Houfnice DANA české armády mohou být modernizovány podle standardů NATO

Samohybná houfnice DANA vz. 77 Armády ČR; větší foto / The Joint Multinational Training Command Public Affairs Office, CC BY 2.0

Není žádným tajemstvím, že modernizace dělostřelectva české armády je více než nutná, protože jeho stav absolutně neodpovídá požadavkům moderního bojiště. Přitom si ministerstvo obrany dlouhé roky nedokázalo vytvořit jasnou představu, jak jej vlastně chce přenést do 21. století.

Těžké dělostřelectvo české armády dnes stojí pouze na několika desítkách kolových houfnic DANA vz. 77 v původním provedení, které ještě pamatuje doby minulého režimu. Armáda navíc před několika lety vyřadila bez náhrady raketomety RM-70, ale dodnes neexistuje jasná koncepce rozvoje a modernizace dělostřelectva AČR. 

 

 

Minulý rok vláda po rocích váhání konečně zveřejnila nějaký plán modernizovat dělostřeleckou výzbroj. Ten obsahoval záměr modernizovat 33 houfnic DANA a nakoupit necelé dvě desítky nových houfnic v ráži 155 mm. Než ale mohlo dojít ke konkrétním krokům, ministerstvo opět není schopno držet vlastní linie a projekt modernizace zrušilo. Mimo jiné to současná ministryně Karla Šlechtová vysvětluje tím, že je nevhodné modernizovat houfnice, které disponují hlavní ráže 152 mm, která není kompatibilní se standardy NATO.
 

Avšak ministerstvo i armáda ve svém nyní už zrušeném plánu jasně požadovala zachování stávající ráže 152 mm. Přitom český obranný průmysl a tým vedený společností Tatra Trucks, který měl modernizaci houfnic DANA podle požadavků ministerstva zajišťovat, má schopnosti a kapacity houfnice české armády zcela přizpůsobit standardům NATO a vybavit je i zbraní s hlavní ráže 155 mm NATO.

 

První podoba projektu modernizace houfnice DANA se v ČR objevila už v roce 2011, tehdy byl jejím autorem podnik Excalibur Army, od té doby prošel dalším vývojem a české firmy dnes můžou díky velkým zkušenostem v této věci nabídnout modernizační balíky přesně podle požadavků armády a zcela v souladu se standardy NATO.

 

Zrušením projektu ministerstvo sice neohrozí pracovní místa v českých podnicích speciálního průmyslu, protože ty žijí především z exportu, ale rozhodně nenapomáhá jeho technologickému rozvoji potřebnému k výrobě špičkových obranných systémů. Navíc nepřispívá k budování dostatečných domácích výrobních a vývojových kapacit, což je klíčová položka pro obranyschopnost státu.

 

Přitom právě projekty jako je modernizace houfnic DANA můžou přinášet reference pro zahraničí a ukázat, že české podniky jsou schopny produkovat a vyvíjet vojenské systémy na světové úrovni za zajímavé ceny. Je bytostným zájmem státu, aby podporoval zahraniční obchod a export výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Ty totiž nejen generují ekonomický zisk, ale díky nim se domácí firmy stávají zajímavými partnery pro přední světové producenty obranných systémů, což jim umožnuje udržovat si kontakt s nejnovějšími trendy a technologiemi v oboru.

 

Vizualizace modernizace DANA M1M / Tatra Trucks

 

DANA podle NATO

Integrace zbraně ráže 155 mm do dělostřeleckého systému DANA je technicky vyřešena, a to ve spolupráci se slovenskými podniky, které se v minulosti s kopřivnickou Tatrou a dalšími českými firmami podílely na jeho vzniku. Je tedy možné dodat Armádě ČR zásadně modernizovanou houfnici DANA s dělem ráže 155 mm NATO, která si zachovává všechny výhody původní koncepce, tedy vynikající mobilitu v terénu a vysoký stupeň ochrany posádky. Nadále tak zůstává pro Armádu ČR možnost získat velmi rychle a cenově efektivně moderní dělostřeleckou zbraň splňující požadavky NATO, a to od domácího výrobce.

 

Modernizace původních houfnic je i ekonomicky výhodná. Armáda bude moci nadále z velké části využívat technické (opravárenské) a logistické zázemí, které již existuje pro původní houfnice DANA vz. 77. Celý projekt modernizace by se samozřejmě počítal na několik let, armáda by tak mohla postupně modernizovat houfnice ze své výzbroje a plynule přejít na ráži a dělostřelecké standardy NATO.

 

Zároveň by mohla nadále využívat zásoby původní munice ráže 152 mm a postupně je vyčerpat, aniž by musela jednorázově nakoupit velké množství munice ráže 155 mm za desítky milionů dolarů. Cena nové munice ráže 155 mm přesahuje i 1000 dolarů za kus (podle výrobce, množství objednaných kusů, rychlosti dodávek atd.).
 

Neobstojí ani argument, že by houfnice DANA modernizované podle plánu z minulého roku se zachováním ráže 152 mm neměly srovnatelný dostřel jako nejnovější dělostřelecké systémy. Koncepce houfnice DANA je unikátní, díky tomu ji lze využívat jako prostředek palebné podpory přímo v sestavě brigád pozemních sil a může působit v linii dotyku s nepřítelem, neboť její posádka provádí přesuny i bojovou činnost neustále chráněna pancířem.

 

Prioritou je tedy rychlost přesunu, operativnost, rychlost střelby a ochrana posádky, nikoliv maximální dostřel. Modernizované houfnice s původní ráží tak armáda může efektivně využívat jako účinnou zbraň za výhodnou cenu po celou dobu postupného přechodu na standardy NATO a později pro výcvik či u jednotek aktivních záloh.

 

Navíc slovenské firmy holdingu Czechoslovak Group pro projekt modernizace houfnice DANA vyvinuly zcela novou munici ráže 152 mm s prodlouženým doletem a také munici ráže 155 mm, která by byla k dispozici, kdyby byly modernizované houfnice vybaveny zbraní ráže 155 mm NATO.

 

Vizualizace modernizace DANA M2 / CSG

 

Je otázkou, zda ke zrušení projektu modernizace houfnic DANA pro českou armádu nepřispěl tlak konkurence ze zahraničí. Nákup desítek nových houfnic a munice je obchod za miliardy, což samozřejmě láká zájemce.

 

Například korporace BAE Systems chce u české armády uspět s kolovou houfnicí typu Archer z produkce její švédské odnože Bofors (její model se objevil na stánku BAE Systems na veletrhu IDET 2017 v Brně, paradoxně právě na podvozku Tatra). Původní ministerská zakázka pro Tatra Trucks a firmy z domácího holdingu Czechoslovak Group (CSG) i další české a slovenské subjekty se konkurenci samozřejmě nelíbila.


 

DANA a Zuzana v Polsku i na Slovensku

Koncept houfnice DANA jako takový má stále potenciál být účinným prostředkem palebné podpory, což si už před lety uvědomili na Slovensku. Právě tam vzniklo několik moderních pokračovatelů houfnice DANA, například houfnice Zuzana, Zuzana 2, Himalaya či Diana a Eva, které disponují zbraněmi s hlavní ráže 155 mm NATO.

 

Jak již bylo řečeno, slovenské firmy, například podniky MSM Group patřící do holdingu CSG, vyvinuly i munici 155 mm NATO, ale také zkonstruovaly a vyrábějí hlavně ráže 155 mm. Slovenské hlavně ráží NATO využívají i další státy, Polsko s nimi počítá při modernizaci svých tanků, Švédsko pro svou armádu odebírá hlavně ze slovenských podniků pro nejnovější minomety Mjolner.
 

Především však modernizované houfnice Zuzana vz. 2000 s hlavněmi ráže 155 mm NATO už léta slouží ve Slovenské armádě a také byly dodány ozbrojeným silám Řecka. Houfnice systému Zuzana je vývojovým derivátem houfnice DANA a dokazuje nadčasovost koncepce původní československé konstrukce i její modernizační potenciál. Slovenské ministerstvo obrany dokonce před několika dny oznámilo, že koupí dalších osm nových houfnic Zuzana 2, přičemž plánuje pořízení až 25 houfnic tohoto typu do roku 2022.
 

O potenciálu houfnic DANA nepochybuje ani polská armáda. Je to několik týdnů, kdy polské ministerstvo obrany informovalo, že bude houfnice DANA z výzbroje polské armády v příštích dvou letech komplexně modernizovat (například podvozek Tatra či systém nabíjení, systém řízení palby atd.).

 

Není bez zajímavosti, že polská armáda trvá na zachování původní ráže 152 mm, stejně jako to ještě nedávno požadovalo české ministerstvo obrany. Polská armáda, na rozdíl od armády české, vylepšovala své houfnice DANA už dříve, a to i za přispění českých firem. Vybavila je například moderním digitálním systémem řízení palby TOPAZ, jež odpovídá aliančním normám STANAG. Schopnosti a efektivitu upravených houfnic prověřilo i ostré nasazení v Afghánistánu.

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Evropská zbrojnice pro tanky Leopard 2

Německá firma KMW (Krauss-Maffei Wegmann) za spolupráce s Evropskou obrannou agenturou EDA (European ...

Ruská armáda získá 200 tanků každý rok

Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojování, ruská armáda plánuje každý ...

Slovenské dělostřelectvo získá houfnice Zuzana 2

Ozbrojené síly Slovenské republiky (OS SR) nakoupí osm nových samohybných kolových houfnic (ShKH) ...

KOMENTÁŘ: Dělostřelectvo nesmí opustit tanky a pěšáky v boji

Efektivnost dělostřelecké palby na pozemní cíle závisí především na tom, zda palba je pozorovaná či ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 5
  • Flader
    18:08 08.03.2018

    keď by niekoho zaujímalo ako sa majú Zuzany na Cypre:

    https://www.youtube.com/watch?...

  • Hyena
    23:40 07.03.2018

    Modernizacia Zuzany 2 na dnesny standard uz prebieha a to v projekte EuroArtillery.

  • Marcus
    22:16 06.03.2018

    Wirbelwind

    To je jen prototyp...
    Italové se s tím v roce 2011 projeli na vojenský přehlídce, v roce 2012 ji vystavili na EUROSATORY. Od té doby ani ťuk.... mrtvý projekt :(

  • Wirbelwind
    20:47 06.03.2018

    hm, talianska 155m (l39) hufnica s 2 clennou posadkou na rovnakom podvozku ako Centauro a Freccia - http://www.military-today.com/...

    Je to len maketa alebo to aj realne existuje a funguje? :)

  • KOLT
    20:15 06.03.2018

    cca 150 000 nábojů x cca 1000 $ (a to jsem "hodný") x 20 = 3 miliardy Kč. Tedy nic, co by se nedalo koupit z nevyčerpaných peněz za jeden rok...

  • JP--
    20:12 06.03.2018

    + Něco řízený munice tak jsme na nějakých 3Mld za munici.Takže 7 děla +SŘP a 3 munice + alespoň základní drony a tak tak jsme na +- 15 mld. Uvidíme

  • Flader
    20:04 06.03.2018

    Tak keď si zoberieme, že by zásoba mala byť aspoň na 30 dní bojovej činnosti, zoberme že by bola intenzita menšia, rátajme len nejakých 100 nábojov na deň. Potom by to bolo:

    100 nábojov x 48 húfnic x 30 dní = 144 000 nábojov ...

  • Marcus
    20:01 06.03.2018

    Falder

    Tak doufám že průběžný nákup munice nebude! To by nedávalo smysl....
    1. Jednak musí být zásoba munice pro případ krize nebo výpadu dodávek
    2. U velké zakázky bude nesrovnatelně lepší cena než u malých zakázek.

  • JP--
    19:57 06.03.2018

    Flander na Ukrajině cca 300-400 nábojů na hlaveň v době intezivního boje, ale neboj u nás si toho nikdo nevšim.

  • Flader
    19:48 06.03.2018

    Marcus, otázne je, či sa vôbec plánuje aj nejaký veľký nákup munície. Či to nebude tak, že sa bude nakupovať len to, čo sa spotrebuje na cvičné streľby + nejaký ten palebný priemer.
    Otázka do pléna:
    Aká je približne denná spotreba munície pre batériu vybavenú napríklad DANAmi?

  • Marcus
    19:35 06.03.2018

    Starlight

    Nedokážu si představit že by v té zakázce za 5 miliard měla být i munice, nebo implementace nového SŘP.
    V původním kontraktu kde se počítalo s modernizací 33 houfnic DANA a pořízením 17 nových houfnic ráže 155 mm NATO bylo na nákup munice z 6 miliar vyčleněno 2,5 miliardy. Předpokládám že většina těch peněz by šla na novou 155mm munici. A to bylo jen pro 17 houfnic. Za kolik miliard bude muset být pro těch padesát v současnosti plánovaných, si raději ani nepředstavuju :D

  • Marcus
    19:27 06.03.2018

    MALI

    Nenažranost Omnipolu tu nikdo roky neřešil, ať šlo o CASY nebo o RBS70. V obou případech je to škoda, protože věřím tomu že nebýt těch neuvěřitelných marží Omnipolu, tak by to byly úspěšné akvizice. CASY i RBS70 přes všechny otázky slouží dobře a sloužit budou. Vina Švédů je v tomhle asi menší....

    Hlavně že se tu furt útočí na CSG :D

  • MALI
    08:41 06.03.2018

    To Marcus:
    ad 1) tam vidím dva vlivy - první je stále přetrvávající rozčarování z minulých offsetů, druhý je s odpuštěním "nenažranost" Omnipolu v "kauze" servisu stávajících RBS-70 (a tím stopnuté RBS-70NG);

    ad 2) souhlas - Archer je dělaný pro totální blbce (dle mého názoru je způsob jištění přehnaný i na odvedeneckou armádu Švédska - i když možná mají své zkušenosti - takto se nic nečekaného nestane ani když tam postaví nějakého dřevorubce, nebo dělníka z pily) - o dělostřelcích AČR však mám vyšší mínění... pravdou je to, že nabití zásobníků Archeru bude trvat neskutečně dlouho, navíc každé "hejblátko" bude potřebovat údržbu a pokud tam náhodou nebude fungovat nějaký snímač krytu a podobně, nebo něco jiného, tak si ho jednoduše nenabijí. V jednoduchosti je nejen krása, ale také klíč ke spolehlivosti.

    To Starlight:
    ad 1) - souhlas
    ad 2) - souhlas ale jen T-815 (T-810 by to neuvezla)
    ad 3) - dělostřelecký SŘP je rozsáhlý systém, překračující děla, bude rozložen průřezově u celého 13.dp a asi i na praporech (MKP) a možná i u praporních minometů, musí být datově integrován do BMS AČR - ten se asi bude muset pořídit zvlášť, do děl pak dodat jen jeho dílčí části - to znamená, že nová děla pro něj budou muset být technicky a technologicky připravená;
    ad 4) - u děl a minometů je zvykem řešit dodávky munice samostatně, nenapadá mě důvod, proč by tomu u nových děl mělo být jinak (snad jen prvotní vezená zásoba munice)...

  • Starlight
    00:59 06.03.2018

    @MALI

    Jestli jsem dobře dával pozor, tak předpokládaná specifikace AČR na nové kanonové houfnice budou:
    1. Ráže 155 mm
    2. Kolový podvozek Tatra (jestli je to T810 nebo T815 a jestli je tam jiná převodovka a motor, něž mají nákladní Tatry v AČR bude jedno, stejně jako u Titusů)
    3. Dodávka komplexního SŘP jako nástupce ASPRO je v rámci kontraktu? Nebo se připravuje samostatný soutěž/kontrakt na náhradu ASPRO?
    4. Dodávky munice v rámci kontraktu nebo si ji bude MO ČR pořizovat samostatně?

  • Marcus
    00:27 06.03.2018

    Je to jen můj osobní názor, ale ARCHER mi nepříjde přijatelný ze dvou důvodů:

    1. Zatím kromě Švédů je to propadák.... a v současnost se naše armáda do nákupu zbraní od Švédů moc nehrne (viz stopnuté RBS70NG)

    2. Mám rád jednoduché, praktické věci a pokud jste někdy viděli video jak doplňují munici v ARCHERu, tak mi třeba dáte za pravdu. Něco tak složiteho, kde máte spoustu krytů, odělátek, hejblátek a různých ochraných krytů který když nesklopíte tak tam náboj nedáte (co kdyby jste ho náhodou zapoměli pustit a zároveň zapli podavač do zásobníku :D ). Prostě ten postup než ten náboj do zásobníku dostanete mi příjde šílený! A než jich tam naložíte 21, to je na dlouho. (Jo a 21 není taky moc, vzhledem k tomu že se tu Evě vyčítala nízká kapacita munice....)
    Ale koukněte sami...

    https://www.youtube.com/watch?...

  • MALI
    23:09 05.03.2018

    To logik, oprava údaje z mého komentáře z 22:12:
    přepsal jsem se, u té Jihoafrické houfnice má být správně typ T5 (ten už je osazen na Tatře) a ne G6.

  • MALI
    22:41 05.03.2018

    To Starlight:
    ...no, Já mám informace z poněkud jiné (trochu dost vyšší) organizační úrovně, je možné, že zrovna u toho konkrétního děla/nebo i děl může být problém, který je pod rozlišovací schopnost, ASPRO samozřejmě může fungovat i bez subsystémů u děl (v podstatě jen displejů), ale u děla pak musí velitel děla palebné prvky velet obsluze hlasem a obsluha je musí nastavovat ručně (bez ukazatelů ASPRO); časem se na to přeptám.

  • Clanek
    22:20 05.03.2018

    @Rase
    naprosto vsem bude muset CR zaplatit vyvoj, pokud jej uz nezaplatil nekdo jiny. A i tam si clovek mimo firmu nemuze byt jisty, ze nejakou cast "vyvojovych a zavadecich nakladu" nesanuje i u zavedeneho produktu (z neceho se musi financovat budouci vyvoj). Ze to svedi reknou naplno mi prijde tak max fer, nijak bych se nad tim nevzrusoval. Znovu, vyvoj je naklad a naklad si necha proplatit kazdy kapitalista.

  • Starlight
    22:19 05.03.2018

    @ MALI a Dušan

    Díky za reakci na ASPRO. Nicméně než „poděkuji“ svému zdroji velitele děla 13. dělostřeleckého pluku, se kterým se loni na jaře strávil několik desítek minut u jeho houfnice, tak se zeptám ještě jednou a velmi přesně (než se úplně ztrapním :-) ):

    Hovoří vaše zdroje o systému ASPRO, které je v jednotlivých houfnicích (což byla moje informace), nebo o použití v rámci míst velení/koordinace palby tedy pro vysílání rozkazů mezi vyššími velitelskými stupni (brigádní úkolové uskupení) - náčelník střediska řízeni palby oddílu – náčelník místa řízení palby baterie – a možná(?) velitel palebné čety.

  • MALI
    22:12 05.03.2018

    To logik:
    asi jsem špatně pochopil Vaši otázku, ptal jste se na nové dělo pouze za podmínky neomezený rozpočet - tak jsem počítal i s nějakým vývojem.
    Pokud chcete něco, co je na 100% hotové a bude vyžadovat minimální dovývoj, tak je to z děl na kolových podvozcích jedině Caesar (pokud tedy nepočítáme Jižní Afriku a její G6). Všichni ostatní budou vyžadovat minimálně adaptaci, certifikaci, nebo dovývoj.
    Archer by musel být na Tatře (pouze z hlediska armádní logistiky, musíme posuzovat nejen cenu, ale i zásobování ND v případě válečného stavu). A Archer se mi na té Tatře zatím moc nelíbil. Samozřejmě, za peníze "v Praze dům" a Archer klidně na Tatře - když si to zaplatíme - nemá s tím výrobce žádný problém (ale AČR, resp. ČR ano).

  • logik
    21:38 05.03.2018

    Mali: Dík, a Archer se do Tvého výběru nedostal proč? Že není na Tatře?

    Jinak právě mám dojem, že žádná z Tebou zmiňovaných variant vlastně není hotová - trochu tím směrem i mířila otázka, že jsem měl z diskuse takový dojem.

    Je pro armádu tak klíčové, aby to měla na jednotném "tatrováckém" podvozku, nebo to je čiště úlitba "domácímu průmyslu"? V tom počtu řádově desítky vozidel si dokážu představit, že to posazení na tatru ve výsledku vyjde dráž, než provoz víc různých podvozků.

  • Rase
    21:29 05.03.2018

    sgtlk:
    na jednu stranu máš pravdu, ale taky tvrdili, že pokud si zaplatíme vývoj, tak tu zbraňovou část z Archeru zapracují na Tatru mnohem lépe, než bylo na tom modelu. Mě osobně se zkrátka nelíbí myšlenka platit švédům vývoj. To i ten švédský Alexandar vypadá zajímavěji. To mi připomíná, že nevypadá zle ani zbraňová část z NORA B-51K1 - to by mohla být i náplast na smutek že AGM je nad rozpočet (asi)

  • sgtlk
    21:14 05.03.2018

    4. Archer na Tater 8x8 - studie existuje, byla k vidění loni na IDETu a kdo se optat Bae, dozvěděl se, že jsou v kontaktu s Tatrou a sonduji u MOCR, jestli by byl zájem. Loni asi nebyl, letos možná ano.

    Optam se místních odborníků - bez ironie. Kde se bere ta jistota, že cca. 5mld v českých z 52 houfnic nestačí na nic jiného než Evu, a to ještě možna. Protože pokud to má být jen cena za dělá, bez munice, tak mě to nevychází tak špatně.
    Např. Archer koupila svedska armáda na původním podvozku za systémovou cenu USD 4 166 667,00/ks při objednávce na 24 děl.
    http://www.army-guide.com/eng/...
    Netuším, kolik by si Bae řekli za prosazení na Tatru, ale zase Tatra by měla být levnější než Volvo, navíc Archera potřebuji konečně někomu prodat, 52 ks by je mohlo zajímat.

  • MALI
    20:46 05.03.2018

    To PavolR
    ... až na to, že výroba 155 mm houfnice na jedné straně a DVK-30, nebo věže Turra, případně 30 mm kanónu na straně druhé, není jedno a totéž...

    To Logik:
    protože AČR trvá na kolových podvozcích, tak je výběr poněkud omezený:
    1. AGM (na Tatře, detaily: tomas.kotnour)
    2. EVA (pokud by ale byla konstrukčně dotažená a měla ověřenou kompatibilitu s NATO municí, na mírně zkráceném podvozku Tatra 8x8 s novou pancéřovanou kabinou, SŘP samostatně)
    3. ALEXANDAR (platí totéž, co pro Evu).

  • MALI
    20:29 05.03.2018

    To Starlight:
    Jak už Vám správně napsal Dušan: ASPRO se u 13.dp stále používá a je funkční. Ale jeho napojení na současný C3/C4ISTAR systém je problematické (ale jde to...). Je to dáno tím, že ASPRO vzniklo na počátku 90-tých let, kdy naše pozemní vojsko nemělo ani potuchy o nějakém BMS a když se BMS do AČR zavedl, tak se s ASPRO nic nedělalo.
    Na terminologický střet se podle mého názoru můžeme s klidným svědomím vykašlat, když nám bude náš dělostřelecký SŘP fungovat se stejnými daty, jako ostatní systémy NATO, konkrétní cestu Vám ve druhém odstavci svého komentáře už naznačil Dušan.

  • Dušan
    20:01 05.03.2018

    To Starlight: To izraelské ASPRO co je u našich dělostřelců v Jincích je bohužel uzavřený systém, který nejde napojit na systém C2I ani C4ISTAR používaných v AČR a to je dnes pochopitelně problém. Už v dobách, kdy se ASPRO začalo používat, tak naši dělostřelci paralelně počítali palebné prvky postaru, tj. pomocí tabulek. Tento systém dvojí kontroly u dělostřelců přetrval, asi i díky prozíravosti tehdejších velitelů. Nevím jaká je situace dnes, ale ještě nedávno se na systém ASPRO cvičili nováčci.

    Velmi dobrý SŘP/FSS je systém ODIN od f. Kongsberg který používá ShKH ARCHER nebo ACCS který využívá PzH 2000. Oba FSS jsou založeny na databázi NATO Armaments Ballistic Kernel a jak psal MALI, to se nedá kupovat samostatně s dělem, ale jako systém samostatně.

  • Nesher
    19:49 05.03.2018

    Kolt
    A ještě by se daly podojit ondy EU na vývoj.

  • KOLT
    19:45 05.03.2018

    Skoro mi přijde, že nejlepší by bylo udělat bilaterární projekt, vylepšit Zuzanu na Mk.III (nová kabina, elektronika ap., možná poladit nabíjecí automat (nevím, do toho nevidím)) a objednat pro SR i ČR, kusová cena při zakázce na nějakých cca 100 houfnic by mohla být velice hezká a dobře by se do ní rozpustili náklady na modernizaci. Že by to nemělo úplně top parametry bych snesl, pokud by cena byla příznivá a kvalita postačující.

  • Sergej7490
    19:44 05.03.2018

    To Jura99:
    V principe mas samozrejme pravdu a preto som aj pisal ze detske choroby rozbehu seriovej vyroby si "odsere" slovensky danovy poplatnik ale:
    Kedze vyvojove pracovisko stale existuje a relativne prosperuje, dovolim si predpokladat, ze otazku pripadnych nahrad komponentov aspon sleduju - pretoze na rozdiel od T72M4CZ, Z2 ponukaju po svete, takze tu existuje zaujem byt pripraveny naskocit seriovu vyrobu.
    Vojenska elektronika zastarava podstatne pomalsie ako ta "spotrebna".
    Terminal strelca/velitela mozno nebude ten isty ako na prototype, ale to nicomu nevadi. Dolezity je program vo vnutri a ten sa nemeni. To iste to "zodolnene PLC" alebo co tam je.
    Vyroba hlavni bezi, cize ani tych by som sa nebal (navyse mam dovodne podozrenie ze hrubych vykovkov hlavni su plne sklady),
    Pre pancierove platy si snad program do CNC odlozili, v najhorsom pridu z Poldi uz narezane :-) Veze sa robia, takze zvarat pancier snad nezabudli.
    Kablove zvazky pre special sa robia na SK a aj v CZ bezne.
    Ostatne nema zmysel spominat, vyroba hufnic nikdy nebude pasova vyroba. Ked som bol na okuk v Tatrovke tak mi to pripominalo trochu lepsie vybavenu garaz...
    Dalsou podstanou vecou je ze kazda zakazka je svojim sposobom niecim originalna, v pripade greckych hufnic su tieto vedene ako Zuzana 2000G, predpokladm ze prebehla zastavba komunikacneho vybavenia podla poziadaviek odberatela. Cize dovývoj tu je vzdy, kazda vyrobna varka bude ina, aj z dovodov ktore menujes ty. Predpokladam ze keby doslo k jednaniu s ACR tak by mala tych specialnych poziadaviek ovela viac ako len ine vysielacky.

  • logik
    19:26 05.03.2018

    V konkrétních typech houfnic se neorientuju tolik, kolik bych chtěl, tak dovolíte otázku: za předpokladu, že by AČR neomezoval rozpočet, tak co byste koupily? Myslím teď čistě houfnice, neřeším raketomety, apod....

    Jestli je něco, co by šlo říct: todle je ideál - a teď dejmetomu musíme slevit, protože na to nejsou peníze.

  • PavolR
    18:59 05.03.2018

    Jura99:
    Minulý rok som videl fotografie niekoľkých desiatok kusov vežových kompletov DVK-30, čiže o výrobné kapacity na Slovensku by som sa nebál - ak k tomu prirátame aj Turry30, tak akurát teraz má slovenská zbrojárska výroba za sebou dobrý rok a ľudia vo výrobe zjavne sú.

  • Sergej7490
    18:47 05.03.2018

    Zuzana/EVA ma nove brzdovratne ustrojenstvo, jednu podperu namiesto troch, nabijac je tiez prekonstruovany, pekne to vidiet z videi Dana/Zuzana. Minimalne teda vie pouzivat celospalitelne prachove naplne. Na Z2/Eve uz nabijac neprogramuje manualne zapalovace, iba kontroluje a zasiahne keby nieco neslo. Otazkou je ako casto :-). Samozrejmostou je hlaven. Z2 oproti Z2000 ma zvysenu zasobu municie a tym padom predlzenu vezu, ustove meranie rychlosti a ohybu hlavne + ostatne viditelne rozdiely.
    Co sa tyka terminalu strelca, je tam vo vsetkych pripadoch nejaky standardny militarizovany terminal.
    Elektroniky ako takej (cize to, co realne ovlada chod hufnice) by som sa nebal, nase normy su co do poziadaviek odolnosti totozne s aliancnymi. Presne info nemam ale vidim to na nejake militarizovane PLC, alebo proprietarnu konstrukciu napr od EVPU.
    Neviem ako ostatny, ale ja ked kuknem do Dany a potom do Zuzany tak rozdiel vidim podstatny, aspon v kabine strelca. V kabine vodica sa toho vela nezmenilo, sam som toho kritikom.
    Co sa tyka pripadnej seriovehj vyroby: Rovnaka situacia bola so Zuzanou 2000 - od 92 po 2000 ani tuk, potom 28ks (pre ASR a Grecko) a potom zasa utrum, resp prototypy Himalaya a pod.
    Haly maju, strojove vybavenie tiez, pol roka pre rozbeh vyroby pri takejto zakazke nehra rolu. Dolezite je, ze podnik zije a vyraba. V nadvaznosti na avizovany nakup hufnic pre OSSR to navyse vyzera, ze rozbeh seriovej vyroby (a vsetok zmatok co k tomu patri) zaplatia slovenski danovi poplatnici.
    Kde by som sa bal dlhodobeho zastavenia vyroby je vyroba hlavni, ale ta vdaka CSG bezi, aj ked mala na mále.

  • Jura99
    18:36 05.03.2018

    Sergej: mě je samozřejmě známo, že Konštrukta je jedna část holdingu DMD group se státní majoritou. To nic ale nemění na tom, že za posledních 30let vyrobili zanedbatelné množství vojenské techniky a nemohou mít na to lidi ani projekt té techniky nemohou rok co rok udržovat na soudobé úrovni, "co kdyby ji někdo najednou po letech koupil". Je to asi stejný nesmysl, jako kdyby VOP CZ rok co rok aktualizoval projekt T-72M4CZ, "co kdyby jej někdo zase chtěl". Takže pokud teď přijde objednávka na Zuzanu 2, sfoukne se prach ze starého šanonu a buď se postaví nový stroj podle projektu 10let starého (celkem průšvih) nebo se musí nově naprojektovat a odladit řada věcí, které už neodpovídají.
    K SŘP: samozřejmě mi je opět známo, že vozidlo má SŘP, který se zapojí do "digitálního bojiště", které by na oplátku mělo být kompatibilní s digitálním bojištěm spojeneckým. Situace, že každá armáda má svoje řešení (např. Poláci Topaz, Slováci Delosys) více či méně domácího původu není úplně nejlepší. Toto by měl dodávat někdo renomovaný.

  • Marcus
    17:25 05.03.2018

    Sergej7490

    Otazka je stejna, jsou schopni zabezpecit a v rozumnem case a v dostatecne kvalite najednou zacit vyrabet takove mnozstvi houfnic pro slovensko a pro cesko kdyz si na to skoro 20 let ani nesahli? Jak zde bylo psano, to je zacit uplne od znova a to neni jen tak! To neber jako kritiku, ale jako zvidavy dotaz!
    Kdyz jsem Evu videl na idetu, tak mi prislo ze za posledni dva roky se na ni vubec nesahlo a Zuzana 2 mi prijde jako jinak poskladana Dana, s jinou hlavni. Vnitrek naprosto stejny s Danou. Ale to hodnotim jen vnitrni vzhled, prostor osadky a vybaveni. System rizeni palby a jine elektronicke systemy jsem tam nevidel.

  • Nesher
    17:16 05.03.2018

    Starlight
    Ohledně Topazu, zdá se, že ho používají rozdílně:
    DANA, raketomety Mangusta - tady slouží tak jak jsi popsal, tj. odečtou hodnoty a zadají je ručně
    Krab - tady se zdá (moje polština už je trochu chatrná) už je od počátku implementován do systému, takže houfnice "sama" na základě údajů zaslaných do Topazu sama nastaví hlaveň, obsluha jen musí nabít a zahájit na povel palbu.

  • Marcus
    17:15 05.03.2018

    Starlight

    Nechci byt pesimista, ale pokud na zakazku na 52 del maji cca 5 miliard, tak bych to s velkymi nakupy a zaclenovanim Systemu rizeni palby videl blede. To se nemuzou vejit!
    Puvodne pocitali na nakup 17 novych houfnic bez munice 2,5 miliardy! Tak mi to proste nejak nesedi....

  • Sergej7490
    17:11 05.03.2018

    Jura99:
    Konstrukta je VYVOJAR. Vie ZABEZPECIT vyrobu prototypu, scasti samozrejme vo vlastnej rezii. Jej hlavnou ulohou je vyvoj, odskusanie, zebezpecenie certifikacie a vyrobnej dokumentacie. VYROBCOM (tj seriova produkcia) je ZTS Special zo skupiny DMD holding, ktora vyraba a predava vsetko mozne.
    Takze Konstrukta ziadnu zastavenu vyrobu rozbiehat nebude, ziadna totiz nebola.
    K SRP:
    Su 2 veci: samotny SRP v zbrani a "vojskovy SRP" lepsi nazov by bol bojovy informacny system (na urovni vojska). Tento druhy ma kazda armada prakticky unikatny a buduje si ho sama. Dolezite je aby tento informacny system vedel komunikovat s SRP danej zbrane. Od toho su vojenske normy (MIL STD...). Ak by ste kupili hole zelezo nebude uplne jednoduche nan vyrobit vlastny SRP. Uz ste to skusali u T74M4CZ a bez EVPÚ by to bolo dopadlo neslavne. Cim zas nechcem tvrdit ze to nejde, bude to lahsie ako pri tanku.

  • Starlight
    16:56 05.03.2018

    @MALI

    1)
    Mohu se mýlit, ale podle mých informací obsluhy děl ASPRO nepoužívají a myslím, že bloky jsou z samohybných houfnic DANA demontovány.

    2)
    Hodně komplikací působí, že v našem prostředí se pod pojmem Systém řízení palby (SŘP)/ Fire Control System (FCS) často myslí právě systémy typu ASPRO ( = Automatizovaný systém řízení palby).

    Zejména při styku s Američany ale nastane podle mne terminologický střet, protože pod pojmem FCS oni myslí tu vozidlovou část (tanku, houfnice) nebo stíhačky nebo válečné lodě, kterou bychom zjednodušeně označili jako balistický počítač a senzory či ruštináři po letenku zbraňově-navigační systém.

    Pro upřesnění US ARMY a někteří spojenci jako „SŘP“ používá systém AFATDS. Správná americká definice od výrobce je „Advanced Field Artillery Tactical Data System (AFATDS) is the Fire Support Command and Control (C2) system“. To klíčové je to dvousloví velení a řízení.

    Ve vlastní samohybné houfnici jako M109A6 Paladin je například vozidlový systém řízení palby Paladin Digital Fire Control System (PDFCS), jehož „úkolem“ je mimo jiné pomocí vojenské radiostanice přijímat a odesílat datovou zprávu ze systému AFATDS, odečítat data ze senzorů (poloha vozidla a hlavně, radar měřící úsťovou rychlost granátu), provádět balistické výpočty a automaticky ovládat nastavení hlavně do vypočtené polohy pro střelbu. To je moderní vozidlový plně integrovaný systém řízení palby (v americkém pojetí), ale je to hardwarově a softwarově zcela jiný produkt než systém Fire Support Command and Control.

    Podobně mluví prospekt na slovenskou Zuzanu 2. Ale nevím, co všechno to má zautomatizované a zejména jak řeší obsolescenci elektroniky. Předpokládám, že Zuzana 2 se dnes domluví jen se slovenským systémem Command and Control typu DELOSYS, který konstrukčně pochází stejně jak Zuzana z dílny KONŠTRUKTA DEFENCE.

    Polský systém TOPAZ plní určitě funkci Command and Control ( http://wb.com.pl/topaz-2/?lang... ). Ale co se týče vozidlové integrace, ví někdo, jak to mají Poláci integrováno? Mají Poláci na svých modernizovaných houfnicích s Topazem inerciální senzory polohy hlavně a vozidla? Umí to automaticky nastavit hlaveň do vypočítané polohy? Nebo je to jen přilepená modernizace, kdy se na displeji terminálu TOPAZu musí odečíst hodnoty a pak pomocí starých mířidel to nastavit postaru ručně.

    3)
    Také bohužel vůbec netuším, kam se chce AČR vydat. Nicméně pokud dojde k nákupu nových moderních houfnic ráže 155 mm, tak doufám, že to nebude o tom, jak napsal MALI. Tedy, že AČR dodá do vozidel svůj systém Fire Support Command and Control. To je stejný koncept, jak byl v 90. letech zaveden ASPRO.

    Doufám, že u nové akvizice to bude tak, že výrobce houfnice dodá svoji houfnici včetně svého vozidlového Digital Fire Control System a ten se bude integrovat, tak aby spolupracoval s AČR specifikovanými/dodanými terminály vojenské GPS a radiostanicemi Harris a přijímal/odesílal datové zprávy z/do armádního systému Fire Support Command and Control.

    Některé armády ale už pochopili, že toto může být nebezpečná cesta, která může skončit velkými vývojovými náklady a nekompatibilitou v NATO a zejména USA. A tak raději v rámci modernizace dělostřelectva zavádějí s americkými dělostřeleckými zbraněmi i už vyvinutý a podporovaný americký systém AFADTS (například Rumunsko při nákupu raketometů HIMARS).

  • Flader
    15:38 05.03.2018

    V OSSR je to vlastne systém DELOSYS.

  • Nesher
    15:10 05.03.2018

    MALI
    To je samozřejmě pravda.
    Rád bych znal tvůj názor na polský Topaz (jeden z mála produktů polského zbrojního průmyslu, který by dával pro AČR, tedy dle mého laického pohledu, smysl)
    Mají ho zavedený jak na DANA, tak i na Krabu a evidentně jim to funguje.

  • MALI
    15:04 05.03.2018

    To PavolR:
    jednoduše jde o to, kdo ten "kšeft" sehnal - a tím byla evidentně CSG.

    SŘP nejlépe dává ten, kdo jej i vyrábí (protože Ázerbájdžán chtěl pravděpodobně SŘP od Izraelců, tak jej integrovali Izraelci) - CSG tuto schopnost nemá a asi ani dlouho mít nebude.
    V Danách AČR je momentálně již letitý dělostřelecký SŘP ASPRO, nově by tam stejně šel jiný SŘP, než mají Zuzany. SŘP těchto děl však není jen na vlastních dělech (jak zde někteří uvažují), jde o rozsáhlý systém napříč dělostřeleckou jednotkou: začíná u průzkumných prvků, pokračuje na místa řízení palby (kde je jeho centrum) a odtud pak na děla (případně ještě k velitelům děl. jednotek a na jejich logistiku), zahrnuje jak řídící, navigační a pohonné prvky nástavby u děl, tak komunikační a výpočetní prostředky všech jeho prvků. Tento SŘP se nedá kupovat s dělem, ale musí se pořídit komplexně a integrovat do systému řízení a velení příslušné armády.

  • Jura99
    14:53 05.03.2018

    Clanek: modernizace DANA nebo odebrat od Zuzany 2 pouze železo a vybavit jej podle vlastních specifikací, je v principu totéž.

    Konštrukta je státní podnik a jak tu bylo zmíněno, rozběhnout výrobu zastavenou před 10-15lety je jako začít znovu. Ta výroba navíc nikdy za posledních 30let nedala víc než jednotky kusů. Nabrat lidi, kteří na trhu nejsou a to nejen dělníky, ale i konstruktéry, kteří už vůbec nejsou resp. nemají zkušenosti (staří jsou v důchodu). Státní podnik to v krátkém čase nezvládne nebo se to ošidí a bude dělat problémy. VOP CZ je také státní podnik, ale poměrně velmi šikovný, přesto si nechal ujít licenci na Pandury.

  • Nesher
    14:18 05.03.2018

    PavolIR
    Na Slovensku určitě, v Polsku těžko. Bez podpory CZ nebo SK firem se Poláci neobejdou. I s modernizací DANA jim pomáhali lidé z STV Group
    Jinak CSG není co se kapacit týče česká firma, ale česko-slovenská. Však i ty ázerbájdžánské DANY se před odletem směr Tel Aviv opravovali na Slovensku.
    Já bych počkla co vlastně OSSR koupí (jetli tedy něco koupí) za Zuzany. A pak se uvdí.

  • PavolR
    14:04 05.03.2018

    Jura99:
    CSG doteraz "osádzal" húfnicu DANA srpom a elektronikou iba v Izraeli. Odkiaľ sa však tie húfnice majú sklon zatúlať do Azerbajdžanu. :-)
    Vlastne ani celkom nechápem, prečo sa do celého montuje ako sprostredkovateľ CSG, keď by sa celá modernizácia dala urobiť priamo na Slovensku (alebo Poľsku).

  • Clanek
    13:49 05.03.2018

    Obavate se ze je Zuzana2 bastl se starou elektronikou. Coz klidne muze byt (nevim co ma za vnitrnosti). Takze ano, teoreticky by DANA M2 mohl byt stroj stejne / vic efektivni (to jsem napsal i sam), ale dulezite jsou tam dve veci:
    Prvni je to sluvko "by", protoze jakykoli bastl Zuzana2 muze byt, uz alespon existuje, tedy kdyz to zjednodusim "staci jen zacit vyrabet". Zadne nebo mensi peripetie s testovani, zavadenim atd.
    Druhym je ta nakladnost takto hloubkove modernizace DANA. Koupit z Dubnice pouze holou vez, k tomu novy podvozek, nove SRP, vse integrovat az doma a tohle absolvovat pro par desitek kousku jiste je mozne, ale tim se znovu dostavame k predeslym zkusenostem s modernizaci T-72. Koukajic na cenu to byl sveho casu snad nejdrazsi tank na svete, ale vykonama... ? Tak aby stejne neslavne nedopadla i DANA M2.

  • Marcus
    13:45 05.03.2018

    Mluvilo se o TOPAZU, ne?

  • Flader
    13:41 05.03.2018

    Aký SRP má v ponuke CSG? Pokiaľ mi je známe tak nemal byť ani súčasťou modernizácie ShKH DANA.

  • Jura99
    13:35 05.03.2018

    O Evě/Zuzaně2 máme zhruba představu o kanonu, ale elektronika ? Na jaké je úrovni, z jakého roku, jaký má původ a s čím kompatibilní je hardware i software? To je celkem důležitá vlastnost, která ovlivňuje nasazení, kompatibilitu i účinnost té houfnice, celkem určitě je to důležitější než ráže. Proto DANA M2 s moderním a kompatibilním SŘP od osvědčeného výrobce my mohla posloužit lépe než cosi neznámého nebo dokonce na koleni sestrojeného. Když pomineme problémy CSG, nejschůdnější řešení by bylo vzít z Dubnice pouze holou věž a tu posadit na nový podvozek a osadit SŘP a dalšími systémy až zde ve fabrice CSG.

  • logik
    13:27 05.03.2018

    V poho. Já to taky nějak nechápu.... :-)

  • Nesher
    12:25 05.03.2018

    Tak to promiň, četl jsem to velmi rychle.
    Ale pak netuším v čem je to jiné oproti včerejšímu infu.

Stránka 1 z 5