Gruzie v NATO – představa, z které mrazí

Gruzie tank
Foto: Gruzínský tank, zničený během bojů v Cchinvali / nnm.ru

Gruzie chce získat zpět území Jižní Osetie a Abcházie, nad kterými ztratila kontrolu po několikadenní válce s Ruskem v srpnu 2008. U příležitosti čtvrtého výročí tohoto konfliktu to prohlásil gruzínský prezident Michail Saakashvili. „Naší zemi nade vši pochybnost znovu sjednotíme a okupovaná území získáme zpět," řekl.

Historické souvislosti mezi Gruzií a Jižní Osetií

Dále Saakashvili dodal na adresu gruzínské opozice: „Ten, kdo prohlašuje, že Gruzie začala válku v roce 2008, dostatečně nemiluje svoji vlast“. Ve stejném projevu gruzínský prezident vyjádřil přesvědčení, že se jeho země určitě stane členem Evropské unie a vstoupí do Severoatlantické aliance. Z představy, že se Gruzie stane v dohledné době členem NATO, však s ohledem na tento projev mrazí v zádech.

Saakashviliho výroky totiž nekorespondují se závěry komise Evropské unie, která se okolnostmi konfliktu kolem Jižní Osetie zabývala. A signalizují, že členství Tbilisi v Severoatlantické alianci by za současného gruzínského vedení vrátilo pravděpodobnost vojenského konfliktu mezi NATO a Moskvou na úroveň nejhorších let studené války.

Důvodem války mezi Gruzií a Ruskem se v roce 2008 totiž stala otázka, zda mají obyvatelé Jižní Osetie a následně Abcházie, právo na sebeurčení, podobně jako například Pobaltské republiky bývalého Sovětského svazu (SSSR). Území Jižní Osetie bylo totiž k Ruskému carství, společně s částí Gruzie, připojeno již v roce 1801. A celá Gruzie pak v roce 1810.

Během existence SSSR měla Jižní Osetie statut autonomní oblasti. A když poslední sovětský vůdce, prozápadní reformátor Michail Gorbačov, vyhlásil kurz na demokratické změny, začali obyvatelé Jižní Osetie usilovat o to, aby jimi obývané území bylo prohlášeno za autonomní republiku.

Gruzínsko-jihosetské války

Došlo však k pravému opaku. V roce 1990, ještě během existence SSSR, tehdejší gruzínský prezident Zviad Gamsachurdia vyhlásil nezávislost své země na Moskvě a zrušil autonomní statut této oblast. Navíc se pokusil potlačit snahu Jihoosetů o národnostní sebeurčení tím, nehledě na historické tradice, že administrativně rozdělil Jižní Osetii na několik částí. Každou z nich pak přičlenil k jinému, již existujícímu, gruzínskému okresu.

Gruzo Foto: Gruzínský obrněný transportér, zničený během války v Jižní Osetii / milkavkaz

To vedlo v letech 1991-1992 ke gruzínsko-jihoosetské válce. Tu ukončila mírová dohoda, na jejímž základě byly na Jihoosety obývaném území se souhlasem Evropské Unie a OSN rozmístěny mírové jednotky, tvořené především ruskou armádou. Dohoda počítala s tím, že o budoucnosti Jižní Osetie, včetně práva na vyhlášení nezávislosti, bude rozhodnuto později.

Nový dramatický náboj získaly události 1. Srpna 2008, kdy propukly krátké intenzívní boje mezi gruzínskou armádou a jihoosetskými povstalci, usilujícími o nezávislost. Kdo je tehdy začal, není dodnes jasné. Sedmého srpna večer, když už tyto boje neprobíhaly, vystoupil současný gruzínský prezident Saakashvili v republikové televizi s projevem, v němž hovořil o své lásce k Jižní Osetii a Jihoosetincům.

Video: Střet mezi ruským a gruzinskými vojáky (2008) / YouTube

V tomto vystoupení vyjádřil Saakashvili také ochotu vyjednávat o autonomii Jižní Osetie a navrhl, aby Rusko garantovalo řešení, které by přineslo mír oblasti. Jen o pár hodin později, v noci z 7. na 8. srpna (tedy těsně před zahájením olympijských her v Pekingu) začala gruzínská armáda z těžkých zbraní ostřelovat jihoosetské správní centrum Cchinvali. Gruzínské granáty zasáhly také základnu ruských jednotek.

Závěry šetření rusko-gruzínské války

Rusko reagovalo, vzhledem ke skutečnosti, že většina obyvatel Jižní Osetie má i ruské občanství, vysláním svých jednotek. Ty po krátkých bojích rychle pronikly až na gruzínské území a zastavily se, v souvislosti s mezivládní dohodou o příměří, až 55 kilometrů od gruzínského hlavního města Tbilisi. Ještě během srpna se pak stáhly zpět.

Video: POZOR! DRASTICKÉ ZÁBĚRY 18+ . Realita války v nejhorší podobě. Saakashviliho dobrodružství zaplatilo smrtí mnoho obyčejných Gruzínců, kteří byli během války povoláni do armády / YouTube

Vyšetřovací komise Evropské unie se okolnostmi rozpoutání této války zabývala v roce 2009. Tvořilo ji 19 předních odborníků na mezinárodní právo a na lidská a humanitární práva. Ti dospěli k závěru, že neexistuje jediný důkaz pro to, že by v noci ze 7. na 8. srpna, tedy v době kdy Gruzie začala s masivním ostřelováním jihoosetského Cchinvali, probíhala ruská vojenská invaze na území Jižní Osetie.

Ze zprávy tak vyplývá, že konflikt rozpoutala Gruzie a Rusko se především snažilo chránit. v souladu s mírovou dohodou z roku 1992. negruzínskou většinu obyvatel Jižní Osetie. A reagovalo také na skutečnost, že terčem útoku se staly jeho jednotky. Zpráva současně kritizuje i Rusko za skutečnost, že jeho jednotky začaly operovat také mimo území Jižní Osetie.

Adekvátnost reakce Moskvy potvrdil v roce 2008 i americký velvyslanec v Rusku John Beyrle, když v rozhovoru pro deník Kommersant uvedl: „Vnímáme, že odpověď ruských vojsk byla naprosto opodstatněná útokem na ruské mírové síly v Jižní Osetii.“

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Izrael odhaduje počty mrtvých ve válce s Iránem

Izrael se vážně připravuje na válku s Iránem, respektive s hnutím Hizballáh. Kdyby k ní došlo nyní, ...

Sýrie - krveprolití s rukopisem Al-Káidy

Světové agentury v posledních dnech informují o těžkých bojích v Aleppu a na některých jiných ...

Afghánští policisté a vojáci obracejí zbraně proti Spojencům

Spojenci získali v Afghánistánu dalšího nepřítele, kromě nástražných výbušných systémů IED se to ...

Sýrie – ruský úhel pohledu

Konflikty z bezprostřední doby (Libye, Sýrie) opět rozdělily státy světa do dvou skupin. Existují ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Standa
    21:19 17.08.2012

    Hlavně pokud bude Šaškašvili u moci, tak Gruzie se nikdy členem aliance nestane. Ale USA prý už na základě jednání s Hillary Cl.začnou s modernizací Gruzínské armády. Šaškašvili dostane nový hračky a bude je chtít opět použít, USA se nikdy nepoučí.

  • Ondřej Lacina
    15:00 17.08.2012

    Pan Saakashvili si to do budoucna nějak moc maluje ;) :D