HVP: Munice pro elektromagnetická děla

Hyper Velocity Projectile / BAE Systems

Americké námořnictvo v příštím roce začne s ostrými námořními zkouškami elektromagnetického (EM) děla. Během zkoušek námořnictvo otestuje i nové dělostřelecké projektily HVP (Hyper Velocity Projectile).

Námořních střeleckých testů EM děla se dočkáme později v roce 2016. Nosičem se stane plavidlo USNS Trenton (původně USNS Millinocket). Pokud půjde vše podle plánů, operačního nasazení se EM děla dočkají v roce 2020.

Americké námořnictvo během zkoušek v roce 2016 vyzkouší střelbu za horizont pomocí nově vyvinuté munice HVP. Projektily HVP vyvíjí pro EM i klasická děla Kancelář pro námořní výzkum ONR (Office of Naval Research) amerického námořnictva společně s firmou BAE Systems.

HVP je nová munice určená pro celou řadu dělostřeleckých systémů. Pomocí různých sabotů (prvků pro vedení projektilu v hlavni) lze HVP odpalovat z děl ráže 127 mm, 155 mm nebo z nově vyvíjených EM zbraní.

Ve všech případech jádro, tedy projektil, zůstává stejný. HVP lze použít proti celé řadě cílů – pozemních, hladinových nebo vzdušných. Velká budoucnost se projektilům HVP připisuje v boji proti letecké technice protivníka, včetně okřídlených střel, balistických raket a další naváděné munici.

K dispozici je několik druhů sabotů. Projektil HVP tak lze vypálit i z klasických kanónů různých ráží. / BAE Systems

ONR a BAE Systems vyvíjejí několik druhů munice, včetně naváděných. K dispozici jsou projektily s wolframovým hrotem pro ničení cílů přímým zásahem, ve vzduchu explodující pro ničení vzdušných cílů nebo tříštivo-trhavé. Samotný projektil pří délce 610 mm váží 12,7 kg.

O systémech navádění se zatím mlčí. Ví se však, že HVP získají vysoce odolnou elektroniku schopnou přežít masivní zrychlení při výstřelu.

Během testů v roce 2016 se HVP na cíl za horizont budou navádět pomocí satelitní navigace. V budoucnu však půjde s projektily komunikovat pomocí datalinku a navádět je například pomocí lodních radarů nebo dalších senzorů, jako jsou například bezpilotní letadla.

Především v oblasti protivzdušné obrany mohou EM děla (případně i klasická děla) v kombinaci s projektily HVP změnit doslova pravidla hry na bojišti. Klíčový je ekonomický efekt. Projektil HVP není levný (cca 25 000 dolarů), ale stojí o několik řádů méně, než řízené střely určené k ničení vzdušných cílů protivníka.

HVP v akci. Všimněte si vzniku plazmatu po výstřelu.V čase 0:27 test ve vzduchu explodujícího projektilu HVP.

„Tradičně, když nepřítel na nás vyšle nějakou hrozbu, vypořádat se s touto hrozbou nás stojí o řád více, než je cena samotné hrozby. S touhle technologií (EM zbraň – pozn. redakce) se dokážeme vypořádat s hrozbami se stejnou pravděpodobností a zaplatit cenu, která je o dva řády menší," říká námořní kapitán Mike Ziv, programový manažer pro energetické zbraně a elektronické válčení Velitelství námořnictva pro námořní systémy NAVSEA (Naval Sea Systems Command).

HVP v podstatě funguje jako tanková podkaliberní střela. Projektil díky velmi nízkému aerodynamickému odporu dokáže zasahovat cíle na mnohem větší vzdálenosti a mnohem rychleji než klasické dělostřelecké granáty.

Námořní dělo ráže Mk 45 Mod 4 ráže 127 mm s HVP vystřelí na vzdálenost až 90 km. Podle údajů BAE Systems dokáže Mk 45 Mod 4 střílet rychlostí až 20 ran za minutu. Dělo je schopno sekvenční palby - díky různým trajektoriím zasahuje cíl najednou několik projektilů HVP.

Vyvíjený EM kanón dokáže ničit cíle až na vzdálenost 185 km. Při vystřelení z EM děla projektil čelí přetížení 45 000 G. K cíli projektil letí rychlostí až 9000 km/h.

Projektily dokáží používat i samohybné nebo tažné houfnice americké armády. Například samohybná houfnice M109 Paladin pomocí HVP zasáhne cíl na vzdálenost až 80 km při rychlostí palby 6 ran za minutu.

Zdroj: BAE SystemsFoxtrot Alpha

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Střílející Tatra z Jihoafrické republiky

Jihoafrická firma Denel Land Systems (SLS) na střelnici Overberg Test Range uspořádala živé ...

Nesmrtící zbraně dnes a zítra

Zbraně, které dokáží zneškodnit protivníka, ale neusmrtí jej, hrají při vojenských operacích čím dal ...

Americké letectvo připravuje nasazení mikrovlnných zbraní

Americké letectvo pokračuje v rámci programu CHAMP (Counter-electronics High-powered Microwave ...

Rok 2023: Laserové zbraně na stíhačkách

Výzkumné laboratoře amerického letectva AFRL (Air Force Research Laboratory) vyvíjejí kompaktní ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • pet.rok
    14:09 26.05.2015

    co sa tyka pricin preco sa dosiahne novym propjektilom vyssia rychlost letu:
    je to jednak nizsou hmotnostou projektilu (to sa prejavi uz na vyssej ustovej rychlosti), potom lepsou vonkajsou balistikou vdaka nizsiemu odporu vzduchu.
    U rotacne stabilizovaneho projektilu je limit pomeru dlzky a kalibru niekde 6 : 1 kym u sipovo stabilizovaneho projektilu je lepsie cim vacsi pomer tym lepsie, tzn. ze sipovo stabilizovane projektily su stihlejsie a teda celny odpor je mensi.

  • pet.rok
    13:58 26.05.2015

    logik: v sucastnosti sa podkalibrova municia vyuziva vacsinou len ako priebojne strelivo (mozno s vynimkou M830A1 co je podkalibrovy viac ucelovy naboj s kombinovanym HEAT/triestivo trhavym ucinkom)
    V com ma byt tato municia nova ze bude zahrnovat nie len priebojne strely ale aj triestivo-trhave urcene napr. na podpornu palbu za horizont.
    Preco sa do dnes prilis nepouzivali je to ze znizenim kalibru sa samozrejme znizuje nesena hmota trhaviny a crepinotvoneho materialu a tym padom aj ucinok v cieli.
    Na druhu stranu vyssi dostrel bude eliminovat tento problem tak ze kanon je schopny vystrelit viac granatov v rezime MRSI a poletia na ciel kratsi cas.

  • logik
    13:37 26.05.2015

    Že je to podkaliberka je jasný, ale to současný podkaliberky jsou taky :-)

    Ad hmotnost projektilu - jedna věc je úsťová rychlost - ta je opravdu větší čím je hmotnost menší.

    Druhá věc je dolet střely: čím má menší průmět a větší hmotnost, tím má větší poměr setrvačnost/tření. Proto se podkaliberky vyrábějí z wolframu či ochuzeného uranu jako dlouhé tenké tyče, a ne z polystyrenu.

  • RiMr71
    12:57 26.05.2015

    ...ale tak to snad není jen o hmtnosti, ne? TO by střely z polystyrenu létaly nejdál... :)

    TO bude bezpochyby součin hmotnosti a "něčeho". Určitě v tom hraje roli ta hmotnost, ale taky odpor projektilu, případný vztlak generovaný křidélky (ale vztlak zase "smrdí" větším odporem...), výsledná setrvačnost...
    Zkrátka nemyslím si, že projektil 155mm z oceli vystřelený určitou rychlostí, doletí do menší vzdálenosti, než identický projektil z polystyrenu... :)

    Tedy mi to poukazování hlavně na hmotnost přijde zcestné.

  • RiMr71
    12:57 26.05.2015

    ...ale tak to snad není jen o hmtnosti, ne? TO by střely z polystyrenu létaly nejdál... :)

    TO bude bezpochyby součin hmotnosti a "něčeho". Určitě v tom hraje roli ta hmotnost, ale taky odpor projektilu, případný vztlak generovaný křidélky (ale vztlak zase "smrdí" větším odporem...), výsledná setrvačnost...
    Zkrátka nemyslím si, že projektil 155mm z oceli vystřelený určitou rychlostí, doletí do menší vzdálenosti, než identický projektil z polystyrenu... :)

    Tedy mi to poukazování hlavně na hmotnost přijde zcestné.

  • pet.rok
    23:05 25.05.2015

    logik: bude lietat rychlejsie aj z klasickeho dela ale bude to vdaka tomu ze sa jedna o podkalibrovy projektil a presne ako hovorite bude mat nizsiu hmotnost ako plnokalibrovy.

    Odkaz na BAE System som tiez nenasiel ale na Foxtrot-e sa to da dohladat.

  • logik
    22:33 25.05.2015

    Takže to, že je HPV = hyper velocity neznamená, že z klasickýho děla bude lítat rychleji, než starší střely, ale že bude fungovat i když ji někdo (EM) vystřelí "hyperrychlostí"?

    Nebo je nějakým (jakým?) způsobem vytuněná, že ze stávajících kanónů vytěží výrazně vyšší úsťovou rychlost? To by znamenalo, že je výrazně lehčí než dosavadní munice?


    PS: Odkaz na BAE Systems je špatně

  • KOLT
    21:56 25.05.2015

    Střela zjevně má "křidýlka", takže tím je asi řešená velká část ovládání. Zajímavé je, že docela slušně rotuje, ačkoliv byla vystřelena z EMD.

    Ohledně odlišnosti od stávajících podkaliberních střel – existuje dnes nějaká, která má navádění pomocí GPS?

  • Jan Grohmann
    21:45 25.05.2015

    logik, jde v podstatě o unifikovanou naváděnou podkaliberní střelu, kterou lze osadit různou bojovou hlavicí.

  • pet.rok
    19:18 25.05.2015

    logik: asi hlavne vyššou cenovkou :)
    vzhladom na to ze to bude sipovo stabilizovana municia tak to bude pravdepodobne ovladane nejakymi aerodynamickymi plochami (vystupkami).

  • logik
    17:20 25.05.2015

    Byl by někdo schopnej říct, čím přesně se to nový HPV liší od klasickejch podkaliberních střel (kromě zmiňované unifikace ráží)?

    A co se týče zmiňovaného navádění, to bude realizováno jak? Nějaké "směrové kormidlo"?

  • pet.rok
    15:50 25.05.2015

    trochu fyziky: pri klasickom hlavnovych zbraniach kde urychluje projetil tlak plynov v hlavni (na rozdiel od EM dela) ma vacsi kaliber vyhodu aj v tom ze sila posobiaca na dno projektilu pri rovnakom tlaku je umerna ploche a teda rastie so stvorcom polomeru (kaliber/2).
    Cize okrem uvedenych faktorov ako uvadza KOLT t.j. dlzka hlavne a velkost prachovej naplne (ktora je zas nutna aby naplnila vacsi objem hlavne a teda aby tlak ostal aspon rovnaky) je to aj plocha na ktoru posobi tlak ktora urcuje vyslednu rychlost projektilu pri opusteni hlavne.

    Rychlost strely nejak velmi ucinok pri dopade neovplyvnuje ak sa jedna o triestivo-trhavy projektil pri strelbe za horizont.
    Vyssia pociatocna rychlost projektilu prinasa vyhodu vyssieho ucinku v cieli len ak nicime ciel cisto kinetickou energiou.
    Vyznamna vyhoda ale je kratsia doba letu k cielu a vyssi dostrel.

  • KOLT
    13:08 25.05.2015

    mattea: Přesně o to jde, vystřelen ze 155mm kanónu bude mít projektil podstatně větší rychlost než ze 125/127mm. Jednak protože kanóny větší ráže obecně používají větší množství "prachové slože" (či jak se tomu správně říká), jendak protože mívají delší hlaveň (ta se zpravidla odvozuje od ráže, takže L55 u 155mm systému má 8.5 m, u 125mm má 6.9 m). A jelikož kinetická energie projektilu je krom hmotnosti dána rychlostí, projektil vystřelený ze 155mm kanónu bude mít větší kinetickou energii než ze 125mm. Takže stejná HVP munice se sice bude používat, ale určitě to nebude jediná využívaná. V případě běžných (a nejčastěji střílených) tříštivo-trhavých či zápalných granátů bude samozřejmě vhodnější použít klasickou munici, která využije maximum z ráže.

  • mattea
    12:13 25.05.2015

    ujo Marek: teoreticky žádný. Dopadá tam stejná střela, ať je vystřelená z 127 nebo 155 mm kanonu. Jediné, co by výsledný efekt mohlo ovlivnit, je různá dopadová rychlost výstřelem z různých kanonů, ale tak daleko mé znalosti nesahají.

  • ujo Marek
    11:25 25.05.2015

    neviem či som to dobre pochopil...projektil je rovnaký pre 127 mm i 155 mm,líšia sa iba vodiacimi sabotmi...aký je potom rozdiel v účinku v cieli medzi 127 mm a 155 mm?

  • liberal shark
    09:22 25.05.2015

    Jednotný projektil pro různé dělostřelecké systémy - revoluce v efektivitě muniční produkce.

  • jj284b
    09:09 25.05.2015

    Paladin je M109 btw, nie M107