Historická úloha logistiky na bojišti

Z logistického hlediska se však jedná pro Ukrajince o noční můru, protože budou muset věnovat každé dalších technice zvláštní pozornost. A již nyní jejich výzbroj připomíná zoologickou zahradu, mnoho druhů, ale používaných v relativně malých počtech. Historické příklady nám mohou umožnit lépe pochopit, co se nyní na Ukrajině děje a jak lze podobným potížím čelit, aby přes veškeré potíže byly nasazené zbraně efektivní a splnily svůj účel.

Logistika a počátky jejího vývoje

Potřeba organizovat zásobování a usměrňovat jeho toky byla vždy spjata s přesuny armád. Již starověké armády Egypta, Persie, Řecka, Makedonie či Říma na svých taženích musely bedlivě promýšlet, zda budou mít k dispozici dostatek zásob. Války se i z toho důvodu vedly, dokud byla možnost čerpat ze svých zásob nebo ukořistit na území nepřítele zásoby nové.

Již tehdy speciálně vyčleněné vojenské osoby měly na starosti zaopatřování vojsk. Na další vyšší úroveň povýšila logistiku Byzantská říše, která vyrostla na troskách říše Římské a přežila ji zhruba o tisíc let. Zatímco jiné říše a státy vznikaly a pak se zase rozpadaly, Byzantinci odolávali útokům ze všech stran. Nešlo o náhodu, ale schopnost učit se z chyb vlastních i chyb soupeřů. Jedny z prvních dochovaných definic pojmu logistika tak pochází právě od nich a zásadní je podle nich především příprava na každé polní tažení.

Napoleon, Jomini a Clausewitz

Velký zlom v chápaní a profesionalizaci logistiky přinesly napoleonské války. Bezprostředně před zahájením svého prvního velkého tažení Napoleon pronesl v březnu 1796 před vojáky jednu ze svých nejznámějších proklamací, kterou se snažil především motivovat a vysvětlit, jaké mají vojáci možnosti obživy: „Vojáci, jste skoro nazí, špatně živení. Vláda vám dluží mnoho a dát vám nic nemůže. Vaše trpělivost a odvaha, kterou jste vprostřed těchto skal prokázali, jsou obdivuhodné, avšak nepokrývají vás slávou ani leskem. Chci vás dovésti do nejúrodnější roviny světa. Bohaté provincie, veliká města upadnou ve vaši moc. Dobudete zde cti, slávy a bohatství. Vojáci italští, bude vám scházeti odvahy anebo vytrvalosti k tomu?“

Na Napoleona plynule navázal Antoine-Henri Jomini, který je právem považován za tvůrce moderní logistiky. Samotný pojem odvodil jej od termínu maréchal de logis, což znamenalo ubytovatel. Ubytovatel měl na starosti ubytování vojáků a v širším významu i zásobování vojska. Ve francouzských službách se účastnil řady tažení až do osudného roku 1812 a vpádu do Ruska. Zvolenou strategii považoval zejména z logistických důvodů za chybnou, což se také nakonec katastroficky projevilo na bojišti. Více vojáků nakonec zahynulo v důsledku špatného zásobování, nemocí, chladu a vyčerpání než v samotných bitvách.

Známým vojenským teoretikem, který logistiku dokázal jasně definovat byl také Carl von Clausewitz. Ve své nejslavnější knize O válce uvádí: „Logistika znamená pro vojsko tolik, kolik znamená voda pro život. Bez logistiky je armáda pouze směšnou masou bezradných mužů, kteří mohou i bojovat, i zápasit, ale jen velmi těžce vítězit! Bezbranní, hladoví, nevystrojení a špinaví budou i ti nejlepší bojovníci dříve či později bandou vagabundů a tuláků.“

20. století

V konfliktech 20. století se klíčová role vojenské logistiky projevovala zcela zásadním způsobem. Stačí k tomu zmínit jen několik známých příkladů. Bitva u Verdunu v roce 1916 byla především pokusem armády císařského Německa o vlákání Francouzů do krvavé bitvy na vyničení živé síly. To se jim však nakonec nezdařilo a ztráty na obou stranách byly na podobné výši. Pomohlo k tomu i francouzské odhodlání. Přestože k bráněným pozicím u Verdunu vedla pouze jedna cesta, své jednotky nakonec dokázali zásobit vším potřebným. Právě první světovou válku, která byla vedena se snahou maximálně opotřebovat protivníka, nakonec rozhodly logistické řetězce. Když dohodové mocnosti nakonec posílilo hospodářsky silné USA, konec války byl již jen otázkou času.

Známý příklad je obléhání Leningradu během druhé světové války. Za cenu neuvěřitelných ztrát zejména u civilního obyvatelstva nebylo město vyklizeno, ale dál hájeno. Do města však i nadále proudily zásoby pro jeho obránce. Řada obyvatel byla přitom fakticky obětována, protože se jim natolik snížily příděly, že z nich šlo jen těžko vyžít. Naopak němečtí obránci již obklíčeného Stalingradu nebyli zásobováni Luftwaffe natolik silně, aby mohli ve svém odporu dlouhodobě vytrvat či se dokázat ze svého obklíčení probít. Těžkou pozici nakonec nedokázali přes veškerý fanatismus uhájit ani japonští císařští vojáci na některých tichomořských ostrovech jako Saipan či Okinawa. Úder právě tam byl předvídatelný, ale Japonsko už nemělo kapacity na to, aby dokázalo obránce doplňovat posilami a zásobovat natolik efektivně, aby se dalo americkému náporu odolat. Ani sebevražedná taktika výsledek nezměnila, jen boje prodloužila a utvrdila USA o tom, že nemá smysl dobývat Japonsko invazními silami, ale raději použít jaderné zbraně.

Poválečná etapa a vznik NATO

Vznik Severoatlantické aliance roku 1949 byl dalším významným momentem pro logistickou spolupráci. Po válce byl problém v přebytku materiálu, díky kterému bylo propuštěno mnoho příslušníků jednotlivých armád. Zároveň se ovšem naplno rozjela studená válka, což ovlivňovalo fungování společnosti obou znesvářených bloků.

V dalším průběhu spolupráce členských zemí NATO dochází ke zlepšení porozumění a využívání logistiky. Po roce 1970 dochází ke komplexnějšímu vnímání oboru logistiky, hovoří se o integrované logistice. Jednotlivé státy si navzájem vypomáhají s cílem dostatečné bojové připravenosti kvůli hrozbě nových konfliktů. Tento cíl nutí státy ke kooperaci jednotlivých operací, ke koordinaci procesů a k efektivnímu materiálnímu a technickému zabezpečení.

Logistika Armády České republiky

Po vzniku samostatné České republiky byla vojenská logistika pojímána jako odborná složka armády. Po přistoupení ČR do NATO roku 1999 již hrálo roli i plnění spojeneckých závazků, což mělo dopad i na fungování a rozvoj logistiky. Aktuální definice hovoří o souboru činností, jejichž cílem je zajistit s přiměřenými náklady, aby materiál byl v požadovaném rozsahu, čase, množství a kvalitě na správném místě. Zahrnuje přitom systém, jehož základem jsou síly a prostředky (jednotky a zařízení) logistiky. Obsahuje přitom dva aspekty, jeden je orientován na infrastrukturu a zajištění služeb, ten druhý na oblast řízení, která souvisí s plánováním, koordinací a kontrolou materiálových toků.

Shrnutí ve vztahu k válce na Ukrajině

Válka na Ukrajině je nyní v další fázi. Obě strany se na svému úsek fronty snaží o průlom. U Rusů jde o Bachmut, u Ukrajinců o Kreminnu. V ostatních částech fronty panuje relativní klid, který provází dělostřelecké přepady a průzkum bojem.

Logistika u obou stran hraje klíčovou roli. Jakmile se Ukrajinci zacvičí na západní těžkou techniku, která kvalitativně překonává ruskou techniku, budou moci opět získat iniciativu na svoji stranu, jako na podzim 2022. Naopak dodávky moderních západních letounů jsou zatím nejisté. Bez posílení letectva a schopnosti získat alespoň lokální vzdušnou nadvládu bude úkol vytlačit ruské síly z Ukrajiny mnohem náročnější.

Moderní válka se neobejde bez schopnosti kombinovat jednotlivé druhy zbraní, tedy vézt vševojskové konvenční operace s těžkou výzbrojí. Jednotky přitom spolu musí být schopny komunikovat na vysoké úrovni. Zásadní je přitom zjednodušení všech logistických řetězců, navázání dalších tras a posílení kapacit včetně opravárenských. A to pro všechny používané typy zbraní, munice a náhradních dílů, kterých je skutečně mnoho. Nejspíše již na jaře 2023 uvidíme, jak Ukrajinci zvládnou tyto nastupující výzvy. Ukrajinská armáda zatím byla vždy schopna něčím překvapit a vést si oproti očekávání lépe. K tomu přispělo i mnoho chyb na ruské straně. Schopnost přizpůsobit se bude klíčová i nyní a Ukrajinci vědí, že v tom nesmí selhat!