Revoluční granátomet XM25 je slepá vývojová ulička?

XM25 CDTE; větší foto / US Army 

Na stránkách Armádních novin jsme mnohokrát psali o 25mm granátometu XM25. Americká armáda se ale nakonec rozhodla ukončit tento bezmála dvě desetiletí trvající projekt. Granátomet XM25 se jednoduše v současné podobě ukázal nepoužitelný v boji.

Historie programu XM25 začíná u projektu útočné pušky XM29 OICW (Objective Individual Combat Weapon) z přelomu 20. a 21. století. XM29 OICW kombinovala útočnou pušku ráže 5,56 mm a granátomet střílející municí 20×28 mm. Puška XM29 se nakonec ukázala jako příliš těžká a složitá.

Americká armáda se následně rozhodla vyvíjet útočnou pušku a granátomet samostatně. Na základě technologií OICW vznikly dva samostatné projekty ‒ útočná puška XM8 (projekt skončil neúspěchem) a granátomet XM25 (rovněž neúspěch).

Schopnosti XM25 na první pohled vypadají (v problematice palebných střetnutí pěchoty) jako přelomové. Granátomet XM25 označovaný jako CDTE (Counter Defilade Target Engagement) nebo ISAAS (Individual Semi-Automatic Airburst System) dokáže pomocí programovatelných granátů 25×40 mm na 500 m přímou palbou ničit bodové cíle ukryté v bunkrech, zákopech, na střechách, v oknech domů nebo ukryté za zdí či hromadnou sutin.

Voják pomocí denního a termovizního zaměřovače XM25 najde cíl a pomocí laserového dálkoměru změří vzdálenost. Balistický počítač následně určí i předsazení zbraně. Všechny údaje se do granátů programují bezdrátově při průchodu hlavní. XM25 mohl střílet klasickou tříštivo-trhavou, ale i protipancéřovou nebo omračující municí.

O zrušení programu XM25 se spekulovalo již v dubnu minulého roku poté, co armáda obvinila hlavního dodavatele XM25, firmu Orbital OTK, z porušení smlouvy. Vyjednávání mezi Orbital ATK a armádou trvala do července 2018, kdy se obě strany dohodly na konci projektu.

Nicméně generální inspektorský úřad ministerstva obrany (Department of Defense Office of Inspector General) doporučil na základě pochybení při řízení programu a kvůli technickým problémům zrušit projekt XM25 již v roce 2016.

Armáda vynaložila v posledních deseti letech na projekt XM25 185 milionů dolarů. Na nákup granátometů a munice přitom byla připravena vydat dalších 835 milionů dolarů.

V každém případě americká armáda vlastní 20 prototypů XM25 a je výhradním vlastníkem celé technické dokumentace. V budoucnu tak lze pokračovat ve vývoji XM25 a zadat výrobu jinému výrobci. Nový výrobce se musí zaměřit na tři problematické oblasti XM25 ‒ velká cena, velká hmotnost a složitost.


XM25 je následovníkem programu útočné pušky XM29 OICW.

Nabízí se například využití pokročilých metod aditivní výroby (3D tisku) a využití systémů umělé inteligence, která dokáže prozkoumat miliony konstrukčních řešení a „dokonale“ zkloubit požadavky na pevnost, odolnost, robustnost a hmotnost zbraně.

XM25 v nenabitém stavu váží 6,4 kg a zaměřovač dalších 1,15 kg. Přes snahy výrobce se hmotnost granátometu a zaměřovače výrazně nepodařila snížit. Hmotnost XM25 je tedy 3x větší než hmotnost karabiny M4. Navíc granát ráže 25 mm váží zhruba 250 g, což odpovídá 20 nábojům ráže 5,56×45 NATO (M885) nebo 10 nábojům 7,62×51 NATO (M80). Vyčleněný voják tak dokáže přenášet pouze XM25, nikoliv už další zbraň.

Hlavní problém však možná je, že XM25 nectí základní filozofii palebných střetnutí pěchoty, při kterých nejde primárně o zabití protivníka. Hlavním posláním ručních zbraní ve skupinovém střetnutí je ochromení protivníka, zejména psychickým strachem, aby mu mohla být vnucena naše vůle jako základního předpokladu k jeho porážce.

„V boji je třeba protivníka znehybnit soustavně a dlouhodobě. Ne na okamžik, ne v minutách, ale i v celých hodinách. Navíc v kontaktním boji na krátké vzdálenosti ani jiný zbraňový systém než ruční zbraně nelze použít k umlčení protivníka pro možné ohrožení vlastních jednotek, které by mohla způsobit dělostřelecká a letecká podpora,“ napsal Milan Vašíček v článku NÁZOR: Efektivita palných zbraní při střetnutí pěchoty.


Schopnosti XM25 jsou na první pohled působivé.

Této taktiky se drží američtí vojáci v Afghánistánu, kteří při palebném střetu proti předpokládaným pozicím protivníka zdánlivě bezhlavě střílejí obrovské množství munice. Cílem takového konání je protivníka znehybnit v pohybu, ochromit ho strachem a vnutit mu myšlenku, že americké jednotky mají velké množství munice (tedy větší palebnou sílu).

Díky vojákovi nesoucí XM25 však celá jednotka přichází o jednu karabinu M4 a o několik stovek kusů munice 5,56×45 mm. Na základně 14 měsíců dlouhých zkoušek v Afghánistánu tak američtí vojáci dávali přednost raději M4 a palbu na ukryté cíle řešili jednoranným granátometem M320 (hmotnost 1,5 kg) ráže 40 mm. Například podle oficiální zprávy v březnu 2013 jednotka amerických Rangerů odmítla vzít XM25 při útoku na opevněnou nepřátelskou jednotku v Afghánistánu.

Problémů ale bylo více, palebný průměr 36 granátů ráže 25 mm byl v boji velmi rychle vyčerpán, operátor s XM25 měl problém útočit na cíle v blízké vzdálenosti a kritizován byl také nedostatečný smrtící účinek granátů. Jednoduše řečeno ‒ voják s M4 poskytuje pružnější a větší palebnou sílu než voják s mnohem dražší XM25.

Americká armáda se nyní soustředí především na zvýšení schopností jednoranných granátometů M320. Ve vývoji jsou tři typy munice, programovatelná XM1166 High Explosive Air Burst (HEAB), munice pro vyrážení dveří XM1167 Door Breach (DB) a munice pro boj na krátkou vzdálenost XM1168 Short Range Anti-Personnel (SRAP).

Za pozornost stojí především XM1166 HEAB, která využívá technologie bodové detonace ve vzduchu z programu XM25. Americká armáda navíc nakupuje 1000 pancéřovek Carl Gustaf M3E1 (M4) a velké množství různé munice, což může dále snížit poptávku po zbraních typu XM25.

Zdroj: The Drive

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Spojené státy vybírají nové útočné pušky

Ministerstvo obrany Spojených států se rozhodlo nahradit standardní karabiny M4 zcela novou zbraní, ...

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o licenční výrobě zbraní České zbrojovky, včetně ...

Reaktivní granátomet RGW 60 - jedinečné řešení ručních protitankových zbraní společnosti Dynamit Nobel Defence pro výsadkové a speciální síly

Německá společnost Dynamit Nobel Defence (DND) je jedním z hlavních světových dodavatelů z ramene ...

Nové útočné pušky pro české speciální síly

České ministerstvo obrany podepsalo se společností Cairo CZ smlouvu na dodávky 350 nových útočných ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • BobbyRay
    10:23 21.08.2018

    Tusite nekdo, jaka je presnost podvesneho granatometu (M203/G1) - tedy na jakou vzdalenost lze jeste spolehlive (95%) zasahnout male okno, rekneme max. 1 x 1 m?

  • danny
    09:54 20.08.2018

    Teda musím říct, že je tento článek pro mě docela velkým překvapením. O XM25 jsem četl tolik oslavných článků a bombastického PR (plných označení jako SuperGun, Punisher, Game Changer atd...), že jsem ho začal brát jako celkem hotovou věc.

  • Slavoslav
    16:57 17.08.2018

    BobbyRay

    tak ono to zvladli aj H&K pre americanov. Len neboli spokojny s vysledkom a nedsotali sa za fazu prototypov

  • BobbyRay
    13:54 17.08.2018

    @Rase
    chapu, ze podvesny 40mm granatomet je o neco lehci a nadela vic muziky, ale jakmile mu pridas airburst (to je asi hlavni duvod vyvoje K11/XM25), tj. pridas sensory a elektroniku, tak taky pribere... navic predpokladam, ze K11/XM25 budou presnejsi na vetsi vzdalenosti diky delsi hlavni.

    Tusite nekdo, jaka je presnost podvesneho granatometu (M203/G1) a tedy na jakou vzdalenost lze jeste spolehlive zasahnout male okno, rekneme max. 1 x 1 m?

  • Rase
    13:10 17.08.2018

    BobbyRay:
    vypadá dost futuristicky, ale prázdná taky váží 6.1 kg, tedy to co dva Breny 2, což je docela hodně. Na druhou stranu lehký kulomet MINIMI váží jen o třičtvrtě kila víc. Předpokládám, že i v tomto případě by vojáci radši sáhli po klasické pušce s podvěsným granátometem (navíc výkonější ráže než 20 mm)

  • BobbyRay
    12:50 17.08.2018

    pokud vim, tak v Jizni Korei zvladli karabinu a granatomet (20mm) zkombinovat do jedne zbrane - Daewoo K11. Kvuli zjednoduseni (a asi i odlehceni) to nema semi-auto rezim, ale jen bolt-action. Podle wiki to uz provetrali i v Astanu.

  • Proxy
    11:32 17.08.2018

    Cena je určitě zatím problém, ale to se změní zavedením a automatizací. Těžko se jim zvyká na to, že nepoberou M4 + granátomet a integrovaná XM29 se nevydařila. Každopádně samotná technologie takových moderních granátů se postupně zavede skrz M320. M4 měla také celkem krušné počátky v M16…

  • fenri
    09:41 17.08.2018

    Tak za 40 miliard je to dobrej kauf...

  • Jirosi
    06:16 17.08.2018

    Přijde mi, že podobný problém se začne řešit i u techniky. Kde rychle roste ráže, ale zároveň padá zásoba munice.

  • GAVL
    22:16 16.08.2018

    Myslím, že ta taktika je popsána od základu špatně.
    Ve skutečnosti, je totiž již od Vietnamu uplatňována takto. Americká pěchota se nechá přišpendlit nepřátelskou palbou k zemi a nechá nepřítele opojit pocitem nepřemožitelnosti. Nepřítel v opojení zapomene na to , že americký voják zavolá na pomoc třeba letectvo a to vyřeší celé střetnutí. Palba americké pěchoty slouží k tomu aby nepřítel věděl, že tam ještě jsou a neodešel na sváču a taky k tomu aby je nepřítel nemohl utlouct klacky.

    Co se týče granátometu , tak to je úplná scifi magorie. Ergonomie je na první pohled naprosto příšerná. Pokud by to vyvedli s tím zaměřovačem v jednoranné verzi a ráži třeba 30, jistě by to vojáci uvítali mnohem vřeleji než tohle monstrum.

  • alea206
    18:52 16.08.2018

    Slavoslav:
    Tuhle taktiku chápu někde na otevřenym prostoru, kdy jeden oddíl "sedí v lese" druhej na kopci, střílej po sobě a čekaj komu dřív přijede těžkej kalibr, IFV počínaje a letectvem konče. V tu chvíli ale podle mě nepotřebuju ani tak pušku jako LMG, nebo něco jako Valkyrie Armament.

    Na druhou stranu ve městě bych měl raději ten granátomet (1 na jednotku), protože tam to pro techniku může být až moc horké. Otázka je jestli za podstatně víc peněz podá lepší výkon než třeba M32 MGL, který je navíc o cca kilo lehčí

  • Slavoslav
    18:18 16.08.2018

    ono to vychadza z toho, ze v boji ti aj trenovany vojak malokedy dokaze efektivne mierit a zasahovat protivnika. Takze tato mysliena vychadza z toho, ze pechota protivnika len priklincuje k zemi a znemozni mu postup a o tie zabitia sa postara delostrelecka / letecka podpora.

    Priklad s tym granatometom, i ked by si nim kazdou ranou zabil nejakeho taliba nedokazes jeho palbou priklincovat k zemi celu jednotku a zabranit postupu tak ako to spravi par stoviek 5,56 vystrelenych jeho smerom v priebehu hodin.

  • Strategist
    17:31 16.08.2018

    Mohl by mi někdo objasnit myšlenku: ,,základní filozofii palebných střetnutí pěchoty, při kterých nejde primárně o zabití protivníka,, nějak tuto filozofii nechápu.