Hizballáh s Izraelem koketují s válkou v Libanonu, část 1.

Hizballáh s Izraelem koketují s válkou v Libanonu, část 1.
Izrael, Írán a Hizballáh / depositphotos.com (Zvětšit)

Od chvíle, kdy Izrael zahájil invazi do Gazy s cílem zničit Hamás po útoku ze 7. října, si Izrael a Hizballáh vyměňují údery v konfliktu nízké intenzity na izraelské hranici s Libanonem. Žádná ze stran (Izrael, Írán a Hizballáh) zřejmě nechce válku v plném rozsahu. Situace se ale může rychle změnit a do války přerůst nechtěně na základě špatné kalkulace ve vzájemných útocích.

Tři dekády spojenectví s Hamásem

Libanon je nejstarší frontou v probíhající stínové válce mezi Izraelem a Íránem. V reakci na izraelskou invazi na jih země v roce 1982 byla libanonskými šíity vytvořena milice, která se později stala Hizballáhem[1]. Ta se do značné míry transformovala v proxy sílu íránských Revolučních gard.[2] Přímé vazby na Hamás si Hizballáh vytvořil nejpozději o deset let později, kdy Izrael v reakci na teroristické útoky deportoval 415 aktivistů Hamásu a Palestinského islámského džihádu, které uprostřed zimy vyklopil na kopci v Libanonu.

To se stalo velkým mezinárodním humanitárním skandálem a posloužilo fanatikům Hamásu ke zocelení v boji proti existenci Izraele. Vyhoštění stovek členů vedení Hamásu do Libanonu však bylo především dárkem Íránu a Hizballáhu. Ti neváhali a využili příležitosti získat nad Hamásem vliv. Před vyhoštěním například duchovní vůdce Hamásu Šejch Ahmad Jásin často odsuzoval íránský model klerikální vlády, jak jej formuloval nejvyšší vůdce ajatolláh Rúholláh Chomejní. Avšak od nalezení spojenectví sunnitský Hamás šíitský Írán už nijak nekritizuje, přestože má velmi jiná ideologická východiska pro uspořádání muslimského světa, což se jasně ukázalo během občanské války v Sýrii. Během ní došlo k přerušení vztahů, ale po převzetí moci v Hamásu Jahjá Sinvárem byla spolupráce obnovena.

Hizballáh a Írán poskytli Hamásu materiál, výcvik a organizační podporu a navázali dodnes trvající velmi úzké vztahy. Seniorní členové vojenského křídla Hamásu (Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma) odjeli už v roce 1993 do Íránu, kde prošli výcvikem v používání zbraní, výrobě výbušných zařízení a ve zpravodajské práci.[3] Když byl Izrael nakonec nucen pustit tyto vyhnané Palestince zpět do Gazy, operativci Hamásu využili znalosti získané v Libanonu v teroristické kampani, která přerostla v Druhou intifádu a zablokovala mírový proces z Osla, což je stav trvající do dnešních dní.

Teroristé Hamásu totiž začali organizovat sebevražedné útoky a odpalovat bomby v autech proti izraelským cílům, přičemž kopírovali metody Hizballáhu z osmdesátých let. Tehdy mu umožnily postupně paralyzovat Libanonskou politiku.[4] Těsné spojenectvím s Hizballáhem a Íránem poskytlo Hamásu lepší základ pro odpor proti mírovému řešení pomocí teroru, což později velmi přispělo k výsledku izraelských premiérských voleb v roce 1996. Tehdejší volby poprvé vynesly Benjamina Netanjahua k moci a názorové spektrum v Izraeli se postupně začalo posunovat doprava.

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

Konflikt v Jemenu – krize a kontroverze americké podpory Saúdské Arábie

Americký prezident Donald Trump vykonal v minulém týdnu svou první zahraniční návštěvu. Volba ...

S Hizballáhem v zádech: Libanon získá americká BVP Bradley

Americká armáda daruje Libanonu 36 špičkových bojových vozidel pěchoty (BVP) Bradley M2A2 v hodnotě ...

Teroristické hnutí Hizballáh v Jižní Americe

Libanonská šíitská teroristická organizace Hizballáh působí kromě své domoviny po celém světě. Jedna ...

Petr Pelikán: Vztahy Íránu a Ruska nejsou vynikající, jedná se o pragmatičnost bez vzájemných sympatií

„Na Blízkém východě nepřevládají jednoznačně protiruské názory. Jsou zde rozšířené antipatie vůči ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.