Galvion: Lehčí už vojenské přilby příliš nebudou. Budoucnost patří elektronice a rozšířené realitě
-
3. 11. 2026
-
0 komentářů
-
Jan Grohmann
Vývoj vojenských přileb se postupně přibližuje hranicím současných materiálových technologií. Další výrazné snižování hmotnosti při zachování balistické ochrany bude stále obtížnější. Kanadská společnost Galvion proto vidí budoucnost především v integraci elektroniky, komunikačních systémů a rozšířené reality. Přilba se má z pasivního ochranného prostředku změnit v aktivní součást digitální výstroje vojáka. O současných technologiích a dalším směřování vývoje hovořil s Armádními novinami na pražském veletrhu Future Forces Forum (FFF) 2026 Alex Hooper, viceprezident společnosti Galvion pro mezinárodní rozvoj obchodu.
Galvion patří mezi výrobce vojenských přileb a systémů napájení a distribuce elektrické energie pro jednotlivé vojáky. Na veletrhu FFF společnost představila mimo jiné přilby Caiman a Hellbender, které reprezentují dva odlišné přístupy k ochraně hlavy.
Caiman byl původně vyvinut pro speciální jednotky. Využívá konstrukci high-cut, tedy s vysoko vykrojenými bočními částmi, které usnadňují používání komunikačních sluchátek a dalšího vybavení. Podle Hoopera se tento typ přileb stále častěji prosazuje také u běžných vojenských jednotek.

Nejlehčí balistická varianta řady přileb Caiman - Caiman UL. Skořepina z UHMWPE váží ve velikosti L pouze 620 g. Určená pro uživatele, kteří požadují vysokou ochranu při minimální hmotnosti; větší foto / Galvion
Caiman je součástí kontraktu realizovaného prostřednictvím alianční agentury NSPA (NATO Support and Procurement Agency). Galvion jej dodává jako standardní výstroj norským, finským a švédským ozbrojeným silám. Používají jej také dánské speciální jednotky, polští vojáci a další zákazníci.
Druhým představeným modelem byla řada přileb Hellbender, který nabízí lepší ochranu hlavy. Přesto podle Hoopera váží jen něco přes jeden kilogram a poskytuje balistickou ochranu odpovídající klasifikaci NIJ IIIA, tedy ochranu proti vybraným pistolovým střelám. Z hlediska současného bojiště však nabývá na významu především ochrana proti střepinám.
Řada Caiman byla původně vyvinuta pro speciální jednotky, ale postupně se prosazuje také jako standardní výstroj běžných jednotek. Vyznačuje se konstrukcí high-cut, nízkou hmotností a možností připojení komunikačních prostředků, nočního vidění a dalšího příslušenství. Zahrnuje čtyři varianty: balistické Caiman UL (Ultra-Light) a Caiman TL (Tactical) a nebalistické Caiman Bump a Caiman SAR (Search and Rescue). Poslední jmenovaná je určena pro pátrací a záchranné operace, včetně činnosti na vodě.
Řada Hellbender nabízí větší pokrytí hlavy a je určena především pro plošné vybavení armádních a bezpečnostních jednotek. Zahrnuje tři balistické varianty: Hellbender UL (Ultra-Light), zaměřenou na minimalizaci hmotnosti, Hellbender TE (Tactical Edition) pro univerzální vojenské použití a Hellbender FE (Federal Edition) s konstrukcí high-cut, vyvinutou podle požadavků amerických federálních bezpečnostních složek FBI a DEA.
„V NATO se dnes stále větší pozornost věnuje střepinové ochraně. Zavedená úroveň se pohybuje přibližně kolem 650 až 670 metrů za sekundu pro malou střepinu. Naše přilba dosahuje více než 800 metrů za sekundu, a přitom zůstává mimořádně lehká,“ uvedl Hooper.

Hellbender UL (Ultra-Light), představená v únoru 2026, je nejlehčí varianta řady přileb Hellbender. Je určena pro plošné zavádění v ozbrojených silách s důrazem na ochranu při minimální hmotnosti. Využívá balistické jádro z UHMWPE; větší foto / Galvion
Rozdíl mezi střepinou letící rychlostí 670 a 800 m/s se může zdát relativně malý. Kinetická energie však roste s druhou mocninou rychlosti. Při stejné hmotnosti má střepina pohybující se rychlostí 800 m/s přibližně o 43 % více energie než při rychlosti 670 m/s.
Střepinová odolnost vojenských přileb se vyhodnocuje podle alianční metodiky STANAG 2920, která využívá standardizované simulátory střepin. Jedním z nejběžnějších je ocelový fragment o hmotnosti 1,1 gramu. Výsledná hodnota V50 udává rychlost, při níž existuje přibližně 50% pravděpodobnost průniku.
Význam střepinové ochrany názorně ukazuje válka na Ukrajině, kde vojáky ohrožují především dělostřelecká munice, minometné granáty a stále rozšířenější útočné drony. Schopnost zachytit rychlejší fragmenty při zachování nízké hmotnosti proto představuje důležitý směr vývoje vojenských přileb.
Přilby Hellbender podle Hoopera již přibližně pět až šest let používají izraelské ozbrojené síly. Galvion tak získává zpětnou vazbu přímo z bojového nasazení.
„Izraelci analyzují každé zranění. Zkoumají, co se stalo, jaká střela nebo jiná hrozba zasáhla přilbu, co přilba zastavila a jak fungovala. Máme proto velké množství zpětné vazby týkající se ochranných schopností našich přileb. Jsou s nimi velmi spokojeni a objednávají další,“ uvedl Hooper.
Skutečné bojiště přináší situace, které laboratorní zkoušky nedokážou plně napodobit. Střepiny zasahují přilbu pod různými úhly a s různou energií. Analýza skutečných zásahů proto může odhalit slabá místa konstrukce a ukázat, kde má smysl ochranu zesílit, aniž by zbytečně rostla hmotnost.
Vedle balistické ochrany a hmotnosti je podle Hoopera stejně důležité pohodlí při dlouhodobém nošení.

Caiman SAR (Search and Rescue) je nebalisticá přilba určená pro pátrací a záchranné operace; větší foto / Galvion
„Můžete mít nejlepší přilbu na světě z hlediska ochrany a hmotnosti, ale pokud není pohodlná, není to dobrá přilba. Proto jsme prošli mnoha vývojovými iteracemi, uživatelskými zkouškami a získali velké množství zpětné vazby, abychom vyvinuli co nejstabilnější a nejpohodlnější vnitřní systém,“ vysvětlil Hooper.
Vojáci totiž nosí přilby dlouhé hodiny společně s nočním viděním, komunikačními prostředky a dalším vybavením. Nevhodné rozložení hmotnosti nebo tlak na hlavu zvyšují únavu a mohou negativně ovlivnit bojovou výkonnost. Proto roste také význam montážních lišt, které umožňují připevnit sluchátka přímo k přilbě, bez nutnosti umisťovat jejich hlavový most pod skořepinu.
Další zvyšování ochrany při zachování nízké hmotnosti umožňují zejména nové druhy vysokopevnostního polyethylenu (UHMWPE) a vysokotlaké výrobní postupy. Podle Hoopera lze díky těmto technologiím zvýšit odolnost přileb dokonce proti některým puškovým střelám. Prostor pro další výrazné snižování hmotnosti se však bez zásadního materiálového průlomu zmenšuje.
Galvion proto vidí budoucnost především v propojení přilby s elektronickými systémy vojáka. Na FFF představil koncepci integrující napájení, datová rozhraní, komunikační prostředky a zobrazovací technologie.

Cortex EVO HALO od Galvionu je modulární elektronický systém, který umožňuje proměnit běžnou vojenskou přilbu v inteligentní platformu propojující senzory, komunikaci, zpracování dat a napájení; větší foto / Galvion
„Mnoho vojáků, zejména příslušníků speciálních jednotek nebo návodčích JTAC, používá systémy řízení bojiště, které mají obvykle na svém koncovém zařízení. Musí se proto dívat dolů na displej. My chceme tyto informace přenést do přístroje nočního vidění nebo průhledového displeje přímo před jejich očima,“ vysvětlil Hooper.
Voják by tak mohl sledovat digitální mapu, polohu vlastních a nepřátelských jednotek nebo obraz z průzkumného dronu, aniž by musel odvracet zrak od okolního prostředí. Zobrazované informace by si mohl přizpůsobit konkrétní misi i její aktuální fázi.
„Naším cílem je propojit napájení a datové schopnosti s přilbou tak, aby přestala být pouze pasivní zátěží na hlavě. Chceme, aby se stala základní součástí systému, který zvyšuje schopnost vojáka přežít, bojovat a plnit úkoly,“ uvedl Hooper.
Koncepce počítá s výpočetní jednotkou, baterií, datovými konektory USB-C, digitálními sluchátky, přístroji nočního vidění a průhledovými displeji. Jednotlivé komponenty mají fungovat na principu plug-and-play, tedy umožňovat rychlé připojení a výměnu. Elektroniku lze podle Hoopera integrovat přímo do nové přilby nebo dodatečně připojit ke stávajícím modelům.
Přenesení digitálního bojiště přímo před oči vojáka však vytváří nový problém. Mapa, poloha vlastních jednotek, obraz z dronu nebo označení nepřátelských cílů mohou zlepšit orientaci, ale současně odvádět pozornost od skutečného okolí. Rozhodující proto nebude množství zobrazovaných informací, nýbrž schopnost systému nabídnout správnou informaci ve správný okamžik.
CORTEX od Galvionu umožňuje zobrazovat data z bojového tabletu TAK (Team Awareness Kit / Tactical Assault Kit) přímo v brýlích pro noční vidění nebo průhledovém displeji na přilbě.
Podobné dilema provází úvahy o rozšíření balistické ochrany na celý obličej. Moderní materiály a zobrazovací technologie umožňují uvažovat o přilbě s ochranným hledím a integrovaným displejem, podobně jako u pilotů bojových letounů. Hooper však upozornil na praktická omezení.
„Ochrana celého obličeje je předmětem diskuse. Problémem je situační povědomí. To je také jeden z důvodů, proč speciální jednotky preferují přilby high-cut, které poskytují více prostoru a méně omezují uživatele.“
Ve Spojených státech již podle Hoopera existují programy zabývající se podobnými technologiemi. Zásadní otázkou ale zůstává jejich použitelnost ve skutečných bojových podmínkách.
„Je otázkou, jak by takový systém fungoval v praxi, když voják plní úkol v terénu. Jak ovlivní jeho situační povědomí? A co se stane, když technologie přestane fungovat? Myslím, že tyto otázky zatím nebyly zodpovězeny,“ uvedl Hooper.
Galvion proto ve svém americkém výzkumném pracovišti Warfighter Lab testuje různé konfigurace ochranných brýlí, celoobličejových systémů a elektronického vybavení.
„Můžeme provádět řadu simulací s různými druhy vybavení. Můžeme například změnit konfiguraci, nasadit celoobličejové brýle a sledovat, jak to ovlivní výkon vojáka v konkrétním scénáři. V této oblasti provádíme rozsáhlý výzkum,“ vysvětlil Hooper.
Moderní přilba dokáže zastavit rychlejší střepiny, váží méně a může vojákovi zobrazovat informace z celého bojiště. Základní požadavek se však nemění: musí fungovat i ve chvíli, kdy selže všechno ostatní. Právě v tom spočívá největší výzva jejího dalšího vývoje.
Vývoj přileb tak naráží na paradox. Zatímco nové materiály umožňují zvyšovat balistickou ochranu při stále nižší hmotnosti, integrace elektroniky přináší další zátěž a složitost. Především však zůstává nezodpovězená otázka, zda přímé zobrazování informací před očima vojáka skutečně zlepší jeho orientaci na bojišti, nebo jej naopak začne omezovat.
Související články
Nové balistické vesty pro Armádu ČR
Armáda České republiky nakoupí pro své vojáky 2291 balistických vest CZ Combat za cenu 68 milionů ...
-
13.02.2015
-
46 komentářů
-
Jan Grohmann
Galvion dodá NATO více než 250 000 balistických přileb Caiman®
Společnost Galvion, globální lídr v oblasti designu a výroby inovativních systémů ochrany hlavy, ...
-
27.01.2026
-
0 komentářů
-
Tisková zpráva
Společnost Galvion uvádí Hellbender™ UL a potvrzuje svou vedoucí pozici v segmentu ultralehkých přilbových systémů
Společnost Galvion, globální lídr v oblasti konstrukce a výroby inovativních systémů ochrany hlavy, ...
-
18.02.2026
-
0 komentářů
-
Tisková zpráva
Jak vznikají špičkové vojenské přilby: Navštívili jsme polský závod Galvionu
Kanadská firma Galvion, čtenářům možná lépe známá pod dřívějším názvem Revision, je známým výrobcem ...
-
19.10.2026
-
1 komentářů
-
Jan Grohmann
Načítám diskuzi...