Hybridní vzducholoď Airlander 10

Airlander 10
Počítačová animace hybridní vzducholodě Airlander 10. / HybridAir Vehicles

Britská společnost HybridAir Vehicles dokončila vývoj unikátní obří hybridní vzducholodě Airlander 10. Firma svůj produkt plánuje nabízet civilním i vojenským uživatelům. První vojenskou vlaštovkou je projekt námořní průzkumné platformy.

Společnost HybridAir Vehicles původně vyvíjela obří hybridní vzducholoď HEV 304 pro program americké armády LEMV (Long Endurance Multi-intelligence Vehicle). Američané chtěli vzducholoď použít pro dopravu materiálu a vojáků a také jako vzdušnou platformu pro systémy zpravodajství, průzkumu a sledování ISR (Intelligence, Surveillance and Reconnaissance).

V roce 2013 americká armáda z důvodu nedostatku financí program LEMV zrušila. Vláda Velké Británie však firmě HybridAir Vehicles poskytla grant ve výši 3,4 milionu liber na dokončení projektu. Společnost vzducholoď HEV 304 přejmenovala na Airlander 10 a přeorientovala se na vojenské i civilní zákazníky.

HybridAir Vehicles v současné době dokončila létající prototyp hybridní vzducholodě Airlander 10 s nosností 10 tun. I když loď prošla několika modifikacemi, jde v podstatě o stejné plavidlo jako bylo HEV 304. Mimo to HybridAir Vehicles pracuje na větší verzi Airlander 50 s nosností 50 tun.


HEV 304 při testech v roce 2012 pro program americké armády LEMV. HEV 304 a Airlander 10 jsou prakticky identické stroje.

Ailander 10 je 92 metrů dlouhá hybridní vzducholoď, která v sobě kombinuje prvky vzducholodě a letadla. I po naplnění balónu/trupu plynem (héliem) je vzducholoď stále těžší než vzduch. Přibližně 60 % vztlaku tvoří héliem naplněné balony a 40 % trup pomocí dynamického vztlaku.

„Hlavními problémy starých vzducholodí byla potřeba obrovského množství pozemního personálu, omezená nosnost a náchylnost k povětrnostním podmínkám. Všechny tyto problémy jsme vyřešili novým konceptem – hybridním letadlem. Jde o mix mezi letadlem a vzducholodí," vysvětluje Chris Daniels, vedoucí tiskového oddělení HybridAir Vehicles.

Výhodou vzducholodí Airlander 10 je právě schopnost přistávat kdekoliv bez nutnosti pozemního personálu, který musí klasickou vzducholoď zajišťovat lany. Výkoné motory navíc umožňují kolmý start a přistání vzducholodi na zemi i na vodě. Obojživelné vlastnosti vzducholodě zajišťují pneumatické lyžiny.

Hybridní vzducholoď pohání čtveřice osmiválcových motorů o objemu 4 l a výkonu 4x260 kW (4x350 koní). Spotřeba paliva vzducholodi (na kilometr letu) je pouze pětinová oproti letadlům se stejnými výkony. Maximální rychlost je 148 km/h, dostup 6100 metrů.

Prototyp Airlander 10 při testech. Pozn.: Na oficiálních stránkách je video označeno jako hybridní vzducholoď Airlander 10. Na trupu je přesto stále nadpis „United States Army“ a na YouTube je video označeno jako „První přistání LEMV“.

Airlander 10 je volitelně pilotovaná nebo bezpilotní. S posádkou hybridní vzducholoď vydrží ve vzduchu až pět dní. Trup letounu, vyrobený z uhlíkových vláken, kevlaru a mylaru, není problém pokrýt solárními panely a zajistit tak dodatečný zdroj elektrické energie, který šetří palivo i hmotu baterií.

Způsobů využití vzducholodě je celá řada. Společně s firmou Selex ES je vyvíjená námořní průzkumná létající platforma. Selex ES vybaví Airlander 10 radarem typu AESA (Active Electronically Scanned Array), systémy elektronického průzkumu a boje, elektro-optickými pozorovacími systémy a dalším vybavením.

První let průzkumné hybridní vzducholodě se očekává v příštím roce. Obě firmy již jednají s britským ministerstvem obrany, které o projekt projevilo zájem.

Rovněž americká pobřežní stráž projevila zájem o hybridní vzducholodě schopné hlídat americké pobřeží. Švédská firma OceanSky chce zase vzducholodě využít pro stavbu/opravu obřích větrných elektráren v nepřístupných místech.

Zdroj: Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

SB-1 Defiant: Větší bratr S-97 Raider vstupuje na scénu

Boeing a Sikorsky společně vyvíjejí v rámci programu JMR (Joint Multi-Role) pokrokový vrtulník SB-1 ...

Modernizace L-39NG pro americké zákazníky

Americká firma Draken International ve spolupráci s firmou Aero Vododchody nabízí americkým ...

Nová cvičná letadla pro švédské letectvo

Švédská agentura pro nákup vojenského materiálu FMV (Försvarets Materielverk) spustila výběrové ...

JLTV klíčovým vozidlem americké armády

Americká armáda již několik let vyvíjí a testuje v rámci programu JLTV (Joint Light Tactical ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • petr.svetr
    19:48 16.06.2015

    Dostup 6100 m je podle mě dost málo.

  • brin
    19:20 16.06.2015

    Upozornil bych, že financování probíhá různě, třeba i na investičních crowdfundingových portálech, kde vybrali přes 2,5 milionu liber.

  • RiMr71
    14:03 16.06.2015
  • jarpe
    10:46 16.06.2015

    Doufám, že jednou na obloze tuto vzducholoď uvidím.

    Sice ta havárie Hindenburgu vypadala hrůzostrašně, ale z 97 lidí na palubě zemřelo 35 a z toho 22 mrtvých byla posádka.

  • peter123x
    10:25 16.06.2015

    Tomu sa aj ja cudujem, ze len koli Hinderburgu sa vyvoj vzducholodi uplne zastavil.

  • Muhaha
    10:18 16.06.2015

    Ten koncept vypadá životaschopně. Teď to ještě ufinancovat. Výška grantu nebyla zrovna ohromující. Logicky se tedy v první řadě obracejí na ozbrojené síly.

    Vždy jsem vývoji nákladních vzducholodí fandil. Přeprava velkých konstrukčních celků na dlouhé vzdálenosti by byla o dost jednodušší.