Stíhačka F-22A s technologiemi F-35 pro americké letectvo?

F-22A Raptor; větší foto / U.S. Air Force 

Podle webu Defense One firma Lockheed Martin nabízí americkému letectvu (USAF) stíhací letoun kombinující platformu stíhačky F-22A Raptor a využívající technologie F-35 Lightning II. Stejný stroj Lockheed nabízí i Japonsku.

V současné době v USAF probíhají diskuze, zda se zaměřit na nákup stíhacích letounů páté generace nebo dokoupit levnější stroje čtvrté generace. Ve druhém případě firma Lockheed Martin nabízí USAF nejnovější stíhačky F-16V Viper a Boeing pak modernizovaný stroj F-15X.

Důvod je prostý ‒ USAF potřebuje zvednout počet bojových letek, zejména kvůli rychle sílící Číně. Zároveň však americkým bojovým letadlům rychle končí životnost (mimo jiné i vlivem intenzivního bojového nasazení) a výroba stíhaček F-35 Lightning II neprobíhá dostatečně rychle. Vždyť všechny objednané F-35 americké letectvo, námořnictvo a námořní pěchota převezmou až před rokem 2040.

Podle současných plánů bude USAF v roce 2030 provozovat přibližně 1000 bojových letounů páté generace F-22 a F-35 a 1000 strojů F-15 a F-16.

Na začátku tohoto roku se objevily zprávy o japonském zájmu nakoupit stíhačky F-22A Raptor. Aby však Japonsko obešlo zákaz prodeje F-22A Raptor, letoun má být vybaven jak domácími japonskými technologiemi, tak především technologiemi stíhačky F-35 Lightning II. Hybrid kombinující F-22A a F-35 lze vyvážet, půjde o levnější variantu oproti čistokrevné F-22A a letoun lze postavit mnohem rychleji, než zcela nový bojový letoun. Navíc pomocí F-22A lze za relativně přijatelné peníze překlenout období do vývoje stíhačky šesté generace.

Podle amerických médií firma Lockheed Martin společně s japonským průmyslem nabízí zmíněný hybridní bojový letoun i americkému letectvu. Dlužno však dodat, že Lockheed nabízí USAF i nákup dalších stíhaček F-35 s vylepšenými motory (ve výsledku s větším doletem).

„Není to F-22. Není to F-35. Je to jejich kombinace. Můžeme to zvládnout mnohem rychleji, než zavedení nového designu,“ uvedl pro web Defense One David Deptula, generálporučík v záloze, který nyní působí na výzkumné instituci Mitchell Institute for Aerospace Studies. Podle Deptuly i dnes F-22A v oblastech aerodynamiky, stealth a motorů nabízí to nejlepší na trhu.

„V této myšlence je spousta potenciálu,“ myslí si Deptula. „Nechci navrhovat, abychom hned do toho šli a letoun přijali do výzbroje, ale Japonci o tom uvažují a jsou ochotni do celé věci investovat, místo toho, aby se pokoušeli vybudovat domácí bojový letoun, který ale nedosáhne schopností F-22. Z jejich strany jde o chytrý krok.“

Hybridní F-22A může získat z F-35A například kompletní avioniku, senzorovou sadu, prostředky radioelektronického boje, letové počítače, vybavení kokpitu, atd. Stejně tak se uvažuje o převzetí nátěrových RAM (Radar Absorbent Materials) materiálů absorbující radarové signály. Většinou se jedná o povlak, který obsahuje feritová vlákna a je schopen většinu dopadajících mikrovln rozptýlit nebo přeměnit na teplo.

Společně s novými výrobními postupy vyvinutými pro F-35 je tak možné srazit výrobní i provozní cenu hybridního F-22A. Vždyť právě komplikovaná a dlouhá údržba RAM povlaku stíhaček F-22A prodražuje provoz a zmenšuje počet okamžitě (pro boj) dostupných letounů.


Předletové přípravy F-22A

Jak podotýká web The Drive, pro americké letectvo může být zajímavá rozsáhlá finanční spoluúčast Japonska. Podle webu Nikkei Asian Review v případném společném projektu Japonsko ponese polovinu vývojových nákladů a japonský průmysl vyrobí 60 % letadla. Japonsko pro F-22A nabízí i vlastní nově vyvinuté proudové motory XF9-1.

Například Mitsubishi Heavy Industries může vybudovat větší a robustnější křídlo F-22A s většími vnitřními palivovými nádržemi. Bojový dolet vylepšené F-22A (bez externích palivových nádrží) má být 1127 km (700 mil), oproti současným cca 850 km. Taková vlastnost se samozřejmě hodí při operacích nad rozlehlými vodami Jihočínského moře nebo Tichého oceánu.

Nikkei Asian Review ve svém článku uvádí, že japonská vláda návrh Lockheedu považuje za nejslibnější variantu. De facto má jít o stejný typ spolupráce, jako v případě japonských stíhaček F-2, které vycházejí z F-16. Právě letouny F-2 má po roce 2030 hybridní F-22A začít nahrazovat.

Případná americko-japonská spolupráce při vývoji a nákupu hybridních F-22A má logiku nejen ve vojenské, ale také v průmyslové a politické oblasti. V oblasti politiky jde o posílení japonsko-americké aliance proti rostoucí síle Číny.

Nesmíme zapomenout zdůraznit výhodu sdílených nákladů. Podle Lockheedu při objednávce 70 hybridních F-22A dosáhne jednotková cena letounu (se započtením nákladů na vývoj) 215 milionů dolarů, při nákupu 140 letadel 190 milionů dolarů. Jedná se o více než dvojnásobnou cenu oproti F-35, ale zároveň o nižší částku, než v případě, kdyby se USAF rozhodlo na vlastní pěst obnovit výrobu čistokrevných F-22A. Při výrobě 194 čistokrevných F-22A pro USAF se jednotková cena odhaduje na 206 milionů až 216 milionů dolarů.

Zdroj: Defense One

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americký Kongres schválil rozpočet Pentagonu na rok 2019

Senátoři amerického Kongresu se v rekordním čase dohodli na podobě rozpočtu Pentagonu pro fiskální ...

Americko-turecké vztahy v troskách: Žádné stíhačky F-35

Americký prezident svým podpisem stvrdil letošní zákon o vojenském rozpočtu NDAA (National Defense ...

36 víceúčelových stíhaček Su-30SM pro ruské letectvo

Podle deníku Vědomosti ruské ministerstvo obrany se Sjednocenou leteckou korporací (OAK) do konce ...

Proti Číně: Nejnovější stíhačky F-16V Viper pro Tchaj-wan

Před několika dny z letecké základny nedaleko tchajwanského města Tchaj-čung odstartovala první ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • madrabbit
    07:10 11.09.2018

    Když už se bavíme o detekci cíllů s nízkým RCS, jak si asi vedou pasivní systémy jako VERA-NG - je něm slušný článek v LaK - umí pracovat i s jinými zdroji - FM vysílače. Vf současnosti se prý má pracovat na integraci se systémy PVO - SAM (má umět detekovat i sofistikované radary s úzkým paparskem a hoppingem). Tohle mi přijde (v případě úspěchu) jako větší hrozba než OTH radary- zejména kvůli nezjistitelnosti těchto "naslouchátek".

  • RiMr71
    14:39 10.09.2018

    Střelby F-35 z kanonu. Moc pěkné záběry.
    https://youtu.be/jay_9y0d5m8...

  • Shania
    15:36 09.09.2018

    lemkin: win-win je pro kanadskou vladu a jejich speciálního premiera je, když si schválí kvoty na 50% žen v armadě.

    A vzhledem k tomu, že nechtějí platit ani za F-35, cokoliv dražšího je uplně mimo.

  • lemkin
    12:41 09.09.2018

    Byl by takový letoun vhodný pro Kanadu do jejího tendru?

    Boeing je nyní mimo hru díky svému vystupování proti Cseries/A220.

    LM F-35 je zase letoun absolutně nevhodný (uderný, nikoliv stíhač), ale Kanada pro něj vyrábí část komponent a některé by se v novém stroji objevily.

    Gripen E - nepravděpodobný.

    Osobně bych to přál Raffalu.

    Kdyby BAE dodala Eurofighter GR4 za pořizovací cenu na překlenutí s tím, že se Canada připojí k projektu Tempest......., WIN-WIN strategy.

  • Czertik
    14:16 08.09.2018

    omacka
    "PLŘS s aktivním RL a datalinkem nepotřebují nutně střelecký radar pro navedení na cíl (stačí jim onen datalink), potřebují dostatečně rychle aktualizovanou informaci o cíli ve formátu klidně souřadnice;rychlost;výška;vektor. "

    Hmmm, a jak toho chces dosahnout JINAK nez streleckym radarem ? Vyjma vizualniho/tepelneho zamereni - ktere maji relativne kratky dosah - NIC jineho neexistuje. nebo snad vis o necem ?
    Uvedom si, ja nemluvim o zamereni cile tou raketou, ale jakymkoliv systemem co by mel ty data pak posilat te rakete.
    Jak sem se ti snazil vyvsetlit, na to aby melo smysl vypalit strelu na cil, musim mit DOSTATECNE presne urcenou skutecnou polohu cile (rekneme +- 30m) cokoliv nad to, uz zacina hodne zvysovat pocet vypalenych raket k sestrelu, bez zaruky sestrelu.
    Jak sem ti vysvetloval u onech ctvercich, kdyz diky presne znalosti polohy potrebujes ctverec 300x300 m ti staci 1 rkata se 100% (ilustracne) sanci zashnout cil..tak kdyz diky spatnejsimu zamereni budes mit ten ctverec 900x900 m..tak pri te same raketa mas sanci na zasah uz jen cca 12% (100/9), protoze ac to jen tak vypada tak onen ctverec 900x900 nema plochu 3x vetsi jak by mohlo svadet, ale uz 9x vetsi. Takze bud budes mit 1 raketu s mizernou sanci zasahnout, nebo budes muset vyslat 9 strel, kazdou do vlastniho ctverce, aby si byl zpatky na 100%.
    Mozna ti to tak neprijde, ale skutecne rozdil mezi presnym urcenim polohy cile a chybou "pouhych" 500m znamena ze proste MUSIS vypalit nekolikanasobne vic strel, aby ses trefil. A ze jich bude HODNE.
    Pokud chces presne cisla...spocitej si to sam, pokud se nepletu, tak kuzel detekce je 15 stupnu u tech ruskach raket. Tak si spocitej kolik m2 na 70km ti ta raketa je shopna prohledat.
    a pak kolik m2 ti da chyba urceni polohy jen o 500m vedle. A ted si vezmi, ze ty tvoje OTH radary maji "presnost" 2-20 km.

  • Shania
    13:07 08.09.2018

    razie: máš nějaký link na to že ET má inerciální systém. Co se mi podařilo zjistit je to, že většina zdrojú tohle totiž přebrala z ER a předpokládali, že je pak i u ET, ale reálně to tak není.

    Tady je část manuálu pro AIM-7F
    https://drive.google.com/file/...

    Kde je vidět obálka.

    Další oblaky např zde AIM-7C:
    http://www.x-plane.org/home/ur...

    AIM-7M vs AIM-120B
    https://www.globalsecurity.org...

    B a F
    http://www.airwar.ru/image/ido...

    R-77
    http://www.aereimilitari.org/i...

    SA-2 oblaka vs rychlost cíle
    https://i.stack.imgur.com/jt1w...

  • raziel87
    09:58 08.09.2018

    Vždyť už ve Vietnamu bylo zaznamenáno několik případů, kdy Sparrow dohnal unikající Mig-21, který i po rozhonu na forsáž nezdrh zpátky. A to docházelo k
    locknutí a odpalu často víc jak na 10 mil.

  • raziel87
    09:53 08.09.2018

    2 Shania

    díky za zajímavá data. Osobně mi to ale krapet hapruje.

    Už je to sice dobrých 10 let zpátky, ale v SIMu Lock On: Flaming Cliffs by byly hodnoty krapet jiné, za to dám ruku do ohně. Běžně jsem postřeloval unikající cíl na 12 hodině na vzdálenosttech přes 20km. Po rozhonu na forsáž mohly ty F-15 akcelerovat max na 1,4M víc nestihli. Je jedno jestli se bavímě o BSM 4.32, LOCK ON nebo DCS, ty hodnoty pro variace 27 budou všude podobné.

    Taky je potřeba rozlišovat jednotlivé hlavice:

    R-27R/ER: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + poloaktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření střeleckého radiolokátoru nosiče od cíle) typu RGS-27/9B1101K (navádění v koncové fázi letu)

    R-27EM: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + poloaktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření střeleckého radiolokátoru nosiče od cíle) neznámého typu (navádění v koncové fázi letu)

    R-27T/ET: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + pasivní IČ samonaváděcí hlavice (navádění na tepelnou stopu cíle) typu 36T (navádění v koncové fázi letu)

    R-27P/EP: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + pasivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na elektromagnetické záření emitované cílem) typu 9B1032K (navádění v koncové fázi letu)

    R-27EA: inerciální systém (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření naváděcí hlavice od cíle) typu ARGS-27/9B1103M (navádění v koncové fázi letu)

    O R se snad ani nemá smysl bavit, byly staženy už před lety od operačních jednotek

  • Shania
    23:53 07.09.2018

    StandaBlabol: myslim, ze to bylo u meteoru to bylo 3x vic jak aim 120, ale ta citace se datuje do doby aim 120B.

  • omacka
    20:51 07.09.2018

    Velice dobře chápu rozdíl mezi přehledovým a střeleckým radarem. Nebudu se zde opakovat, jak jsem to myslel, rozepsal jsem to zde dost. PLŘS s aktivním RL a datalinkem nepotřebují nutně střelecký radar pro navedení na cíl (stačí jim onen datalink), potřebují dostatečně rychle aktualizovanou informaci o cíli ve formátu klidně souřadnice;rychlost;výška;vektor. Ostatní se z toho dá lehce vypočítat (vč. ideální trajektorii letu), kterou si už dopočítá vůči své přesné poloze, rychlosti (zjistí z GPS/GLONASS) PLŘS sama, je to vcelku jednoduchá matematika, jak dovést takovou PLŘS po datalinku do bodu zachycení cíle vlastním radarem, pořád nechápu, co na tom nechápete? Pokud mám dostatečně přesné informace o cíli XY, vedu PLŘS většinu dráhy korekcemi aktualizace pozice cíle předávané PLŘS prostřednictvím datalinku, dyť od toho se tam ty datalinky dali, aby nebyl potřeba střelecký radar pro navedení a špo ty PLŘS posílat na cíl i pomocí externích dat o cíli. Fighter size je RCS 5 až 15m2 v dnešní době, dosah na velké strategické letouny s RCS nad 100m2 bude daleko větší. I pokud to dokáže detekovat stíhačku na výšce 10km na vzdálenosti 350km tak je to sakra posila pro PVO, protože to platí i pro stealth stroje, vzhledem k pracovnímu pásmu je z fyzikálního hlediska jedno jestli se myslí F-15, nebo F-22, RCS v tomto pásmu budu mít velice podobné.

  • Czertik
    18:27 07.09.2018

    omacka
    Chapes ten rozdil mezi stabilnim a mobilnim ? Jak sam uvadis dosahy - tak velkeho dosahu (2000 km+) u mobilniho nedosahnes, a pritom ta cela tvoje kontrukce neproniknutelne PVO , ktera bude sestrelovat tankery apod, stala na sytsemech u kterych proste MUSIS mit detekci pres 600km+.
    Jak ti sami pisou ty tvoje prospekty, u mobilni verze je to 350km.(fighter size)..coz je min nez max dostrel s-400. Takze kde mas vubec to odhalovani startujich tankeru apod ? A doufam ze me nechces tvrdit, ze tyhle mobilni systemy rozvinues par km od hranic, zcela v dostrelu bezneho delostrelectva/raketometu..takze realne ti bude videt nejakych 200-250 km pres hranice...coz neni zadny zazrak. AWACS ti dokaze ze vzduchu videt dal.
    A navic, chapes rozdil mezi PREHLEDOVYM a STRELECKYM radarem ? Je skutecne padny duvod, proc se pouzivaji tyhle dva druhy a neni jeden univerzalni.
    A tyhle OTH radary uz z principu nic jineho nez prehledove nikdy nebudou.
    A palit rakety jen tak, nazdar buh, bez toho abys vedel velmi presne kde mas cile, je prakticky jen plytvani raketamy. Ano, ty rakety maji vlastni detekni pristroje co maji kuzelovou vysec na nalezeni cile, ale porad je to hazard.
    Jo, muzes mit rakety, co ti zachyti awacs na 70km...ale vtip je v tom, ze aby to dokazaly, tak by se musely pohybovat ve ctverci (ilustracne) 300 x 300m....ale problem je v tom, ze pri "presnosti" urceni polohy jen 1km mimo...hned budes mit onen ctrevec ve kterem se ti raketa muze nalezat hned budes mit 2 000 x 2 000 m...(opet ilustracne, skutecne se me nechcou ty cisla pocitat) a to uz je daleko vetsi sance ze mines.

    Nechapej me spatne, ten rezonans-ne vypada papirve skutecne zajimave, a ano, jak pises, na integraci do pvo je to idealni..ale tady se bavime o takticke urovni, ne o strategicke, o jake si puvodne basnil a ktera mela sestzrelovat awacsy, tankery apod. Jako prvni linie mistni obrany, kde pak dalsi starost o cile prebiraji dalsi systemy, at uz presnejsi radary s lepsi presnosti a kratsim dosahem, nebo primo letouny, idealni vec.

  • StandaBlabol
    17:42 07.09.2018

    Shanio,

    díky. Docela mě překvapilo, že raketa, která má udávaný max. dosah přes 100 km, má problém dohonit podzvukový cíl, který je jen 15 km od ní. A to ne u země, ale ve výšce 10 km.

    Vždycky jsem považoval AWACSy, tankery a podobné cíle za sedící kachny, ale podle těchto dat mají i ty solidní šanci střele uletět, pokud jsou varovány dostatečně brzo.

    Teď mě napadá, u Meteoru se "no-escape zone" pro cíl udává na vzdálenost 60 km. Údajně o třetinu víc, než AIM-120D (takže ten 40km). Ale zase se to musí týkat cíle s nějakou rychlostí. Nikde jsem nenašel, jestli se to týká třeba jen letadel letících podzvukovou rychlostí.

  • omacka
    17:33 07.09.2018

    Czertik: tak jistě to má své omezení, dáno šílenými rozměry, antény vzdálené od sebe 300km, ale i při dosahu 3000km a sektorovému obzoru těchto velkých oblud je to dobře použitelné jako přehledové radary dalekého dosahu.

    Zato ty "malé" nové digitální OTH Rezonans-NE - přeprava: silniční, železniční, námořní, letecká.
    http://roe.ru/eng/catalog/air-...

    Doba rozvinutí pár hodin, s dosahem na balistické cíle až 1100km a na vzdušné až 650km, modulární architektura, možné to postavit jako celokruhový přehledový radar, to už je daleko zajímavější i pro podporu lokální PVO na všech úrovních a dostatečně mobilní na ochranu klíčových přístupů je to hodně zajímavé při integraci do lokálních PVO sítí (kam můžete počítat i stíhací letectvo), protože když nic jibého bude to zvedat s minimálními náklady podstatně situační povědomí pro PVO na velké ploše na těžce odhalitelné cíle, stealth a střely s plochou dráhou letu primárně. Samozřejmě jak je to odolné vůči rušení, to se můžeme dohadovat do nekonečna, ale nepočítal bych s tím, že je to tak lehce zarušitelné, jak staré analogové systémy, vzdušná rušička co by to dokázala zarušit na vzdálenost 650km budou vysoce směrové, ale rozhodně ne plošné, protože nevím kam by ty dlouhé antény na tom stroji dali.. Co má NATO přesně netuším, ale ta Rezonance-N používá fázována anténní pole což je docela novinka u těchto systémů pokud se nepletu. Nikdo netvrdí, že je to zázračná zbraň, jen při integraci do digitálního bojiště, prostě PVO datových sítí, už to nabízí velice zajímavý potencionál na zvednutí efektivity nasazení PVO na všech úrovních, a o to předpokládám rusům jde primárně.

  • Czertik
    14:39 07.09.2018

    omacka

    Napsal si tady nadherny clanek o tom covsechno prinasi OTH radar 29b9 pro rusy...ale zapomel si na jednu EXTREME podstatnou vec, a to tu, ze je to jednak staticky radar ktery nejde prakticky presunout a jeho poloha je dana s presnosti pomalu na cm...A navic je extreme drahy, cili moc jich rusove mit v provozu mit nebudou, nemluve o tom, ze to sou smerove radary - tj vidi jen usec plochy, na jine smery sou slepe.
    Takze co staci - aby amici ci kdokoliv jiny odpalil par balistickych raket na jeho pozici..a mozna ze by jeho obrana neco sestrelila, ale u takovychto cilu se vzdy pouzivaji "overkilly". A tim padem by se cely ten system zhroutil jako domecek z karet.
    Cili bez tohoto radaru...co muzou rusove nabidnout ?
    Navic si zapomel - ze i nato ma podobne OTH radary..cili by videli vsechny ty presuny ruskych stihacek a mohly by varovat vsechny svoje letpuny dostatecne vcas.

  • Shania
    20:04 06.09.2018

    Rychlost není specifikovaná, ale o nadzvukovou nejde zcela určitě.

    Sparow měl v realu problém dohnat vzdalující se cíl i na 3nm (neznám rychlost cíle/výšku) a i prodloužená R-27 je jen o málo výkonnější.

    Rychlost střely se v průběhu letu mění, v prvních 6-8s by měla být na max rychlosti (některé mají sustainer dalších pár vteřin), pak motor vyhoří a začne zpomalovat, ale taky max rychlost je ovlivněna výškou, jen hrubě pro představu:
    10km = 33k ft

    0 - 12000 ft
    0 - 3657,6 m 1460 kt
    2,21 Mach

    12000 - 24000 ft
    3657,6 - 7315,2 m 1590 kt
    2,51 Mach

    24000 - 36000 ft
    7315,2 - 10972,8 m 1960 kt
    3,24 Mach

    36000 - 90000 ft
    10972,8 - 27432 m 2250 kt
    3,92 Mach

  • StandaBlabol
    10:25 06.09.2018

    Logiku,

    jasně, navíc jí chvilku trvá, než se na tu rychlost dostane. Ale i tak se mi ty "tailchase" vzdálenosti zdají hodně malé. Proto se taky Shanii ptám, jestli ten pramen uvádí i rychlost cíle.

  • logik
    09:38 06.09.2018

    Standa:
    Raketa během svého letu zpomaluje, a to nelineárně, takže prostá trojčlenka Ti na to nemůže stačit. Proto Ti vyšla nesmyslně vysoká rychlost cíle....

  • StandaBlabol
    09:26 06.09.2018

    Shanio, Logiku,

    díky. Jasně, moje blbost. SAHR nemá řádnou výhodu, protože AHR střela se chová stejně do doby, než se chytne její vlastní radar.

    Shanio,

    Nejlepší, co jsem našel k navádění R-27 ET je tohle:
    "In cases of maximum head-on range launches where lock-command cannot be utilised, missile can be fired in PPS: In this mode, missile will fly straight until achieves target lock. As missile lacks capability of maneuvering before lock, aircraft itself must maneuver so that missile will be pointed to no more than 15 degrees bearing of the target for confident capture by the IR seeker after launch. Equalising altitude is recommended but not required. On combat operations section of the Su-27 manual, this mode of usage is especially recommended for head-on usage for passive attacks at targets with 0 degrees approach angle (i.e. another fighter moving to intercept), leaving target unalerted to incoming missile."

    Takže jde vypálit jako nezaměřená a doufat, že si něco "chytne" později. Datalink nic.

    Máš k těm dosahům R-27, které jsi uvedl i rychlost cíle. Obyčejnou trojčlenkou mi to vyšlo, že cíl má 60% rychlosti v porovnání se střelou. A pokud se rychlost R-27 uvádí Mach 4 - 4,5, tak se bavíme o postřelování cíle, který letí min. Mach 2,4? To přece spousta stíhaček nedá ani teoreticky v prázdné konfiguraci. Namátkou Gripen, F-16 nebo F/A-18A/BC/D. Snad to nepočítali pro střelbu na Blackbird...Asi ne, tam by pak neseděla ta výška.

  • Shania
    22:55 05.09.2018

    StandaBlabol: SARH má právě nejmenší šanci, aspoň na tu vzdálenost okolo 20km, vyžaduje to, aby odpalující stroj cíl zaměřil a ozařil. Takže problém je vzdálenost radaru - cile.

    U ARH se radar k cíli přibližuje, takže se dřív či později chytne, ale musí být navedena do správné pozice.

    R-27ET - z toho co se mi povedlo zjistit, nemá datalink, nemá ins, vyžaduje tedy zaměření cíle před odpalem (lze ji odpálit v uncaged režimu, ale to není pro BVR).

    From Su-27SK manual:

    Typical ranges for R-27, 10000m altitude, co-altitude target:

    R-27T
    Head-on 2 - 33km
    Tailchase 0.7 - 5.5km

    R-27ET
    Head-on 2 - 52.5km
    Tailchase 0.7 - 12.5km

    R-27R
    Head-on 2 - 42.5km
    Tailchase 0.7 - 7.5km

    R-27ER
    Head-on 2 - 65km
    Tailchase 0.7 - 16.5km

    Tohle jsou kinematický dostřel, ne to co dovolí seeker. Nižší dostřel u E verze je nejspíš proto, že kulatý IR seeker má větší odpor...

    Jak vidíš, na unikající cíl je ten dosah podstatně menší, v nižších letových hladinách se dosah sníží ještě víc atd, takže zde už není limit IR seekeru, ale zase kinematický.

    Čelně na něco o velikosti stíhačky ten dosah IR seekeru nebude přes 20km.

  • logik
    22:46 05.09.2018

    StandaBlabol: AMRAAM (i R-77) mají datalink, takže pokud zvládne útočník ozařovat cíl pro R-27, vzládne navádět AMRAAM po datalinku. A z velké blízkosti se chytí i seeker rakety.

    Pro krmení datalinku rakety pak mají moderní letadla i IRST či optické senzory, takže přímo na dogfight asi nedojde - ale IMHO to bude určitě znamenat velké přiblížení při soubojích. A také to, že bude záležet na kvalitě REB strojů - kdo dokáže prolomit rušení druhého (anebo kdo dobrou taktikou dokáže druhého překvapit), vyhraje.....

    Ale to, že obranná opatření mohou vést paradoxně k obnovení dogfigtu mne již taky napadlo. Pokud by se podařilo dotáhnout laserovou obranu proti raketám, tak co zbyde letadlům jiného, než kanóny?
    I když je otázka, jestli by tak silné lasery pak nešly použít i přímo proti letadlům.

  • StandaBlabol
    21:23 05.09.2018

    Shanio,

    k tomu "když AESA radar F-15E nedokaže zaměřit F-35/F-22 na vizuální vzdálenost, radar Su-35 má problem, natož pak podstatně menší radar ARH..."

    Máš tu vizuální vzdálenost definovanou nějak konkrétněji? Já to hledal a překvapilo mě, že jediné číslo, které jsem našel, bylo 20 nm (37 km). To mi přijde hodně a pak klidně věřím tomu, co píšeš. Já mluvil o útoku ze vzdálenosti 10 - 20 km.

    Ano, R-27 je proti AHR střelám beznadějně zastaralá. Ale proti stealth může být paradoxně lepší volbou než R-77/AMRAAM. Právě proto, že navedení zajišťuje velký a výkonný radar letadla a ne malý radar v raketě. Z toho, co píšeš to vypadá, že největší šance na sestřel je při použití tepelně naváděných střel? (Teď vůbec neřeším, že letoun, který se pro útok potřebuje dostat na takto krátkou vzdálenost je v obrovské nevýhodě.)

    Jinak, jsi si jistý, že R-27 ET je jen na vizuální vzdálenost a nemůže být naváděna ve střední fázi letu? Protože pak vůbec nechápu proč je to tepelné čidlo montované na verzi E s prodlouženým dosahem až ke 100 km? Celá ta střela by pak nedávala žádný smysl.... Nebo je to zase jen proti cílům typu AWACS a to optické čidlo na Su/Mig (ale i na raketě) je schopné zamčení velkého cíle na vzdálenost desítek km?

    Mimochodem, jak by teda probíhal střet F-35 vs. F-22 nebo dvou F-35? Radar a AMRAAMy nic, takže dogfight? Při dnešní kvalitě tepelně naváděných raket je to asi o tom, že kdo první vystřelí, tak vyhrál? Případně ve střetném boji by docházelo ke vzájemným sestřelům? Takže bez vítěze?

  • logik
    19:58 05.09.2018

    Luky, neblíží se to rovnoběžce, jen se to tak tváří, protože graf je hrubej. Pořád to bude, že 10x snížení rcs je rovno 1,7x snížení detekční vzdálenosti, což je podstatný i v malý vzdálenosti. Nemusí to zabránit v detekci letadla hlavicí, ale patřičně to snižuje možnosti rakety se "otočit na cíl" a tedy zasáhnout.

    Navíc ta čísla jsou bez jakéhokoli rušení - přitom rušení "na hraně dosahu radaru" má o to větší naději na úspěch.

    Kdyby měl na grafu logaritmickou škálu, tak tam máš krásný přímky.

  • Jirosi
    18:54 05.09.2018

    400km je maximální dolet po balistické křivce?
    Tak to už ta raketa asi nebude nad cílem, protože vyměnila výšku nad cílem za dolet...

  • logik
    18:36 05.09.2018

    omacka:

    - bavili jsme se o [toku na F35, proč do toho najednou pleteš velké cíle s RCS jako kráva? Které kupodivu 400km od fronty nikdy nepoletí? Opět si ohýbáš situaci tak, aby Ti alespoň něco vyšlo?

    - jestli máš nějakej zajímavej materiál, tak sem na něj dej odkaz. A neplevel tady prosím diskusi sáhodlouhejma citacema technickej specifikací, pocházejících většinou v lepším případě od marketérů, v horším od politické propagandy (u kterejch zpravidla ani neuvedeš odkaz na zdroj a tak jsou bezcenný)

    - podvrhnout OTH rámec anebo zarušit OTHR radar je jednodušší, i kdyby ses postavil na hlavu. Jednak protože odraz od ionosféry ZNEMOŽŇUJE ten signál patřičně rozmaže, jednak prostě nízká frekvence znamená daleko užší frekvenční pásmo (a to jak ve frekvenčním, tak i "pulsním" smyslu), jednak máš k dispozici jen velmi omezené spektrum frekvencí pro frequency hopping. Když už chceš operovat "bandwidth radaru" (jako že s ní operuješ blbě, viz níže), tak typická bandwidth X-band radaru je v MHz, nikoli kHz jako u OTHR.
    Pokud tedy dnes jsou techniky, jak "spoofovat" X-band radary, tak na HF radarech to bude řádově snažší. Stejnětak bude na HF radarech daleko snažší navrhnout takovej druh šumu, kterej bude co nejobtížněji odfiltrovatelnej.

    - odvozovat z bandwidth radaru teoretickej počet kombinací co nese signál je blbina. Ano, hodně teoreticky to z definice možné je, prakticky to nebere v úvahu tolik věcí (namátkou kompresi signálu, schopnost radaru samplovat signál na vstupu a výstupu, doplerrovský efekty, šum atd. atd.), že je to nesmysl.

    - u OTH radaru, kde dochází ještě k odrazům od ionosféry, a tedy signál může dorazit úplně zdeformovanej, to je nesmysl na druhou....

    ==

    - a přestaň už si prosím vymýšlet o úhlu rakety 70 stupňů.

    1) Zaprve s nepřesností OTH radaru nemáš šanci zjistit pozici letadla tak, abys nad ní poslal raketu pod úhlem 70 stupňů. To by znamenalo, že R-37 vyletí 30km nad cíl, což je blbina - a navíc i kdyby nebyla, tak v takové výšce raketa skoro nemůže manévrovat a tedy trefit cíl....

    2) Zadruhé po takové balistické dráze Ti to bude fungovat jen pokud cíl letí přímo. Pokud manévruje (což kupodivu bude), tak v životě nemáš šanci se do takové pozice posadit, i když budeš znát pozici letadla třeba přesně: opět - ve vejšce jaksi nemáš po vyhoření paliva jak manévrovat.

    3) Stejně jako pořád nebereš už snad několikrát opakovaný námitky: že tu raketu obránce vidí a tedy ji BUDE RUŠIT a NEBUDE k ní natočený zádama

  • omacka
    17:26 05.09.2018

    Shania: Tohle vaše stealth vaření z vody fakt miluji ;) Vypočítej mi změnu RCS F-22, nebo F-35 při ozářeni radarem v pásmu X pod úhlem 70 stupňů z převýšení např. 20km, a pak mi tedy vysvětli, jak docílíš toho, aby se radarové vlny neodrazili zpět k 50km vzdálenému radaru od většiny horního povrchu křídel a trupu, když tam není žádná stealth tvarová optimalizace (je tam jen RAM nátěr) na ploše v řádu desítek m2, ani vzhledem k funkčnosti křídla být nemůže, opravdu by mě to zajímalo.. při útoku defakto kolmo z vrchu, nebo od země, nebude mít RCS na úrovni nula nula nic, ale v řadech jednotek m2.. To je taky i odpověď na to, proč jsou OTH úspěšné v odhalování letounů, i stealth letounů na velkou vzdálenost, protože využívají pro odrazy od objektu maximum jeho povrchu, rádiové odrazy dopadají pod velkými úhly od ionosféry na největší plochu objektu.

  • Luky
    17:12 05.09.2018

    Je fakt, že tu běží paralelně dvě debaty a tu druhou nemám moc čas sledovat...na ty delší odkazy se snad kouknu večer....postnutý graf právě odhaluje, co mi nesedělo - tam vidíš, že okolo 10nm můžeš zmenšovat RCS až na šílený hodnoty, ale stejně už se křivka blíží vodorovné rovnoběžce a klesat nechce, však taky dělostřelecké radary běžně sledují projektily na 20km.

  • Shania
    16:52 05.09.2018

    Luky: ten obrázek je myslím z Aviation Week článku, pracují tam s právě starou hodnotou (z 2005) rcs F-35 v 0,001, podle posledních zpráv je to o řád níž.

    V podstatě si vzali veřejně známé hodnoty radaru a rcs, dali to do rovnice a udělali zjednodušený obr. pak taky můžeš mít něco jako tohle:

    https://qph.fs.quoracdn.net/ma...

    A u radaru právě berou velocity search v omezeném sektoru o vysokém výkonu, tam je treshold myslím 80% pro detekci za ideálních podmínek. Než se detekce změní na sledování a zaměření. To je typicky ta 1/3 té vzdálenosti, klidně si dej 2/3 je to celkem jedno. ty vzdálenosti už jsou tak dost malé.



    Pak ti doporučím tento článek:
    https://basicsaboutaerodynamic...

    je to ke konci:

    From radar equation, we can see that the power requirement for jamming will decrease directly proportional to RCS reduction, if the RCS of an aircraft is reduced to 0.1 (or 1%) of its original value, then consequently the jammer power required to achieve the same effect would be 0.1 (or 1%) of the original value.

    For example, a clean F-18E has radar cross section around 0.1 m2 (-10 dBsm) , an F-35 has radar cross section around 0.001 m2 (-30 dBsm) ,so the RCS value is decreased by 99%. Thus, if F-18E needs a 100 kW jammer to deceive or overwhelmed adversary radar, then a F-35 in the same situation, wanting to do the same thing will need a jammer with transmitting power of merely 1 kW.

    Alternatively, if jamming power is kept constant and RCS changed then from the radar equation ,we can see that the burn through distance will be reduced dramatically.

    https://basicsaboutaerodynamic...

    Super hornet propálení/detekce na 100km, f-35 10km, to je rozdíl mezi -10dBsm a -30dBsm, realně je F-22/F-35 -40 dBsm a SH má -10 dBsm max v čisté konfiguraci.

    ---

    Jinak pro kontext: byla to reakce na omačku a další, co jedou teorie, že přes OTH detekují např. F-22 a odpálí ARH rakety z baterii a nebo R-31 a podobně do té oblasti a ono si to už něco najde ( a jedou ve vzdálenostech 200-400km...).


    Takže jen tvrdím, že aby ta raketa něco našla, bude potřebovat znát přesnou polohu cíle, jinak nic nenajde... Tohle je třeba i na mnohem kratší vzdálenosti, natož na 100+km.

  • omacka
    16:52 05.09.2018

    Logik: Nekopíruji, a jestli ano, tak jsem to překládal půl hodiny, protože jsem na tak podrobný popis ještě nenarazil a opravdu mě to zajímá, když sem si dal práci to přeložit, tak jsem to hodil i sem.

    Co se týče útoků pomocí PLŘS s aktivní RL na velké vzdálenosti..
    Předpokládám prioritní cíle a scénář velké strategické letouny, protože to jsou z podstaty jednoduché cíle pro překvapivé přepady na velké vzdálenosti s PLŘS s RL. Nepřesnost určení pozice cíle na 500km 15km nemůže být limitující ani pro stealth letoun, když na to přijde.. pleteš tam dosah RL z PLŘS středního dosahu (AMRAAM,R-77-1,METEOR) v řádu 15-20km na cíl o RCS stíhač 4.gen.. na takovou vzdálenost 500km, taková PLŘS samozřejmě působit nebude, budou tam působit PLŘS dalekého dosahu na vzdálenostech 300-400km s aktivní RL R-37M,40N6 a podobné primárně na velké strategické letouny, které mají RCS v řádu 500-1000m2!!. Jen tak pro zajímavost, protože to asi nesleduješ, tak naváděcí hlavice 9B-1103M-350 použitá v R-37M a její radar s průměrem antény 35cm je schopný vyhledat vzdušný cíl s RCS 5m na pozadí země na vzdálenost 70km a zamknout jej na vzdálenosti 40km, jaký bude asi dosah radaru na velké strategické letouny v takovém případě? větší, nebo menší.., Zde nepřesnost v určení polohy cíle v řádu 10.4km na vzdálenost 400km, nehraje žádnou podstatnou roli (krom toho, že ji mohu podstatně snižovat při fúzování dat z jiných zdrojů o cíli, klidně i dalších stanic Rezonance-N), nepřesnost v určení výšky cíle je při semibalistickém sestupu PLŘS s RL nepodstatná, PLŘS bude vždy nad cílem s převýšením 20-30km při útoku na maximální vzdálenosti a nemusí řešit jeho přesnou výšku, zjistí si ji až při zahájení závěrečného sestupu na cíl z vlastního radaru.
    http://nevskii-bastion.ru/kart...

    ECM: zarušit jde cokoliv, ale netvrdil bych, že s prstem v nose. Jen podvrhnout radarový signál na HF není o nic jednoduší než na pásmech s opakováním pulsu v milionech za sekundu, pořád to leží jen na kryptografickém zabezpečení a jestli se vysílá 50x, nebo 1000000 pulzů za sekundu není podstatné, každý vysílací rámec musí být stejně kryptograficky ošetřen, aby jej protivník nemohl podvrhnout, to se dělá většinou tak, že se pošle pseudonáhodně generované vzory (modulují se na určitých frekvencích) a pokud se vrátí signál s jiným vzorem, tak se zahodí jako podvržený. Rušení je něco jiného, než podvrhávaní signálu. Šířka pásma pokud by byla jak u Kontejneru 14kHz, tak to je 50176000000 (50.17mld) možných kombinací vzorů, který může každý pulz obsahovat. A pokud protivník nezná detailně tento pseudonáhodný kryptografický algoritmus, co tyto vzory generuje, tak to nemá šanci v rozumném čase podvrhnout (má na to cca 5ms).

  • omacka
    16:52 05.09.2018

    Logik: Nekopíruji, a jestli ano, tak jsem to překládal půl hodiny, protože jsem na tak podrobný popis ještě nenarazil a opravdu mě to zajímá, když sem si dal práci to přeložit, tak jsem to hodil i sem.

    Co se týče útoků pomocí PLŘS s aktivní RL na velké vzdálenosti..
    Předpokládám prioritní cíle a scénář velké strategické letouny, protože to jsou z podstaty jednoduché cíle pro překvapivé přepady na velké vzdálenosti s PLŘS s RL. Nepřesnost určení pozice cíle na 500km 15km nemůže být limitující ani pro stealth letoun, když na to přijde.. pleteš tam dosah RL z PLŘS středního dosahu (AMRAAM,R-77-1,METEOR) v řádu 15-20km na cíl o RCS stíhač 4.gen.. na takovou vzdálenost 500km, taková PLŘS samozřejmě působit nebude, budou tam působit PLŘS dalekého dosahu na vzdálenostech 300-400km s aktivní RL R-37M,40N6 a podobné primárně na velké strategické letouny, které mají RCS v řádu 500-1000m2!!. Jen tak pro zajímavost, protože to asi nesleduješ, tak naváděcí hlavice 9B-1103M-350 použitá v R-37M a její radar s průměrem antény 35cm je schopný vyhledat vzdušný cíl s RCS 5m na pozadí země na vzdálenost 70km a zamknout jej na vzdálenosti 40km, jaký bude asi dosah radaru na velké strategické letouny v takovém případě? větší, nebo menší.., Zde nepřesnost v určení polohy cíle v řádu 10.4km na vzdálenost 400km, nehraje žádnou podstatnou roli (krom toho, že ji mohu podstatně snižovat při fúzování dat z jiných zdrojů o cíli, klidně i dalších stanic Rezonance-N), nepřesnost v určení výšky cíle je při semibalistickém sestupu PLŘS s RL nepodstatná, PLŘS bude vždy nad cílem s převýšením 20-30km při útoku na maximální vzdálenosti a nemusí řešit jeho přesnou výšku, zjistí si ji až při zahájení závěrečného sestupu na cíl z vlastního radaru.
    http://nevskii-bastion.ru/kart...

    ECM: zarušit jde cokoliv, ale netvrdil bych, že s prstem v nose. Jen podvrhnout radarový signál na HF není o nic jednoduší než na pásmech s opakováním pulsu v milionech za sekundu, pořád to leží jen na kryptografickém zabezpečení a jestli se vysílá 50x, nebo 1000000 pulzů za sekundu není podstatné, každý vysílací rámec musí být stejně kryptograficky ošetřen, aby jej protivník nemohl podvrhnout, to se dělá většinou tak, že se pošle pseudonáhodně generované vzory (modulují se na určitých frekvencích) a pokud se vrátí signál s jiným vzorem, tak se zahodí jako podvržený. Rušení je něco jiného, než podvrhávaní signálu. Šířka pásma pokud by byla jak u Kontejneru 14kHz, tak to je 50176000000 (50.17mld) možných kombinací vzorů, který může každý pulz obsahovat. A pokud protivník nezná detailně tento pseudonáhodný kryptografický algoritmus, co tyto vzory generuje, tak to nemá šanci v rozumném čase podvrhnout (má na to cca 5ms).

  • logik
    15:56 05.09.2018

    omacka: promiň, ale projevuješ typickou vlastnost "ruského trolla" (bez urážky, ber to jako terminus technikus), kdy z padesáti důležitých vlastností vytáhneš jednu, kterou "náhodou" mají zrovna Ruské rakety a prohlásíš ji za "nejdůležitější".

    Jinak vzhledem k tomu, že nejnovější AESA radary jsou stealth letouny locknout řádově na desítky kilometrů - pokud proti 1m^2 RCS je dosah radaru 200km, pak F35 takovej radar uvidí tak na dvacet kilometrů i v prostředí bez rušení - a podle některých zdrojů vůbec (pravděpodobně v důsledku REB), tak fakt není šance, aby toho byl schopný řádově menší a méně výkonný seeker v raketě na 15km.... Radarovou rovnici neokecáš....

    Shora je sice RCS stealth letounů větší, ovšem seeker na ně kouká proti zemi, což výkon radaru podstatně zhorší. LDSD radary potřebujou výrazně vyšší výkon a výrazně vyšší výpočetní kapacity. Opět do svých výpočtů zahrnuješ jen to, co se Ti hodí....
    Další věc je, že ta raketa až tak kolmo dolů po semibalistické dráze neletí, a také že letadlo o raketě v tu dobu o útočící raketě ví a tedy dělá vše, aby se jí vyhlo, takže pravděpodobně ji ruší a tedy je natočené špičkou k ní....

  • Shania
    15:17 05.09.2018

    Olivav: testovací CAT bird demonstroval detekci a rušení radaru F-22.

    Min. jeden případ kdy Growler dokázal rušit radar F-22, ale nejspíš rušil v celém pásmu.

    Nějaké citace k Barakudě zde.

    https://www.reddit.com/r/Drago...

  • Luky
    14:55 05.09.2018

    RO (odraz) pod 20, 10km bude slušný, RCS je samozřejmě stejný.
    A o to jde, toho odraženýho signálu, co se vrací k zaměřovateli je na ty kratší vzdálenosti spousta a rychle to roste. ŘS za milion mají také celou řadu nástrojů pro přepínání frekvencí dle toho jestli cíl ztrácejí nebo jak se přibližují.

    Ten tvůj text v odkazu píše, že poloviční RCS snižuje vzdálenost na propálení JAMeru o čtvrtinu a detekční vzdálenost o 6,25% jestli tomu dobře rozumím. Na tvým obrázku (zdroj jak sviňa) byla F-35 detekována na 57(? nebo kolik) km. Kde se říká, že by to bylo třetina nevím....jo z obrázku o max dosahu nějakýho obecnýho radaru (LOL!). Takže na 50+ km ji uvidí a proč jsi psal, že vlastně nemůže použít HOJ? Např při odpalu kolem 20km, což už je i dosah ARH hlavice (řekněme, že by ho měla jen 10km vs F-35).

  • omacka
    14:51 05.09.2018

    U PLŘS s aktivním RL na stealth letoun záleží hlavně 1.) zda RL pracuje v jednom či dvou pásmech (RL pro nové R-77/37M pracují zároveň v pásmu X a Ku, to podstatně zlepšuje dosah vyhledání a sledování cíle, protože tam vznikají interference při odrazech od objektu), ale hlavní je úhel přiblížení k stealth letounu, protože pokud se bude PLŘS s aktivním RL přibližovat k stealth letounu z velkého převýšení (model útoku dalekodosahových PLŘS po semibalistické dráze, kdy útočí na cíl pod velkým úhlem s převýšením v řádu 10-20km), tak zapomeňte na ideální papírové hodnoty RCS tohoto letounu, jelikož radiovým vlnám bude vystavovat celou horní stranu letounu..

  • logik
    14:45 05.09.2018

    omacka: Hezky kopíruješ datasheety, ale mixuješ dohromady vlastnosti, které nejdou. Ano, Resonance má kratší detekční vzdálenost, ale také kratší max. Rusové IMHO nemají OTHR s dlouhou detekční vzdáleností a zároveň krátkou. A ani nepřichází v úvahu kombinace, anžto resonance pro fighter size target má detekci na max 350 km, tedy VLO objekt v podmínkách rušení uvidí na ještě kratší vzdálenost, nikoli na těch 1000km....

    Zajímavé také je, že radar horizont pro cíl v udávané výšce je, kupodivu - také 350km.
    Resonance tedy evidenntě fighter size cíle vidí "přímo", nikoli odrazem od ionosféry. A pravděpodobně PRÁVĚ pro tento přímý mód pak platí udávané přesnosti, pro OTH mód budou tedy podstatně horší.

    A paradoxně, pro OTH mód jsou bližší vzdálenosti horší, než vzdálenejší. Fór je totiž v tom, že pro odraz od ionosféry jsou daleko vhodnější šikmé úhly, než přímé. (pokud nevěříš, tak se koukni na vodní hladinu šikmo a rovně....). Tedy to, že ruský radar vidí něco v Holandsku neznamená, že to stejně dobře vidí i bližších vzdálenostech. KV pásmo se chová dosti neintuitivně - a OTH radar bude vždy mít principiálně velký problém s cíly těsně za horiznotem.

    Další věc pak je, že container má pevné antény s daným vyzařovacím úhlem. To dále zhoršuje výkony ve větší "vertikále".

    ====

    " Ohledně ECM, vše je zarušitelné i toto"
    Principiální problém OTH radaru proti rušení jsou tyto
    - ionosféra je odrazivá jen v poměrně úzkém pásmu frekvencí, které se navíc mění dle atmosférických podmínek. Tedy narozdíl od klasických střeleckých radarů je málo vhodných frekvencích a tedy je hodně dobře predikovatelná frekvence radaru a podstatně snažší rušení "všech frekvencí".
    - radar běží na řádově nižších frekvencích a je tedy "pomalejší". Tedy je řádově větší reakční čas pro rušičky na výpočet "správného protisignálu". A řádově tu znamená opravdu řádově: a těch řádů není úplně málo.
    - naopak na různá "kódování" je řádově méně času a tedy je méně prostoru pro udělání signálu specifického tak, aby byl odlišen od signálu rušitele
    - odraz od ionosféry navíc signál mrví, což dále znemožňuje "kódovaná schémata"
    - narozdíl od běžného radaru na stíhačce se tento nepohybuje a je na stejném místě: tedy je bezproblémové zaměření signálu rušitele a navíc lze přesněji a rychleji spočítat, jak má vypadat rušící signál

    Tedy ne "je zarušitelné i toto", ale pokud jde jen trochu s úspěchem rušit X-Band radary, tak HF radary lze rušit "s prstem v nose". Rusové samozřejmě pracují na technologiích, jak to udělat co nejvíc odolné proti rušení, ale pokud nemají nějaké "zázračné technologie" (které by např. zcela znemožnili funkčnost běžných střeleckých radarů), tak pravděpodobnost, že by nešlo tento radar zarušit alespoň tak, aby podstatně klesla jeho detekční vzdálenost, je mizivá.

    PS: Jinak - i pokud se pletu a udávané přesnosti platí i pro OTH mód Resonance, tak přesnost 1,5 stupně je na 100m cca 2,5m. Na 500km je to tedy nepřesnost cca 15km. A to jak ve výšce, tak v pozici. Přitom 15km radarový seeker rakety VLO letadlo nenajde a INFRA také ne (obzvlášť, pokud bude oblačnost).

    Navíc, buďto poletí raketa v prostřed výšky - pak ale ztratí hodně energie vystoupáním nahoru za letadlem. Naopak pokud poletí nahoře, tak bude mít letadlo proti zemi a tedy hodně zhoršenej výkon seekeru. Tzn. budeš muset poslat těch raket více proti cíli, co vlastně ani nevíš, co je..... Hodně brzo Ti rakety dojdou....

  • Olivav
    14:40 05.09.2018

    Shania,

    jen tak k tomu REB Baracuda.

    Vždy se tu tvrdilo, že AESA je nezarušitelný díky tomu, že umí nezávisle využít jednotlivé TR moduly, ne? A kařdý či skupina jedou na separátních frekvencích a navíc je umí dynamicky měnit. No a ten rušící výkon by tím pádem musel být pro každý modul (spíše) skupinu modulů využit pro jinou frekvenci ne? Navíc by asi musel následovat dynamiku s jakou se mění frekvence na AESA protivníka.

    Pokud to pojede v širokém spektru, tak bude trochu zářit, ne?

    Pravda chápu tvoji poznámku, že může stačit relativně malý výkon pro rušení, aby se zvedla VLO charakteristika.

    Navíc F-22 má více TR modulů než F-35, proto si myslím, že tahá za kratší konec.

    Klidně mi to vyvrať. Rád se poučím.

  • omacka
    14:30 05.09.2018

    Ještě pár dat, co jsem našel o Rezonanci-N, snad nejsem sám, koho to tady zajímá. Protože to vypadá dost zajímavě.

    Radiolokační komplex "Resonance-NE" je vyvinut s přihlédnutím k nejnovějším úspěchům v oblasti radarové, výpočetní techniky, digitálního zpracování signálu. Realizuje fyzikální princip rezonančního odrazu rádiových vln z vzdušných objektů, což vede k prudkému zvýšení efektivnosti odrazu od povrchu. Tento efekt umožňuje obejít/zrušit techniky snížení viditelnosti vzdušných a kosmických objektů.

    Hlavní charakteristiky radiolokačního komplexu: absence mechanické rotace antény; formování paprsku radaru použitím komplexní inovace fázované anténní soustavy; formovaní a příjem vzoru vyzařování v prostoru elektronicky.

    Radar poskytuje řešení následujících hlavních úkolů:

    detekce na velké vzdálenosti s podporou široké třídy vzdušných cílů, včetně málorozměrných, vyrobených s využitím technologie stealth, hypersonických letounů a balistických střel.
    Automatické sledování parametrů pohybu vzdušných objektů (vzdálenost, azimut, nadmořská výška, rychlost)
    Automatické rozpoznání třídy vzdušných objektů do kategorií:
    letoun, helikoptéra, balón,
    střela s plochou dráhou letu, hypersonické objekty,
    balistické cíle: jednoduchý, manévrující - nemanévrující.

    Automatické vydávání komplexních radarových informací uživatelům;
    Určení státní příslušnosti v systému 40D - práce v režimech systému Mk-XA (Mk XII) používaných zeměmi NATO a v mezinárodním systému řízení letového provozu ICAO ATC RBC. Automatické monitorování a zobrazování údajů o technickém stavu subsystémů a diagnostice poruch radaru.

    Významný počet jednoduchých opakujících se jednotek a částí, použití jednotných výrobních linek, činí z "Resonance-N" technologicky relativně levnou výrobu. Radiolokátor se vyznačuje provozní jednoduchostí a nízkými náklady a je snadno modernizovatelný, a snadno přístupný servisnímu personálu.

    Počítačový komplex se skládá ze série čtyřjádrových počítačů 7. generace a softwarového komplexu. Je možné použít autonomní napájecí systém sestávající ze dvou elektráren v rámci komplexu 1E9M2-4. Napájení radiolokátoru může být provedeno z průmyslové sítě s příkonem 100 kW.

    Radar komplexu má dva režimy provozu:

    1. režim - určený k detekci a sledování hlavně aerodynamických cílů (ADC);
    2. režim - určený k detekci a podpoře vysoko-letících především balistických cílů (BC).

    Při zjišťování a splnění kritérií provázanosti při sledováním lze v každém provozním režimu sledovat cíle jak ADC, tak BC.

    Řízení provozních režimů radaru se provádí samostatně - z pracoviště operátora (v rámci komplexu přijímání, zpracování a přenosu dat) nebo vzdáleně z vzdálené pracovní stanice (do 1000m).
    https://dfnc.ru/c110-novosti-3...

  • Shania
    14:28 05.09.2018

    KOLT: A má kanon interně, B/C pod.

  • Shania
    14:24 05.09.2018

    Luky: VWR podle podmínek začína okolo 15km, to jestli ten radar dokáže něco zaměřit na 5-10km, znamená, že ten radar je prakticky na nic. Byl by na nic ani kdyby ta vzdálenost byla 30km (pro zaměření)... A tady se jedná o jeden z největších radarů na stíhačkách...

    Co se týká rušení...
    http://www.rfcafe.com/referenc...

    http://forum.keypublishing.com...

    Např. rozdil mezi 0,001m2 a 1m2 znamená, že potřebuješ o 99,9% méně výkonu pro rušení... 0,001m2 je ještě hodně konzervativní odhad rcs F-35 )aspoň tak nemusí jít o ty nejlepší uhly).

    Takže pokud na rušení 0,001m2 potřebuješ např 5kW, tak u 1m2 potřebuješ 5 MW, na 10m2 je to 50MW atd..

    Takže i v případě, že by měla F-35 slabou rušičku co moc neumí, byla by na tom líp jak většina konkurence a O Baracudě se dá těžko mluvit jako o špatném/průměrném systému.

    Baracuda využíva radar jako antenu, schopnou rušit úzkým svazkem o vysokém výkonu, to dává schopnost fungovat jako eskort jammer pro další stroje a vzájemně si poskytovat podporu, to bude rozšířeno o kooperativní rušení a další funkce.

    Dal Baracuda nejspíš využívá i další antény stroje pro vlastní obranu (není potvrzeno) a má k dispozici vlečné návnady sloužící jako anténa.

    Proto se moc nedivím, když F-15E nedokáže F-22/F-35 zaměřit. Daleko víc je zajímavější, že F-35 dokáže spěšně maskovat i další letadla aspoň na dostřel Aim-120...

  • Luky
    14:15 05.09.2018

    příspěvek mi zmizel, ale ještě se dokopu....hodně stručně
    Nikdy jsem STEALTH, VLO, LO koncept nezpochybňoval. Hraje to roli, zejména při čelních střetech za použití rušiček a při vysokých přibližovacích rychlostech. S Gripeny má Shania pravdu. Celkově taky není daleko od pravdy, ale ta nezaměřitelnost VWR....ale no ták.

  • Olivav
    14:11 05.09.2018

    KOLTe,

    nedurdi se. Psal jsem to jako nadsázku a myslím, že i Luky to psal podobně.

    Jinak převahu USA v průmyslovém měřítku nerozporuji a i technologicky jsou na tom sakra dobře. Nicméně konkurence nemůže sedět na zadku. A u Su-57 v jednom dokumentu na Zvezdě (myslím, že tam) přiznali, že to éro museli postavit jinak by jim ujel vlak. POtřebovali si osahat některé postupy a technologie. Pro ně je výhra, i když postaví jen letku, protože bez toho by byli v prd...

    No a v duelu na kanóny bych si na F-35 nevsadil. Neměl bych dostatečnou jistotu, že vyhraje.

  • KOLT
    14:05 05.09.2018

    Olivav, a kdy to tak skončí? Až někdo další postaví VLO letouny? Je možné že Čína to zvládne, Rusko zatím ne. Su-57 jednak v aktuální konfiguraci není tak úplně VLO, jednak se téměř nevyrábí...

    Proč museli rychle montovat kanón? Verse A a C má kanón od počátku, verse B ho může nosit v kontejneru. V čem je problém?

  • Luky
    14:02 05.09.2018

    Tohle Shania nemohl vymyslet, takovou argumentaci s pomocí obrázku radaru pravděpodobně F-16C (když my se tu navíc bavíme o AESA protivnících), to musel někde vidět. Vyzobávat si z různých věcí různé parametry a složit z toho tohle vysvětlení, to by mě překvapil.
    Byly nějaký střety, měly nějaké parametry, výsledkky se interpretovaly jako velká podpora F-35. Já to beru, nepřekvapuje. Ale vyvozovat z toho, že je F-35 nezaměřitelná AEASA F-15E ve WVR a tedy i vysokofrekvenčním radarem Amraamu je už skok za 6 rohů.
    Pod 10km mají všechna tato několikatunová letadla RCS jako kráva. Jo, bůhví jaké rušící technologie se dostanou do služby, ale ty můžou mít obě strany.

  • Olivav
    14:00 05.09.2018

    KOLTe,

    nepřu se. Ale je otázka co budou schopni zvládnout lépe, jestli GaAs či GaN TR moduly nebo tuhle opičárnu. Takto jsem to myslel. Možná ty AESA jsou pro ně větší výzva, protože neměli kapacitu na dostatek TR modulů na GaAs principu a měli hodně vadných kusů.

    myslím, že i v ideálním případě před dvěma roky měli kapacitu na cca 50 radarů pro Su-57 ročně.

    To, že na papíře a jako prototyp zvládnou, kde co a v produkčním měřítku mají prd je pravda v tom s tebou plně souhlasím.

  • Olivav
    13:57 05.09.2018

    balm,

    mě zaujaly tvé postřehy ohledně rusů a kompozitů. Zajímal by mě tvůj názor, jestli by nakonec skelná vlákna nebyla dostatečná náhrada za uhlíkový kompozit?

    Jako rybář u prutů vím, že když karbon padne nešikovně na zem, tak máš problém. Sklolaminát přežije i sprosté zacházení. Moje drahaá polovička mi ovšem z pozice Materiálového inženýra sdělila, že vlastnosti karbonu nenahradím.

    Jak to je? Měl např. S-47 křídla ze skelných vláken, protože obrácená geometrie křídla by měla vyžadovat docela specifické materiály, které snesou velké namáhání. Navíc bych viděl problém v podobě ruského mužíka s kladivem, jak jde opravovat éro 5. generace.

    Jinak díky za posty. Čtu je rád a jedním dechem.

  • KOLT
    13:56 05.09.2018

    Luky, tak ono je jednodušší schovat VLO stroj než takovou F-16, že jo.....

    Olivav, je super, na co chtějí spoléhat Rusové, nicméně realita je taková, že ještě nedokázali vyrobit ani Su-57 ve "výrobní konfiguraci" a MiG-35 pořádně nemá AESA...

  • Olivav
    13:53 05.09.2018

    Luky,

    ber to jako nadsázku, ale jak píšeš nakonec to skončí na kanóny jako za Velké vlastenecké či Bitvy o Británii, ne?

    Pak by dávalo smysl, proč na wunderwaffe F-35 museli rychle namontovat palubní kanón jaku u F-4, že?

  • Luky
    13:49 05.09.2018

    Akorát VS má největší dosah na velký vzdálenosti, proti velmi rozměrným cílům. Nedá se říci, že jeho dosah je lineárně 3x vyšší na všechny vzdálenosti až na blízko. To je první botička (ten obrázek prostě ukazuje max dosahy těch módů).

    To co se děje v luftu, když nevíš odkud co přichází mi nemusíš vysvětlovat. Ani u 3. generace není nic vyjímečnýho, že ti něco proklouzne (pod tebou, koukáš radarem jinam) a dostaneš se do blízkého souboje. Taky je slavný report, jak ani F-22 ani Growled nebyly schopni zaměření a šlo se na nože.

    Je ale blbost napsat, že je F-35 nezamknutelná ve WVR. Kdyby jsi si to pak spočítal, tak ti z toho vyjde, že na tyhle vzdálenosti to vše oddře rušička, takže to vlastně znamená, že STEALTH je zbytečný a stačí dét F-15, SU-27 a F14 rušičky a hnedle budou taky nepostižitelné....

  • Olivav
    13:47 05.09.2018

    Shania,

    sám jsi právě popřel jedno z dogmat o AESA radarech u F-22 a tím pádem asi i u F-35 - jejich údajná nezarušitelnost, že?

    cituji: Baracuda (REB systém F-35) už před lety demonstrovala, že dokáže najít a rušit i radar F-22 např.

    Proč by tohle neuměl protivník a nebyli na bojišti nakonec všichni slepí, že?

    No nicméně články z NI, kde nejde o info od Rusů, říkají, že podceňovat protivníka nelze a že VLO není asi až tak cool jak by se mohlo zdát. Je zajímavé číst o tom jak UAV má L-band aje integrované atd.

    https://nationalinterest.org/b...

    https://nationalinterest.org/b...

    http://aviationweek.com/defens...

    https://nationalinterest.org/b...

    https://nationalinterest.org/b...

    No a možná do budoucna chtějí Rusové vsázet na tohle:
    https://nationalinterest.org/b...

  • Shania
    13:39 05.09.2018

    Takže znovu... mín jak 36km u F-35 (má nižší rcs jak F-22) ve velocity search...

    Mody radaru:
    http://www.f-16.net/forum/down...

    Takže je to čistě proti rcs okolo 11km...

    Aby jsi zamlknul ARH raketu, potřebuješ ji poslat do správné pozice, kde už radar dokáže cíl zachytit... takže potřebuješ znat přesnou pozici cíle, směr, rychlost, výšku... a posílat to střele... obzvlášť pokud má cíl vlečnou návnadu... tak je to naprosto kriticky...

    Stačí se podívat na první nasazení AIM-120 na UK Tornadech bez schopnosti posílat aktualizace střele... A to proti cílům který ta střela sama dokaže najít na 10km...

  • Luky
    13:21 05.09.2018

    Shanio, ty už ty obhajoby F-35 nečti, ty už z toho děláš nesestřelitelnou Holy weapon, wunderwaffe. Že se na ní nedokáže locknout ani Amraam. Síla.

  • Luky
    13:18 05.09.2018

    chceš mi tvrdit 57:3 = 19km ....což není vzdálenost WVR(když to nebudu rozporovat) a pak až do srážky to dohoní rušička?

    Protože tohle už je na úrovni ruských ponorných letadlových lodí.

  • Shania
    13:01 05.09.2018

    Luky: tak kdyby se ten scenar neopakoval znovu a znovu za ty roky, že...
    Ne jen od amíků, ale od všech co si proti F-22/F-35 zalítali.

    https://4.bp.blogspot.com/-6NS...

    Velocity search vs čistě RCS... (F-35 má menší rcs něz F-22).
    Sledování cíle je tak třetina téhle vzdálenosti... Přidej si rušení a Flanker je prakticky slepej...

    Nebudu ani mluvit o tom, že v 2b/3i konfiguraci roky shazují bomby na moderní PVO, takže jsou těm velkým radarům blíž jak 20-30km...

    Gripen v podstatě dělal to stejný, má sice pidiradar, ale nízké rcs, rušení a první detekce pak byla na jeho straně vs Mig-29 např.

  • Luky
    12:36 05.09.2018

    Pokud AESA radar F-15E nedokaže zaměřit F-35/F-22 na vizuální vzdálenost, pak je asi rozbitý nebo ho pilot zapomněl zapnout.

    Asi jako když pilot Tomcatu koukal na vzdálenost 1,5 km do trysky MiGu-23, ale stále nemohl od Sidewinderu dostat ten "faking toun", dokud si neuvědomil, že stahnul zvuk aby ho to hvízdání před bojem neotravovalo......

  • Shania
    12:28 05.09.2018

    StandaBlabol: když AESA radar F-15E nedokaže zaměřit F-35/F-22 na vizuální vzdálenost, radar Su-35 má problem, natož pak podstatně menší radar ARH...

    Představa, že jen tak někam vystřelí rakety, které si pak něco najdou je uplně mimo, natož VLO cíl, a na velké vzdálenosti...

    Všechny ARH střely je třeba krmit přesnými udaji o poloze cíle, jinak šance na zničení klesá i kdyby ho seeker střely cíl viděl na dost velkou vzdálenost.

    kombinace nízkého rcs + směrové rušení o nízkém výkonu (nelze použít HOJ, i pokud by byla rušít nemusí cíl... ale jina F-35, vlečná návnada atd...) dle mého názoru činí tyhle stroje nezamořitelné palubními radary. Baracuda (REB systém F-35) už před lety demonstrovala, že dokáže najít a rušit i radar F-22 např.

    Mix. výzbroje je u Rusů nutnost. Jejich hlavní zbraň ještě dlouho zůstane R-27ER a ET, R-73 a postupně to budou doplňovat R-77-1 a R-74

    R-27ER je težká střela s velkým odporem, vyžaduje ozáření cíle, což je problém i u normáních strojů, protože to vyžaduje nemanévrovat mimo rozsah radaru. Takže pokud je nepřítel schopen opětovat palbu, bude mít nosič R-27ER problém... AIM-120 v podstatě R-27 znehodnotila... Schopnost ozářit a navést ER na VLO cíl skoro neexistuje, nemluvě o protiopatřeních...

    ET je jen na vizuální vzdálenost, vyžaduje LOBL (zaměření před odpalem), nemá schopnost dostávat updaty ve střední fazi letu na rozdíl od ER atd.

    Rodina R-27 jsou prostě relikty, které měli být už dávno nahrazeny, k čemuž doposud nedošlo kvůli interním problém v RU.

    R-73 a R-74 jsou schopné na krátkou vzdálenost, ale nová gen. západních střel jako AIM-9X atd, je už někde jinde. Naposledy co jsem slyšel, je že hledají výrobce seekeru pro R-74, protože původní dodavatel byla ukrajina.

    R-77-1 počítám že mají tak 400-600 střel, výroba běží jen pár let při 200ks, v Syrii je pravidelně nosí až od počátku letošního roku. Po sestřelu Su-24 si je museli pučit od syřanu...

  • Luky
    12:03 05.09.2018

    Kolte, myslím, že v tomhle opravdu kecají.

  • KOLT
    11:41 05.09.2018

    Že vám do toho kecám, víte, že radiolokátory střel pracují v pásmech, na která jsou VLO letouny optimalizované, že jo? Protože ta střela si vlastním radarem neuzamkne cíl na zrovna velkou vzdálenost. Amíci prý měli s AIM-120C problém uzamknout F-22 na viditelnou vzdálenost... Ale jasně, určitě kecají ;-)

  • StandaBlabol
    11:30 05.09.2018

    Shanio,

    "Jediny zpusob jak sestrelit F35 je krmit raketu presnymi udaji i v terminalni fazi o poloze cile... jinak pres kooperativni ruseni a protiopatrenim raketa nic nenajde..."

    Někde jsem četl, že Rusové pro vzdušný boj proti stealth letadlům počítají se střelbou salvy 6ti raket s různou formou navádění na jeden cíl. Předpokládám, že by šlo o mix R-77 (s vlastním radarem), R-27 naváděná radarem stíhačky a R-27E/R-73 s tepelným čidlem. Myslím, že s tím by F-35 měla dost problémů. S-35 má dost silný radar, aby zvládla navádět R-27 a tepelným čidlům už dneska stačí jen trocha tepla. Na kratší vzdálenost (10 - 20 km?) by to asi fungovalo dobře.

    Samozřejmě, nejdřív se k ní na tu vzdálenost musí dostat. A navíc v takovém případě má Su-35 zásobu "munice" na dva výstřely (a Su-57 i stroje Mig-29/35 jen na jeden), takže v případě přečíslení jsou na tom dost blbě.

  • omacka
    11:10 05.09.2018

    logiku: Doba pokročila, například ta nová Rezonance-N má fázována anténní pole, to znamená, to jsou elementy ve tvaru X na sledování 90° sektoru jich je 64 (4*16), na jednom radarovém modulu, v celokruhovém režimu 256 elementů, což znamená, že směrování paprsků z jednotlivých elementů je řízené fázováním, a každý radarový modul může pracovat nezávisle. Otázka je, jak to, že ten OTH Rezonance-N pracující v HF, tak jako 29B6, má minimální dosah jen 10km, ne tedy cca 1000km tebou udávaných, protože to musí "lupnout" přes inosféru. Jestli ono to nebude možností fázovat vertikálně úhel vyzařování celého radarového modulu a tím pádem měnit minimální vzdálenost sledování objektů.. Ohledně ECM, vše je zarušitelné i toto, ale v prospektu výrobce máte napsáno "analyze the ECM situation and automatically adjust to the actual ECM conditions.", což může být jen PR, ale také nemusí, vzhledem k možnosti fázovat každý vysílací element, ta odolnost vůči ECM bude řádově větší než bez fázování. K tomu, že to není využitelné pro navedení PVO, to je otázka, co tím přesně myslíte.. Rezonance-N má přímo v názvu od výrobce uvedeno "Radar včasného varování před stealth vzdušnými cíli", dyť je to primárně určené pro začlenění do PVO sítě, tak jak to nemůže být využito pro PVO?? Pro navedení PVO: PLŘS s poloaktivním navedením tak rozhodně nenavedete na cíl a fungovat to samozřejmě nebude, jenže..

    Přesnost určení cíle Rezonance-NE, nikoli horší než:
    vzdálenost: 300m
    azimut: 1,5 stupně
    výška: 1,5 stupně
    rychlost: 1-1,5m/s
    Rychlost aktualizace dat: 1-10s
    Počet sledovaných cílů± 500

    Přesnost určení cíle plně dostačuje pro skryté navedení PLŘS s aktivní RL po datalinku i na stealth cíl, tedy přesněji řečeno do bodu zachycení cíle aktivním radarem PLŘS, ať již z PVO či letounu, pokud má nosič data o cíli neustále aktualizovaná.

    Není radno podceňovat lehce dostupný vysoký výpočetní výkon na všech úrovních a PLŘS s aktivní RL s datalinky, v kombinaci s robustními bezdrátovými PVO sítěmi, které dnes propojují už defakto všechny moderní PVO komplexy a letouny na bojišti. Ta robustnost těchto PVO sítí enormně ještě poroste, protože zde nevyměňujete objemná data: video, fotografie, hlasový přenos, ale na každý cíl v takové sítí je potřeba pro přenos pár desítek bajtů v unifikovaném formátu, což dovoluje velice reálně využít data o vzdušných cílech z různých průzkumných prostředků pro skryté navedení vlastních PLŘS s aktivní RL i na velké vzdálenosti. Nechápu, proč toto tolik lidí podceňuje, přitom je to velice reálný scénář inovativního využití PLŘS s aktivním RL ať již z letounů, nebo PVO komplexů, a to jsme teprve na začátku.

  • madrabbit
    10:54 05.09.2018

    Tak to oživíme :-) F-35 má možnost nosit IRIS-T (resp. testují to), u které je uváděna možnost působení proti přilétajícím raketám. Takže by měla jít i na F-22. Má někdo něco podobného? Od doby "obráceně" zavěšených tuším R-73 před hodně lety je ticho po pěšině. A mít možnost sebeobrany je v tomhle kontextu velmi zajímavá.

  • logik
    10:27 05.09.2018

    Sokrates: máš bod - obě věci budou na F35 integrovaný teprv v budoucnu. Ale v případě reálnýho konfliktu by v případě potřeby to asi netrvalo dlouho (obzvlášť buddy store, kde už je defakto vypracovanej prototyp, JASMM se možná nevejde do pumovnice, takže tam by byl asi trochu problém se stealth).
    Ono v reálu by tam stejně s těma dárkama letěla asi B-2, která má navíc lepší předpoklady na VLO v širšim radarovym spektru.

    Takže na podstatě argumentace to nic nemění, i ale na švestkách jsi mne chytil hezky :-)

  • Sokrates
    06:54 05.09.2018

    logik:
    1. Od kedy majú F-35 inštalovaný "buddy store" a ktorá verzia konkrétne?
    2. Od kedy majú integrované JASMM-ER?

  • UnionPacific
    23:20 04.09.2018

    Dobrý deň mám otazku:koľko baterii S500 by rusi potrebovali na dokonalú ochranu územia po celej dĺžke hraníc? Pokiaľ Pvo ťahá za kratší koniec prečo teda sa práve na nu spoliehajú? Veď s ekonomickej stránky,jedna sa o giganticky drahé systémy...za jednu S500 kúpim 40 kusov su35 ktorých bojova(obranna) hodnota je dohromady vyššia;navyše su mobilnejsie a nečakajú na útok ale môžu sami prevziať iniciatívu...Po je pasívna obrana.

  • logik
    22:41 04.09.2018

    omáčka: Myslím, že o celém Tvém postu nejlépe vypovídá "100000km až 10000 km".....
    Kdyby ses v dané oblasti alespoň trochu orientoval, tak takovou nebetyčnou blbinu prostě nenapíšeš.

    Larry:
    Ono to, že se západ na takovou "megalomanii" vykašlal a neleje do OTH radarů takové prachy má své důvody, možná se budeš divit, ale ten princip a jeho výhody i nevýhody jsou dávno známy i na západě a jsou s jeho výhodama i nevýhodama zkušenosti (např. JORN, AN/FPS-118) - a vojáci v NATO nejsou úplně blbí, aby kašlali na něco, co by jim přinejslo podstatnou výhodu.
    Ony se takové radary staví i na západě, akorát se z toho nedělá superzbraň, protože to žádná superzbraň není, a tak se o nich tolik nemluví.

    To, proč se OTH radarům nepřikládá taková důležitost a proč nedělají ze stealth "technologii na nic" jsou především tyto důvody:

    - tvarové stealth není jediná stealth technologie. Je pravda, že "Stealth" letadlo není proti HF radarům imunní, ale k nějakému snížení detekční vzdálenosti tam dojde a OTH radary nemaj příliš rezervy
    - OTH radary jsou poměrně citlivé na různé "přírodní jevy" jako sluneční bouře, kdy jejich detekční schopnosti prudce klesají, jde si tedy vybrat správné "počasí na útok"
    - OTH radary jdou velmi snadno a levně rušit, HF radary si nemohou z principu dovolit schémata, která vysokofrekvenční radary mohou použít pro odlišení vlastního a rušícího signálu.
    - OTH radary jsou použitelné (právě díky odrazu od ionosféry) pouze v určité vzdálenosti od radaru. Pokud se mi tedy podaří radar zarušit., tak nejsou schopny detekovat blízká (řádově 1000km a blíže) letadla. Tedy k navedení PVO se použít nedají.....
    - a především, OTH radary je velmi snadné vyřadit z provozu

  • Shania
    22:21 04.09.2018
    Oblíbený příspěvek

    Larry: spravne, odhalit, ne sledovat, ne zamerit....

    vsechny ruske palubni radiolokatory, vsechny strelecke, vetsina prehledovych budou mit s vlo cily obrovsky problem...

    to tvoje pdf udava 2-20km rozliseni....

  • Larry
    21:21 04.09.2018

    Pokud se chcete podívat na frekvenční spektrum OTHR používaných ve světě prosím..
    http://www.iarums-r1.org/iarum...
    A věřte že rozhodně nepřeji službám a uživatelům v HF spektru tyhle silostroje
    "on air"
    I monstrum Duga 3 jehož pozustatky stojí u Černobylu byl také OTHR. Doporučuji youtube.
    Trochu informací o OTHR od lidí z IEEE (na rozdíl od diskutujících odborníci na elektroniku)
    http://www.tokenradio.net/Radi...
    I s rovnicí pro výpočet max. dosahu OTHR. Mimochodem nevím, proč diskutují "znalci" kteří neznají radiolokační rovnici a ještě stále meldují ( viz německy "meldung")
    "své pravdy"
    A spolu s s radiolokátory "metrových vln" OTHR jsou techniky na které se NATO vyxralo
    A zatímco vyvíjeli rádobyneviditelné předražené letadla, tohle jsou účinné způsoby a mnohem levnější, jak je odhalit.
    Ať chcete, nebo ne, zní to drsně ale omacka má pravdu.

  • omacka
    20:31 04.09.2018

    Sem zapoměl odkaz na Rezoanci-NE http://roe.ru/eng/catalog/air-...
    a to je mobilní mikrodrobek oproti 29B6, ten má jen vysílací a přijímací antény vzdálené od sebe 300km. Určitě to není všespásné, ale je to minimálně hodně zajímavá technologie detekce velké škály vzdušných cílů na velké vzdálenosti a podpora pro PVO a letectvo a tím končím.

  • omacka
    20:25 04.09.2018

    To samozřejmě přesně netuším, ale podle dostupných záběrů z jeho výstupu je to minimálně v řádu kolem stovky cílů současně, osobně se ale domnívám, že to budou až tisíce cílů současně, proč si to myslím? protože podstatně extrémně menší mobilní exportní verze obdoba "Kontejneru" pro podporu PVO zvládá sledovat současně 500 cílů, podle výrobce.Třeba si ale uvědomit, že dnes je jiná doba ohledně výpočetního dostupnosti výkonu. Tyto speciální OTH radary dalekého dosahu, tak u nich nehrozí nějaký extrémní čas z prodlení ohledně obnovovací doby (i přehledové radary mají obnovovací dobu v řádech několika sekund), tedy obnovovací frekvence na určité typy cílů o rychlostí v rozmezí např X-Y, výšce X-Y může být klidně v řádu několika sekund, pár sekund se sledují cíle s filtrem takovým a pak se to přepne na jiný, a muže se na základě toho vytvářet zajímavá "mapa" o vzdušných cílech v prostoru XY, které se mohou dále filtrovat podle změn trajektorie letu a dalších významných markantů, co připadají do úvahu. Musí tam být nějaká extrémně účinná filtrace cílů a relativně velký výpočetní výkon, kterým se ty surová data z výstupu prohání, protože samozřejmě tam bude kupa falešných cílů, letouny můžete filtrovat nejjednodušeji od pozadí podle jejich rychlosti a výšky. Pokud uvádí, že s tím vidí i startující Cesnu v Holandsku, tak by tam ta filtrace objektů/letounů byla někde od 100km/h, pak by to ale bralo i větší auta jedoucí nad 100km/h na dálnici, takže to ta filtrace bude samozřejmě daleko složitější, těžko říct.

  • Jirosi
    19:47 04.09.2018

    Omačka: Můžeš nám ostvětlit, kolik letadel jsou schopni Rusové sledovat pomocí toho 29B6, protože pokud je jeho oblast působnosti jak píšeš pak se jedná o tisíce strojů a další desetisíce rotačních vrtulí házejících odrazy.

  • omacka
    19:45 04.09.2018

    Nechci tu flamovat, ale ještě jedna zajímavá informace o schopnostech nových OTH 29B6 Kontejner.

    Nové ruské radarové systémy budou pokrývat celou oblast Arktidy, aby odhalily nepřátelské letouny, střely s plochou dráhou letu a lodě na vzdálenostech 1500 až 2000km.
    https://www.gazeta.ru/army/201...

  • omacka
    19:28 04.09.2018

    logik: Opravdu? Jak víš, že F-35 na 2000km+ s OTH neuvidíš.. s běžným určitě ne, ani Voroněž-DM neumí sledovat vzdušné cíle, ten je určen na jiné objekty. Ale 29B6 Kontejner a Rezonance je na to přímo určený, 29B6 pracuje na KV 9.2–19.745 MHz, rychlost opakování pulzů je 50 impulzů za sekundu s modulací FMOP, která podstatně zlepšuje schopnost současně sledovat více cílů na větších vzdálenostech, tedy je to zas jen výkřik ničím nepodložený od boku. Jistě je vám známo na jaká pásma jsou stealth letouny tvarově optimalizované fyzikálně, jak chcete optimalizovat tvarově jakýkoliv letoun, když na něj dopadne rádiová vlna o délce 100000km až 10000 km a on má rozměry 20x20m..?? To proč je tvarový stealth efektivní v určitých radarových pásmech cca (4-40GHz) souvisí právě s délkou radarových vln a velikostí letounu a možností nejvíce exponovaná místa tvarem optimalizovat. Tvarový stealth prostě jen odrazí dopadající rádiovou vlnu pod jiným úhlem než dopadne na povrch a ona se nedorazí do přijímače radaru, podmínka jen je, že dopadající radarová vlna musí být menší než je velikost segmentu tvarového stealthu na povrchu letounu, proto to taky fyzikálně funguje jen v určitých radarových pásmech s délkou vlny cca od 0.30cm do 7.5cm, na kterých se dá efektivně letoun tvarově optimalizovat a výrazně to nezasahuje do aerodynamiky. Vemte si jen, že největší optimalizace tvarovým stealth se dosáhné v pásmu X, rádiové vlny o délce 3.8cm až 2.5cm, a takové pásmo L, které je považované za schopné efektivně detekovat stealth letouny na velké vzdálenosti, tak to má délku rádiových vln 30cm až 15cm.

  • Shania
    19:18 04.09.2018

    Kolt: v dobe kdy budou celit PCA, next gen AAM, laserum a antiraketam...

    ---
    Jediny zpusob jak sestrelit F35 je krmit raketu presnymi udaji i v terminalni fazi o poloze cile... jinak pres kooperativni ruseni a protiopatrenim raketa nic nenajde...

  • KOLT
    19:00 04.09.2018

    Ještě mě napadá – za jak dlouho bude mít Rusko dostatek těch nejvýkonnějších střel? A za jak dlouho budou na AWACSech lasery schopné ty střely likvidovat? Hmmmm.....

  • logik
    17:49 04.09.2018

    Kolt: +1

    Omáčka: 2000 km od cíle vzlétnou F35 a natankují nahoře z tankeru. V tu chvíli - kdy jedna ze dvou F35 bude fungovat jako tanker, mají radius 1000km+ (při jejich cestě zpět už jim může letět naproti tanker, anebo další F35). JASMM-ER, které nesou mají také dosah 1000km+.

    Pomocí OTH radaru max zaznamenáš aktivitu tankeru na 2000km+ vzdáleném letišti (F35 na radaru neuvidíš). Tedy nemáš šanci zjistit nejen kam půjde útok, nezaznamenáš nic, co by Ti vůbec napovědělo, že se nějakej útok chystá.

    PVO nepodceňuju a ruská je na špičkové úrovni, ale PVO opravdu tahá za o hodně kratší konec provazu - bylo tomu tak kdykoli v minulosti a je tomu i teď.

  • KOLT
    16:35 04.09.2018

    omacka, nikdo rozumný ruské systémy PVO nepodceňuje, na druhou stranu mám podezření, že jejich schopnosti dosti přeceňujete. Máte pravdu v tom, že to není jen o jednom systému. Jenže ono ani na straně NATO nejsou "jen" AWACS/tanker/stíhačka ;-)

    OTH radar určitě dokáže vidět civilní letadla v civilním provozu na velké vzdálenosti, jenže v případě konfliktu by ty AWACSy nelétaly jak civilní 707, nýbrž by spustily rušičky a do vzduchu by šly i klamné cíle..... v tu chvíli by přesnost zaměření na velké vzdálenosti šla dolů, takže RH střely by sice mohly být vystřelené "zhruba k cíli", jenže až by přilétly, jejich relativně slabý radar by v tom "bordelu" nemusel vůbec nic najít, protože to, co hledá, by bylo mnohem dál než jeho dosah v rušeném prostředí. K tomu si vemte, že reálný bojový dosah letounů F-35 je větší než teoretický dostřel systémů PVO. Stacionární radary jsou fajn, ale jsou také první na ráně. Momentálně mají Rusové jeden 29B6, časem možná dva či tři. Jak dlouho by vydržely při náporu křižujících střel? A tak dále a tak podobně.

    Nikdo nepochybuje, že by si Rusové připsali na konto nějaké sestřely. A ne málo! Jenže na straně NATO je převaha kvalitativní i kvantitativní...

  • Jirosi
    16:18 04.09.2018

    Omacka: Pokud je AWACS, tanker 400 km daleko snadno zničitelný cíl.
    Tak spoléhání se na statické radary o kterých na rozdíl od těch letadel už dnes víme kde stojí mi přijde trošku "joke". Rychlost stavby je jeden za 5. let. Tedy jak rychle ho budou schopni opět uvést do provozu?

  • mudry.udrzbar
    15:59 04.09.2018

    omacka:

    USA su realisti a miesto bluznenia o ucinych PLŘS s dosahom 300-400km venuju pozornost ucinnym veciam, napr. planuju zaviest bezpilotne tankery MQ-25 Stingray, ktore uz su objednane u Boeingu a planovane zavedenie je o 5 rokov.

    Papier znesie vela preto mozu Cinania kludne zavadzat bars aj balisticke PLRS po vzore balistickych protilodnych striel :) Skutocnu ucinnost si kazdy vie prestavit...

    Pri planovani asi vychazdaju hlavne z moznosti protivnika. A vedia ze ziadne decimovania vykonnymi PLRS im nehrozi. Rozhodne nie od Cinanov, ktori budu mat realny problem aj s letectvom Taiwanu ak zavedie F-16V, lebo realne nic lepsieho sami nemaju. Mozno nejaky prototyp pozliepaneho J-20, do ktoreho nedokazu ani vyrobit motor 4.generacie....Cinske letectvo stoji na derivatoch Mig-21 a aby si neutrhli ostudu aspon v juhocinskom mori, tak museli od Rusov narychlo kupit par Su-35.

    Tolko k uzemneniu F-22 v oblasti okolo Ciny :)

  • Arten
    15:23 04.09.2018

    Nevidím tu môj včerajší komentár, tak ho sem vložím znova:

    Sám som pred mnohými rokmi na Palbe prorokoval, že v momente, keď bude mať LM dostatok objednávok na F-35, tak exportné obmedzenie padne a výroba F-22 sa obnoví. V poslednej dobe sa tieto úvahy objavujú stále častejšie.
    Teraz pôjdem trochu proti sebe, ale na diskusiu sem hodím dve tézy (dúfam, že sa napr. balm zapojí):

    1. F-35 na AA misie plne stačí.
    Keďže drvivá väčšina bojov sa odohráva na BVR vzdialenosti, neexistuje principiálny problém prečo nie. Navyše cvičenia USAF potvrdili drvivú nadradenosť 5 gen. nad akýmkoľvek lietadlom 4. gen.
    Ani v tom VR boji to nemusí byť marné - F-35 vôbec nemá takú zlú obratnosť ako sa traduje (viď info a videa čo dáva pravidelne Shania) a relatívne ľahko sa dá ešte významne vylepšiť:
    - tryskou s meniteľným vektorom ťahu - a teda dosiahnutie plnohodnotnej supermanevrovateľnosti
    - trochu silnejším motorom (ktorý sa aj tak pripravuje) dosiahne schopnosť plnohodnotného supercruise.
    Oproti F-22 bude mať totiž jednú významnú výhodu - dolet.

    2. tým sa dostávame k hybridu F-22 a F-35.
    Zmysel by mal jedine vtedy, ak by sa podarilo významne zvýšiť množstvo vezeného paliva (čo je ostatne v článku spomínané). To je dnes pri 2 motoroch dokonca menšie(!), ako pri F-35 - čiže ideálne zdvojnásobiť. Ako náročné/prevediteľné je toto?
    (Všetko ostatné je "podružné" - stealth povrch z F-35 tam dať problém nebude, radar najskôr už nejaký nový - predsa len aj APG-77 aj 81 už majú +- desaťročie, za sebou a škoda nevyužiť väčší radom, senzory optoelektroniky by mohli byť výzva, ale iste zvládnuteľná, na ďalšie bloky elektroniky F-22 v trupe údajne nejaké rezervy má).
    Len v takom prípade by malo zmysel vyvíjať hybrid, namiesto "vezie F-35 s posílenou AA kapacitou"

    Ďakujem za odpovede a postrehy.

  • omacka
    13:52 04.09.2018

    Aby jste mě pochopily, F-22 je podle mého názoru skvělé letadlo, ale není to všelék, co protivníka musí vždy přečíslit 1:XX protože.. Vždy záleží na taktice každého střetu, místě, celkovém informačním povědomí o krocích protivníka, můžeme to tu modelovat jak chceme, ale pořád to jsou jen předpoklady. Problém USA je, že jim ujel extrémně vlak v dalekodosahových PLŘS a snaží se to teď dohnat, to taková F-22 s PLŘS s dosahem 300-400km to by bylo jiné kafe.. Pracují na tom dokonce. Například nasazení F-22 v oblastech okolo Číny vyžaduje skoro na každé misi tankery, proč se Čína zaměřuje i na vývoj dalekodosahových PLŘS PL-15, protože moc dobře ví, že vyřadit F-22 z vedení bojové činnosti nemusíte jen jeho sestřelením. Když budete schopen s PLŘS o dvakrát tak větším dosahu než vaše PLŘS soustavně decimovat protivníkovo tankovací letectvo, které nejde nahradit za měsíc, tak v případě nasazení F-22 v oblasti okolo Číny je defakto uzemníte.

  • Rase
    13:33 04.09.2018

    Czertik:
    tak nabídka společnosti Locheed Martin není jedinou možností. Hodně aktivní jsou i další přední výrobci letounů - BAE Systems, Boeing a Northrop Grumman. Všechny tyto firmy poskytly Tokiu odpověď na oficiální žádost o informace RFP (Request For Proposals) k programu F-3. Rozhodně tedy budou mít z čeho vybírat a není to jen hybridní F-22 nebo nic. Dle japonských novin Yomiuri Shimbun, ten navrhovaný hybrid mezi F-22 a F-35, by pro Japonsko vyšel na 177 mil dolarů za kus. Japonští plánovači přitom počítali s cenou 133 mil dolarů za F-3.

    http://www.armadninoviny.cz/oz...

  • omacka
    13:29 04.09.2018

    logik: Všechno je to o strategii nasazení armád. Klíčové je jestli předpokládáme ofenzivní/defenzivní činnost např USA/NATO vůči území RF, nebo obráceně RF vůči např území evropských členů NATO, i když odmyslíme nasazení jaderných zbraní, tak v případě působení vůči území RF bude mít USA/NATO extrémní problém průniku jakýmikoliv letouny do hloubky území RF vzhledem ke kvalitativně a kvantitativně jinému konceptu moderních PVO komplexů ve všech kategoriích. Zahorizontální radary 29B6 Kontejner například jsou schopné detekovat civilní dopravní letouny na vzdálenosti i 2200km nad Dánskem (viz odkaz na video výstupu z radaru v Kovylkinu na konci), tento rok se dostaví další radar 29B6. S detekcí AWACS, ELINT, tankery atd.. na tom budou asi jak ?? Rusové dokonce tvrdí, že s tím vidí starty malých sportovních letounů až v Holandsku, což nejde nijak doložit, ale už jen detekce letounů velikosti civilních dopravních na vzdálenostech 2200-2500km je vojensky extrémně zajímavé. Když se mi někde nad Evropou zvednou dva AWACSy do vzduchu letí například tisíc km směrem XY, do toho tankery letící směrem XY, do toho stíhači.. tak z toho lehce dokáží vyvodit možné směry průniků taktického a strategických letounů s velkým časovým předstihem, a mám čas se je pokusit zachytit vlastní PVO a stíhači a nebo se zaměřit na velké "podpůrné" letouny, když takovou útočící skupinu letounů připravím jen o většinu tankerů dalekodosahovými PLŘS, tak i piloti z F-22 se budou muset katapultovat a poslat letoun k zemi, pokud nebudou mít možnost dotankovat ve vzduchu a vrátit se v extrémním případě a nebo to budou muset otočit a konec bojového letu... Proto mluvím o 40N6, klidně si do toho dosaďte další moderní PLŘS dalekého dosahu, co vstupují do služby různě po světě (Pokud je přesnost určení cíle 29B6 Kontejneru v řádech jednotek km, což bezpečně bude, tak s digitálním bojištěm a přes datalinky můžete ty informace použít pro navádění dalekodosahových PLŘS s aktivní RL na velké nemanévrující cíle zcela bezpečně a ještě v pasivním režimu do poslední chvíle, vymýšlet na základě toho přepady z několika směrů v případě dostatku času), tohle má potencionál výrazně komplikovat letecké operace na dlouhé vzdálenosti, kde je velká potřeba leteckých tankerů a dalších "podpůrných letounů", z podstaty to bude extrémně znevýhodňovat útočící armádu před tou bránící se a armády vyloženě expediční. Jsou to tisíce proměnných v každém konfliktu, co rozhodují a smrskávat to jen na kvality jednoho stíhacích letounů, co zlikviduje celou protivníkovu armádu.. co mi to jen připomíná?.. je to dost zavádějící, jen pár pitomých OTH radarů 29B6 dokáže výrazně zvednout úspěšnost postřelování cílů na velkých dálkách s Su-35S/Mig-31BM s R-37M (dosah přes 300km) a Su-57 s Izd.810 (dosah až 400km), Data o cílech z 29B6 nejen dokáží navést stíhače (nic nebrání tomu aby to využili i baterie S-400 či v budoucnu námořnictvo s PLŘS s aktivní RL, pro postřelování cílů s 40N6 s aktivní RL), z podstaty funkce PLŘS s aktivním RL nic nebrání využít ty data o nemanévrujících cílech z 29B6 Kontejner (tankery,AWACS,ELINT,transportní letectvo,atd.) na extrémně velké vzdálenosti. A to existují i jeho zmenšená obdoba mobilní verze Rezonans-N s dosahem do 10 až 1100km. Jen začlenění výnosů z 29B6 a Rezonance-N do PVO sítí dovoluje vytvářet nové taktiky vedení vzdušných bojů a přepadů minimálně velkých podpůrných letounů útočících leteckých skupin na velké vzdálenosti se všemi možnými následky pro ně... https://youtu.be/EiBlQAsIFgs?t... http://i56578-swl.blogspot.com...

  • Czertik
    13:23 04.09.2018

    Doufam ze japonci do toho pujdou a nakoupi co nejvic letounu, prece jenom dostaly by letoun lepsi nez je soucasna f-22 a cinanum je nutne srazit thebinek.

  • StandaBlabol
    11:48 04.09.2018

    to Pla-men,

    ve 20. století došlo k několika konfliktům mezi státy, které jaderné zbraně měly, ale k jejich nasazení nedošlo. Např. v Koreji spolu bojovali ruští a američtí stíhači, rusko-čínský pohraniční konflikt, války a pohraniční střety Pákistán-Indie a naposled bitva mezi americkou armádou a ruskými kontraktory. Nikdy to v jadernou válku nepřerostlo.

    Takže si myslím, že k omezenému konfliktu mezi jadernými velmocemi s nasazením pouze konvenčních zbraní klidně zase dojít může. Například kvůli Spratleyho ostrovům.

  • Miroslav
    11:36 04.09.2018

    Pla-men: Toho sa vôbec neobávam žeby rusáci, amerikánci a číňania by na seba strieľali jadrovými raketami. Aj v prípade víťazstva v takom konflikte dosiahneš čo? Obsadenie mesačnej krajiny bez života s rádioaktívnym spádom? Oni sa vždy dohodnú. My sa nám nestarajte čo robíme v Sýrii a my sa vám nebudeme starať do toho, čo robíte v Tibete, napríklad... Takto sa to robí. A keď sa dohodnúť nedá, tak bojiskom je nejaká tretia krajina. Napríklad Vietnam či Kórea. Nasadiť ZHN je vážna vec a to si nedovolili ani nemci či sovieti za II. svetovej vojny

  • Slavoslav
    11:19 04.09.2018

    Pla-men

    No vidíš a ja si neviem predstaviť, že by niekto kvôli tomu rozpútal jadrovú kataklizmu.

    Ale napr v tebou vymenovaných prípadoch by som si vedel predstaviť lokálny jadrový úder taktickou zbraňou kde by obranca použil naviac na vlastnom území. I keď husto obývaná Čína by s tým mala asi najväčší problém a tá by sa vyhla i tomu.

  • Pla-men
    11:11 04.09.2018

    Slavoslav: Nějak si nedokážu představit , že by se Rusové vylodili na Aljašce, Nebo Číňani zabrali horní Mandžusko a Usa třeba Tibet a nebyla spuštěna jaderná odveta. Já netvrdím , že konvenční zbraně jsou zbytečné, jen že nedojde k jejich plnému porovnání mezi Usa, Ruskem, nebo Čínou

  • logik
    10:41 04.09.2018

    omáčka: kromě výhrad, které tady byly, mohl bys prosím osvětlit, jak budou mít F-22 neřešitelné problémy s 40N6, i kdyby jich rusko mělo tisíc?

    Na jakou vzdálenost detekuje S-400 F-22 a na jakou vzdálenost detekuje Raptor radar S-400? Na jakou vzdálenost je schopna udeřit 40N6 a na jakou vzdálenost např. JASSM-ER?
    PVO bude vždy z principu tahat za podstatně kratší kus provazu: má kratší bojový radius a z principu nemá iniciativu....

  • Slavoslav
    10:33 04.09.2018

    Bolo by dobré si uvedomiť, že nik si nechce tie ukradnuté miliardy užívať v jadrovej pustatine a teda aj v prípade veľkej trojky budú strategické jadrové zbrane použité len ak by niekoho zahnali do úplného kúta. A to strata nejakého územia nebude

  • Pla-men
    10:17 04.09.2018

    Bylo by dobré si uvědomit, že k žádnému nasazení klasických zbraní v případě konfliktu velké trojky nedojde. To ke slovu přijde jaderná triáda. Konvenční zbraně jsou určeny k zástupným konfliktům, popř válkám malé intezity. Neboli k přímému porovnávání nedojde.

  • StandaBlabol
    10:11 04.09.2018

    to Omacka,

    a kde se těch 1000 - 2000 40N6 vezme? I letos (jako spoustu let předtím) je možné se o ní dočíst jen to, že co nevidět bude dokončeno její testování a pak začne sériová výroba. A i pak jich nejspíš nebude moc, protože Rusko zavádí prakticky všechny nové a drahé zbraně do výzbroje jen v minimálních počtech (Su-57, Mig-35, Armata, Kurganěc, atd., atd.) Občas jen zírám, jak je ruská propaganda úspěšná a kolik lidí považuje některé zbraně za reálně existující, vyráběné a ve službě. 100 - 150 Su-57 a 1000 - 2000 40N6 je sci-fi.

    Teď je to pořád 178 F-22 vs. 2 Su-57 (zatím ve výrobě) a 0 40N6.

    to Svang,

    četl jsi vůbec ten článek? Američani chtějí další stíhačky ne kvůli tomu, že F-35 nestačí na Su-35 nebo Su-57. Problémem je rychle sílící letectvo Číny. Američani potřebují víc letadel a výroba F-35 nestíhá. Proto nejspíš dojde k objednávkám dalšího letadla. A výrobci F-15/16/18/22 se logicky předhánějí s nabídkami. Z těch možností mi dává největší smysl F-16 (low cost) nebo F-22 vylepšený o technologie F-35 (absolutní high end).

  • Marw
    09:37 04.09.2018

    Omacka - je ti jasne ze porovnavas pocet nosicov zbrane (F-22) vs pocet zbrani (40N6)?

    Inak to ze F-22 a F-35 ma v boji proti lietadlam 4+ generacie znacnu prevahu nevychadza z porovnavania RCS ale vysledkov simulovanych bojov, ako napriklad v ramci Red Flag. Mozeme sa bavit aku to ma vypovednu hodnotu ale rozhodne to nie je urcene na zaklade pomeru RCS (kde by potom F-22 muselo mat prevahu dva az tri rady).

  • Rase
    09:35 04.09.2018

    Jirosi:
    "zásah potopená". LM je soukromá firma, vycítili šanci zužitkovat F-22 a tak jej nabízejí i USA. Třeba se vláda nechá uchlácholit a podpoří je, nebo taky klidně ne. Osobně bych si spíš vsadil, že dál pojedou směrem F-35 + letouny 6. gen (jeden typ pro letectvo druhý pro námořnictvo). Nikdo ve vládě podosud neřekl, že povolí prodej F-22 zájemcům z řad spojenců. Zákaz myslím pořád trvá a LM jen tak sonduje terén - zda by o ten hybrid byl vůbec zájem a kde.
    Pokud japonci dají přednost spolupráci s Brity na Tempestu, tak by to bylo zajímavější. Jednání už probíhají a japonci si ho klidně můžou upravit a pojmenovat "Zero" :-D

  • KOLT
    09:32 04.09.2018

    omacka, tak pokud jde o situační přehled o bojišti, vítězí F-35. Pokud jde o schopnost poradit si bez externích zdrojů (SIGINT, AWACS, atd.), opět vítězí F-35. Dokonce i nad F-22. Furt jsou na tom ty mrchy americký líp, než kdokoliv jiný ;-) I než Evropa, což mě dost se*e :-(

    5. generace není jen o stealth, ale je právě hodně o situačním povědomí, o získávání informací z co nejvíce zdrojů, jejich vyhodnocování pomocí pokročilých algoritmů a předávání lidskému operátorovi v přehledné podobě, o rozhraní člověk-stroj, atd.
    A v tomhle je holt F-35 hodně napřed, minimálně nad západními stroji 4. generace, kde to srovnání už dneska existuje nejen od USAF (Norové, Italové ani Izraelci o "nedostatečných výkonech" či "malém technologickém náskoku" rozhodně nemluví, naopak). Ona je v tomhle F-35 i dost napřed oproti F-22, přičemž upgrady jejích schopností běží podstatně rychleji než u F-22 (jednak se vývoj rozpouští v mnohem větších počtech, jednak je její SW architektura navržená více modulárně, jednak je psána v "rozumnějším" jazyce, takže prostě není problém sehnat dostatek vývojářů).

    Moc mi není jasné, proč by F-22 s avionikou F-35 musela být o tolik horší, než originální Raptor. Jasně, asi by měla horší některé subsystémy (radar), ale právě schopnosti datové syntézy ap. by měla na vyšším stupni. Rozhodně by to nebyl snadný soupeř ani pro F-22 (to ona ostatně prý není ani F-35).

  • Shania
    09:31 04.09.2018

    omacka: rusove maji problem vyrobit i r-77-1, vsechno vykonejsi maji doslova k dispozici v malych poctech... a budou dlouho muset pouzivat r-27... jeste hodne dlouho...

    Ani u 40N6 nepocitej s tisici ks, pokud vubec tak jich budou mit jen par na baterii, pro doplneni mene vykonnych strel.

  • Jirosi
    09:02 04.09.2018

    Omačka: "roč by měl mít F-22 automaticky převahu např. 1:10 nad Su-57, nebo jiným moderním strojem od 4++, tyhle čísla jsou vycucaná z prstu,"

    "Nikdo nerozporuje současné počty,"

    Rozporoval si počty. Stejně jako ten na kterého reagoval první příspěvek o nutnosti tisíců F35.
    Kolik hodin trvá přesunout střely 40N6, třeba o 100km jinam. Nemyslím si, že letadla na ně budou čekat. A opravdu může "rusko/čína" dnes nasadit vše proti jedinému nepříteli?

  • omacka
    08:41 04.09.2018

    Jirosi: zase střet nad Atlantikem? Nikdo nerozporuje současné počty, ale jistě uznáte, že vývoj pokračuje.. Na co tady ale upozorňuji je, že nemůžete porovnávat jen letouny ve "vzduchoprázdnu" 5 gen vs 4++ a méně, ale hlavně jejich PLŘS s aktivním RL, které umožňují s využitím externích informačních zdrojů vést úplně nové druhy taktik vedení vzdušného boje na velkých a středních vzdálenostech. Kdo to chce vidět, vidí to, kdo nechce zůstává ve svých vzdušných bojích uprostřed prázdného atlantiku. Teď vám načrtnu jednu nepěknou věc.. "197 vs 20(12)?" 197 vs cca 1000-2000 40N6? Bez modelace konkrétního střetu, útočná obranná strategie, je to cucání jen z prstu. Při obranné strategii bude mít sakra velký problém s 40N6 i těch 197 F-22. Nejde to vidět vše tak černobíle, na to se tu snažím upozornit při "tahání různých zaručených čísel z klobouku".

  • Jirosi
    08:08 04.09.2018

    Omačka: 197 vs 20(12) ?

  • Jirosi
    08:07 04.09.2018

    svang: Zaregistroval si, že USAF nemá vydaný požadavek na tento stroj. Ale že je to iniciativa soukromé firmy LM, jak uplatnit znovu už vyvinuté technologie?

  • omacka
    08:04 04.09.2018

    Proč by měl mít F-22 automaticky převahu např. 1:10 nad Su-57, nebo jiným moderním strojem od 4++, tyhle čísla jsou vycucaná z prstu, kdy někdo na základě porovnání neověřitelných RCS hodnot dvou letounů, s tím, že jej má F-22 10x nižší (což je i pravděpodobné) vyvozuje, že bude mít automaticky úspěšnost nad protivníkem 10x větší, z ničeho jiného tyhle čísla nevychází. Strašně se to zjednodušuje, i stroje 4++ s dobrou taktikou vedení dalekého vzdušného boje, informačním povědomím o bojišti z jiných senzorů dalekého dosahu (sloužící defakto jen jako platforma - nosič / odpalovač PLŘS i s výrazně lepšími parametry než má k dispozici protivník, podle údajů jiných průzkumných senzorů). Taková PLŘS o větším dosahu než americké PLŘS (toho času AIM-120D), s aktivní RL může prakticky lehce ohrozit stealth letouny, nebo nad nimi získat aspoň velkou výhodu v kinetických vlastnostech svých PLŘS na kratší vzdálenosti (max. dosah např. AIM-120D). Přijde mi někdy, že spousta lidí nechápe, že letoun protivníka XY nesestřelí jen jeho lepší hodnota RCS, i když tomu může při vhodné taktice hodně napomoci, ale hlavně celkové informační povědomí o bojišti. To co se zde popisuje většinou je, střet dvou stíhacích leteckých uskupení, nebo letounů uprostřed Atlantiku, bez externích informačních zdrojů.., takto to nikdy probíhat ale nebude. Stejně klíčové parametry jako např. RCS jsou dnes klíčové parametry moderních PLŘS, který ten sestřel musí taky fyzicky zrealizovat. Proč mají USA asi takovou obavu z čínských Su-35S v kombinaci s novou dalekodosahovou PLŘS PL-15 s aktivní RL..? Co dělá letouny 4++ výrazně nadřazené nad předchozími generacemi? Není to jen výrazně lepší radar a elektronika na palubě, ale využití digitálního bojiště (celkové dostupné informační povědomí), zasíťování a propojenost většiny pozemních/vzdušných průzkumných platforem (PVO,AWACS,ELINT,SIGINT).. Co se asi tak stane, když vyřadíte vzdušné klíčové uzly těchto sítí (AWACS,ELINT,SIGINT letouny, co slouží i jako výkonné retranslační stanice pro letecká uskupení v "blízkém" okolí).. výrazně "oslepíte" i letouny 5 generace v situačním povědomí..

  • Miroslav
    06:41 04.09.2018

    Svang: Baviť sa teraz o kvalite SU-57, ktorá je vyrobená len v niekoľkých predprodukcných exemplároch je úplne irelevantné. Dokonca, aj v prípade, že by sme takú informáciu mali, tak zatiaľ to na sériovú výrobu nevyzerá (možno si zachytil informácie, že Rusi na výrobu a masívne zavádzania SU-57 a Armaty nemajú peniaze a budú nakupovať len SU-30/35 a T-90). To ako keď raz do CS má talent prišiel taký starýco, čo mal na papieri napísané čo všetko dokáže ale nič neukázal

  • svang
    05:44 04.09.2018

    Tak jedno je zcela jasne, technicky naskok F-35 nad ostatnimi zememi neni od sameho zacatku seriove vyroby takovy, jak se puvodne predpokladalo. Proto je nutne znovu urychlene zainvestovat velke penize do vylepsenoho typu letadla 5. generace misto toho, aby se vyvoj a testovani ubiraly smerem k nove generaci 6. Soucasne to svedci o tom, ze si USAF uvedomuje vyspelost Su-35 a Su-57 a ze to rozhodne nebude jenom rezavy srot s amaterskou elektronikou a slabymi radary, jak se na zdejsim foru s velkou oblibou traduje. Jinak by Americani tenhle ekonomicky-narocny ukrok stranou proste nedelali.

  • Jirosi
    23:22 03.09.2018

    strikehawk:"A co je horší než F-22, nemá šanci obstát proti Su-57. Současná strategie tedy přečíslování protivníka tisíci F-35 je z toho pohledu správná. 100 nebo 150 bohatyrskych Su-57 proste neobstojí proti tisícovce F-35 i kdyby měli ztráty 3x nižší."

    I kdyby těch Su 57 měli Rusové 20x ... tak ty F 22 budou mít převahu 10:1... Tedy F35 na vyřazení SU 57 nebudou potřebovat ještě dlouho...

  • Rase
    22:26 03.09.2018

    strikehawk:
    pro USA by bylo nejlepší, uvolnit vše potřebné pro zahájení výroby hybridu a zkoordinovat, aby se několik významných spojenců složilo a zafinancovali to sami - s výrobou doma atd. Tedy 2-3+ zákazníci. Tyto státy potřebují nástupce F-15 a podobně, tam F-35 pokulhává (což je jasné), přeci jen F-35 nahrazuje F-16, Harriery a podobné speciály. USA zkrátka směřují k tomu, mít F-35 jako tahoun a letoun 6. generace jako plnohodnotný stíhač (těžší stroj). F-22+ by pro ně byl krok zpátky, nebo jen jako nouzové eso v rukávu, pokud by se nový letoun zdržel, tak můžou chrlit tohle. Bavíme se o roce 2030-2040, v té době bude USA potřebovat něco lepšího, pro spojence ale pořád super letoun i ten F-22+. Řekněme ale, že v roce 2045+ už na tom bude schopnostmi jen jako lepší průměr - nic oslnivého.

  • StandaBlabol
    22:20 03.09.2018

    Strikehawku,

    to si děláš legraci ne?

    1) Nějaký podklad pro údajnou "frustraci" z F-35? Lehký jednomotorový F-35 prostě nabízí menší výkony než těžký F-22. Stejně jako ve 4. generaci F-16 nedosahoval výkonů F-15. Těžko to někoho může překvapit.

    2) Kombinace těžkého a výkonného F-22 s novějšími technologiemi F-35 naopak může znamenat, že nová F-22 bude výrazně lepší než původní série za začátku 21. století.

    3) Su-57 je nepodařený projekt, který Rusko postupně pohřbívá. V současnosti jsou objednány 2 (slovy dva) kusy. A do roku 2023 jich přibude max. 9. Možná. Nevím, kde by se jich vzalo 100 nebo 150 kusů. Možná někdy za 15 - 20 let, pokud je někdy dokončí a začnou vyrábět v sérii. Proto bych byl taky velmi opatrný v tom, co se mu může nebo nemůže rovnat. Podle samotných Rusů nenabízí o moc víc než Su-35. A to je pořád jen těžký a výkonný letoun 4. generace. Ekvivalent F-15X.

  • strikehawk
    22:10 03.09.2018

    Balm

    Díky za obsáhlou odpověď. Můj dotaz byl trochu kousavy ale nebyl myšlen zle.
    To co popisujete ale souvisí s vnitřní konstrukci a materiálovými technologiemi nikoliv primárně s aerodynamickou koncepci a řešením která tedy skutečně je praci Jaku. Z veřejných zdrojů je ostatně známo ze Jak dostal za kompletní technickou dokumentaci 77 mil v rámci vyrovnání.
    Jak byla spolupráce zpětne hodnocena u Alenia a jak vy osobně hodnotíte koncepci Jaku (kterou převzal M346).?

  • strikehawk
    22:00 03.09.2018

    Na celou kauzu je třeba nahlížet v geopoliticko-ekonomickém kontextu. Iniciativa evidentně vychází ze dvou zdrojů: a) od samotného výrobce a za b) klíčových spojenců evidentně nespokojených s výkony F-35 ve stíhací roli tzn Japonska, Austrálie možná i Izraele.
    Tyto země byli a jsou stále více frustrovany neochotou prodat F-22A v minule době a skutečnými schopnostmi F-35 kterými jsou vyzbrojovány a které mají možnost testovat.
    Obzvláště první dvě země musí čelit impozantnimu vzrůstu schopnosti Činy a jejich dvou nebo tři programu letadel 5. Gen
    Pro obě země by tedy tento hybrid znamenal citelné zvýšení schopnosti.

    Nikoliv však pro USA protože hybrid F-22/F35 by byl horší než původní F-22 a stejně dráhy nebo spíži dražší. A co je horší než F-22, nemá šanci obstát proti Su-57. Současná strategie tedy přečíslování protivníka tisíci F-35 je z toho pohledu správná. 100 nebo 150 bohatyrskych Su-57 proste neobstojí proti tisícovce F-35 i kdyby měli ztráty 3x nižší.
    Zde je patrna snaha soukromého výrobce preklopit výrobu a prodat USAF něco drážního protože F-35 je pod politickým tlakem a cena dramaticky klesá (pro USA)

  • balm
    21:59 03.09.2018

    @strikehawk

    Bohužel se mýlíte ve svých nejen ve svých předpokladech, ale též v závěrech. Letoun od počátku vznikal v souladu s dohodami ruské konstrukční kanceláře Yakovlev a italské Alenia (dnes Leonardo) s předem stanovenou zodpovědností vývoje jednotlivých segmentů. Ruské konstrukční kanceláře nemají tak bohaté zkušenosti s technologií přesné výroby kompozitních materiálů, jejichž vývoj a výrobu zastřešila italská AA. Od roku 2000 se po velkých neshodách obou partnerů vývoj zcela osamostatnil (prakticky došlo k osamostatnění o tři roky dříve) a dále byl rozvíjen výhradně v Itálii, která převzala hlavní konstrukční prvky draku letounu, které vyvinula konstrukční kancelář Yak pro společný prototyp. Bohužel, se vyskytlo mnoho technicky nedokonalých řešení (jeden z mnoha důvodů rozpadu spolupráce) a letoun přes svou vnější podobnost s ruskou verzí, disponuje zcela odlišnou vnitřní redukovanou konstrukcí s maximálním použitím odlehčených kovových dílů vyztužené kompozitními materiály. Největší rozdíly najdete pod pláštěm křídla, protože jde o zcela originální konstrukci, která nám umožnila odstraní přebytečný hlavní a pomocné nosníky křídla (redukováno na tři hlavní a dva pomocné) s lepenými tlakovými přepážkami s použitím dlouhých uhlíkových vláken s doplňkové BMI technologie (odolnost proti reakcím s palivem) a tlakových lepených spojů pro zvětšení mokrého křídla. To se psal rok 2005 a letoun ještě neměl finální konstrukci, protože při testech prototypu došlo ke srážce se špačky a celá konstrukce se ukázala jako velmi neodolná proti rázovým vlnám a proražení náběžných klapek. Málem došlo k havárii a tělesné fragmenty se dostaly až do prostoru nádrží. Proto bylo rozhodnuto (ještě ve starém aerodynamickém tunelu) přehodnotit celé matematické modelování a upravit celou konstrukci mechanizace náběžné hrany křídla - klapky a vlastní konstrukci klapek, pro které bylo potřeba najít odolnější a elastičtější uhlíkový kompozitní materiál s polyimidovými vrstvami odolných proti zahřívání (nejen tření, ale i elektromagnetické vlny měnící se na kinetickou energii) . Nově byl změněn kompozitní potah hlavních a podélných nosníků křídla, které dostaly nové elastické kompozity kombinující dlouhá a krátká vlákna (odolnost proti rázovým vlnám při zachování stejné hmotnosti). Dále bylo potřeba předělat mechanizaci, která se nově ukrývá pod titanovými chrániči a zcela nové klapky náběžné hrany. Od původně zamýšleného skelného kompozitu se upustilo mnohem dříve, než letoun vůbec vzlétl, ale nepočítalo se s nárazem více ptáků současně na velmi malou plochu. Tehdejší matematické modelování s takovými scénáři nepočítalo a používala se simulace těles v tunelu společně s modelováním. Z kritických nedostatků by se dala sepsat kronika, ale od toho jsou prototypy a před-sériové letouny, které musí nedostatky konstrukce a počítačového modelování odhalit dříve, než se letoun dostane do sériové výroby. Právě redukce dílů umožnila instalovat výkonnější avioniku a systémy, které by jinak velmi negativně ovlivnili zamýšlené letové parametry. Taktéž byla zahozena konstrukce ovládacích ploch a stabilizátoru, který musel být zásadně přestavěn (změna aerodynamických vlastností), vývoj musel zohlednit změny těžiště a vyvinout nové tvary ovládacích ploch a stabilizátoru, které jsou stavěné též s využitím redukce kovových součásti kombinovaných s kompozity (pevnější, flexibilnější a odolnější proti únavovým trhlinám kovových materiálů) potažené odolným kompozitem ze skelných vláken.

    O rozdílech by se dalo vyprávět velmi dlouho zcela mimo přesah obecné diskuze, avšak činit závěr na základě vnější podobnosti nelze. Oba letouny se konstrukčně odlišují a pokud se nepletu, ruské konstrukční kanceláře s kompozitními materiály stále neumí pracovat a používají problematické skelné vlákna a tradiční rozebíratelné kovové konstrukce, které nejsou tak náročné na technologii výroby a kompletace.

    Je mi líto, že jsem Vás zklamal při představě, že jsme seděli s nohami na stolech a nechali práci na rusech.

  • raziel87
    21:54 03.09.2018

    a Miroslave, ani súdruhovia to nejebali tak jak píšeš. Mig-29 vzešel z projektu "9 - devyatyy", sice probíhaly práce i na těžké verzi Mig-29 spadající do kategorie TPFI, která vycházela jak ty píšeš t T-10, ale......těhle odbočujících projektů je při každé soutěži několik, takže popisovat to tak, že sověti teprve po hořkém prozření, kolik bude sériový Su-27 stát, dali zelenou LPFI, low-cost 29. To bylo rozhodnuto v roce 1971, definitivně, na konci 60 let se to tušilo. Přijde ti to u USA a SSSR jako opožděné plánování? mě ani náhodou

  • StandaBlabol
    21:51 03.09.2018

    Miroslave,

    bylo to trochu jinak. Ano, Su-27 i Mig-29 byly výsledkem programu PFI, který se postupně rozdělil na těžkou (Su-27) a lehkou (Mig-29) větev. Ale T-10 byl první "pokus" o Su-27 a s Migem-29 neměl nic společného. Navíc T-10 se moc nepovedl, jeho výkony vycházely hůře než F-15 a proto se musel předělávat. Proto taky Su-27 nabral zpoždění a Mig-29 byl zaveden do výzbroje dříve. Celá ta historie byla kdysi velmi podrobně popsána v několika číslech APKR.

    Jinak nevím, co myslíš tím, že vrátili šanci Mig-29? Nejnovější Mig-35 bude vyroben v počtu 6 kusů v příštích 5ti letech, zatímco výrobní série Su-30/34/35 čítají stovky kusů. A většina komentářů se shoduje, že Mig-35 bude zaveden do výzbroje jen proto, aby měl aspoň nějakou naději na export. Podle mě je neštěstím jeho dvoumotorová koncepce, díky které je cenově prostě příliš blízko Sůčkům. Jednoduše nabízí mnohem méně muziky za trochu míň peněz.

    Navíc Suchoj rozpouští vývojové náklady do velkého počtu kusů, zatímco Mig vyrábí v posledních letech jen pár Mig-29 pro Egypt, 6 x Mig-35 pro Rusko a několik námořních Mig-29K. Ani bych se nedivil, kdyby po započítání nákladů na vývoj vycházel jeden Mig dráž než jedno Sůčko...

  • raziel87
    21:44 03.09.2018

    Dobře bobře :-) ale stejně, pořád to stylizuješ do role, že USA na něco přišla AŽ,
    když se ukázal provoz Eaglu jako moc nákladný. Tak to ale není.

    Sprey, Ricccioni, Boyd, Myers - ti neustále lobovali za lehké a LEVNÉ projekty pro stíhače USAF. A vzhledem k jejich armádní šarži měli sakra do čeho pískat.
    S LWF se pro potřeby USAF počítalo od půlky 60. let, jak sám píšeš i jako důvod pro náhradu Starfigherů pro spojence v Evropě. Moc nesouhlasim s tím, že to v "pláne nebolo"....já bych řekl že bolo a že byly karty vrženy několik let předtím, než se o LWF dozvěděla v roce 1971 veřejnost

  • Miroslav
    21:27 03.09.2018

    Raziel: V ZSSR hľadali súdruhovia nový moderný stroj vhodný na masovú výrobu. Vyberalo sa z dvoch variant a to ťažký a ľahký pričom obe varianty vychádzali z jedného prapredka T-10. Mimochodom, to pozadie vzniku SU-27 a MiG-29 je tiež hodné samostatného článku. Súdruhovia si vybrali SU-27. Až keď zistili, že precenili svoje ekonomické možnosti a američania zavádzajú okrem F-15 aj F-16, až potom sa rozhodli, že sa bude nakoniec vyrábať aj MiG-29. Pôvodne to v pláne nebolo. Američania totiž rovnako zistili, že stavať na F-15 sa nedá (F-15 bola vo svojej dobe drahá a nie univerzálna záležitosť). Američania však mali ľahšie rozhodovanie lebo F-16 bol stroj určený ako lowcost pre spojencov. V USA sa veľmi nerátalo s jeho zavedením do USAF.

    Hľadáš v mojich slovách niečo čo tam vôbec nebolo.

  • raziel87
    21:04 03.09.2018

    Mimochodem - Boeing model 908-909 z programu LWF byl můj dětský vlhký sen

  • raziel87
    21:01 03.09.2018

    2 Miroslav

    to se poměrně šeredně pletete. Po tom co se sověti dozvěděli, že program F-X vyhrál McDonnell Douglas (psal se rok 1969 :-), spustili vlastní program Perspektivnyi Frontovoi Istrebitel, kde se záhy usoudilo, že je rozumné projekty rozdělit na těžký T-10(Su-27) TPFI a lehčí, frontovou verzi LPFI. Pořád jsme Miroslave hluboko v 70. letech, asi v 71.

    A F-16? Miroslave, vždyť to byl předem připravovaný program - LWF- ACF (Light Weight Fighter), od poloviny 60 let. Ofiko také snad od roku 1971. Sověti i američani jeli v podstatě stejnou písničku. Akorát že Falconu zůstal jeden motor. Píšeš to tak, že něco zjišťovali za pochodu - ani náhodou.

  • GAVL
    20:40 03.09.2018

    Očekávám zavedení dalších F-22 doladěných poznatky z vývoje spojeného s F-35.
    F-35 i ty nyní zaváděné do výzbroje budou prodány evropským členům NATO a dalším tzv. spojencům USA.

  • Jirosi
    20:29 03.09.2018

    Miroslav: Proto si k F-22 vymysleli F-35, která už je cenově v kategorii lidový stíhač.

  • Miroslav
    20:22 03.09.2018

    Jirosi: Otázka je, či má aj taká bohatá krajina ako USA na to, aby si dovolila mať letectvo zložené len z najmodernejších a najdrahších strojov. Nevynímajúc fakt, že USAF potrebuje mať v operačnej spôsobilosti stovky a tisíce strojov. Raz sa už pokúšali o to, že letectvo bude stáť na F-15. Potom zistili, že ide o veľmi drahé riešenie a tak prišla na svet F-16. Sovieti tiež pôvodne chceli len SU-27 ale nakoniec od toho upustili a vrátili šancu projektu MiG-29

  • strikehawk
    20:04 03.09.2018

    Balm

    Nejsem přímo z oboru aerodynamický ale materiálového inzenyrstvi proto se předem omlouvám za možná hloupou otázku ale na čem jsi strávil 17 let svyho mládí u M346 když letadlo jako takove bylo vyvinuto u Jakovleva a pouze placeno Italy.
    Ostatně obě letadla ( Jak 130 a M346) jsou si podobná jak vejde vejci

  • Miroslav
    19:50 03.09.2018

    Z pohľadu ekonomickej, technologickej, kvalitatívnej aj kvantitatívnej efektivity by bolo asi najlepšie čo najviac unifikovať výzbroj na 2 základné zložky, a to: 1/ Stíhačky 5. generácie z dôvodu technologickej prevahy a kontinuálného vývoja a 2/ Tieto doplniť jedným druhom lacného stroja typu F-16 ktorý dokáže naplniť kvantitatívny aspekt. Tieto stroje ponúkať spojencom čím sa jednak zvýši ekonomická a politická závislosť a jednak zníži konečná cena. Živiť Flotilu F-15/16/18/22/35 je podľa môjho názoru vysoko neefektívne.

    Fakticky rusi toto predvádzajú už desaťročia kde vlajkovou loďou letectva je SU-27/30/35 a úlohu lowcostu pre vývoz a početné stavy majú MiG-29.

  • dusan
    19:29 03.09.2018

    Rase

    Amíkov obnovenie linky nemusí stať nič. Japonsko, Tchaj-wan a veľa iných štátov si radi zaplatia obnovenie výroby aby sa dostali k moderným strojom, lebo vlastný vývoj by ich i tak stál x-krát viac a bez garancie úspechu ...

    Amíci by si len doplnili flotilu F-22 za výrobnú cenu.

  • Arten
    19:18 03.09.2018

    Ja sám som pred mnohými rokmi na Palbe prorokoval, že v momente, keď bude mať LM dostatok objednávok na F-35, tak exportné obmedzenie padne a výroba F-22 sa obnoví. V poslednej dobe sa tieto úvahy objavujú stále častejšie.
    Teraz pôjdem trochu proti sebe, ale na diskusiu sem hodím dve tézy (dúfam, že napr. balm sa zapojí):

    1. F-35 na AA misie plne stačí.
    Keďže drvivá väčšina bojov sa odohráva na BVR vzdialenosti, neexistuje principiálny problém prečo nie. Navyše cvičenia USAF potvrdili drvivú nadradenosť 5 gen. nad akýmkoľvek lietadlom 4. gen.
    A ani v tom VR boji to nemusí byť marné - F-35 vôbec nemá takú zlú obratnosť ako sa traduje (viď info a videa čo dáva pravidelne Shania) a relatívne ľahko sa dá ešte významne vylepšiť:
    - tryskou s meniteľným vektorom ťahu - a teda dosiahnutie plnohodnotnej supermanevrovateľnosti
    - trochu silnejším motorom (ktorý sa aj tak pripravuje) dosiahne schopnosť plnohodnotného supercruise.
    Oproti F-22 bude mať totiž jednú významnú výhodu - dolet.

    2. tým sa dostávame k hybridu F-22 a F-35.
    Zmysel by mal jedine vtedy, ak by sa podarilo významne zvýšiť množstvo vezeného paliva (čo je ostatne v článku spomínané). To je dnes pri 2 motoroch dokonca menšie(!), ako pri F-35 - čiže min. zdvojnásobiť. Ako náročné/prevediteľné je toto?
    (Všetko ostatné je "podružné" - stealth povrch z F-35 tam dať problém nebude, radar najskôr už nejaký nový - predsa len aj APG-77 aj 81 už majú +- desaťročie, za sebou a škoda nevyužiť väčší radom, senzory optoelektroniky by mohli byť výzva, ale iste zvládnuteľná, na ďalšie bloky elektroniky F-22 v trupe údajne nejaké rezervy má).
    Len v takom prípade by malo zmysel vyvíjať hybrid, namiesto "vezie F-35 s posílenou AA kapacitou"

    Ďakujem za odpovede a postrehy.

  • Proxy
    18:57 03.09.2018

    Jak už jsem říkal předtím, profesionálové o jejich zaměření asi těžko diskutují na „mainstream“ stránkách, kam laici chodí pro základní informace a rady, respektive člověka omrzí číst dokola stejné dotazy nebo nesmysly. Například účetní mají moderovanou, hlídanou FB skupinu, aby nováčci po maturitě někomu neradili nesmysly apod. Plus kdo dělá, nemá čas klevetit. Tady neexistují profily uživatelů, ale „balm“ mi zrovna nepřijde jako typický příklad diskutujícího na AN. :)

  • logik
    18:45 03.09.2018

    raziel: Tak např. výpočet "stealth" v 96 je rozhodně tak výpočetně náročný, že ani v 90tých letech nebylo dostatek prostředků na výpočty.
    A na simulaci a výpočty supersonické aerodynamiky není dostatek výpočetních prostředků ani dnes.

  • logik
    18:41 03.09.2018

    balm: Což takhle místo přesvědčení o tom, jak jsou všichni blbí, se snažit trochu pochopit, co chtěj vyjádřit, i když to třeba nevyjádří přesně. Nevím, na co narážíš, ale vzhledem k tomu, že to je nedávno, co jsem zde tvrdil, že přebudovat inlety Su-57 na stealth není taková sranda, jak si někteří představují, tak nevím, proč si myslíš, že mám představu, že je motor za motor zaměnitelný 1:1.

    Ta "zástavba" motoru může být jak zabudování motoru - což samozřejmě může vést k nutnosti podstatné změny v draku letounu, tak ale i tím, že se technologie z jednoho motoru transferují do toho druhého. A ta druhá možnost, obzvlášť, když jde o motory od jednoho výrobce, které navíc většinu technologií sdílejí - zas takový problém není a u stíhaček je poměrně běžná. Navíc F-119 a
    F-135 jsou technologicky velmi podobné motory, což by mělo transfer technologie ještě urychlit.

    Samozřejmě, neudělá se to za týden, ale furt je to věc, která se udělá řádově rychleji, než je vývoj nového letounu nebo i vývoj nového motoru, což byla podstata příspěvku....

  • raziel87
    18:40 03.09.2018

    Jirosi, člověče mě nezajímá, nad čím špekulujou japonci. Přestaň mi podsouvat svoje irelevantní teze, já se bavim o zajištění air superiority pro USA v příštích 30 letech.

    Co chceš jako simulovat, co nešlo nasimulovat v roce 1996? napadá tě snad nějaká
    další veličina, před 20 lety neznámá, s kterou musí při aerodynamickém výpočtu SW počítat? tohle nemá nic společnýho s počtem polygonu na 3D objektu

  • Jirosi
    18:28 03.09.2018

    raziel87: Japonci řeší zda vyvinou nový letoun, tedy těžko dle požadavků 80/90. let, nebo si pořídí zastaralejší koncepci F-22, která ale vychází z požadavků 80/90. let.

    Přitom možnosti dnešních počítačů a tím i složitost simulovaní požadavků je trošku jinde než v době vývoje F-22.

  • logik
    18:27 03.09.2018

    alea:
    ad 1) Ano, je dosti pravděpodobné, že ani radary F22 nejsou schopny detekovat stealth letoun na více než desítky kilometrů, nebo pozemní radary na (to trochu odhaduju) řádově 100 km.

    ad 2) Takže se jako ozbrojené síly USA mají spokojit jen s defenzivními schopnostmi??? Nebo jaks to myslel???

    ad 3) Čína se může rozhodnout a sekat J-20 jako cvičky. Co v takovém případě USAF udělá? Zahodí zrovna nakoupené F-15 a rychle půjde vymýšlet nástupce Raptoru?

    Vím, že USA nemáš rád, ale zkus prosím rozlišovat co bys chtěl, a co je pro USA výhodné....

  • Sokrates
    18:21 03.09.2018

    balm: "Zlomit hůl nad diskuzemi" nie je zrovna najšťastnejšie rozhodnutie, pokiaľ máte dlhoročné skúsenosti a máte k téme čo povedať. Nemali by ste rezignovať len preto, že sa nájde jeden či dvaja oponenti. Myslím, že na každého jedného zarytého oponenta sa nájdu desiatky čitateľov, ktorí si s radosťou prečítajú Vaše príspevky, aj keď sa to hneď neprejaví na "palcoch hore".
    Ja osobne čítam tieto diskusie v poslednom čase len kvôli príspevkom ako sú Vaše alebo Starlighta. Aj keď ako laik musím priznať, že pre mňa sú prínosné aj príspevky Shaniu, ktorý vie o F-35 veľa detailov.

  • raziel87
    18:19 03.09.2018

    Jirosi ach jo.......píšu o programu ATF a JSF, píšu o součástkové základně z konce 80. let 20. století do začátku 21. století, píšu o 5. generaci. Ano, samozřejmě máš pravdu, 6. generace, která bude čerpat ze soudobých a budoucích poznatků a bude čerpat
    z taktických požadavků (znáš je a dáš ze ně ruku do ohně?) asi bude mít zcela odlišný tvar a princip nasazení.....ale o tom sem se přece ani slovem nezmínil, tak mi přestaň prosím podsouvat zase to svoje základní, přímočaré pojetí čehokoli o čem diskutuješ :) díky

  • balm
    17:06 03.09.2018

    @VojtaM

    Vztah? To bych neřekl, pouze obdivuji práci kolegů aerodynamiků a jejich vypořádání se s problémy, které s sebou takové projekty přináší. Mou specializací zůstává vztlaková mechanizace křídel a jediný vztah, který jsem si vytvořil k letounu, zůstává Alenia Aermacchi M-346, protože na vývoji a vylepšeních jsem strávil 17 let svého života (respetive jsem pro Alenia Aeronautica pracoval 22 let) a tou nejlepší odměnou bylo vidět své dílo vzlétnout a největším zklamáním bylo vidět své dílo po setkání s hejnem špačků, kterých jsou v Itálii miliony, protože počítačový model zkrátka nepředpokládal takovou možnost a s materiály se hodně experimentovalo v technologii výroby. Hodně věcí se změnilo a bude se ještě měnit (např.: postupy). Prostě jen obdivuji práci a chápu velmi dobře aerodynamické řešění - uspořádání a koncepci vývoje letounu a v budoucnu (po skončení bezpečnostních prověrek), přesněji řečeno na přelomu roku, nastupuji u Boeing do vývoje pokročilé aerodynamiky a mechanizace.

    Proto jsem nad diskuzemi zlomil hůl. Konkrétně Shania nerozumí aerodynamice, není to tak dlouho, co jsem mu navrhoval, aby si dohledal model a provedl vlastní simulace, které by ho snad dokázaly přesvědčit o usměrněném proudění. Předpokládám, že se tak nestalo. Logik znovu opakuje hloupost o zastavění motoru, ačkoliv změna motorů by znamelana zásadní zásah do celého konstrukce draku letounu ... nejen uložení, ale též přetvarování vstupů, vstupních brzd pro zpomalení, usměrnění a eliminaci rozrušení proudění... a vídíte, už zase chce zastavovat motor jiného letounu do trupu jiného letounu. Jako by se nechumelilo.

  • Pla-men
    16:47 03.09.2018

    To Rase. Taky si myslím. Možná jak jsem psal, kdyby vývoj někdo zadotoval...Anebo kdyby praxe, jak už mnohokrát v historii ukázala, že teorie je něco jiného než reálné nasazení.

  • Rase
    16:29 03.09.2018

    V době kdy USA pracuje na letounu 6. generace, mi nákup vylepšené F-22 nepřijde zrovna rozumný. Jediným smysluplným odůvodněním je to, že v podstatě zadotují obnovení výrobní linky a letoun tak bude dostupnější pro spojence (Japonsko, Austrálie). Tohle smysl určitě má. Z čistě amerického pohledu, každý dolar investovaný do obnovy výroby F-22, a nákup těchto strojů, bude chybět u projektu nového letounu. Je zde i možnost, že by obnovení výroby zadotovali ale letouny nekoupili

  • Jirosi
    16:20 03.09.2018

    Cami: "Ostatně nákup letadel 4. generace pro USAF by bylo jen zalátání díry bez jakékoli perspektivy, zejména pokud LM přenese výrobu F-16 do Indie."

    Vliv přenesení linky na F-16 do Indie je na nákup F-15 jaký?

  • alea206
    16:19 03.09.2018

    Logik:
    Ad 1
    Pokud budou vybaveni raderem na úrovni APG-83 + v oblasti velmi dobře pokryté vlastními silnými přehledovými radary (mnou zmíněné lodě, pozemní stanice a AWACS) tak vámi uvedený příklad nedává smyl. Pokud tedy nepředpokládáte že radar stejné úrovně jako má F-22 a F-35 nedokáže najít a zaměřit J-20.

    Ad 2
    To je moc hezká myšlenka, ale v případě krytí vlastních zásobovacích tras nebo vícevrstevné PVO svazů letadlových lodí / letišť / velkých pozemních základen jaksi nedává smysl.

    Ad 3
    Jde o to čemu přesně říkáte moderní stíhačka. V následující 1 až 2 dekádách bude ještě páteř Čínského letectva tvořit Su-27 potažmo J-11, J-15 a J-16 a těm bude F-15X rovnoceným soupeřem. J-10 a J-20 začnou nabíhat, ale než jich bude dost na to aby byli vyrovnaným početním protivníkem pro F-22 a F-35 tak uteče ještě hodně vody.

  • logik
    16:16 03.09.2018

    Plamen - jasně, na straně Raptoru je výkon, rychlost, dostup. To prostě F-35 nenabídne nikdy, respektive když to nabídne, tak půjdou ty samé motory zastavět do Raptoru a ten bude zas jinde.

    Otázka ovšem je, jestli to s přibývajícíma schopnostma AA raket bude tak významný prvek, jako dříve. Jaké jsou skutečné PK moderních raket ale můžem jen hádat: jejich
    přesnost se jak přeceňuje, tak i nedoceňuje (např. přeceňování Phantomích kanónů v Namu).
    Ale přinejmenším jako nástroj, jak dát útočící raketě více energie, to bude, takže rozhodně když budou bojovat dvoumotoráky s ekvivalentním jednomotorákem, tak budou mít výhodu. IMHO ale jiné vlastnosti, především schopnost detekce a zabránění detekce, budou čím dál tím podstatnější - důležitější než čím se střílí je to, kdo střílí první.

    Pozemní radarová technika se sice vyvíjí, ale zatím nikdo nijak nedemonstroval, že by stealth prolomil - tedy že by taková letadla byl schopen detekovat alespoň za hranicí dostřelu AA raket. Jasně, nějaké úspěchy a tedy posunutí detekční vzdálenosti se dají v blízké budoucnosti čekat, ale zároveň se dají čekat i delší dostřely AA raket, které tu výhodu v detekci zas sníží.

  • Pla-men
    16:02 03.09.2018

    Myslím , že i pozemní radarové technika se vyvíjí a tak bych technologii stealth nepřeceňoval. Přednosti těch letadel jsou jinde.. Jsou asi dva důvody, proč se uvažuje o hybridu. Za prvé vnitřní systémy(elektronika). Viz třeba nemožnost opětovné modernizace T72 m4 cz. Prostě doba pokročila. A druhým hlavním lákadlem podle mě je dvoumotorová koncepce. Nosnost, rychlost, dostup, atd. Hlavně pro námořnictvo byly dva motory zásadní i z důvodu bezpečnosti.. A tak kdyby japonci zaplatili vývoj možná by se to mohlo uskutečnit

  • Cami
    15:58 03.09.2018

    Japonci žádnou jinou volbu, než s pomocí LM, obejít zákaz vývozu F-22, který LM sami prosadili. Kromě éra postaveného na aerodynamickém a stealth konceptu F-22 a jeho kompletaci na území Japonska, jiná možnost teď ani v dohledu není. Bude to éro bez určitých stealth fajnovostí F-22, které LM ven prostě nepustí, zato s elektronickými fajnovostmi z F-35. Od LM je chytré takové řešení podporovat, protože tím výrazně zvyšuje domácí šance na úspěch u USAF. Ostatně nákup letadel 4. generace pro USAF by bylo jen zalátání díry bez jakékoli perspektivy, zejména pokud LM přenese výrobu F-16 do Indie.

  • logik
    15:52 03.09.2018

    alea:

    1) A jak by se prosím ty F-15X bránili např. proti J-20? Když ty by se k nim byly schopni nedetované dostat na vzdálenost dostřelu AA raket, a zároveň by samy na radaru F-15 vidět nebyly?

    2) Nevíš, že nejlepší obrana je útok?

    3) V oblasti letectva v současné době pravděpodobně začíná USAF o dost více než Rusko pálit Čína, a ta bude mít moderních stíhaček brzy poměrně dost (byť samozřejmě ne na úrovni Raptoru/F35).

  • Aloha
    15:51 03.09.2018

    D.i.p tomu nevěřím, že by takový hybrid byl slabší, než původní F-22A

  • Civil
    15:49 03.09.2018

    Se stealth technologii je spojeny jeden obrovsky problem. Letadla 5.generace jsou temer neopravitelna za prijatelnou cenu:
    https://www.flightglobal.com/n...
    https://www.marinecorpstimes.c...

    PS: jste si jisti, ze muzete srovnavat 1:1 TR v AN/APG-77 a. -81? Hadal bych, ze se vyzkum trosicku posunul.

  • alea206
    15:00 03.09.2018

    KOLT:
    Na jednu stranu ano, s SU-35 nebo J-20 by F-15X mohl mít problém. Ale s moderním radarem i zbraněmi (AIM-120D) by se jim v pozici obránců (tj podpora od pozemních / lodních / AWACS radarů) mohli postavit.

    V pozici útočníků by roli mohli převzít právě F-22 a F-35.

    Další otázka je kolik operačně nasaditelných letadel kalibru SU-35 by v konfliktu vysoké intenzity bylo nasaditelných. Proti letadlům kategorie SU-27 by si F-15X podle mě mohli troufnout.

  • Jirosi
    14:55 03.09.2018

    raziel87: Až uvidíme jak bude vypadat 6. generace skutečně, tak se možná ještě budeme divit. Kam, jdou výkony draku posunout...

  • D.i.p
    14:34 03.09.2018

    Rozhodně je zajímavý, že původní dvacet let stará F-22 by byla evidentně pořád nadupanější, než případný hybrid okleštěného draku F-22 s nejmodernější technikou z F-35.
    Je vidět, že američani mají v původní F-22 pořád co schovávat. Evidentně je to letadlo, které ještě dlouhá léta nebude mít konkurenci.

  • VojtaM
    14:30 03.09.2018

    S ohledem na znalosti F-35 = Shania, a F-22 = balm...by mě zajímalo, jaký vztah k té které stíhačce máte. U Shania to vidím na technicko-marketingové oddělení, u balma na konstruktérské. Trochu rejpu ale s respektem k vašim znalostem mi vrtá hlavou, co je vlastně vaším chlebem. Já jsem architekt :-)

  • jj284b
    14:12 03.09.2018

    Balm: posledne odhady poctu TR jednotiek v AN/APG-77 su cca 2000 TR, kym AN/APG-81 by ich mala mat 1650..

  • raziel87
    14:09 03.09.2018

    navíc Dejfe - možnosti výpočetní techniky v půlce 90. let byly zcela dostatečné. Tohle už o moc líp vymodelovat nejde. Problém je s fyzikou - tlakem, teplotou a hustotou vzduchu...tyhle veličiny ti nepomůže odstranit ani "up to date" super počítač ze Sillicon Valley.

  • raziel87
    14:04 03.09.2018

    Subjektivně myslím, že z programu ATF děláš zbytečně relikt doby minulé.
    Přijde mi přitažený za vlasy srovnávat to XST - > Senior Trend, Tacit Blue.
    Tam prosim, ale Raptor byl od začátku vyvíjen tak, aby měl co nabídnout
    i v 21. stol.

    Raptor neskončil kvůli "lepšímu a modernějšímu" Lightningu. Skončil proto,
    že USA přestaly mít na jednu dekádu strach z Ruska a Činy - což se jim
    může za 10 a více let vymstít.

  • dejf
    13:46 03.09.2018

    vzhledem k tomu, o kolik se posunuli za posledních 21 let, co poprvé letěl F22A bych v tom hybridu zase takovou výhodu neviděl. drak už by dneska asi dělali jinak, křídla taky, motory by taky asi nezůstaly F119, ty inovovaný F135 sou schopný dát 210kN? to tomu draku asi taky řádně zatopí. avionika, uspořádání kokpitu, podpora života, všechno se za ty roky dost posunulo a nechat tam něco původního by byla blbost.
    takže to bude úplně jiný letadlo, nedejbože pokud budou muset upravit i RAM materiály. ne že bych takovýmu stroji nefandil, ale bojim se, že si tady ještě někdo bude drbat hlavu a asi bych to tipoval na japonce...

  • raziel87
    13:17 03.09.2018

    pro rejpaly - neuvažuji nad hypotetickým konfliktem vysoké intenzity v současnou chvíli, ale třeba za 15 let, kdy už se mohou po nebi prohánět stroje v nebezpečných počtech, na které LIghning díky své "Join strike fighter" koncepci nebude výkonnostně stačit a STEALTH může za 15 let znamenat to samé, co F7F nebo De Havilland Hornet na konci II. světové války - sice nejrychlejší pístová stíhačka, ale po nebi se už proháněl Meteor, Vampire, YP-80, YP-59 a německa škola

  • KOLT
    13:13 03.09.2018

    ale206, se začátkem souhlas, s náklady je to otázka, ale o něco levnější by to asi skutečně bylo. Nicméně s tou ne o tolik menší bojovou hodnotou bych si dovolil nesouhlasit. Jasně, proti IS je to jedno. Proti vyspělému protivníkovi je to ale zatraceně velký rozdíl.

  • raziel87
    13:12 03.09.2018

    Ono se s tím něco udělat musí - Spojené státy nemohou spoléhat při konfliktu vysoké intenzity JEN na F-35, ty jim "air superiority" nezajistí, ne s dostatečnou pravděpodobností. A letecká nadvláda je nadřazena protipozemním operacím, ty mohou přijít až když je čisté nebe. Jak píše Balm ve svém prvním příspěvku, fyziku neokecáš.

    F-22 má díky své koncepci daleko větší vývojový potenciál, než to (pro mě) ošklivé, jednomotorové káčátko, které jsem díky všudypřítomným marketingovým cimtům v posledních 15 letech přestal mít rád...... všeho moc škodí. Ale on už Shania Balmovi vysvětlí, proč je Raptor za zenitem a Lightning jeho úlohu ve všem a bez výhrad v budoucnu převezme - neboť "modernější, všespasitelná, hitech univerzální architektura pro všechny možné i nemožné scénáře - to vše v jednom balíčku" :)

  • alea206
    12:41 03.09.2018

    Na jednu stranu to dává smysl a mohlo by vzniknout velice a perspektivní zajímavé letadlo.
    Na druhou stranu by to Lockheedu jenom upevnilo monopol na Americké stíhačky a už teď je vidět, že si LM hodně dovoluje a takhle by si dovoloval ještě víc.
    Nákup nových F-15 / F-18 by po zahrnutí nejen pořizovacích nákladů vyšel levněji, LM by to dalo jasnou zprávu a bojová hodnota by nebyla o tolik nižší.

  • balm
    12:23 03.09.2018
    Oblíbený příspěvek

    @Jura99
    Rozebrala se pouze montážní linka, výrobní linky běží a neustále zdokonalují efektivitu výroby komponent - segmentů, protože většinu částí letonu vyrábí Boeing. Segmenty jako křídla, pro které se používá hliníkovo-lithiové nosníky a příčky potažené uhlíkovými pulturizovanými pregrepy s pomocí a bismaleidových pryskyřic s polymidy, se musí vyrábět jako nerozebíratelné celky, které jsou dodávány do montážních linek a servisních center, neboť se jedná o nerozebíratelné součásti (pevné a přesně vyrobené spojení), mění se jako celek v závislosti na opotřebení a životnosti. V případě křidélek a klapek (exponovaná místa) se musí vyrábět neustále (výroba probíhá výhradně v režii Lockheed a jedná se o přísně střežené materiály a technologii), protože např.: u křidélek dochází k enormnímu namáhání odtokové hrany (z principu nemůže být odolná na odtržení a odlupnutí) a všechny lepené spoje vrstveného kompozitu s elektronickými vrstvami přízemi, nemají zrovna dlouhodobou životnost a vyrobit takový špatně přístupný spojů (např.: dutiny) a jako každá konstrukce lepených spojů, čím více jich je, tím vyšší počet neprolepů a rizika selhání, ačkoliv se snažíte lepené spoje co nejméně zatěžovat (na to je potřeba myslet už při návrhu), stále dochází k silnému opotřebění. Výroba se tedy nezastavila, zastavila se pouze kompletace a výroba nových letounů

  • UnionPacific
    12:07 03.09.2018

    Neznášam Rusov,avšak trochu ich teraz aj ľutujem. Až vznikne hybrid F22 a F35,výsledkom bude lietadlo,ktoré bude technologický natoľko vpred pred ich strojmi , že pravdepodobne už sa nikdy kvalitatívne američanom ani nepriblížia. Časy keď dokázali postaviť stroje ako Black jack, ktorý bol v niektorých parametroch takmer ako B1 su dávno preč. Problém vidím v tom že ten americký hybrid bude technologický o obrovský kus vpred aj pred európskymi strojmi. A samozrejme je mi jasné že USA urobí všetko pre to, aby európske stíhacie letectvo položilo a obsadili trh.

  • Jura99
    11:46 03.09.2018

    Pokud se nepletu, tak F-22 byl vyroben v počtu +/- 200ks a pak se rozebrala výrobní linka. Obnova výroby by byla drahá a přeci jen to je už 20ti letý stroj. Takže derivát F-22 a F-35 jako nový stroj by mohl dávat smysl.
    Cernakus: jednotková cena za F-35A není 95mil. USD, ale dokonce jen 80mil. USD pro rok 2020. Ovšem to je cena za holý stroj.

  • balm
    11:11 03.09.2018

    @Cernakus

    Nemáte pravdu, protože se uchylujete k zjednodušování, jako většina diskutujících. Na F-22 Raptor se stále vážou striktní zákazy exportu technologií, které se nachází v konstrukci draku a potahu letounu. Nebudete schopen zjistit ani přibližný odhad RAM-RAC nátěrové hmoty (elastický nátěr obsahující tvarované nanořástice), natož materiály použité v nejvíce exponovaných místech např.: klapky náběžné hrany křídel, vstupy motorů apod. Technologie nejsou vždy jen avionika a elektronika, jak se mylně domníváte. Výroba takového letounu je nesmírně komplikovaná a materiály dokáže vyrobit opravdu málokdo. Nota bene, stvořit z takových materiálů funkční redukovaný celek. Není snadné vyrobit např.: klapku z 20 a vícevrstvého materiálu, zlatých přízí, ... speciálně pro konkrétní vlnové délky. Odklánět nelze všude, zejména právě na výše zmíněných míste, kde musíte použít dostatečné odolné materiály a vyřešit spousty dalších problémů, včetně aerodynamických a mechanických vlastností, protože vrstvené materiály jsou velmi, ale velmi vrtošivé. Vyvinout materiál pro stíhačku, kde dochází k enormnímu namahaní a prudkým změnám, je mnohem náročnější, než pro bombardér B-2 Spirit.

    A mimochodem NG APG-77 AESA s avionikou vyvinutou speciálně pro F-22A se zaměřením na vzdušný boj, stále přesahuje schopnosti modernizovaných NG APG-81 AESA, které používají nejmodernější verze F-35. Ve vzdušném boji na velkou vzdálenost by F-35 neměla sebemenší šanci. Už jen vlastnosti a materiály draku F-35 nejsou koncipované jako stealth pro manevrové souboje a boj na dlouhou vzdálenost. V tomto ohledu je Raptor stále naprosto dominantní a neustále se vylepšují schopnosti avioniky a radaru. Pokud si spočítáte známá fakta o radarech a jejich aktivních prvků, bude číslo 1500 (APG-77 NG) proti 1200 (APG-81 NG) velmi nereálné, protože 10 - 30kW (X-Band) s udávanou schopností detekovat cíl s efektivní odraznou plochou 10m² 180° na 220NM (50%PAE), potom by potřeboval minimálně 1800 aktivních bloků a výkon bude jistě dynamický a segmentovaný s odolností proti řušení. Takový výkon si žádá výkonné motory (napájení) a výkonou avioniku, kterou musíte do letounu zakomponovat.

  • Maco
    10:28 03.09.2018

    Cernakusovi asi chyba citanie s porozumenim, vice nez dvojnasobnou cenu neznamena dvojnasobnou cenu.

  • markus223
    10:26 03.09.2018

    Co je na tom k nepochopení? F-22 byla od počátku vytvářena tak, že se nebude exportovat. Proto nemá takovou ochranu proti kopírování. U F-35 je to zase naopak, ta byla od počátku zamýšlena pro export a má otevřenou architekturu.

  • cernakus
    10:02 03.09.2018
    • (11)

    Takže jestli to chápu správně "zastaralý" F22 k prodeji není, ale F22 vylepšený o modernější a pokročilejší elektroniku a avioniku programu F-35 ano?

    Američtí politici jsou dost jelita :-)

    Taktéž moc dobře nechápu tu dvojnásobnou cenu. Tím chtějí říci, že F-35 se prodává za 95 mega kus? Kde se můžeme přihlásit? Protože to by mohla být cena tak pro přispěvatele, kteří na začátku programu JSF nasypali Americe bezúročně 4 miliardy hajzlpapírků (takže s inflací 8 miliard) každý. Reálná cena, dle provedených akvizic je vyšší, například Norsko si k původní investici do programu odepíše ještě 8 miliard za 50 kusů, takže 160 miliónů kus. K tomu dostanou určitě ještě reklamní přívěšek, ale to je tak vše. Myslím, že by dost nelibě nesli, kdyby si ČR, která nepřispěla ani floka, za 2 roky koupila 10 kusů za miliardu.