenčním pohonem), které se exportně docela daří. Má je Indie, Chile, Brazílie, Malajsie a účastní se ...Zobrazit celý příspěvek
zajímavější je, že ty střely může nést exportní Scorpène (menší ponorka s konvenčním pohonem), které se exportně docela daří. Má je Indie, Chile, Brazílie, Malajsie a účastní se dalších tendrů. Tímto odpalem šlo o hodně dobrou reklamu, tak uvidíme kde ještě uspěje.Skrýt celý příspěvek
"F-21 jsou těžká torpéda určená k ničení lodí a ponorek. Torpéda pohání elektrický motor pomocí energie z jednoúčelových oxido-stříbrných baterií (pro cvičné účely se používají ...Zobrazit celý příspěvek
"F-21 jsou těžká torpéda určená k ničení lodí a ponorek. Torpéda pohání elektrický motor pomocí energie z jednoúčelových oxido-stříbrných baterií (pro cvičné účely se používají lithium-iontové). Torpédo vyvine rychlost až 92 km/h a má dosah 50 kilometrů. "
Tieto hodnoty rýchlosti a dosahu sú úžasné. Teraz taká krátka úvaha a opravte ma ak sa mýlim.
Pri dosahu 50 km môže torpédo povedzme na 20 km prejsť do vyčkávacieho režimu a čakať na obeť s tým, že ponorka sa zatiaľ dostane do bezpečnej vzdialenosti? Teoreticky by vedelo prijať informácie z lietadla, poprípade z ponorky?Skrýt celý příspěvekZ ponorky dostává informace přes kabel. Z letounu nebo třeba satelitu informace nedostane. Není k tomu vybaveno. Nejsem si jistý, co znamená vyčkávací režim, ale chytré torpéda po ...Zobrazit celý příspěvek
Z ponorky dostává informace přes kabel. Z letounu nebo třeba satelitu informace nedostane. Není k tomu vybaveno.
Nejsem si jistý, co znamená vyčkávací režim, ale chytré torpéda po vystřelení jedou k pomalejším tempem k místu, kde by mělo dojít ke kontaktu s cílem - informace dodá ponorka. Tím pádem ponorka může klidně jet přímo k místu, kde se aktuálně cíl nachází (uvažujme loď), protože než tam dojede, loď bude někde jinde. Loď i ničem neví, ponorku objede a ta sviští rychle pryč, torpédo mezitím zahne k předpokládanému místu kontaktu. A loď se přiblíží k místu, kam míří i torpédo. To, už odpojené od kabelu, zrychlí na těch 50 uzlů a loď má docela problém, protože teprve v tom okamžiku torpédo odhalí.
F21 má nějaké bonusy. Díky bateriím ze stříbra a hliníku je není nutné "vystřelit" z torpédometu, protože jsou velmi bezpečné - baterie se aktivuje slanou vodou. Tím pádem je vysune píst a celé je to velmi tiché. Minimálně se zahřívají, takže je těžké je odhalit pomocí IČ.Skrýt celý příspěvekPopravde mohol som viac rozpísať čo mám na mysli. Išlo mi o to, že málo kedy je loď sama na mori. Predpokladám, že lode pôjdu v nejakej formácií. Tým pádom je väčšie riziko ...Zobrazit celý příspěvek
Popravde mohol som viac rozpísať čo mám na mysli. Išlo mi o to, že málo kedy je loď sama na mori. Predpokladám, že lode pôjdu v nejakej formácií. Tým pádom je väčšie riziko odhalenia pre ponorku.
Vyčkávacím režimom som myslel, že torpédo bude ako keby striehnuť v určitej vzdialenosti od lode a bude čakať akým smerom sa zmení kurz lode. Už nemusí byť závislé na informáciach z ponorky, ale informácie môže dostať z iného zdroja. Tým pádom si ponorka môže držať väčší odstup.
Ale ak vážne píšem blbosť, tak už budem ticho :) Išlo skôr o moju úvahu.
VďakaSkrýt celý příspěvekNaopak, píšete úplne správne, funkica torpéda Artemis je nižšie vo videu:
https://www.youtube.com/watch?...Naopak, píšete úplne správne, funkica torpéda Artemis je nižšie vo videu:
https://www.youtube.com/watch?...Tak nějak jsem to popsal. V první fází kabel, pak už torpédo jede samo. Lodě sice budou ve formaci, ale ta ponorka tam nebude sama. Torpéd se odpálí víc z více směrů a několik ...Zobrazit celý příspěvek
Tak nějak jsem to popsal. V první fází kabel, pak už torpédo jede samo. Lodě sice budou ve formaci, ale ta ponorka tam nebude sama. Torpéd se odpálí víc z více směrů a několik najednou.
Ten kabel nemá několik metrů. Těžké torpéda mají kabely dlouhé dalece přes 10 mil. Přesné údaje jsou tajné. Ponorka je docela v bezpečí dokud nějaká loď nezjistí, že se blíží torpédo.Skrýt celý příspěvek
To že sa torpédo dokáže nespozorovane priblížiť je dosť teória (viď. video čo som postol nižšie). Dnešné moderné protitorpédové systémy lodí totiž používajú dva druhy detekcie: 1. ...Zobrazit celý příspěvek
To že sa torpédo dokáže nespozorovane priblížiť je dosť teória (viď. video čo som postol nižšie). Dnešné moderné protitorpédové systémy lodí totiž používajú dva druhy detekcie: 1. pasívny sonar, ten teoreticky dokáže torpédo svojou malou rýchlosťou oklamať, alebo výrazne znížiť jeho bezpečnú detekčnú vzdialenosť.
2 Aktívny nízkofrekvenčný vlečný sonar, ten dokáže prichádzajúce torpédo zaznamenať z veľkej vzdialenosti bez ohľadu na jeho rýchlosť a teda aj hlučnosť.
V skutočnosti je to dosť zložitá problematika, pokiaľ chce ponorka odpáliť torpédo z bezpečnej vzdialenosti, musí ho po väčšinu času navádzať cez kábel s pomocou údajov z vlastných senzorov (pasívny sonar) na hlučnú loď (rozumej na loď čo nie je v protiponorkovom móde). Pokiaľ však protiponorková fregata ide v tichom móde na elektriku napr. jedna z najlepších type 23, tak ponorka musí ísť výrazne bližšie pretože ju nedokáže detekovať z bezpečnej vzdialenosti. A z tejto vzdialenosti potom odpal torpéda môže znamenať automaticky jej koniec. Naopak použitie torpéda v samonavádzacom móde môže znamenať že bude zarušené silnými pulzami aktívneho sonaru. Je to vždy súboj na mačku a myš.Skrýt celý příspěvek
Chápu to dobře, že kdyby chtěli vypálit 12 protizemních střel, tak musejí 2x nabíjet, protože najednou můžou vypustit jen 4?
Chápu to dobře, že kdyby chtěli vypálit 12 protizemních střel, tak musejí 2x nabíjet, protože najednou můžou vypustit jen 4?
Jak to přebití asi může dlouho trvat?
Jak to přebití asi může dlouho trvat?
Relativně krátce, hádám třeba 1,5 - 2 min. Samozřejmě to nedá plnou salvu, jako když se stříli z VLS, ale pro střelu s doletem až 1.000 km to není takový problém.
Relativně krátce, hádám třeba 1,5 - 2 min. Samozřejmě to nedá plnou salvu, jako když se stříli z VLS, ale pro střelu s doletem až 1.000 km to není takový problém.
Dobrá otázka, na kterou není odpověď. Suffrene má mít hodně dobrou automatizaci. Jak dalece je automatizované nabíjení, to je tajné. V případě torpéd se údajně dá dostat pod 3 ...Zobrazit celý příspěvek
Dobrá otázka, na kterou není odpověď. Suffrene má mít hodně dobrou automatizaci. Jak dalece je automatizované nabíjení, to je tajné. V případě torpéd se údajně dá dostat pod 3 minuty na torpédo. Což potvrzuje i níže uvedené video na už poměrně staré Upholder/Victoria:
https://youtu.be/KS28IAG3mQE...
Tady je vidět takový "zásobník" zakomponovaný v trupu
http://1.bp.blogspot.com/-BlOy...
Tady pak podávací zařízení:
http://prometheus.med.utah.edu...
Pokud se takhle dají připravit i střely MdCN, a pokud je nabíjení podobně rychlé, tak to stihnou za 10 minut.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...