Gruzie se bouří: Kremelský zákon o zahraničních agentech tady nechceme!

Pokud bude zákon přijat, všechny nevládní organizace budou muset nahlásit, zda získávají více než 20 % finančních prostředků na pokrytí svého provozu ze zahraničí. Pro odpůrce zákona jde o opatření oslabující občanskou společnost a ohrožující svobodu slova. Zkušenosti s obdobným několik let platným ruským zákonem potvrzují jejich obavy jako opodstatněné. 

Gruzínská vláda předložila zákon o zahraničních agentech parlamentu ke schválení již loni. Po několika rozsáhlých demonstracích jej však z programu jednání stáhla. Současný návrh zákona je podle amerického časopisu Foreign Policy s loňským návrhem v podstatě totožný. Rozdíl představují ještě intenzivnější protesty, které podporují opoziční politici i občanská společnost. V polovině dubna se násilí dostalo až na půdu gruzínského parlamentu. V průběhu projednávání zákona opoziční poslanec Alek Elisašvili vrazil ránu pěstí řečnícímu Mamukovi Mdinaradzovi z Gruzínského snu.

Nad protestujícími davy, v nichž je silně zastoupena mladší generace, běžně vlají gruzínské, ukrajinské a unijní vlajky. Návrh zákona prošel 17. dubna prvním čtením v parlamentu, druhým pak minulý týden ve středu. Gruzínský sen organizoval na podporu zákona svoz lidí z celé země, kteří se účastnili propagandistických shromáždění. Bidzina Ivanišvili, miliardář a zakladatel strany, v plamenném projevu slíbil „potrestání“ hlavních opozičních politiků a nevládních protivládních organizací podporovaných Západem. Po říjnových parlamentních volbách slíbil „tyto obtíže překonat a s neporušenou suverenitou a důstojností se v roce 2030 připojit k EU“.

Třetí a závěrečné čtení návrhu zákona pravděpodobně proběhne 17. května. Téměř jistě ho v Tbilisi budou provázet další demonstrace. Po schválení parlamentem zákon poputuje k gruzínské prezidentce Salome Zurabišviliové, která slíbila, že jej bude vetovat. Gruzínský sen pak může využít své většiny v parlamentu, aby veto přehlasoval a zákon uvedl v platnost. Zurabišviliová vyzvala ministerstvo vnitra k okamžitému zastavení nepřiměřených zákroků „proti pokojným demonstracím“.

I západní země bijí na poplach. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell použití násilí proti demonstrantům odsoudil. Předseda Evropské rady Charles Michel v případě schválení zákona předpovídá „ještě větší odklon Gruzie od EU“. Brusel udělil Gruzii loni v listopadu status kandidátské země, zákon o zahraničních agentech je nicméně „neslučitelný s evropskými hodnotami“. Americký časopis Politico s odkazem na unijní představitele varoval před ohrožením vstupu do bloku, pokud vláda v Tbilisi návrh zákona nestáhne.