Hypersonické novinky (2)

Hypersonické novinky (2)
Zirkon / PrintScreen ruské TV Kanál 1 (Zvětšit)

V dnešním volném seriálu ze světa hypersoniky si představíme test ruské střely Zirkon, patent MBDA pro ochranu senzorů hypersonických zbraní a možné pohony hypersonických střel.

Úspěšný test ruské hypersonické střely Zirkon

Generální štáb ruských ozbrojených sil oznámil úspěšný test protilodní hypersonické střely 3M22 Zirkon (klasifikace NATO SS-N-33) provedený 6. října 2020. Střela byla vypuštěna z Bílého moře na cíl nacházející se v Barentsově moři.

„Podle objektivní kontroly hypersonická protilodní řízená střela Zirkon úspěšně zasáhla námořní cíl ve vzdálenosti 450 km. Letová rychlost střely byla více než Mach 8,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.


Video ukazuje pouze odpálení střely Zirkon bez zasažení cíle.

Odpálení bylo provedeno z fregaty Admirál Gorškov (454), která je vybavena 16 univerzálními odpalovacími svislými šachtami 3S14. Jde o šachty typu VLS (Vertical Launch System), které umožňují odpalovat také řízené střely Kalibr, protilodní P-800 Onix a PJ-10 BrahMos. 


Odpalovací moduly 3S14 s otevřenou šachtou střely Zirkon / archív autora


Zážeh impulzního raketového motoru u transportně-odpalovacího kontejneru / archív autora

Střela je zjevně odpálena v transportně-odpalovacím kontejneru na principu „vymetení“ ‒ impulsní motory určí počáteční úhel náběhu a letový kurz Zirkonu. V nadmořské výšce 70 až 100 metrů je zapnut urychlovací raketový motor, který vysune střelu z kontejneru a urychlí na požadovanou rychlost.


Podobné odpalovací schéma využívají střely Kalibr při odpálení z jaderné ponorky (odpálení je na 29 vteřině videa).

Toto spouštěcí schéma nepřímo potvrzuje prohlášení vývojářů NPO Mašinostrojenije o záměru zavést univerzální raketový odpalovací systém pro lodě, ponorky a pozemní komplexy. 

Zirkon se skládá ze dvou stupňů, urychlovacího a bojového s hypersonickým motorem typu scramjet. První raketový stupeň na tuhé pohonné látky udělí střele požadovanou rychlost a navede ji do letové hladiny v maximální výšce 28 km. Poté je první stupeň odpojen a dále již pokračuje střela s pohonem scramjet.  

Oficiální charakteristiky střely Zirkon nejsou nikde publikovány. 


Vizualizace střely Zirkon

Podle odhadů ruských vojenských serverů dosah střely je 400 až 500 km. Do konce roku 2020 má být, ale údajně proveden letový test na vzdálenost 1000 km. Hmotnost hlavice je odhadována na 300 až 400 kg. Maximální rychlost střely je udávána v úrovni Mach 8 až Mach 9 (rychlost okolo 2,3 km/sec). Pro pohon scramjetu je použito palivo na bázi uhlovodíků pod označením Decilin-M. 

Otevřenou zůstává otázka navedení na cíl. K dispozici jsou informace o použití inerciálního naváděcího systému na letovém úseku dráhy a aktivním navádění pomocí radaru v koncové fázi. Z letové dráhy do koncové fáze letu střela přejde sestupným klouzavým letem s konečnou rychlostí na úrovni Mach 2 až 3.

Samotné navedení střely na cíl závisí na výkonu a citlivosti palubního radaru, který zahajuje činnost u střel této velikosti zpravidla ve vzdálenosti 30 až 40 km od cíle.

Patent MBDA pro evropské hypersonické zbraně

Přihláška francouzské společnosti MBDA podaná na americký patentový úřad dne 9. dubna 2020 přichází ve chvíli, kdy Francie a Spojené království pracují na hypersonických zbraních nové generace  v listopadu 2019 MBDA přijala vedoucí úlohu v paktu pěti zemí s názvem Včasné varování a zachycení vesmírným dohledem TWISTER (Timely Warning and Interception with Space-based TheatER surveillance). Projekt se snaží do roku 2030 vyvinout interceptor proti řadě hrozeb, včetně hypersonických kluzáků a řízených střel.

„Tento patent se týká aplikací spojených s vysokorychlostními střelami, včetně hypersonických,“ uvádí MBDA. „Je třeba si uvědomit, že MBDA usiluje o sestrojení evropského interceptoru proti hypersonickým a manévrujícím balistickým hrozbám, u kterých lze tento patent použít.“

Žádost podaná k americkému patentovému úřadu, která následuje po francouzském schválení v roce 2018, se zaměřuje na kritickou technologii pro interceptor: čelní vyhledávací senzor. Při dlouhém letu rychlostí nad Mach 5 se vlivem proudění vzduchu ohřívá interceptor na několik stovek stupňů Celsia. Senzor umístěný v přední kuželové části střely musí být tedy stíněn až do posledních několika sekund před použitím.

Jak ale odstranit přední ochranný kuželový štít bez poškození naváděcího senzoru? Použití pyropatron jako spouštěčů je problematické. I když teplota pláště střely náhodně neodpálí pyropatrony, hrozí nebezpečí poškození nebo oslepení senzoru.

Patent MBDA navrhuje jednodílnou sestavu ovládacího zařízení, která obsahuje tepelnou izolaci ke stínění pyrotechnické nálože pro zabránění náhodného 

výbuchu a pyropatrony. Tlak plynu zabudovaných pyropatron ale není směrován přímo na „odstřelení“ čelního kužele, ale do válce s pístní tyčí. Tyč poté narazí do pláště předního kužele a uvolní průhled pro senzor. Ten je následně aktivován.  

MBDA dále vyvíjí hypersonickou střelu ASN4G (Air-Sol Nucléaire de 4eme Génération), jadernou zbraň čtvrté generace typu vzduch-země, s pohonem scramjet. 

S plánovaným datem provozu v roce 2035 posílí ASN4G francouzské jaderné zastrašování, které realizuje prostřednictvím strategického letectva a námořního jaderného letectva. ASN4G nahradí francouzskou jadernou raketu ASMP-A (od MBDA), která je nasazena na stíhačkách Dassault Mirage 2000N a Rafale F3.

Pohonné systémy hypersonických střel

Volba vhodného pohonu pro hypersonickou střelu není jen otázkou dosažení požadované rychlosti. Proudové a ramjet / scramjet motory mají totiž řadu bariér z hlediska svého provozu. To platí zejména u použití u hypersonických letadel.

Scramjety začínají fungovat na úrovni rychlosti od Mach 3. S palivem na bázi uhlovodíků dosahují svého palivového tepelného limitu kolem rychlosti Mach 7,5, ale v případě vodíkového pohonu dosahují svého limitu kolem Mach 14. 

Pokud jde o nadmořskou výšku většina scramjetů, bez ohledu na typ paliva, přestává fungovat při dynamickém tlaku vzduchu 24 000 (Pa), tj. 0,24 baru. To odpovídá přibližně letu ve výšce 30 km při rychlosti Mach 5 nebo letu ve výšce 45 km při rychlosti Mach 15.

V nízkých nadmořských výškách představuje hustá atmosféra další bariéru. Konstruktéři střel se obvykle zaměřují na hypersonický let ve stratosféře, aby omezili dynamický tlak pod 96000 (Pa), tj. 0,96 baru. Jde zhruba o konstrukční limit, je-li tlak větší, stoupá zatížení konstrukce, hmotnost atd. Proto se létá výše než 12 000 m. Při malém tlaku atmosféry je ale potřeba velkého množství vzduchu, tj. létat vyšší rychlostí. 

Hranice představující výsledný limit konstrukčního návrhu tedy sahá od 12 km při rychlosti Mach 2,5 do přibližně 33 km při rychlosti Mach 14.


Lepší výpočetní technologie umožňují přesnější předpovědi hypersonického šoku a interakce toku, jako u experimentální letové testovací střely Hexafly-INT, a jsou zásadní pro rozšíření analýzy v aerodynamickém tunelu a letových testech. / Evropská vesmírná agentura

Návrh designu střely ale také komplikuje změna aerodynamického chování pro rozdílná Machova čísla. Jedná se například o nalezení optimální velikosti křídla hypersonického letadla, které musí vyhovovat různým letovým režimům. Dalším problémem je celkový tvar, jež musí vyhovovat vysokému výkonu pohonu a v neposlední řadě je to otázka správné velikosti a tvaru vstupu do motoru a jeho trysky. Dle velikosti Machova čísla se totiž výrazně liší. 

Pro efektivní zrychlení na Mach 5 a více je třeba dosáhnout vysokého poměru tahu k aerodynamickému odporu. Volba pohonu je proto zásadní, protože s rostoucím Machovým číslem roste i potřeba množství vzduchu.

Konstruktéři zjistili, že celkový koeficient zachycení vzduchu a tahový koeficient motoru musí být dostatečně vysoký, aby poskytoval více jak dvojnásobek poměru tah / odpor při všech rychlostech. 

Jestliže pro hypersonický let potřebujeme relativně velký vstup pro zachycení vzduchu, pro oblast kolem Mach 1 musí být naopak odpor od vstupů co nejmenší. Tento problém nastává především u konstrukce hypersonických letadel. Naopak hypersonické střely lze na optimální rychlost dostat pomocí raketových motorů.

„Je velmi náročné navrhnout vstupy, které pojmou objem vzduchu s požadovanou účinností komprese, stabilitou proudění vzduchu pro dosažení optimálního tahu motoru přes velký rozsah Machova čísla, nadmořské výšky a úhlu náběhu,“ říká Kevin Bowcutt, vědecký pracovník pro hypersoniku v Boeingu.

„V průběhu let jsem se zabýval koncepčním designem řady hypersonických střel, kde konečný tvar nebyl diktován jeho nadzvukovým výkonem, ale transsonickým (0,8 – 1,3 Mach) výkonem,“ vzpomíná Mark Lewis, ředitel obranného výzkumu amerického ministerstva obrany. „Můžete navrhnout hypersonické tvary, o kterých víte, že se skvěle hodí na Mach 5, 6, 7 i 8, ale nemají žádnou naději, že by se dostaly přes Mach 1. Zde máme rozpor. Se zbraněmi je to jednodušší, protože Mach 1 prolomíme například raketovým motorem.“

Z toho důvodu se výraznou měrou využívají v hypersonice motory s kombinovaným cyklem TBCC (Turbine-Based Combined Cycle). 

Mimo TBCC je rovněž studována široká škála alternativních energetických cyklů, které by mohly urychlit střelu od startu až do Mach 6 plus. Většina využívá termodynamické vlastnosti kapalného vodíku jako pracovní kapaliny pro chlazení a pohon. Jako příklady lze uvést typ ATREX, expanzní turbo-ramjet japonské letecké výzkumné agentury JAXA, ruskou hluboce chlazenou vzduchovou turbo raketu ATRDC nebo tepelně integrovaný hluboce chlazený proudový a kapalinový raketový motor typu KLIN.

Mezi další slibné koncepty náporových motorů patří cykly se zvyšováním tlaku, jako jsou rotační a pulzní detonační motory a potenciálně ještě exotičtější magnetohydrodynamické / magneto-plazmadynamické motory. Oba cykly jsou zkoumány pro hypersonický přístup do vesmíru jako kombinovaný cyklus založený na pulzní detonační raketě s ramjetem, pohonem ramjet / scramjet a raketovým pohonem.

U pohonů pro hypersonické pozemní, vzdušné a námořní střely budou hlavně využívány motory kombinovaných cyklů TBCC nebo motory ramjet / scramjet. Palivo bude nejčastěji na bázi uhlovodíku, prozatímní nevýhodou vodíkového paliva z pohledu běžného provozu je jeho skladování a objemné nádrže.      

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruský hypersonický raketový „kluzák“ Avangard a jeho bojové použití

Naposledy o hypersonickém kompletu Avangard informovaly Armádní noviny v dubnu loňského roku. Shrňme ...

Hypersonické střely pro stealth letouny F-35 Lightning II

V květnu firma Lockheed Martin představila demonstrační koncept hypersonické protilodní a protizemní ...

ARRW: Strategický bombardér B-52 testuje hypersonické střely

Spojené státy pokračují v testování nové generace hypersonických zbraní. V posledním testu americký ...

Budoucnost bombardování: B-52 s hypersonickými střelami AGM-183A ARRW

Americké letectvo (USAF) pokračuje v postupné modernizaci flotily 76 strategických bombardérů ...

Hypersonické novinky (1)

Dnešním článkem spouštíme volný a nepravidelný seriál o novinkách ze světa hypersonických zbraní. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • danny
    16:33 29.11.2020

    Moc mě nepřekvapuje, že nikde neukazují ani detailní záběry rakety, ani způsob dopadu na cíl. Speciálně v případě hypersonických zbraní je aerodynamický koncept klíčový a dost ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Moc mě nepřekvapuje, že nikde neukazují ani detailní záběry rakety, ani způsob dopadu na cíl. Speciálně v případě hypersonických zbraní je aerodynamický koncept klíčový a dost pomáhá odhadnout finální parametry. Nevidím moc důvodů pochybovat o tom, že s jim při rychlosti 2-3M povedlo zasáhnout cíl, to umí už dávno. Takže pokud zvládli výrobu senzorů, které přežily zrychlení a teploty, neměl by snad být výsledek testu s předem známými charakteristikami a souřadnicemi cíle problém.
    Osobně mi nepřipadá, jako tak špatný výkon konstrukce univerzálního vypouštěcího kontejneru, urychlovacího motoru, scramjetu a naváděcí soustavy, která dokáže dopravit protilodní střelu s 300 kg hlavicí na vzdálenost přes 400 km pod tři minuty a přitom se to dá odpalovat z fregat. A snad je bez debat, že to je pořád nebezpečnější potvora, než střela s plochou dráhou letu a značně agilnější, než balistická a že na protiopatření je prostě výrazně méně času.
    Samozřejmě, zásadní otázky, jako cena, spolehlivost, přesnost koncového navedení atd... jsou jednou velkou neznámou, ale některé komentáře níže, jako že "nezávislé potvrzení úspěšného testu" atd..., to si jako někdo myslí, že se rakety testují v D-Testu nebo že se občas objeví uživatelské recenze na Heurece? Potvrzením uspokojivé funkčnosti bude objednávka. Tak bych to viděl.
    Skrýt celý příspěvek

    • logik
      17:30 29.11.2020

      danny:
      Samozřejmě, že je to zlepšení oproti starším zbraním, ale to nic nemění na tom, že zbraň s M2-3 prostě není hypersonická zbraň.

      To bys musel označovat za hypersonickou ...
      Zobrazit celý příspěvek

      danny:
      Samozřejmě, že je to zlepšení oproti starším zbraním, ale to nic nemění na tom, že zbraň s M2-3 prostě není hypersonická zbraň.

      To bys musel označovat za hypersonickou zbraň např. Meteor. I ten v určité fázi letu překračuje M4 a tedy se dostává do oblasti hypersonických rychlostí. Na cíl ale dopadá právě kolem toho M3.
      Skrýt celý příspěvek

      • Karel Cimala
        19:05 29.11.2020

        Zdravím, dovolím si vstoupit do diskuze. Hypersonický let není o rychlosti, ale o dosažení vztlaku při letu. Toho se dosáhne při vzniku rázové vlny na čele střely a jejím letu na ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Zdravím, dovolím si vstoupit do diskuze. Hypersonický let není o rychlosti, ale o dosažení vztlaku při letu. Toho se dosáhne při vzniku rázové vlny na čele střely a jejím letu na ní. Rázová vlna se objevuje zhruba od rychlosti Mach 3. Její vznik závisí nejen na rychlosti ale i hustotě atmosféry (výška letu), typu střely, např. wavevinder, kdy je čelo speciálně upraveno, používají se i různé kuželové tvary apod. Významná je především dráha letu oproti trajektorii raket. Co se týče rychlosti střel, je omezena, viz dnešní třetí článek. Mějte se.
        Skrýt celý příspěvek

        • logik
          23:00 29.11.2020

          Díky za reakci. Ty definici mohou být asi různé podle toho, kde se člověk pohybuje, ale já jsem zatím vždy na hypersonickou rychlost narážel v souvislosti s tím, jaké efekty je ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Díky za reakci. Ty definici mohou být asi různé podle toho, kde se člověk pohybuje, ale já jsem zatím vždy na hypersonickou rychlost narážel v souvislosti s tím, jaké efekty je třeba započíst do aerodynamických výpočtů. "Hypersonické" efekty, např. že přestane být možno používat adiabatický model proudění, začnou se významně projevovat real-gas efekty (nepostihnuté modelem ideálního plynu) a také že začne interferovat šoková vlna s prouděním kolem vztlakového tělesa. A to nastavá až právě kolem M5, viz např.
          https://history.nasa.gov/SP-60...
          Co o tom vím, tak ani jeden z těchto efektů by těžko mohl nastat při relativně malých rychlostech (pod M3) - tam furt jde k počítání používat adiabatické okrajové podmínky a úhel šokové vlny k tělesu je příliš velký. Nebo se pletu?

          "Rázová vlna se objevuje zhruba od rychlosti Mach 3."
          ??? Rázová vlna se objeví, jakmile se překročí rychlost zvuku. Let "na rázové vlně" je záležitost supersonické aerodynamiky, to není specifické pro hypersonickou.
          V hypersonické rychlosti akorát je kužel rázové vlny podstatně užší.

          "Její vznik závisí nejen na rychlosti ale i hustotě atmosféry (výška letu)"
          Ale vždyť právě proto se používá rychlost udávaná pomocí jednotek Mach, které právě berou v úvahu hustotu atmosféry a z ní plynoucí různou rychlost, kdy se projeví supersonické (a potažmo pak i hypersonické) efekty.

          Jinak na další článek se těším, ale ještě není zveřejněn :-)
          Skrýt celý příspěvek

          • Karel Cimala
            12:04 30.11.2020

            Zdravím, zkusím oponovat, ale „Hypersonické efekty“ jako např. adiabatický model proudění, jak uvádíte, se netýká jen rychlosti Mach 5. Šoková vlna a za ní vzniklý tlak, který ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Zdravím, zkusím oponovat, ale „Hypersonické efekty“ jako např. adiabatický model proudění, jak uvádíte, se netýká jen rychlosti Mach 5. Šoková vlna a za ní vzniklý tlak, který interferuje s prouděním okolo tělesa (zde souhlas), nastává ale i při menších rychlostech. Šoková vlna může být transsonická, supersonická a nebo hypersonická.
            „Úhel šokové vlny“ předpokládám, závisí na hustotě plynu, čelním tvaru tělesa a jeho rychlosti. Právě tvarem tělesa na čele, mimo jiné, můžete ovlivnit kužel rázové vlny. Asi bude rozdíl u oblého tvaru oproti špičce.
            Řešil se Zirkon, což je typ wavevinder. U střely musíte zajistit vztlak pro let. A právě ten je zde řešen úpravou čela, čili let na rázové vlně („opírá“ se o ni). Zároveň si zvyšujete tlak vzduchu vstupujícího do motoru. To byla ta poznámka pro tento případ o „Mach 3“, kdy ty věci začínají fungovat.
            A poznámka „článek ještě není zveřejněn”, chtěl jsem Vás jen navézt na třetí článek zde v HN (2) – pohony, kde v úvodu jsou právě omezení pro hypersonické střely. Zirkon do nich zapadá.
            Jinak se domnívám, že hypersonický let je o využití rázové vlny pro zajištění vztlaku, oproti letu raket, „kluzáků“ (boost-glide) ale i letadel.
            Mějte se.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            13:58 30.11.2020

            "„Úhel šokové vlny“ předpokládám, závisí na hustotě plynu, čelním tvaru tělesa"
            Úhel šokové vlny je co vím daný poměrem mezi rychlostí zvuku (která je mj. podmíněná hustotou plynu) ...
            Zobrazit celý příspěvek

            "„Úhel šokové vlny“ předpokládám, závisí na hustotě plynu, čelním tvaru tělesa"
            Úhel šokové vlny je co vím daný poměrem mezi rychlostí zvuku (která je mj. podmíněná hustotou plynu) a rychlostí tělesa. Čelní tvar toto IMHO nemůže ovlivnit. Tvarem tělesa ovlivníte směr rázové vlny (tedy jestli se šíří všesměrovně, vodorovně či kolmo), nikoli ale úhel, který svírá s vektorem rychlosti - rychlost zvuku a tedy poměr vzdáleností, které uletí zvuk a těleso, co ten zvuk generuje, jsou dané, a ty ten úhel podmiňují.
            Nejsem aerodynamik, takže to nemohu tvrdit jistě, ale opravdu nevidím princip, kterým by mohl tvar tělesa tento úhel ovlivnit.

            "Řešil se Zirkon, což je typ wavevinder. U střely musíte zajistit vztlak pro let. "
            Zirkon létá velkou část své dráhy při rychlostech >M5. Tam ty efekty pravděpodobně fungují. Ale z toho, co se o ní ví, IMHO nijak nevyplývá, že by u ní fungovaly "spefifické hypersonické efekty" i po zpomalení na nižší rychlosti. A ani to není nijak potřeba, při klesání na cíl má střela energie víc než dost a právě to, že z té vysoké rychlosti zpomalí až na M2 (když jiné designy hypersonických zbraní to nedělají) daleko spíše ukazuje na to, že hodně ztrácí energii - a těch způsobů, jak by ji mohla ztrácet, kromě "plýtvání v rázové vlně" zas tak moc nemá....

            "Jinak se domnívám, že hypersonický let je o využití rázové vlny pro zajištění vztlak"
            Compression lift se používal už poměrně dávno u některých vysoce supersonických letadel, např. Valkýrie. Není to věc specifická pro hypersonické rychlosti. Viz např.
            https://patents.google.com/pat...
            Pokud tedy nenazýváme Valkýrii hypersonickým bombardérem, proč nazývat závěrečnou fázi letu Zirkonu hypersonickou?

            A naopak: pokud by nějakým speciálním podstatným způsobem šlo využít těchto efektů při M2-M3, jak je možné, že žádná AtA střela, které se pohybují svojí rychlostí právě v tomto regionu nevyužívá, ani neplánuje využívat? Když princip (viz odkaz výš) je známý už hodně dlouho?
            AtA střely při dané rychlosti uletí desítky kilometrů vodorovného letu (i po ztrátě pohonu). K čemu by tedy potřeboval Zirkon nějaký speciální vztlak, když mu dodává energii gravitace a ještě musí podstatným způsobem zpomalit? Využití "specificky hypersonického" designu u něj dává smysl u vysokých rychlostí (aby mohl v těchto rychlostech manévrovat), ale ne u té cílové.

            IMHO navíc není jediný důkaz, že by Zirkon po zpomalení na cílovou rychlost nadále využíval nějaké specifické hypersonické efekty (nad rámec toho, jak je používají běžná supersonická letadla). A naopak je spousta argumentů, proč tomu tak s největší pravděpodobností není. A ani jsem v žádné literatuře neviděl, že by někdo nazýval hypersonickým letem let podstatně pomalejší než M5 (natož pomalejší než M3).

            PS: A i kdyby, tak z hlediska posuzování zbraňových systémů je navíc v podstatě jedno, jakým způsobem zbraň generuje vztlak. Podstatné je, jakou "práci" dá zneškodnění takové střely. Proto mi přijde rozumnější označovat jako hypersonické ty, které opravdu dopadají na cíl vysokými rychlostmi.
            Koneckonců, výše uvedená diskuse je zajímavá možná pro aerodynamiky. Vojáka zajímá: "jak to rychle letí a čím můžu tu mrchu sundat".
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            15:25 30.11.2020

            PS: A ohledně pohonů, pro rychlosti do M5 je spíše doporučován ramjet a nikoli ...
            Zobrazit celý příspěvek

            PS: A ohledně pohonů, pro rychlosti do M5 je spíše doporučován ramjet a nikoli scramjet.
            https://www.researchgate.net/p...
            Scramjet je právě výhodný až v hypersonických rychlostech (M5+).
            Skrýt celý příspěvek

          • Karel Cimala
            19:07 30.11.2020

            Tak jak mám načteno, tak „úhel“ rázové vlny se mění s rychlostí a ovlivňuje jej i tvar.
            Zkuste se podívat zde: https://en.wikipedia.org/wiki/...
            Případně zde: ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Tak jak mám načteno, tak „úhel“ rázové vlny se mění s rychlostí a ovlivňuje jej i tvar.
            Zkuste se podívat zde: https://en.wikipedia.org/wiki/...
            Případně zde: https://physics.info/shock/...
            „Hypersonické“ efekty není nic jiného než laminární nebo turbulentní proudění vzduchu a ano, k tomu se přidá tlak od rázové vlny. To přece nastane i při transsonické a supersonické rychlosti.
            Myslím si, že význam není důležitý pro „brzdění“ střely ale jde o namáhání konstrukce.

            Uvádíte příklad Valkyrie, tady bych byl opatrný. Již v úvodu patentu je Abstrac a první věta zní: „Nadzvukový design letadla využívající kompresní vztlak pro lepší letový výkon“. Pořád potřebuje křídla.

            To co bylo z mé strany v článku myšleno je, že hypersonická střela nedopadá na cíl vysokou rychlostí, jak uvádíte. Roztrhla by se. Limit použití scramjetu je od zhruba 12 – 33 km. Má omezení a platí to i pro Zirkon, viz stať pohony. Otázkou pak je jeho sestup k cíli.

            A tady se shodnem: “Vojáka zajímá, jak to rychle letí a čím můžu tu mrchu sundat". Já se domnívám, že to ale půjde lépe, když budu vědět, jak ta mrcha vlastně funguje.

            Mějte se a dík.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            13:55 01.12.2020

            ", tak „úhel“ rázové vlny se mění s rychlostí a ovlivňuje jej i tvar."
            To, že závisí na rychlosti tu celou dobu tvrdím. A v těch odkazech není nic, co by ukazovalo na závislost ...
            Zobrazit celý příspěvek

            ", tak „úhel“ rázové vlny se mění s rychlostí a ovlivňuje jej i tvar."
            To, že závisí na rychlosti tu celou dobu tvrdím. A v těch odkazech není nic, co by ukazovalo na závislost úhlu na tomto tvaru.

            "Hypersonické“ efekty není nic jiného než laminární nebo turbulentní proudění vzduchu a ano, k tomu se přidá tlak od rázové vlny."
            To také není pravda. Do hypersonických efektů podstatným způsobem mluví i termodynamické efekty. Není to ani náhodou jen proudění a tlak. To je právě ten rozdíl oproti supersonickým rychlostem.

            "To přece nastane i při transsonické a supersonické rychlosti. "
            Tyto jevy jsou poměrně silně nelineární. Takže ano, nastávají i při nižších rychlostech, ale narozdíl od hypersonických rychlostí jdou zpravidla ve výpočtu zanedbat a nic hrozného se nestane.

            "Nadzvukový design letadla využívající kompresní vztlak pro lepší letový výkon - Pořád potřebuje křídla."
            Každý letící objekt potřebuje vztlak. Jestli ho dosáhneš zrovna křídlem, nebo třeba vztlakovým tělem nedělá rozdíl mezi supersonickou a hypersonickou aerodynamikou.
            Viz např. F-35: tam je vztlaku od křídla možná už méně než polovina, zbytek zařizuje tělo. A u samokřídel je čistě otázka terminologie, jestli je bude nazývat křídlem, nebo vztlakovým tělesem.
            To, jestli zařizuje vztlak zrovna křídlo nebo ne není podstatné. Podstatné jsou mechanismy, které přispívají ke vztlaku. A u rychlostí M2 ty hypersonické efekty jsou prostě malé a nedá se na nich "založit letadlo".

            "že hypersonická střela nedopadá na cíl vysokou rychlostí, jak uvádíte. Roztrhla by se"
            Obávám se, že zde se mýlíte. Balistické rakety dopadají vysokými rychlostmi na cíl už nějaký ten pátek a funguje jim to. Hypersonické zbraně akorát mají mít "air-breathing" pohon, který umožní podstatně lehčí konstrukci, a nemají létat po balistické křivce, ale níže atmosférou, což má podstatné výhody.

            "Limit použití scramjetu je od zhruba 12 – 33 km. "
            Což ovšem nic nedokazuje. Protože jednak nejde o tvrdý limit (jde o šikovnost konstuktérů a co vydrží materiály), jednak je možnost udělat kombinovaný ramjet/scramjet, takže možnost pohonu tady je (viz např. SR-71 s kombinovaným ramjetem a proudovým motorem), jednak balistické rakety ukazují, že při sestupu nemusí vůbec raketa zpomalit na tak nízké M, i když je bez pohonu.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            13:57 01.12.2020

            PS: Jinak také díky za diskusi, neberte prosím mé přemoudřelé rejpání zle :-)

            PS: Jinak také díky za diskusi, neberte prosím mé přemoudřelé rejpání zle :-)

          • omacka
            12:24 02.12.2020

            Nejde jen o úhel jedné rázové vlny.. Je to podstatně složitější u hypersonického proudění okolo těles se na celé! podtlakové části tělesa vytváří rázové šokové víry, a ty jsou ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Nejde jen o úhel jedné rázové vlny.. Je to podstatně složitější u hypersonického proudění okolo těles se na celé! podtlakové části tělesa vytváří rázové šokové víry, a ty jsou schopné měnit (například pokud těleso - střela rotuje kolem své podélné osy) "dynamicky" úhel hlavní rázové vlny až o desítky stupňů, což je dost zásadní problém, jelikož to způsobuje silné fluktuace tlaku/odporu a nestacionárního zatížení.

            U hypersonických rychlostí má rozhodující vliv teplota, protože za rázovou vlnou dochází k extrémnímu zahřáti vzduchu, což má za následek ohřev tělesa, kdy pod vlivem extrémního nárůstu teploty dochází k chemickému rozkladu vzduchu a tím i ke změně aerodynamických charakteristik tělesa, protože rázové vlny jsou na hypersonických rychlostech extrémně blízko jeho povrchu a dochází zde k reakcím s mezní vrstvou, zde je zakopán pes.
            Skrýt celý příspěvek

        • dusan
          12:52 30.11.2020

          Dovolil by som si nesúhlasiť:

          https://cs.wikipedia.org/wiki/...

          Je to od cca 5M

          Pri hypersonickej rýchlosti za ionizuje vzduch a izoluje strelu od okolitého prostredia ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Dovolil by som si nesúhlasiť:

          https://cs.wikipedia.org/wiki/...

          Je to od cca 5M

          Pri hypersonickej rýchlosti za ionizuje vzduch a izoluje strelu od okolitého prostredia (to je dôvod prečo nemajú pozemné strediská spojenie s návratovým modulom pri návrate na zem v kozmonautike) - nedá sa to, pre izoláciu kabíny ionizovaným vzducho.
          Skrýt celý příspěvek

      • danny
        23:39 02.12.2020

        Moc pěkná diskuse pánové. Přesně taková, kvůli kterým mám AN moc rád. Respekt!

        Moc pěkná diskuse pánové. Přesně taková, kvůli kterým mám AN moc rád. Respekt!

  • dusan
    09:05 29.11.2020

    Realita bude asi krutá ....

    Tie "zázračné" zbrane netrafili stále nič .... možno tak Kamčatku : )

    Strana, ktorá by vedela niečo naozaj trafiť, by to s veľkou slávou ukázala. ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Realita bude asi krutá ....

    Tie "zázračné" zbrane netrafili stále nič .... možno tak Kamčatku : )

    Strana, ktorá by vedela niečo naozaj trafiť, by to s veľkou slávou ukázala. Každý hovorí tak všeobecne čo znamená jedno. Prípadné sledovanie pri skúšobných odpaloch nik nevie vyhodnotiť, lebo nik nevie kam to malo vlastne spadnúť. Preto nemôže ani vyvrátiť "úspešné zasiahnutie cieľa" ...

    Hypersonické strely sú (zatiaľ) len veľké PR a ich reálny význam je NULOVÝ ....

    Niečo ako prvé V2. Tiež vojnu veľmi v reále neovplyvnili, ale majú veľký potenciál ...

    Na statické ciele sú hypersonické strely bezcenné. To už dokážu balitické rakety ... nato ich nik nepotrebuje.

    Revolúcia by bola pri tých pohyblivých cieľoch - plavidlách.

    Ale zatiaľ nula bodov .... a zrejme to tak ešte chvíľu zostane ... minimálne pokým nám niekto nedokáže iné ...

    Źe strelu vie niekto odpáliť a že rýchlo letí je bez zásahu relevantného cieľa bezcenné ...
    Skrýt celý příspěvek

    • rabo123
      01:01 30.11.2020

      Príčina prečo ich neukazujú počas celého letu, respekt. v konečnej fáze, môže byť aj to, že ich nechcú ukázať. Je to utajovaná zbraň. Len to tak typujem. Ty si však uviedol dôvod. ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Príčina prečo ich neukazujú počas celého letu, respekt. v konečnej fáze, môže byť aj to, že ich nechcú ukázať. Je to utajovaná zbraň. Len to tak typujem. Ty si však uviedol dôvod. No možno máš pravdu.
      Skrýt celý příspěvek

      • darkstyle
        08:18 30.11.2020

        Utajovaná pred kým?

        Pred nami obyčajnými ľuďmi - to áno..

        Pred us army alebo čínskou ľudovodemokratickou - určite nie..

        Akonáhle dosiahneš hypersonic tak sa začínaš zahrievať a ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Utajovaná pred kým?

        Pred nami obyčajnými ľuďmi - to áno..

        Pred us army alebo čínskou ľudovodemokratickou - určite nie..

        Akonáhle dosiahneš hypersonic tak sa začínaš zahrievať a to poriadne - a systémy ako SBIRS a dokým závedú zirkon tak bude aj OPIR, ho dokážu uvidieť, zamerať..
        Skrýt celý příspěvek

      • Poly
        12:40 30.11.2020

        V dnešní době se moderními zbraněmi chválí. Nejde totiž o to, že by se hned válčilo a někde by potají vyčkávaly zbraně posledního soudu o kterých nikdo neví a porazí každého. ...
        Zobrazit celý příspěvek

        V dnešní době se moderními zbraněmi chválí. Nejde totiž o to, že by se hned válčilo a někde by potají vyčkávaly zbraně posledního soudu o kterých nikdo neví a porazí každého. Vojenskou nadřazeností se kupuje nebo vynucuje vliv, byť k žádné válce nebo přestřelce nikdy nedojde.
        A šíření propagandy ať už pravdivé nebo smyšlené je v době médií, sociálních sítí apod velice jednoduché.
        Pak je tu aspekt ekonomický. Hypersonické zbraně jsou sice drahé, ale opatření protivníka bude mnohem nákladnější. Musí modifikovat protivzdušnou obranu - detekce, rakety,...
        Skrýt celý příspěvek

  • Poly
    18:54 27.11.2020

    Docela vtipné je, že Zirkon nikdy nikdo neviděl. Vlastně ani nikdo neviděl dopad na cíl. Čínské hypersonické hračky známy taky max z videa a obrázků. Hodně kvalitní model rakety ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Docela vtipné je, že Zirkon nikdy nikdo neviděl. Vlastně ani nikdo neviděl dopad na cíl. Čínské hypersonické hračky známy taky max z videa a obrázků. Hodně kvalitní model rakety by nemusel nikdo poznat. Jednalo by se o dokonalý tah Ruska/Číny. USA bude ve velkém vyrábět drahé protiopatření a vybaví tím hafo lodí a bude to stát pohádkové prachy a třeba úplně zbytečně...

    "Z letové dráhy do koncové fáze letu střela přejde sestupným klouzavým letem s konečnou rychlostí na úrovni Mach 2 až 3."

    Ach jak jsem rád, že to tu někdo uvedl. Když jsem před lety psal, že teoretická rychlost v terminální fázi letu nebude tak rychlá a může to být "pouze" 2500 km/hod, tak jsem schytal mínusy a putinomilci se tu mohli zbláznit. Boužel v té době bylo o hypersonických zbraních pramálo informací a tak se lhalo a lhalo.
    Skrýt celý příspěvek

    • dexnom
      21:08 27.11.2020

      Vtipné na tom není nic. Je to TOP technologie pod supertajným režimem. Drtivá většina všech uvedených informací nepřesná, buď účelově nebo jsou to pouhé domněnky.

      Vtipné na tom není nic. Je to TOP technologie pod supertajným režimem. Drtivá většina všech uvedených informací nepřesná, buď účelově nebo jsou to pouhé domněnky.

      • Pavel1
        21:16 27.11.2020

        Tak, tak, Reaganovy Hvězdné války byly taky top technologie.

        Tak, tak, Reaganovy Hvězdné války byly taky top technologie.

      • Lukash
        07:54 28.11.2020

        V Rusku je ale ťažké odlíšiť či ide o supertajny projekt alebo potemkinovsky projekt v Tom sú dobrí. Ak je to tak a dostupné informácie sú založené na pravde tak to nieje čisto ...
        Zobrazit celý příspěvek

        V Rusku je ale ťažké odlíšiť či ide o supertajny projekt alebo potemkinovsky projekt v Tom sú dobrí. Ak je to tak a dostupné informácie sú založené na pravde tak to nieje čisto hypersonicka zbraň a Rusi nezvládli terminalne navedenie na cieľ pri hypersonickych rýchlostiach čo je podľa mňa kľúčom pri tejto technológii. Takže Koncová rýchlosť pri navedeni na cieľ m2-3 z nej nerobí nič prelomové.
        Skrýt celý příspěvek

        • rabo123
          01:15 30.11.2020

          No neviem, ale Rusko už dlhšiu dobu nie je o potemkinovských projektoch. Je pravda, že mediálne prezentované projekty sa riešia iným tempom, ako písali médiá, ale to sú projekty , ...
          Zobrazit celý příspěvek

          No neviem, ale Rusko už dlhšiu dobu nie je o potemkinovských projektoch. Je pravda, že mediálne prezentované projekty sa riešia iným tempom, ako písali médiá, ale to sú projekty , ktoré Ruská armáda až tak nerieši. Treba oddeľovať čo píše strednoprúd a čo odborná tlač a treba mať kritické myslenie :-) Ideme sa baviť o projekte Armata ? Skôr sa treba pozrieť na iné systémy , ktoré unikajú bežným médiám.
          Skrýt celý příspěvek

          • Lukash
            08:17 30.11.2020

            No tak se nalinkuj nejake ruske uspesne projekty ktore boli dotiahnute do konca a su zavedene realne do vyzbroje a niesu len modernizaciou 30,40,50 rokov starych zbrani a konceptov ...
            Zobrazit celý příspěvek

            No tak se nalinkuj nejake ruske uspesne projekty ktore boli dotiahnute do konca a su zavedene realne do vyzbroje a niesu len modernizaciou 30,40,50 rokov starych zbrani a konceptov ;) kolko si ich svojim kritickym myslenim naratal? :)
            Skrýt celý příspěvek

    • jobr23
      18:44 28.11.2020

      Podstatné je to, že Američané dnes v komentářích o svém super letadle SR-71 Blacbird říkají, že je již fyzicky zastaralé, neekonomické a podobně. Stačilo by jenom říci, že je ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Podstatné je to, že Američané dnes v komentářích o svém super letadle SR-71 Blacbird říkají, že je již fyzicky zastaralé, neekonomické a podobně. Stačilo by jenom říci, že je morálně zastaralé, protože nechtějí vyzkoušet, jak ho tahle rachejtle dožene a sundá z oblohy. Což by byla ostuda, jako s B2 na Srbskem. A, co by na to řekl Americký daňový poplatník, že?
      Skrýt celý příspěvek

      • padre
        19:36 28.11.2020

        Tahle ruská virtuální prskavka sundá z oblohy leda tak kulový a nikdy ne SR-71 Blackbird..

        Tahle ruská virtuální prskavka sundá z oblohy leda tak kulový a nikdy ne SR-71 Blackbird..

      • RiMr71
        20:09 28.11.2020

        ...a to Vy byste považoval za důkaz ČEHO (když pominu tu naprostou vymatlanost toho Vašeho nápadu), kdyby nejmodernější experimentální ruská střela (která pokud vím zatím jakž takž ...
        Zobrazit celý příspěvek

        ...a to Vy byste považoval za důkaz ČEHO (když pominu tu naprostou vymatlanost toho Vašeho nápadu), kdyby nejmodernější experimentální ruská střela (která pokud vím zatím jakž takž trefila Ural) sestřelila americký průzkumný letoun vyřazený před 22 lety?
        Náskoku? Dominance? Síly ruské vodky a solené ryby?
        Skrýt celý příspěvek

        • rabo123
          01:24 30.11.2020

          Ale no tak ? Vodka a solená ryba ? Je potrebné toto ?

          Ale no tak ? Vodka a solená ryba ? Je potrebné toto ?

          • milan00
            13:44 30.11.2020

            Na duchaplne poznamky potrebujes rovnake duchaplne odpovede

            Na duchaplne poznamky potrebujes rovnake duchaplne odpovede

      • Poly
        21:08 28.11.2020

        Chápeš, že protilodní střela jaksi nemůže sestřelit letoun?

        Chápeš, že protilodní střela jaksi nemůže sestřelit letoun?

      • skelet
        21:23 28.11.2020

        1) SR-71 neslouží nějakých 22 let a většina je v muzeích
        2) protilodní střelou letadlo nesestřelíš, tedy ne úmyslně
        3) uvědomuješ si, že SR-71 je stará nějakých 60 let?
        4) jaká ...
        Zobrazit celý příspěvek

        1) SR-71 neslouží nějakých 22 let a většina je v muzeích
        2) protilodní střelou letadlo nesestřelíš, tedy ne úmyslně
        3) uvědomuješ si, že SR-71 je stará nějakých 60 let?
        4) jaká B-2 byla sestřelena?
        Skrýt celý příspěvek

      • Marw
        21:51 28.11.2020

        Tak to jo, protilodna strela zostrelujuca lietadla, to tu este nebolo. Ale tak preco nie, vo svete kde je F-117 totozna s B-2, vsak ano...len ma trosku znepokojuje, ze aj autor ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Tak to jo, protilodna strela zostrelujuca lietadla, to tu este nebolo. Ale tak preco nie, vo svete kde je F-117 totozna s B-2, vsak ano...len ma trosku znepokojuje, ze aj autor takejto hlbokej myslienky, vlastne dvoch, ma volebne pravo....
        Skrýt celý příspěvek

      • Lukash
        15:56 29.11.2020

        Informacie od europskych spravodajskych sluzieb su plne informacii o uzitocnych idiotoch pracujucich na propagacii ruska a rozvracajucich doveru v zapadne struktury a demokraciu. ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Informacie od europskych spravodajskych sluzieb su plne informacii o uzitocnych idiotoch pracujucich na propagacii ruska a rozvracajucich doveru v zapadne struktury a demokraciu. Ked ale citam ich prispevky tak spojenie uzitocny idiot je mozne skratit na slovo idiot. A myslim ze by tak urobila aj druha strana keby to citala pretoze taketo komentare jej visc skodia ako prospievaju.
        Skrýt celý příspěvek

    • darkstyle
      22:23 29.11.2020

      Poly

      Vo väčšine prípadov s tebou súhlasím, ale mám pocit, že si sa trochu nechal s týmto príspevkom uniesť..

      Američania majú systém SBIRS - takže vidia globálne všetko a test ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Poly

      Vo väčšine prípadov s tebou súhlasím, ale mám pocit, že si sa trochu nechal s týmto príspevkom uniesť..

      Američania majú systém SBIRS - takže vidia globálne všetko a test zirkónu sa celkovo svojím letovými profilom vymyká skoro všetkému čo je možné vidieť..

      Potom máš SAR satelity, cca 150 ks funkčných pričom asi ku +- 2/3 z nich majú amerikanci prístup..

      A ak je nad cieľovou oblasťou pekné počko (nová zemlja) tak môžeš vidieť aj obraz..

      Takže američania veľmi dobre vedia či to je alebo nie je potemkinovská dedina..

      A vývojom sm-3 a sm-6 jasne dokazujú, že hypersonické zbrane neberú na ľahkú váhu..
      Dokonca by som povedal, že o zirkóne sa museli dozvedieť skôr ako ho Rusko verejné predstavilo..
      Dokonca by sa dalo povedať, že s ich vývojom začali ako prvý koncom 90 tich rokov ( viem, že vývoj začal dávno pred tým - len po roku 2000 boli prvé bojaschopné testy )..
      Skrýt celý příspěvek

      • Poly
        09:43 30.11.2020

        O SBIRS píšu níže. Detekovat to umí, ale nejefektivnější zbraně, které USA vlastní, použít nejdou. Musí se spolehnout na chudší paletu opatření a většina z nich funguje nebezpečně ...
        Zobrazit celý příspěvek

        O SBIRS píšu níže. Detekovat to umí, ale nejefektivnější zbraně, které USA vlastní, použít nejdou. Musí se spolehnout na chudší paletu opatření a většina z nich funguje nebezpečně blízko. Nepochybně budou muset střely upravit a nebo, což je teda dost na houby, budou muset udělat další variantu SM-xy a tahat na palubě další střely navíc. Už tak jsou Arleigh Burke narvané k prasknutí.

        Hypersonické zbraně jsou od toho, aby překonaly US opatření dlouhého dosahu. Přišly až po zavádění SM-3. SM-6 použít asi půjde, ostatně to jsem nikde nerozporoval a naopak jsem uváděl, že to je jedna z možností.

        Nemyslím si, že jsem se nechal unést. Teď je prostě fáze, kdy se hledá v US odpověď. A až bude, tak bude na pár roků klid než Rusko resp spíše asi už Čína vymyslí zase něco, co překoná ono nové opatření a kolečko začne nanovo. USA mají zpoždění díky černochovi, který se staral o ty "svoje" a utratil za to nehorázný balík a vývoj raket a protiopatření byl utlumen. A teď mají zpoždění minimálně 5 let. Doufám, že náskok doženou.
        Skrýt celý příspěvek

        • darkstyle
          12:50 30.11.2020

          Poly

          ja si myslím, že proti zirkonu je už odpoveď nájdená a je v rannom štádiu zavádzania naprieč flotilou..

          SM-3IIA - dosah 1200km (Zirkon má mať max 1000, teraz tak 500), ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Poly

          ja si myslím, že proti zirkonu je už odpoveď nájdená a je v rannom štádiu zavádzania naprieč flotilou..

          SM-3IIA - dosah 1200km (Zirkon má mať max 1000, teraz tak 500), rýchlosť mach 13,5..
          kineticka hlavica môže v prípade potreby manévrovať v terminálnej fáze letu..
          Vhodná na fázu letu zirkonu, kedy je bez senzorov.. vlastne hocikedy - lieta to proste blízko maximálky terajšej aj budúcej generácie hypersonických zbraní..
          (1 gen. prelomenie hypersoniku 5-8 mach
          2.gen zrýchlenie ku max 12
          3. gen maximálka okolo 15 mach - použitie vodíkového paliva v plnom rozsahu)


          SM-6 - dosah cca 1/2 ako zirkon - to je strela na použitie v terminálnej fáze zirkonu..
          Môže sa v prípade zásoby aj keď zirkon letí v hypersonickej - pravdopodobne v rozpetí 200-80(40km) od svojho cieľa nechceš strácať energiu - keďže sa ti dosť zíde po zapnutí senzorov na manévrovanie a zasiahnutie cieľa..
          takže ju vidím osobne najvhodnejšiu na tieto dve fázy letu s pohľadu obráncu.

          Hlavice (150 kg) so schopnosťou smerovej detonácie o max rýchlosti 3,5 mach ..


          USA prvé robilo reálne testy okolo roku 2000 s hypersonickými strelami..
          i keď sa zastavil vývoj, mali dosť dát začať s vývojom protiopatrení
          Výsledkom sú práve tieto streli:
          SM-3 IIA a SM-6
          Vo veľmi krátkej dobe chcú mať až 65 lodi s týmto systémom..
          Dnes odhadujem tak do 10 lodí.. (3 ročne nové + upgrade starej flotily)

          Oni potrebujú nájsť odpoveď na 3. generáciu kde už nebudú kluzáky ale aerodynamický cieľ o rýchlosti 15 MACH - ale k tomu to cieľu sme buď veľmi blízko alebo tak ďaleko ako ku jadrovej fúzií :)..
          Skrýt celý příspěvek

          • logik
            15:06 30.11.2020

            Darkstyle:
            V tomdle má Poly částečně pravdu: SM-3 Block A má minimal altitude udávanou mezi 100 až 150 km. Takže nyní lze použít pouze SM-6.

            Nicméně ve vývoji je SM-3 Block B, ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Darkstyle:
            V tomdle má Poly částečně pravdu: SM-3 Block A má minimal altitude udávanou mezi 100 až 150 km. Takže nyní lze použít pouze SM-6.

            Nicméně ve vývoji je SM-3 Block B, která má být schopna zasahovat i atmosférické cíle (např. balistické střely v počáteční fázi letu).
            Skrýt celý příspěvek

          • Poly
            09:46 01.12.2020

            Ne, prozatím na dlouhé vzdálenosti neexistuje. SM-3IIA není určena pro zničení střel á la Zirkon. Nezáleží na doletu. I kdyby střelu upravili, aby získávala informace během celého ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ne, prozatím na dlouhé vzdálenosti neexistuje. SM-3IIA není určena pro zničení střel á la Zirkon. Nezáleží na doletu. I kdyby střelu upravili, aby získávala informace během celého letu nebo alespoň během hoření druhého stupně a k uvolnění třetího stupně by došlo někde nad 50 a pak se uvolnil třetí stupeň, tak vyvstává další problém. LEAP je geniální precizní vynález. Podle toho jak vypadá ale dost pochybuju, že by při tak vysoké rychlosti vydržel v husté atmosféře a neshořel, natož pak aby mohl pomocí IČ navádění detekoval střelu a zasáhl ji. I manévrování bude velký problém.

            Dosah je sice pěkný a teoretický zásah někdy po startu taky, jenže má to svoje ale. Není úplně normální střílet hned po všem co někde startuje a letí někam a ani nevíš kam. Dalším problémem je fakt, že tyhle střely doletí tisíce kilometrů, takže může dojít k tomu, že SM-3 poletí nad jinými neutrálními státy, které ji mohou jako hrozbu sundat. No a poslední se s tím pojí - sestřelíš hypersonickou zbraň, která ponese jadernou hlavici a zničená část spadne třeba někam do města. Sice jsi si zachránil svoji lodičku, ale zasral celé město nezúčastněného státu.
            To, že SM-3 není určena pro zničení hypersonických zbraní a prozatím ani nebude je nezpochybnitelný fakt. Nemá cenu o tom dál diskutovat.
            Skrýt celý příspěvek

          • Poly
            10:06 01.12.2020

            Logik:
            V USA běží hned několik programů, které mají za úkol vytvořit opatření proti těmto zbraním. Darpa vyvíjí nějakou novou raketu a Missile Defense Agency zase senzory pro ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Logik:
            V USA běží hned několik programů, které mají za úkol vytvořit opatření proti těmto zbraním. Darpa vyvíjí nějakou novou raketu a Missile Defense Agency zase senzory pro detekci střel ve střední fázi letu. To slovo střední je dost důležité. Osobně si myslím, že ERAM si potřebuje nést nějaký specifický senzor s sebou a že teď neumí střelu zasáhnout.
            Pokud vím, tak SM-3 IIB je určena pro likvidaci jaderných ICBM a IRBM. Vývoj a předpokládané zavedení probíhalo v době, kdy se s hypersonickými zbraněmi nepočítalo. Čili ochrana Guamu, který je například proti DF-26 chráněn omezeně. SM-3 IIB už měla být dávno zavedená, ale holt černota ji stopnul, aby měl prachy na ty svoje... Další umístění je minimálně Polsko.
            Skrýt celý příspěvek

          • darkstyle
            12:50 01.12.2020

            logik
            Obaja vieme, že sa ku skutočnej altitude nedostaneme, je to utajovaná skutočnosť.. vieme len o odhadovanej expertmi..

            Celý projekt SM-3IIA bol postavený aby vedel ...
            Zobrazit celý příspěvek

            logik
            Obaja vieme, že sa ku skutočnej altitude nedostaneme, je to utajovaná skutočnosť.. vieme len o odhadovanej expertmi..

            Celý projekt SM-3IIA bol postavený aby vedel pôsobiť:
            "The SM-3 Block IIA is designed to destroy SRBM (short range ballistic missile) and IRBM (intermediate-range ballistic missiles)."
            https://www.navalnews.com/nava...

            Short range balistic missle asi nebudú lietať vo výške 100 až 150km..

            Áno SM-3 IIA má primárne ničiť satelity, ICBM a podobne, ale vie to aj short range..
            Ešte to nebolo testované, ono vôbec prvý test prebehol nedávno, takže short range sú na programe dňa, len neskôr...

            Treba si uvedomiť, že oficiálne tento program bol spustený v roku 2019 (nie jeho vývoj samozrejme)..
            Skrýt celý příspěvek

  • UnionPacific
    18:41 27.11.2020

    Ten ruský test Zirkonu( ktorý nikto nezávislý nepotvrdil ) nič neznamená pokiaľ má súradnice cieľa určené vopred a cieľ je statický. Dokiaľ nezasiahnú loď v pohybe , je to ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ten ruský test Zirkonu( ktorý nikto nezávislý nepotvrdil ) nič neznamená pokiaľ má súradnice cieľa určené vopred a cieľ je statický. Dokiaľ nezasiahnú loď v pohybe , je to nepoužiteľná hračka.
    Skrýt celý příspěvek

    • Lukash
      20:46 27.11.2020

      Ale tak napríklad Kuznecov je viac menej statický cieľ :D

      Ale tak napríklad Kuznecov je viac menej statický cieľ :D

      • UnionPacific
        21:34 27.11.2020

        Veď ja nerozporujem fakt že v prípade vojny by JAASM Er rozsekali Kuznecova na kusy.

        Veď ja nerozporujem fakt že v prípade vojny by JAASM Er rozsekali Kuznecova na kusy.

        • Ján Paliga
          21:30 28.11.2020

          ... zatiaľ na to ani JASSM ani nič iné nepotrebovali.....

          ... zatiaľ na to ani JASSM ani nič iné nepotrebovali.....

        • rabo123
          01:48 30.11.2020

          Nikto nebude útočiť na Kuznecov. A ak áno, tak to bude posledná akcia toho štátu.
          V prípade inej vojny, ako globálnej, nemá šancu na Kuznecov nikto. Viete , že bude mať ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Nikto nebude útočiť na Kuznecov. A ak áno, tak to bude posledná akcia toho štátu.
          V prípade inej vojny, ako globálnej, nemá šancu na Kuznecov nikto. Viete , že bude mať najsilnejšiu vlastnú PVO obranu zo všetkých lietadlových lodí a v kombinácii s Nachimovom a 22350. Jedine USA Navy a to by bolo o totálnej vojne.
          Skrýt celý příspěvek

          • milan00
            13:51 30.11.2020

            Myslis si, ze Rusom sa podari Kuznecova dostat naspat na vodu?

            Myslis si, ze Rusom sa podari Kuznecova dostat naspat na vodu?

          • Ján Paliga
            21:11 30.11.2020

            už útočili - vlastní....

            už útočili - vlastní....

    • StandaBlabol
      22:42 27.11.2020

      Jestli je to jak říká Poly a píše se i v článku, že v závěrečné fázi letu je rychlost M2 - M3, tak by navádění na cíl radarem zase nemělo být tak odlišné od běžných střel, ne?

      Jestli je to jak říká Poly a píše se i v článku, že v závěrečné fázi letu je rychlost M2 - M3, tak by navádění na cíl radarem zase nemělo být tak odlišné od běžných střel, ne?

      • Marw
        23:17 27.11.2020

        Tiez to tak vidim. Na druhu stranu, ak to leti vo vyske 20-30 km tak tu strelu zrejme radar uvidi v pomerne slusnom predstihu a vzhladom na terminalnu rychlost M2-M3 by zas nemalo ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Tiez to tak vidim. Na druhu stranu, ak to leti vo vyske 20-30 km tak tu strelu zrejme radar uvidi v pomerne slusnom predstihu a vzhladom na terminalnu rychlost M2-M3 by zas nemalo byt nemozne efektivne nasadit existujuce protiopatrenia.
        Skrýt celý příspěvek

        • logik
          23:50 27.11.2020

          Hlavně je otázka, jestli takovou zbran vůbec zvát hypersonickou, když u raket jde především o rychlost v cílovém prostoru. Za hypersonickou se považuje až M5+.

          Byť samozřejmě i ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Hlavně je otázka, jestli takovou zbran vůbec zvát hypersonickou, když u raket jde především o rychlost v cílovém prostoru. Za hypersonickou se považuje až M5+.

          Byť samozřejmě i rychlost ve střední části letu má velké výhody (rychlost reakce, z toho plynoucí i menší požadavky na dohledání lodi v cílovém prostoru - nezdrhne tak daleko), tak klíčovou výhodu hypersonických zbraní: obtížná likvidace, zde není.

          Jen jestli to Rusové zas neprokaučovaly: že svým chlubením vyprovokovaly západ ke konstrukci skutečných hypersonických zbraní, na které pak budou těžko a draze hledat odpověď....
          Skrýt celý příspěvek

          • The88
            13:43 28.11.2020

            Tak pokud je cestovni rychlost M=8 a terminalni M=3, pak i v te zaverecne fazi bude ten let hodne rychlej. Pokud pujde o tech 40 km (rekneme spis 80, aby strela v tech -40 km uz ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Tak pokud je cestovni rychlost M=8 a terminalni M=3, pak i v te zaverecne fazi bude ten let hodne rychlej. Pokud pujde o tech 40 km (rekneme spis 80, aby strela v tech -40 km uz byla bez plazmove bariery), tak ta prumerna rychlost na tom zaverecnem useku letove drahy muze byt klidne kolem M=4+. Hlavni problem by pro strelu tedy mel byt nejspis CIWS. Drive jsem tu nekde cetl, ze zirkon ma na cil utocit stremhlav z velke vysky, takovy profil letu by ty CIWS vetsiny dnesnich lodi nejspis obchazel (podle obrazku mi neprijde, ze by mely ty laufy moc velke elevace).
            Skrýt celý příspěvek

          • Avtomat
            17:45 28.11.2020

            Pre The88:
            Na wiki je max elevacia pre CIWS udavana nad 80 stupnov co je takmer kolmo hore.

            Pre The88:
            Na wiki je max elevacia pre CIWS udavana nad 80 stupnov co je takmer kolmo hore.

          • Avtomat
            17:50 28.11.2020

            Oprava: Pre Phalanx CIWS

            Oprava: Pre Phalanx CIWS

          • PetrTechnik
            20:41 28.11.2020

            Ono střílet nahoru po vertikále by ani nemělo moc smysl. Ta střea bude muset manévrovat. Při M3 urazí 40km za cca 40s, letadlová loď urazí za tu dobu cca 600m, pokud budou ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ono střílet nahoru po vertikále by ani nemělo moc smysl. Ta střea bude muset manévrovat. Při M3 urazí 40km za cca 40s, letadlová loď urazí za tu dobu cca 600m, pokud budou manévrovat s LL mohou se teoreticky střele i vyhnout a pokud neponese jadernou hlavici , tak to jen šplouchne do vody.
            Mně ta ruská semihypersonická střela přijde při udedených parametrech tak trochu zbytečná, obyčejná protilodní střela z ponorky je pak poněkud efektivnější.
            Skrýt celý příspěvek

          • Poly
            21:25 28.11.2020

            Žádná hypersonická střela se nedokáže pohybovat hypersonickou rychlostí v husté atmosféře. To by musela být mnohem mnohem větší a nést s sebou více paliva a především by musela ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Žádná hypersonická střela se nedokáže pohybovat hypersonickou rychlostí v husté atmosféře. To by musela být mnohem mnohem větší a nést s sebou více paliva a především by musela odolávat ještě vyšším teplotám.
            To ale nikdo ani nemá v plánu. Hypersonické zbraně jsou dost dlouho chráněny proti detekci radarem. Jde o tu krátkou dobu mezi detekcí a odpálením nějaké antirakety a zničením. Normálně by proti běžné protilodní střele vypálili raketu či dvě a ještě by zbyl čas na druhou salvu a možná by něco sundal Phalanx. V tomto případě je času málo. Rusové tvrdí, že doba trvání mezi odpalem například ESSM a dopadem Zirkonu je několik sekund. I kdyby to bylo řekněme 20 sekund, tak je to fakt málo. Phalanx by asi byl zcela neúčinný, kvůli úsťové rychlosti a dosahu radaru.
            Zirkon fungovat rozhodně může. Parametry lze převést do praxe. Jen je otázkou, zda to Rusové už zvládli.
            Sestřelení Zirkonu vlastně problém není. Jen je třeba získat čas a zvolit jinou formu detekce.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            17:20 29.11.2020

            Poly:
            Rusové si vymýšlí. M3 znamená cca 1km za sekundu. Detekce na pár sekund by znamenala detekci na pár kilometrů, což je evidentně blbost.

            Poly:
            Rusové si vymýšlí. M3 znamená cca 1km za sekundu. Detekce na pár sekund by znamenala detekci na pár kilometrů, což je evidentně blbost.

          • logik
            17:31 29.11.2020

            PS: A zapomínáte na radary letadel stíhací ochrany. Nad lodí také zpravidla poletí awacs. Pravděpodobnost, že by si nevšimli letící rakety je dosti malá.

            PS: A zapomínáte na radary letadel stíhací ochrany. Nad lodí také zpravidla poletí awacs. Pravděpodobnost, že by si nevšimli letící rakety je dosti malá.

        • Vojna a mír
          20:24 28.11.2020

          Pokud střela vypadá jako na fotce v úvodu jaké může mít RCS? 0,0002 - 0,0013 má dle dostupných údajů F35.
          F35 radary zachytí na 30-50 km. Pokud by se střela blížila k cíli v ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Pokud střela vypadá jako na fotce v úvodu jaké může mít RCS? 0,0002 - 0,0013 má dle dostupných údajů F35.
          F35 radary zachytí na 30-50 km. Pokud by se střela blížila k cíli v poslední fázi těch 2.500 - 3.000 km/h, je ten ˇcas od zachycení do zasažení cíle dostatečný na elimimaci střely? Víte někdo jaké jsou cca možnosti protiopatření? Díky.
          Skrýt celý příspěvek

          • Marw
            22:02 28.11.2020

            Myslim ze v tomto pripade je dost zbytocne maturovat nad tym aky to ma tvar, silne pochybujem ze to niekto optimalizoval este aj na to aby to bolo stealth, ono je to celkom kumst ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Myslim ze v tomto pripade je dost zbytocne maturovat nad tym aky to ma tvar, silne pochybujem ze to niekto optimalizoval este aj na to aby to bolo stealth, ono je to celkom kumst napocitat aby to vobec fungovalo pri takych rychlostiach... a dalsia moznost ako tuto mrsku zdetegovat je infra, v tej vyske a pri tych rychlostiach to musi svietit jak baterka v tme. Popravde dost by ma zaujimalo ako to vidi napr. SBIRS.
            Skrýt celý příspěvek

          • Poly
            23:30 28.11.2020

            To spíše blízko k 1,0. Průměr střely neznám, ale podle toho, co vylítlo ze sila je to podobné Granitu, takže průměr řekněme 0,8 m a letí pod úhlem, takže radaru vystavuje spodní ...
            Zobrazit celý příspěvek

            To spíše blízko k 1,0. Průměr střely neznám, ale podle toho, co vylítlo ze sila je to podobné Granitu, takže průměr řekněme 0,8 m a letí pod úhlem, takže radaru vystavuje spodní část.
            Skrýt celý příspěvek

          • Lukash
            13:14 29.11.2020

            No ja by som skor na radar vsadzal na pasivne IR senzory pri detekcii hypersonickej strely, pri tej rychlosti to musi dost "svietit" a pri udavanej citlivosti senzorov napriklad na ...
            Zobrazit celý příspěvek

            No ja by som skor na radar vsadzal na pasivne IR senzory pri detekcii hypersonickej strely, pri tej rychlosti to musi dost "svietit" a pri udavanej citlivosti senzorov napriklad na F35 by to nemal byt problem ani na pomerne velku vzdialenost. A tam sa daju ziskat cenne sekundy. Ale to ukaze cas, realnych informacii tu mame malo vsetci tak trichu varime z vody.
            Skrýt celý příspěvek

          • Poly
            17:02 29.11.2020

            Lukash
            Tak na tom se pracuje a dost už mají minimálně amíci hotovo. SBIRS vypadá slibně. Blbý je, že hypersonické zbraně a kvazibalistické střely lítaj docela nízko, takže systém ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Lukash
            Tak na tom se pracuje a dost už mají minimálně amíci hotovo. SBIRS vypadá slibně. Blbý je, že hypersonické zbraně a kvazibalistické střely lítaj docela nízko, takže systém obranných opatření má omezené možnosti. THAAD a SM-3 jsou ze hry. Takže zbývá ochrana na blízko = ESSM, RAM, ERAM a možná i SM-2MR.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            17:24 29.11.2020

            Poly:
            Hypersonický rakety nelítaj zas tak nízko. A i kdyby byl problém je zaměřit radarem z lodi, tak ji uvidí na radaru stíhací krytí svazu, který zároveň může navádět i tu SM-3.

            Poly:
            Hypersonický rakety nelítaj zas tak nízko. A i kdyby byl problém je zaměřit radarem z lodi, tak ji uvidí na radaru stíhací krytí svazu, který zároveň může navádět i tu SM-3.

          • Poly
            09:31 30.11.2020

            logik
            SM-3 neumí zasáhnout cíl s připojeným druhým stupněm. A pokud hypersonická střela letí ve výšce mezi 60 až 90 km, tak je SM-3 moc vysoko. Celé to funguje, až když třetí ...
            Zobrazit celý příspěvek

            logik
            SM-3 neumí zasáhnout cíl s připojeným druhým stupněm. A pokud hypersonická střela letí ve výšce mezi 60 až 90 km, tak je SM-3 moc vysoko. Celé to funguje, až když třetí stupeň vypustí projektil a ten upraví trajektorii pro zásah. A to se děje mnohem výš. SM-3 je vyvinuta pro zničení balistických střel a satelitů. Hypersonické zbraně byly vyvinuty právě proto, aby překonaly SM-3.

            O SBIRS píšu níže. Detekovat to umí, ale nejefektivnější zbraně, které USA vlastní, použít nejdou. Musí se spolehnout na chudší paletu opatření a většina z nich funguje nebezpečně blízko. Nepochybně budou muset střely upravit a nebo, což je teda dost na houby, budou muset udělat další variantu SM-xy a tahat na palubě další střely navíc. Už tak jsou Arleigh Burke narvané k prasknutí.
            Skrýt celý příspěvek

          • Poly
            09:32 30.11.2020

            Logik
            To o SBIRS jsem patří k jiné odpovědi :-)

            Logik
            To o SBIRS jsem patří k jiné odpovědi :-)

    • rabo123
      01:30 30.11.2020

      A keď zasiahne ? Máte info, že nie ? Nikde zatiaľ nič nebolo o tom, že nezasiahne. Len dohady.

      A keď zasiahne ? Máte info, že nie ? Nikde zatiaľ nič nebolo o tom, že nezasiahne. Len dohady.