Francouzsko-německý projekt elektromagnetických zbraní pokračuje

Výstřel z elektromagnetického děla doprovází velký zášleh plazmy. Projektil na obrázku je stále ukryt ve vodícím sabotu. / ONR 

Úspěšné zakončení vývoje elektromagnetických zbraní by znamenalo převratnou změnu pro dělostřelectvo. Jejich efektivita totiž několikanásobně převyšuje i ty nejmodernější současné houfnice a kanóny. Ve Spojených státech se výzkumu těchto zbraní od roku 2005 věnuje státní organizace Office of Naval Research. Stejnou činností se zabývá i nepříliš známý Francouzsko-německý výzkumný institut v Saint-Luis. 

Evropský projekt vývoje elektromagnetického děla se stal důležitým bodem programu na prosincovém setkání v Palaiseau. Jeho konání zaštítil francouzský úřad pro vyzbrojování DGA (Direction générale de l’Armement). Hlavní téma setkání v Palaiseau představovaly inovace.

 

Výzkumní pracovníci z ISL (Institut franco-allemand de recherches de Saint-Louis) ve vývoji elektromagnetických zbraní pokročili, ale musí čelit několika výzvám.

Princip této technologie spočívá v cirkulaci elektrického proudu spojeného s magnetickým polem mezi dvěma paralelními vodícími kolejnicemi. Vystřelení projektilu, jenž je umístěný mezi těmito kolejnicemi, urychluje efekt známý jako Lorentzova síla. Střelu lze urychlit na 5 Machů a pomocí ní zasáhnout cíle na vzdálenost 200 km. Teoretická maximální rychlost střely je ale násobně větší. 

Dostřel většiny moderních dělostřeleckých systémů dosahuje 40-70 km. Elektromagnetická děla dokáží působit na tři až pětkrát větší vzdálenost. Úder proti nepřátelským jednotkám by bylo možné vést z bezpečné vzdálenosti, na což by protivník nemohl odpovědět podobným způsobem. Využití řízených střel totiž představuje velmi drahou alternativu.

Elektromagnetické dělo má oproti jiným zbraním řadu výhod. Munice bez trhavin snižuje riziko výbuchu při neopatrné manipulaci. Finanční úspora také hraje důležitou roli. Jeden elektromagnetický výstřel stojí 50 000 amerických dolarů, zatímco jedna řízená raketa vyjde na 500 000 až 1,5 milionů.

Stále je však zapotřebí dokončit vývoj plně funkční zbraně. Každý výstřel z elektromagnetického děla tuto zbraň poškozuje, což vede k jejímu rychlému opotřebení. Americké experimenty naznačují, že jedna elektromagnetická zbraň dokáže uskutečnit maximálně 400 výstřelů.      


Americké námořnictvo vidí v elektromagnetických zbraních velkou budoucnost.

„Elektrický proud o velikosti několika milionů ampérů vytváří plyny o vysoké teplotě, kterým se snažíme vyhnout, protože poškozují hlaveň,” vysvětlují představitelé DGA. Hlavní úkol podle nich spočívá ve „skladování a uvolňování potřebné elektrické energie”. Vyslání střely na vzdálenost 200 km vyžaduje v určitém momentu tolik energie (elektrický výkon), kolik by za stejný okamžik činila spotřeba půlmilionového města.

ISL se výše uvedeným výzvám intenzivně věnuje. Řešením mohou být napájecí zdroje o výkonu jednoho GW, které mají být, díky uskladnění energie v magnetickém poli a supravodivým materiálům, mnohem menšího rozměru než běžně využívané technologie. Vývojem takových zdrojů se ISL v současné době zabývá.  

„Při teplotě menší než -200 °C přestávají některé materiály klást odpor při průchodu elektrického proudu. To znamená, že elektřina přes ně přechází bez ztrát,” upřesňují zástupci DGA.

Pokud by v průběhu setkání v Palaiseau ISL představil elektromagnetické dělo, jako první „by tyto zbraně využilo námořnictvo,” naznačili někteří představitelé DGA.  

Zdroj: Zone Militaire, ISL, Naval Technology

Nahlásit chybu v článku


Související články

“Elektromagnetický” start stíhačky F/A-18 z letadlové lodě USS Gerald R. Ford

Před několika dny stíhačka F/A-18F Super Hornet premiérově odstartovala z nové letadlové lodě USS ...

Americké a ruské elektromagnetické pulzní zbraně

Americké letectvo (US Air Force) podle vlastních slov zavedlo do výzbroje určitý počet střel CHAMP ...

Sedm nových verzí nesmrtelných vozidel Humvee

Nejrozšířenějším dopravním prostředkem americké armády (US Army) a námořní pěchoty (US Marine Coprs) ...

NGCV: Americké bojové vozidlo budoucnosti

Tankové centrum pro výzkum, vývoj a konstrukci TARDEC (Tank Automotive Research, Development and ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Miroslav
    14:31 12.12.2017

    Alea: Dokáže taký dron vykonávať aj spravodajskú činnosť (sledovať presnosť zásahov a udávať prípadné korekcie pre strelcov) ?

    Alea: Dokáže taký dron vykonávať aj spravodajskú činnosť (sledovať presnosť zásahov a udávať prípadné korekcie pre strelcov) ?

  • alea206
    14:29 12.12.2017

    Tak chybka "...M982 Excalibur, která má kruhovou odchylku (CEP) v cíli pouze 5 m..." http://www.armadninoviny.cz/za... Což už ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak chybka "...M982 Excalibur, která má kruhovou odchylku (CEP) v cíli pouze 5 m..."
    http://www.armadninoviny.cz/za...

    Což už mi přijde pro munici bez výbušné hlavice jako opravdu hodněSkrýt celý příspěvek

  • alea206
    14:11 12.12.2017

    Miroslav: Tak já si dovedu představit, že vysoko nad cílovou oblastí "sedí" dron nebo F-35 a ozařuje cíl laserem. Následně se náboj s koncovým navedením navádí právě na ten ...Zobrazit celý příspěvek

    Miroslav:
    Tak já si dovedu představit, že vysoko nad cílovou oblastí "sedí" dron nebo F-35 a ozařuje cíl laserem. Následně se náboj s koncovým navedením navádí právě na ten paprsek. Ale přesnost je stejně tuším okolo 2mSkrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    14:06 12.12.2017

    Hneď úvodom sa priznám, že nie som odborník na delostrelectvo ale napadá ma niekoľko otázok ktoré možno zodpovedia rozhľadenejší tejto problematiky... Je neriadený projektil na ...Zobrazit celý příspěvek

    Hneď úvodom sa priznám, že nie som odborník na delostrelectvo ale napadá ma niekoľko otázok ktoré možno zodpovedia rozhľadenejší tejto problematiky... Je neriadený projektil na takú vzdialenosť vôbec efektívne vystreliť? Na takej dlhej trase sa aj malé odchýlky projektilu behom letu menia na veľký problém. Neviem si predstaviť ako by sa takou zbraňou dalo operatívne reagovať na aktivitu nepriateľa. Bez spätnej väzby sú to doslova peniaze vystrelené do luftu. Príde rozkaz na streľbu tak ako veliteľ musím vyslať 100 km ďaleko zameriavača ktorý tam pôjde ako dlho? Najmenej 2 hodiny a to ešte vôbec nie je záruka, že sa mu podarí dostať do priestoru odkiaľ vie podávať správu o presnosti streľby.Skrýt celý příspěvek

  • alea206
    13:27 12.12.2017

    V dělostřelecké technice se obecně moc nevyznám, ale chápu dobře, že úkoly typu: "Někde tam v tom lese mají schovanou techniku, tak tam nasypte co se tam vejde" jsou pasé? Myslel ...Zobrazit celý příspěvek

    V dělostřelecké technice se obecně moc nevyznám, ale chápu dobře, že úkoly typu: "Někde tam v tom lese mají schovanou techniku, tak tam nasypte co se tam vejde" jsou pasé?
    Myslel sem, že boje na východní Ukrajině "obnovily" potřeby podobných útoků.Skrýt celý příspěvek

  • Clanek
    13:15 12.12.2017

    Kdyz se bavime o dostrelu ve vysokych desitkach kilometru, tam nelze s presnosti na desitky metru trefovat s beznou munici, proste nelze. Sebelepsi balisticky pocitac pracujici s ...Zobrazit celý příspěvek

    Kdyz se bavime o dostrelu ve vysokych desitkach kilometru, tam nelze s presnosti na desitky metru trefovat s beznou munici, proste nelze. Sebelepsi balisticky pocitac pracujici s sebepresnejsi hlavni a se sebepresnejsi meteo informaci z cele drahy letu se s tim nepopere, protoze proste nema jak (prijde poryv vetriku? neprijde?). Nepredpokladam, ze by se na takovouto vzdalenost nepresna munice vubec planovala, naopak, za jeden ze zasadnich problemu (hned po tom cely system zprovoznit, umet napajet energii a umravnit pokud jde o zivotnost) bude prave navedeni minuce (ergo system schopny prezit zrychleni dodane railgunem). Cenove vyhodne to byt muze a nemusi, tohle se bude lamat az se podari vychytat vse zmineno nahore (a cena tech vychytavek).

    Uprimne, nevim jestli tohle nebude mrtva vetev. Ano, lode maji potencial mit k dispozici dostatecne silny zdroj energie, ale nedovedu si to predstavit na pozemnim bojisti a pokud ma jit o platformu schopnou fungovat jen na lodich (misto raket, kde se vyvoj necha rozpustit v lodni/letecke/pozemni verzi), tak snad radeji v tom penize ani neutapet.Skrýt celý příspěvek

  • Shelmik
    12:58 12.12.2017

    Alea206 :Vybusnina neni jen kineticka energie . Konec koncu jak nove americke hypersonicke rakety . Presnost je predevsim dana rychlosti vypousteneho projektylu a presnosti hlavne ...Zobrazit celý příspěvek

    Alea206 :Vybusnina neni jen kineticka energie . Konec koncu jak nove americke hypersonicke rakety . Presnost je predevsim dana rychlosti vypousteneho projektylu a presnosti hlavne samozrejme se bezesporu pocita i s munici s koncovym navedenim. A neveřim ze by si vzal nekdo na triko sanci v operacnim nasazeni menit hlaven treba po 100 vystrelech . Ale kdovi treba se pletu :)Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    12:49 12.12.2017

    ...je příznačné, že v článku o francouzsko-německém výzkumu výše uvedeného jsou ilustrační obrázek i video z amerického programu...

    ...je příznačné, že v článku o francouzsko-německém výzkumu výše uvedeného jsou ilustrační obrázek i video z amerického programu...

  • alea206
    12:12 12.12.2017

    Jak přesně je to vlastně s výbušninou u RailGunů? Vim, že je nejblíže podkaliberní tankové munici (bez zápalky) a dokážu si velmi dobře představit použití takové munice v režimu ...Zobrazit celý příspěvek

    Jak přesně je to vlastně s výbušninou u RailGunů?
    Vim, že je nejblíže podkaliberní tankové munici (bez zápalky) a dokážu si velmi dobře představit použití takové munice v režimu přímé viditelnosti na vzdálenosti v řádu jednotek kilometrů.

    Naproti tomu, použití takovéhle munice při klasickém dělostřeleckém útoku na vzdálenost 40, 80, 120km, kdy se bavíme o přesnosti v cílové oblasti v řádu jednotek až desítek metrů, si představit nedovedu. Nebo se počítá pouze s municí s koncovým navedením? Pak mi ale uniká ona veliká cenová výhodnost RailGunu.

    Nevíte někdo jestli se uvažuje o možnosti výměny hlavně přímo na moři?Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 2