HIMARS, MLRS: Americká armáda mohutně posiluje raketové vojsko

HIMARS, MLRS: Americká armáda mohutně posiluje raketové vojsko
M142 HIMARS / Wyoming National Guard

V rámci komplexního programu LRPF (Long-Range Precision Fires) americká armáda (US Army) výrazně posílí schopnosti svých dělostřeleckých a raketových jednotek. Prvním hmatatelným krokem je nákup několika stovek raketometů M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) a opravy / modernizace stávajících raketometů M270A0 / M270A1 MLRS (Multiple Launch Rocket System).

US Army má ve své výzbroji 375 kolových raketometů M142 HIMARS a papírově 830 pásových raketometů M270A0 / M270A1 (dodávky 1983 až 1991), přičemž vylepšená verze „A1“ vstoupila do výzbroje v roce 2005. Verze „A1“ získala především nový systém řízení palby a upravený modul pro vypouštění raket ‒ takto upravený raketomet M270A1 dokáže používat nejnovější satelitem naváděné střely země-země GMLRS (Guided MLRS).

Kolový raketomet M142 HIMARS (hmotnost 10 900 kg) má mnohem lepší strategickou mobilitu (oproti MLRS), nižší provozní náklady a menší logistickou stopu, ale pojme „jen“ šest raket ráže 227 mm nebo jednu střelu MGM-140 ATACMS (Army Tactical Missile System) s doletem 300 km.

HIMARS je přepravitelný turbovrtulovým nákladním letadlem C-130 Hercules. Například nejnovější C-130J Super Hercules jeden HIMARS dopraví na vzdálenost až 3500 km a dokáže s raketometem přistát na dráze dlouhé zhruba 450 metrů.

Naopak pásový M270 (24 950 kg) je sice dražší na provoz a obtížněji přepravitelný na dlouhé vzdálenosti, ale má lepší mobilitu v těžkém nebo nepřístupném terénu a unese dvakrát více raket než HIMARS. Raketomety M270 však lze (po dvou kusech) přepravovat pouze letadly C-17 Globemaster II.

Podle webu FBO (Federal Business Opportunities), centrální akviziční stránky americké vlády, americká armáda plánuje firmě Lockheed Martin zadat dva kontrakty na nákup 343 nových raketometů HIMARS a opravu / modernizaci 385 raketometů M270A0 / M270A1 na novou verzi M270A2.


Přeprava raketometu HIMARS pomocí C-130 Hercules.

US Army ale aktivně používá jen 222 raketometů M270A1 (z 225 modernizovaných), takže velikost objednávky znamená, že US Army „oživí“ a do aktivní služby zavede navíc 160 uskladněných raketometů M270A0.

Dodávky 343 raketometů HIMARS proběhnou mezi roky 2019 až 2023. Přitom již v září minulého roku US Army objednala dalších 24 raketometů HIMARS za 289 milionů dolarů s termínem dodání do roku 2022. V roce 2023 tedy americká armáda bude mít ve výzbroji 742 raketometů HIMARS a 385 raketometů MLRS.

Časový průběh oprav M270 není znám. U verze M270A2 budou revitalizovány a modernizovány všechny mechanické systémy, včetně nové pancéřové kabiny IAC (Improved Armored Cab), raketového modulu LLM (Launcher Loader Module) a nového systému řízení palby. M270A2 s prodlouženou životností si US Army ponechá ve výzbroji do roku 2050.


Prototyp M270A1 s novou pancéřovanou kabinou IAC. / US Army

Pro raketomety HIMARS a MLRS je k dispozici celá rodina raket a bojových hlavic. Naváděné základní střely GMLRS ráže 227 mm mají dolet 70 km, novější provedení GMLRS+ 120 km a vyvíjená GMLRS-ER (GMLRS Extended Range), která vstoupí do služby v roce 2020, dokáže bodově zasahnout cíle na vzdálenost 150 km.

Kolem roku 2025 pak v úvodu uvedenou ATACMS nahradí nová střela s doletem 500 km, která je prozatím označována souhrnně LRPF. Pásový raketomet M270 MLRS pojme čtyři střely LRPF (místo dvou ATACMS) a kolový M142 HIMARS dvě střely LRPF.

Podle americké armády samotná vývojová fáze LRPF (myšleno střely pro HIMARS a MLRS) začne v roce 2021 a se zavedením LRPF do výzbroje se počítá mezi roky 2025 až 2027. Avšak vzhledem k tomu, že iniciativa LRPF se nedávno stala hlavní prioritou US Army, armáda může do programu investovat více peněz s cílem uspíšit vývoj.

Zdroj: BMPD, Army Recogniton

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Raketomet HIMARS mění rozložení sil na bojišti

Při jedné ze svých akcí v Afghánistánu narazila jednotka americké Námořní pěchoty na obrovský ...

Efekt Trump: Polsko nakoupí za miliardy americké systémy Patriot a HIMARS

Obchod se zbraněmi dělá přátelé - polské ministerstvo obrany na pozadí návštěvy Donalda Trumpa ve ...

Dělostřelecká a raketová mizérie americké armády

Jednou z nových priorit americké armády (US Army) je posílení schopností v provádění přesných úderů ...

Střela s doletem 1600 km pro US Army. Konec INF smlouvy?

Americká armáda (US Army) se zajímá o strategické zbraně země-země s doletem více než 1000 mil (1609 ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

  • Trener
    11:23 05.01.2019

    Ten HIMARS by byl dobrý na Tatře, účinný systém s dobrou mobilitou. Bohužel rakety by něco stály...Ten náklaďák, asi "Oskvosch" asi nemá na šířku obvyklých 2,5 m, takže bude hodně lehký pro vlastní mobilitu a přepravitenost letadly.

    • tryskac
      11:27 05.01.2019

      No jo no, predsa podvozok je vždy podstatnejsi ako to co nesie, vsakze..

      • apache
        11:11 06.01.2019

        Podstatnější ne, ale podstatný ano. Pro podmínky AČR by to byl logický požadavek, umístit to na podvozek Tatra. Raketomet by sloužil několik desítek let, za tu dobu by rozdíl v nákladech na provoz a servis v závislosti na podvozku byl značný. Ze stejného důvodu Poláci chtěli HIMARS umístit na svoje podvozky Jelcz, byť neuspěli.

  • lemkin
    09:25 05.01.2019

    Zajímalo by mě, co by reálně dokázala splichtit CSG s IMK.14 Oktobar.
    Takový Orkan na podvozku Tatry by se asi líbil, ale kolik těch Orkanů je v provozu? Irák ho už také vyřadil.

  • liberal shark
    06:14 05.01.2019

    Copak asi zavede nas delostrelecky pluk ?

    • flanker.jirka
      11:15 05.01.2019

      Vojáci moc dobře ví, co potřebují. Bohužel, o tom rozhodují politici. Budou rádi, že vůbec kdy dostanou v dalším desetiletí nové houfnice.

      • tryskac
        11:22 05.01.2019

        To mi je záhada. V ČR je armáda o mnoho viac populárna ako co dokáže a aj tak jej vedenie nevie podstatne navýšiť palebnú silu, aj keď peniaze na to sú, vid. raketomety, hufnice. Radšej idú cestou nejasných obrovských výdajov typu BVP, kde je možnosť s pochybné ia celého procesu a tým jeho odložená Nepomerne vyššia. Keď dáme do rovnosti cenu 1BVP =1 hufnica, s tým ze BVP chcete >200 a hufnic 30-50,potom nerozumiem danej postupnosti. A raketomety sú ešte lacnejšie. Jedine co uznávam, ze obraz hrdinneho vysadkara, ktorý zahynie tragickou smrťou je v ČR tak nejako populárnejší, skrátka, armada=šport...

        • flanker.jirka
          12:17 05.01.2019

          popularita u společnosti je založena na chování armády, ne ministerských úřednících a politicích, o pořizování techniky v ČR vojáci nerozhodují, o tom rozhoduje hvězdná pěchota:
          https://www.euro.cz/politika/utrpeni-mladeho-kostovala-1434727

          • tryskac
            12:24 05.01.2019

            Áno, ten úradník nepochopil, že s využitím popularity ACR a nejakých krásnych nákupov si mohol vybudovať vlastnú popularitu a ešte by to zaplatil niekto iný, štát. Takto skončil a acr ostrou hala, to nie je teda win-win riešenie. Aši nebol celkom dobrý stratég, tento pán Kostoval...

        • Nesher
          13:35 05.01.2019

          Co je na nových BVP nejasného, BVP 2 jsou ve špatném stavu (v horším než děla) a jakákoliv modernizace z nich neudělá nic jiného než jen výcvikovou platformu. Navíc nová děla jsou tak jako tak v plánu, ten rozpočet zase tak velký není. Jediné co lze vytknout je rychlost akvizičního procesu, nikoliv pořadí.

          • tryskac
            13:50 05.01.2019

            Ako mne ako cudziemu štátnemu príslušníkovi to môže byť jedno, je to len jedna z tém na serveri. Vytknúť celému procesu obstarávania v ČR sa dá napríklad zapojenie súkr firiem ako Omnipol, Pragoexport a pod. a s tým spojený lobing a korupcia. Ďalej je ten proces vlastne pozastavený, kedy sa nedeje nič nového, iba navysovanie a rozširovanie už podpísaných kontraktov.
            Ved vojaci chceli Patriu, dostali Pandura a rovnako vojaci chceli c27j a dostali CASA. A nedá sa povedať žeby to boli tech lepšie riešenia. Ale to už je raz historicky dane lokálne špecifikum.

          • Nesher
            14:06 05.01.2019

            Bavíme se o BVP a současnosti, nikoliv o minulosti, Praha Export má bohužel výhradní zastoupení Iveca, s tím MO nic neudělá. Takže znova, co je na akvizici nových BVP nejasného?
            A pokud už se bavíme o "lokálních specifikách", tak jak být tebou začal bych se starat spíše o to co se děje u vás, Je toho tam více než dost. Ale to by znamenalo odložit tu tvoji antičeskou posedlost.

          • tryskac
            14:29 05.01.2019

            Ale kamarát, o akej posadlosti je reč? :) a áno u nás sa toho deje dosť, viac či menej po chybného a u vás sa nedeje nič, tak si vyberte..

          • Scotty
            10:01 06.01.2019

            tryskac
            Uvědom si, že akvizice co se u vás dějí teď se u nás realizovali před deseti a více lety.
            Poslední dobou mám pocit že někteří Slováci se po podpisu smlouvy na F16 probudili z dvacetiletého kómatu a mají neodbytnou touhu se bezdůvodně plácat po zádech.
            Přitom akvizic slovanského MO které mají zpoždění je taky celá řádka.

          • Jura99
            08:33 07.01.2019

            tryskac: zrovna C27J vs. CASA je případ, kdy se podceňovaný stroj ukáže v dobrém světle. CASA slouží dobře a jediné co může chybět, je o třídu větší stroj, to ale není chybou CASA. Proti tomu C27j má na Slovensku nějakou poruchovost, snad to jsou dětské nemoci.

          • mudry.udrzbar
            13:21 07.01.2019

            Vam dvom, teda tryskac a Jura99 by som doporucil zalozit si nejake vlastne forum kde si mozete velkost svojich slovenskych a ceskych ... porovnavat do sytosti ;)

          • tryskac
            14:21 07.01.2019

            Pan "múdry", niečo k veci nájdete?

  • UnionPacific
    21:24 04.01.2019

    Ten Prototyp M270A1 s novou pancéřovanou kabinou IAC mi pripomína vozidla z Mad Max .

  • flanker.jirka
    20:29 04.01.2019

    Tak že v roce 2025 má být k dispozici LRPF s dosahem 500 km. A ani o milimetr dále aby spadala pod americko ruskou smlouvu vztahující se na střely od 500 do 1500 km? :-D Na to že nám tu předhazují porušování smlouvy pouze Ruskem je to více než zajímavé.

    • Jecchus
      23:47 04.01.2019

      Zajímavé je, že ruský, do výzbroje již zavedený, systém Iskander-M má také udávaný dolet 500 km. Vlastně jste teď osvětlil, proč USA viní Rusko z porušování dohody INF. Myslel jste to tak, že jo... ? :D

      • flanker.jirka
        11:12 05.01.2019

        myšleno to bylo tak, že defacto tu křičí jedna strana po druhé, že porušuje smlouvu a sama tak hodlá činit také. Jak víme, že to amíkům už někde nelítá také přes 500 km? Chtějí to zavést v roce 2025, tak to už možná testují. Prostě nevíme co která strana ve skutečnosti má. Rusové se rádi chlubí vším, ti mají i největšího trpaslíka na světě, jen aby je v tom někdo nepředběhl.
        Rusové pro změnu argumentují asi takto:
        https://www.armyrecognition.com/october_2018_global_defense_security_army_news_industry/deployment_of_us_mk_41_missile_systems_in_romania_poland_contradicts_inf_treaty.html

        • cernakus
          11:40 05.01.2019

          No u Iskander M je těch 500km fyzikální limit, pro jeho zvýšení se musí prekonstruovat střela fyzicky.

          499km u deep strike missile má být dle požadavků kongresu softwarový limit.

          • flanker.jirka
            12:22 05.01.2019

            tak takovému "fyzikálnímu limitu" věřím zrovna tak jako české televizi :D
            Nikdo nebude počítat a stavět střelu, tak aby měla dosah přesně pouze 499 km. Tak naivní snad nejste.
            Ale už i samotné plány rozmístit střely SM 3 (ač proti vzdušným cílům) ale s dosahem u Block IA/B 900 km je také dost diskutabilní, nikdo nemá šanci zjistit co na palubě ponesou, zda nějaký projektil na přímý zásah cíle a nebo něco nebezpečnějšího. Bylo by zajímavé vidět chování USA, pokud by rusáci dali například na Kubu také cokoliv s doletem 900 km.

          • Slavoslav
            21:29 05.01.2019

            ale vies, ze predmetom americkych obvineni nie je 9M723 z Iskanderu M, ale 9M729 z Iskanderu K ?

          • cernakus
            16:41 06.01.2019

            Flanker:
            Rusak udává 415km, takže bych těch 500km jako fyzikální limit i věřil. Ostatně tomu odpovídají i další udávané parametry.

            Slavoslav:
            Vím, ale tví spoluRAZove to zjevně neví. Prosím vysvětli jim to.

          • Slavoslav
            17:20 06.01.2019

            cernakus

            cscscs a to si sa mi minule ospravedlnoval, ak si ma niekedy v minulosti nazval RAZ :)

            ale aby sme zacali pekne od zaciatku tak argument o dolete a teda o systeme Iskander M tu vytiahol flanker, jecchus tiez nevie o aky iskander sa jedna a o com je obvinenie USA a ty ich v tom este podporujes. To nie je pekne takto to neosvetlit sudruhovi co to na zaciatku vlakna spackal.

            Btw ak sa potvrdi obvinenie USA o tom, ze 9M729 ide odpalovat z vozidiel pre 9M723 tak aj povodne Iskandery M budu spadat pod porusenie zmluvy ;)

          • cernakus
            19:26 06.01.2019

            Slavoslav:

            Tak to jsem ujel. Sorry za hlavu deravou.

            9m729 může být postaven na třech různých strelach, 2 z nich by inf neporusovaly. Ale ta nejpravděpodobnější samozřejmě jo.

      • cernakus
        11:36 05.01.2019

        Iskander-M má udavany dolet 415km. 500km je udavany Američany a "vypočtené" na základě letových parametrů se zanedbání odporu vzduchu.

        • Nesher
          14:25 05.01.2019

          Tomu snad nemůžete věřit ani Vy, pokud Rus něco tvrdí, tak je to téměř vždy lež (globální historická i moje osobní zkušenost).

          • cernakus
            16:44 06.01.2019

            Ja pouze reaguji na jechussovo tvrzení, že Iskander-M má udavany (tj. Od vyrobce/provozovatele) dolet 500km.nebi to pravda, tato hodnota je ODHADOVANY dolet. (Američany, laiky).

        • StandaBlabol
          20:34 05.01.2019

          ""vypočtené" na základě letových parametrů se zanedbání odporu vzduchu."

          Tohle je opravdu perla, protože ty výpočty jsou dělané na základě známých hodnot ze skutečných testů Iskanderu. A ty těžko probíhaly ve vzduchoprázdnu...

          Přijde mi, že si ty argumenty prostě vymýšlíš nebo kopíruješ nesmysly posbírané z různých diskuzí. Schválně, zdroj téhle blbosti je?

          • cernakus
            16:46 06.01.2019

            Kde máš ty hodnoty že skutečných letu? Protože zatím jediný údaj který se dal vystopovat a z něhož by se daly další údaje dopocitat je rychlost deltaV. Oněch 2000m/s. A to je údaj, který se udává nezávislé na gravitační Ch a aerodynamických ztrátách.

          • StandaBlabol
            19:36 06.01.2019

            "Rychlost deltaV udávaný nezávisle na gravitační Ch?"

            Nevím, co je to "Ch". Možná označení výšky v ruštině, protože ruština nezná písmeno H? Ani pak to nedává smysl. Ale vím, že rychlost deltaV se používá pro změny rychlostí při přechodu mezi oběžnými drahami? Kam chceš ten Iskander poslat? Obíhat Zemi, Měsíc nebo Saturn? Těch 2000 m/s (ve skutečnosti Rusko uvádí 2,1 km/s) ti nebude stačit ani na jedno z toho.

            Tobě vůbec nevadí, že to, co sem kopíruješ, nedává smysl, co?Nevím, co děláš, ale určitě by ses obstojně uživil jako komik...

          • cernakus
            21:09 07.01.2019

            blabol:

            ten příspěvek, kde dokazuješ, že nechápeš co je to ono deltaV u raket, ukazuje na smutný fakt. Většina lidí (včetně tebe) jsou hloupí ve smyslu vzd+lanosti, s malým nebo žádným rozhledem. To vede k tomu, že nejsou schopni kritického myšlení, protože na kritické myšlení je vyžadováno problematice rozumět a to nejen v rámci oboru, ale i multioborově. To pak samozřejmě směřuje k nevyhnutelnému vyžadování "zdrojování nebo odkazování", protože sám si nedokážeš udělat kvalifikovaný názor. Problém je, jak vlastně takový člověk jako ty ty zdroje a odkazy třídí? Protože při absenci kritického myšlení nejsi schopen posoudit, jestli tě autor odkazu či zdroje netahá za fusekli ať už záměrně nebo jeho vlastní nevědomostí.

            Trochu se nad tím zkus zamyslet...

          • StandaBlabol
            21:31 07.01.2019

            Jak říkám, vždycky když máš doložit zdroj svých tvrzení, tak nás ujistíš, že ti za to nestojíme a stejně bychom to nepochopili. Ty se nás za fusekli tahat rozhodně snažíš, ale moc ti to nejde. Ty rychlost deltaV komiku. A to nezávisle na tvojí gravitační Ch...

          • Klimesov
            07:15 08.01.2019

            cernakus:
            No možná ve svém posledním příspěvku máte pravdu, ale faktem je, že ve slušné diskuzi, když vás oponent vyzve o předložení zdroje, tak je slušnost mu tento zdroj předložit. Je pak na druhém diskutujícím zda se nechá tahat za fusakli, jak píšete, a nebo zdalipak předloží řádný protiargument i se zdrojem, který buď to potvrdí vaše tvrzení a nebo vyvrátí. Arogantní a povýšené reakce jsou k ničemu a diskuzi nikam neposunou.
            Mně osobně by také docela zajímalo, kde na všechny ty vaše vzorečky chodíte.

  • Pepin Nešpor
    19:35 04.01.2019

    Žádné troškaření. Za 4 roky přes 340 raketometů hmmm slušné tempo plus modernizaci mlrs fakt slušné.
    Ale jinak bylo načase pro USA už to tam bylo potřeba.
    I slušné rakety s bodovým navádění.

    • darkstyle
      09:33 05.01.2019

      Pre nich z pohladu rozpoctu je to hracka..

      Tam sa skor cakalo na cosi uplne ine.. takzvany game changer IBCS..

      Teda jednotne velenie raketometov, pvo, lietadiel, lodi a delostrelectva a vzajomna vymena dat z ich senzorov medzi sebou..

      Je pekne ked mas nejaky jednotlivy system, ktory ma super vlastnosti.. ale napriklad iskandrov maju rusi za 12 rokov vyroby 144 kusov.. 12 brigad po 12 kusov.. ale su to samostane systemy sami o sebe..

      Co situacia ked lietadlo objavy ciel, a raketomet po nom pali, z dovodu nedostatku municie na lietadle, alebo inych vatsich priorit ktore ma lietadlo v realnom case, bez toho aby vlastne senzory raketometu daco videli?

        • Czertik
          01:43 06.01.2019

          Otazka zni, kdy podobnou schopnost predvedou rusove.

          • Kusa
            09:18 06.01.2019

            Reálný odhad 2080 ?

          • beepee
            15:22 06.01.2019

            Proč se těch Rusáků vlastně pořád tak bojíme, když jsou proti nám (míněno NATO) tak zaostali?

          • cernakus
            16:49 06.01.2019

            Nejsem si jist, jestli možnost přímého linku mezi balistickou střelou a letadlem je dobrá vlastnost. Z principu se to dá ukrást i zarušit snaze než satlink.

          • darkstyle
            22:05 06.01.2019

            Cernakus

            Ale v tom clanku sa nepise nic o linku medzi raketou a lietadlom, ale o linku medzi odpalovacim systemom a lietadlom.

            Z principu je to ovela lahsie, lebo polohu satelitu poznas, tie sa pohybuju po vopred stanovenej rovnakej drahe.. lietafdo aj himars, ale svoju polohu menia a hlavne to lietadlo razantne.

            A f-35 posle himarsu len udaje o polohe.. a.on striela.. najprv by si musel najst presnu polohu f-35 a.potom ho skusit zarusit bez toho, aby o tom f-35 nevedel a neposlal ti stormbreakera na pozdrav.. to chcem vidiet..

            A co ti pomoze ukrast udaje o tvojej vlastnej pozicii, alebo spriatelenej jednotke ked uz v tom momemente na nu leti balisticka raketa..

          • Czertik
            23:42 06.01.2019

            beepee
            Protoze neni nikdo nebezpecnejsi nez zaostaly chudy muzik co se diva se zavisti pres hranice.
            Podivej se na severni a jizni koreu - v severnii korei vsichni sni o tom, ze se korea jedoho dne sjednoti (pod jejich vladou) a vsichni jihokorejcu budou vytrzenim bez sebe.
            Z jihokorejcu si sjednoceni preji jen proto, aby konecne zmizelo napeti a ty penize na armadu aby se mohly davat nekam jinam.
            Navic, po tom jak probihalo sjednoceni nemecka, tak spousta jihokorejcu z toho jak by bylo prinosne vystrizlivela.

          • Kusa
            14:01 07.01.2019

            Pro beepee
            Nikdo se jich nebojí jen se hodí k politickému protlačení výdajů na zbrojení :-)

          • pks_
            17:12 07.01.2019

            Kusa: 2350! Rusové přece nedokážou přenést zabezpečeně 8 bajtů souřadnice cíle mezi letadlem a odpalovacím zařízením :-)
            (přesnost navigačních systémů lze snadno zvýšit umístěním pozemních stanic v terénu, které budou online vysílat odchylky družicových signálů)

            beepee: NATO samozřejmě potřebuje silného protivníka, jinak se armády uškrtají k nule.

            darkstyle: úspěšně napadnout komunikaci s letící střelou je samozřejmě ideální. Ta komunikace by byla užitečná pro pohyblivé cíle. Pokud se to ale provede dobře tak možnost podstrčit falešná data u takto krátkých zpráv neexistuje.