Raketomety HIMARS pro polskou armádu: Varování pro AČR

Raketomety HIMARS na střelnici Yakima Training Center; větší foto / Public Domain 

Polské ministerstvo obrany změnilo podmínky programu Homar a přímo nakoupí americké raketomety HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) od Lockheed Martin. Oproti původním plánům tak nedojde k přenosu klíčových amerických know-how do Polska.

Program Homar je jeden z nejdůležitějších vyzbrojovacích projektů polské armády. Raketomety Homar (tedy HIMARS) mají být zapojeny do velitelského systému IBCS (Integrated Air & Missile Defense Battle Command System) protivzdušné obrany (PVO) a v případě potřeby ničit postavení takticko-operačních raket nepřítele.

 


 

Homar je součástí polské „triády“ zbraní dlouhého dosahu, které umožní polským ozbrojeným silám provádět údery na vzdálenost stovky kilometrů. Další dvě části triády tvoří střely s plochou dráhou letu JASSM/JASSM-ER a pobřežní raketové systémy NSM (Naval Strike Missile). Všechny tyto zbraně se stanou součástí velitelského systému IBCS.
 

Vyjednávání na úrovní vláda-vláda o nákupu raketometů HIMARS běží od roku 2015. Varšava v první fází počítá s třemi oddíly po 18 raketometech HIMARS (celkově 54 odpalovacích vozidel). Varšava ale plánuje postupně nakoupit až 160 raketometů.
 

Varšava však požadovala rozsáhlou „polonizaci“ raketometů HIMARS, především kvůli získání budoucí nezávislosti v oblasti raketových technologií. Nejde jen o použití kolových nákladních automobilů Jeltz, ale především o začlenění polského systému velení a řízení palby TOPAZ. Polská armáda chtěla mít tento klíčový prvek raketometů pod domácí kontrolou a nechtěla být závislá na firmě Lockheed Martin, především kvůli budoucímu, finančně jistě velmi náročnému, servisu (modernizaci). 
 

Dalším zásadním požadavkem bylo přenesení know-how výroby klíčových součástek raket, především raketových motorů a paliva. Zvládnutí výroby raketových motorů a výroby tuhých jednosložkových paliv by umožnilo Polsku v budoucnu vyvinout vlastní levnější rakety země-země ráže 122 mm nebo 227 mm.
 

Podle polského dopisovatele Armádních novin ale firma Lockheed Martin byla proti přenášení výroby do Polska. Pochopitelně pro firmu Lockheed Martin (a jistě i pro Washington) je mnohem výhodnější (nejen finančně), pokud bude Polsko v oblasti raketového vojska závislé na amerických službách a technologiích. Vždyť servis, školení, modernizace, opravy nebo nákup raket může Lockheedu v následující dekádě nebo dvou přinést další stovky milionů dolarů.

 

Jak Armádní noviny upozornil polský dopisovat, Lockheed nabízel polonizovanou verzi HIMARS mnohem dráže než původní americkou verzi. Stejně tak měl být vyvíjen tlak na konkurenční Izraelce s raketomety Lynx, aby z tendru odstoupili ‒ tedy, aby připravili mnohem dražší nabídku.

 

HIMARS na cvičení Saber Strike 2018

 

Jak obrat komentovali polští zástupci? „Záleží nám na tom, aby Polsko získalo nejmodernější technologie, co nejdříve a za co nejlepší cenu,“ uvedl pro rádio Marija polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. „Na dnešním bojišti a v zeměpisné oblasti Polska jsou raketové a dělostřelecké jednotky nanejvýš důležité.“

 

Oficiálně polské ministerstvo obrany ke změně přístupu k programu Homar napsalo:

 

„Ministerstvo obrany rozhodlo o ukončení řízení podle postupu přijatého v roce 2015 a okamžitě zahájilo jednání s americkou stranou. [...] Ještě v průběhu tohoto týdne delegace ministerstva obrany vedená náměstkem ministra Sebastianem Chvalkiem, který je odpovědný za technickou modernizaci polské armády, odcestuje do Spojených států a zahájí diskusi o realizaci programu Homar na základě Artillery Rocket System High Mobility - HIMARS,“ dočteme se v tiskové zprávě polského ministerstva obrany.

 

„Důvody opuštění dosavadního způsobu získání raketometů jsou: finanční očekávání od potenciálních dodavatelů, včetně zahraničních, překračují prostředky, které ministerstvo obrany poskytlo pro tento účel v době zahájení projektu, tj. počátkem roku 2015. V průběhu jednání nebylo možné dohodnout se na všech ustanoveních a požadavcích smlouvy, které souvisí s ochranou základního státního zájmu,“ stojí dále v komuniké.

Zatím není jasné, jak velký podíl na programu Homar získá polský průmysl. Samotný prodej zastřeší americký program zahraničního prodeje zbraní FMS (Foreign Military Sale). Spolupráce s polským průmyslem bude řešena v rámci jednotlivých smluv mezi firmami. Pochopitelně „spotřební“ zboží a klíčové technologie, pro účel budoucích marží (servis a modernizace), zůstanou v rukou Lockheedu.

 

HIMARS v Afghánistánu

 

Podle polské strany tak Varšava zvolí stejný model nákupu, jako Rumunsko, které od Lockheedu rovněž nakoupilo raketomety HIMARS. Takový postup je v první fázi rychlejší a levnější, ale do budoucna přináší riziko vysokých provozních nákladů, které nejsou pod kontrolou provozovatele. 
 

Je třeba si uvědomit, že nákupem nových zbraňových systémů finanční výdaje nekončí, ba právě naopak. Provozní náklady, modernizace, nákup náhradních dílů, servis, školení nebo nákup munice během celého životního cyklu zbraňového systému hravě přesáhnou finanční náklady prvotního nákupu.
 

Ostatně zbrojní firmy čím dál méně vydělávají na prodeji zbraní, a naopak čím dál více na údržbě, servisu a modernizaci dodaných zbraňových systémů ‒ zákazník přitom nemá jinou možnost a musí akceptovat jakoukoliv cenu prodejce, pokud chce mít své zbraně provozuschopné.
 

Polský a rumunský příklad je varování i pro Českou republiku. Na jedné straně je zde samozřejmě snaha „potěšit“ zahraniční přátelé, což je v „real“ politice běžná věc. Na druhé straně je si třeba uvědomit, že ekonomicky i politicky je mnohem výhodnější mít silný domácí zbrojní průmysl, který umí dodávat vlastní armádě klíčové zbraňové systémy a munici. 

 

Ostatně v případě raketometů se Praha nemusí nutně obracet na Američany nebo Izraelce, ale může zkusit navázat rozhovory se Srbskem, Ukrajinou nebo dokonce s Čínou, pokud dané země budou ochotny podělit se o své know-how.

 

Zdroj: Defence24

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polsko hledá nástupce Su-22 a Mig-29: Kandidáti představeni

Polský Inspektorát pro vyzbrojováni zveřejnil výsledky analýzy trhu, která měla určit možné nástupce polských stíhacích bombardérů Su-22 a frontových stíhaček MiG-29. Své podklady poslalo pět firem, z toho čtyři výrobci bojových letounů.

Kolik miliard dolarů zaplatí Polsko za americké Patrioty?

Washington nabídl Polsku dvě baterie protiraketových a protiletadlových systémů Patriot za 10,5 miliardy dolarů. Takovou částku Varšava ale odmítla. Dle nového polského ministra obrany Mariusze Blaszczaka Polsko za systémy protivzdušné obrany (PVO) Patriot zaplatí o polovinu méně.

Polsko kupuje další cvičně-bojové letouny M-346 Master

Polské ministerstvo obrany plánuje do konce března podepsat s italskou firmou Leonardo smlouvu o nákupu další várky osmi cvičně-bojových letounů M-346 Master. Nákup letadel probíhá v rámci polského programu pro pokročilý výcvik stíhacích pilotů AJT (Advanced Jet Trainer).

Zakázka století: Polsko kupuje systémy Patriot

Po mnoha letech vyjednávání Polsko podepsalo bez nadsázky nejvýznamnější (zejména z politického hlediska) vojenskou zakázku všech dob. V rámci programu Visla Polsko nakoupí v první fázi americké systémy protivzdušné obrany (PVO) Patriot PAC-3+ za 4,75 miliardy dolarů.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 16
  • Gibon
    16:25 08.08.2018

    Jara: OSSR kupili HX len kvoli misiam. Asi vedia preco.

    A k vymene kanonu sovietskej raze. Tu je ten podstatny detail, ze ako kanon tak aj municiu si vyrabame sami.
    Bolo by nelogicke prechadzat na bushmaster.
    1) zbytocne vyhodene prachy na nieco co by nemalo takmer ziaden prinos. Skor naopak, kedze by sa strielalo este menej a tak vycvicenost by klesla. Kupovat drahu municiu miesto vlastnej vyroby je proste rozdiel.
    2) kym ostatne krajiny vychodneho bloku nezacnu hufne tento kanon opustat, nema zmysel aby tak urobilo Slovensko. Nie v situacii ked si Fini od nas objednali 100ks 2A42 pre svoje BMP2 ;-)

    Clanek: Nemyslim si, ze to hrotim. Normalne diskutujem :-) Ja chapem Vas postoj, aj to ze SR ma voci ČR aktivne saldo zahranicneho obchodu. No OSSR vyrobky z ČR uz nakupuje a este dlho bude nakupovat. Posledne stare 815 by sa mali vyradit 2030. Cize to budu mat prve 815-7 20 rokov. To sa mozno rovno pokracovat v dodavkach. :-D
    Uspech hufnic EVA a Zuzana v zahranici, by nadalej davalo pracu aj v ČR, kedze by sa ponukali primarne s podvozkami Tatra.
    Jasne, ze BOV8x8 sa nikam dalej nepreda. O Turre som si zatial nie az tak isty. Zatial su skusenosti len s prototypmi a tie vzdy maju svoje muchy. Druha verzia veze sa od prveho prototypu lisi, cize tam prebiehal dalsi vyvoj a upravy. Realne skusenosti prídu az na zaklade teraz modernizovanych BVP. Aj tam si myslim, ze sa budu veci doladovat pre BOV8x8. JAIS 6x6 moze tiez priniest nejake zakazky...

  • Jura99
    15:22 08.08.2018

    ARES: s tim ale nesouvisi raze houfnice 152 vs. 155mm. Uz za totace se vyvinula houfnice 152mm s celospalitelnou nabojkou pod nazvem Ondava. No a Ondava v razi 155mm je Zuzana a Zuzana s prodlouzenou hlavni je Zuzana 2. Takze princip automatiky je opravdu letity a patrne uz za totace dukladne odzkouseny.

  • Rase
    14:19 08.08.2018

    ARES:
    tak pokud by se jednou vyřadily všechny Dany ve prospěch nové houfnice s ráží 155 mm, tak bych se o Dany a munici opravdu nebál. Vždycky je můžeme darovat nebo přeprodat nějakému "spojenci" a ještě z toho mít kladné body. Ukládání Dan a munice ve stavu v jakém jsou mi přijde docela zbytečné plýtvání skladovacími prostory. Když bude nejhůř, tak u Excalibur Army si je zase rádi vezmou, třeba zadarmo :-)

  • Jara
    13:55 08.08.2018

    Gibon
    V NATO je důležitá kompatibilita zbraňových systémů a ráží, na což na Slovensku těžce serete( SA58,UKL 59, turra), kompatibilita u trucku spočívá v možnosti nosit NATO/ISO kontejnery a přepravní rozměry podle stanag, obojí naprosto splňuje Tatra 815/7. Díly na Tatru seženete stejne dobře jako na MAN nebo Oskosh......plná kontabilita je utopie, jen je vtipné jak tady v některých diskuzích nikomu nevadil u OSSR kanón v sovětské ráži a u trucku se ohaníte výhodami kontability

  • Clanek
    13:54 08.08.2018

    Gibon, zbytecne to hrotite. Souhlasim, ze se ma kupovat v prvni rade kvalitni vybaveni, az pak "ksefty kamaradum" a souhlasim ze CR uz z nakupu OSSR prinos ma, ale ten prinos uz je starsiho data (ikdyz jde o pokracujici nakup) a nema to tu spravnou medialni silu.
    Nalejme si cisteho vina, jak v CR tak v SR se na obranu dlouhodobe kasle, a to kasle je jen velice mirny efemismus. Nedelo se to v rozporu z vuli lidu, ale v souladu s vuli lidu kde zjevne obranu vlasti vetsina lidi vidi az za platy uredniku, ucitelu, doktoru, buvodavnim skol, stavenim cest atd. Tak to jednoduse je. V takovem pristredi musi i zapaleny politik (a ted chvilku uvazujme jde o zapal pro svuj resort, ne pro sve kapsy) hledat cesticky jak nakup omluvit, vysvetlit, prodat. V pripade SR se tak delo u BOV 8x8, ktere se prodavalo jako 1) vlastni vyvoj a 2) vyvozni artikl co da dobudoucna lidem praci. Ani jedno ani druhe neni pravda, ale pomohlo to protlacit nakup neceho co armada objektivne potrebuje. Takze ucel svetil prostredky. No a neco podobne bude politik s takhle naladenym obyvatelstvem potrebovat vzdy. 8 let stary nakup tater tu praci nezastane.
    Proto mluvim o tom ze by bylo fajn aby se domluvil nejaky oboustrany kseft, ne proto ze "kamaradicci", ale protoze oba staty maji potrebu nakoupit a v nekterych oblastech je ten nakup od souseda vazne ten nejlepsi mozny. ACR nedosahne na nic lepsi nez je EVA, a kdyz uz ji bude kupovat je jen prirozene ze se pokusi z toho vytezit maximum, to ostatne kazdy spravny hospodar (kterym by mel byt kazdy politik) musi. No a Slovensko toho taky potrebuje spoustu a v CR se neco najit urcite da. Oba by kupovali tak jako tak, oba by kupovali nejspis od souseda, protoze cena, protoze predesla zkusenost, protoze kvalita... tak proc to nespojit a nepopohnat tak proces ktery byl po dekady v ustrani a opomijen? Kdyz na to volic slysi, tak mu to doprejme jako pastvu a splnme tim neco co splnenin potrebuje. Nic vic za tim nehledejte.

  • Gibon
    13:42 08.08.2018

    Clanek: Trochu zvlastna logika. Tatry sa odoberaju od 2010. Cize kedze sa odoberaju priebezne tak sa to nema ratat?
    Pre OSSR a SR by bolo hadam aj vyhodnejsie keby zacali MAN HX odoberat v 2010, kedze by sa mohla montaz robit v Banovciach spolu s Aktismi. Okrem ineho tych par kusov HX kupili prave pre kompatibilnost nahradnych dielov so spojencami v zahranicnych misiach. ND na Tatru u Nemcov, Holadanov, Belgicanov,... najdete velmi tazko. Dnes by tak OSSR mala dost podstatnu cast vozidloveho parku lahkych a tazkych nakladnych automobilov postavenych na koncepte spolocnosti MAN so slusnou unfikaciou zazemia. V3S a Tatra (148/815) by uz boli v mensine.

    Ja osobne si myslim, ze OSSR sa NEmaju pozerat na to, ci od nas niekto nieco kupuje. Ale kupovat to najlepsie co si mozme dovolit. Kam teda BREN podla "army" diskusych for rozhodne nepatri.
    A tiez to co si dokazeme sami vyrobit. Mame domaceho vyrobcu strelnych zbrani v Slovenskej Lupci.

    Ak skutocne kupite drahsiu hufnicu s poloautomatom, len preto, ze Slovaci od nas nekupuju ine zbrane (ake vlastne by sme mali?), tak asi Vam moc o bojaschopnost vlastnej armady nejde.

    Co sa tyka L-39. Na modernizacii sa pracuje. Cize kludne to mozme postavit, nekupite hufnice EVA, tak my si GO urobime sami v LOTN.?!
    Co je uplne zcestny pristup, pretoze schopnost vycviku a bojaschopnost OSSR tym len utrpi.
    Cez vlastny nacionalizmus nevidite, ze svojmu statu tymto pristupom akurat tak skodite.

  • Jara
    13:34 08.08.2018

    No z toho co jsem pochytil tak se ty Breny 2 pro ACR opravdu budou vyrábět v Maďarsku :)), ze začátku půjde jen o montáž, později celá výroba PavolIR jsem myslím dával linky na nějaké zdroje??
    Jinak to ale vypadá, že žádná náhrada SA58 se na Slovensku nechystá

  • ARES
    13:34 08.08.2018

    Clanek a ostatní:
    Technický problém modernizace Dany na ráži 155 mm spočívá v rozdílnosti řešení nábojů ráže 155 a 152 mm.

    Náboj ráže 152 mm tvoří střela a nábojnice s vloženou prachovou náplní, tvořenou několika dílčími prachovými náplněmi. Náboj ráže 155 mm je tvořen střelou a několika dílčími prachovými náplněmi, tvarovaných do samostatných segmentů válcového tvaru (v "textilním obalu", bez kovové nábojnice, ani se spalitelnou nábojnicí).

    Důsledkem je rozdílnost těsnění nábojové komory hlavně, což má zásadní vliv na konstrukci závěrového mechanismu (způsob mechanismu těsnění nábojové komory a spouštěcí mechanismus). Proto závěr pro 152 mm náboj nelze použít pro náboj 155 mm. Tyto závěry jsou zcela neslučitelné.

    Dále to ovlivňuje konstrukci nabíjecího automatu, především co se týče zasouvání nábojnice (152) či segmentů prachové náplně (155) a jejich uložení do lůžek zásobníku nabíjecího automatu. U 152 Dany se manipuluje a zasouvá vždy stejné těleso - nábojnice, ač se může počet dílčích náplní lišit. U ráže 155 je manipulace a zasouvání komplikovanější, protože se nemanipuluje s jedním tělesem, ale vždy s několika segmenty prachové náplně současně, navíc rozličného počtu, někdy i rozměrů, podle dálky střelby. Nabíjecí automat musí být vybaven mechanismem nebo, resp.ruční manipulací, který odpočítává počet segmentů, který se musí nabít podle povelu.

    Proto nelze 152 ShKH Danu jednoduše přerážovat na 155 mm pouhou výměnou hlavně. Sice by to šlo, ale konstrukčně by se musela "překopat" celá zbraňová nástavba. To by byl technický a zejména ekonomický nesmysl.

    Proto koncepce modernizace 152 mm Dany podle CSG je prakticky jediný technicky a ekonomicky přijatelný přístup. Tím se rovněž ekonomicky zhodnotí pro AČR nejen stávající Dany, ale i skladovaná zásoba munice v počtu několika desítek tisíc ran, což není zanedbatelné z ekonomického hlediska. Na pořízení takové zásoby munice v ráži 155 mm by se musely vynaložit ne méně než 2 až 3 miliardy Kč, což jsou hodnotově náklady na pořízení minimálně jednoho dělostřeleckého oddílu, ne-li až dvou, v ráži 155 mm. Navíc na likvidaci této zásoby 152 mm munice by se musela vynaložit ne méně než 1 miliarda Kč.

  • Rase
    13:27 08.08.2018

    k těm BREN 2 pro OSSR. jako že se české zbraně vyrobí v Maďarsku a prodají na Slovensko :-) co si budeme povídat, ani bych se nedivil, kdyby se nové zbraně od CZUB pro AČR, rovněž vyrobili právě v Maďarsku (kvůli niží ceně).
    Obecně ale souhlasím, bylo by fajn, pokud by AČR měla slovenské Evy a OSSR na oplátku české ruční zbraně, L39NG a třeba pár nových tatrovek. Zrovna na tento typ techniky Izraelce nepotřebujeme. Jura99 trefně podotkl onu neexportovatelnost BOV 8x8. Pokud je neudají nám, tak maximálně prodají pár kusů (jako my pandury II indonésii). Velké exportní plány měli i Poláci s Rosomáky, ale zatím nic moc - nebo spíš nic. Světový trh s kolovými 8x8 je zkrátka přecpaný a kde kdo si je zvládne vyrábět sám

  • Clanek
    12:46 08.08.2018

    @Gibon
    Tatry se odebiraji tak nejak prubezne a to je i v zajmu OSSR mit pokud mozno co nejvice unifikovane platformy. Tohle samotne na "ty me, ja tobe" stacit nebude. Kdyby se tak OSSR rozhoupalo treba s cvicnyma L-39 / L-159, nebo by se podepisovala velka zakazka na rucni zbrane (treba BREN 2), jednoduse neco co se dela v CR a ceho by se OSSR hned siklo a predevsim v radove stejne hodnote + podepsane v cca stejnem case... myslim, ze by obe strany meli rozhodovani o dost snazsi.

Stránka 1 z 16