Fregaty Jiangkai II a čínsko-pákistánské přátelství

Fregata třídy Jiangkai II čínského námořnictva; větší foto / Public Domian

Ministerstvo obranného průmyslu Pákistánu 1. června podepsalo smlouvu se společností China Shipbuilding Trading o koupi dvou fregat Type 054A (Jiangkai II). Nejpozději v roce 2021 mají vstoupit do aktivní služby a doplnit tak dvě dříve zakoupené fregaty stejné třídy.  

Na objednávce prvních dvou fregat Type 054A se Pákistán s Čínou dohodl v červnu 2017. Vzhledem k velmi krátké dodací lhůtě budou všechna čtyři plavidla pravděpodobně postavena v čínských loděnicích.

 

 

Islámábád naléhavě potřebuje nahradit pět starých britských fregat, jež dnes tvoří páteř jeho námořnictva. Pět plavidel třídy Amazon (Type 21) bylo spuštěno na vodu v 70. letech minulého století a jejich životnost se chýlí ke konci.

 

Pákistán již v letech 2009-2013 získal čtyři na vývoz určené čínské fregaty třídy F-22P. Tři z nich se stavěly v Číně, jedna pak v loděnicích v Karáčí. Jak uvádí blog BMPD, Peking posléze Pákistáncům nabídl další fregaty třídy F-22P ve vylepšené verzi, což však pákistánské námořnictvo odmítlo. Namísto toho projevilo zájem právě o třídu Jiangkai II, kterou využívá čínská armáda.

 

Kromě čínských hladinových plavidel se Islámábád zajímá také o ta podvodní. Podle analytické společnosti Jane’s si Pákistán objednal osm dieselelektrických útočných ponorek třídy Yuan (Type 039A). Čtyři z nich mají Číňané pákistánskému námořnictvu předat do konce roku 2023, čtyři další budou do roku 2028 postaveny v Karáčí.
 

Nová čínská základna na obzoru

Tím ovšem námořní spolupráce mezi oběma zeměmi nekončí. Pekingem prozatím oficiálně nepotvrzené informace naznačují, že se Čína chystá vybudovat novou vojenskou základnu na pákistánském území. Její pravděpodobná poloha ve městě Jiwani je asi 80 km vzdálená od frekventovaného přístavu Gwadar. Dlouhodobou správu tohoto obchodního přístavu má na starosti čínská společnost China Overseas Port Holding.

 

Čínská fregata třídy Jiangkai II

 

Pokud ke zřízení trvalé vojenské přítomnosti skutečně dojde, tak se Pákistán stane teprve druhou zemí na světě, ve které se bude nacházet čínská vojenská základna. Tou první je od loňského srpna Džibutsko. Základna v pákistánském Jiwani by navíc mohla sloužit nejenom čínskému námořnictvu, ale v případě výstavby přistávací dráhy i letectvu.

 

Přístav Hambantota na Srí Lance, jejž si Peking pronajal na 99 let, nelze k vojenským základnám počítat. Tamní vláda totiž přislíbila Indii, že tento přístav čínskou armádou využíván nebude.
 

Malacké dilema

Rostoucí přítomnost Číňanů v Gwadaru a okolí souvisí se snahou Pekingu snížit riziko označované jako „ malacké dilema “. Jeho řešení podle návrhu bývalého čínského prezidenta Hu Jintaa z roku 2003 spočívá v tvorbě alternativních dopravních tras, jejichž pomocí se sníží závislost Číny na lodích přepravujících energetické suroviny přes Malacký průliv mezi Malajsii a Indii.  

 

Jednou z těchto alternativních tras se může stát čínsko-pákistánský hospodářský koridor (China–Pakistan Economic Corridor). Tento projekt v hodnotě desítek miliard amerických dolarů má propojit pákistánský přístav Gwadar s čínským územím suchozemskou cestou. Dosavadní mezivládní dohody počítají s modernizací přístavu a výstavbou vzájemné energetické, silniční a železniční infrastruktury.

 

Čínsko-pákistánský koridor bude ovšem podle současných plánů procházet oblastí Gilgit-Baltistán v Kašmíru, na kterou si dělá nárok jak Pákistán, tak i Indie.

 

Internetové stránky Indian Defence Review uvádějí, že se na pákistánském území nyní nachází asi 30 000 čínských vojáků, jejichž úkolem je ochrana čínských investic, včetně těch v Kašmíru.
 

I pokud tyto infrastrukturní projekty nakonec uskutečněny nebudou, čínský prodej vojenské techniky Pákistánu bude důležité nadále sledovat. Především v Indii zvýší rychlost pronikání Číny do Indického oceánu a jeho strategické důsledky pocit ohrožení. Ta se v reakci možná pokusí o sblížení s USA a dalšími státy, jež čínské ambice sledují s obavami.

 

Čínsko-pákistánské námořní cvičení

 

Pákistánské námořnictvo z pohledu Indie

Ve srovnání s Indií vyžadují pákistánské námořní síly modernizaci a rozšíření. Kamal Alam, britský odborník na Pákistán, považuje roli jeho námořnictva v posledních konfliktech za minimální. Historicky patří k nejslabším složkám pákistánské armády.
 

„V posledních pěti letech se to však mění. Čína rozšiřuje svou podporu. Prodej ponorek bude jejich dosud největším vzájemným obchodem. Námořnictvo se modernizuje, z obranné síly se stává útočná, uvedl Alam pro internetové stránky Defense News. Jakékoliv námořní operace proti Indii budou ovšem nadále záviset na letecké podpoře.“
 

Téměř třetina veškerého čínského vývozu zbraní dnes putuje do Pákistánu, což z něj činí největšího importéra čínských zbraní na světě. Fregaty třídy Jiangkai II pro pákistánské námořnictvo tak představují pouze špičku ledovce vzájemné spolupráce. Jeho budoucí posilování by ale především Indie neměla brát na lehkou váhu.  

 

Peking se vedle narušování amerického vlivu v Pákistánu a v Indickém oceánu snaží vytvořit image alternativní velmoci k USA, jež je schopná řešit jakékoliv bezpečnostní, geopolitické i hospodářské problémy. Do jisté míry se to Číně daří, avšak zároveň si znepřáteluje některé regionální mocnosti, jež její úspěchy vnímají jako hrozbu.


Zdroje: BMPD, DefenseNews, Diplomat, Leadership, IndianDefenceReview, FirstPost, Jane’s   

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Námořní dron Sea Hunter: Revoluce v námořním válčení

Americká DARPA dokončila vývoj námořního dronu Sea Hunter. K jeho hlavním úkolům patří vyhledávání a ...

Francouzské drony pro ruské minolovky: Další příklad obcházení protiruských sankcí

Pro loďstvo mají moderní minolovky strategický význam. Shozením výbušnin z letounů či helikoptér lze ...

Čína hrozí silou a Tchaj-wan musí zapomenout na nezávislost

V reakci na nedávné manévry čínské armády uspořádá Tchaj-wan začátkem června vojenské cvičení. ...

Tajemství exportního úspěchu francouzských korvet Gowind

Poptávka zemí na Středním východě a v jihovýchodní Asii po korvetách roste. Francouzská společnost ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • pet.rok
    12:41 23.06.2018

    Jirosi: ked tak 60 tis. t, v skutocnosti je Iowa drobcek proti CVN.
    A cena za "dorucenie" municie na pobrezie je radovo nizsia ako u CVN.

  • Jirosi
    20:08 22.06.2018

    Pet.rok: " ad Iowa: jasne bolo to myslene s trochou nadsadzky ako aj nostalgie :).
    na druhu stranu riadene projektily ci uz plneho kalibru 406mm alebo podkalibrove napr. 305mm (s dalekym dostrelom) by z hladiska celkovej efektivity velmi pravdepodobne 155tky porazili. "

    To máš pravdu. Akorát si zapomněl, že k těm dělům musíš tahat sebou těch 100 000t lodě. Pak už prostě vychází lépe další CVN.

  • pet.rok
    13:03 22.06.2018

    Shania: ad Iowa: jasne bolo to myslene s trochou nadsadzky ako aj nostalgie :).
    na druhu stranu riadene projektily ci uz plneho kalibru 406mm alebo podkalibrove napr. 305mm (s dalekym dostrelom) by z hladiska celkovej efektivity velmi pravdepodobne 155tky porazili.
    Len na okraj: nemci takisto skusali "navalizovanu" pz2000 pre ucely delostreleckej podpory (momentalne ani neviem ako to nakoniec dopadlo) len v daleko skromnejsom prevedeni.
    100% zdielam dannyho nazor v tom ze koncept riadenych projektilov na vzdialenu podporu nema sancu na uplatnenie kym sa nepodari zrazit jednotkovu cenu municie na "rozumnu" uroven, najma ak existuje zivotaschopna alternativa v podobe raketovej vyzbroje a leteckej podpory.

    Co sa tyka poctov jednotiek : ten prave presne ukazuje na pociatocny zamer uplatnenia. blizka podpora lietadlovej lode 3-4 jednotky (burke, ticonderonga) a 1-2 lode ako predsunuta hliadka (Zumwalt).
    Pocet sachiet VLS je 80/96/122 (Z, B, T) co rozhodne nie je u Zum. podstrelene cislo a skladba jednotlivych zbrani je zavisla na konkretnej misii.
    Inac osobne sa mi paci z technickeho hladiska "roztrusene" rozmiestnenie VLS u Zumwalta (myslim ze aj to bolo pricinou preco ma menej "kusov"), co sa tyka bezpecnosti je to idealne riesenie.

    Celkovo zamer programu z mojho pohladu nebol uplne chybny, len prisiel v nevhodnu dobu, hlavny marketingovy tahak (AGS) sa uplne nepodaril technicky ako aj nesplnil dostatocne ulohu v tom aby odlisil Zumwalt od existujucich tried. V skutocnosti mohol byt (ak by sa podarilo vyriesit technicke tazkosti a dokoncit vyvoj aj zo softveroveho hladiska) slusnym krokom vpred ale rovnako by sa mohlo ukazat ze navrh ako taky, alebo niektore komponenty su chybne. to sa uz asi nedozvieme, kedze to odpiskali predcasne.

    danny: cisto elektricky pohon vyzera na prvy pohlad dokonale ked pominieme asi vyssie energeticke straty, tiez by som sa dal na to zlakat. som celkom zvedavy ako si poradia anglicania u QE.

  • Shania
    11:38 22.06.2018

    danny: pruser to jednoznačně je, to značí už to snížení na 3 lodě, což v podstatě zabilo AGS, kvuli nízké produkci munice --> vysoke ceně.

    Ted pry bude DDX plnit ASuW roli, přidají jim SM-6...
    Což mi přijde jako zástěrka, protože tuhle roli může plnit cokoliv co unese protilodni rakety a umi prijimat informace a asi v tom ani nebude moc dobrá..., ale asi nutně potřebují najít nějaké uplatnění...

    Ale netahej do toho technicky stav, to že budou problémy a potrvá roky je vyřešit je uplně normální, obzvlášť s novým typem pohonu a řadou dalších technologii.

    Ty lodě budou těď sloužit k tomu, aby se tohle vychytalo, získali se operační zkušenosti a čekat, až bude k dispozici adekvátní výzbroj, ať už s AGS a nebo bez.

  • danny
    10:50 22.06.2018

    Shania: ok, špatně jsem se vyjádřil. Vzhledem k zastavení akvizice LRLAP i zrušení programu na případnou modifikaci Excaliburů, protože jednotková cena dosahovala téměř úrovně srovnatelné s Tomahawkem, při nižší přesnosti, variabilitě, dosahu, prostě celkové bojové hodnětě.
    Z celého AGS stala balastní zátěž a z Zumwaltu hodně drahý nosič tomahawků. K tomu přetrvávající problémy s pohonem, elektrosoustavou a omezení pro plavbu na otevřeném moři... Na 23 Mld za tři jednotky to považuji za kolosální průser.

    Není to tak, že by přímá palebná podpora přestala být prioritou. Jen dodaný systém není schopen očekávanou úlohu zastat.

    Američani umějí stavět skvělé lodě a mnohem efektivnější jednotky. Jen tady se prostě nepovedlo snad úplně všechno, kromě skvělého marketingu.

  • Shania
    09:50 22.06.2018

    petr.rok: při vší uctě k Iowe, tak to dnes není loď schopná dělat podporu vylodění. Odstřelovat plaže pro připravu, to jo. Poskytovat přesnou palebnou podporu ne. Když nepočítám cenu, tak je tu požadavek na to zůstat za horizontem (i pro zumwalt), což se asi ještě zvýší a na to nemá Iowa dostřel. Samozřejmě pro to můžou vyvinout novou munici a nebo rovnou nová těžká děla... ale pak pokud AGS a zumwalt stali hodně, tak tohle...

    Funkční AGS by byl mnohem učenější systém pro přesnou palebnou podporu.

    Co se týká těch počtu, jen burku je 65/68/77 (aktivní/postavené/panované)
    Tak je vidět, že DD(X) nebyla loď co by měla nahradit DDG.
    DD(X) i když to měla být mnohem schopnější loď pro protivzdušnou obranu (než to ořezali) než je teď, byla vždycky loď postavená okolo AGS pro utočné učely. Na protivzdušnou obranu má i málo VLS a aktuálně tam má jen pár ESSM pro vlastní obranu.

    Absence aegis asi uplně zabila snahu ponechat ji aspoň SM-2 (pry musí mít modifikované střely)

    Měla být původně vyrobena další třída lodí nahrazující asi 20 Ticonderog CG(X) pro protivzdušnou obranu.

    Takže jo, je to všechno dohromady, mise co to mělo plnit přestala být důležitá, změnili se hrozby, bylo málo peněz, USN moc nejde vymyšlení smysluplných požadavků na lodě, atd...

  • pet.rok
    00:32 22.06.2018

    Shania: "a hned uvidíš jak moc uloha podpory vylodění ovlivňuje konstrukci"

    obavam sa ze uvidim len to ako museli upravit kontrukciu ked tam chceli narvat spominane dve 150tky. postavit lod ktora ich unesie nepotrebuje stat tolko penazi (ked sa na ulohu podpory rozhodnu postavit specializovanu lod) alebo ju mozu dat ako si poznamenal na inu lod ucastniacu sa vylodenia ako San Antonio.
    BTW pre mna osobne su najlepsie lode palebnej podpory vyradene Iowy, proti tomu je pri vsetkej ucte Zumwalt len flusatko :).

    Pre tvrdenie ze Zumwalt bol zamyslany ako uplne nova trieda lodi (prekonavajuca v schopnostiach Burky a Ticonderongy) hovori viacero argumentov:

    1. povodne zamyslany pocet jednotiek 32
    2. vyspely system senzorov PVO a protiraketovej obrany (radary SPY-3 & SPY-4)
    3. zbrusu novy bojovy system (preto nema AEGIS)
    4. velmi nizka uroven radarovej a akustickej signatury

    vsetko toto hovori jasne o tom ze primarnou ulohou bola ochrana zvazov nie z pozicie priameho doprovodu ale z pozicie predsunutych plavidiel
    povedane leteckou terminologiou mala to byt F-35 namornictva

    dovodov preco cely program nakoniec nedopadol podla ocakavania je viacero:
    vysoke naklady na vojenske operacie po roku 2001 a zmeny priorit odcerpali potrebne financie
    prilisne mnozstvo novatorskych rieseni, ktore komplikovalo a predrazovalo vyvoj

  • Shania
    17:57 21.06.2018

    danny: tomahawky to fakt nezastanou, ty nejsou pro přímou palebnou podporu, ale na strategické cíle.

    Ale šlo by to vyřešit levněji něčím jako je ze země/moře odpalované SDB 1 a 2.
    A nebo přímo mít větší střelu schopnou odhodit např. 4 SDB a nebo další submunici.

  • danny
    16:34 21.06.2018

    skelet: to, co píšeš, se s tím, co jsem psal já, nevylučuje. I kdyby Čína dnes uměla postavit EMALS srovnatelných kvalit, tak jí je loď typu Ford k ničemu. Nemá vycvičené piloty, zvládnuté provozní předpisy, taktiku nasazení atd... A aktuálně jim stačí občas vystrčit plovoucí letiště do Jihočínského moře nebo někam k Tchaj-wanu. Takže je racionální postavit něco, s čím se naučí a zároveň to splní aktuální taktické požadavky.

    Shania: problém Zumwaltu je v tom, že přes ohromné náklady zdaleka nesplnil očekávání, která na něj byla kladena. Pro podporu vyloďovacích operací z poza obzoru je nakonec nepoužitelný. Kruhová odchylka nábojů s jednotkovou cenou 800 tis. za kus je větší, než se čekalo, rychlost střelby a celková zásoba munice (teď myslím celkově vyrobených 900 ks, tedy 300 na tři plánované ks) dost omezují šanci na smysluplné a efektivní nasazení. Tuto roli nakonec zvládnou stejně draze, ale lépe Tomahawky. Takže z mého pohledu je celý program extrémně nákladnou exhibicí technologické nadřazenosti. Ale práci budou nakonec muset odmakat burky, případně přestavěné antonia.

  • Shania
    16:12 21.06.2018

    pet.rok: tak samozdřejmě že může fungovat jak skoro plnohodnotný destroyer/cruiser, ale zadej si do googlu zumwalt cutaway

    a hned uvidíš jak moc uloha podpory vylodění ovlivňuje konstrukci.

    2x AGS je prostě moc těžký systém, který zabírá moc místa.

    Zumwalt navíc není moc využitelný v systému aegis (což by asi šlo upravit, ale díky AGS to nemá význam) a ABM.

    Takže burke fl 3 (už je to taky skoro cruiser) je ok nahrada za míň peněz s AEGIS a ABM schopnostmi, což by zumwalt za vyší cenu nesplňoval.

    Mozná se pak někdy dočkáme nové lodi na jeho trupu.

    Mluví se taky o možnosti využit trup san antonio, což by nebylo od věci an všechny už existující větší plavidla šoupnout aegis a nebo aspon jen vls.

  • pet.rok
    18:58 20.06.2018

    shania: "zumwalt je postavený pro přímou podporu vylodění"

    to nie je uplne pravda. tato vlastnost je posilnena (oproti Burku), ale inak je to viac ucelovy torpedoborec (podla velkosti skor kriznik) so vsetkym co k tomu patri.
    inak by bola tazko obhajitelna jeho cena

    Burke fl3 je sice "docasne" riesenie ale je velmi dobre mozne ze ich budu desiatky, kym sa vyvinie nahrada. Kedze cinania zacali "sekať" vlastne torpedoborce jak "cvičky" tak je to vcelku pochopitelne.

  • Shania
    13:16 20.06.2018

    pet.rok: zumwalt je postavený pro přímou podporu vylodění a to je role, která pro USN přestala být důležitá. Role co teď vyžadují by znamenalo přestavbu celé lodi.

    Burke fl3 je v podstatě stop gap než bude něco nového.

  • pet.rok
    12:06 20.06.2018

    KOLT: "Zumwalt, Jaseň, Gotland, ..."
    hmm ak sa to hodnoti ako sutaz krasy tak potom cina naozaj zaostava a musi este vela popracovat :)
    Mimochodom, preco potom zrusili americania Zumwalt a radsej sa vratili k osvedcenemu a modernizovanemu Burku?

    clanek ad poznamka k F-35B: sorry nepozorne som cital text.

  • skelet
    11:47 20.06.2018

    Danny: nebo to je spíše tak, že s první letadlovkou nemohli nic jiného udělat, protože ji dostali "hotovou". Druhá prostě vznikla reversním inženýrstvím ? ;) zkrátka se nejdříve učí chodit, a až pak začnou běhat.

  • danny
    11:31 20.06.2018

    Skelet: jo, Čína chce katapult na třetí LL v řadě. První dvě mají plnit podobnou roli, jako Kuzněcov. Předsunutá obrana. S tou další už se chtějí vysírat dál. Takže ano, je to o penězích. Pokud nemáš na expediční mise, nemá smysl investovat do katapultu. Nebo zvažuješ, co je levnější. Jestli katapult, nebo letadlo s přebytkem výkonu.

  • skelet
    11:23 20.06.2018

    Pokud vím, tak čína svou další letadlovou loď chce postavit s katapulty.
    Britové chtěli podobné letadlové lodě jako měli předtím, pouze v období roztržky v rámci programu F-35, chtěli nakoupit francouzské Rafale nebo námořní Typhoony. Nicméně kvůli rozpracovanosti QE by předělávka na katapulty stála majlant, tak se na to vybodli.
    Skokanský můstek je levnější na pořízení a provoz. No a zbytek.. se musí obkecat :)

  • danny
    11:03 20.06.2018

    Clanek: katapult je nezbytný, pokud používáš LL jako nástroj projekce síly a potřebuješ, aby ti z paluby startovaly ověšené bombardéry s maximem paliva pro útok na hranici doletu. Ruská a potažmo dvě čínské LL mají velmi odlišnou doktrínu nasazení. Proto by pro ně byl katapult zbytečný luxus, stejně jako výkonný reaktor.

    EMALS, elektromagnetické výtahy a inovativní systém brzdění jsou sice technologické vychytávky. V současné době se ale u všech high-tech hračiček projevují tak závažné konstrukční pochybení, že nejen snižují bojovou hodnotu. Spíš ji zcela ohrožují. O projektu Zumwalt, který málem rozvrátil bojeschopnost Navy se už nedá mluvit ani jako o pokrokovém projektu udávajícím směr. To byla spíš sabotáž.

    Takže se dá říct, že číňani momentálně udávají směr v racionalitě akvizic. Jak Rusové, tak Američani se momentálně uklidnili s megalomanskými projekty a celkem pokorně se vracejí k osvědčeným koncepcím. Kdo to kdy viděl, aby se Navy koukala po akvizici zahraničního projektu?

  • cernakus
    10:20 20.06.2018

    Kolt:

    Nesledoval jsem diskuzi, ale Čína udává tón v rychlosti výstavby nových jednotek.coz podle milovníků usnavy je jediné měřítko. Kolik má námořnictvo lodi. Ne, že to je jeden nekvalitně vyzbrojený střep za druhým (což us navy plní bezezbytku, ani jejich nejsilnější jednotka si nestoji příliš dobře proti říční korvete jistých vidláků z největší benzínky světa :-)

    Jinak ano, Čína nemá prostě Hugh těch hračky. Jenže, zumwalt je jasně slepá větev.jasan je taky slepá větev. Gotland má zajímavý jen aip, ale jako ponorka nic moc, proti type 212 je to strašná ponorka. Mistral pak neudává nic, je to obyčejná vrtulníková loď s normální technologií, kterou umí udělat cca 15 zemí světa, pokud na by ji chtěli. Ford je zajímavý výbavou, jako loď je to prostě jen kolos. Uměli by ji Finové, Dánové, frantici, Korejci, prostě všichni co umí lodě nad 100 tisíc tun.

  • KOLT
    09:50 20.06.2018

    pet.rok, Clanek myslel F-35C, protože pokud máte katapult, nepotřebujete F-35B, které je proti Céčku prostě ořezané, ovšem i o něco levnější. Jenže F-35B by Británie pravděpodobně stejně kupovala (i když je to otázka), čili by to znamenalo zavádět dva typy.

    O tom, že dnešní stroje dokáží startovat bez katapultu jen s můstkem plně naložené, lze s úspěchem pochybovat. Respektive, při použití skutečně dlouhé dráhy to některé zvládnou. F-35B to zvládne i na relativně krátké dráze, ale jen díky vektorovatelnému tahu a s tím spojenými omezeními vlastního stroje. A ano, různé průzkumné a přepravní letouny katapult potřebují. Čili kdo ho nemá, je v nevýhodě, protože buď je odkázán na vrtulníky nebo musí používat méně výkonné stroje.

    Katapult především umožňuje paralelně startovat z krátké paluby a přistávat na dlouhé. Ale hodí se i možnost poslat do vzduchu 4 letadla zároveň.

    Britské letadlovky by na EMALS musely být zásadně přestavěné. Už v době stavby se uvažovalo, že by se trup upravil na jejich zástavbu, ale zatím by tam nebyly. Nicméně i to se ukázalo jako velice nákladné, čili z toho sešlo. Momentálně je tedy pravděpodobnost katapultu na britských LL limitně blízká nule.
    Mmchd, ono je to také o tom, že RN pojímá letadlové lodě trochu jinak než USN, čili jim provozování F-35B a jednodušší konstrukce vcelku vyhovuje. Ani na ten katapult moc netlačilo.


    Stále ale čekáme na to, v čem Čína udává v námořnictvu tón, kde razí tu cestu. G.R.Ford, Zumwalt, Jaseň, Gotland, Mistral ap., to jsou stroje na špičce. Má Čína jejich obdobu? Reálně, ne na papíře. Nebo dokonce stroje, které jsou lepší?

  • pet.rok
    00:30 20.06.2018

    clanek: v pripade britov ste asi mysleli F-35B.
    Ono to je s tym katapultom trochu zlozitejsie ako uvadzate. dnesne vykonne
    stroje (s T/W koeficientom blizkym 1) realne katapult nepotrebuju a su schopne vzletu zo skokanskeho mostika v plnom nalozeni. Lietadla ktore katapult bezpodmienecne potrebuju su P-2 a C-2.
    Katapult navyse realne pomaha palubnym operaciam v tom ze umoznuje paralelne startovat z "dlhej paluby" a vyosenia u USS CVN.
    Takze ked sa to spocita a uvazi sa cena tak vcelku chapem preco sa RN (resp. vlada) rozhodla ze si vystacia (zatial) bez katapultu.
    Kedze QE a PoW disponuju elektrickym pohonom (zakladny zdroj plynova turbina + diesel) tak parny katapult neprichadzal realne do uvahy, ale v buducnosti je mozne ze nainstaluju EMALS niekedy v ramci modernizacie.

  • Clanek
    11:33 19.06.2018

    Vzdyt na to mate odpoved ve vete co za tou ocitovanou nasleduje:"Ze do toho nikdo dalsi nejde je jen o tom, ze tu technologii bud neumi postavit, nebo jeji postaveni nedokazi zaplatit". GB se nad katapultem zamyslelo, delali se i propocty o kolik draz by takova LL vysla, ale nakonec z toho seslo. Takze z tech dvou odpovedi co jsem vam dal na vyber je to ta dvojka, cena (ne jen katapultu samotneho, ale i zavedeni F- 35C). A pri tech skrtech co Royal Navy posledni roky provazi je vubec zazrak, ze postavili ty lode dve. Dost mozna naposled.

  • pet.rok
    23:40 18.06.2018

    clanek: "Argument je to velice pochopitelny."

    Potom by som sa rad spytal preco anglicania nestavaju Queen Elizabeth s katapultom? Ze by nevedeli vyvinut parny katapult, ktory predali americanom pred 60 rokmi?

  • Jara
    22:32 18.06.2018

    No a je asi jasné že čínské námořnictvo zatím nic nedohnalo natož aby určovalo trendy.... je videt snaha toď vše

  • Jara
    22:29 18.06.2018

    Pet. Tok
    Ano Číňané se dlouho snažili reversnim inženýrstvím okopírovat Ruské PVO..... ale neproběhlo náhodou zprávy že chtějí nakoupit S400 ?? Proč asi?? No asi diky tomu jejich vývoji ....

  • Jara
    22:25 18.06.2018

    Pět. Tok
    No sláva tak okopírována nějakou starou turbínu ..... Hmm tak to jsou na špičce to jo..
    ......
    Konkrétně u tech turbín je to hodně o materiálech a to je v zemi kde klopitaji i v základních třídách oceli dost velká překážka důkazem je závislost na Rusku co se tyče proudových motorů

  • Clanek
    20:24 18.06.2018

    Argument je to velice pochopitelny. Pouze LL s katapultem umi poslat do vzduchu plne nalozene letadlo / tezke letadlo za kazdeho pocasi, vetru a smeru plavby lodi. Ze do toho nikdo dalsi nejde je jen o tom ze tu technologii bud neumi postavit, nebo jeji postaveni nedokazi zaplatit. Co z toho je (nebo do ted byla) Cina uz necham na kazdeho predstavivosti.
    Pokud nekodo dozenu / predezenu, pak nepotrebuju kupuvat dalsi generaci PVO zase od souseda, ale mam tu dalsi generaci jiz svou, idealne jeste driv nez soused. Jenze to Cina nema. To ze neco ma uz cinske to nebo ono neznamena ze je to lepsi, klidne muze jit jen o klon (a i ten muze byt horsi originalu). To same se da rict o letadlech.
    To ze se nikdo nehrne prodavat spickove technologie do Ciny neznamena ze je Cina ma.

    Takze znovu, umite to nejak, necim konkretnim, dolozit? To ze Cina ostatni zeme dohnala a v necem i predehnala / urcuje trendy?

  • pet.rok
    17:35 18.06.2018

    clanek: "Pokud vidim tak letadlove lode v provozu furt bez katapultu (jakehokoliv)"

    trochu nepochopitelny argument, katapult ma okrem americkych CVN len francuzska CDG a vzhladom k tomu ze prevadzkovana LL je z triedy Kuznecov, ktora katapult nema a jeho instalacia by znamenala kompletnu vnutornu prestavbu.
    stavana 001A je cinskym klonom Kuznecova a katapulty nie su planovane.
    stavana 002 je novou konstrukciou a bude mat EMALS.

    "PVO taky kupuje v Rusku"
    povod PVO sice pochadza z Ruska ale je natolko "upgradnuty" ze z originalu toho moc neostalo. ako priklad moze sluzit torpedoborec 051C ktory ma ako hlavne PVO rusky komplet S300FM, kym nasledovnici 052C maju uz cinske vyhladavacie a navadzacie radary a rakety.

    Vcelku podobna situacia je u letectva, najprv nakupene stroje z ruska pripadne licencna vyroba, nasledne upgrady a vlastny vyvoj.

    Ono v poslednych rokoch sa nikto prilis nehrnie predavat spickove technologie do ciny takze to co pisete plati skor pre obdobie pred rokom 2010.

  • danny
    17:07 18.06.2018

    Jara: ano, není to úplně výkřik nejmodernější techniky (i když zrovna oprášení starších systémů pomocí moderního software není obvykle tak bezvýznamné, a Číňani tohle docela umí), ale když to porovnáš s Amazony, tak je to obrovský posun ve schopnostech. A to nemluvím o tom, že jim prostě končí životnost. Osobně nevidím problém ani v pohonu bez turbín. Dělají s diesely jen o tři uzly méně a vzhledem k tomu, že na Amazonech to byly první britské turbíny použité pro lodní pohon, nedělám si iluze o hospodárnosti jejich provozu.

  • Clanek
    14:55 18.06.2018

    pet.rok
    "...Cina... ale v mnohych oblastiach (a namorna vojenska technika je len jednym z prikladov) uz dotiahla spicku a vdaka beziacemu domacemu vyzkumu bude v niektorych oblastiach coskoro urcovat alebo uz dokonca urcuje vyvojove trendy."

    Tohle je fakt (tedy to umite nejak dolozit) nebo prani?
    Pokud vidim tak letadlove lode v provozu furt bez katapultu (jakehokoliv), MBT vlastni, ale horsi ruskych, letadla primo nakupuje od Rusu a co nenakoupi dost mozna od Rusu obslehla (1.44), motory neumi zatim ani okopirovat, PVO taky kupuje v Rusku...
    Zatim tam nevidim ani to dohnani, tim spis ne to ze by v necem urcovala trendy.

  • pet.rok
    03:16 18.06.2018

    Jara: samozrejme ze pri porovnani nejde len o vytlak, ale vytlak a vysledna cena obycajne urcuje celkove schopnosti a zaroven aj triedu.
    viac ucelove fregaty v triede 4tis. ton maju obycajne PVO kratsieho dosahu, pouzity kanon je obycajne 76 mm a cenu $300 mil., kym torpedoborce 7+ tis. t, dosah PVO stredny, kanon 127-130mm a cenu v rade $1 mld.
    v takomto pripade je to porovnavanie jablk s hruskami.

    Type 054A su viac ucelove fregaty a priestorove PVO nie je ich primarnym cielom.
    Naopak torpedoborce triedy 052C a 052D tuto schopnost zrejme maju nakolko disponuju AESA radarom a PVO stredneho az dalekeho dosahu. Cisto "zhodou okolnosti" maju vytlak okolo 7 tis. ton, su pohanane zmienenymi turbinami a stoja radovo $1 mld. Namornictvo CLR ich momentalne prevadzkuje celkovo 15 a planuje celkovo 32 pri odhadovanom tempe 4ks rocne.
    Len tak mimochodom nezmienil som este novu triedu torpedoborcov 055 ktora bude este vacsia (10-13 tis. t) a ktore budu tvorit zvazy s buducimi lietadlovymi lodami (momentalne su rozostavane dve jednotky).

    Je pravda ze Cina v minulosti spoliehala predovsetkym na zahranicne technologie a skusenosti ale v mnohych oblastiach (a namorna vojenska technika je len jednym z prikladov) uz dotiahla spicku a vdaka beziacemu domacemu vyzkumu bude v niektorych oblastiach coskoro urcovat alebo uz dokonca urcuje vyvojove trendy.

  • balm
    22:07 17.06.2018

    @Supreme

    V Africe panuje mentalita drancovaní a množení se kterou žádná sebelepší humanitární pomoc nic neudělá. Jejich řeky byly plné ryb a dnes mají rybáři problém se uživit (vyloveno jest) a nic jiného neumí. Sahara se rozšiřuje, jejich kozy postupně likvidují poslední kořínky ... a dole to není o nic lepší. Nezmění-li se mentalita a ta se jen tak nezmění, musí zasáhnout jeden ze dvou funkčních regulačních mechanizmů. Přírodní, to jest udeří nemoci a epidemie, nebo umělý člověkem provedený pomocí mačet s AK47. Afrika prostě jiná nebude, lepší nechat být, než podporovat humanitární pomocí neustálé rozmnožování ve stylu, že když 10 - 14 dětí z jednoho něco bude, tak je to úspěch. Drsné, kruté, ale zatím nikdo nepřišel s ničím lepším. Každá humanitární pomoci skončila zvýšením populace s dalším drancováním přírodních zdrojů, protože nic jiného tam neumí.

  • Jara
    21:54 17.06.2018

    Slavoslav
    Je se nezaobírám výtlakem, ale tím že ta loď vypadá moderně je však nacpaná starou ruskou výzbroji i senzory ikdyž po čínskou oprášenými navíc pohon jen diesely .... no celkem nic moc. Co je na tom k nepochopení?

  • Slavoslav
    20:40 17.06.2018

    Jara

    je vskutku zaujimave, ze o triedu mensia lod z inej kategorie fregata vs torpedoborec o kus zaostava

    pet.rok ti spravne pripomenul, ze priamym konkurentom k type 45 je cinsky 052C a D

  • Jara
    18:02 17.06.2018

    Petr. Tok
    Víte srovnáván to s loďmi stejného určení tedy prostorovou PVO .....
    Nic to nemění na tom že Čína je stále jen kopírovací velmocí a jestli teď zkopírovali turbínu tak to nic nemění na tom že type 45 a budoucí type 26 jsou i jen co se týče pohonu o pořádný kus dál

  • PavolR
    16:58 17.06.2018

    Kozlus:
    A tu sa dostávame k problémom logistiky dopravy takých množstiev ľudí z vnútrozemia k pobrežiu. Rommel by o tom vedel rozprávať - aké náklady a koľko paliva si vyžiada preprava každej jednej osoby, každého kilogramu potravín a každého litra vody, koľko to musí všetko zabezpečovať personálu, atď ... a to ešte nehovorím, že vodu a potraviny nestačí niekam doviesť, treba zabezpečiť aj aby sa dostala každému.
    Proste akákoľvek cesta/trasa má danú určitú priepustnosť, ktorú nemožno prekročiť, iba postaviť ďalšiu a ďalšiu cestu ... Tak napríklad keby sa z vnútrozemia naraz vydalo na cestu 10M ľudí, pochybujem, že by bolo možné pri sebeväčšom vypätí síl medzinárodného spoločenstva sústrediť všetko potrebné pre prežitie čo i len 3 miliónov ľudí. Čo by znamenalo 7 miliónov mŕtvych. Ak by sa pustila na cestu 20 miliónov, znamenalo by to 17M mŕtvych a pri 100M sme na čísle 97M mŕtvych, čo už je viac, ako si vyžiadali dve svetové vojny dohromady.

  • pet.rok
    16:48 17.06.2018

    Inac co sa tyka cinskeho namornictva: vyznamna brzda, ktora ich brzdila je pohonny system, konkretne dostupnost vykonnych plynovych turbin v triede 30MW (na zapade ekvivalent LM2500 alebo MT30).
    Vdaka adaptacii ukrajinskej technologie maju k dispozicii QC-280, a tym sa pravdepodobne zbavili aj tohoto posledneho problemu.

  • Kozlus
    16:08 17.06.2018

    Proc zapojovat prevadece, kdyz evropska pohranicni straz dneska vyrazi az k hranici teritorialnich vod Libye, aby uprchliky nalozila? Jen abysme se nedivili, kdyby se primo organizoval presun z vnitrozemskych statu, protoze uprchlici pri ceste trpi a prevadeci na nich jen koristi! Cestovka jmenem Evropsky Svaz Socialistickych Republik se o to uz postara!

  • PavolR
    15:45 17.06.2018

    Czertik:
    Kde by sa nabralo toľko stoviek a stoviek (ak nie tisícok) miliard dolárov, ktoré by toľko ľudí potrebovalo pre prevádzačov? A čo priechodnosť trás? Na webe takéhoto zamerania hádam nemusím nič hovoriť o logistike. :-)

  • pet.rok
    14:12 17.06.2018

    Jara: neviem preco porovnavas fregaty 054A s type 45 co je ina trieda a tym padom pochopitelne ine "zviera"?
    K porovnaniu s type 45 by sa slusalo pouzit cinske torpedoborce 052C a 052D.

    Fregaty 054A nemaju prilis mnoho porovnatelnych konstrukcii s vytlakom okolo 4000t, vsetky sudobe konstrukcie su vytlakom blizke torpedoborcom cize 6-7 tis. t.

  • Czertik
    12:46 17.06.2018

    supreme, nemusis se bat, kdyz ta populace v africe bude nustale rust , nic se nedeje, nakonec do evropy se tech dasitek milionu cernochu navic vleze, v nejhosrim par stovek milionu.
    a pokud se to nekomu nebude libit, sup s nim na prevychovu.

  • Slavoslav
    09:13 17.06.2018

    Superme

    v pomere produktivnej/neproduktivnej casti populacie. Cine ta politika sposobila zrychlenie starnutia obyvatelstva a pokrok v medicine tiez nehra v prospech.

    Takze kym sa nenajde novy system fungovania spolocnosti bude to velky problem. Najma pre diktatury kde sa ti moze nespokojne obyvatelstvo burit

  • Superme
    09:02 17.06.2018

    PavolR - Co je strašného na tom, že se Číně ta 1,3 miliardová populace začne snižovat proboha? To je naopak výhoda... uvědomme si, že země není nafukovací a lidská populace nemůže donekonečna růst! Pokud by se to nepovedlo, tak by mě zajímalo, jak bys ty 2 miliardy uživil. A jak se uživí Afrika jsem koneckonců taky dost zvědav. Až tam bude v roce v 2100 4,4 miliardy lidí a jako jediná by měla i dál růst... tohle fakt nepovede ke lepšení životní úrovně a pokud nezavedou něco jako Čína, pak tam za chvíli chtě nechtě začnou chcípat hlady a žížní i přes tu mezinárodní "pomoc". Jenže dneska se na černoušky nic říct nesmí, jinak jsi hned rasista. Jsem si ale jist, že příroda si poradit dokáže tak či tak... přijde nějaká epidemie a půlku Afriky to zlikviduje.

  • Jara
    21:13 16.06.2018

    Tímto se soudruhům omlouvám, už to vypadá lépe ale stále to není ono:))

  • Jara
    21:00 16.06.2018

    Jj PavolIR jak jsem předpokládal zbraňové a senzorické vybavení jsou modifikacemi starších ruských systémú, navíc pohon jen dieselovým motory .... no jestli má sloužit pro prostorovou PVO tak je de facto konkurent například Type 45 ten je ale o pořádný kus dále

  • PavolR
    19:57 16.06.2018

    Jara: všetko je na webe - https://cs.wikipedia.org/wiki/... ;-)

    *****
    A keď už tu prv bola reč o MAD v prípade vojny medzi Indiou a Čínou - Indii by to aj celkom vyhovovalo, vzhľadom na narastajúci nedostatok pitnej vody pre rastúcu populáciu, kým Čína bude ešte dlho zápasiť s deštrukčným vplyvom politiky jedného dieťaťa a nateraz sa, napriek jednorázovému zvýšeniu v roku nasledujúcom po zrušení zákazu, nezdá, že by mala recept, ako tento demografický zápas vyhrať ...

  • Jara
    12:02 16.06.2018

    Více technických informaci o fregatě? Předpokládám však že bude napěchovaná ex-ruskými zbraněmi a senzory

  • KOLT
    10:22 16.06.2018

    Rusofil si stěžuje, že USA rozeštvávají EU. Tak, dobře jsem se pobavil, a teď jdu dělat něco užitečného na zahradu :-D

  • David
    10:07 16.06.2018

    Probíhají také jednání o tureckých korvetách ADA v jejich modernizované zvětšené verzi. Takže je otázkou, jestli čínské fregaty přišly místo nich - a nebo zda budou ve výzbroji oba typy. Pro Pákistán by to přitom bylo typické
    A Pákistán bych rozhodně nepodceňoval. Jistě, k vyspělé zemi má hodně daleko. Ale přeci jen je to země s vyšším počtem obyvatel než třeba Rusko, zaznamenává i ekonomický růst. A když se podívám třeba na jeho vojenské akvizice, připadají mi racionálnější než v případě Indie

  • Slavoslav
    06:46 16.06.2018

    Celý BRICS je hodne zvláštny spolok fungujúci len v idealistických predstavách nepriateľov "imperializmu".

    India a Čína majú medzi sebou nevyriešené územné spory. Len koncom minulého roka sa čínsky a indický vojaci mlátili na hraniciach kameňmi v Bhutáne kvôli stavbe železnice Čínou ktorá ju stavia na tomto spornom území keď dostali Indovia príkaz nepustiť ich cez hranicu. Našťastie ani jedna strana nepoužila zbrane.

    A Čína výrazne podporuje Pakistan ktorý má s Indiou ďalšie územné spory.

  • Clanek
    23:17 15.06.2018

    Cernakus:
    Samozřejmě, souhlasím s tím, že si v USA spočítaly prosté počty a uvědomili si, že proti BRICs jsou i se svými vazaly bezvýznamné nuly.

    Ze jsem tak smely, kdeze tohle plati? On ten dnesni svet totiz vypada nejak takhle:
    tandem USA + EU pokryva 50% svetoveho HDP (EU 25%)
    tandem USA+ EU pokryva 50% svetovych investic (EU 15%)
    Zeme BRICS naproti tomu predstavuji jen cca 20% az 30% svetoveho obchodu (podle toho jestli exportu nebo importu) a i z tech slabych cisel BRICS je jediny skutecny tahoun Cina, ktera je celosvetove vyznamejsi hrac nez zbyle staty BRICS spolu, asi dvojnasobne. A abychom to zase zasadili trosicku do kontextu, jak ta neotresitelne silna pozice Ciny vypada v realnych cislech... tak pokud jde o obchod (a "silu vztahu") treba s EU tak 1,3mld Cina ma presne 3x tak velky obchod s EU jako 8mil Svycarsko (plati pro dovoz, pro vyvoz je to jen 1,5x tolik).

    Dokud se tohle nezmeni, a ze prognozy o tom ze se to zmeni brzo zatim stale ne a ne se naplnit, tak USA ani EU zadne nuly nebudou. Naopak, je to jasne celosvetove nejsilnejsi ekonomicka oblast, kterou si nemuze dovolit ignorovat nikdo, a jeste ji dlouho bude.

  • balm
    21:23 15.06.2018

    Zpravidla hlasují poměrně pragmaticky, především bez většího idealismu s cílem uspokojit své ambiciózní plány. Nazvat supervelmoc USA bezvýznamnou nulou? To už je trochu silná káva.

    Eskalaci napětí přerůstající do obchodní války, chtějí zabránit všechny strany, protože prodělají všichni. Největší ekonomické škody by musela odepsat Čína a ta nepřipustí zařadit zpátečku, na to jsou příliš velcí pragmatici a nedovolí situaci postoupit do větších rozepří ve vztazích s USA. Průběžné posilování své pozice neznamená dostatečnou sílu. Zase tak dobře na tom ještě nejsou a Indové se chovají obdobně s vědomím své vlastní situace a pozice. Rusko se stalo dosti nepřehledným, ekonomicky na tom dobře nejsou a občas mívám pocit, že jsou určeny k "vytěžení".

  • Superme
    21:05 15.06.2018

    cernakus - Věřit tomu můžeš, ale realita je jaksi úplně jiná. Jak které státy hlasují v OSN je mi tak nějak jedno. Pokud nevidíš, že Indie cvičí s Americkým a Japonským námořnictvem, že kupují americko-evropské zbraně víc a víc nebo, že se evidentně rodí asijské NATO , kterého by byla součástí i Indie (+ reakce na Hedvábnou stezku), budiž. BRICS je uskupení států, které mají dnes úplně, ale úplně jiné zájmy. Tohle nikdy nemůže fungovat a ono to ani nefunguje. Není to žádná konkurence k USA, NATO a já nevim čemu ještě. Taková je realita.

    Protiamerická koalice jednoduše vypadá jinak :D Máš ve své hlavičce nějakou krásnou propagandu a věříš ji. Nic víc, nic míň.

    A jestli se někdo těší na válku, pak jsi to ty. Protože já nepodporuji agresivní Čínský režim, který provokuje celé své okolí ;)

  • cernakus
    20:24 15.06.2018

    Supreme:

    samozřejmě se mýlíš, jako vždy. BRICs mají jedno hodně důležité společné, nesnášejí USA, protože se jim hrabe v jejich teritoriích. Něco jako VB a SSSR za WW2. Prakticky to byli nepřátelé, ale na zničení Německa je toto Německo spojilo.

    Podívej se, jak státy BRIC hlasují v RB (když tam tedy Indie a Brazílie zrovna jsou). V drtivé většině s Ruskem a proti USA a jeho vazalům.

    Samozřejmě, souhlasím s tím, že si v USA spočítaly prosté počty a uvědomili si, že proti BRICs jsou i se svými vazaly bezvýznamné nuly. Takže se snaží o to samé, co se jim povedlo v 80tých letech s Čínou. Vytáhnout klíčového člena protiamerické koalice z této koalice. Dnes je to samozřejmě Indie, ale jsou teprve na začátku. Rusko je v BRIC tmel a zatím se mu daří Indii držet. Pokud si včas Čínské vedení uvědomí, jaké riziko je pro ně, kdyby se Indie přidala do tábora ameriky, tak se to Americe ani nepodaří.

    Oni totiž státy světa mimo kontrolu USA nemají USA rády ani po politické, ani po obchodní stránce (oprávněně, USA totiž svět doslova vykořisťují). A USA se hodně snaží, aby alespoň v obchodě platilo rozděl a panuj (kdyby se nyní EU s Čínou dohodli na společném obchodním postupu, tak USA z obchodní války hodně rychle vycouvají, protože by je to ekonomicky zničilo). Proto se taky USA snaží tu EU rozeštvat. Lépe se jí kontroluje dvacet národních států, nežli jeden multinárodní gigant.

    Samozřejmě, respektuji, že ty se už klepeš na válku, kde USA vyhladí Čínu, Rusko a všechny další tobě nepohodlné státy, takže se nemusíš namáhat s odpovědí. Bude to přesný opak toho mého názoru. A tudíž zbytečný čas můj i tvůj.

  • Superme
    19:29 15.06.2018

    cernakus - BRICS proti USA :) Jo.. dobré sci-fi, když si člověk uvědomí, že ty země mají více odlišného než společného. Hlavně Indie a Brazílie nemají zájem na to jít jakýmkoli způsobem proti USA a v posledních letech je naopak vidět jejich silnější a silnější příklon k USA.

    Pro Indii je nebezpečí Čína, stejně jako pro skoro všechny země regionu. Je logické, že se ty menší začnou shlukovat a začnou spolu spolupracovat nejenom v ekonomické oblasti, ale i té vojenské. A i přesto je jenom jedna země světa, která jim se stoprocentní jistotou zajístí nenapadení Čínou - USA.

    To jak je Čína pro ostatní nebezpečná ukazuje ale nejlíp Vietnam. Kdo by si před 10, ale i 5 lety dokázal představit, že povolí kovit americké letadlovce ve svém přístavu? Konec konců i Latiská Amerika... Argentina chce mít na hranici s Brazílií a Paraguaí americkou vojenskou základnu. A ani jedné zemi to nevadí... Američané totiž chtěli souhlas všech 3 zemí - od všech ho dostali.

    A když už jsme u BRICS. Ve které části světa bude pro Číňany nejlehčí získat svůj vliv? No ve Střední Asii... ;) Není zřejmě kout světa, kde by Rusové měli větší vliv. A jak na tohle asi budou Rusové reagovat...

  • PavolR
    19:07 15.06.2018

    Dnešná Čína zohráva v kontexte svojho kontinentu i globálnom je podobnú rolu, ako toho času vilhelmovské nemecké cisárstvo. Teda krajiny, ktorá sa všemožne snaží svoj eliminovať nevýhody svojho relatívne neskoršieho nástupu na scénu.
    Ako mocnosť orientovaná na obchod a hospodársky závislá na nepretržitom tranzite sa nemôže sústreďovať iba na budovanie obchodných pozícií v rôznych krajinách, ale aj na zabezpečení obchodných trás vedúcich medzi ňou a týmito krajinami. Toto môžno zabezpečiť iba ich vlastnou kontrolou po celej dĺžke a to buď hospodárskymi (vlastníctvo tranzitnej infraštruktúry) alebo vojenskými prostriedkami (budovanie základní). A to bez ohľadu na to, komu tým šliapne na nohu, alebo si ho znepriatelí.

    Osobne si myslím, že ak v dohľadnej dobe vypukne nejaká veľká vojna (potenciálne svetová), vypukne tentoraz v Ázii a bude sa točiť práve okolo Číny. Európa bude mať dobrú šancu ostať tentoraz bokom, na rozdiel od krajín Afriky a Latinskej Ameriky ...

  • cernakus
    17:30 15.06.2018

    mutual assured destruction. Prostě jisté vzájemné zničení. Ty dvě země mají 1,3 miliardy obyvatel a než by se umoudřily, mrtvých by bylo tolik, že by se umoudřit nedalo (tzv. boj do hořkého konce). Navíc rasy jsou to jiné a zároveň silně rasistické národy...

  • alexa123
    17:21 15.06.2018

    cenakus
    ... válka mezi Indií a Čínou je prostě MAD ...

    Pre tých menej chápavých s IQ hlboko pod 10 čo je môj prípad - čo je MAD?

  • cernakus
    16:15 15.06.2018

    Čína to Rusku děsně komplikuje. Rusko stojí obrovské úsilí udržet Indii ve spolku BRIC jakožto pojistce pro válku s USA, na kterou se tyto chystají.

    Přitom Číně musí být nekompromisně jasné, že Indie, i přes deficit ve výzbroji a politickém zřízení je gigant, na kterého nemá (válka mezi Indií a Čínou je prostě MAD jak z učebnice i bez JZ). Pokud Čína svým nezodpovědným chováním nažene Indii do spárů USA, tak si sama zásadně zkomplikuje svoji situaci ve svých mořích. Dokonce bych věřil, že s Indií, NATO a Japonskem jako vazaly by se USA nejspíše i odvážili napadnout Čínu a vyřešit ji tak jednou provždy (Rusko samo by mělo co dělat ubránit se NATO, takže by nemohlo Číně nijak pomoci). Ostatně, Trump tím směrem nekompromisně míří a jde jen o to, aby američtí zbabělci byli přetlačeni americkými jestřáby (moudří Američané, kteří válčit nechtějí z principu už v americké politice prakticky nejsou).

    Přitom jediné co je třeba, je respektovat Indii jako rovnocenného partnera a nesrat se do jejího rajónu, což je právě Indický oceán, Jižní Asie a samozřejmě ten Pákistán.
    Tak, jako se indie nesere do Čínských moří.

    Indie by pak svému spojenci v BRIC zajistila bezpečnou trasu surovin z Afriky přes Indický oceán s společně by si pak bez obtíží vynutili kooperaci Malajsie a Indonésie v průlivech.

    Jenže to by se Si Ťin-pching nesměl vidět jako druhej Mao říznutej Čingischánem. Svou útočnou politikou se prakticky obalil nepřáteli a Putin má opravdu potíže odolávat na tradičním "dvorku" SSSR americkému frontálnímu vlivovému útoku.

    Nelze se dohodnout se všemi (takový Vietnam půjde raději do holportu s Ďáblem, než by se dohodl s Čínou), ale stačí by Indie a mohou si v klidu Asii naporcovat.

  • Superme
    15:05 15.06.2018

    Mít Pákistán za spojence je spíše za trest. Ta země kromě své polohy nemůže vlastně nic nabídnout. Zato Indie, to už je jiná. A jistý Donald si toho je vědom :)