General John Hyten: Zaostáváme ve vývoji zbraní za protivníky

KC-46A doplňuje palivo za letu C-17 Globemaster III; ilustrační foto; větší foto / Public Domian 

Podle generála Johna Hytena, velitele Strategického velitelství (STRATCOM), pro Spojené státy nepředstavují problém rakety Kim Čong Una nebo ruský jaderný arzenál, ale neschopnost amerického akvizičního systému dostatečně rychle a cenově efektivně zavádět do výzbroje nové zbraňové systémy, resp. dostatečně rychle a cenově efektivně reagovat na nově objevující se hrozby.

Problém současných demokratických vyspělých zemí je raketový nárust byrokracie. Jak říká Miroslav Bárta, přední český egyptolog a autor mnoha knih a přednášek o rozpadech civilizací, byrokracie je nezbytně nutná k řízení státu. Avšak v určitou dobu stát na byrokracii vynakládá více prostředků, než byrokracie vytváří. To je začátek konce (resp. přerodu) civilizace.

“Už ve starých civilizacích sehrávala zpočátku velmi užitečnou roli státní byrokracie. Vybírala daně, přerozdělovala je, podporovala růst ekonomického bohatství a tím i vznik úžasných státních projektů. Nakonec ale byrokracie vždy zbytněla, stala se málo produktivní, spotřebovávala více prostředků, než vytvořila, rostly mandatorní výdaje, a tudíž i zadlužování státu,” uvedl v jednom rozhovoru Bárta.

Jak se to týká vývoje zbraňových systémů? Problém vývoje, výroby a zavádění zbraní v západních zemích nejsou technického rázu, ale především byrokratického, politického a částečně mediálního rázu.

Drobný příklad byrokratické mašinérie: V současné době americké námořnictvo testuje elektromagnetický kanón na pobřeží Virginie. Kvůli testování muselo námořnictvo vypracovat komplikovanou 256 stránkovou studii, jak střelby z kanónu ovlivní mořský život v oblasti, tedy jak budou ohroženy ryby, ptáci, želvy, atd. Díky této studie bylo nutné přesvědčit místní úřady i neziskové organizace, že vypálené projektily neohrozí mořský život v oblasti.

Dalším drobným příkladem je vývoj jaderného raketového pohonu. Ten byl v 60. letech úspěšně testován a byl před zavedením do operačního provozu. Proč ale ani po 60. letech nemáme velmi efektivní jaderný raketový pohon? V 60. letech byly spaliny z jaderného motoru volně vypouštěny do pouště, ale dnes to nepřípadá v úvahu. V současné době je z byrokratického hlediska testování jaderného raketového motoru prakticky nemožné. Technologie existují, ale nejdou otestovat.

Zjednodušeně řešeno, rozbujelá byrokracie je stav, kdy do řešení každého problému zasahuje čím dál více zájmových skupin a vše je svázáno čím dal více předpisy, zákony, novelami, výjimkami a poučkami. Pokud to máme říct prostě a lidsky: ”Všichni do všeho kecají.”

"Jsem velmi znepokojen tím, že náš národ ztratil schopnost rychle postupovat vpřed. A teď máme protivníky, kteří postupují rychleji než my... Pomalu, draze, to je způsob, jakým postupujeme... kritizuji celý proces... celý proces je rozbitý... Musíme postupovat rychleji, ale nepostupujeme a to je pro mě frustrující. Nepostupujeme rychleji než hrozba, a to je špatné," uvedl před několika dny Hyten na konferenci  Air Force Association's Air, Space and Cyber Conference.

"Podívejte se na Kim Čong Una. To, co dělá, je testování, selhání, testování, selhání, testování, selhání, testování a úspěch. Naučil se, jak rychle postupovat vpřed,” uvedl Hyten. Podobně se vyjádřil o Rusku, Číně a Íránu, i když v případě Ruska je podle Hytena překážkou přetrvající zbytnělá byrokracie ještě z dob Sovětského svazu.

Hyten dokonce neváhal označit Pentagon za "komunistické centrum", za skutečně poslední centrálně plánované hospodářství na světě. "Svazujeme ruce našim inženýrům a lidem od akvizic, protože očekáváme, že každý test bude fungovat, a pokud se tak nestane, je to na přední straně novin. Google to zajistí," řekl Hyten. "Ale já vím, co by o tom řekl Hyman Rickover: 'Úspěch nás nenaučí nic; jenom chyby učí.'"

"Bojíme se tak riskovat, že v některých programech vše testujeme každých osmnáct měsíců, protože se tak bojíme selhání... Jak jsme se dostali do bodu, kdy musí každý test fungovat?" zeptal se Hyten. "Chci, aby to fungovalo na konci, protože když nasadíte zbrojní systém, musí fungovat pokaždé, ale když procházíte testovacím programem, chcete jen problém vyřešit."

Podle Hytena za část problémů může zasahování Kongresu do akvizičního procesu, ale velkou část viny má jednoduše celá akviziční kultura amerického ministerstva obrany.

"Máme tak nezdravý vztah k selhání," řekl Hyten. "Neseme na tom vinu všichni stejně, jako všichni ostatní... Protože vám zaručuji, že pokaždé, když admirál Syring, nyní generál Greaves (velitel Agentury raketové obrany - pozn. red.) provede test protiraketové obrany, hned mu volám a ptám se: 'Fungovalo to? Fungovalo to? Fungovalo to?' Měl bych ale volat a ptát se:'Provedl jsi dobrý test?'"

Podle Hytena není problém jen v akviziční komunitě: “Akviziční komunita dělá přesně to, co je povoleno a řeklo se ji, že se to má tak dělat… problém je rozpočtový proces, je to Kongres, je to Vláda, je to Pentagon, je to celá praxe, je to každý."

Generál Hyten ukázal byrokratickou zahlcenost amerického zbrojního průmyslu na vývoji nové mezikontinentální rakety ICBM (Inter-Continental Ballistic Missile) v rámci programu GBMS (Ground Based Strategic Deterrent).

Podle Hytena vývoj a stavba 800 ICBM Minuteman I na začátku 60. let minulého století, včetně vývoje a výstavby kvalitního systému řízení a velení, logistiky a odpalovacích sil, zabrala pouze pět let a stála v dnešních cenách 17 miliard dolarů.


"Heretická" řeč generála Hytena

V současné době, po 50 letech zkušeností s provozem těchto střel, Pentagon odhaduje náklady na vývoj  nástupce ICBM Minuteman na 84 miliardy dolarů a dobu vývoje a zavádění do výzbroje na 12 až 17 let. Přitom střely využijí existující sila, již vybudované provozní zázemí a vývoj nového velícího a řídícího systému se bude řešit v samostatném programu za další miliardy dolarů.

Například legendární průzkumný letoun U-2 byl vyvinut během tří let, první let proběhl v roce 1955 a zařazen do služby byl v roce 1957. V současné době vývoj podobného letadla zabere nejmíň 20 let a desítky miliard dolarů.

Dalším příkladem je vývoj nového tankovacího letounu KC-46 Pegasus. Americký tankovací letoun KC-135 Stratotanker byl vyvinut a zaveden do služby během tři let (1954 až 1957). Letouny pak, byť s jinými motory a lepším vybavením, slouží v americkém letectvu dodnes.

To bylo přitom období, kdy všechny výkresy a výpočty se dělaly ručně. Dnes v období počítačů trvalo americkému ministerstvu obrany a Kongresu deset let, než vůbec vybrali nosný letoun B737. Navíc KC-46 není nové letadlo ale využívá technologie a technologické poznatky z letadel KC-767, které provozuje italské a japonské letectvo.

“Co je sakra tak těžké na tom, vzít stávající letadlo, ověřené miliony hodiny provozu, a přeměnit jej na tanker?” ptal se již v roce 2015 Tyler Rogoway ve svém článku Broken Booms: Why Is It So Hard To Develop & Procure A New USAF Tanker? “Uniká mi něco?”.

Výše uvedené problémy si samozřejmě americké letectvo uvědomuje a snaží se je obejít. Nejvýraznějším posunem je založení Kanceláře pro strategické schopnosti SCO (Strategic Capabilities Office). Úkolem kanceláře SCO je rychle vyvíjet a zavádět do výzbroje nové technologie a obcházet současnou byrokratickou džungli Kongresu, amerického ministerstva obrany a Pentagonu.

Jedním ze současných největších projektů SCO je rychle pokračující vývoj strategického bombardéru B-21 Raider. Avšak SCO je pouze “kapkou v moři” a ke skutečné změně je nutné přebudovat celý akviziční systém.

Obecně se dá říct, že skutečným problémem Ozbrojených sil Spojených států není vývoj a zavádění nových zbraňových systémů, ale nutnost vybudovat nový akviziční systém, který výrazně zrychlí a zlevní vývoj a zavádění nových zbraňových systémů.

Bez nového akvizičního systému americké síly nebudou jednoduše schopny dostatečně rychle reagovat na rychle se objevující hrozby u protivníků, kteří neřeší novinové titulky a to, jak bude jaký politik vypadat v televizní debatě.

Zdroj: The Drive

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

PAK FA: Ruská stíhačka páté generace ponese jméno Su-57

Velitel ruského letectva generálplukovník Viktor Bondarev vojenské televizi TV Zvězda potvrdil nové označení ruské stíhačky páté generace Suchoj T-50. Stíhačka nově ponese název Suchoj Su-57.

Americká armáda testuje lidské a robotické bojové týmy

Americké centrum pro výcvik a vývoj manévrového boje MCoE (Maneuver Center of Excellence) uspořádalo minulý týden demonstrační cvičení “robotického” manévrového boje. Podle americké armády (US Army) ...

Stíhačka F-35A je připravena na boj a ukazuje svaly

V tomto měsíci první dvě letky amerického letectva (USAF) obdrží letadla F-35A Lightning II v konfiguraci "Block 3F", která je nutná pro dosažení plných operačních schopností FOC (Full Operational ...

Vojenský raketoplán X-37B míří opět do vesmíru

Dnes začíná v pořadí již pátá mise OTV-5 (Orbital Test Vehicle 5) amerického bezpilotního vojenského raketoplánu X-37B. Současná mise (stejně jako všechny předchozí) je tajná a o její podstatě se ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 3
  • pjek
    21:28 06.10.2017

    Nejde vůbec o počet účastníků tendru, ale o základní ekonomickou nesmyslnost: Když se zlevní vzstupy (např. materiálová inovace), cena, místo aby poklesla, vzroste. Proč? Přece se musí zvýšit zisk, aby se na něm paraziticky elity napásly. Zatímco v RF se daří držet s polesem nákladů i pokles cen, aniž by trpěly zdroje pro inovace, v USA je to naopak. Nejde vůbec o byrokracii, ale o peněžní psychopaty ve vedení produkčních společností. Tahle ať již liberálně nebo regulovaně kapitalistická ekonomika utěšeně spěje do propasti. A propos, proč dostali US "bojovníci proti teroristům" v Sýrii navzdory převaze od ruských vojenských policistů a následně ponorkových rakeťáků a leteckých bombarďáků na šišku? Kdo bojuje za prachy, tomu se obětovat nechce, kdo bojuje za vlast a ideály spravedlnosti, ten vítězí. Musím jako finančník, ekonom, ekolog a manažer říci, že vyvolávání protiruské hysterie přijde všechny ovce zatraceně draho...

  • overitzda0
    08:30 28.09.2017

    Škoda, že nikdo nezmínil jednu věc která je velmi důležitá. A to nedostatek konkurence při dodávkách do Armády. Vezměte si takové F35. Přístupy dodali jenom dvě společnosti. Na výrobě se podílejí obě. Myslím že cena za program by byla jinde, kdyby se tendru účastnilo 6 nezávislých společnosti.

  • ruleta
    20:10 27.09.2017

    Mno ja bych rekl, ze se tomu rika vyvoj a priklady ohledne zivotniho prostredi jenom potvrzuji, ze je byrokracie potrebna :D A ty nakladove priklady jsou jeste lepsi - ja bych sel do historie a ocenoval cenu treba vyvoje Bf-109 a porovnaval s F-35 a konstatoval, ze Nemci byli financne gramotnejsi, protoze za mene penez vytvorili vice. Debilni? Stejne debilni jako vetsina prikladu.Proste jina doba, jiny kontext, jine potreby, jina cena prace.

    Jedina smysluplna cast je toto "hned mu volám a ptám se: 'Fungovalo to? Fungovalo to? Fungovalo to?' Měl bych ale volat a ptát se:'Provedl jsi dobrý test?'" tj. klasicky PDCA cyklus a nebat se failnout a byt schopen si fail obhajit - a ne fetisisticky dbat na excelovsky svet nakladu a uspechu.

  • copy
    19:49 27.09.2017

    Vyjádření Johna Hytena, je spíše nežli fakt, prosba o další navyšování již tak astronomického vojenského rozpočtu. Jen by mě zajímalo, kdyby tedy byl již dostačující..., no asi nikdy :-)

  • skelet
    18:37 27.09.2017

    Cpt.Morgan: svého času nabízel Northrop levnější variantu B-2. Je klidně možné, že B-21 není nic jiného, než pokračovatel tohoto programu. Navíc mohl jet v rámci "černých" fondů. Plus se mluví o llétajícím technologickém demonstrátoru.

  • Luky
    16:17 27.09.2017

    když jsme tu onehdá probírali závislost na ropě a možných energetických východiscích pro svět...já se nadějně vyjádřil o horké fůzi a už tolikrát tu od té doby byla uštěpačná zmínka o "blouznění" (a to se přitom jedná o technologii, kam jdou miliardy, staví se nadnárodní projekty, publikuje se)
    :-D
    https://www.youtube.com/watch?v=7kqMn9CxUCs

    lecos se dá vytušit o vztahu vědy a moci (předpokládám, že tam hovoří skuteční vědci :)...

  • KOLT
    16:12 27.09.2017

    Charlie, není to jen úřednictvo. Nezapomínejte na politiky a právníky, kteří vymýšlejí složitější a složitější zákony, ve kterých se nikdo nevyzná. Pak si každý hlídá zadek, aby nějaký náhodou neporušil... A neúspěch se neodpouští. Co na tom, že dotyčný zvládl dobře deset věcí, když mu u jedenácté utekl malý detail. Šup s ním ven. To se pak nedivím, že nikdo nechce za nic nést odpovědnost. Než aby vás pak vláčeli novinami, radši si na všechno seženete deset razítek a patnáct posudků :-/

    K těm korporacím bych ještě dodal, že průser jsou také akcionáři, mmj. jejich množství. U firmy vlastněné omezeným počtem osob může existovat nějaká dlouhodobá strategie, podle které se jede. Co na tom, že tenhle rok, a třeba i příští, trochu proděláme, když nás to posune k výdělkům na dalších pět let. Jenže u akciovek už se neřeší dokonce ani roky, nýbrž čtvrtletí. Pod ředitelem, který dva kvartály po sobě nevykázal růst, se už obstojně kývá židle...

  • Charlie
    15:55 27.09.2017

    Jediný způsob, ajk tohle zvrátit, je vyházet uředníky - do posledního. Na co potřebuje akviziční oddělení buhví kolik lidí? Stačí generál, co tomu velí, pár důstojníků, který bude posílat na kontroly (ti by tvořili klíčovou, odborně vzdělanou část procesu) a pár sekretářek.

    Stejné to je s firmami. Jsem toho názoru, že zkorporacení průmyslu totálně zabilo inovaci. Boeing je toho zářným příkladem, ta firma skoupila několik předních výrobců a dneska dokáže prd.

    Další příklad: Lockheed a jejich Skunk Works. Ta díllna byla tak dobrá proto,ž e tomu vládl despotickou rukou geniální konstruktér, který měl schopný malý tým, který šel uřídit a kterému tvrdě šlapal za krk - a fungovalo to, padal z toho jeden geniální nápad za druhým (U-2, SR-71, ale třebas i JetStar).

    Problémem úřednictva totiž je, že neustále vymýšlí předpisy a normy a směrnice. Na všechno jsou potřeba postupy, lejstra, normy všechno se třikrát schvaluje...

  • Rase
    15:25 27.09.2017

    Cpt. Morgan:
    mrkni třeba na letoun A-12 Avenger, ten by byl moderní vlastně i dneska a konstrukce je podobná spíš tomu, co si představujeme jako letoun 6.generace. Přitom vznikal už od poloviny 80.let a v roce 1991 zrušen, kvůli vysokým nákladům (tehdy 100 mil. za kus).

    http://palba.cz/viewtopic.php?f=341&t=7772&sid=0f4061c24c403d12149118d7cb0040f2

  • flash666
    14:57 27.09.2017

    to jak se rika ze: driv se to stavelo pro boj a dneska pro politiky, neni daleko od pravdy...

Stránka 1 z 3