Stíhačka F-22A s technologiemi F-35 pro americké letectvo?

F-22A Raptor; větší foto / U.S. Air Force 

Podle webu Defense One firma Lockheed Martin nabízí americkému letectvu (USAF) stíhací letoun kombinující platformu stíhačky F-22A Raptor a využívající technologie F-35 Lightning II. Stejný stroj Lockheed nabízí i Japonsku.

V současné době v USAF probíhají diskuze, zda se zaměřit na nákup stíhacích letounů páté generace nebo dokoupit levnější stroje čtvrté generace. Ve druhém případě firma Lockheed Martin nabízí USAF nejnovější stíhačky F-16V Viper a Boeing pak modernizovaný stroj F-15X.

Důvod je prostý ‒ USAF potřebuje zvednout počet bojových letek, zejména kvůli rychle sílící Číně. Zároveň však americkým bojovým letadlům rychle končí životnost (mimo jiné i vlivem intenzivního bojového nasazení) a výroba stíhaček F-35 Lightning II neprobíhá dostatečně rychle. Vždyť všechny objednané F-35 americké letectvo, námořnictvo a námořní pěchota převezmou až před rokem 2040.

Podle současných plánů bude USAF v roce 2030 provozovat přibližně 1000 bojových letounů páté generace F-22 a F-35 a 1000 strojů F-15 a F-16.

Na začátku tohoto roku se objevily zprávy o japonském zájmu nakoupit stíhačky F-22A Raptor. Aby však Japonsko obešlo zákaz prodeje F-22A Raptor, letoun má být vybaven jak domácími japonskými technologiemi, tak především technologiemi stíhačky F-35 Lightning II. Hybrid kombinující F-22A a F-35 lze vyvážet, půjde o levnější variantu oproti čistokrevné F-22A a letoun lze postavit mnohem rychleji, než zcela nový bojový letoun. Navíc pomocí F-22A lze za relativně přijatelné peníze překlenout období do vývoje stíhačky šesté generace.

Podle amerických médií firma Lockheed Martin společně s japonským průmyslem nabízí zmíněný hybridní bojový letoun i americkému letectvu. Dlužno však dodat, že Lockheed nabízí USAF i nákup dalších stíhaček F-35 s vylepšenými motory (ve výsledku s větším doletem).

„Není to F-22. Není to F-35. Je to jejich kombinace. Můžeme to zvládnout mnohem rychleji, než zavedení nového designu,“ uvedl pro web Defense One David Deptula, generálporučík v záloze, který nyní působí na výzkumné instituci Mitchell Institute for Aerospace Studies. Podle Deptuly i dnes F-22A v oblastech aerodynamiky, stealth a motorů nabízí to nejlepší na trhu.

„V této myšlence je spousta potenciálu,“ myslí si Deptula. „Nechci navrhovat, abychom hned do toho šli a letoun přijali do výzbroje, ale Japonci o tom uvažují a jsou ochotni do celé věci investovat, místo toho, aby se pokoušeli vybudovat domácí bojový letoun, který ale nedosáhne schopností F-22. Z jejich strany jde o chytrý krok.“

Hybridní F-22A může získat z F-35A například kompletní avioniku, senzorovou sadu, prostředky radioelektronického boje, letové počítače, vybavení kokpitu, atd. Stejně tak se uvažuje o převzetí nátěrových RAM (Radar Absorbent Materials) materiálů absorbující radarové signály. Většinou se jedná o povlak, který obsahuje feritová vlákna a je schopen většinu dopadajících mikrovln rozptýlit nebo přeměnit na teplo.

Společně s novými výrobními postupy vyvinutými pro F-35 je tak možné srazit výrobní i provozní cenu hybridního F-22A. Vždyť právě komplikovaná a dlouhá údržba RAM povlaku stíhaček F-22A prodražuje provoz a zmenšuje počet okamžitě (pro boj) dostupných letounů.


Předletové přípravy F-22A

Jak podotýká web The Drive, pro americké letectvo může být zajímavá rozsáhlá finanční spoluúčast Japonska. Podle webu Nikkei Asian Review v případném společném projektu Japonsko ponese polovinu vývojových nákladů a japonský průmysl vyrobí 60 % letadla. Japonsko pro F-22A nabízí i vlastní nově vyvinuté proudové motory XF9-1.

Například Mitsubishi Heavy Industries může vybudovat větší a robustnější křídlo F-22A s většími vnitřními palivovými nádržemi. Bojový dolet vylepšené F-22A (bez externích palivových nádrží) má být 1127 km (700 mil), oproti současným cca 850 km. Taková vlastnost se samozřejmě hodí při operacích nad rozlehlými vodami Jihočínského moře nebo Tichého oceánu.

Nikkei Asian Review ve svém článku uvádí, že japonská vláda návrh Lockheedu považuje za nejslibnější variantu. De facto má jít o stejný typ spolupráce, jako v případě japonských stíhaček F-2, které vycházejí z F-16. Právě letouny F-2 má po roce 2030 hybridní F-22A začít nahrazovat.

Případná americko-japonská spolupráce při vývoji a nákupu hybridních F-22A má logiku nejen ve vojenské, ale také v průmyslové a politické oblasti. V oblasti politiky jde o posílení japonsko-americké aliance proti rostoucí síle Číny.

Nesmíme zapomenout zdůraznit výhodu sdílených nákladů. Podle Lockheedu při objednávce 70 hybridních F-22A dosáhne jednotková cena letounu (se započtením nákladů na vývoj) 215 milionů dolarů, při nákupu 140 letadel 190 milionů dolarů. Jedná se o více než dvojnásobnou cenu oproti F-35, ale zároveň o nižší částku, než v případě, kdyby se USAF rozhodlo na vlastní pěst obnovit výrobu čistokrevných F-22A. Při výrobě 194 čistokrevných F-22A pro USAF se jednotková cena odhaduje na 206 milionů až 216 milionů dolarů.

Zdroj: Defense One

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americký Kongres schválil rozpočet Pentagonu na rok 2019

Senátoři amerického Kongresu se v rekordním čase dohodli na podobě rozpočtu Pentagonu pro fiskální ...

Americko-turecké vztahy v troskách: Žádné stíhačky F-35

Americký prezident svým podpisem stvrdil letošní zákon o vojenském rozpočtu NDAA (National Defense ...

36 víceúčelových stíhaček Su-30SM pro ruské letectvo

Podle deníku Vědomosti ruské ministerstvo obrany se Sjednocenou leteckou korporací (OAK) do konce ...

Proti Číně: Nejnovější stíhačky F-16V Viper pro Tchaj-wan

Před několika dny z letecké základny nedaleko tchajwanského města Tchaj-čung odstartovala první ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 4
  • madrabbit
    07:10 11.09.2018

    Když už se bavíme o detekci cíllů s nízkým RCS, jak si asi vedou pasivní systémy jako VERA-NG - je něm slušný článek v LaK - umí pracovat i s jinými zdroji - FM vysílače. Vf současnosti se prý má pracovat na integraci se systémy PVO - SAM (má umět detekovat i sofistikované radary s úzkým paparskem a hoppingem). Tohle mi přijde (v případě úspěchu) jako větší hrozba než OTH radary- zejména kvůli nezjistitelnosti těchto "naslouchátek".

  • RiMr71
    14:39 10.09.2018

    Střelby F-35 z kanonu. Moc pěkné záběry.
    https://youtu.be/jay_9y0d5m8...

  • Shania
    15:36 09.09.2018

    lemkin: win-win je pro kanadskou vladu a jejich speciálního premiera je, když si schválí kvoty na 50% žen v armadě.

    A vzhledem k tomu, že nechtějí platit ani za F-35, cokoliv dražšího je uplně mimo.

  • lemkin
    12:41 09.09.2018

    Byl by takový letoun vhodný pro Kanadu do jejího tendru?

    Boeing je nyní mimo hru díky svému vystupování proti Cseries/A220.

    LM F-35 je zase letoun absolutně nevhodný (uderný, nikoliv stíhač), ale Kanada pro něj vyrábí část komponent a některé by se v novém stroji objevily.

    Gripen E - nepravděpodobný.

    Osobně bych to přál Raffalu.

    Kdyby BAE dodala Eurofighter GR4 za pořizovací cenu na překlenutí s tím, že se Canada připojí k projektu Tempest......., WIN-WIN strategy.

  • Czertik
    14:16 08.09.2018

    omacka
    "PLŘS s aktivním RL a datalinkem nepotřebují nutně střelecký radar pro navedení na cíl (stačí jim onen datalink), potřebují dostatečně rychle aktualizovanou informaci o cíli ve formátu klidně souřadnice;rychlost;výška;vektor. "

    Hmmm, a jak toho chces dosahnout JINAK nez streleckym radarem ? Vyjma vizualniho/tepelneho zamereni - ktere maji relativne kratky dosah - NIC jineho neexistuje. nebo snad vis o necem ?
    Uvedom si, ja nemluvim o zamereni cile tou raketou, ale jakymkoliv systemem co by mel ty data pak posilat te rakete.
    Jak sem se ti snazil vyvsetlit, na to aby melo smysl vypalit strelu na cil, musim mit DOSTATECNE presne urcenou skutecnou polohu cile (rekneme +- 30m) cokoliv nad to, uz zacina hodne zvysovat pocet vypalenych raket k sestrelu, bez zaruky sestrelu.
    Jak sem ti vysvetloval u onech ctvercich, kdyz diky presne znalosti polohy potrebujes ctverec 300x300 m ti staci 1 rkata se 100% (ilustracne) sanci zashnout cil..tak kdyz diky spatnejsimu zamereni budes mit ten ctverec 900x900 m..tak pri te same raketa mas sanci na zasah uz jen cca 12% (100/9), protoze ac to jen tak vypada tak onen ctverec 900x900 nema plochu 3x vetsi jak by mohlo svadet, ale uz 9x vetsi. Takze bud budes mit 1 raketu s mizernou sanci zasahnout, nebo budes muset vyslat 9 strel, kazdou do vlastniho ctverce, aby si byl zpatky na 100%.
    Mozna ti to tak neprijde, ale skutecne rozdil mezi presnym urcenim polohy cile a chybou "pouhych" 500m znamena ze proste MUSIS vypalit nekolikanasobne vic strel, aby ses trefil. A ze jich bude HODNE.
    Pokud chces presne cisla...spocitej si to sam, pokud se nepletu, tak kuzel detekce je 15 stupnu u tech ruskach raket. Tak si spocitej kolik m2 na 70km ti ta raketa je shopna prohledat.
    a pak kolik m2 ti da chyba urceni polohy jen o 500m vedle. A ted si vezmi, ze ty tvoje OTH radary maji "presnost" 2-20 km.

  • Shania
    13:07 08.09.2018

    razie: máš nějaký link na to že ET má inerciální systém. Co se mi podařilo zjistit je to, že většina zdrojú tohle totiž přebrala z ER a předpokládali, že je pak i u ET, ale reálně to tak není.

    Tady je část manuálu pro AIM-7F
    https://drive.google.com/file/...

    Kde je vidět obálka.

    Další oblaky např zde AIM-7C:
    http://www.x-plane.org/home/ur...

    AIM-7M vs AIM-120B
    https://www.globalsecurity.org...

    B a F
    http://www.airwar.ru/image/ido...

    R-77
    http://www.aereimilitari.org/i...

    SA-2 oblaka vs rychlost cíle
    https://i.stack.imgur.com/jt1w...

  • raziel87
    09:58 08.09.2018

    Vždyť už ve Vietnamu bylo zaznamenáno několik případů, kdy Sparrow dohnal unikající Mig-21, který i po rozhonu na forsáž nezdrh zpátky. A to docházelo k
    locknutí a odpalu často víc jak na 10 mil.

  • raziel87
    09:53 08.09.2018

    2 Shania

    díky za zajímavá data. Osobně mi to ale krapet hapruje.

    Už je to sice dobrých 10 let zpátky, ale v SIMu Lock On: Flaming Cliffs by byly hodnoty krapet jiné, za to dám ruku do ohně. Běžně jsem postřeloval unikající cíl na 12 hodině na vzdálenosttech přes 20km. Po rozhonu na forsáž mohly ty F-15 akcelerovat max na 1,4M víc nestihli. Je jedno jestli se bavímě o BSM 4.32, LOCK ON nebo DCS, ty hodnoty pro variace 27 budou všude podobné.

    Taky je potřeba rozlišovat jednotlivé hlavice:

    R-27R/ER: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + poloaktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření střeleckého radiolokátoru nosiče od cíle) typu RGS-27/9B1101K (navádění v koncové fázi letu)

    R-27EM: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + poloaktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření střeleckého radiolokátoru nosiče od cíle) neznámého typu (navádění v koncové fázi letu)

    R-27T/ET: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + pasivní IČ samonaváděcí hlavice (navádění na tepelnou stopu cíle) typu 36T (navádění v koncové fázi letu)

    R-27P/EP: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + pasivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na elektromagnetické záření emitované cílem) typu 9B1032K (navádění v koncové fázi letu)

    R-27EA: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření naváděcí hlavice od cíle) typu ARGS-27/9B1103M (navádění v koncové fázi letu)

    O R se snad ani nemá smysl bavit, byly staženy už před lety od operačních jednotek

  • Shania
    23:53 07.09.2018

    StandaBlabol: myslim, ze to bylo u meteoru to bylo 3x vic jak aim 120, ale ta citace se datuje do doby aim 120B.

  • omacka
    20:51 07.09.2018

    Velice dobře chápu rozdíl mezi přehledovým a střeleckým radarem. Nebudu se zde opakovat, jak jsem to myslel, rozepsal jsem to zde dost. PLŘS s aktivním RL a datalinkem nepotřebují nutně střelecký radar pro navedení na cíl (stačí jim onen datalink), potřebují dostatečně rychle aktualizovanou informaci o cíli ve formátu klidně souřadnice;rychlost;výška;vektor. Ostatní se z toho dá lehce vypočítat (vč. ideální trajektorii letu), kterou si už dopočítá vůči své přesné poloze, rychlosti (zjistí z GPS/GLONASS) PLŘS sama, je to vcelku jednoduchá matematika, jak dovést takovou PLŘS po datalinku do bodu zachycení cíle vlastním radarem, pořád nechápu, co na tom nechápete? Pokud mám dostatečně přesné informace o cíli XY, vedu PLŘS většinu dráhy korekcemi aktualizace pozice cíle předávané PLŘS prostřednictvím datalinku, dyť od toho se tam ty datalinky dali, aby nebyl potřeba střelecký radar pro navedení a špo ty PLŘS posílat na cíl i pomocí externích dat o cíli. Fighter size je RCS 5 až 15m2 v dnešní době, dosah na velké strategické letouny s RCS nad 100m2 bude daleko větší. I pokud to dokáže detekovat stíhačku na výšce 10km na vzdálenosti 350km tak je to sakra posila pro PVO, protože to platí i pro stealth stroje, vzhledem k pracovnímu pásmu je z fyzikálního hlediska jedno jestli se myslí F-15, nebo F-22, RCS v tomto pásmu budu mít velice podobné.

  • Czertik
    18:27 07.09.2018

    omacka
    Chapes ten rozdil mezi stabilnim a mobilnim ? Jak sam uvadis dosahy - tak velkeho dosahu (2000 km+) u mobilniho nedosahnes, a pritom ta cela tvoje kontrukce neproniknutelne PVO , ktera bude sestrelovat tankery apod, stala na sytsemech u kterych proste MUSIS mit detekci pres 600km+.
    Jak ti sami pisou ty tvoje prospekty, u mobilni verze je to 350km.(fighter size)..coz je min nez max dostrel s-400. Takze kde mas vubec to odhalovani startujich tankeru apod ? A doufam ze me nechces tvrdit, ze tyhle mobilni systemy rozvinues par km od hranic, zcela v dostrelu bezneho delostrelectva/raketometu..takze realne ti bude videt nejakych 200-250 km pres hranice...coz neni zadny zazrak. AWACS ti dokaze ze vzduchu videt dal.
    A navic, chapes rozdil mezi PREHLEDOVYM a STRELECKYM radarem ? Je skutecne padny duvod, proc se pouzivaji tyhle dva druhy a neni jeden univerzalni.
    A tyhle OTH radary uz z principu nic jineho nez prehledove nikdy nebudou.
    A palit rakety jen tak, nazdar buh, bez toho abys vedel velmi presne kde mas cile, je prakticky jen plytvani raketamy. Ano, ty rakety maji vlastni detekni pristroje co maji kuzelovou vysec na nalezeni cile, ale porad je to hazard.
    Jo, muzes mit rakety, co ti zachyti awacs na 70km...ale vtip je v tom, ze aby to dokazaly, tak by se musely pohybovat ve ctverci (ilustracne) 300 x 300m....ale problem je v tom, ze pri "presnosti" urceni polohy jen 1km mimo...hned budes mit onen ctrevec ve kterem se ti raketa muze nalezat hned budes mit 2 000 x 2 000 m...(opet ilustracne, skutecne se me nechcou ty cisla pocitat) a to uz je daleko vetsi sance ze mines.

    Nechapej me spatne, ten rezonans-ne vypada papirve skutecne zajimave, a ano, jak pises, na integraci do pvo je to idealni..ale tady se bavime o takticke urovni, ne o strategicke, o jake si puvodne basnil a ktera mela sestzrelovat awacsy, tankery apod. Jako prvni linie mistni obrany, kde pak dalsi starost o cile prebiraji dalsi systemy, at uz presnejsi radary s lepsi presnosti a kratsim dosahem, nebo primo letouny, idealni vec.

  • StandaBlabol
    17:42 07.09.2018

    Shanio,

    díky. Docela mě překvapilo, že raketa, která má udávaný max. dosah přes 100 km, má problém dohonit podzvukový cíl, který je jen 15 km od ní. A to ne u země, ale ve výšce 10 km.

    Vždycky jsem považoval AWACSy, tankery a podobné cíle za sedící kachny, ale podle těchto dat mají i ty solidní šanci střele uletět, pokud jsou varovány dostatečně brzo.

    Teď mě napadá, u Meteoru se "no-escape zone" pro cíl udává na vzdálenost 60 km. Údajně o třetinu víc, než AIM-120D (takže ten 40km). Ale zase se to musí týkat cíle s nějakou rychlostí. Nikde jsem nenašel, jestli se to týká třeba jen letadel letících podzvukovou rychlostí.

  • omacka
    17:33 07.09.2018

    Czertik: tak jistě to má své omezení, dáno šílenými rozměry, antény vzdálené od sebe 300km, ale i při dosahu 3000km a sektorovému obzoru těchto velkých oblud je to dobře použitelné jako přehledové radary dalekého dosahu.

    Zato ty "malé" nové digitální OTH Rezonans-NE - přeprava: silniční, železniční, námořní, letecká.
    http://roe.ru/eng/catalog/air-...

    Doba rozvinutí pár hodin, s dosahem na balistické cíle až 1100km a na vzdušné až 650km, modulární architektura, možné to postavit jako celokruhový přehledový radar, to už je daleko zajímavější i pro podporu lokální PVO na všech úrovních a dostatečně mobilní na ochranu klíčových přístupů je to hodně zajímavé při integraci do lokálních PVO sítí (kam můžete počítat i stíhací letectvo), protože když nic jibého bude to zvedat s minimálními náklady podstatně situační povědomí pro PVO na velké ploše na těžce odhalitelné cíle, stealth a střely s plochou dráhou letu primárně. Samozřejmě jak je to odolné vůči rušení, to se můžeme dohadovat do nekonečna, ale nepočítal bych s tím, že je to tak lehce zarušitelné, jak staré analogové systémy, vzdušná rušička co by to dokázala zarušit na vzdálenost 650km budou vysoce směrové, ale rozhodně ne plošné, protože nevím kam by ty dlouhé antény na tom stroji dali.. Co má NATO přesně netuším, ale ta Rezonance-N používá fázována anténní pole což je docela novinka u těchto systémů pokud se nepletu. Nikdo netvrdí, že je to zázračná zbraň, jen při integraci do digitálního bojiště, prostě PVO datových sítí, už to nabízí velice zajímavý potencionál na zvednutí efektivity nasazení PVO na všech úrovních, a o to předpokládám rusům jde primárně.

  • Czertik
    14:39 07.09.2018

    omacka

    Napsal si tady nadherny clanek o tom covsechno prinasi OTH radar 29b9 pro rusy...ale zapomel si na jednu EXTREME podstatnou vec, a to tu, ze je to jednak staticky radar ktery nejde prakticky presunout a jeho poloha je dana s presnosti pomalu na cm...A navic je extreme drahy, cili moc jich rusove mit v provozu mit nebudou, nemluve o tom, ze to sou smerove radary - tj vidi jen usec plochy, na jine smery sou slepe.
    Takze co staci - aby amici ci kdokoliv jiny odpalil par balistickych raket na jeho pozici..a mozna ze by jeho obrana neco sestrelila, ale u takovychto cilu se vzdy pouzivaji "overkilly". A tim padem by se cely ten system zhroutil jako domecek z karet.
    Cili bez tohoto radaru...co muzou rusove nabidnout ?
    Navic si zapomel - ze i nato ma podobne OTH radary..cili by videli vsechny ty presuny ruskych stihacek a mohly by varovat vsechny svoje letpuny dostatecne vcas.

  • Shania
    20:04 06.09.2018

    Rychlost není specifikovaná, ale o nadzvukovou nejde zcela určitě.

    Sparow měl v realu problém dohnat vzdalující se cíl i na 3nm (neznám rychlost cíle/výšku) a i prodloužená R-27 je jen o málo výkonnější.

    Rychlost střely se v průběhu letu mění, v prvních 6-8s by měla být na max rychlosti (některé mají sustainer dalších pár vteřin), pak motor vyhoří a začne zpomalovat, ale taky max rychlost je ovlivněna výškou, jen hrubě pro představu:
    10km = 33k ft

    0 - 12000 ft
    0 - 3657,6 m 1460 kt
    2,21 Mach

    12000 - 24000 ft
    3657,6 - 7315,2 m 1590 kt
    2,51 Mach

    24000 - 36000 ft
    7315,2 - 10972,8 m 1960 kt
    3,24 Mach

    36000 - 90000 ft
    10972,8 - 27432 m 2250 kt
    3,92 Mach

  • StandaBlabol
    10:25 06.09.2018

    Logiku,

    jasně, navíc jí chvilku trvá, než se na tu rychlost dostane. Ale i tak se mi ty "tailchase" vzdálenosti zdají hodně malé. Proto se taky Shanii ptám, jestli ten pramen uvádí i rychlost cíle.

  • logik
    09:38 06.09.2018

    Standa:
    Raketa během svého letu zpomaluje, a to nelineárně, takže prostá trojčlenka Ti na to nemůže stačit. Proto Ti vyšla nesmyslně vysoká rychlost cíle....

  • StandaBlabol
    09:26 06.09.2018

    Shanio, Logiku,

    díky. Jasně, moje blbost. SAHR nemá řádnou výhodu, protože AHR střela se chová stejně do doby, než se chytne její vlastní radar.

    Shanio,

    Nejlepší, co jsem našel k navádění R-27 ET je tohle:
    "In cases of maximum head-on range launches where lock-command cannot be utilised, missile can be fired in PPS: In this mode, missile will fly straight until achieves target lock. As missile lacks capability of maneuvering before lock, aircraft itself must maneuver so that missile will be pointed to no more than 15 degrees bearing of the target for confident capture by the IR seeker after launch. Equalising altitude is recommended but not required. On combat operations section of the Su-27 manual, this mode of usage is especially recommended for head-on usage for passive attacks at targets with 0 degrees approach angle (i.e. another fighter moving to intercept), leaving target unalerted to incoming missile."

    Takže jde vypálit jako nezaměřená a doufat, že si něco "chytne" později. Datalink nic.

    Máš k těm dosahům R-27, které jsi uvedl i rychlost cíle. Obyčejnou trojčlenkou mi to vyšlo, že cíl má 60% rychlosti v porovnání se střelou. A pokud se rychlost R-27 uvádí Mach 4 - 4,5, tak se bavíme o postřelování cíle, který letí min. Mach 2,4? To přece spousta stíhaček nedá ani teoreticky v prázdné konfiguraci. Namátkou Gripen, F-16 nebo F/A-18A/BC/D. Snad to nepočítali pro střelbu na Blackbird...Asi ne, tam by pak neseděla ta výška.

  • Shania
    22:55 05.09.2018

    StandaBlabol: SARH má právě nejmenší šanci, aspoň na tu vzdálenost okolo 20km, vyžaduje to, aby odpalující stroj cíl zaměřil a ozařil. Takže problém je vzdálenost radaru - cile.

    U ARH se radar k cíli přibližuje, takže se dřív či později chytne, ale musí být navedena do správné pozice.

    R-27ET - z toho co se mi povedlo zjistit, nemá datalink, nemá ins, vyžaduje tedy zaměření cíle před odpalem (lze ji odpálit v uncaged režimu, ale to není pro BVR).

    From Su-27SK manual:

    Typical ranges for R-27, 10000m altitude, co-altitude target:

    R-27T
    Head-on 2 - 33km
    Tailchase 0.7 - 5.5km

    R-27ET
    Head-on 2 - 52.5km
    Tailchase 0.7 - 12.5km

    R-27R
    Head-on 2 - 42.5km
    Tailchase 0.7 - 7.5km

    R-27ER
    Head-on 2 - 65km
    Tailchase 0.7 - 16.5km

    Tohle jsou kinematický dostřel, ne to co dovolí seeker. Nižší dostřel u E verze je nejspíš proto, že kulatý IR seeker má větší odpor...

    Jak vidíš, na unikající cíl je ten dosah podstatně menší, v nižších letových hladinách se dosah sníží ještě víc atd, takže zde už není limit IR seekeru, ale zase kinematický.

    Čelně na něco o velikosti stíhačky ten dosah IR seekeru nebude přes 20km.

  • logik
    22:46 05.09.2018

    StandaBlabol: AMRAAM (i R-77) mají datalink, takže pokud zvládne útočník ozařovat cíl pro R-27, vzládne navádět AMRAAM po datalinku. A z velké blízkosti se chytí i seeker rakety.

    Pro krmení datalinku rakety pak mají moderní letadla i IRST či optické senzory, takže přímo na dogfight asi nedojde - ale IMHO to bude určitě znamenat velké přiblížení při soubojích. A také to, že bude záležet na kvalitě REB strojů - kdo dokáže prolomit rušení druhého (anebo kdo dobrou taktikou dokáže druhého překvapit), vyhraje.....

    Ale to, že obranná opatření mohou vést paradoxně k obnovení dogfigtu mne již taky napadlo. Pokud by se podařilo dotáhnout laserovou obranu proti raketám, tak co zbyde letadlům jiného, než kanóny?
    I když je otázka, jestli by tak silné lasery pak nešly použít i přímo proti letadlům.

  • StandaBlabol
    21:23 05.09.2018

    Shanio,

    k tomu "když AESA radar F-15E nedokaže zaměřit F-35/F-22 na vizuální vzdálenost, radar Su-35 má problem, natož pak podstatně menší radar ARH..."

    Máš tu vizuální vzdálenost definovanou nějak konkrétněji? Já to hledal a překvapilo mě, že jediné číslo, které jsem našel, bylo 20 nm (37 km). To mi přijde hodně a pak klidně věřím tomu, co píšeš. Já mluvil o útoku ze vzdálenosti 10 - 20 km.

    Ano, R-27 je proti AHR střelám beznadějně zastaralá. Ale proti stealth může být paradoxně lepší volbou než R-77/AMRAAM. Právě proto, že navedení zajišťuje velký a výkonný radar letadla a ne malý radar v raketě. Z toho, co píšeš to vypadá, že největší šance na sestřel je při použití tepelně naváděných střel? (Teď vůbec neřeším, že letoun, který se pro útok potřebuje dostat na takto krátkou vzdálenost je v obrovské nevýhodě.)

    Jinak, jsi si jistý, že R-27 ET je jen na vizuální vzdálenost a nemůže být naváděna ve střední fázi letu? Protože pak vůbec nechápu proč je to tepelné čidlo montované na verzi E s prodlouženým dosahem až ke 100 km? Celá ta střela by pak nedávala žádný smysl.... Nebo je to zase jen proti cílům typu AWACS a to optické čidlo na Su/Mig (ale i na raketě) je schopné zamčení velkého cíle na vzdálenost desítek km?

    Mimochodem, jak by teda probíhal střet F-35 vs. F-22 nebo dvou F-35? Radar a AMRAAMy nic, takže dogfight? Při dnešní kvalitě tepelně naváděných raket je to asi o tom, že kdo první vystřelí, tak vyhrál? Případně ve střetném boji by docházelo ke vzájemným sestřelům? Takže bez vítěze?

  • logik
    19:58 05.09.2018

    Luky, neblíží se to rovnoběžce, jen se to tak tváří, protože graf je hrubej. Pořád to bude, že 10x snížení rcs je rovno 1,7x snížení detekční vzdálenosti, což je podstatný i v malý vzdálenosti. Nemusí to zabránit v detekci letadla hlavicí, ale patřičně to snižuje možnosti rakety se "otočit na cíl" a tedy zasáhnout.

    Navíc ta čísla jsou bez jakéhokoli rušení - přitom rušení "na hraně dosahu radaru" má o to větší naději na úspěch.

    Kdyby měl na grafu logaritmickou škálu, tak tam máš krásný přímky.

  • Jirosi
    18:54 05.09.2018

    400km je maximální dolet po balistické křivce?
    Tak to už ta raketa asi nebude nad cílem, protože vyměnila výšku nad cílem za dolet...

  • logik
    18:36 05.09.2018

    omacka:

    - bavili jsme se o [toku na F35, proč do toho najednou pleteš velké cíle s RCS jako kráva? Které kupodivu 400km od fronty nikdy nepoletí? Opět si ohýbáš situaci tak, aby Ti alespoň něco vyšlo?

    - jestli máš nějakej zajímavej materiál, tak sem na něj dej odkaz. A neplevel tady prosím diskusi sáhodlouhejma citacema technickej specifikací, pocházejících většinou v lepším případě od marketérů, v horším od politické propagandy (u kterejch zpravidla ani neuvedeš odkaz na zdroj a tak jsou bezcenný)

    - podvrhnout OTH rámec anebo zarušit OTHR radar je jednodušší, i kdyby ses postavil na hlavu. Jednak protože odraz od ionosféry ZNEMOŽŇUJE ten signál patřičně rozmaže, jednak prostě nízká frekvence znamená daleko užší frekvenční pásmo (a to jak ve frekvenčním, tak i "pulsním" smyslu), jednak máš k dispozici jen velmi omezené spektrum frekvencí pro frequency hopping. Když už chceš operovat "bandwidth radaru" (jako že s ní operuješ blbě, viz níže), tak typická bandwidth X-band radaru je v MHz, nikoli kHz jako u OTHR.
    Pokud tedy dnes jsou techniky, jak "spoofovat" X-band radary, tak na HF radarech to bude řádově snažší. Stejnětak bude na HF radarech daleko snažší navrhnout takovej druh šumu, kterej bude co nejobtížněji odfiltrovatelnej.

    - odvozovat z bandwidth radaru teoretickej počet kombinací co nese signál je blbina. Ano, hodně teoreticky to z definice možné je, prakticky to nebere v úvahu tolik věcí (namátkou kompresi signálu, schopnost radaru samplovat signál na vstupu a výstupu, doplerrovský efekty, šum atd. atd.), že je to nesmysl.

    - u OTH radaru, kde dochází ještě k odrazům od ionosféry, a tedy signál může dorazit úplně zdeformovanej, to je nesmysl na druhou....

    ==

    - a přestaň už si prosím vymýšlet o úhlu rakety 70 stupňů.

    1) Zaprve s nepřesností OTH radaru nemáš šanci zjistit pozici letadla tak, abys nad ní poslal raketu pod úhlem 70 stupňů. To by znamenalo, že R-37 vyletí 30km nad cíl, což je blbina - a navíc i kdyby nebyla, tak v takové výšce raketa skoro nemůže manévrovat a tedy trefit cíl....

    2) Zadruhé po takové balistické dráze Ti to bude fungovat jen pokud cíl letí přímo. Pokud manévruje (což kupodivu bude), tak v životě nemáš šanci se do takové pozice posadit, i když budeš znát pozici letadla třeba přesně: opět - ve vejšce jaksi nemáš po vyhoření paliva jak manévrovat.

    3) Stejně jako pořád nebereš už snad několikrát opakovaný námitky: že tu raketu obránce vidí a tedy ji BUDE RUŠIT a NEBUDE k ní natočený zádama

  • omacka
    17:26 05.09.2018

    Shania: Tohle vaše stealth vaření z vody fakt miluji ;) Vypočítej mi změnu RCS F-22, nebo F-35 při ozářeni radarem v pásmu X pod úhlem 70 stupňů z převýšení např. 20km, a pak mi tedy vysvětli, jak docílíš toho, aby se radarové vlny neodrazili zpět k 50km vzdálenému radaru od většiny horního povrchu křídel a trupu, když tam není žádná stealth tvarová optimalizace (je tam jen RAM nátěr) na ploše v řádu desítek m2, ani vzhledem k funkčnosti křídla být nemůže, opravdu by mě to zajímalo.. při útoku defakto kolmo z vrchu, nebo od země, nebude mít RCS na úrovni nula nula nic, ale v řadech jednotek m2.. To je taky i odpověď na to, proč jsou OTH úspěšné v odhalování letounů, i stealth letounů na velkou vzdálenost, protože využívají pro odrazy od objektu maximum jeho povrchu, rádiové odrazy dopadají pod velkými úhly od ionosféry na největší plochu objektu.

  • Luky
    17:12 05.09.2018

    Je fakt, že tu běží paralelně dvě debaty a tu druhou nemám moc čas sledovat...na ty delší odkazy se snad kouknu večer....postnutý graf právě odhaluje, co mi nesedělo - tam vidíš, že okolo 10nm můžeš zmenšovat RCS až na šílený hodnoty, ale stejně už se křivka blíží vodorovné rovnoběžce a klesat nechce, však taky dělostřelecké radary běžně sledují projektily na 20km.

  • Shania
    16:52 05.09.2018

    Luky: ten obrázek je myslím z Aviation Week článku, pracují tam s právě starou hodnotou (z 2005) rcs F-35 v 0,001, podle posledních zpráv je to o řád níž.

    V podstatě si vzali veřejně známé hodnoty radaru a rcs, dali to do rovnice a udělali zjednodušený obr. pak taky můžeš mít něco jako tohle:

    https://qph.fs.quoracdn.net/ma...

    A u radaru právě berou velocity search v omezeném sektoru o vysokém výkonu, tam je treshold myslím 80% pro detekci za ideálních podmínek. Než se detekce změní na sledování a zaměření. To je typicky ta 1/3 té vzdálenosti, klidně si dej 2/3 je to celkem jedno. ty vzdálenosti už jsou tak dost malé.



    Pak ti doporučím tento článek:
    https://basicsaboutaerodynamic...

    je to ke konci:

    From radar equation, we can see that the power requirement for jamming will decrease directly proportional to RCS reduction, if the RCS of an aircraft is reduced to 0.1 (or 1%) of its original value, then consequently the jammer power required to achieve the same effect would be 0.1 (or 1%) of the original value.

    For example, a clean F-18E has radar cross section around 0.1 m2 (-10 dBsm) , an F-35 has radar cross section around 0.001 m2 (-30 dBsm) ,so the RCS value is decreased by 99%. Thus, if F-18E needs a 100 kW jammer to deceive or overwhelmed adversary radar, then a F-35 in the same situation, wanting to do the same thing will need a jammer with transmitting power of merely 1 kW.

    Alternatively, if jamming power is kept constant and RCS changed then from the radar equation ,we can see that the burn through distance will be reduced dramatically.

    https://basicsaboutaerodynamic...

    Super hornet propálení/detekce na 100km, f-35 10km, to je rozdíl mezi -10dBsm a -30dBsm, realně je F-22/F-35 -40 dBsm a SH má -10 dBsm max v čisté konfiguraci.

    ---

    Jinak pro kontext: byla to reakce na omačku a další, co jedou teorie, že přes OTH detekují např. F-22 a odpálí ARH rakety z baterii a nebo R-31 a podobně do té oblasti a ono si to už něco najde ( a jedou ve vzdálenostech 200-400km...).


    Takže jen tvrdím, že aby ta raketa něco našla, bude potřebovat znát přesnou polohu cíle, jinak nic nenajde... Tohle je třeba i na mnohem kratší vzdálenosti, natož na 100+km.

  • omacka
    16:52 05.09.2018

    Logik: Nekopíruji, a jestli ano, tak jsem to překládal půl hodiny, protože jsem na tak podrobný popis ještě nenarazil a opravdu mě to zajímá, když sem si dal práci to přeložit, tak jsem to hodil i sem.

    Co se týče útoků pomocí PLŘS s aktivní RL na velké vzdálenosti..
    Předpokládám prioritní cíle a scénář velké strategické letouny, protože to jsou z podstaty jednoduché cíle pro překvapivé přepady na velké vzdálenosti s PLŘS s RL. Nepřesnost určení pozice cíle na 500km 15km nemůže být limitující ani pro stealth letoun, když na to přijde.. pleteš tam dosah RL z PLŘS středního dosahu (AMRAAM,R-77-1,METEOR) v řádu 15-20km na cíl o RCS stíhač 4.gen.. na takovou vzdálenost 500km, taková PLŘS samozřejmě působit nebude, budou tam působit PLŘS dalekého dosahu na vzdálenostech 300-400km s aktivní RL R-37M,40N6 a podobné primárně na velké strategické letouny, které mají RCS v řádu 500-1000m2!!. Jen tak pro zajímavost, protože to asi nesleduješ, tak naváděcí hlavice 9B-1103M-350 použitá v R-37M a její radar s průměrem antény 35cm je schopný vyhledat vzdušný cíl s RCS 5m na pozadí země na vzdálenost 70km a zamknout jej na vzdálenosti 40km, jaký bude asi dosah radaru na velké strategické letouny v takovém případě? větší, nebo menší.., Zde nepřesnost v určení polohy cíle v řádu 10.4km na vzdálenost 400km, nehraje žádnou podstatnou roli (krom toho, že ji mohu podstatně snižovat při fúzování dat z jiných zdrojů o cíli, klidně i dalších stanic Rezonance-N), nepřesnost v určení výšky cíle je při semibalistickém sestupu PLŘS s RL nepodstatná, PLŘS bude vždy nad cílem s převýšením 20-30km při útoku na maximální vzdálenosti a nemusí řešit jeho přesnou výšku, zjistí si ji až při zahájení závěrečného sestupu na cíl z vlastního radaru.
    http://nevskii-bastion.ru/kart...

    ECM: zarušit jde cokoliv, ale netvrdil bych, že s prstem v nose. Jen podvrhnout radarový signál na HF není o nic jednoduší než na pásmech s opakováním pulsu v milionech za sekundu, pořád to leží jen na kryptografickém zabezpečení a jestli se vysílá 50x, nebo 1000000 pulzů za sekundu není podstatné, každý vysílací rámec musí být stejně kryptograficky ošetřen, aby jej protivník nemohl podvrhnout, to se dělá většinou tak, že se pošle pseudonáhodně generované vzory (modulují se na určitých frekvencích) a pokud se vrátí signál s jiným vzorem, tak se zahodí jako podvržený. Rušení je něco jiného, než podvrhávaní signálu. Šířka pásma pokud by byla jak u Kontejneru 14kHz, tak to je 50176000000 (50.17mld) možných kombinací vzorů, který může každý pulz obsahovat. A pokud protivník nezná detailně tento pseudonáhodný kryptografický algoritmus, co tyto vzory generuje, tak to nemá šanci v rozumném čase podvrhnout (má na to cca 5ms).

  • omacka
    16:52 05.09.2018

    Logik: Nekopíruji, a jestli ano, tak jsem to překládal půl hodiny, protože jsem na tak podrobný popis ještě nenarazil a opravdu mě to zajímá, když sem si dal práci to přeložit, tak jsem to hodil i sem.

    Co se týče útoků pomocí PLŘS s aktivní RL na velké vzdálenosti..
    Předpokládám prioritní cíle a scénář velké strategické letouny, protože to jsou z podstaty jednoduché cíle pro překvapivé přepady na velké vzdálenosti s PLŘS s RL. Nepřesnost určení pozice cíle na 500km 15km nemůže být limitující ani pro stealth letoun, když na to přijde.. pleteš tam dosah RL z PLŘS středního dosahu (AMRAAM,R-77-1,METEOR) v řádu 15-20km na cíl o RCS stíhač 4.gen.. na takovou vzdálenost 500km, taková PLŘS samozřejmě působit nebude, budou tam působit PLŘS dalekého dosahu na vzdálenostech 300-400km s aktivní RL R-37M,40N6 a podobné primárně na velké strategické letouny, které mají RCS v řádu 500-1000m2!!. Jen tak pro zajímavost, protože to asi nesleduješ, tak naváděcí hlavice 9B-1103M-350 použitá v R-37M a její radar s průměrem antény 35cm je schopný vyhledat vzdušný cíl s RCS 5m na pozadí země na vzdálenost 70km a zamknout jej na vzdálenosti 40km, jaký bude asi dosah radaru na velké strategické letouny v takovém případě? větší, nebo menší.., Zde nepřesnost v určení polohy cíle v řádu 10.4km na vzdálenost 400km, nehraje žádnou podstatnou roli (krom toho, že ji mohu podstatně snižovat při fúzování dat z jiných zdrojů o cíli, klidně i dalších stanic Rezonance-N), nepřesnost v určení výšky cíle je při semibalistickém sestupu PLŘS s RL nepodstatná, PLŘS bude vždy nad cílem s převýšením 20-30km při útoku na maximální vzdálenosti a nemusí řešit jeho přesnou výšku, zjistí si ji až při zahájení závěrečného sestupu na cíl z vlastního radaru.
    http://nevskii-bastion.ru/kart...

    ECM: zarušit jde cokoliv, ale netvrdil bych, že s prstem v nose. Jen podvrhnout radarový signál na HF není o nic jednoduší než na pásmech s opakováním pulsu v milionech za sekundu, pořád to leží jen na kryptografickém zabezpečení a jestli se vysílá 50x, nebo 1000000 pulzů za sekundu není podstatné, každý vysílací rámec musí být stejně kryptograficky ošetřen, aby jej protivník nemohl podvrhnout, to se dělá většinou tak, že se pošle pseudonáhodně generované vzory (modulují se na určitých frekvencích) a pokud se vrátí signál s jiným vzorem, tak se zahodí jako podvržený. Rušení je něco jiného, než podvrhávaní signálu. Šířka pásma pokud by byla jak u Kontejneru 14kHz, tak to je 50176000000 (50.17mld) možných kombinací vzorů, který může každý pulz obsahovat. A pokud protivník nezná detailně tento pseudonáhodný kryptografický algoritmus, co tyto vzory generuje, tak to nemá šanci v rozumném čase podvrhnout (má na to cca 5ms).

  • logik
    15:56 05.09.2018

    omacka: promiň, ale projevuješ typickou vlastnost "ruského trolla" (bez urážky, ber to jako terminus technikus), kdy z padesáti důležitých vlastností vytáhneš jednu, kterou "náhodou" mají zrovna Ruské rakety a prohlásíš ji za "nejdůležitější".

    Jinak vzhledem k tomu, že nejnovější AESA radary jsou stealth letouny locknout řádově na desítky kilometrů - pokud proti 1m^2 RCS je dosah radaru 200km, pak F35 takovej radar uvidí tak na dvacet kilometrů i v prostředí bez rušení - a podle některých zdrojů vůbec (pravděpodobně v důsledku REB), tak fakt není šance, aby toho byl schopný řádově menší a méně výkonný seeker v raketě na 15km.... Radarovou rovnici neokecáš....

    Shora je sice RCS stealth letounů větší, ovšem seeker na ně kouká proti zemi, což výkon radaru podstatně zhorší. LDSD radary potřebujou výrazně vyšší výkon a výrazně vyšší výpočetní kapacity. Opět do svých výpočtů zahrnuješ jen to, co se Ti hodí....
    Další věc je, že ta raketa až tak kolmo dolů po semibalistické dráze neletí, a také že letadlo o raketě v tu dobu o útočící raketě ví a tedy dělá vše, aby se jí vyhlo, takže pravděpodobně ji ruší a tedy je natočené špičkou k ní....

  • Shania
    15:17 05.09.2018

    Olivav: testovací CAT bird demonstroval detekci a rušení radaru F-22.

    Min. jeden případ kdy Growler dokázal rušit radar F-22, ale nejspíš rušil v celém pásmu.

    Nějaké citace k Barakudě zde.

    https://www.reddit.com/r/Drago...

  • Luky
    14:55 05.09.2018

    RO (odraz) pod 20, 10km bude slušný, RCS je samozřejmě stejný.
    A o to jde, toho odraženýho signálu, co se vrací k zaměřovateli je na ty kratší vzdálenosti spousta a rychle to roste. ŘS za milion mají také celou řadu nástrojů pro přepínání frekvencí dle toho jestli cíl ztrácejí nebo jak se přibližují.

    Ten tvůj text v odkazu píše, že poloviční RCS snižuje vzdálenost na propálení JAMeru o čtvrtinu a detekční vzdálenost o 6,25% jestli tomu dobře rozumím. Na tvým obrázku (zdroj jak sviňa) byla F-35 detekována na 57(? nebo kolik) km. Kde se říká, že by to bylo třetina nevím....jo z obrázku o max dosahu nějakýho obecnýho radaru (LOL!). Takže na 50+ km ji uvidí a proč jsi psal, že vlastně nemůže použít HOJ? Např při odpalu kolem 20km, což už je i dosah ARH hlavice (řekněme, že by ho měla jen 10km vs F-35).

  • omacka
    14:51 05.09.2018

    U PLŘS s aktivním RL na stealth letoun záleží hlavně 1.) zda RL pracuje v jednom či dvou pásmech (RL pro nové R-77/37M pracují zároveň v pásmu X a Ku, to podstatně zlepšuje dosah vyhledání a sledování cíle, protože tam vznikají interference při odrazech od objektu), ale hlavní je úhel přiblížení k stealth letounu, protože pokud se bude PLŘS s aktivním RL přibližovat k stealth letounu z velkého převýšení (model útoku dalekodosahových PLŘS po semibalistické dráze, kdy útočí na cíl pod velkým úhlem s převýšením v řádu 10-20km), tak zapomeňte na ideální papírové hodnoty RCS tohoto letounu, jelikož radiovým vlnám bude vystavovat celou horní stranu letounu..

  • logik
    14:45 05.09.2018

    omacka: Hezky kopíruješ datasheety, ale mixuješ dohromady vlastnosti, které nejdou. Ano, Resonance má kratší detekční vzdálenost, ale také kratší max. Rusové IMHO nemají OTHR s dlouhou detekční vzdáleností a zároveň krátkou. A ani nepřichází v úvahu kombinace, anžto resonance pro fighter size target má detekci na max 350 km, tedy VLO objekt v podmínkách rušení uvidí na ještě kratší vzdálenost, nikoli na těch 1000km....

    Zajímavé také je, že radar horizont pro cíl v udávané výšce je, kupodivu - také 350km.
    Resonance tedy evidenntě fighter size cíle vidí "přímo", nikoli odrazem od ionosféry. A pravděpodobně PRÁVĚ pro tento přímý mód pak platí udávané přesnosti, pro OTH mód budou tedy podstatně horší.

    A paradoxně, pro OTH mód jsou bližší vzdálenosti horší, než vzdálenejší. Fór je totiž v tom, že pro odraz od ionosféry jsou daleko vhodnější šikmé úhly, než přímé. (pokud nevěříš, tak se koukni na vodní hladinu šikmo a rovně....). Tedy to, že ruský radar vidí něco v Holandsku neznamená, že to stejně dobře vidí i bližších vzdálenostech. KV pásmo se chová dosti neintuitivně - a OTH radar bude vždy mít principiálně velký problém s cíly těsně za horiznotem.

    Další věc pak je, že container má pevné antény s daným vyzařovacím úhlem. To dále zhoršuje výkony ve větší "vertikále".

    ====

    " Ohledně ECM, vše je zarušitelné i toto"
    Principiální problém OTH radaru proti rušení jsou tyto
    - ionosféra je odrazivá jen v poměrně úzkém pásmu frekvencí, které se navíc mění dle atmosférických podmínek. Tedy narozdíl od klasických střeleckých radarů je málo vhodných frekvencích a tedy je hodně dobře predikovatelná frekvence radaru a podstatně snažší rušení "všech frekvencí".
    - radar běží na řádově nižších frekvencích a je tedy "pomalejší". Tedy je řádově větší reakční čas pro rušičky na výpočet "správného protisignálu". A řádově tu znamená opravdu řádově: a těch řádů není úplně málo.
    - naopak na různá "kódování" je řádově méně času a tedy je méně prostoru pro udělání signálu specifického tak, aby byl odlišen od signálu rušitele
    - odraz od ionosféry navíc signál mrví, což dále znemožňuje "kódovaná schémata"
    - narozdíl od běžného radaru na stíhačce se tento nepohybuje a je na stejném místě: tedy je bezproblémové zaměření signálu rušitele a navíc lze přesněji a rychleji spočítat, jak má vypadat rušící signál

    Tedy ne "je zarušitelné i toto", ale pokud jde jen trochu s úspěchem rušit X-Band radary, tak HF radary lze rušit "s prstem v nose". Rusové samozřejmě pracují na technologiích, jak to udělat co nejvíc odolné proti rušení, ale pokud nemají nějaké "zázračné technologie" (které by např. zcela znemožnili funkčnost běžných střeleckých radarů), tak pravděpodobnost, že by nešlo tento radar zarušit alespoň tak, aby podstatně klesla jeho detekční vzdálenost, je mizivá.

    PS: Jinak - i pokud se pletu a udávané přesnosti platí i pro OTH mód Resonance, tak přesnost 1,5 stupně je na 100m cca 2,5m. Na 500km je to tedy nepřesnost cca 15km. A to jak ve výšce, tak v pozici. Přitom 15km radarový seeker rakety VLO letadlo nenajde a INFRA také ne (obzvlášť, pokud bude oblačnost).

    Navíc, buďto poletí raketa v prostřed výšky - pak ale ztratí hodně energie vystoupáním nahoru za letadlem. Naopak pokud poletí nahoře, tak bude mít letadlo proti zemi a tedy hodně zhoršenej výkon seekeru. Tzn. budeš muset poslat těch raket více proti cíli, co vlastně ani nevíš, co je..... Hodně brzo Ti rakety dojdou....

  • Olivav
    14:40 05.09.2018

    Shania,

    jen tak k tomu REB Baracuda.

    Vždy se tu tvrdilo, že AESA je nezarušitelný díky tomu, že umí nezávisle využít jednotlivé TR moduly, ne? A kařdý či skupina jedou na separátních frekvencích a navíc je umí dynamicky měnit. No a ten rušící výkon by tím pádem musel být pro každý modul (spíše) skupinu modulů využit pro jinou frekvenci ne? Navíc by asi musel následovat dynamiku s jakou se mění frekvence na AESA protivníka.

    Pokud to pojede v širokém spektru, tak bude trochu zářit, ne?

    Pravda chápu tvoji poznámku, že může stačit relativně malý výkon pro rušení, aby se zvedla VLO charakteristika.

    Navíc F-22 má více TR modulů než F-35, proto si myslím, že tahá za kratší konec.

    Klidně mi to vyvrať. Rád se poučím.

  • omacka
    14:30 05.09.2018

    Ještě pár dat, co jsem našel o Rezonanci-N, snad nejsem sám, koho to tady zajímá. Protože to vypadá dost zajímavě.

    Radiolokační komplex "Resonance-NE" je vyvinut s přihlédnutím k nejnovějším úspěchům v oblasti radarové, výpočetní techniky, digitálního zpracování signálu. Realizuje fyzikální princip rezonančního odrazu rádiových vln z vzdušných objektů, což vede k prudkému zvýšení efektivnosti odrazu od povrchu. Tento efekt umožňuje obejít/zrušit techniky snížení viditelnosti vzdušných a kosmických objektů.

    Hlavní charakteristiky radiolokačního komplexu: absence mechanické rotace antény; formování paprsku radaru použitím komplexní inovace fázované anténní soustavy; formovaní a příjem vzoru vyzařování v prostoru elektronicky.

    Radar poskytuje řešení následujících hlavních úkolů:

    detekce na velké vzdálenosti s podporou široké třídy vzdušných cílů, včetně málorozměrných, vyrobených s využitím technologie stealth, hypersonických letounů a balistických střel.
    Automatické sledování parametrů pohybu vzdušných objektů (vzdálenost, azimut, nadmořská výška, rychlost)
    Automatické rozpoznání třídy vzdušných objektů do kategorií:
    letoun, helikoptéra, balón,
    střela s plochou dráhou letu, hypersonické objekty,
    balistické cíle: jednoduchý, manévrující - nemanévrující.

    Automatické vydávání komplexních radarových informací uživatelům;
    Určení státní příslušnosti v systému 40D - práce v režimech systému Mk-XA (Mk XII) používaných zeměmi NATO a v mezinárodním systému řízení letového provozu ICAO ATC RBC. Automatické monitorování a zobrazování údajů o technickém stavu subsystémů a diagnostice poruch radaru.

    Významný počet jednoduchých opakujících se jednotek a částí, použití jednotných výrobních linek, činí z "Resonance-N" technologicky relativně levnou výrobu. Radiolokátor se vyznačuje provozní jednoduchostí a nízkými náklady a je snadno modernizovatelný, a snadno přístupný servisnímu personálu.

    Počítačový komplex se skládá ze série čtyřjádrových počítačů 7. generace a softwarového komplexu. Je možné použít autonomní napájecí systém sestávající ze dvou elektráren v rámci komplexu 1E9M2-4. Napájení radiolokátoru může být provedeno z průmyslové sítě s příkonem 100 kW.

    Radar komplexu má dva režimy provozu:

    1. režim - určený k detekci a sledování hlavně aerodynamických cílů (ADC);
    2. režim - určený k detekci a podpoře vysoko-letících především balistických cílů (BC).

    Při zjišťování a splnění kritérií provázanosti při sledováním lze v každém provozním režimu sledovat cíle jak ADC, tak BC.

    Řízení provozních režimů radaru se provádí samostatně - z pracoviště operátora (v rámci komplexu přijímání, zpracování a přenosu dat) nebo vzdáleně z vzdálené pracovní stanice (do 1000m).
    https://dfnc.ru/c110-novosti-3...

  • Shania
    14:28 05.09.2018

    KOLT: A má kanon interně, B/C pod.

  • Shania
    14:24 05.09.2018

    Luky: VWR podle podmínek začína okolo 15km, to jestli ten radar dokáže něco zaměřit na 5-10km, znamená, že ten radar je prakticky na nic. Byl by na nic ani kdyby ta vzdálenost byla 30km (pro zaměření)... A tady se jedná o jeden z největších radarů na stíhačkách...

    Co se týká rušení...
    http://www.rfcafe.com/referenc...

    http://forum.keypublishing.com...

    Např. rozdil mezi 0,001m2 a 1m2 znamená, že potřebuješ o 99,9% méně výkonu pro rušení... 0,001m2 je ještě hodně konzervativní odhad rcs F-35 )aspoň tak nemusí jít o ty nejlepší uhly).

    Takže pokud na rušení 0,001m2 potřebuješ např 5kW, tak u 1m2 potřebuješ 5 MW, na 10m2 je to 50MW atd..

    Takže i v případě, že by měla F-35 slabou rušičku co moc neumí, byla by na tom líp jak většina konkurence a O Baracudě se dá těžko mluvit jako o špatném/průměrném systému.

    Baracuda využíva radar jako antenu, schopnou rušit úzkým svazkem o vysokém výkonu, to dává schopnost fungovat jako eskort jammer pro další stroje a vzájemně si poskytovat podporu, to bude rozšířeno o kooperativní rušení a další funkce.

    Dal Baracuda nejspíš využívá i další antény stroje pro vlastní obranu (není potvrzeno) a má k dispozici vlečné návnady sloužící jako anténa.

    Proto se moc nedivím, když F-15E nedokáže F-22/F-35 zaměřit. Daleko víc je zajímavější, že F-35 dokáže spěšně maskovat i další letadla aspoň na dostřel Aim-120...

  • Luky
    14:15 05.09.2018

    příspěvek mi zmizel, ale ještě se dokopu....hodně stručně
    Nikdy jsem STEALTH, VLO, LO koncept nezpochybňoval. Hraje to roli, zejména při čelních střetech za použití rušiček a při vysokých přibližovacích rychlostech. S Gripeny má Shania pravdu. Celkově taky není daleko od pravdy, ale ta nezaměřitelnost VWR....ale no ták.

  • Olivav
    14:11 05.09.2018

    KOLTe,

    nedurdi se. Psal jsem to jako nadsázku a myslím, že i Luky to psal podobně.

    Jinak převahu USA v průmyslovém měřítku nerozporuji a i technologicky jsou na tom sakra dobře. Nicméně konkurence nemůže sedět na zadku. A u Su-57 v jednom dokumentu na Zvezdě (myslím, že tam) přiznali, že to éro museli postavit jinak by jim ujel vlak. POtřebovali si osahat některé postupy a technologie. Pro ně je výhra, i když postaví jen letku, protože bez toho by byli v prd...

    No a v duelu na kanóny bych si na F-35 nevsadil. Neměl bych dostatečnou jistotu, že vyhraje.

  • KOLT
    14:05 05.09.2018

    Olivav, a kdy to tak skončí? Až někdo další postaví VLO letouny? Je možné že Čína to zvládne, Rusko zatím ne. Su-57 jednak v aktuální konfiguraci není tak úplně VLO, jednak se téměř nevyrábí...

    Proč museli rychle montovat kanón? Verse A a C má kanón od počátku, verse B ho může nosit v kontejneru. V čem je problém?

  • Luky
    14:02 05.09.2018

    Tohle Shania nemohl vymyslet, takovou argumentaci s pomocí obrázku radaru pravděpodobně F-16C (když my se tu navíc bavíme o AESA protivnících), to musel někde vidět. Vyzobávat si z různých věcí různé parametry a složit z toho tohle vysvětlení, to by mě překvapil.
    Byly nějaký střety, měly nějaké parametry, výsledkky se interpretovaly jako velká podpora F-35. Já to beru, nepřekvapuje. Ale vyvozovat z toho, že je F-35 nezaměřitelná AEASA F-15E ve WVR a tedy i vysokofrekvenčním radarem Amraamu je už skok za 6 rohů.
    Pod 10km mají všechna tato několikatunová letadla RCS jako kráva. Jo, bůhví jaké rušící technologie se dostanou do služby, ale ty můžou mít obě strany.

  • Olivav
    14:00 05.09.2018

    KOLTe,

    nepřu se. Ale je otázka co budou schopni zvládnout lépe, jestli GaAs či GaN TR moduly nebo tuhle opičárnu. Takto jsem to myslel. Možná ty AESA jsou pro ně větší výzva, protože neměli kapacitu na dostatek TR modulů na GaAs principu a měli hodně vadných kusů.

    myslím, že i v ideálním případě před dvěma roky měli kapacitu na cca 50 radarů pro Su-57 ročně.

    To, že na papíře a jako prototyp zvládnou, kde co a v produkčním měřítku mají prd je pravda v tom s tebou plně souhlasím.

  • Olivav
    13:57 05.09.2018

    balm,

    mě zaujaly tvé postřehy ohledně rusů a kompozitů. Zajímal by mě tvůj názor, jestli by nakonec skelná vlákna nebyla dostatečná náhrada za uhlíkový kompozit?

    Jako rybář u prutů vím, že když karbon padne nešikovně na zem, tak máš problém. Sklolaminát přežije i sprosté zacházení. Moje drahaá polovička mi ovšem z pozice Materiálového inženýra sdělila, že vlastnosti karbonu nenahradím.

    Jak to je? Měl např. S-47 křídla ze skelných vláken, protože obrácená geometrie křídla by měla vyžadovat docela specifické materiály, které snesou velké namáhání. Navíc bych viděl problém v podobě ruského mužíka s kladivem, jak jde opravovat éro 5. generace.

    Jinak díky za posty. Čtu je rád a jedním dechem.

  • KOLT
    13:56 05.09.2018

    Luky, tak ono je jednodušší schovat VLO stroj než takovou F-16, že jo.....

    Olivav, je super, na co chtějí spoléhat Rusové, nicméně realita je taková, že ještě nedokázali vyrobit ani Su-57 ve "výrobní konfiguraci" a MiG-35 pořádně nemá AESA...

  • Olivav
    13:53 05.09.2018

    Luky,

    ber to jako nadsázku, ale jak píšeš nakonec to skončí na kanóny jako za Velké vlastenecké či Bitvy o Británii, ne?

    Pak by dávalo smysl, proč na wunderwaffe F-35 museli rychle namontovat palubní kanón jaku u F-4, že?

  • Luky
    13:49 05.09.2018

    Akorát VS má největší dosah na velký vzdálenosti, proti velmi rozměrným cílům. Nedá se říci, že jeho dosah je lineárně 3x vyšší na všechny vzdálenosti až na blízko. To je první botička (ten obrázek prostě ukazuje max dosahy těch módů).

    To co se děje v luftu, když nevíš odkud co přichází mi nemusíš vysvětlovat. Ani u 3. generace není nic vyjímečnýho, že ti něco proklouzne (pod tebou, koukáš radarem jinam) a dostaneš se do blízkého souboje. Taky je slavný report, jak ani F-22 ani Growled nebyly schopni zaměření a šlo se na nože.

    Je ale blbost napsat, že je F-35 nezamknutelná ve WVR. Kdyby jsi si to pak spočítal, tak ti z toho vyjde, že na tyhle vzdálenosti to vše oddře rušička, takže to vlastně znamená, že STEALTH je zbytečný a stačí dét F-15, SU-27 a F14 rušičky a hnedle budou taky nepostižitelné....

  • Olivav
    13:47 05.09.2018

    Shania,

    sám jsi právě popřel jedno z dogmat o AESA radarech u F-22 a tím pádem asi i u F-35 - jejich údajná nezarušitelnost, že?

    cituji: Baracuda (REB systém F-35) už před lety demonstrovala, že dokáže najít a rušit i radar F-22 např.

    Proč by tohle neuměl protivník a nebyli na bojišti nakonec všichni slepí, že?

    No nicméně články z NI, kde nejde o info od Rusů, říkají, že podceňovat protivníka nelze a že VLO není asi až tak cool jak by se mohlo zdát. Je zajímavé číst o tom jak UAV má L-band aje integrované atd.

    https://nationalinterest.org/b...

    https://nationalinterest.org/b...

    http://aviationweek.com/defens...

    https://nationalinterest.org/b...

    https://nationalinterest.org/b...

    No a možná do budoucna chtějí Rusové vsázet na tohle:
    https://nationalinterest.org/b...

  • Shania
    13:39 05.09.2018

    Takže znovu... mín jak 36km u F-35 (má nižší rcs jak F-22) ve velocity search...

    Mody radaru:
    http://www.f-16.net/forum/down...

    Takže je to čistě proti rcs okolo 11km...

    Aby jsi zamlknul ARH raketu, potřebuješ ji poslat do správné pozice, kde už radar dokáže cíl zachytit... takže potřebuješ znat přesnou pozici cíle, směr, rychlost, výšku... a posílat to střele... obzvlášť pokud má cíl vlečnou návnadu... tak je to naprosto kriticky...

    Stačí se podívat na první nasazení AIM-120 na UK Tornadech bez schopnosti posílat aktualizace střele... A to proti cílům který ta střela sama dokaže najít na 10km...

  • Luky
    13:21 05.09.2018

    Shanio, ty už ty obhajoby F-35 nečti, ty už z toho děláš nesestřelitelnou Holy weapon, wunderwaffe. Že se na ní nedokáže locknout ani Amraam. Síla.

Stránka 1 z 4