Geopolitická tragédie Evropy

Geopolitická tragédie Evropy
Pohled na balticko-černomořský most z kosmu / Wikipedia (Zvětšit)

Ve Varšavě 18. července letošního roku proběhla velmi zajímavá diskuse o geopolitických problémech Evropy. Diskuze se zúčastnili dva odborníci z Polska a jeden z Německa.

Polská a německá geopolitika

Diskutujícími byli Jacek Bartosiak, Michael Quass a Pawel Behrendt. Jacek Bartosiak je odborník na geopolitiku a strategii. Působí v organizaci Potomac Foundation na pozici Senior Fellow. Je ředitelem společnosti Strategy & Future, která se zabývá strategickými simulacemi. 

Němec Michael Quass je absolventem univerzity v Erfurtu a zaměřuje se na polskou a evropskou politiku. Pawel Behrendt je publicista, překladatel a editor na serveru Konflikty.pl. Zaměřuje se na bezpečnost, konflikty a výzbroj.

Ačkoliv nejde o přímé zástupce polské nebo německé vlády či ozbrojených sil, diskuze umožnila velmi zajímavý pohled do německého a polského geopolitického myšlení. 

Za Armádní noviny uveďme, že geopolitická diskuze v Polsku je jedna z nejkvalitnějších v Evropě a dalece přesahuje úroveň diskuze v České republice nebo Německu. 

Geopolitika přitom dominantě určuje nejen postavení země ve světovém „potravinovém řetězci“, ale také to, jaké jsou (mají být) zájmy dané země, nebo kdo je (má být) přítel či nepřítel.

Geopolitika státu, ostatně jak napovídá název, je nedělitelně svázaná s geografií ‒ proto ČR například nemůže mít stejnou neutralitu jako Švýcarsko. Česká republika oproti Švýcarsku leží na mnohem exponovanějším území, na hranici balticko-černomořském mostu (prostor mezi Baltským a Černým mořem), kde se střetávají zájmy mořských západních národů a suchozemských asijských národů.


Geopolitická mapa Evropy z polského pohledu; větší foto / Strategy and Future

Například prostor Opavska a Ostravska (Brana Morawska ‒ viz přiložená mapa) se ne náhodou stal dějištěm obří druhoválečné Ostravské operace. Jde totiž od nekonečných asijských plání o první rovinatou „odbočku“ směrem na jih, tedy k rozhlehlé Padské nížině a Středozemnímu moři. Pokud by došlo k rozsáhlému vojenskému střetu západ-východ, tak to bude opět místo průchodu hlavních bojových sil, ať už přátelských nebo nepřátelských. 

Ale zpět ke zmíněné diskuzi, která přinesla několik velmi zajímavých tezí ohledně osudu evropského kontinentu. 

V našem článku se zaměříme pouze na Bartosiaka, který je „hvězdou“ polské geopolitiky a mimo jiné přednáší polskému Generálnímu štábu. Naši čtenáři si samozřejmě mohou poslechnout celou přednášku v angličtině (viz níže). 

Zdůrazněme ale, že s Bartosiakem další dva přednášející ne vždy souhlasili a předkládali logicky znějící odlišné pohledy a závěry. Nicméně kompletní výpis jejich reakcí jde za smysluplnou délku tohoto článku. 

Penetrace Evropy ze čtyř směrů

Podle Bartosiaka základem jakéhokoliv civilizačního rozvoje a bezpečnosti je stabilita (vojenská, sociální, ekonomická, atd.), a té se právě Evropě výrazně nedostává. 

Stabilita umožňuje vytvoření společenské smlouvy (respektovaný způsob dělení moci, zdrojů, práce, služeb atd.) mezi vládnoucí elitou a většinovým obyvatelstvem. V oblasti společenské smlouvy je podle Bartosiaka velmi silné právě Německo. Bez stability ale žádá společenská smlouva nemůže vzniknout.

Podle Bartosiaka na Evropu působí vlivy (možné zdroje nestability) ze čtyř směrů, tedy z Ruska, Blízkého východu, severní Afriky a USA.


Zmiňovaná diskuze o evropské bezpečnosti

Z těchto směrů přicházejí vlivy ovlivňující Evropu ve všech směrech její existence. Z pohledu Polska největší hrozbu představuje Rusko a jeho působení na Evropu, resp. na oblasti, které Polsko považuje za svá nárazníková pásma (Pobaltí, Ukrajina) vůči Rusku. Současně jde o nárazníkový prostor, o který se historicky zajímá Německo.

Stabilita oblastí ležících východně, severovýchodně a jihovýchodně od Polska je pro Varšavu klíčová. Proto Polsko intenzivně tlačí na posílení východního křídla NATO, což umenší schopnost Ruska ovlivňovat dění v těchto oblastech. 

V případě Středního východu Evropa již přišla o své nárazníkové pásmo a tedy o možnost kontrolovat vlivy přicházející z této oblasti. Nyní má vše pod kontrolou Turecko, které může zcela podle své libovůle regulovat (či neregulovat) případné zdroje nestability (masová migrace, drogy, terorismus, suroviny) proudící ze Středního východu do Evropy. Evropa již směrem na Střední východ přišla o svůj obranný perimetr a proto si turecký prezident Erdogan může dovolit Evropě vyhrožovat masovou migrací. 

Evropa již také nekontroluje severní Afriku, která přitom má být geopoliticky součástí Evropy. Vliv bývalých koloniálních mocností Velká Británie a Francie v Africe upadá. Nyní je Středozemní moře nechráněnou spojnicí mezi Evropou a Afrikou, přes kterou mohou do Evropy zcela libovolně směřovat lidé, drogy nebo zbraně. Evropa je jednoduše příliš slabá a nerozhodná k uplatnění své vůle v této oblasti.

Vliv z USA je Polskem kvitovaný, ale Bartosiak si není jistý, zda stejnou radost z amerického vlivu má Německo nebo další evropské země. V každém případě Spojené státy představují největší vojenskou sílu na evropském kontinentě. 

Bartosiak toto rozdělení vidí jako startovní bod k jakýmkoliv dalším úvahám o evropské bezpečnosti. Zároveň Bartosiak zdůraznil, jako další výchozí bod do diskuze, že díky své slabosti Evropa není rovnocenným politickým a vojenským konkurentem Spojených států a ni Číny. 

Evropa jednoduše nemůže uplatnit svou vůli (tedy ovlivnit to, jak mají věci probíhat) na podobu norem a pravidel chování v oblasti obchodních vztahů s USA a Čínou. Evropa je tedy zranitelná vůči oběma velmocím, zejména pokud dojde ke konci globalizace a rozpadu globálního obchodu. Obě země tedy mají možnost, například pomocí cel a obchodních blokád, uvrhnout Evropu do chaosu. Naopak možnosti Evropy působit na USA nebo Čínu jsou mnohem omezenější. 

Evropě jednoduše chybí velká strategie, která je nutná k jasnému definování současného stavu Evropy a nutná pro přežití Evropy v probíhajícím světovém střetu velmocí. 

Evropská armáda

Bartosiak upozornil, že pokud Spojené státy opustí mezinárodní řád a dojde ke konci globálního obchodního systému, Německo, aby udrželo společenskou smlouvu, bude muset projektovat svou vojenskou sílu ven, aby dokázalo kontrolovat a udržet toky zboží, technologií, surovin (atd.) do a z Německa. Ekonomickou sílu na to má. 

Problém je ale v tom, že zbytek Evropy to Německu nedovolí. A tím se podle polského odborníka odhaluje klíčový problém Evropy ‒ na evropském kontinentě vždy šlo o to, jak koalice slabších zemí uměla vyrovnávat sílu Německa. Například anglicky mluvící země nikdy nedopustí, aby se z Německa stala vojenská velmoc. 

V případě společné evropské armády je dle Bartosiak nutné odpovědět na následující klíčové otázky:

  • Do jakých akcí bude evropská armáda nasazena?
  • Kde budou rozmístěny vojenské základny?
  • Kdo bude velet?
  • Kdo ji vyzbrojí?
  • Kdo bude zajišťovat údržbu?
  • Kdo zajistí logistiku?
  • Jaké zájmy bude chránit?

Podle Bartosiaka evropští politici sice o společné armádě mluví, ale nedokáží na tyto otázky odpovědět. Dilemat je ale mnohem více.

Půjde například evropská armáda do konfliktu s námořnictvem USA, pokud Spojené státy spustí námořní blokádu Číny (např. zablokují Malacký průliv)? Pokud ne, americká námořní blokace Číny může zničit ekonomiky Německa a dalších evropských zemí. 

Projekce evropské armády do zahraničí je reálná věc (jde o nástroj zahraniční politiky), kterou je třeba plánovat, financovat a přijímat každodenní zásadní rozhodnutí. 

Je to také o vnímání ‒ lze například Spojené státy označit za možného nepřítele evropské armády? Jde o závažné otázky vyvolávající další: Mají evropské země sdílet zájmy (například finský národní zájem si vezme za svůj Portugalsko)? Jak vznik evropské armády ovlivní transatlantickou spolupráci? 

Podle Bartosiaka to je důvod, proč je Německo ve věci společně evropské armády tak opatrné. 

Polský odborník poté připoměl fakt, že Německo odmítlo nakoupit americké stíhačky F-35 Lightning II. Toto odmítnutí je údajně ve Washingtonu obrovským zdrojem znepokojení ve smyslu toho, že Německo nechce mít společnou zahraniční politiku s transatlantickým světem. 

To platí také například o problematice případného masového nasazení evropské armády na východním křídle NATO. Bartosiak uvedl, že si není jistý, zda Polsko v takovém případě příjme německé velení takové operace, protože zájmy Německa a Polska vůči Rusku nejsou a nemohou být (kvůli geografii) stejné. 

Geografie jednoduše vytváří u států rozdílné zájmy. Například Německo nemá velkou armádu protože existuje Polsko a jeho silná armáda tvoří nárazníkové pásmo (nebo předsunutou obranu) vůči Rusku.

To je také důvodem, proč Američané jsou v Polsku, protože USA mají jako jediná země západního světa skutečný potenciál nasadit vojenskou sílu v Evropě proti Rusku. Žádná jiná evropská země nemá skutečné odhodlání nasadit vojenskou sílu vůči Rusku (a Rusové to ví).

Evropská „vojenská dekadence“ umožňuje také silnější čínskou vojenskou přítomnost v Evropě (viz náš článek o výcviku čínských vojáků v Německu). Čínské námořnictvo má údajně v lodích, které pronikají do Středozemního moře, více palebné síly, než německá a francouzská námořnictva dohromady. Navíc pronikání čínské vojenské moci do Středozemního moře bude každý rok čím dál běžnější. 

V Atlantiku lze také čím dál častěji spatřit čínské ponorky a Bartosiaka zajímalo, kdo je bude sledovat. Bude to německé námořnictvo? 

Evropské armády jsou čím dál slabší (například v počtu bojových lodí; počtu moderní munice ve skladech atd.) a nic nenasvědčuje tomu, že by se úpadek evropských armád zastavil. 

Z americké a polské perspektivy jsou tedy slova o společné evropské armádě zcela prázdná, protože od Libye (2011), kde se plně ukázala slabost evropských armád, k žádnému skutečnému zlepšení evropských vojenských schopností nedošlo.

Německá otázka

Bartosiak upozornil, že historie Evropy je tvořena konflikty mezi evropskými státy, což je dané geografickými odlišnostmi a tím pádem jinými zájmy. Tenhle boj zájmů probíhá i u společných projektů evropských bojových systémů (vývoj nového tanku nebo stíhačky). 

Bartosiak poté uvedl, že když je unaven z geopolitiky, také sní o společné jednotné Evropě, tedy Evropě, která vyřeší tzv. „německou otázku“. Onu „německou otázku“ představuje velikost německé ekonomika, který vždy znovu a znovu v dlouhodobém horizontu destabilizuje Evropu. Německá ekonomika totiž dříve nebo později vždy změní distribuci moci v Evropě, což vždy vede k vytvoření vybalanacovací protiněmecké koalice. A v tomto kruhu je Evropa „navždy“ uvězněna. 

V případě evropské armády je podle Bartosiaka klíčová otázka, k čemu ji potřebujeme? Na povrchu se totiž zdá, že Evropa jako celek má stejné zájmy jako Spojené státy. Ostatně všechny evropské země stále mluví o nutnosti spolupracovat s USA. Dle polského odborníka jde ale jen o slova.

Spojené státy totiž od evropských zemí očekávají skutečné posílení jejich armád a především to, aby evropské země vojensky a politicky podpořily Spojené státy ve světové velmocenské soutěži.

Problémem jsou ale rozdílné zájmy evropských zemí. Projekce vojenské síly ve prospěch USA je v zájmu Polska a (možná) Velké Británie. Bartosiak si ale klade závažnou otázku, zda je to také v zájmu Německa. Zájmena s ohledem na vazby Německa na Čínu (např. projekt Nové Hedvábné stezky) je postoj Německa ve světové velmocenské soutěži nejistý. Jde prý o závažnou otázku, která v německé společnosti rezonuje.

Například německá armáda chce americké stíhačky F-35, protože se chce udržovat na technologické špičce v nejmodernějších vojenských technologiích. Politici a německý průmysl jsou ale proti. Provoz a výroba, stejně jako údržba F-35, je totiž plně v rukou Američanů, protože F-35 obsahuje přísně tajné technologie. Evropa sice vyvíjí společnou stíhačku, ale vzhledem k odlišným zájmům evropských zemí a komplexitě celého projektu je vznik evropského stíhače velmi nejistý (minimálně z časového hlediska).

Země s úspěšným příběhem

Bartosiak v pozdější částí diskuze připomněl, že zahraniční politika je o vnucování vůle, tedy o dosáhnutí povolnosti jiných zemí ve prospěch svého vidění světa.  

Někdy k šíření vůle stačí silná ekonomika, někdy letadlové lodě, někdy zase propaganda a dezinformace. Právě Rusko se svou slabou ekonomiku a jen relativně silnou armádu, k vnucování vůle (tedy to, jak mají věci probíhat) využívá propagandu a dezinformace. 

Rusko jednoduše nedokáže vyprávět úspěšný příběh (není atraktivní pro jiné země), takže vnímání ruské síly je terčem posměchu. Rusové proto musí znovu a znovu dokazovat svou sílu a uplatňovat jiné mechanismy, které dovolují Rusku ovlivňovat dění v jiných zemích. Tak se chovaly (chovají) i jiné země, ale používání propagandy je typické zejména pro země, které neumí vyprávět úspěšný příběh (lapidárně řečeno, žádná země nechce být jako Rusko).

Realita je tedy taková, že zahraničí politika je dennodenně svědkem souboje různých zájmů mezi státy. Každá evropská země má přitom jiné zájmy, protože nepanuje ani shoda nad tím, kdo je přítel / nepřítel. 

Například projekt Nord Stream umožní, aby Rusko využilo německý kapitál ke své rozpínavosti. Polsko je samozřejmě proti. Podle Bartosiaka je velmi obtížné, například na cestě ke společné evropské armádě, tyto rozdílné zájmy překonat. 

Polsko přitom musí nést břímě v podobě 1200 km dlouhé východní hranice, která je zdrojem nestability. Polsko tento prostor potřebuje kontrolovat, resp. vědět, co se v něm děje a jaké hrozby se z tohoto prostoru mohou objevit. Polské obavy ale vůbec nezajímají Španělsko nebo Portugalsko. Mimochodem úkolem polských diplomatů je Německu neustále vysvětlovat tyto polské obavy.

Bartosiak se dále zastal Německa, že i přes všechny vyjmenované rizika může stále udělat hodně pozitivních věcí pro stabilitu Evropy. Navíc Německo, i přes slabou armádu, díky svému vlivu a silné ekonomice, může rozhodnout o výsledku střetu mezi Spojenými státy a Čínou. Záleží pouze jen a jen na Německu, jaký postoj zaujme. 

Australská škola 

Na závěr Bartosiak odpovídal na otázky z publika. Bartosiak uvedl, že díky přítomnosti Číny v Africe je tento kontinent stabilizován a africké problémy nemusí ve velkém řešit Evropa. Pokud to ale Čína nebude dělat, musí Evropa projektovat svou politickou a vojenskou sílu v Africe, ostatně stejně, jako to dělá Austrálie v Oceánii a jihovýchodní Asii.

Celá australská obranná strategie je o projektování politické a vojenské moci na tisíce ostrovů ležících mezi Asii a australským kontinentem. Právě tyto ostrovy tvoří nárazníkové pásmo. Tuto předsunutou obrannou linii Austrálie využívá k tomu, aby kontrolovala možné zdroje nestability (masová migrace, drogy, atd.) proudící do Austrálie. Canberra již mnohokrát použila svou moc v této oblasti, což lze označit jako imperiální chování, ale tak to jednoduše funguje. 

Evropa se musí chovat podobně. Pokud Evropa nebude projektovat svou vojenskou a politickou sílu do severní Afriky, nezmůže nic a nebude mít absolutně žádnou kontrolu nad zdroji nestability (masová migrace, drogy, džihádismus atd.) proudící z Afriky do Evropy. To samé platí pro Střední východ.

Tragédie Evropy

Poté se Bartosiak vrátil k problematice o sjednocené Evropě a o společných zájmech. Problém je, že sjednocení států nebo národů bývá velmi často nefér a násilné, což je příklad Spojených států, Číny, Sovětského svazu nebo jakéhokoliv jiného imperia. A tohle je problém také Evropy ‒ Německo se pokoušelo sjednotit Evropu neúspěšně dvakrát a vždy prohráli. Proto jsou tak opatrní ohledně své armády. 

Pokud nedojde ke změně, tedy ke vzniku nějak jednotné evropské zastřešující strategie, resp. k zásadnímu posílení evropských vojenských schopností, a především k znovunabytí evropské odvahy projektovat vojenskou a politickou moc do nárazníkových oblastí, dopadne Evropa jako Čína v 19. století. 

V tomto období Čína neprojektovala svou politickou a vojenskou moc ven, i když byla supervelmocí své doby, a proto ji utekla průmyslová revoluce ‒ možná stejně, jako Evropě utekla digitální revoluce. Výsledkem bylo ovládnutí Číny Britským impériem a století čínského ponížení. 

Pokud Evropa nebude konkurenceschopná v technologiích, trhu, výrobě, produktivitě a vojenské síle, tak ztratí svou výhodu a vliv. Bohužel se zdá, že „tlachající“ Evropa se vzdaluje od zázraku jménem „konec historie“ (ve smyslu Fukuyamy). 

Podle Bartosiaka je právě tato evropská tlachavost a slabost něco, co si Američané myslí o Evropanech, a čím dál více si to myslí také Číňané. Takže toto dekadentní vnímání evropského prostoru je již uloženo v myslích Američanů a Číňanů, tedy mocenských konkurentů Evropy. 

Evropa si musí uvědomit tuto svou pozici a pokusit se postupovat koordinovaně. Bartosiak se ale obává, že to zřejmě kvůli rozdílným zájmům nebude možné. Jde prostě o tragédii úpadku Evropy, kterou musí naše generace prožít.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruslan Puchov: Náhled do ruského vojenského světa

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov je šéfem moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Ruslan Puchov: Rozvoj ruských vojenských schopností do roku 2027

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Chramčichin: Klauni z NATO nás neohrozí, hrozba je Čína

Aleksandr Chramčichin, zástupce ředitele moskevského Ústavu politické a vojenské analýzy, v článku ...

Ostuda roku: Ruští hackeři roky vytírali podlahu s českým ministerstvem zahraničí

Zpráva o tom, že ruští hackeři usedlí v Praze-Karlíně si po pět let řídili český systém udělování ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
    • Jan Grohmann
      12:32 12.12.2019

      Kdo umí aspoň trochu polsky, doporučuji. Lepší popis toho, jak funguje svět, jsem dlouho neslyšel.

      Kdo umí aspoň trochu polsky, doporučuji. Lepší popis toho, jak funguje svět, jsem dlouho neslyšel.

      • Tecka
        19:14 12.12.2019

        Panie Grohmann, obawiam się, że Pana apel może trafić w próżnię.. czyta Pan komentarze (ich poziom) pod artykułem? ;)

        Panie Grohmann, obawiam się, że Pana apel może trafić w próżnię.. czyta Pan komentarze (ich poziom) pod artykułem? ;)

  • analytic
    23:21 10.12.2019

    Pro EU není priorita geopolitika, ale uhlíková neutralita. Bohužel.

    Pro EU není priorita geopolitika, ale uhlíková neutralita. Bohužel.

    • satai
      07:04 11.12.2019

      Uhlíková neutralita je geopolitika.

      Uhlíková neutralita je geopolitika.

      • GlobeElement
        07:55 11.12.2019

        Nikoliv, to je náboženství.

        Nikoliv, to je náboženství.

  • xstandis
    20:34 10.12.2019

    Evropske staty kdysi dobyly a kolonizovaly temer cely svet. Bylo to tim, ze by byly civilizovanejsi, kulturne a hospodarsky vyspelejsi?
    Ne.
    Evropske staty mezi sebou po staleti ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Evropske staty kdysi dobyly a kolonizovaly temer cely svet. Bylo to tim, ze by byly civilizovanejsi, kulturne a hospodarsky vyspelejsi?
    Ne.
    Evropske staty mezi sebou po staleti nepretrzite valcily. Kdyz se jejich armady vydaly do sveta,tak co se tyce vojenske techniky a taktiky nemely konkurenci. Jejich protivnici byli rovnez zdeseni jejich krutosti. Padal jeden stat za druhym do podruci Anglie, Spanelska atd. Prumyslova revoluce umoznila evropskym statum upevnit sve panstvi nad svetem a nakonec svest dve znicujici valky mezi sebou, ktere vedly ke konci jejich nadvlady.
    Velkou silou Evropy je obrovska konkurence mezi jednotlivymi staty.
    Skrýt celý příspěvek

  • jozo
    18:22 10.12.2019

    Čo sa Slovenska týka ja si myslím že najväčšou aj keď teraz extrémne vzdialenou geopolitickou hrozbou pre Slovensko je tiché zbližovanie Maďarska a Polska. Dvoch bývalých susedných ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Čo sa Slovenska týka ja si myslím že najväčšou aj keď teraz extrémne vzdialenou geopolitickou hrozbou pre Slovensko je tiché zbližovanie Maďarska a Polska. Dvoch bývalých susedných ríší so silným veľmocenským sentimentom z dôb minulých (znovuzrodenie veľkomaďarskej a veľkopolskej myšlienky/tradície). Hoci Poľsko nič proti Slovensku nemá, na Maďarské nároky po Trianone pozerá s veľkým pochopením a hlavne pragmaticky ako na príležitosť a keby mohli tak by si našu krajinu v okamihu podelili.
    Jasné že aktuálne sme spojenci vo V4, v NATO a EU a vďakabohu sú tu hrozby a silní hráči ktorí nútia Maďarov a Poliakov aby táto hrozba ostala len v mojej hlave ako paranoja :)
    Ale uzáverom je že pre Slovensko je výhodné aby sa Polsko necítilo bezpečne. Sú tu tri krajiny s najväčším vplyvom na Polsko: Nemecko, USA a Rusko. Podľa môjho názoru Nemci a Rusy nikdy nebudú vidieť Poľsko ako partnera, ale ako krajinu ktorú chcu ovládať a preto Poľsko vsadilo na spojenectvo s USA.
    Výhodou Slovenska oproti Polsku je že môže udržiavať výborné vzťahy aj s Nemcami aj s Rusmi aj s USA naraz a podporovať ich záujmy v strednej Europe. Proste musíme byť pre Poliakov menej čitateľným susedom a tým pádom byť bezpečnejší.
    Samozrejme ja Poliakom neprajem nič zlé, tak isto ako oni nám. Je to len pragmatizmus v geopolitike.
    Skrýt celý příspěvek

    • Double
      21:21 10.12.2019

      Pre nas by bolo idealna zacat vo velkom spolupracovat s Ukrajinou. Ukrajinci sa s Poliakmi nemaju moc v laske. Ak by sa im zacalo darit, tak by boli celkom silnym hracom v regione. ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Pre nas by bolo idealna zacat vo velkom spolupracovat s Ukrajinou. Ukrajinci sa s Poliakmi nemaju moc v laske. Ak by sa im zacalo darit, tak by boli celkom silnym hracom v regione.

      Viem si predstavit spolocny vyvoj noveho tanku (nieco na baze objektu 477 nota), pripadne vyvoj a vyrobu BMP-64 ci BTR-4.
      Skrýt celý příspěvek

  • Jakara
    10:42 10.12.2019

    Vydávat války v Evropě za pokus o sjednocení je totální úlet. Prakticky to byl pokus o ovládnutí Evropy, který dopadl pro Německo špatně (poslední část reparací z I. světové ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Vydávat války v Evropě za pokus o sjednocení je totální úlet. Prakticky to byl pokus o ovládnutí Evropy, který dopadl pro Německo špatně (poslední část reparací z I. světové zaplatili po roce 2000). Je tedy logické, že nijak nespěchají s budováním armády a vsadili na ekonomickou hegemonii. Působení USA v Evropě jim dnes značně nabourává tento trend. Samotný příspěvek je jako vyšitý z příručky NATO - musíte více zbrojit, kupovat techniku z USA, za hranicí Polska číhá zlý medvěd, který Vás sežere. Nenávist na styku Polsko-pobaltí-Rusko (včetně Okrajiny) je dědičná a v minulosti i to Polsko bylo často hlavním agresorem. Současnost odráží i jeden z prvků nestability v Evropě do roku 1939 - snahu o Velkopolsko, kterého se Poláci, i díky svému silnému nacionalismu, nevzdali. Jako buldozer chtějí využít nějakého silného koně v podobě USA, a ten zase potřebuje nějakou radlici (Polsko a evropské státy), jak narušit vývoj ve východní Evropě. Jen odbočka - s Čínou, kterou B. vzpomíná v 19. století pod vládou Britů, to geopolitici totálně podělali. Z otrockého státu se stala světová velmoc v důsledku transformace technologií a v honbě za levnou prací a zisky.
    Článek bez alespoň krátkých oponentních názorů je tak neúplný. Je jen potvrzením toho, že Polsko chce prosazovat svoji zahraniční politiku silou, a chce si osedlat toho divokého bejka, na kterém pojede (USA). A že vlastně prosazování vojenskou hrozbou je správná cesta pro lepší svět. Problém je v tom, že jezdec často z bejka spadne, a nebo bejk zešílí a musí být utracen.
    Skrýt celý příspěvek

    • infi
      11:11 10.12.2019

      Dobre to vystihujes... Soucasne Polsko by si melo uvedomit svou aktualni pozici. Ostatne, ackoli malokdo to vi (nebo vi, ale presto to zamerne ignoruje) Polsko jiz tuto snahu ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Dobre to vystihujes... Soucasne Polsko by si melo uvedomit svou aktualni pozici. Ostatne, ackoli malokdo to vi (nebo vi, ale presto to zamerne ignoruje) Polsko jiz tuto snahu realizovalo a to v letech 1919-1921 v polsko-sovetske valce, kde ziskalo velke uzemi dnesniho Beloruska a Ukrajiny. V roce 1939 vsak soveti obnovili puvodni hranici po 1.sv valce (pochopitelne i za pomoci Hitlera ze zapadu) a dodnes jim to kazdy vycita, pricemz byl to zcela logicky krok, ktery by udelal kazdy stat. My jsme si taky posefovali Tesinko, na ktere melo polsko podepsany pakt s nemeckem (pilsudski-hitler) o rozdeleni - To kdyby nekdo zase chtel vytahovat ribenttropa :)
      Skrýt celý příspěvek

      • GlobeElement
        14:10 10.12.2019

        Rusko napřed anektovalo Ukrajinu a Bělorusko a pak "obnovilo hranice"?

        Kdyby to udělala Ukrajina, OK. Sice ne úplně košer, ale pochopitelné. Ale SSSR?

        Podle této logiky Hitler ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Rusko napřed anektovalo Ukrajinu a Bělorusko a pak "obnovilo hranice"?

        Kdyby to udělala Ukrajina, OK. Sice ne úplně košer, ale pochopitelné. Ale SSSR?

        Podle této logiky Hitler útokem na SSSR obnovoval hranice Polska z roku 1938.
        Skrýt celý příspěvek

      • Janko Paliga
        00:59 11.12.2019

        A neobnovovalo Poľsko svoju republiku spred delenia Poľska medzi Prusko, Rusko a Rakúsko? Teda odjakživa poľské územie ? :-D

        V roku 1939 ZSSR určite neobnovilo pôvodnú hranicu po ...
        Zobrazit celý příspěvek

        A neobnovovalo Poľsko svoju republiku spred delenia Poľska medzi Prusko, Rusko a Rakúsko? Teda odjakživa poľské územie ? :-D

        V roku 1939 ZSSR určite neobnovilo pôvodnú hranicu po 1. svetovej vojne.

        Pakt medzi Nemeckom a Poľskom bol bez tajnej dohody na rozdiel od dohôd Molotov-Ribbentrop. A vznikol 2 roky po tom, čo rovnaký pakt bol podpísaný medzi Poľskom a ZSSR. Vznikol preto, aby sa Nemecko necítilo ohrozené dohodou medzi ZSSR a Poľskom.

        Naštuduj si teda najprv dohody z rokov 1932, 1934 a 1939 a až potom vypisuj. Začni napríklad s Karlom Richterom - Válka začala v Polsku (Utajovaná fakta o německo-sovětské agresi). Česká Volyň a jej rozvoj po rozdelení medzi Poľsko a ZSSR je tiež poučná. Tá poľská sa rozvíjala a tá v ZSSR chradla. - Karel Richter - Historické drama volyňských Čechů
        Skrýt celý příspěvek

        • GlobeElement
          08:05 11.12.2019

          Nemá smysl ospravedlňovat nějakou agresi historickými nároky útočícího státu. Kdo chce, vždycky najde někde v historii okamžik, který ospravedlní cokoliv. Jediným rozumným řešením ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Nemá smysl ospravedlňovat nějakou agresi historickými nároky útočícího státu. Kdo chce, vždycky najde někde v historii okamžik, který ospravedlní cokoliv. Jediným rozumným řešením je uznávat status quo, současné hranice jsou platné a jakákoliv násilná snaha o jejich změnu je neospravedlnitelná a nelegální.

          Z historického hlediska byly doby, kdy polsko-litevská unie ovládala území od Baltu k Černému moři, i doby, kdy nezávislé Polsko ani Litva neexistovaly. Jaká situace je ta správná a spravedlivá a snahy o její obnovení jsou tedy legitimní a spravedlivé?

          Po I. světové válce se nově vzniklé státy servaly o území. Platí to o všech státech, i o ČSR. Něco vybojovaly, něco uhádaly, něco ztratily, v okamžiku podepsání mírové smlouvy a smlouvy o uznání hranic byl nastolen všeobecně uznávaný stav a tím je věc vyřízena. Jakmile někdo přijde s myšlenkou, že přece v roce XY patřilo k jeho říši i území támhle toho státu a tedy mám právo si ho zase vzít, musí dostat přes čumák.

          To bychom válčili věčně.
          Skrýt celý příspěvek

          • SofF
            12:18 11.12.2019

            správně napsáno, jenže vždy se vyskytnou nějaké vyjímky - ale jen vynucené vnějšími aktéry než z touhy po výbojích evropských států, nejkřiklavější příklad je oddělení Kosova a ...
            Zobrazit celý příspěvek

            správně napsáno, jenže vždy se vyskytnou nějaké vyjímky - ale jen vynucené vnějšími aktéry než z touhy po výbojích evropských států, nejkřiklavější příklad je oddělení Kosova a vytvoření obří US základny.
            Jedinou cestou by mělo být demokratické hlasování pro oddělení od mateřských útvarů, jenže tomu se ty intenzivně brání, dokonce i jako v případě Ukrajiny jen o změnu z unitárního státu na federativní, protože dobře ví že samosprávné regiony by se s centrem mohly začít rychle loučit - a to nejen ty východní. Ještě pikantnější je to u francouzských a španělských regionů, kde by ty státy moc netratily, beztak všichni jsou a byli by v EU tak by jim z toho neplynula žádná hrozba. Ovšem dá se na to koukat i tak že tyto nové útvary by byly slabé a zkorumpovatelné, takže by toho mohla využít konkurenční mocnost a postavit tam svá zařízení.
            Skrýt celý příspěvek

  • Takeda
    10:35 10.12.2019

    Já bych měl dotaz asi na pana Grohmanna. Kdo řeší nebo by měl řešit geopolitické otázky u nás?

    Já bych měl dotaz asi na pana Grohmanna. Kdo řeší nebo by měl řešit geopolitické otázky u nás?

  • infi
    09:42 10.12.2019

    Napsat, hlavne o druhem pokusu nemecka, jako o sjednoceni Evropy je vrchol cynismu.

    Napsat, hlavne o druhem pokusu nemecka, jako o sjednoceni Evropy je vrchol cynismu.

    • Poly
      10:06 10.12.2019

      Pragmatismu.

      Pragmatismu.

    • palo satko
      10:20 10.12.2019

      Lenže mnohi historici sa naozaj čuduju, prečo Nemci blbli s vojnou ked chceli aby im patrila Europa. (teda vedia prečo blbli, lebo väčšina boli nacisticki a šovinisticky magori), ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Lenže mnohi historici sa naozaj čuduju, prečo Nemci blbli s vojnou ked chceli aby im patrila Europa. (teda vedia prečo blbli, lebo väčšina boli nacisticki a šovinisticky magori), Nemci mali paradne našlapnute na hospodarsky zazrak, najlepšie strojarstvo, chemiu a vedu. Anglicko a Franciu v tych rokoch už kolonie viac likvidovali hospodarsky než že by im prinašali prospech. A Američania žijuci v Rooseveltovom socializme ani len netušili, že ich svetova vojna a korporatne sukromne zbrojenie posunie aj k svetovej ekomickej dominancii.
      Skrýt celý příspěvek

      • Rase
        10:37 10.12.2019

        Máš pravdu, pokud by Hitler nezaútočil na Polsko a zmírnil rétoriku, tak by Německo evropě opravdu dominovalo. Akorát z našeho pohledu by to byl průšvih a dnes se tady mluví ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Máš pravdu, pokud by Hitler nezaútočil na Polsko a zmírnil rétoriku, tak by Německo evropě opravdu dominovalo. Akorát z našeho pohledu by to byl průšvih a dnes se tady mluví německy. On i ten Beneš se dost bál, že ke světové válce nedojde a budeme v pytli.
        Skrýt celý příspěvek

        • GlobeElement
          13:10 10.12.2019

          Nedominovalo, do roka by krachlo.

          Nedominovalo, do roka by krachlo.

      • GlobeElement
        13:09 10.12.2019
        Oblíbený příspěvek

        To je mýtus, spíš by se hodilo napsat blbost. Německé hospodářství bylo na huntě. Výmarská republika se sice dostala z krize, ale Hitlerovo rozhazování ve snaze získat si dělníky ...
        Zobrazit celý příspěvek

        To je mýtus, spíš by se hodilo napsat blbost. Německé hospodářství bylo na huntě. Výmarská republika se sice dostala z krize, ale Hitlerovo rozhazování ve snaze získat si dělníky (úspěšná snaha) přivedlo Německo do nesplatitelných dluhů. Najdi si, co to byly MEFO směnky, proč proběhla arizace židovského majetku.
        Německo začalo válku, protože nemělo jinou možnost, než loupit v zahraničí.
        Skrýt celý příspěvek

        • infi
          13:50 10.12.2019

          Presne, Nemecko na to ekonomicky nemelo, vse bylo na dluh, tak zacali brat tam, kde byly penize - u zidu a az skoncili s nemeckymi zidy, zacali loupit v sousednich statech a pak i ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Presne, Nemecko na to ekonomicky nemelo, vse bylo na dluh, tak zacali brat tam, kde byly penize - u zidu a az skoncili s nemeckymi zidy, zacali loupit v sousednich statech a pak i ve zbytky Evropy...
          Skrýt celý příspěvek

        • Rase
          13:51 10.12.2019

          Jo, máš recht.

          Jo, máš recht.

        • palo satko
          14:14 10.12.2019

          Globe, Hitler mal viest "ekonomicku vojnu" od uchopenia moci v roku 1933, v roku 1939 už naozaj bolo neskoro.

          Globe, Hitler mal viest "ekonomicku vojnu" od uchopenia moci v roku 1933, v roku 1939 už naozaj bolo neskoro.

          • GlobeElement
            15:15 10.12.2019

            A jak to měl udělat, když Německo na tom ani v tom roce 1933 nebylo nijak skvěle a potřeboval naplnit svůj socialistický volební program?

            A jak to měl udělat, když Německo na tom ani v tom roce 1933 nebylo nijak skvěle a potřeboval naplnit svůj socialistický volební program?

          • palo satko
            16:36 10.12.2019

            Ale ved ho Nemecko nemuselo plnit zbrojením. Teraz vyrabaju všeličo a su ekonomicka velmoc a socialny štat. Okrem toho. Keby Adolfa nenapadlo zautočit na Rusko, tak mu to čo ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ale ved ho Nemecko nemuselo plnit zbrojením. Teraz vyrabaju všeličo a su ekonomicka velmoc a socialny štat. Okrem toho. Keby Adolfa nenapadlo zautočit na Rusko, tak mu to čo dovtedy ziskal bohate stači na to aby Nemci žili ako prasce v žite a vytvoril by supervelmoc a dobil cely svet. Adolf bol netrpezlivy a blbec.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jan Padesátýpátý
            20:41 10.12.2019

            palo satko napsal: "Adolf bol netrpezlivy a blbec."

            Adolf byl šílenec, ale ta šílenost mu málem vyšla. Stačil jeden z následujících bodů :

            - aby USA nepodpořily SSSR dodávkami ...
            Zobrazit celý příspěvek

            palo satko napsal: "Adolf bol netrpezlivy a blbec."

            Adolf byl šílenec, ale ta šílenost mu málem vyšla. Stačil jeden z následujících bodů :

            - aby USA nepodpořily SSSR dodávkami vojenského materiálu
            - aby Japonsko neprobudilo podřimujícího obra USA, ale místo toho zaútočilo na Sibiř
            Skrýt celý příspěvek

          • Janko Paliga
            01:09 11.12.2019

            @ Palo Satko:

            "Keby Adolfa nenapadlo zautočit na Rusko, tak mu to čo dovtedy ziskal bohate stači na to aby Nemci žili ako prasce v žite a vytvoril by supervelmoc a dobil cely ...
            Zobrazit celý příspěvek

            @ Palo Satko:

            "Keby Adolfa nenapadlo zautočit na Rusko, tak mu to čo dovtedy ziskal bohate stači na to aby Nemci žili ako prasce v žite a vytvoril by supervelmoc a dobil cely svet. " A vieš o obrovskom sústredení vojsk RKKA v bialystockom a ľvovskom výbežku v júni 1941? Vieš o vytvorení frontov, ktoré vznikali len v čase vojny, PRED 22.6.1941? Hádaj, načo tam asi bola taká obrovská presila tankov, lietadiel, delostrelectva? Wehrmacht svojho suseda predišiel o pár dní, nič iné ako útok mu nezostávalo .... načapal suseda so "spustenými nohavicami".
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            08:16 11.12.2019

            palo - je jedno, čím plníš socialistické sliby, jestli výrobou hladových zdí, zbraní nebo armádou úředníků, kteří se dloubou v nose. Vždy to vede k zadlužení, které není jak ...
            Zobrazit celý příspěvek

            palo - je jedno, čím plníš socialistické sliby, jestli výrobou hladových zdí, zbraní nebo armádou úředníků, kteří se dloubou v nose. Vždy to vede k zadlužení, které není jak splatit. Situace po druhé světové válce se nedá srovnat, Německo a celá Evropa dostaly americkou pomoc v podobě Marshallova plánu, po první světové nedostalo nic. Navíc bylo ždímáno bezohlednými francouzskými požadavky na reparace - když je nebylo schopno splácet, Francie provedla regulérní vojenskou invazi a požadované uhlí si ukradla.

            To, co je někdy vydáváno za německý hospodářský zázrak, byly sociální programy na dluh. Kdyby je Hitler neudělal, dopadl by jako jeho předchůdci - prohrál by ve volbách.

            Německo se mohlo stát hospodářskou velmocí, kdyby Hitler vůbec nezískal moc a pokračovala vláda výmarské republiky. Ta byla racionální, ale nezajistila dělníkům stabilitu a sociální jistoty. Ono to totiž nejde, mít obojí zároveň, jistotu i růst. Růst je založen na konkurenci a riziku, občas něco nevyjde, firmy krachují, lidé přicházejí o práci - ale jiné firmy prosperují a rostou, tam naopak práci nacházejí. Jenomže je to neustálý stres a je dost lidí, kteří radši smrádek, ale teploučko, sociální jistoty, i když to znamená, že nemají šanci nějakého růstu a především chtějí všechno hned, te´d, pro sebe - co bude za rok, za deset, to je jim srdečně jedno.

            On to osvícený vůdce nějak zařídí.

            Vždyť to samé vidíme dneska u nás.
            Skrýt celý příspěvek

          • palo satko
            21:29 11.12.2019

            Globe, to je teoria o slobodnom trhu a že dlh je zlo. Do všetkych tych poučiek nezapada dnešna Čina, ani medzivojnovy ZSSR, dokonca ani Chile za Pinocheta. Diktatura opierajuca sa ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Globe, to je teoria o slobodnom trhu a že dlh je zlo. Do všetkych tych poučiek nezapada dnešna Čina, ani medzivojnovy ZSSR, dokonca ani Chile za Pinocheta. Diktatura opierajuca sa o armadu a tajnu službu dokaže byt velmi hospodarsky učinna ak narod diktatora poslucha na slovo. A ak je narod dostatočne velky, tak aj velmi nebezpečna. Nemecko sa menilo a cely svet to videl pri Olympiade v roku 1936. Preto boli všetci "pokakani" ked si začal pytat Sudety. Spytal sa ho vtedy niekto na nejake dlhy? Načo, ked dobre vedeli, kolko su Nemci schopni postavit divizii odhodlanych mužov.
            Skrýt celý příspěvek

  • SofF
    01:55 10.12.2019

    celý text se zakládá na minulosti a moc nebere v potaz že názor Francie na neplodná spojenectví s Anglií se může otočit na spolupráci s Německem. To rázem mění celou rovnici. Navíc ...
    Zobrazit celý příspěvek

    celý text se zakládá na minulosti a moc nebere v potaz že názor Francie na neplodná spojenectví s Anglií se může otočit na spolupráci s Německem. To rázem mění celou rovnici. Navíc v nynější době mají oba státy mnohem více společného než kdy v minulosti - obě poražené koloniální mocnosti a pod tlakem americko-britského spojenectví které je ve vztahu jak k Německu tak Francii stejně hluboce vypočítavé. Francii vlastně spojenectví s Británií moc dobrého nepřineslo, vždy byla tím partnerem který je nejvíc bit a dělá tzv. polštář. Aachenská smlouva mnohé mění i naznačuje budoucnost nových evropských aliancí. Pro Slovanské státy tak pro románské je ovšem obrozená karlomanská říše intenzivní hrozba a spojení armád F+N už dělá útvar schopný odolávat i anglosaské agresi tak východní. Ikdyž jako hlavní hrozbu budou takovou alianci považovat obě hlavní námořní mocnosti Br+USA. Rusko si nikdy nárok na panování na moři nedělalo ale Francie ano - a ta s podporou špičkového německého průmyslu může panstvím anglosaských mocností otřást do základů. Navíc pro oba státy je spojenectví hluboce racionální, v době obrů jako je USA a ČLR jinak nemohou čelit výzvám.
    Skrýt celý příspěvek

    • SofF
      02:01 10.12.2019

      P.S: a přes všechny řeči o internacionalitě se ukázalo že jak Macronovi tak Merkel výrazně vadí amerikanizace a dominance angličtiny, hodlají bránít své mateřštiny, což je dobře a ...
      Zobrazit celý příspěvek

      P.S: a přes všechny řeči o internacionalitě se ukázalo že jak Macronovi tak Merkel výrazně vadí amerikanizace a dominance angličtiny, hodlají bránít své mateřštiny, což je dobře a ukazuje pud sebezáchovy a navíc nové úrovně vztahů mezi ještě nedávno chladně na sebe pohlížejícími ústředními státy EU.
      Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      02:33 10.12.2019

      Spolupráca Francúzska s Nemeckom bude zásadná pre budúcnosť Európy tak, ako ju poznáme dnes...

      VB opúšťa EÚ. A aj keby sa tak napokon nestalo, netvárme sa, že VB je skutočnou ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Spolupráca Francúzska s Nemeckom bude zásadná pre budúcnosť Európy tak, ako ju poznáme dnes...

      VB opúšťa EÚ. A aj keby sa tak napokon nestalo, netvárme sa, že VB je skutočnou európskou krajinou. Španielsko a Taliansko majú dosť vlastných problémov. V prípade spoločenských a politických zmien v EÚ budú mať čo robiť aby udržali pokope samých seba, nie to ešte EÚ.

      Ostáva tak len Francúzsko a Nemecko. Francúzsko však tiež nie je etalón európskej jednoty. Francúzsko si vždy šlo nejak tak vlastnou cestou. Výsledkom boli Rafale či Lecrerc Už dokonca vystúpili aj z NATO. Nemyslím si teda, že práve Francúzsko by silou mocou zachraňovalo európsku jednotu.

      Ostáva len Nemecko. Ak by USA odišli z Európy a sústredili sa na juhovýchodnú Áziu, tak okrem Nemecku by tu nebola ani potencionálna sila schopná udržať bezpečnosť EÚ.

      Existujú teda 2 scenáre (za predpokladu, že USA z Európy odídu):

      1/ Nemecko obnoví vojenskú suverenitu a vybuduje armádu ktorá je hodná ekonomickej a politickej sily Nemecka. Teda nie rúčky od metly natreté čiernou farbou miesto guľometov. Nie vojaci čo sa vozia v dodávkach s lopatami za účelom revitalizácii vojenských cintorínov ale reálne použiteľná vojenská sila ktorá bude EÚ chrániť navonok aj dovnútra

      2/ Nemecko bude pokračovať v silovej politike tam, kde skončilo (alebo začalo?) po II. svetovej vojne. V takom prípade EÚ prestane vykazovať jednu zo základných funkcií štátu - schopnosť obrany a EÚ sa opäť zmení na ekonomické spoločenstvo uhlia a ocele inak viacmenej nezávislých štátov kde si každý robí čo chce.

      Scenár číslo 2 by znamenal fakticky zánik EÚ a potom by už Poľsku nebránilo nič aby SR a ČR ponúkli svoje ochranné krídla vystužené americkými zbraňami a záujmami.

      Mimochodom, Rusko... To bude mať veľmi ťažkú pozíciu v prípade, že USA pôjdu do stretu s Čínou. Ich ďalšia budúcnosť a snáď aj existencia budú záležať od toho, na ktorú stranu sa pridajú. Rusko si nemôže dovoliť ostať na strane porazených. Ak chce obnoviť impérium, musí byť na strane víťazov. Avšak za predpokladu, že víťazom nebude Čína. Tá by sa po prípadnej porážke USA nezdráhala vôbec ničoho. Ani požierania osamoteného Ruska. Rusko má len jedinú šancu. Spoločne s USA eliminovať Čínu rovnako, ako spolu eliminovali Nemecko.
      Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    21:24 09.12.2019

    Svet sa neustále mení a vyvíja. A ani taký svet tak, ako vyzerá dnes tu nebude navždy. Končí sa totiž jedna éra. Je to éra ktorá vychádza z výsledkov II. svetovej vojny a krátkom ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Svet sa neustále mení a vyvíja. A ani taký svet tak, ako vyzerá dnes tu nebude navždy. Končí sa totiž jedna éra. Je to éra ktorá vychádza z výsledkov II. svetovej vojny a krátkom čase po nej. Svet sa vtedy rozdelil na východ a západ.

    Táto éra končí paradoxne s koncom poslednej generácie ľudí ktorí tieto dramatické zmeny zažili na vlastnej koži. O niekoľko rokov už na planéte nebude nikto kto zažil hrôzu druhej svetovej vojny.

    Východ však už neexistuje. Ekonomicky skolaboval vinou technologického zaostávania, nevhodných investícií, absenciou konkurenčného prostredia ale hlavne budovaním sebaklamu obludných rozmerov, že sme vo všetkom najlepší.

    Ekonomický vyspelejší západ reprezentovaný USA ekonomicky neskolaboval ani nestratil pozície. Naopak, podarilo sa mu v Európe svoj vplyv rozšíriť do celej stredovýchodnej Európy.

    Pred USA stojí nová výzva. Zápas opäť o prežitie resp o to, či si udrží status svetového hegemóna. Tento boj ktorý opäť predurčí obraz sveta na dlhé desaťročia. Súperom už nebude Nemecko ani ZSSR. Tým súperom o pomyselné smetisko bude Čína.

    To prirodzene znamená, že USA budú nútené opustiť pozície v Európe a presunúť svoju pozornosť na Áziu. Nie však úplne. Pravdepodobne si USA ponechajú v Európe 2 ,,kolónie". VB a Poľsko.

    Nemecko ako ekonomická hybná sila Európy bude musieť zmeniť svoj postoj a opäť budovať status asertívnej veľmoci. Prirodzene spolu s Francúzskom. Bezvládie a anarchia v Európe bez ,,otca" ktorý vie umravniť neposlušných synov by totiž mohlo skončiť celým radom konfliktov
    Skrýt celý příspěvek

  • Argonaut.CZ
    20:11 09.12.2019

    Diskuzi chápu jako hledání podkladů pro potvrzení polských ambicí. USA hledají ve východní Evropě "kontakt" a nejvíce se hodí momentálně Polsko. Ostatně, dá se na to pohlížet i ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Diskuzi chápu jako hledání podkladů pro potvrzení polských ambicí. USA hledají ve východní Evropě "kontakt" a nejvíce se hodí momentálně Polsko. Ostatně, dá se na to pohlížet i jako sondáž ze strany USA, protože Potomac Foundation je dle svých stránek partner decision markerů v Kongresu, vojenských kruhů USA,... Tudíž tento postoj může být součástí širšího obrázku chtěné dělby sfér a vypouštění testovacích balonků.

    Je pikantní, že podle toho schémátka si Poláci troufají na oblast, která má větší populaci, než samotné Polsko. Zas tak dobře na tom nejsou:) a opravdu bych to vnímal spíše jako jejich velikášství, které někdo živí.

    Důležité ale je, že diskuzi vedou, byť s ní nemusím souhlasit.

    Osobně bych nepodceňoval Německo - jednak vzrůstá problém imigrantů a Německo bude chtít tento problém co nejdříve exportovat, a to na východ, druhak Německo ještě pořád jede na vlně strojírenství, chemie a aut a jeho výsledky dotují i "východní kolonie dcer", které poskytují levné subcelky, na které dávají Němci finální přidanou hodnotu. Otázka za milion je, kam a s jakými výsledky se to může vyvrbit. Nicméně historická zkušenost pro nás není pozitivní ani s Německem, ani nakonec s Polskem - Těšínsko se řešilo do konce 50. let, i když dnes by aspon toto mohlo být považováno za uzavřené (jistě ne všemi Poláky).
    Skrýt celý příspěvek

    • GlobeElement
      09:32 10.12.2019
      Oblíbený příspěvek

      Německo není naším historickým soupeřem. Ve skutečnosti bylo mnohem častěji naším spojencem, než nepřítelem. České země byly součástí německé říše, ne protivníkem. Války, které se ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Německo není naším historickým soupeřem. Ve skutečnosti bylo mnohem častěji naším spojencem, než nepřítelem. České země byly součástí německé říše, ne protivníkem. Války, které se v historii vedly, byly motivovány snahou stát se dominantní silou v německém prostoru a ve skutečnosti asi nejslavnější (nebo jedna ze dvou nejslavnějších) bitva na našem území, u Hradce Králové, neměla za cíl připojení naší země k Německu, ale naopak vyloučení tehdejšího Rakouska (hlavně kvůli nám) ze vznikajícího jednotného německého státu.

      To Polsko je na tom jinak. Polsko bylo s Německem jen sousedem, s někdy lepšími, jindy složitějšími vztahy.
      Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    18:51 09.12.2019

    Ten Polák zapomněl zmínit hlavní princip geopolitiky.
    Podle tohoto principu by se mělo obávat hlavně Rusko.
    Protože kdo ovládne východní Evropu ovládne Heartland to mu umožní ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ten Polák zapomněl zmínit hlavní princip geopolitiky.
    Podle tohoto principu by se mělo obávat hlavně Rusko.
    Protože kdo ovládne východní Evropu ovládne Heartland to mu umožní ovládnutí Euroazie a Afriky.Po té následuje ovládnutí celého světa.
    Proto nacistické Drang nach Osten.
    Skrýt celý příspěvek

    • satai
      19:45 09.12.2019

      To není žádný hlavní princip geopolitiky ale jenom jedno z mnoha tvrzení, které realitu zjednodušují do líbivých tezí.

      To není žádný hlavní princip geopolitiky ale jenom jedno z mnoha tvrzení, které realitu zjednodušují do líbivých tezí.

      • satai
        19:50 09.12.2019

        Notabene to tvrzení dostalo dost velký výprask dějinami dvacátého století, kde valnou část mělo Heartland pod kontrolou Rusko a to dopadlo jak?

        Notabene to tvrzení dostalo dost velký výprask dějinami dvacátého století, kde valnou část mělo Heartland pod kontrolou Rusko a to dopadlo jak?

        • Tesil
          19:59 09.12.2019

          Rusko netoužilo ovládnout celý svět,maximálně své blízké okolí.

          A které jsou ty další nezjednodušené,nelíbivé teze?

          Rusko netoužilo ovládnout celý svět,maximálně své blízké okolí.

          A které jsou ty další nezjednodušené,nelíbivé teze?

          • Jan Padesátýpátý
            20:18 09.12.2019

            Korea, Kuba, Angola (to jsou jenom příklady) - to je blízké okolí Ruska?

            Korea, Kuba, Angola (to jsou jenom příklady) - to je blízké okolí Ruska?

          • satai
            20:23 09.12.2019

            Explicitně vyjadřovalo touhu vládnoucí ideologii rozšířit na celý svět (samozřejmě pod svým vedením) a dokonce to vydávalo za dějinnou nutnost. Když lžeš, tak ne úplně debilně.

            Explicitně vyjadřovalo touhu vládnoucí ideologii rozšířit na celý svět (samozřejmě pod svým vedením) a dokonce to vydávalo za dějinnou nutnost. Když lžeš, tak ne úplně debilně.

          • Marťan
            21:06 09.12.2019

            Jan Padesátýpátý:
            Jen taková malá technická: Rusko má se Severní Koreou 12 km hranici, takže není úplně divné tuto zemi vnímat jako blízké okolí dálného Ruska.

            Jan Padesátýpátý:
            Jen taková malá technická: Rusko má se Severní Koreou 12 km hranici, takže není úplně divné tuto zemi vnímat jako blízké okolí dálného Ruska.

          • Tesil
            22:00 09.12.2019

            Jan Padesátýpátý
            Na rozdíl od Trockého Stalin ani ostatní vládci SSSR netoužili po nějaké světové revoluci.To,že měli své zájmy a snažili se uplatnit svůj vliv bylo součástí boje ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jan Padesátýpátý
            Na rozdíl od Trockého Stalin ani ostatní vládci SSSR netoužili po nějaké světové revoluci.To,že měli své zájmy a snažili se uplatnit svůj vliv bylo součástí boje mezi velmocemi.
            V případu korejské války šlo SSSR o odvedení pozornosti USA od Evropy do Asie.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jan Padesátýpátý
            08:30 10.12.2019

            Marťan:
            uvědomil jsem si, že korea není nejlepší příklad. Vietnam by byl vhodnější.

            Tesil:
            samozřejmě, že Stalin a jeho následovníci by byli šťastni, kdyby se jim podařilo ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Marťan:
            uvědomil jsem si, že korea není nejlepší příklad. Vietnam by byl vhodnější.

            Tesil:
            samozřejmě, že Stalin a jeho následovníci by byli šťastni, kdyby se jim podařilo ovládnout celý svět. Jenom si ale uvědomili, že představy jejich předchůdců, že vyhlásí celosvětovou revoluci, a dělníci ve všech zemích nadšeně povstanou, byly naivní.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            14:13 10.12.2019

            Ovšem jakmile ovládlo své blízké okolí, zjistilo, že kolem těchto nových území je další blízké okolí, a chtělo ovládnout i toto blízké okolí a tak dál, až bude celý svět světem ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ovšem jakmile ovládlo své blízké okolí, zjistilo, že kolem těchto nových území je další blízké okolí, a chtělo ovládnout i toto blízké okolí a tak dál, až bude celý svět světem míru, tedy Ruska.
            Skrýt celý příspěvek

  • ARES
    18:13 09.12.2019
    Oblíbený příspěvek

    Je třeba ocenit článek, který nás seznamuje s geopolitickým uvažováním našeho severního souseda v celoevropském konceptu. Jacek Bartosiak dobře vystihuje ty problémy, které Evropu ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Je třeba ocenit článek, který nás seznamuje s geopolitickým uvažováním našeho severního souseda v celoevropském konceptu. Jacek Bartosiak dobře vystihuje ty problémy, které Evropu sužují. Problém je ovšem v tom, že ve svém uvažování vychází z toho, že považuje geopolitické problémy Polska za evropský středobod. To je ovšem jen ztěží akceptovatelné ostatními evropskými národy či státy. Jak je uvedeno: "Polské obavy ale vůbec nezajímají Španělsko nebo Portugalsko". Problém je v tom, že to nezajímá ani ostatní západoevropské národy. Jako bývalé koloniální státy nikdy nevěnovaly pozornost dění všemu, co se odehrávalo ve střední a východní Evropě a na Balkáně. Konec konců Mnichovská dohoda je toho dokladem. A nelze očekávat, že se to v budoucnu nějak změní. Mentalita národů je dlouhodobý faktor historického vědomí. A již jen vymezení oblasti přímého geopolitického zájmu Polska, jak ukazuje přiložená mapa, musí logicky vzbudit negativní reakci Litvy, Lotyšska, Běloruska a zejména Ukrajiny.
    Geopolitické problémy nejde léčit vojenskými prostředky. V tom máme poučení z první a druhé světové války. Zadupání Německa Versailleskou smlouvou přivedlo k moci Hitlera a přineslo druhou světovou válku. USA se z toho poučily, a proto mimo jiné přišly s Marshallovým plánem. To, že tento princip "win-win" se neuplatnil po pádu železné opony nás málem vrací to stavu po Versailleské smlouvě a tím k obavám, aby se neopakovala obdobná situace.
    Skrýt celý příspěvek

  • PetrTechnik
    16:32 09.12.2019

    Musím říct,že je velmi výstižně napsané.

    Musím říct,že je velmi výstižně napsané.

  • vixl
    15:50 09.12.2019

    polské vlhké velmocenské sny

    polské vlhké velmocenské sny

  • Wanislav
    14:54 09.12.2019
    • (2)
    Oblíbený příspěvek

    Bez silné a samostatné Evropy to prostě nepůjde. To vše co popisujete pánové níže je bohužel včerejšek. Nutné se smířit s tím, že USA jako parter Evropy je nevyzpytatelný. Evropa ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Bez silné a samostatné Evropy to prostě nepůjde. To vše co popisujete pánové níže je bohužel včerejšek. Nutné se smířit s tím, že USA jako parter Evropy je nevyzpytatelný. Evropa se bohužel od 90 let veze na mocenských zájmech USA. Rusko mocensky (ne-ekonomicky) sílí a minimálně by si opět rádo vytvořilo nárazníkové pásmo, viz Ukrajina. Do tohoto nárazníkového pásma by rádo vzalo všechny země bývalého východního bloku, tedy i nás. Pokud si myslíte, že pokud se podaří Číně mocensky obsadit oblast jihočínského moře, poté se zastaví? Ne jen budou oblast svého vlivu posouvat dál. To že staví ostrovy na sporných místech je fakt, tak jako ruská vojska na Ukrajině. Prosím, ospravedlnění toho jestli tam mají či nemají bít řešit nechci. Prostě to berme jako fakt.
    Bude-li mít Evropa stejný klacek v ruce, bude s mocnostmi lehčí soužití v míru.
    Skrýt celý příspěvek

    • Wanislav
      14:55 09.12.2019

      pardon za být

      pardon za být

  • technik
    14:32 09.12.2019
    • (15)

    Tolik slov a přitom taková blbost. Se divím že vůbec se autor článku spolu s výše jmenovanými diskutujícími mají klidný spánek když je kolem nás tolik čínské a ruské hrozby.
    Mě ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Tolik slov a přitom taková blbost. Se divím že vůbec se autor článku spolu s výše jmenovanými diskutujícími mají klidný spánek když je kolem nás tolik čínské a ruské hrozby.
    Mě spíš trápí zmenšující se evropská populace, rozvoj pseudohumanismu, ztráta národní identity, neustále vměšování do suvenerity státu EU. O migrantech zatím nemluvím, ty budou na pořadu dne v Čr tak za 20 let.
    Skrýt celý příspěvek

    • otecko
      15:30 09.12.2019

      Četl jste ten článek? Protože kdyby jo, tak právě to, co vás trápí je popsáno v posledních třech odstavcích a je to -ve zkratce- ta tláchající Evropa...

      Četl jste ten článek? Protože kdyby jo, tak právě to, co vás trápí je popsáno v posledních třech odstavcích a je to -ve zkratce- ta tláchající Evropa...

  • palo satko
    14:07 09.12.2019
    • (13)

    Poliaci maju traumu uplne rovnaku aku maju Madari alebo Sudetaci. Nedokažu si priznat vlastne chyby, omyly a zločiny, ktore zakonite viedli k ich poražkam a rozpadu ich držav. To ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Poliaci maju traumu uplne rovnaku aku maju Madari alebo Sudetaci. Nedokažu si priznat vlastne chyby, omyly a zločiny, ktore zakonite viedli k ich poražkam a rozpadu ich držav. To že sa rozpadla I. Rzeczpospolita bolo dane ich vnutornou politikou a polsky neporiadok využili Nemci, Rakušania a Rusi spoločne. Tym dvom zapadnym Poliaci odpustili, ale Rusom neodpustia nikdy. Je to v ich narodnej povahe, ale da sa s tym žit, ked robite hotdogy v Irsku.
    Takže mame članok napisany rusofobnym revanšistom preoblečenym za experta. Poliaci opät namiesto realistickej politiky, hladaju neustale "velkeho ochrancu", ktory bude stat za nimi, ked budu cez hranice havkat na tentoraz na ruskeho Dunča.
    Američania im dali jasne najavo, ked odmietli napad s tankovou diviziou tzv Fort Trump, že s Ruskom si budu robit vlastnu politiku a ani nahodou nebudu tancovat polonezu podla polskych nôt. Ked nepochodili s Trumpom, tak to skusili s Nemeckom.
    Tento članok je typickym obvinením dalšieho mocneho, ktory by mal kryt Poliakom chrbat a Nemcom sa po dejinnych skusenostiach ani troch nechce. To, že ich Nemci posielaju s agresivnou protiruskou politikou "k šipkum" nie je tragedia a slabost Europy, ale jednoduche odmietnutie pridat sa k hlupakovi, ktory chce skočit do studne.
    Europa ma vdaka EU a Nemecku jedinečnu šancu žit v mieri a využivat narodnu a kulturnu rôznorodost a štatnu rozbrobenost vo svoj prospech. To je vyhoda a nie slabost, ako sa tu Bartosiak natlačit nam do hlavy. USA nas nenapadnu, Čina nas nenapadne a ani Rusko nas nenapadne. Su to jednoducho klamstva. Europa ma ine problemy ktore môžeme súhrne nazvat "zelenym marxizmom"
    Naučil som varit kohuta na vine, mat rad currywurst a sypat v zime na chodnik polsku sol. Prečo by som mal tento pekny život menit, za predražene americke zbrojenie a provokovanie Ruska. Pre polsku nacionalisticku traumu? Tudle!
    Skrýt celý příspěvek

    • Takeda
      14:28 09.12.2019

      Hmm, vaši jistotu bych fakt chtěl mít.

      Hmm, vaši jistotu bych fakt chtěl mít.

    • Storm
      14:41 09.12.2019
      • (8)

      Moc dlouhé...
      Moc trapné...
      Moc ujeté...
      Dej si tu kravinu radéji na svůj web tam sklidíš svou pětiminutovou slávu...

      Moc dlouhé...
      Moc trapné...
      Moc ujeté...
      Dej si tu kravinu radéji na svůj web tam sklidíš svou pětiminutovou slávu...

    • strikehawk
      14:57 09.12.2019

      Díky za slušný komentář a rozbor. V zásadě to vidím stejně. Stačí se podívat na onu mapku zobrazující polský geopolitický pohled na Evropu a je jasno jaký svět/Evropu by si autor ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Díky za slušný komentář a rozbor. V zásadě to vidím stejně. Stačí se podívat na onu mapku zobrazující polský geopolitický pohled na Evropu a je jasno jaký svět/Evropu by si autor představoval. Tlustá přerušovaná čára naznačující zbytkový ruský vliv evidentně míjí jak Černé moře tak i Balt.
      I tak ovšem nezohledňuje vývoj v Arktidě, protože Rusku by stále zbýval strategicky nedocenitelný přístup a v podstatě kontrola budoucí severní mořské dálnice mezi Evropu a Asií tak jak oteplení moří a mizející ledový příkrov v Severním ledovém oceánu dovolí.
      Určitě podnět pro toho šílence Bartosiaka k přepracování mapky :-)

      Sympatický náznak realismu je alespoň fakt, že ČR a SR milostivě vynechali ze své "Polské ˇˇRíše" kam jinak suverénně řadí jak Bělorusko a Ukrajinu.

      Vůbec nechápu proč by střední Evropa, Německo, Francie a celý zbytek Evropy měl tohle podporovat a jaká by měla být naše motivace …...
      Skrýt celý příspěvek

      • stepan
        16:56 09.12.2019

        Polsko se tak dlouho bude sr*t do velmocenske politiky, az to skutecne velmoci nevydrzi a Polsko opet zaplace. Z historie vime, ze Nemec radeji jednal s Rusem, nez s Polakem.

        Polsko se tak dlouho bude sr*t do velmocenske politiky, az to skutecne velmoci nevydrzi a Polsko opet zaplace. Z historie vime, ze Nemec radeji jednal s Rusem, nez s Polakem.

        • Robo
          17:47 09.12.2019

          Samozřejmě že Hitler raději jednal s Rusama . Poláci nebyli narozdíl od Stalina ochotný po boku Hitlera rozpoutat II. Svět.válku . To spáchali jenom Rusáci .

          Samozřejmě že Hitler raději jednal s Rusama . Poláci nebyli narozdíl od Stalina ochotný po boku Hitlera rozpoutat II. Svět.válku . To spáchali jenom Rusáci .

          • palo satko
            18:45 09.12.2019

            Hitler nerozputal svetovu vojnu. Vojna bola len medzi Nemeckom a Polskom a Slovenskom a Polskom. sic. Svetovu z nej urobili Briti a Francuzi a ich domínia, ked vyhlasili Nemecku ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Hitler nerozputal svetovu vojnu. Vojna bola len medzi Nemeckom a Polskom a Slovenskom a Polskom. sic. Svetovu z nej urobili Briti a Francuzi a ich domínia, ked vyhlasili Nemecku vojnu. Hitler nechcel v septembri 1939 vojnu s Velkou Britaniou a vlastne ju nechceli ani Briti. Formalne niečo vyhlasili a sedeli aj s Francuzmi na zadku, preto sa tomu vravi Sitzkrieg. Rusi sa pripojili až o dva tyždne neskor. Dva tyždne po Slovensku. :)
            Skrýt celý příspěvek

          • Double
            19:12 09.12.2019

            Tak urcite :D Poliaci sa vedeli dohodnut s Hitlerom, ved spolocne s nim si urvali kus Ceskoslovenska!

            Tak urcite :D Poliaci sa vedeli dohodnut s Hitlerom, ved spolocne s nim si urvali kus Ceskoslovenska!

          • flanker.jirka
            19:59 09.12.2019

            Robo
            takto uvažovali poláci:
            https://cs.wikipedia.org/wiki/...

            Robo
            takto uvažovali poláci:
            https://cs.wikipedia.org/wiki/...

          • Robo
            09:37 10.12.2019

            flanker.jirka
            A takto uvažovali Rusové :

            https://cs.m.wikipedia.org/wik...
            https://cs.m.wikipedia.org/wik...

            flanker.jirka
            A takto uvažovali Rusové :

            https://cs.m.wikipedia.org/wik...
            https://cs.m.wikipedia.org/wik...

          • Robo
            09:44 10.12.2019

            palo satko
            Tvrdit že Hitler nerozpozpotal II.svet.valku je ještě větší lež , než kterou předkládají popírači holokaustu .
            Zkuste říct takovou sprostou lež u vás v Rusku a rána se ...
            Zobrazit celý příspěvek

            palo satko
            Tvrdit že Hitler nerozpozpotal II.svet.valku je ještě větší lež , než kterou předkládají popírači holokaustu .
            Zkuste říct takovou sprostou lež u vás v Rusku a rána se nedožijete .
            Skrýt celý příspěvek

          • palo satko
            10:47 10.12.2019

            To, Hitler nerozpútal 1.9.1939 Svetovu vojnu je fakt. Vyhlasil vojnu Britanii? Francii? USA? Snad ZSSR? Jedine čo môžeme tvrdit je že utok na Polsko viedol k Svetovej vojne, ale ...
            Zobrazit celý příspěvek

            To, Hitler nerozpútal 1.9.1939 Svetovu vojnu je fakt. Vyhlasil vojnu Britanii? Francii? USA? Snad ZSSR? Jedine čo môžeme tvrdit je že utok na Polsko viedol k Svetovej vojne, ale svetovuv ozajstnom slova zmysle z nej urobilo britske ultimatum. Ta vojna sa stala svetovou až ked sa do nej prihlasil "SVET": Kanada, Australia, India, Taliansko a severna Afrika. Svet naozaj nie je len uzemie medzi Rýnom a Vislou.
            Dodnes sa mnohi čuduju, prečo Briti dali 31.3.1939 zaruku Poliakom pre Danzig, ked im už v Mnichove bolo jasne, že s Nemcami prehraju nielen Poliaci ale aj Briti a Francia. Nikdy vas nezaujimalo prečo Briti nevyhlasili vojnu Rusom kvoli Polsku, ale neskôr ju vyhlasi Finom, ked ti sa branili Stalinovi. Dejiny nie su take jednoduche ako si mnohi myslia.
            Ja nežijem v Rusku, ale faktom je, že pre Rusov začala vojna 22.6.1941 račte si všimnut že pre Rusov je ich Velka vlastnecka dôležitejšia ako Druha svetova.
            Skrýt celý příspěvek

          • infi
            11:23 10.12.2019

            Robo: Katyn, ribenttop...mas tam i nejakou jinou prevratnou osvetu-novinku? Porad papouskujete to same dokola. To je jak s Babisem...

            Mimochodem, nebyli to Rusaci, ale soveti, coz ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Robo: Katyn, ribenttop...mas tam i nejakou jinou prevratnou osvetu-novinku? Porad papouskujete to same dokola. To je jak s Babisem...

            Mimochodem, nebyli to Rusaci, ale soveti, coz pro Tebe asi neni rozdil. S polskem vedli po 1.svetove dalsi valku, ve ktere ztratili presne to uzemi, ktere si v roce 39 anektovali nazpet. Sice meli polaci a soveti uzavreny mir mezi valkami, ale je jasne, ze uzemi chteli zpet...tedy jako my Sudety. A to ze s k polskym snaham o velke nezavisle Polsko zachovali jak zachovali je holt smutne, ale ono ani nas odsud nemcu (uz) v dobe miru nebyl o moc lepsi. Jina meritka, princip stejny.

            Pakty mel kazdy s kazdym...dnes se vytahuji jen ty, co se komu hodi do kramu.

            Z meho pohledu mnohem vetsi podil na rozpoutani (a hlavne o jeji nasledne velikosti) 2.sv valky mel postoj nasich spojencu, kteri nejenom neprisli na pomoc, ale zaroven hrozili ceskoslovensku silou (tedy pridali by se na stranu Hitlera), pokud bychom nepristoupili na Mnichovskou dohodu. Ale samozrejme hlavnim iniciatorem 2.s.v. je Hitler.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            13:31 10.12.2019

            Samozřejmě, že Hitler světovou válku rozpoutal, i když určitě nechtěl válčit se všemi najednou. Polsko nebylo první obětí, ještě předtím byl anschlus Rakouska, obsazení ČSR, pak ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Samozřejmě, že Hitler světovou válku rozpoutal, i když určitě nechtěl válčit se všemi najednou. Polsko nebylo první obětí, ještě předtím byl anschlus Rakouska, obsazení ČSR, pak přišly na řadu další země. Polsko, Belgie, Dánsko, Norsko, Nizozemí, SSSR...

            Je pravda, že Francie a Británie nebyly napadeny, byly to ony, kdo vyhlásil Německu válku, ale bylo to Německo, kdo vyhlásil válku USA.

            SSSR nenapadl jen Polsko. Díky spojenecké smlouvě s Německem napadl i Rumunsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Finsko. Válku začal SSSR ruku v ruce s Hitlerem, i když se dneska tváří, že o tom nikdy ani neslyšel. Když Německo dobylo Paříž, poslala sovětská vláda Hitlerovi blahopřejný telegram. V té době to totiž ruští komunisti chápali jako spravedlivou válku socialistických zemí proti prohnilým kapitalistickým státům.
            Jediný z komunistických vůdců, který německé výboje na západ označil za agresi a odmítl to nazývat bojem za osvobození dělnické třídy, byl Tito. Stalinem zvaný krvavý pes.
            Skrýt celý příspěvek

          • palo satko
            14:17 10.12.2019

            Globe, nielen Tito, ale aj Clementis. Aj preto dostal slučku.

            Globe, nielen Tito, ale aj Clementis. Aj preto dostal slučku.

          • GlobeElement
            15:19 10.12.2019

            palo - to jsem nevěděl.

            U Clementise mne udivují dvě věci:

            1. jak to, že ho nezatkli už v SSSR?
            2. proč se vracel?

            palo - to jsem nevěděl.

            U Clementise mne udivují dvě věci:

            1. jak to, že ho nezatkli už v SSSR?
            2. proč se vracel?

          • palo satko
            21:28 10.12.2019

            Preco ho nezabili v Sojuze? Stalin mal taktiku, ktora je genialne opisana v Dostojevskeho romane Besi - Diablom posadnuti, namocit kazdeho do zlocinu a tym ho urobit poslusnejsim. ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Preco ho nezabili v Sojuze? Stalin mal taktiku, ktora je genialne opisana v Dostojevskeho romane Besi - Diablom posadnuti, namocit kazdeho do zlocinu a tym ho urobit poslusnejsim. Proste, ziadne vyhovorky na Stalina, aj ty Gottwald si vrah!
            Preco sa vratil? Asi netusil, ze okrem toho z coho bol obvineny, mu este zavaril jeho antimadarizmus a pomoc zidom pri obrane ich vznikajuceho statu.
            Skrýt celý příspěvek

        • ArcheologJD
          15:32 10.12.2019

          Zajímavý názor mně zase sre, že si na velmoc díky hromadě sovětských jad hlavic hraje vymírající stát s hdp Španělska. Jedinými realnými velmocemi jsou amerika a čína



          realnejma ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Zajímavý názor mně zase sre, že si na velmoc díky hromadě sovětských jad hlavic hraje vymírající stát s hdp Španělska. Jedinými realnými velmocemi jsou amerika a čína



          realnejma velmocemi jsou USA a
          Čína
          Skrýt celý příspěvek

    • PavolR
      16:05 09.12.2019

      Iste, majú traumu a áno, reminiscencie 17. storočia sú úplne zjavné, ale až taký prísny by som k ich povahe určite nebol. Nemci dostali brutálne na prdel pred 75 rokmi a Poliaci im ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Iste, majú traumu a áno, reminiscencie 17. storočia sú úplne zjavné, ale až taký prísny by som k ich povahe určite nebol. Nemci dostali brutálne na prdel pred 75 rokmi a Poliaci im zabrali poriadny kus územia - to sa potom o dosť ľahšie uzmieruje. Naproti tomu boli ešte pred 30 rokmi v područí Moskve vazalského režimu a Rusi si práve dosť agresívne chcú liečiť o nič menšiu traumou než je tá poľská. Každopádne Poľský prístup ku geopolitike je už pomaly anachronizmom a po integrácii toho, čo ostane z putinovskej Ruskej federácie, do európskych štruktúr, sa budú musieť novej realite buď prispôsobiť, alebo ostanú izolovaní.
      Skrýt celý příspěvek

      • GlobeElement
        13:36 10.12.2019

        Tohle je věc, kterou nechtějí rusomilové slyšet a už vůbec ne pochopit. Ano, Německo začalo válku, byl to okupant, spáchalo příšerné zločiny, ale - bylo potrestáno, přišlo o kus ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Tohle je věc, kterou nechtějí rusomilové slyšet a už vůbec ne pochopit. Ano, Německo začalo válku, byl to okupant, spáchalo příšerné zločiny, ale - bylo potrestáno, přišlo o kus území, zaplatilo reparace, dodnes si sype popal na hlavu (až moc, viz imigranti).

        Rusko taky začalo válku, taky to byl okupant, taky spáchalo příšerné zločiny - a trest? Nic. Ztráta území? Nic. Reparace? Nezaplatilo ani dluhy. sypání si popela na hlavu? Děláte si srandu? Když sám Putin označuje stažení okupačních armád ze střední Evropy za chybu až tragédii a ruští politici vykřikují něco o tom, že to taky měl Stalin všechno srovnat do latě?

        Dalo by dost práce, najít v Německu vrcholného politika, který by obhajoval Hitlerovu okupaci Evropy. Ale mnohem větší práci by dalo najít ruského politika, který by ruskou okupaci střední Evropy neobhajoval.
        Skrýt celý příspěvek

    • PetrTechnik
      17:12 09.12.2019

      To co popisujete, prakticky znamená , že by se Evropa měla vyhlásit jakýmsi obrovským neutrálním útvarem. To bohužel takto nefunguje. Ono nestačí být jen bohatý, ono je potřeba to ...
      Zobrazit celý příspěvek

      To co popisujete, prakticky znamená , že by se Evropa měla vyhlásit jakýmsi obrovským neutrálním útvarem. To bohužel takto nefunguje. Ono nestačí být jen bohatý, ono je potřeba to bohatství uhájit a rozvíjet. Zdaleka nejde jen o hmotné statky ,ale i o kulturu, způsob života. Zkrátka lidský genom je postavený na silném evolučním základě a bez dostatečné, použitelné fyzické síly(armády), nic z toho dlouhodobě neuhájíte.
      Skrýt celý příspěvek

      • palo satko
        18:36 09.12.2019

        Rozoberme si pričiny vojen od roku 1900 v Europe.
        Prva svetova - prerozdelenie kolonii a nemecky militarizmus.
        Druha svetova - Lebensraum pre Nemcov.
        Nahorny Karabach - ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Rozoberme si pričiny vojen od roku 1900 v Europe.
        Prva svetova - prerozdelenie kolonii a nemecky militarizmus.
        Druha svetova - Lebensraum pre Nemcov.
        Nahorny Karabach - nacionalizmus
        Juhoslavia - nacionalizmus
        Gruzinsko - nacionalizmus
        Ukrajina - nacionalizmus.
        Je dnešna EU a Europska čast NATO schopna zvladnut nacionalizmus vlastnych členov a tužia Nemci po revanší? Myslim, že bez problemov a to aj bez pomoci USA.
        Vonkajši nepriatel mimo EU. je Čina naozaj spôsobila vytvorit nejaky politicky ciel, ktory by vyvolal u nej potrebu napadnut EU? Viete si nejaky predstavit? Niečo, čo by Činanom prinieslo osoh v zničenej Europe?
        Viete si predstavit niečo take pri Rusoch? Čo by Rusi ziskali obsadením Berlina, Pariža? Jedine chorobu z ožiarenia, nič ine ma nenapada. Jednoducho nemusime byť bezbranní, skôr naopak mame si vyrobit perfektne zbrane a vycvičit dobre armady a tiež vratit spät všeobecnu brannu povinnost. Len pri tom nemusime prepadat hystérii, klamat v cudzom zaujme a okradat občanov predraženym zbrojenim.
        Skrýt celý příspěvek

        • PetrTechnik
          19:55 09.12.2019

          Trochu nerozumím proč tu píšete o něčem, co jsem ani nezmiňoval. Jinak dějiny jste vzal hodně zkrátka a s jediným s čím bych souhlasil je vznik 1.WW. A právě u tohoto milníku se ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Trochu nerozumím proč tu píšete o něčem, co jsem ani nezmiňoval. Jinak dějiny jste vzal hodně zkrátka a s jediným s čím bych souhlasil je vznik 1.WW. A právě u tohoto milníku se dnes opět nacházíme. Jen se geopolitická mapa světa změnila a roztáhla se nám po celé Zemi. Je zcela chybné uvažovat v intencích 2.WW. Ona totiž 3.WW již začala, jen jsme si toho v Evropě zasažené levičáckou deviací jaksi nevšimli. Válka se vede formou projekce vojenskoekonomické moci (např. Čína v Africe). USA se klopotně snaží sofistikovat svoji hrubou vojenskou moc silou ekonomickou. Ruský medvěd se snaží probrat z komunistické kocoviny a taky to tak vypadá. Japonsko oprašuje pomaloučku svůj agresivní militarismus , Austrálie se snaží vojensky pojistit co se dá a zbytek světa neví co sám se sebou. A naše stará dobrá Evropa? Vymýšlí ekonomiku bez energie, utápí peníze v nesmyslných sociálních experimentech a hlavně její nejbohatší západní část vytváří utopickou společnost. Také se můžeme jednoho krásného dne probudit a zjistíme, že nás (Evropu) už nebere nikdo vážně. Že třeba velká část zemědělství patří Číně (byť se tak ještě nestalo) a o tom kolik a co budeme jíst se rozhodne v Pekingu, že o mé mzdě nebo o tom co kam budu moci jako firma prodat se rozhodne tamtéž. A my nebudeme mít sílu to zvrátit.
          Rozhodně nepropadám hysterii a ani nevolám po evropské armádě, ale výrazné posílení obranných výdajů a prohloubení vojenské spolupráce mezi evropskými národy by bylo na místě. Byla by schopná Evropa dnes uskutečnit rozsáhlejší vševojskové cvičení, řekněme o 100 - 150tis. vojácích plus odpovídající techniky? Osobně se domívám , že ne.
          Na Váš názor máte plné právo, ja si ale myslím, že je to trochu jinak.
          Skrýt celý příspěvek

  • liberal shark
    12:32 09.12.2019

    Děkuji za vynikající článek.
    Mám k tomu tři poznámky:
    1) Je zvláštní, že se vůbec nemluví o Francii :-).
    2) Už při založení Německa v roce 1871 Otto von Bismarck varoval před ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Děkuji za vynikající článek.
    Mám k tomu tři poznámky:
    1) Je zvláštní, že se vůbec nemluví o Francii :-).
    2) Už při založení Německa v roce 1871 Otto von Bismarck varoval před přílišnou snahou o zasahování do evropské politiky, což se naplno projevilo I. a II. světovou válkou. Konec konců i dnes ohrožuje německá politika stabilitu Evropy (migranti, energetika, zelený fašismus).
    3) Neutralitu Švýcarska ve skutečnosti zajišťuje trvalá hrozba zničení aplských tunelů a komunikací švýcarskou armádou, což by zcela smazalo strategický význam případné okupace švýcarské konfederace. Největší strategickou výhodu představuje schopnost zničit to, oč protivníkovi opravdu jde.
    Skrýt celý příspěvek